SYSTÉM MÍSTNÍCH POPLATKŮ V OBCI POLIČKA

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa SYSTÉM MÍSTNÍCH POPLATKŮ V OBCI POLIČKA The system of local fees in municipality Polička Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Igor KISS Autor: Adéla BÁČOVÁ Brno, 2013

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2012/2013 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: BÁČOVÁ Adéla Veřejná ekonomika a správa SYSTÉM MÍSTNÍCH POPLATKŮ V OBCI POLIČKA The system of local fees in municipality Polička Zásady pro vypracování Cíl práce, Cílem bakalářské práce je zhodnotit strukturu místních poplatků v konkrétní obci s ohledem na jejich výnos a efektivitu výběru. Součástí cíle je navrhnout takové změny, které za současného ekonomického poklesu povedou k vyšší efektivnosti výběru místních poplatků. Postup a použité metody: 1. Na základě dostupné literatury a legislativy zhodnocení vývoje problematiky místních poplatků v České republice. 2. Zhodnocení vývoje místních poplatků v konkrétní obci, jejich výnosu a efektivita výběru s důrazem na změny v legislativě a dopady ekonomické krize. 3. Návrh doporučení pro zvýšení efektivity výběru místních poplatků ve zvolené obci. Předpokládá se využití standardních metod práce, jako jsou analýza, deskripce, syntéza apod. Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce

3 Rozsah práce bez příloh: stran Seznam odborné literatury: MARKOVÁ, Hana. Finance obcí, měst a krajů. Vyd. 1. Praha: Orac, s. ISBN MELION, Miloslav. Finance územních samospráv. Hradec Králové: E.I.A. - Ekonomická a informační agentura, s. ISBN X. PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů :teorie a praxe. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, s. ISBN Finanční hospodaření územních samosprávných celků. 3. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Institut pro veřejnou správu, s. ISBN PELC, Vladimír. Místní poplatky :oprávnění obcí, povinnosti podnikatelů, živnostníků a občanů. Vyd. 1. V Praze: C.H.Beck, xvi, 199 s. ISBN JIRÁSKOVÁ, Zdeňka a Alena ŠNEBERKOVÁ. Místní poplatky v praxi. 3. dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Polygon, s. ISBN Vedoucí bakalářské práce: Ing. Igor Kiss Datum zadání bakalářské práce: Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

4 Jméno a příjmení autora: Adéla Báčová Název bakalářské práce: Systém místních poplatků v obci Polička Název práce v angličtině: The system of local fees in municipality Polička Katedra: Veřejná ekonomie Vedoucí bakalářské práce: Ing. Igor Kiss Rok obhajoby: 2013 Anotace Předmětem bakalářské práce je systém místních poplatků jakožto daňových příjmů obcí. Teoretická část práce se věnuje místním poplatkům obecně. V této části je stručně popsána struktura obecního rozpočtu a také jsou charakterizovány jednotlivé místní poplatky v České republice. Praktická část práce je zaměřena na problematiku místních poplatků v obci Polička, zejména na správu, vývoj a výnos místních poplatků v obci vybíraných. V závěru práce jsou navrženy změny, které by mohly obci pomoci. Annotation The subject ov bachelor s work is a system of local fees as tax revenue of municipalities. The theoretical part of the work focuses on local fees in general. The structure of municipal budget and individual charges in The Czech Republic are descibed in this part. The practical part focuses on issue of local fees in municipality Polička, especially on administration, development and yields of fees charged in the municipality. Changes which could help the municipality are suggested in the conclusion. Klíčová slova Místní poplatky, rozpočet obce, rozpočtové příjmy obce, správa poplatků, výnosy a náklady spojené s poplatky, funkce poplatků Key words Local fees, budget of municipality, budget revenue ov municipality, administration of fees, yields and costs associated with fees, function of fees

5 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Systém místních poplatků v obci Polička vypracovala samostatně pod vedením Ing. Igora Kisse a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne Adéla Báčová

6 Děkuji Ing. Igorovi Kissovi za odborné vedení, pomoc, spolupráci a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této práce. Dále bych ráda poděkovala JUDr. Dagmar Vaškové a ostatním pracovníkům Městského úřadu Polička za poskytnutí informací a materiálů.

7 Obsah Úvod Rozpočet obce Vlastní rozpočet Příjmy obce Výdaje obce Místní poplatky Právní úprava Jednotlivé místní poplatky Poplatek ze psů Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt Poplatek za užívání veřejného prostranství Poplatek ze vstupného Poplatek z ubytovací kapacity Poplatek za povolení k vjezdu motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace Možné sankce Systém místních poplatků v obci Polička Město Polička Rozpočet obce Místní poplatky Poplatek ze psů Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt Poplatek za užívání veřejného prostranství... 35

8 Poplatek z ubytovací kapacity Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení Návrhy a doporučení pro zlepšení výběru místních poplatků v Poličce Závěr Seznam použitých zdrojů Literatura: Legislativa: Internetové zdroje: Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek Seznam grafů:... 45

