ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ

Transkript

1 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: B2301 Strojní inženýrství Studijní zaměření: Strojírenská technologie technologie obrábění BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Analýza ruční montáže vzduchového ventilu pomocí metody Basic MOST Autor: Jana ČIPEROVÁ Vedoucí práce: Ing. Václava POKORNÁ Akademický rok 2015/2016

2

3

4 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala všem, kteří mi pomáhali s vypracováním mé bakalářské práce. Především děkuji vedoucí mé práce, paní Ing. Pokorné, za odbornou pomoc, ochotu a čas který mi věnovala.

5 Prohlášení o autorství Předkládám tímto k posouzení a obhajobě bakalářskou práci, zpracovanou na závěr studia na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni. Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně, s použitím odborné literatury a pramenů, uvedených v seznamu, který je součástí této bakalářské práce. V Plzni dne: podpis autora

6 ANOTAČNÍ LIST BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AUTOR Příjmení Čiperová Jméno Jana STUDIJNÍ OBOR B Strojní inženýrství VEDOUCÍ PRÁCE Příjmení (včetně titulů) Ing. Pokorná Jméno Václava PRACOVIŠTĚ ZČU - FST - KTO DRUH PRÁCE DIPLOMOVÁ BAKALÁŘSKÁ Nehodící se škrtněte NÁZEV PRÁCE Analýza ruční montáže vzduchového ventilu pomocí metody Basic MOST FAKULTA strojní KATEDRA KTO ROK ODEVZD POČET STRAN (A4 a ekvivalentů A4) CELKEM 56 TEXTOVÁ ČÁST 34 GRAFICKÁ ČÁST 14 STRUČNÝ POPIS (MAX 10 ŘÁDEK) ZAMĚŘENÍ, TÉMA, CÍL POZNATKY A PŘÍNOSY Tato bakalářská práce je zaměřena na metody předem stanovených časů, a to především na metodu MOST. Praktická část se zabývá analýzou montáže vzduchového ventilu a porovnáním časů vypočtených a reálně naměřených. V závěru je zhodnocena možnost použití této metody ve strojním průmyslu. KLÍČOVÁ SLOVA ZPRAVIDLA JEDNOSLOVNÉ POJMY, KTERÉ VYSTIHUJÍ PODSTATU PRÁCE Metody předem stanovených časů, MOST

7 SUMMARY OF BACHELOR SHEET AUTHOR Surname Čiperová Name Jana FIELD OF STUDY B Mechanical Engineering SUPERVISOR Surname (Inclusive of Degrees) Ing. Pokorná Name Václava INSTITUTION ZČU - FST - KTO TYPE OF WORK DIPLOMA BACHELOR Delete when not applicable TITLE OF THE WORK Analysis of the manual assembly of the air valve using Basic MOST method FACULTY Mechanical Engineering DEPARTMENT Manufacturing Processes Technology of Metal Cutting SUBMITTED IN 2016 NUMBER OF PAGES (A4 and eq. A4) TOTALLY 56 TEXT PART 34 GRAPHICAL PART 14 BRIEF DESCRIPTION TOPIC, GOAL, RESULTS AND CONTRIBUTIONS This bachelor work is focused on methods of predetermined time systems, particularly to a MOST method. The practical part deals with analysis assembly air valve and comparing the calculated times and really measured times. In the end is evaluated the possibility of using this method in the engineering industry. KEY WORDS Methods of predetermined time systems, MOST

8 Obsah Přehled použitých zkratek a symbolů... 9 Seznam obrázků Seznam tabulek Úvod Využití metod předem stanovených časů v praxi Měření spotřeby času Metody předem stanovených časů Metoda MOST Příprava experimentu v laboratoři KTO Vzduchový ventil Realizace časové analýzy Reálné měření Výpočet času potřebného k montáži vzduchového ventilu Zhodnocení dosažených výsledků Posouzení možnosti využití metody MOST ve strojírenství Použitá literatura Seznam příloh... 8 Data karta - Obecné přemístění... 9 Data karta - Řízené přemístění Data karta Použití nástroje Data karta Ruční jeřáb Montážní postup Formulář pro vypočtené hodnoty

9 Přehled použitých zkratek a symbolů MOST - Maynard Operation Sequence Technique MTM - Methods Time Measurement TMU - Time Measurement Unit KTO - 9

