Jazyk je specifická vlastnost ohraničené skupiny lidí, která s jeho pomocí kóduje a dekóduje Řeč není hned vytvořena či dána dovedností.

Transkript

1 komunikace komunikace přenos informací (sdělování a dorozumívání), přijímání, zpracování a vydávání informací 3 formy verbální, neverbální, mimosmyslová (extrasenzoriální) telepatie, přenos bioenergie apod (Sovák) Jednou ze základních rovin lidské komunikace je řeč Řeč je specifickou vlastností člověka, slouží k dorozumívání, sdělování. Prostřednictvím kódování a dekódování se tak předávají informace. Jazyk je specifická vlastnost ohraničené skupiny lidí, která s jeho pomocí kóduje a dekóduje Řeč není hned vytvořena či dána dovedností. Bernsteinova teorie o dvou jazykových kódech omezený, rozvinutý Omezený = krátké, gramaticky jednoduché, neukončené věty, méně složitá skladba, časté užívání spojovacích výrazů prostě, tedy, malý výskyt vedlejších vět, omezené používání přídavných jmen a příslovců Rozvinutý = bohatá slovní zásoba, rozvité věty, souvětí závisí na prostředí, předurčuje úspěšnost žáka ve škole. Podle Bernsteina omezený kód používají všichni v neformálních situacích, rozvinutý ve středních či vyšších vrstvách společnosti tam si ho děti osvojí. Děti s omezeným kódem jsou pak znevýhodněny ve škole. pravděpodobně je o něm rozhodnuto do konce předškolního věku Současné vlivy prostředí : rodina, média, MŠ Logopedická prevence v mateřské škole - Předcházení narušení komunikační schopnosti Primární logopedická prevence Týká se všech dětí, zdravé děti se musí naučit správně mluvit, vytvořit si správné komunikační návyky - tzn.podpora vývoje řeči Depistáž= vyhledávání (doporučení návštěvy logopeda) osvěta mezi rodiči přednášky, ukázky práce, odborné články (jak stimulovat řečový vývoj, jak komunikovat s dětmi ) Obratnost v jednání s rodiči Sekundární logopedická prevence Týká se tzv.rizikové populace, která je zvláště ohrožená možností vzniku narušené komunikační schopnosti (NKS) -předčasně narozené, s nízkou porodní váhou, s dědičnou zátěží, popř. děti s vývojovou neplynulostí řeči Terciální logopedická prevence

2 Zaměřena na část populace, která už nějakým NKS trpí Snaha, aby se neprohlubovala, popř.zmírňovala, odstraňovala (Peutelschmiedová, limity), aby v důsledku NKS nedocházelo k obtížím v socializaci (Klenková, 2003) Logopedická prevence v MŠ Podpora vývoje řeči Prevence poruch hlasu hlas.hygiena Prevence dyslálie Prevence (terapie) opožděného vývoje řeči Prevence neplynulosti řeči Prevence poruch učení Prevence vzniku nesprávných komunikačních návyků Ontogenetická stadia vývoje řeči - Předřečový vývoj Předřečový vývoj v 1.roce života je z hlediska vývoje řeči velmi významný Rodí se základy verbální i neverbální komunikace. Ještě před prvními slovy má dítě snahu komunikovat. (různá gesta, mimika, zvukové projevy- opakuje je nebo modifikuje podle reakcí těch, kteří s ním komunikují) Nejvýznamnější faktor citový vztah nejbližšího okolí (zejména matky) k dítěti. Ten prostupuje veškeré jejich chování, zajišťuje porozumění dítěti a vhodné reagování na jeho projevy Od prvních hlasových projevů, křiku - zvučky, experimentace s mluvidly a zvuky se dostává asi od 6.měsíce do fáze žvatlání pudového, pak cca od 8 měsíců žvatlání napodobivého ( rozdíly mezi dětmi). Nyní už vědomě zapojuje sluchovou a zrakovou kontrolu, a začíná si osvojovat hlásky typické pro mateřštinu. Ještě lépe napodobuje tzv.prozodické faktory řeči např. rytmus a melodii. Vlastní vývoj řeči od 1 roku po celý zbytek života 1.Stadium emocionálně volní 1-2 roky 2. stadium asociačně reprodukční kolem 2.roku (přenáší známá slova na podobné ) 3. stadium logických pojmů kolem 3.roku přibývá obecných označení osob, zvířat, věcí; začínají se utvářet pojmy (stůl nejen tento konkrétní, ale obecně) 4.stadium intelektualizace řeči od 4 let zpřesňování pojmů, gramatické správnosti, přibývají abstraktní pojmy, souvisí s rozvojem myšlení 1. Nejprve vyjadřuje své pocity a přání ( Proto nazýváno také emocionálně volní stadium)slovy podobajícími se přírodním zvukům, citoslovci a podstatnými jmény. Doprovází je neverbálními projevy a výraznou modulací. Podle nich a podle konkrétní situace je dekódujeme. Tyto