9 Úvod Místní poplatky patří mezi daňové příjmy obcí. Každá obec se může sama rozhodnout, zda bude jednotlivé místní poplatky vybírat či nikoliv, sama obec si také zvolí sazbu i jiné prvky místních poplatků, avšak vždy jen v mezích zákona. V současné době zákon čítá osm místních poplatků, z nichž nejvýnosnější je poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu. Výnosy všech místních poplatků náleží výlučně obci. Tato práce si klade za cíl popsat systém místních poplatků v České republice, zhodnotit strukturu místních poplatků v obci Polička a navrhnout změny, které by vedly k vyšší efektivitě výběru poplatků. Dle změn sazeb poplatků a jejich výnosů bude také zkoumán vliv ekonomické krize, která se v České republice projevila v roce Práce bude členěna do tří kapitol. První kapitola bude věnována rozpočtu obce. Budou zde popsány vlastnosti rozpočtu, rozpočtový proces a také příjmy a výdaje obce. Následující kapitola vylíčí systém místních poplatků v České republice, konkrétně právní úpravu a podrobné informace o každém poplatku. Tyto teoretické poznatky budou využity v praktické části práce, jíž bude věnována kapitola číslo tři. V této kapitole bude rozebrán vývoj obecních příjmů a výdajů ve městě Polička od roku 2004 do roku Toto město jsem si vybrala z důvodu, že v něm žiji od svého narození, tudíž k němu mám blízký vztah, a také si myslím, že by každý člověk měl znát problematiku poplatků, jichž je poplatníkem. Další část třetí kapitoly bude zaměřena na jednotlivé místní poplatky vybírané v obci Polička, konkrétně na vývoj sazby poplatku od roku 2004, na funkci poplatku, a na výnosy a náklady s konkrétními poplatky spojenými. Výsledky, získané na základě rozboru rozpočtů a obecně závazných vyhlášek města Poličky v praktické části, zhodnotí závěr bakalářské práce. Zde budou také navrhnuta řešení pro vyšší efektivitu výběru poplatků ve městě. 8

10 1. Rozpočet obce 1.1. Vlastní rozpočet Územně samosprávné celky mají ze zákona právo vlastnit majetek a sestavovat vlastní rozpočet. Municipální rozpočet je nástroj, který má zajistit obcím jakožto veřejnoprávním korporacím nezbytné prostředky jak pro vlastní činnost (samosprávná působnost), tak i pro činnost, kterou na ně převedl stát (přenesená působnost). Dvojí působnost obce vymezuje zákon č. 128/2000 Sb, o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích ). V samostatné působnosti je z rozpočtu financována sociální péče a poskytování služeb občanům (např. bydlení, doprava), v přenesené působnosti se jedná např. o financování školství, zemědělství, kultury. Obec je povinna zajistit svým občanům dostatečné množství veřejných statků i služeb. 1 Rozpočet obce je pojímán jako 2 : Decentralizovaný peněžní fond Bilance příjmů a výdajů za rozpočtové období Finanční plán, dle kterého obec hospodaří Právní dokument Nástroj prosazování cílů obecní politiky Rozpočet je sestavován na jeden rok, přičemž rozpočtový rok se shoduje s rokem kalendářním. Při zpracování rozpočtu pro následující rok se vychází z rozpočtového výhledu. Rozpočtový výhled je pomocný nástroj obcí pro střednědobé finanční plánování, obsahuje údaje o příjmech a výdajích (zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách). Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů na 2 5 let. Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný, pouze v určitých případech může být schválen jako přebytkový nebo jako schodkový. Kladný zůstatek se převádí k použití v dalším roce, schodek se uhrazuje z příjmů z minulých let nebo se kryje ze zdrojů splatných z rozpočtu v následujících letech. 3 1 ŠELEŠOVSKÝ, Jan. Veřejné finance v ČR a EU. 1. Vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN , str ŠELEŠOVSKÝ, Jan. Veřejné finance v ČR a EU. 1. Vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN , str Zákon č. 250/2000 Sb., zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 9

11 Rozpočtový proces se skládá z 5 fází, jimiž jsou: sestavení návrhu, projednání, schválení, plnění a následná kontrola. Sestavení návrhu patří mezi nejdůležitější a nejobtížnější etapy. Návrh musí zajistit, aby všechny naplánované příjmy, jak vlastní, tak dotace plynoucí ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje, či od jiných subjektů, i výdaje rozpočtu byly reálné. Návrh zpracovává nejčastěji finanční odbor obce. Rozpočet je projednáván obecní radou nebo finanční komisí a schvalován zastupitelstvem obce. 4 Není li rozpočet schválen ke dni 1. ledna aktuálního rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření dle rozpočtového provizoria. Zastupitelstvo je také odpovědné za plnění rozpočtu, proto ho průběžně kontroluje. Po uplynutí rozpočtového roku se informace o hospodaření obce a o plnění rozpočtu zaznamenávají do závěrečného účtu, jenž schvaluje také zastupitelstvo. Každý rok také dochází k přezkoumávání hospodaření jednotlivých obcí. 5 Dle 42 zákona o obcích žádá obec o přezkoumání svého hospodaření za minulý rok krajský úřad nebo může zadat práci auditorovi. Neučiní li tak, přezkoumá hospodaření příslušný krajský úřad. 6 Přezkoumávání hospodaření obcí je upraveno samostatným zákonem č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů Příjmy obce Příjmy obce můžeme rozlišit na příjmy vlastní, které se dále dělí na příjmy daňové, nedaňové a kapitálové a na příjmy z vlastní činnosti obce, což jsou například příjmy spojené s poskytováním veřejných služeb. Vlastní příjmy obcí pokrývají téměř 4/5 celkových finančních zdrojů, z nichž nejvíce je daňového charakteru. 7 Mezi příjmy je třeba také zařadit příjmy návratného charakteru. Jedná se o finanční prostředky, které se musí po uplynutí určité doby vrátit. Tyto příjmy mají nejčastěji formu úvěru od bank či ostatních finančních institucí nebo půjčky od jiných subjektů. 8 4 PEKOVÁ Jitka. Finance územní samosprávy územní aspekty veřejných financí. 1. Vyd. Praha: Victoria Publishing, s. ISBN , str ŠELEŠOVSKÝ, Jan. Veřejné finance v ČR a EU. 1. Vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN , str Zákon č. 128/2000 Sb., zákon o obcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 7 ŠELEŠOVSKÝ, Jan. Veřejné finance v ČR a EU. 1. Vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN , str