10 Seznam obrázků Obrázek 1-1: Analýza a měření práce Obrázek 1-2: Rozdělení metod měření spotřeby času Obrázek 1-3: Rozdělení přímého měření spotřeby času Obrázek 1-4: Rozhodovací diagram metody MOST Obrázek 1-5: Model obecného přemístění Obrázek 1-6: Model řízeného přemístění Obrázek 1-7: Model použití nástroje Obrázek 1-8: Vzorec pro výpočet časové normy Obrázek 2-1: Montážní pracoviště Obrázek 2-2: Jednotlivé součástky Obrázek 3-1: Součástky na dosah Obrázek 5-1: Navléknutí těsnícího kroužku na píst Obrázek 5-2: Vložení lícní desky a montážního dílce do přípravku Obrázek 5-3: Stlačení horní části přípravku ke spodní Obrázek 5-4: Sešroubování vzduchového ventilu 10

11 Seznam tabulek Tabulka 1-1: Vhodné metody pro určení spotřeby času pro různé druhy výroby Tabulka 1-2: Přehled therbligs Tabulka 1-3: Jednotka TMU Tabulka 1-4: Obecné přemístění Tabulka 2-1: Montážní postup Tabulka 3-1: Formulář pro vypočtené hodnoty Tabulka 4-1: Časové hodnoty 11

12 Úvod Fungování dnešních podniků není založené jen na zachycení nových trendů v oblasti technologie, techniky a marketingu. Je nutné přizpůsobit metody a přístupy k práci možnostem člověka a jeho výkonu. K nástrojům analýzy procesů patří i časové studie. Ty jsou v dnešní době nutné ke zlepšování výrobních procesů. V historii se využívala celá řada technik a pracovních postupů. Některé byly méně přesné (odhady, historická data), jiné detailnější a také přesnější (snímkování, chronometráže, metody předem stanovených časů). V českých firmách se v současnosti využívají nejvíce metody přímého měření času. Mezi ně patří snímek pracovního dne, snímek operace a snímek dvojstranného pozorování. Největší uplatnění nepřímého měření času nachází metody předem stanovených časů metoda MOST (Maynard Operation Sequence Technique) a metoda MTM (Methods Time Measurement). Tyto metody mají poměrně vysokou produktivitu, která souvisí s rychlostí určení časové normy. Vzhledem ke stále se zvětšující konkurenci se musí firmy neustále zlepšovat. Tyto metody jim pomáhají zefektivňovat a usnadňovat výrobu, a zaručit tím stále zlepšování. Tato bakalářská práce bude zaměřena právě na metodu MOST. V teoretické části bude tato metoda popsána, bude vysvětleno její použití a postup při výpočtu časové normy. Praktická část se bude zabývat použitím metody Basic MOST. Ta bude aplikována na montáž vzduchového ventilu. V závěru bude zhodnocena možnost využití této metody ve strojním průmyslu. 12

13 1 Využití metod předem stanovených časů v praxi 1.1 Měření spotřeby času Analýza a měření práce je jednou ze základních znalostí dnešních inženýrů. Jde o soubor nástrojů a metod, díky kterým lze snížit plýtvání a neefektivnost, a zároveň zvýšit produktivitu práce. Hlavním cílem měření práce je určení spotřeby času dané činnosti. Spotřeba času se určuje přímým nebo nepřímým měřením. Výsledkem tohoto měření bývá norma spotřeby času. Hlavními důvody pro použití analýzy a měření práce jsou: Definice časových norem zvýšení produktivity práce odstranění plýtvání zvýšení bezpečnosti na pracovišti snížení pracnosti výroby snížení nákladů na výrobu zjednodušení výrobních procesů okamžité úspory Obrázek 1-1: Analýza a měření práce [1] Metody měření spotřeby času se dělí na dvě základní skupiny. A to přímé a nepřímé měření. 13

14 Obrázek 1-2: Rozdělení metod měření spotřeby času V případě přímého měření jde o snímek pracovního dne, snímek operace a snímek dvojstranného pozorování. U těchto metod se využívá stopek. Obrázek 1-3: Rozdělení přímého měření spotřeby času [1] Mezi metody nepřímé se řadí metody využívající předem určené časy daných pohybů: MODAPTS - Modular Arrangement of Predetermined Time Standards MTM - Methods Time Measurement UMS - Universal Maintenance Standards USD - Unified Standard Data UAS - Universelles Analysier System MOST - Maynard Operation Sequence Technique [1] 14