3 tzv.jednoslovné věty mají často charakter přísudku, i když jsou vyjádřeny podstatným jménem. (ham může znamenat chci jíst, - tam je jídlo, -táta jí ) 1 2 roky Rozvoj slovní zásoby výrazně ovlivňuje rozvoj pohybových schopností (chůze) a s ním spojená možnost aktivně poznávat svět kolem sebe. 1,5 2 roky tzv.první období otázek, dítě se neúnavně ptá Co je to? povídat si, hrát, pojmenovávat, napodobovat zvuky zvířátek, říkadla, dětské knihy, opakovat po něm a přidávat k tomu 2 3 roky Objevují se tříslovné věty. Ty mají stabilní slovosled (podmět přísudek předmět), který přetrvává až do konce předškolního věku. Shoda podmětu s přísudkem. Věta se rozšiřuje - dítě si začíná osvojovat vztahy mezi předměty a jevy Osvojené slovo přenáší na všechny podobné věci nebo jevy ( táta na všechny muže ). Pojem V 1 roce 3-15 slov, ve 2 letech , ve 3 letech cca slov ( dospělý )

4 Rozvoj řeči během předškolního období Ve 3 letech by měly mluvit ve větách, začínají vyjadřovat vztahy přiřazovacími souvětími nebo pomocí vedlejší věty. Souvisí s vývojem poznání s časovou orientací, chápáním postupnosti, příčinných vztahů. Objevuje se druhý typ otázek ( proč? ), vysvětlujeme všechny souvislosti, klademe otázky. Vývoj řeči může být opožděný sledovat, v kolektivu se někdy rozmluví Kolem 3. roku - období fyziologických těžkostí v řeči (zadrhávání, opakování slabik ), období zvýšeného nebezpečí vzniku koktavosti. Pokud má dítě po třetím roce problémy s vyjadřováním, taktně mu pomáháme, aby je pokud možno nepocítilo, neuvědomovalo si je. Neopravujeme ho, neposmíváme se mu, nenutíme ho opakovat, netrestáme ho, nechvátáme na něj s odpovědí. Výslovnost 3letého dítěte umí zpravidla BPM,DTN,..KG, F,V, J, H, CH,.. později dě,tě,ně... Probíhá pojmotvorný proces: Pojem obsahuje podstatné vlastnosti. V mateřské škole mu napomáháme pozorováním a pojmenováváním vlastností předmětů a jevů, hledáním těch stejných, podobných nebo odlišných. Postupně nacházíme a určujeme společné a podstatné znaky, třídíme podle nich a výsledné třídy pojmenováváme. Dáváme si navzájem hádanky. Vydělováním těch podstatných znaků směřujeme k zobecňování. Postupně zjišťuje, že věci mají společné znaky, ale zpočátku je neumí pojmenovat obecným označením (nábytek..) Gramatika Ve čtyřech letech dítě zpravidla používá správné tvary slov, také ve skladbě vět by neměly být častější nepřesnosti. Před vstupem do školy by měl být řečový projev dítěte z tohoto hlediska správný. Gramatické nesprávnosti neopravujeme, nezesměšňujeme, neupozorňujeme na ně, ale sami přirozeným způsobem větu zopakujeme správně. Souvislé vyprávění: Uplatňuje se hlavně ve vyprávění prožité události, popisu, vysvětlování události, vyprávění příběhu. Na jejich počátku je touha dítěte přiblížit posluchači něco, co na ně silně zapůsobilo. Zpočátku to dokáže velmi nesourodě a bez posloupného řazení. Potřebné schopnosti se vyvíjejí celé předškolní období i ve věku pozdějším. Po 5. roce posun. Uvádí začátek a konec příběhu. Vytváří několikanásobné příčinné řetězce (protože, proto, jak- tak, a tak), používá detailnější popisy místa události, osob i své motivace. Reprodukuje kratší příběh téměř bez pomocných otázek. Vedeme ho k reprodukci pohádek a příběhů ve správné posloupnosti, necháme ho fantazírovat. Pomáháme mu otázkami.