12 Dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o rozpočtových pravidlech) tvoří příjmy rozpočtu obce 9 : příjmy z vlastního majetku a majetkových práv příjmy z výsledku vlastní činnosti příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila příjmy z vlastní správní činnosti příjmy z místních poplatků výnosy daní nebo podíly na nich dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů dotace z rozpočtu kraje prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy přijaté peněžní dary a příspěvky jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce. Rozpočtové rozdělení příjmů obce rozlišuje: běžné příjmy, běžné dotace, kapitálové příjmy a kapitálové dotace. Tabulka č. 1: Příjmy obcí v letech v tis. Kč Celkové příjmy Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Pramen: Zpracováno autorkou dle dat z Veřejné databáze ČSÚ 10 8 MARKOVÁ, Hana. Finance obcí, měst a krajů. 1. Vyd. Praha: ORAC, s. ISBN , str Zákon č. 250/2000 Sb., zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 10 Dostupné z: hildsel0=3&pro_4_45=cz [Cit ] 11

13 Graf č. 1: Příjmy obcí v roce 2011 Pramen: Zpracováno autorkou dle dat z Veřejné databáze ČSÚ. 11 Z grafu výše můžeme vyčíst, že daňové příjmy tvořily v roce 2011 více než polovinu celkových příjmů, konkrétně 53 %. Druhými nejvyššími příjmy byly přijaté dotace. Jedenáct procent příjmů tvořily příjmy nedaňové a 3 % náležela příjmům kapitálovým. V následující podkapitole se budeme věnovat daňovým a nedaňovým příjmům blíže Příjmy daňové Daňové příjmy tvoří 12 : Výnos daně z nemovitosti Podíl 20,83 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty Podíl 22,87 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně Podíl 23,58 % celostátního hrubého výnosu daně z příjmu fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby Podíl 23,58 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmu fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v předchozích dvou bodech 11 Dostupné z: hildsel0=3&pro_4_45=cz Cit Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 12

14 Podíl 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmu právnických osob 100 % výnosu daně z příjmu právnických osob, je li poplatníkem příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby Podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděných zaměstnavatelem jako plátcem daně. Daň z nemovitosti je tzv. svěřená daň, což znamená, že 100 % výtěžku daně náleží obci. Ostatní daně patří mezi daně sdílené, kdy každé obci náleží určité procento výtěžku. Procento, kterým se obce podílí na procentní části celostátního hrubého výnosu daní, stanoví vyhláškou Ministerstvo financí vždy s účinností od 1. září. Výše procenta se odvíjí od čtyř určujících faktorů. Mezi tyto faktory, jež se všechny vyjadřují v procentech, patří poměr započtené výměry katastrálního území k celkové výměře území všech obcí (násobený koeficientem 0,03), poměr počtu obyvatel všech obcí (násobený koeficientem 0,10), poměr počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k počtu těchto dětí a žáků za všechny obce (násobený koeficientem 0,07) a poměr počtu násobku postupných přechodů (násobený koeficientem 0,8). Pro čtyři města s největším počtem obyvatel v České republice - Prahu, Plzeň, Ostravu a Brno - se procento vypočte zvláštním způsobem. Z předchozího odstavce lze vyčíst, že nejvyšší váhu na výši procenta má poměr násobku postupných přechodů, který se vypočte pro obec pomocí koeficientů postupných přechodů. Tabulka č. 2: Tabulka koeficientů postupných přechodů Koeficient postupných Počet obyvatel obce přechodů , , , více 1, 3663 Pramen: Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům Mezi daňové příjmy obce bývají řazeny také místní poplatky. (o nich více v kapitole č. 3 Místní poplatky). 13

15 Tabulka č. 3: Daňové příjmy obcí v letech v tis. Kč DPFO DPPO DPH Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí Místní poplatky Správní poplatky Daň z nemovitosti Pramen: Zpracováno autorkou dle dat z Veřejné databáze ČSÚ. 13 Graf č. 2: Daňové příjmy obcí v roce 2011 Pramen: Zpracováno autorkou dle dat z Veřejné databáze ČSÚ. 14 V grafu daňových příjmů obcí v roce 2011 vidíme, že v daném roce nejvíce těchto příjmů pochází z daně z přidané hodnoty, konkrétně 42 %. Dále se na daňových příjmech nejvíce podílely daň z příjmu fyzických osob a daň z příjmu právnických osob. Místní poplatky tvořily 2 %, z tabulky č. 2 lze vyčíst konkrétní výši příjmu z místních poplatků, která v roce 2011 činila více než 2,8 miliardy Kč. 13 Dostupné z: hildsel0=3&pro_4_45=cz [Cit ] 14 Dostupné z: hildsel0=3&pro_4_45=cz [Cit ] 14