15 1.2 Metody předem stanovených časů Pro určení spotřeby času se dají využít různé metody. Mezi ně patří jak časové studie, tak i studie pohybové. Jednou z nejznámějších pohybových metod je metoda předem stanovených časů. Ta se ve střední Evropě začala rozšiřovat začátkem tohoto tisíciletí. Měření spotřeby času je však možné jen za předpokladu, že práce: lze změřit má dostatečný objem provádí se daným pracovním postupem Pro efektivitu měření je potřeba vybrat správnou metodu měření času. Při výběru se bere v úvahu: délka jednoho cyklu operace objem prováděné práce požadovaná přesnost měření požadavek na rychlost stanovení normy [2] Čas jednoho cyklu operace Dlouhý Střední Krátký Objem výroby Vysoký Střední Nízký Momentkové pozorování Chronometráž Momentkové pozorování Chronometráž Metody předem stanovených časů Metody předem stanovených časů Momentkové pozorování Chronometráž Momentkové pozorování Chronometráž Metody předem stanovených časů Chronometráž Kvalifikované odhady Momentkové pozorování Historická data Kvalifikované odhady Chronometráž Historická data Kvalifikované odhady Chronometráž Tabulka 1-1: Vhodné metody pro určení spotřeby času pro různé druhy výroby [2] Pro měření času se v podnicích nejvíce využívají chronometráže. Bohužel se však nedodržují základní pravidla těchto metod a norma času bývá určena na základě jednoho měření. Negativní vliv může mít i sledování pracovníka, vykonávající operaci, pozorovatelem. Tyto nepřesnosti se dají odstranit při použití metod předem stanovených časů. Tyto metody se poprvé objevily na počátku 20. století v amerických firmách, kde je zavedl Frederic Taylor. Ten porvé rozdělil činnosti na jednotlivé úkony a teprve ty začal měřit stopkami. 15

16 Časové studie zdokonalili manželé Lilian a Frank Gilbreth. Objevili, že při různých činnostech se opakují stále stejné kombinace pohybů. Frank Gilbreth se pokoušel vymyslet, jak vykonávat práci co nejlépe a s co nejmenším počtem pohybů. Tím by práci urychlil a snížil by únavu pracovníka. Zabýval se také podmínkami na pracovišti. Sledoval jejich vliv na počet, délku a efektivitu pohybů. Postupným zdokonalováním pohybových studií dospěl k rozdělení jednotlivých úkonů na 18 prvků tzv. Therbligs. [3] Tabulka 1-2: Přehled therbligs (upraveno dle [4]) Až Asa Bertrand segur dokázal spojit časové a pohybové studie. Vytvořil systém MTA Methods time analysis (Analýza času pracovních metod). Ten vychází právě z Gilbrethových 18 therbligs. [3] 16

17 Roku 1948 začala vznikat metoda MTM Mtehods time measurement. Ta je definována jako metoda, která analyzuje manuální činnosti na základní pohyby, které je nutno provést a přikazuje každému pohybu předdefinovanou časovou normu, která je závislá na druhu pohybu a podmínkách, ve kterých je pohyb prováděn. [3] Po skončení 2. světové války došlo ke vzniku další metody, metody MOST. Jejím hlavním cílem bylo, aby se zvýšila produktivita práce a při tom zůstala zachována vysoká přesnost. 1.3 Metoda MOST Označení metody MOST vychází z anglického názvu Maynard Operation Sequence Technique, což v překladu znamená Maynardova technika sekvenčních operací. Tuto metodu poprvé využila švédská firma Maynard and Company v roce 1967 a definovala práci: Práce je výsledek síly působící na těleso po určité dráze. P = F s. Jednodušeji jde o přemístění určitého předmětu na nějakou vzdálenost. Časem se ukázalo, že při různých pracích se opakují stejné pohyby. Proto mohly být popsány univerzálním sekvenčním modelem. Základní jednotkou měření práce se stala jednotka TMU. Přesná definice metody MOST zní: MOST je systémem měření práce soustřeďující se na činnosti spojené s pohybem objektů, popsané ve formě předem definovaných pohybových modelů. Pohybovému modelu podle kritérií situace provedení je určena časová hodnota potřebná k jejímu vykonání. [5] Tato metoda je jednoduchá a srozumitelná. MOST patří k nejproduktivnějším metodám měření práce. Jedním z důvodů je její rychlost aplikace. Na rozdíl od metody MTM nezachází do takových detailů. Přesto dosahuje hodnot s podobnou přesností a hodnověrností. Tato metoda nachází uplatnění převážně u manuální práce. Strojní časy se většinou určují jiným způsobem. Díky třem úrovním (Mini, Basic, Maxi) je tato metoda vhodná pro různé práce bez ohledu na délku cyklu. a) Mini MOST - je určený pro takové činnosti, které jsou velmi krátké (pohybují se v rozmezí 2 10s) a často se opakují. Tato metoda využívá pouze 2 sekvenční modely: Obecné přemístění Řízené přemístění b) Basic MOST - využívá se u činností trvajících od 10 s do 10 minut. Patří k nejpoužívanějším z metod MOST. Skládá se ze 4 sekvenčních modelů: Obecné přemístění Řízené přemístění Použití nástroje Ruční jeřáb 17