5 Tou nejlepší stimulací řeči je společné aktivní prožívání času ve hře, práci i běžných činnostech, protože poskytuje ty nejpřirozenější a nejlepší příležitosti ke komunikaci. Povídáme si spolu. Egocentrická řeč: Mezi rokem často výroky dětí v kolektivu nesměřují k poskytování informací nebo kladení otázek ( socializovaná řeč), ale jde o monolog nebo kolektivní monolog, při kterém každý mluví sám za sebe a neposlouchá druhého (Piaget) Řeč pro sebe - při řešení pro něj náročného problému potřebuje často myslet nahlas, řeč mu pomáhá v myšlenkové činnosti Rozvoj slovní zásoby v předškolním věku: 3 roky cca 1000 slov: podstatná jména a slovesa vedou ( tvoří cca 60 % slovní zásoby), pak přídavná jména, méně zájména (ukazovací ten, ta, to), spojka -a Na konci předškolního období aktivní používání všech druhů slov - markantní nárůst přídavných jmen, nárůst příslovcí, předložek, zájmen). Průměrná slovní zásoba šestiletého dítěte je slov Řeč v sociálních interakcích V předškolním období se zdokonaluje schopnost zohlednit posluchače, vnímat rozdíly různých posluchačů a reagovat na ně, např. na dospělého nebo mladšího kamaráda hovoří jinak. Dítě se snaží opravovat výslovnost nebo vyjádření, kterému partner nerozuměl. Učí se rozšiřovat téma hovoru, obsahově navazovat na výroky partnera, získat další informace o tématu, zvyšovat počet otázek na něj, ale i informovat jiné. Dokáže mluvit o nepřítomných objektech nebo událostech. Výslovnost: výslovnost hlásek by dítě mělo zvládnout před vstupem do školy. Většinou je postupnost od uvedeného stavu ve třech letech následující: měkčení BĚ, PĚ, VĚ, do 4 let Ď-Ť-Ň, L; do 4,5 let Č-Š-Ž, do 5 let C-S-Z a do 6 let R, Ř a diferenciace sykavek C-S-Z a Č-Š-Ž. Na zpřesňování výslovnosti má podíl i rozvoj fonematického sluchu, který je největší v posledním roce docházky do mateřské školy. Posloucháme zvuky, rozlišujeme zvukově podobná slova, slabiky, vytleskáváme rytmus písní i slov, poznáváme počáteční slabiku, hlásku cvičení motoriky mluvidel naše výrazná a správná mluva, říkanky