16 Příjmy nedaňové Mezi nedaňové příjmy zahrnujeme příjmy z vlastní činnosti obce, dotace, nahodilé příjmy a správní poplatky. Příjmy z vlastní činnosti obce jsou závislé především na výši obecního majetku a aktivitě jejích orgánů. Těmito příjmy jsou zejména výnosy z obecního majetku, příjmy z vlastního hospodaření obce a příjmy z hospodaření subjektů, založených obcí. Dotacemi rozumíme peněžní prostředky poskytnuté fyzickým nebo právnickým osobám na stanovený účel. U obcí se jedná o dotace ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtu kraje. Mezi nahodilé příjmy řadíme např. dary, sbírky nebo pokuty. 15 Obec vybírá v rámci své přenesené působnosti správní poplatky. Dle zákona č. 368/1992 Sb, o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů je předmětem poplatků správní řízení upravené zvláštním právním předpisem a další činnost správního úřadu související s výkonem státní správy. Úkony, které podléhají zpoplatnění, jsou vymezeny v jednotlivých položkách sazebníku poplatků, který tvoří přílohu zákona. Dle 3 citovaného zákona je poplatníkem správního poplatku fyzická nebo právnická osoba, která podala žádost nebo jiný návrh k provedení úkonu správnímu úřadu, nebo osoba, v jejímž zájmu nebo věci byl úkon proveden. Jedná se nejčastěji o ověření pravosti dokladu, výpisy z matrik nebo vystavení dokladu o povolení stavby. Množství těchto úkonů odpovídá rozsahu přenesené působnosti obce. Zákon též uvádí jaké orgány a úkony jsou od poplatků osvobozeny. 16 Někdy bývají správní poplatky zařazovány společně s poplatky místními do daňových příjmů obce. Ale u správních poplatků, na rozdíl od těch místních, se projevuje ekvivalence (úhrada nákladů za činnost správních orgánů), proto by správní poplatky neměly být zahrnovány do daňových příjmů Výdaje obce Dle zákona o rozpočtových pravidlech tvoří výdaje rozpočtu obce 18 : závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákonem výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti 15 ŠELEŠOVSKÝ, Jan. Veřejné finance v ČR a EU. 1. Vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN , str Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 17 ŠELEŠOVSKÝ, Jan. Veřejné finance v ČR a EU. 1. Vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN , str Zákon č. 250/2000 Sb., zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 15

17 výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo dalšími subjekty úhrada úroku z přijatých půjček a úvěrů výdaje na emise vlastích dluhopisů a úhradu výnosů z nich náležících jejich vlastníkům výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely. Výdaje obce lze rozčlenit na výdaje běžné a výdaje kapitálové. Mezi běžné výdaje řadíme výdaj na zabezpečení veřejných statků, na hospodaření organizačních složek, příspěvky do příspěvkových organizací, nebo výdaje na platy zaměstnanců. Úkolem kapitálových výdajů je financování dlouhodobých investičních potřeb. Konkrétně se jedná o výdaje na ekonomickou i sociální infrastrukturu, nákupy akcií nebo majetkových podílů, apod. 19 Tabulka č. 4: Výdaje obcí v letech v tis. Kč Celkové výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Pramen: Zpracováno autorkou dle dat z Veřejné databáze ČSÚ ŠELEŠOVSKÝ, Jan. Veřejné finance v ČR a EU. 1. Vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN , str Dostupné z: hildsel0=3&pro_4_45=cz 16

18 Graf č. 3: Výdaje obcí v roce 2011 Pramen: Zpracováno autorkou dle dat z Veřejné databáze ČSÚ. 21 Celkové výdaje obcí v roce 2011 byly tvořeny ze 72 % výdaji běžnými a z 28 % výdaji kapitálovými. 2. Místní poplatky Místní poplatky jsou daňovými příjmy rozpočtů územních samosprávných celků a záleží zcela na rozhodnutí obce, zda bude poplatky na svém území vybírat. Místí poplatky bývají také někdy označovány místními daněmi. Místní daň je zákonem stanovená dávka peněžitého charakteru směřující do obecního (krajského, regionálního apod.) rozpočtu, kterou může územní samosprávný celek zavézt či zrušit a kterou může rovněž jakýmkoliv způsobem ovlivnit co do daňového základu, sazby daně či některého z korekčních prvků. Místní daně mohou být spravovány jak samotnou obcí, tak i jiným správcem daně. Mezi místní daně můžeme kromě místních poplatků zařadit také daň z nemovitosti. 22 V roce 2011 místní poplatky tvořily 2 % daňových příjmů obcí. 21 Dostupné z: hildsel0=3&pro_4_45=cz 22 RADVAN, Michal. Místní daně. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN , str

19 Graf č. 4: Výnos místních poplatků v roce 2011 Pramen: zpracováno autorkou dle dat z publikace RADVAN, Michal. Místní daně. 23 Nejvýnosnějším místním poplatkem je poplatek za komunální odpad, který tvoří 69 % z celkových výnosů. Druhou příčku zaujímá poplatek za užívání veřejného prostranství, který se na celkovém výnosu podílí 14 %. Jednotlivým poplatkům a jejich výnosům se budeme věnovat v podkapitole 3.2. Jednotlivé místní poplatky Právní úprava Dle článku 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod lze ukládat daně a poplatky pouze na základě zákona. Mezi základní právní předpisy upravující místní poplatky patří zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o místních poplatcích ), daňový řád a obecně závazné vyhlášky. Zákon o místních poplatcích je poměrně stručný, tvoří ho pouze 18 paragrafů. Zákon obsahuje výčet poplatků, které obce mohou vybírat, maximální sazby jednotlivých poplatků, dále stanovuje poplatníka, předmět poplatku a další údaje. Zákon také říká, že stanovení poplatku patří do samostatné působnosti obce, která jej zavede obecně závaznou vyhláškou 23 RADVAN, Michal. Místní daně 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN Str

20 Správa místních poplatků podléhá daňovému řádu, což je obecný právní předpis, který reguluje základní zásady správy daní, pravomoc správce daně apod. Jak již bylo řečeno, obec zavádí a upravuje místní poplatky obecně závaznými vyhláškami, kde sama stanoví sazbu místního poplatku, jeho splatnost, ohlašovací povinnost poplatníka, podmínky placení i jiné prvky místních poplatků, avšak nesmí nikdy překročit zákonné zmocnění. Obec také může rozšířit osvobození od poplatku, nebo diferencovat jeho sazbu, ale musí jednat vždy v souladu se zásadami rovnosti a zákazu diskriminace. Zákon o místních poplatcích je obecně závazné vyhlášce nadřazen. Vyhláška stanovující místní poplatek dopadá na území obce, která ji přijala. Vydávání místních vyhlášek spadá do samostatné působnosti, ale správa těchto poplatků spadá již do působnosti přenesené, kdy postupují obecní úřady jednak dle zákona o místních poplatcích, tak i dle daňového řádu. Obec si za účelem snadné a efektivní správy místních poplatků eviduje poplatníky Jednotlivé místní poplatky Dle zákona o místních poplatcích jsou obce oprávněny vybírat následující místní poplatky 25 : poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za povolení k vjezdu motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu, poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. 24 RADVAN, Michal. Místní daně. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN , str , Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 19