18 c) Maxi MOST - je vhodný pro dlouhé operace, u kterých není potřeba vysoká přesnost a tyto operace se příliš neopakují. Pracovní cykly trvají od 2 minut až do několika hodin. U této metody se využívá 5 sekvenčních modelů: Obecné přemístění Řízené přemístění Použití nástroje Ruční jeřáb Doprava silničním vozidlem V současné době se začíná využívat ještě Admin MOST, který je vhodný pro určení spotřeby času u administrativní činnosti. Pro vybrání správné úrovně metody MOST lze využít například rozhodovací diagram (viz níže). Ten vychází z četnosti opakování dané operace a z požadavku na přesnost popisu činnosti. 18

19 Obrázek 1-4: Rozhodovací diagram metody MOST (upraveno dle [6]) 19

20 Nejpoužívanější je střední stupeň Basic MOST, který je vhodný na popis operací zhruba od 10 sekund do 10 minut. Tato metoda lze využít v různých odvětvích: kovovýroba, zdravotnictví, textilní průmysl, údržbářské práce, montážní operace, a podobně. U metody Basic MOST jsou pro popis manuální práce využívány 4 základní modely: Obecné přemístění Řízené přemístění Použití nástroje Ruční jeřáb V případě obecného přemístění jde o posouvání předmětu z místa na místo vzduchem. Tento model je používán nejčastěji a představuje asi 50% veškeré manuální práce. U řízeného přemístění se jedná o přesouvání předmětu po podložce, nebo přesouvání předmětu, který je spojen s jiným předmětem. Například klika. Sekvenční model použití nástroje je kombinace obecného a řízeného přemístění s použitím ručního nástroje. Speciálním modelem je ruční jeřáb, který popisuje manipulaci s těžkými předměty. Tento model je nejméně používaný. Časové hodnoty základních pohybů jsou velmi malé a jejich změření běžnými časovými jednotkami jako jsou hodiny, minuty a vteřiny, je téměř nemožné. Proto byla zavedena speciální časová jednotka, která je označována jako TMU. Zkratka TMU vychází z anglického názvu Time Measurement Unit, což znamená jednotka měření času. Tato jednotka představuje jednu stotisícinu hodiny. Její velikost a přepočty na sekundy, minuty a hodiny jsou uvedeny v následující tabulce: TMU sekundy minuty hodiny 1 0, 036 0, , , , Tabulka 1-3: Jednotka TMU (upraveno dle [6]) 20

21 Pro přesnější popis zkoumaného pracovního postupu jsou první tři sekvenční modely popsány pomocí tzv. subaktivit, které jsou značeny písmeny: A akce na určitou vzdálenost, většinou se jedná o horizontální pohyb B pohyb těla, většinou jde o vertikální pohyb G získání kontroly nad předmětem I vyrovnání M řízený pohyb např. pohnout pákou P Umístění předmětu X Strojní čas nastává, když část práce provádí stroj automaticky Každý sekvenční model využívá jen některé z písmen: Obecné přemístění Získat Položit Návrat ABG ABP A Obrázek 1-5: Model obecného přemístění Řízené přemístění Získat Položit spustit Návrat ABG MXI A Obrázek 1-6: Model řízeného přemístění Použití nástroje je kombinací obecného a řízeného přemístění Získat Položit Použít nástroj Položit Návrat ABG ABP? ABP A Obrázek 1-7: Model použití nástroje 21

22 Na místo? patří subaktivita, která specifikuje použití příslušného nástroje: F utáhnout L uvolnit, odšroubovat C řezat, obrábět S povrchová úprava M měření, kontrola T myšlení R záznam Jednotlivým činnostem v sekvenčních modelech jsou přiřazeny časy, které souvisí s pohybem, pomocí indexu. Pro jakoukoliv pohybovou sekvenci lze nalézt indexy v tabulkách. Pro názornost je zde uvedena pouze karta obecného přemístění. V příloze jsou uvedeny všechny modely. Tabulka 1-4: Obecné přemístění (upraveno dle [7]) Výpočet časové náročnosti se poté určí sečtením indexů a vynásobením příslušným koeficientem. Sekvenční model včetně indexů Koeficient čas v jednotkách TMU Obrázek 1-8: Vzorec pro výpočet časové normy 22