6 OPOŽDĚNÝ VÝVOJ ŘEČI ( OVŘ) Do 3 let prodloužená fyziologická nemluvnost Po 3.roce nemluví sledovat po nástupu, v kolektivu se někdy rozmluví, doporučit pak odbornou péči Příčiny: Příčin opožděného vývoje řeči je mnoho. Patří mezi ně kromě zdravotních obtíží též nižší rozumové schopnosti, poruchy sluchu, nepodnětné rodinné prostředí, citová deprivace nebo poruchy centrální nervové soustavy. Sociální prostředí. Dítě velmi stojí o kontakt, o rozhovor, ale když se časem přesvědčí, že jeho signály nejsou vyslyšeny, snažit se přestává. Dědičnost se na opožděném vývoji řeči podílí nejméně z jedné třetiny Nadbytek péče o řeč často provází příliš pečlivou výchovu, děti mají sice velkou pasivní slovní zásobu, ale chybí vlastní akce, touha sdělovat, děti řeč nepotřebují, proto se také nijak zvlášť nerozvíjejí. Nedostatky ve zrakovém vnímání mohou způsobit jen přechodné opoždění vývoje řeči. Stav sluchu. Není-li sluch v pořádku, má to za následek nejen opoždění vývoje řeči, ale i podstatné změny v jeho kvalitě. Citová deprivace dítě nemá možnost napodobovat, odezírat. Má nedostatek mluvního kontaktu Příznaky: mohou být ve všech jazyk rovinách nebo jen v některé z nich, mění se v závislosti na vývojovém stupni, ve kterém dítě je Užívání pouze izolovaných slov ( např. papu ) Komolí víceslabičná slova ( redukuje, přehazuje slabiky ) např. Chudá slovní zásoba Špatná výslovnost Neschopnost utvořit větu Agramatismy ( nesprávné užívání předložek a pádových koncovek ) Dítě o sobě mluví ve třetí osobě ( např. Půjde papat ), chlapci užívají ženský rod. Jak může pomoci MŠ? Vycházíme ze stadia, ve kterém dítě je, co umí. Rozvíjíme hlavně obsahovou stránku řeči (slovní zásobu), výslovnost až později: -snažit se o získání důvěry, vytvoření vztahu - opakujeme stejnou intonací vše po něm nejlépe před dítětem; vše, co děláme my v přítomnosti dítěte, co dělá ono, komentujeme Rozšiřujeme to, co řekne nána spí..pěkná nána, pěkně spí, dlouho spí Nesprávná slova a tvary zopakujeme správně bez upozorňování Pojmenovávání věcí okolo, nesmíme vést monolog a zahrnovat dítě spoustou informací, lepší je vybrat si několik slov a vracet se k nim - to je míč,, reagovat na výzvy podej míč, a pak teprve Co to je? Aby se dítě mohlo uplatnit, musíme zpočátku volit velmi jednoduché věty. (To je pejsek. Dělá haf. Jak dělá pejsek? Haf) Spojujeme slovo s pohybem říkadla apod.

7 využíváme přirozených situací, vytváříme je DYSLALIE (PATLAVOST) vadná výslovnost hlásek Dyslálie = porucha artikulace, kdy je narušena výslovnost jedné hlásky nebo skupiny hlásek rodného jazyka, ostatní hlásky jsou vyslovovány správně podle příslušných jazykových norem Klenková, 1998 Do 5 let fyziologická, do 7 prodloužená fyziologická dyslálie Etiologie příčiny, původ 1.- sluchová vada 2.- nerozvinutý fonem.sluch 3.- anatomické zvláštnosti řečových orgánů: a)rty, b)zuby vady skusu, neúplný počet zubů c)jazyk podjazyková uzdička (frenulum breve) d) roštěpy tvrdého, měkkého patra ad. 4. neuromotorické poruchy např. dysartrie, apraxie (vysoká korelace mezi úrovní motoriky a výslovností) 5.snížený intelekt (Downův syndrom apod.) Další vlivy věk, pohlaví 60: 40 víc kluci, osobnost dítěte dědičnost Sovák ji vyvrací, Lechta hovoří o zděděné artikulační neobratnosti prostředí nesprávný mluvní vzor, šišlání, nepodnětnost, citová deprivace, trestání, výsměch Klasifikace (dělení) dyslálie-je jich více,např. podle rozsahu: naučit jen české názvy dyslália levis (simplex ) lehká, malé množství postižených hlásek, není narušena srozumitelnost - dyslália gravis (multiplex) středně těžká obvykle už narušeny hlásky z více artikulačních oblastí - polymorfní, větší počet hlásek, srozumitelnost mírně narušena - d. univerzalis - těžká mnohočetná, narušena většina, řeč výrazně nesrozumitelná, jsou-li nahrazovány hláskou T tetizmus B) podle kontextu a) hlásková jednotlivé hlásky 1. - mogilálie vynechává nebo používá místo ní neurčitý zvuk, pokud přetrvává, lze ji označit předponou MOGI, + ISMUS (MOGIROTACISMUS), mogilálie R ( i S,K)do 4 let, po 4.roce mogirotacismus 2. paralálie zaměňuje ji za jinou, pokud trvá v době, kdy je vývoj výslovnosti dané hlásky ukončený, označujeme ji předponou PARA / pararotacismus/ 3. - ismus hláska je tvořena na jiném místě, v označení se připojuje i místo odchylného tvoření sigmatismus interdentální apod. b)slabiková a slovní - jednotlivě hlásku zvládá, ale ve slabikách a slovech ne