21 Poplatek ze psů Poplatek se psů patří mezi nejtradičnější místní poplatky. Zmínky o zpoplatnění zvířat sahají až do středověku. Poplatníkem poplatku ze psů je držitel psa, jímž může být fyzická nebo právnická osoba s trvalým pobytem nebo sídlem na území České republiky. Poplatek se platí pouze za psy starší tří měsíců. V zákoně jsou také uvedeny osoby, které jsou od poplatku osvobozeny, jsou to například osoby s těžkým zdravotním postižením (držitelé průkazu ZTP/P). Roční výše poplatku činí maximálně Kč na jednoho psa. Snížená sazba v maximální výši 200 Kč za kalendářní rok platí pro poživatele invalidního, starobního, vdoveckého nebo vdovského důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmů, nebo poživatele sirotčího důchodu. U druhého a každého dalšího psa může obec zvýšit horní sazbu až o 50 %. Poplatek ze psů platí držitel obci příslušné podle místa trvalého pobytu nebo sídla. 26 Tabulka č. 5: Výnos poplatku ze psů Rok Výnos v tis. Kč Pramen: RADVAN, Michal. Místní daně. 27 Z tabulky lze vyčíst spíše klesající tendenci výnosu z poplatku ze psů. Zejména menší obce často nevybírají tento poplatek z důvodu, že dle jejich názoru psi k vesnickému životu patří a není třeba formou poplatku jejich počet regulovat. Výnos poplatku obec nejčastěji využívá na úhradu nákladů na zajišťování čistoty veřejného prostranství znečištěného psy Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt Turismus patří k nejvýznamnějším ekonomickým oblastem, poskytuje příjmy jak podnikatelům, tak i obcím, které těží z daní a poplatků podnikateli odváděných. Dle 3 zákona o místních poplatcích hradí poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech 26 Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 27 RADVAN, Michal. Místní daně 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN Str RADVAN, Michal. Místní daně. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN , str

22 soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace. Poplatku nepodléhají osoby mladší 18 let a starší 70 let, dále také osoby nevidomé, držitelé průkazu ZTP/P, vojáci v základní službě a osoby vykonávající civilní službu. Poplatek vybere ubytovatel (fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla) a jako plátce poplatku jej odvede příslušné obci. Ubytovatel je též povinen vést evidenční knihu ubytovaných v písemné podobě. Sazba poplatku činí až 15 Kč za osobu za každý i započatý den pobytu, není-li dnem příchodu. 29 Tabulka č. 6: Výnos poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt Rok Výnos v tis. Kč Pramen: RADVAN, Michal. Místní daně. 30 Z tabulky výše lze vyčíst rostoucí tendenci výnosu z poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt Poplatek za užívání veřejného prostranství Dle 34 zákona o obcích jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. 32 Poplatek za užívání veřejného prostranství se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství, jímž je například provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, zařízení cirkusů atd. Poplatek platí fyzické i právnické osoby, které užívají veřejné prostranství. Od poplatku jsou osvobozeny akce, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely. 29 Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 30 RADVAN, Michal. Místní daně. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN , str Pokles výnosu v roce 2009 o více než 27 miliónů korun přisuzujeme světové finanční krizi, která proběhla o rok dříve. Právě krize byla jedním z důvodů poklesu turismu po celém světě. 32 Zákon č. 128/2000 Sb., zákon o obcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 21

23 Sazba poplatku činí až 10 Kč za každý započatý m 2 užívaného veřejného prostranství za každý započatý den. Za užívání veřejného prostranství k umístění prodejních nebo reklamních zařízení, lunaparků a jiných atrakcí může obec zvýšit sazbu až na desetinásobek. 33 Tabulka č. 7: Výnos poplatku za užívání veřejného prostranství Rok Výnos v tis. Kč Pramen: RADVAN, Michal. Místní daně. 34 Výnos poplatku za užívání veřejného prostranství tvoří velkou část celkových výnosů z místních poplatků. Funkce tohoto poplatku je regulační, cílem je omezit rozsah užívání veřejného prostranství, které vede ke znečišťování prostranství, zabránění průchodu nebo průjezdu apod Poplatek ze vstupného Poplatek ze vstupné lze také jako většinu ostatních poplatků řadit mezi klasické místní poplatky. Obecní dávka ze zábav byla vybírána již za první Československé republiky. Funkce poplatku by měla být primárně regulační (regulace akcí pořádaných na území obce), mnoho obcí však chápe poplatek jako cestu ke zvýšení svých příjmů. 35 Poplatníky poplatku ze vstupného jsou fyzické nebo právnické osoby, které pořádají kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní akci. Poplatek se vybírá ze vstupného na tuto akci, sníženého o daň z přidané hodnoty, pokud je v ceně obsažena. Vstupným je myšlena suma, kterou účastník zaplatí, aby se mohl akce zúčastnit. Pokud je výtěžek z akce určen na charitativní nebo veřejně prospěšné účely, poplatek se neplatí. Sazba poplatku není určena konkrétní částkou, jako u ostatních místních poplatků, ale činí až 20 % z částky, která byla na vstupném vybrána Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 34 RADVAN, Michal. Místní daně. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN , str RADVAN, Michal. Místní daně. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN str Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 22