23 Hodnota koeficientu záleží vždy na vybrané metodě: Mini MOST: x 1 Basic MOST: x 10 Maxi MOST: x 100 Z těchto poznatků lze říci, že například uchopení výrobku vzdáleného 1 krok a umístění jej na nástroj lze popsat takto: A 3 G 1 A 3 P 3 A 0 x 10 = 100 TMU. Po přepočtu vychází tato činnost na 3,6 s. 2 Příprava experimentu v laboratoři KTO Celý experiment proběhl v laboratoři KTO (katedra technologie obrábění) v areálu fakulty strojní. Montážní pracoviště bylo darováno firmou Bosch pro výukové účely. Zde si studenti mohou vyzkoušet montáž vzduchového ventilu. Nalezneme zde návod k montáži, jednotlivé součástky a pracovní stůl s přípravkem pro montáž ventilu. Na pracovišti nechybí ani šroubovák či tabulky připravené k vyplnění. Obrázek 2-1: Montážní pracoviště 23

24 2.1 Vzduchový ventil Vzduchový ventil je mechanické zařízení, které slouží k regulaci průtoku kapalin a plynů. V mém případě jde o vzduchový ventil, který je v sortimentu firmy Bosch. Skládá se z jednoduchých součástek typu pružina, těsnění, šroubek sedlo apod. Tyto součástky jsou vyrobené z klasických materiálů jako jsou litina, pryž nebo konstrukční ocel. Obrázek 2-2: Jednotlivé součástky Montážní postup Konečná podoba vzduchového ventilu se získá postupem uvedeným níže. Využila jsem montážní postup, který je zhotoven v laboratoři KTO (viz příloha č. 6). Ten se skládá z těchto kroků: 24

25 Tabulka 2-1: Montážní postup 25

26 3 Realizace časové analýzy Celý experiment je rozdělen na dvě části. První částí je měření reálného času montáže a druhou je výpočtová část. Při provádení experimentu jsem postupovala podle teorie, která je uvedena v předchozí kapitole této práce. 3.1 Reálné měření První částí experimentu bylo reálné měření práce stopkami. Pro objektivnější měření jsem celou práci rozdělila na dva dny. První den proběhlo seznámení s pracovištěm, prozkoumání pracovního postupu, rozdělení celé montáže na jasně ohraničené úseky. Hlavním úkolem prvního dne bylo zaučení, bez kterého by nebylo možné objektivně zhodnotit výsledky. Druhý den jsem se zabývala skutečnými náměry. Pro experiment jsem zvolila montáž 50 kusů. Měření pomocí stopek proběhlo při montáži každého pátého ventilu. Vždy byla změřena montáž celého vzduchového ventilu. Pro jednoduchost jsem si jednotlivé součástky i pomůcky umístila na stůl do vzdálenosti dosahu. Obrázek 3-1: Součástky na dosah [5] Při prvním měření bylo třeba postupovat dle jednotlivých kroků na návodu. Tím se čas výrazně prodloužil. Výsledným časem bylo 104 s. Druhý měřený kus byl o něco jistější, stále se však objevovala častá zaváhání. Přesto čas montáže klesl na 93 s. Při třetím měření jsem se díky větší znalosti postupu dostala na čas 86 s. Poté jsem několik ventilů složila bez měření. Postupně jsem získávala jistotu a montážní plán téměř nepotřebovala. Padesáté měření trvalo už jen 65 s. 26

27 3.2 Výpočet času potřebného k montáži vzduchového ventilu Druhou částí práce bylo stanovení časové normy pomocí metody Basic MOST. Pro výpočet normy času jsem si celou montáž rozdělila na jednotlivé úkony. Umístění skříně do sedla Jednou rukou uchopíme skříň a vložíme do přípravku na montážním stole. Obecné přemístění : A B G A B P A G 1 P 3 A 0 Sáhnout pro skříň na vzdálenost dosahu Vzít a držet skříň Posunout skříň k sedlu Umístit skříň do sedla Žádný návrat 10 ( )= 60 TMU = 2,16 s Umístění pružiny do skříně Vezmeme pružinu a vložíme ji do již připravené skříně. Obecné přemístění : A B G A B P A G 1 P 3 A 0 Sáhnout pro pružinu na vzdálenost dosahu Vzít a držet pružinu Posunout pružinu ke skříni Umístit pružinu do skříně Žádný návrat 10 ( )= 60 TMU = 2,16 s 27