24 Tabulka č. 8: Výnos poplatku ze vstupného Rok Výnos v tis. Kč Pramen: RADVAN, Michal. Místní daně. 37 Výnos poplatku ze vstupného je oproti výnosům z ostatních poplatků relativně nízký. Obce často nemají o zavedení tohoto poplatku zájem Poplatek z ubytovací kapacity Poplatek z ubytovací kapacity platí ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která poskytla přechodné ubytování za úplatu v zařízení k tomu určeném. Ubytovatel je zároveň povinen vést evidenční knihu ubytovaných. Tomuto poplatku nepodléhají zařízení určená pro přechodné ubytování žáků a studentů, dále zdravotnická nebo lázeňská zařízení, pokud nejsou užívána jako hotely a také zařízení sloužící k sociálním a charitativním účelům. každý den. 38 Maximální výše poplatku z ubytovací kapacity činí 6 Kč za každé využité lůžko a za Poplatek z ubytovací kapacity plní stejně jako poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt funkci fiskální, přičemž funkce regulační je potlačována. Tyto dva druhy místních poplatků si jsou velmi blízké. 39 Tabulka č. 9: Výnos poplatku z ubytovací kapacity Rok Výnos v tis. Kč Pramen: RADVAN, Michal. Místní daně RADVAN, Michal. Místní daně. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN , str Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 39 Dle Michala Radvana by bylo žádoucí vytvořit, s ohledem na mnoho shodných konstrukčních prvků, jedinou dávku dopadající na osoby v obci přechodně a za úplatu ubytované. Pro tento společný poplatek se mu nejvhodnějším termínem jeví název turistická daň nebo turistický poplatek v maximální výši 75 Kč. 40 RADVAN, Michal. Místní daně. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN , str

25 Přestože si jsou poplatek z ubytovací kapacity a poplatek za lázeňský a rekreační pobyt, jak jsme již zmínili, blízké, rozdíl v jejich výnosech je poměrně značný. Výnos poplatku z ubytovací kapacity byl v roce 2011 nižší o více než 135 miliónů korun. Faktem ale je, že tento rozdíl je rok od roku nižší Poplatek za povolení k vjezdu motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst Poplatek za povolení k vjezdu morovým vozidlem do vybraných míst a částí měst bývá také někdy označován jako místní mýtné. Funkce poplatku by tedy měla být v první řadě regulační. Regulací vjezdu do vybraných míst a částí měst chrání obec a občany před škodlivými následky emisí, zajišťuje volný pohyb osob v centru obce, apod. Reálně má ale poplatek spíše funkci fiskální, neboť regulace je dosaženo už pouhým umístěním zákazových značek do vybraných částí měst. 41 Poplatek platí osoba (fyzická nebo právnická), které bylo vydáno povolení k vjezdu do vybraných míst. Poplatek neplatí fyzické osoby, které mají ve vybraném místě trvalý pobyt nebo vlastní nemovitost, osoby jim blízké, manželé těchto osob a jejich děti. Poplatek se vybírá za vydání povolení k vjezdu do vybraných míst. Poplatek činí maximálně 20 Kč za den. 42 Tabulka č. 10: Výnos poplatku za povolení k vjezdu morovým vozidlem do vybraných míst a částí měst Rok Výnos v tis. Kč Pramen: RADVAN, Michal. Místní daně. 43 Z důvodu efektivnější správy poplatku a také z důvodu plnění ohlašovací povinnosti poplatníků by bylo pro obce výhodnější zcela přestat vybírat denní sazbu poplatku a ponechat 41 RADVAN, Michal. Místní daně. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN , str Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 43 RADVAN, Michal. Místní daně. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN , str

26 pouze sazbu paušální. U jednorázových plateb je také obtížné naplnit požadavek zákona nevybírat poplatek od určitých skupin poplatníků Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Obec může zpoplatnit komunální odpad třemi způsoby. Zhruba 80 % obcí využívá místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, 19 % obcí využívá poplatek za komunální odpad podle zákona o odpadech. Zbylé obce pak upravují zpoplatnění těchto služeb smlouvami. 45 Dle 10b odstavce 1 zákona o místních poplatcích platí tento poplatek fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt, dále osoba, které byl povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší 90 dnů na základně zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky a také osoba, které byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo dočasná ochrana. Fyzická osoba, která vlastní na území obce stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k trvalému bydlišti žádná osoba, platí poplatek dle sazby za jednu fyzickou osobu. Za fyzické osoby, které tvoří jednu domácnost, může platit poplatek jedna osoba. Poplatek se platí obci, na jejímž území je osoba hlášena k pobytu, nebo obci, na jejímž území se nachází stavba k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům. Maximální výše sazby poplatku činí až Kč za jednoho poplatníka. Sazba se skládá z částky až 250 Kč za poplatníka a kalendářní rok plus až 750 Kč, což je částka, kterou obec stanoví na základě skutečných nákladů obce na sběr a svoz komunálního odpadu za předchozí kalendářní rok RADVAN, Michal. Místní daně. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN , str RADVAN, Michal. Místní daně. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN , str Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 25