28 Umístění talíře na pružinu Vezmeme talíř položíme ho na pružinu tak, aby bylo možné do něj vložit později podložku. Obecné přemístění : A B G A B P A G 1 P 3 A 0 Sáhnout pro talíř na vzdálenost dosahu Vzít a držet talíř Posunout talíř k pružině Umístit talíř na pružinu Žádný návrat 10 ( )= 60 TMU = 2,16 s Vložení podložky do talíře Uchopíme podložku a vložíme do talíře. Obecné přemístění : A B G A B P A G 1 P 3 A 0 Sáhnout pro podložku na vzdálenost dosahu Vzít a držet podložku Posunout podložku k talíři Umístit podložky do talíře Žádný návrat 10 ( )= 60 TMU = 2,16 s 28

29 Navlečení kroužku na píst Jednou rukou vezmeme menší těsnící kroužek, druhou rukou píst. Navlečeme kroužek na píst. Obecné přemístění : A B G A B P A 2x G 1 P 0 A 0 Sáhnout pro píst na vzdálenost dosahu Vzít a držet píst Posunout píst blíže k tělu Žádné umístění Žádný návrat 10 ( )= 30 TMU = 1,08 s G 1 P 6 A 0 Sáhnout pro kroužek na vzdálenost dosahu Vzít a držet kroužek Posunout kroužek k pístu Navléci kroužek na píst Žádný návrat 10 ( )= 90 TMU = 3,24 s 29

30 Umístění pístu do válečku Uchopíme váleček a vložíme do něj již připravený píst. Obecné přemístění : A B G A B P A G 1 P 6 A 0 Sáhnout pro váleček na vzdálenost dosahu Vzít a držet váleček Posunout váleček k pístu Dát píst do válečku Žádný návrat 10 ( )= 90 TMU = 3,24 s Navléknutí těsnícího kroužku na váleček Vezmeme větší těsnící kroužek a navlékneme ho na připravený váleček s pístem. Obecné přemístění : A B G A B P A G 1 P 6 A 0 Sáhnout pro těsnící kroužek na vzdálenost dosahu Vzít a držet těsnící kroužek Posunout těsnící kroužek k válečku Navléci kroužek na váleček Žádný návrat 10 ( )= 90 TMU = 3,24 s 30

31 Vložení lícní desky do přípravku Uchopíme lícní desku a vložíme jí do horní části přípravku. Obecné přemístění : A B G A B P A G 1 P 6 A 0 Sáhnout pro lícní desku na vzdálenost dosahu Vzít a držet Lícní desku Posunout lícní desku k přípravku Umístění lícní desky do přípravku Žádný návrat 10 ( )= 90 TMU = 3,24 s Vložení montážního dílce do lícní desky Připravený montážní dílec (váleček s těsnícím kroužkem a pístem) umístíme do lícní desky. Obecné přemístění : A B G A B P A A 0 G 0 P 3 A 0 Žádná akce Držet montážní dílec Posunout montážní dílec do lícní desky Vložení montážního dílce do lícní desky Žádný návrat 10 ( )= 40 TMU = 1,44 s 31

32 Stlačení horní části přípravku k dolní části Uchopíme horní část přípravku a stlačíme jí ke spodní části. Řízené přemístění : A B G M X I A G 1 M 3 X 10 I 1 A 0 Sáhnout k horní části přípravku na vzdálenost dosahu Uchopit horní část přípravku Posunout částí přípravku o více než 30 cm Doba průběhu přibližně 3 s Aretace horní části přípravku Žádný návrat 10 ( )= 160 TMU = 5,76 s Sešroubování vzduchového čerpadla Vezmeme šroubovák, postupně 3 šroubky a každý zvlášť umístíme na téměř hotový ventil a přišroubujeme je pomocí šroubováku. Přišroubování prvního šroubku Obecné přemístění : A B G A B P A G 1 P 6 A 0 Sáhnout pro šroubek na vzdálenost dosahu Vzít a držet šroubek Posunout šroubek k lícní desce Umístit šroubek Žádný návrat 10 ( )= 90 TMU = 3,24 s 32

33 Použití nástroje : A B G A B P F A B P A G 1 P 3 F 10 A 0 P 0 A 0 Sáhnout pro šroubovák na vzdálenost dosahu Vzít a držet šroubovák Posunout šroubovák ke šroubku Vložit šroubovák na šroubek Utáhnout šroubek Žádný pohyb šroubováku Žádné umístění Žádný návrat 10 ( )= 160 TMU = 5,76 s Přišroubování druhého šroubku Obecné přemístění : A B G A B P A G 1 P 6 A 0 Sáhnout pro šroubek na vzdálenost dosahu Vzít a držet šroubek Posunout šroubek k lícní desce Umístit šroubek Žádný návrat 10 ( )= 90 TMU = 3,24 s 33

34 Použití nástroje : A B G A B P F A B P A A 0 G 0 P 3 F 10 A 0 P 0 A 0 Žádná akce Držet šroubovák Posunout šroubovák ke šroubku Vložit šroubovák na šroubek Utáhnout šroubek Žádný pohyb šroubováku Žádné umístění Žádný návrat 10 ( )= 140 TMU = 5,04 s Přišroubování třetího šroubku Obecné přemístění : A B G A B P A G 1 P 6 A 0 Sáhnout pro šroubek na vzdálenost dosahu Vzít a držet šroubek Posunout šroubek k lícní desce Umístit šroubek Žádný návrat 10 ( )= 90 TMU = 3,24 s 34

35 Použití nástroje : A B G A B P F A B P A A 0 G 0 P 3 F 10 P 1 A 0 Žádná akce Držet šroubovák Posunout šroubovák ke šroubku Vložit šroubovák na šroubek Utáhnout šroubek Přesunout šroubovák na vzdálenost dosahu Odložení šroubováku Žádný návrat 10 ( )= 160 TMU = 5,76 s Po sečtení hodnot TMU jednotlivých kroků dostanu čas celé montáže: 1560 TMU = 56,16 s Pro lepší orientaci jsem vytvořila formulář pro zapsání vypočtených hodnot (viz níže). V jeho první části je uvedena užitá metoda, název operace, jméno operátora a datum aplikace metody. V druhé části jsou rezepsány jednotlivé kroky montáže a jejich příslušný vypočtený čas. V závěru je k dispozici výsledný vypočtený čas a jeho převedení na minuty a sekundy. 35

36 Tabulka 3-1: Formulář pro vypočtené hodnoty 36

37 Tolerance Pro zpřesnění výpočtu je nutné počítat s tolerancí ± 5%. V té je zahrnuta náročnost montáže i faktory ovlivňující výkon pracovníka. Jde například o osvětlení pracoviště, únavu nebo hluk na pracovišti. 56,15 1,05 = 58,968 s Tento výsledek můžeme zaokrouhlit na 59s. 4 Zhodnocení dosažených výsledků Pro rychlejší porovnání jsem vytvořila tabulku, kam jsem zanesla jak naměřené tak i vypočítané časy. Díky jednoduchému výpočtu jsem získala rozdíl časů v sekundách a poté i v procentech. Předpokladem je, že časy reálně naměřené a vypočítané pomocí metody Basic MOST by se neměly příliš lišit. Naměřená hodnota Vypočtená hodnota Rozdíl Rozdíl v % 1. měřená montáž 104 s 59 s 45 s 76 % 2. měřená montáž 93 s 59 s 34 s 58 % 3. měřená montáž 86 s 59 s 27 s 46 % 10. měřená montáž 65 s 59 s 6 s 10 % Tabulka 4-1: Časové hodnoty V mém případě se časy liší různě. Je to způsobené neznalostí montáže výrobku. Stále jsem se setkávala s nějakými drobnými komplikacemi. Největší zdržení probíhalo při navlékání těsnícího kroužku na píst, a také při umisťování lícní desky do přípravku. Zde se čas výrazně prodlužoval. Při padesátém montovaném ventilu se můj čas přiblížil vypočtené hodnotě. Pokud bych pokračovala s měřením časů montáže dál, asi bych se vypočtenému času přiblížila ještě více. Při zadávání experimentu jsem si však zvolila 50 motovaných kusů. Musíme také brát v úvahu, že montáž probíhala bez přestávky. Z toho vyplývá, že pracovník se postupně unaví a tím se jeho výkonnost sníží. Vzhledem k tomu, že celá montáž je založena na práci rukou, a to hlavně prsů, můžeme očekávat zhoršení manipulace s menšími součástkami. Důvodem pro zlepšení by mohlo být: Delší zácvik Lepší uspořádání pracoviště Větší zručnost při montáži Výměna klasického šroubováku za aku šroubovák 37

38 5 Posouzení možnosti využití metody MOST ve strojírenství Montážní pracoviště bylo podrobeno analýze metodou Basic MOST a zároveň byly provedeny časové náměry motáže vzduchového ventilu pomocí stopek. Tyto časy však byly ovlivněny neznalostí postupu a také únavou pracovníka. Metoda také pravděpodobně nepočítá s časovými prodlevami vzniklými například nepřesným uchopením šroubků nebo s horší manipulací s přípravkem. Při mých montážích se stále opakovaly stejné problémy: Navléknutí těsnícího kroužku na píst Obrázek 5-1: Navléknutí těsnícího kroužku na píst - V tomto kroku jde o navléknutí těsnícího kroužku na píst. Kroužek se musí umístit do připravené drážky. Těsnění ovšem není z příliš pružného materiálu a tím vzniká problém s přetáhnutím kroužku přes hranu pístu. Vložení lícní desky a montážního dílce do přípravku Obrázek 5-2: Vložení lícní desky a montážního dílce do přípravku 38