27 Tabulka č. 11: Výnos poplatku za komunální odpad Rok Výnos v tis. Kč Pramen: RADVAN, Michal. Místní daně. 47 Poplatek za komunální odpad je jednoznačně nejvýnosnější ze všech místních poplatků. Z tabulky lze vyčíst pokles o více než 500 miliónu v roce 2011 oproti roku 2010, důvodem tohoto poklesu je fakt, že až do roku 2010 výnos zahrnuje i výnos z poplatku za komunální odpad podle zákona o odpadech, příjmy výlučně z místního poplatku nebyly samostatně zaznamenávány. Poplatek patří k poplatkům nejoblíbenějším právě z důvodu vysokého výnosu. Přestože by zavedení poplatku mělo nabádat populaci k třídění a snižování produkce odpadu, jeho stanovení v jednotné výši k tomu poplatníky nemotivuje. Funkce fiskální výrazně převažuje nad funkcí regulační a stimulační. 48 V roce 2013 můžeme očekávat výnos z místního poplatku za komunální odpad výrazně vyšší, jelikož došlo k novele zákona o místních poplatcích, kterou byla zvýšena maximální sazba poplatku z předchozích 500 Kč na současných Kč za jednoho poplatníka Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace Nejmladším místním poplatkem je poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. Dle zákona o místních poplatcích hradí tento poplatek vlastník stavebního pozemku. Vlastní-li pozemek současně více subjektů, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně. Poplatek se platí obci, v níž se pozemek nachází. Výše sazby poplatku se stanovuje na 1 m 2 zhodnoceného pozemku. Sazba není stanovena konkrétní částkou, ale zákon říká, že sazba nesmí přesáhnout rozdíl ceny 47 RADVAN, Michal. Místní daně. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN , str RADVAN, Michal. Místní daně. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN , str

28 stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku, který tuto možnost má. Cena stavebního pozemku se stanoví na základě zákona č. 279/1997 Sb. o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 49 Tabulka 12: Výnos poplatků za zhodnocení stavebního pozemku Rok Výnos v tis. Kč Pramen: RADVAN, Michal. Místní daně. 50 Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku je ze všech místních poplatků nejméně výnosný. Důvodem je fakt, že tento poplatek patří k nejméně oblíbeným a obce ho často vůbec nezavádějí. Přitom funkce poplatku je především fiskální, jelikož náklady na výstavbu vodovodů a kanalizací jsou velmi vysoké Možné sankce Pokud poplatník nezaplatí poplatky včas nebo ve správné výši, vyměří mu obecní úřad poplatek platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. Obecní úřad může zvýšit včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těch poplatků až na trojnásobek. Penále, úroky a pokuty, upravené daňovým řádem, s výjimkou pořádkových pokut, se neuplatňují. Je-li poplatník v době, kdy mu vznikla povinnost zaplatit jakýkoliv místní poplatek nezletilý, odpovídá za zaplacení poplatku tento poplatník a jeho zákonný zástupce společně a nerozdílně Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 50 RADVAN, Michal. Místní daně. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN , str Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 27

29 3. Systém místních poplatků v obci Polička 3.1 Město Polička Město Polička se nachází na rozhraní Východočeské tabule a Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 555 m. n. m., územně město spadá do okresu Svitavy, Pardubický kraj. Královské věnné město bylo založeno v roce 1265 Přemyslem Otakarem II. V 18. století patřila Polička mezi nejbohatší města ve východních Čechách, avšak v roce 1845 téměř celá vyhořela. V současné době se město pyšní jedním z nejzachovalejších středověkých městských opevnění ve střední Evropě. Hradby, dlouhé 1220 metrů, vznikly již ve 14. století a obklopují celé historické jádro města. Na náměstí se nachází jeden z nejzdobenějších mariánských sloupů v České republice a barokní radnice s městskou galerií. Mezi nejvýznamnější památky dále patří novogotický kotel sv. Jakuba, v jehož věži se 8. prosince 1890 narodil slavný český hudební skladatel Bohuslav Martinů. V roce 2010 byl tento kostel společně s rodnou světničkou skladatele prohlášen za národní kulturní památku. Ke dni žilo v Poličce dle Českého statistického úřadu celkem obyvatel. 52 Rozloha města činí 18, 65 km 2. Město se dělí na 6 částí: Horní Předměstí, Dolní Předměstí, Polička město, Lezník, Střítež a Modřec. Polička patří mezi obce s rozšířenou působností a s pověřeným obecním úřadem Rozpočet obce Tabulka č. 13: Příjmy města Polička v letech v tis. Kč Daňové , , , ,40 Nedaňové , , , ,80 Kapitálové , , , ,10 Dotace , , , ,80 Financování , , , ,90 Celkem , , , ,00 Pramen: zpracováno autorkou dle rozpočtů města Polička 52 Český statistický úřad: veřejná databáze. [online]. [Cit ]. Dostupné z: 53 Polička: oficiální stánky města. [online]. [Cit ]. Dostupné z: 28

30 Tabulka č. 14: Příjmy města Polička v letech v tis. Kč Daňové , , , , ,30 Nedaňové , , , , ,40 Kapitálové , , , , ,80 Dotace , , , , ,40 Financování 7 609, , , , ,90 Celkem , , , , ,80 Pramen: zpracováno autorkou dle rozpočtů města Polička Daňové příjmy města Polička měly v období rostoucí tendenci. V roce 2005 došlo k nejvýraznějšímu růstu daňových příjmů, a to o více než 15 miliónů korun. Důvodem byl vyšší výnos ze všech sdílených daní. V roce 2009 došlo k poklesu, důvodem byl nižší výnos téměř ze všech sdílených daní. Důvodem tohoto poklesu mohla být světová ekonomická krize, která se v roce 2008 začala projevovat i v České republice. Od roku 2011 dochází opět k oživení a k mírnému růstu daňových příjmů. Nedaňové příjmy se v průběhu posledních devíti let pohybovaly v rozmezí 40 a 55 miliónů Kč. Nejvýznamnější položky tvoří příjmy z pronájmů pozemků, bytových i nebytových prostor. Neméně významnými jsou dlouhodobě příjmy z prodeje vytěženého dřeva (v roce 2012 činily Kč). Kapitálové příjmy byly největší v roce 2004, kdy město obdrželo více než 17 miliónů Kč za prodej pozemků na ulici Mánesova. Od roku 2004 mají tyto příjmy klesající tendenci. Dotace patří společně s daňovými příjmy mezi nejvýznamnější příjmy města Polička. V roce 2004 dosahovaly dotace téměř 136 miliónů korun, což je 43 % celkových příjmů. Důvodem byly nejvyšší dotace na školství od krajského úřadu za posledních 10 let, ty činily více než 52 miliónů Kč. Příjmy byly v tomto roce vyšší také o dotace od Státního fondu životního prostředí na výstavbu poldru ve městě Polička. Výrazně vyšší příjmy z dotací byly také v letech 2009 a 2011, kdy tvořily 41 % a 47 % celkových příjmů. V roce 2009 byly Poličce připsány dotace na rozšíření průmyslové zóny, regeneraci Palackého náměstí a na Centrum Bohuslava Martinů, poskytovatelem byl vždy region soudržnosti Severovýchod. V roce 2011 město obdrželo dotace na regeneraci Palackého náměstí, rekonstrukci plaveckého bazénu a také dotace na rekonstrukci městských hradeb. 29

31 Graf č. 5: Příjmy rozpočtu města Polička v roce 2012 Pramen: zpracováno autorkou dle rozpočtu města Poličky Dlouhodobě největší procentuální zastoupení příjmů města tvoří příjmy daňové. Stabilně od roku 2005 se tento druh příjmů pohybuje mezi 30 až 40 procenty. Druhými nejvýznamnějšími příjmy jsou příjmy z dotací, které se pohybují v rozmezí 30 až 47 procent. V letech 2004, 2010 a 2011 tyto příjmy dokonce převyšovaly příjmy daňové. Nedaňové příjmy tvoří průměrně 17 % a příjmy kapitálové 8 %. Tabulka č. 15: Výdaje města Polička v letech v tis. Kč Běžné , , , ,90 Kapitálové , , , ,90 Financování , , , ,20 Celkem , , , ,00 Pramen: zpracováno autorkou dle rozpočtů města Polička Tabulka č. 16: Výdaje města Polička v letech v tis. Kč Běžné , , , , ,30 Kapitálové , , , , ,80 Financování 5 326, , , , ,70 Celkem , , , , ,80 Pramen: zpracováno autorkou dle rozpočtů města Polička 30

32 Běžné výdaje tvořily v letech průměrně 75 % z celkových výdajů, kapitálové 23 %. Nejvyšší kapitálové výdaje byly v roce Příčinou vyšších výdajů byly výdaje na dokončení inženýrské infrastruktury na ulici Mánesova, stavba hráze na potoce a také rekonstrukce zimního stadionu. Graf č. 6: Výdaje rozpočtu města Poličky v roce 2012 Pramen: zpracováno autorkou dle rozpočtu města Poličky V roce 2012 činily běžné výdaje 64 %, nejvyšší výdaje byly na činnost místní správy a na kulturu a sport. Kapitálové výdaje zaujímaly v tomto roce 33 %, z nichž více než 50 % tvořily výdaje na životní prostředí a vodní hospodářství, konkrétně na rozvoj a rekonstrukci kanalizační sítě ve městě Místní poplatky V současné době město Polička vybírá 6 místních poplatků. Konkrétně se jedná o poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za povolení k vjezdu motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst a poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu. Do roku 2012 obec vybírala také poplatek za provozování výherních hracích přístrojů, ten byl však ke dni obecně závaznou vyhláškou obce zrušen. 31

33 Graf č. 7: Daňové příjmy v Poličce v roce 2012 Pramen: zpracováno autorkou dle rozpočtu města Poličky Místní poplatky v Poličce tvoří 5 % z celkových daňových příjmů města, což je ve srovnání s celou Českou republikou o 3 % více. Na druhé straně jsou ale daňové příjmy v Poličce téměř o 10 % nižší, to může být důvodem vyššího podílu výnosu místních poplatků. Město Polička si nezaznamenává souhrnně výnosy z místních poplatků a náklady s nimi spojené, proto budu u jednotlivých místních poplatků pracovat s informacemi z rozpočtů města pro jednotlivé roky. Pro zjištění konkrétních sazeb poplatků a bližších informací o nich, budu pracovat s obecně závaznými vyhláškami města. 32

34 Graf č. 8: Výnos místních poplatků v roce Pramen: zpracováno autorkou dle rozpočtu města Poličky Dlouhodobě nejvyšší výnos z místních poplatků v Poličce náleží poplatku za komunální odpad. V roce 2012 výnos z tohoto poplatku tvořil 88 % z celkového výnosu místních poplatků. Druhý nejvyšší výnos měl poplatek za povolení k vjezdu, poté poplatek ze psů. V roce 2012 měl poplatek za užívání veřejného prostranství zanedbatelný výnos, předchozí roku tomu však tak nebylo, výnos se oproti roku 2011 snížil o Kč Poplatek ze psů Správu poplatku ze psů vykonává a správcem poplatku tedy je odbor finanční a plánovací Městského úřadu Polička. V současné době platí obecně závazná vyhláška č. 1/2011, o místním poplatku ze psů, která nabyla účinnosti dne Od roku 2004 nenastaly žádné změny v sazbách poplatku, ani v žádných faktických záležitostech, týkajících se tohoto poplatku. Poplatník je povinen oznámit správci poplatku písemně nebo ústně do protokolu do 15 dnů vznik své poplatkové povinnosti. Ve stejné lhůtě je povinen nahlásit i zánik této povinnosti. Povinnost oznámit držení psa má i osoba, která je od placení poplatku osvobozena. Kromě osob, které jsou od poplatku ze psů osvobozeny dle zákona o místních poplatcích, osvobozuje město Polička vyhláškou také osoby, které jsou členy canisterapeutického svazu, a také osoby, které mají písemné doložení o převzetí psa z útulku. 54 Město Polička ve svém rozpočtu zaznamenává výnosy z poplatku z ubytovací kapacity a z poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt na jednu položku. 33