39 - Největším zdržením u těchto kroků bylo správné natočení lícní desky. Jako další problém se ukázalo udržení lícní desky a poté lícní desky s montážním dílcem na horní části přípravku. Při špatném umístění deska, popřípadě deska i s montážním dílcem, vypadávala a oba kroky se musely opakovat. Stlačení horní části přípravku ke spodní Obrázek 5-3: Stlačení horní části přípravku ke spodní - Tato část montáže vyžaduje určitou přesnost a sílu. V případě nepřesného umístění lícní desky do sedla je třeba využít vetší sílu. Tím se čas tohoto kroku také prodlužuje. Sešroubování vzduchového ventilu Obrázek 5-4: Sešroubování vzduchového ventilu - V tomto kroku záleží na tom, jak pracovník šroubek uchopí. V případě otáčení šroubku do správné polohy dochází ke zdržení. Dalším zdržením v tomto kroku montáže bylo občasné proklouznutí šroubováku. 39

40 Toto byly nejčastější a opakující se chyby při montáži vzduchového ventilu. Proto časy naměřené stopkami ve skutečnosti byly stále větší než časy vypočtené pomocí metody Basic MOST. Díky porovnání těchto časů můžeme říci, že vypočtené časy jsou reálné. Bylo by však dobré nebrat je jako hraniční, ale spíše jako orientační. Metoda MOST je vhodná pro většinu ručních prací, které se stále opakují. Výhodou této metody je způsob měření, protože analytik nemusí pozorovat a stopovat operátora, což mu nemusí být příjemné. Pracovník tak může ovlivnit časovou normu chybami. V jiném případě se může pracovník před analytikem více snažit a nebo naopak prcovat pomalu, aby časovou normu snížil. Metoda MOST udává jasná pravidla jak analýzu vykonávat. Výhodou je také možnost plánování, protože po analýze již víme jak se činnost bude vykonávat. Metodami předem stanovených časů se v dnešní době zabývají mnohé firmy. Ty pomáhají ostatním podnikům optimalizovat výrobu a snížit plýtvání. Závěr by byl tedy takový, že na základě aplikace metody Basic MOST na montáž vzduchového ventilu můžeme říci, že tato metoda je vhodná i na stanovení časových norem ve strojním průmyslu. 40

41 Použitá literatura [1] FROLÍK, Z. API Akademie produktivity a inovací s.r.o.. jednotlive-metody-a-nastroje-a-ch [2] DEBNÁR, R. Ipa Czech s.r.o.. [3] GOLDFINGER, M. Aplikace metod předem stanovených časů ve výrobním podniku. Plzeň: ZČU, 2012 [4] The Gilbreth network. [5] TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI. Průmyslové inženýrství. [6] SKOUMALOVÁ, L. Porovnání výkonnostního stupně pracovníka získaného metodou MTM a MOST ve vybraných operacích. Plzeň: ZČU, 2000 [7] TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI. Inovace. 41

42 Seznam příloh Příloha 1: Data karta Obecné přemístění Příloha 2: Data karta Řízené přemístění Příloha 3: Data karta Použití nástroje Příloha 4: Data karta Ruční jeřáb Příloha 5: Montážní postup Příloha 6: Formulář pro vypočtené hodnoty

43 Příloha 1 Data karta - Obecné přemístění

44

45 Příloha 2 Data karta - Řízené přemístění

46

47 Příloha 3 Data karta Použití nástroje

48

49

50 Příloha 4 Data karta Ruční jeřáb

51

52 Příloha 5 Montážní postup

53

54 Příloha 6 Formulář pro vypočtené hodnoty

55 Název operace: Pracovník: BASIC MOST Datum: Poznámky: Pořadové číslo Popis operace Sekvenční model Frekvence TMU Celková spotřeba času min s TMU

56 Evidenční list Souhlasím s tím, aby moje bakalářská práce byla půjčována k prezenčnímu studiu v Univerzitní knihovně ZČU v Plzni. Datum: Podpis: Uživatel stvrzuje svým podpisem, že tuto diplomovou (bakalářskou) práci použil ke studijním účelům a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny. Jméno Fakulta/katedra Datum Podpis