8 Hláska: nejjednodušší, nejmenší a nedělitelný element lidské artikulované řeči, dělíme na VOKÁLY SAMOHLÁSKY KONSONANTY- SOUHLÁSKY Samohlásky výdechový proud prochází rezonančními dutinami volně, tzv vznikají tóny, při souhláskách musí překonat nějakou překážku, tzn vznikají šumy Samohlásky se liší: - velikostí čelistního úhlu - zaokrouhlením či zaostřením retních koutků -pohybem jazyka dopředu nahoru, dozadu nahoru souhlásky Artikulační okrsky: naučit 1. BPM, FV (rty, zuby) 2. DTN, LRŘ, CSZ, ČŠŽ, ( dásně alveoly, čšž zadní alveoly, ostatní přední) ) 3.Ď Ť Ň, J tvrdé patro 4.KGCH měkké patro 5. H hrtan Sykavky ostré- CSZ, tupé- ČŠŽ Vibranty (kmitavé) - RŘ Prevence Cvičení motoriky mluvidel (správný sed) Rty a okolí : úsměv špulit ( otevřená, pootevřená i zavřená ústa KAŠPÁREK ) PUSINKA - nafukování tváří - BALÓNEK, střídavě do levé a pravé Nakrčit nos Čelist: otevírání úst (sumec), žvýkání (kravička) Masáže krátké rychlé doteky prsty, pleskání rychlé poklepy, krátké rychlé vibrace, míčkování Pohyblivost jazyka Vypláznout jazyk; špička placka Pohyby jazykem ven- zpět, ze strany na stranu Dát jazyk mezi zuby a ret nahoru, dolů (opička) Krouživý pohyb jazyka na zubech, i zezadu, vpravo, vlevo ( kartáček) Lízat zmrzlinu, lízátko Jazyk se rozhlíží, nakreslí kroužek Koník Otočí jazyk nahoru? (DTN, L, R,Ř) Při otevřených ústech zkusit ostří řezáků horních i dolních - PILA

9 Olíznout si horní ( i dolní ret) - ZMRZLINA Pohyby jazyka od horního rtu k dolnímu (nestahovat dolní ret) Dosáhneš si na nos, Kruhovité plynulé olizování rtů - nejprve dolní půlkruh, horní zatočit do zatáčky pak celý okruh (, hodiny, autíčko) Čertík (cvrnkat o horní ret) Poťukávat za horními zuby DATEL Další příprava na L: Otevřít ústa jako na jablko Otevřít ústa, pohyb jazykem odzadu dopředu po patře (natírání stropu)- ne mezi zuby nebo ven z pusy! Pohladit špičkou jazyka kořeny horních řezáků, otevřená ústa Pohyby jazyka nahoru dolů, otevřená ústa, nehýbat čelistí Špička jazyka se opře o horní alveoly a klesne k dolním - nehýbat bradou LETADLO MOTÝL R,Ř Předchozí zvedání jazyka poťukávání na horní alveoly, pohyblivost jazyka čertík Rozkmitání rtů motor, miminko ( brnkání prstem o rty) Rozkmitání rtů a jazyka koník frká Foukání přes jazyk mezi rty dlouze, přerušovaně Při tzv. substituční metodě z náhradní hlásky tdnka pozor na výslovnost D jazyk musí být nahoře ĎŤŇ Klíček(kočička) zamknout špičku jazyka za dolní řezáky, hřbet tvoří kopec Mlaskání kopcem, zvedání hřbetu jazyka Vytvořit z jazyka v ústech mističku Mističku zvednout a klepat s ní o patro Tisknutí celého jazyka k tvrdému patru ČŠŽ všechny předchozí jako k ĎŤŇ. rty sešpulit na O, mezera mezi zuby (2mm a víc) K,G Posílení patrohltanového uzávěru- kloktání naprázdno, jazyk rovně ven a zatáhnout dozadu ( auto ven z garáže a couvá zpět až dozadu), pití brčkem Csz špička k dolním řezákům, mírné vysunování špičky jazyka ven a zpět, dechová cvičení H vyplazování a vtahování jazyka při vtažení se nesmí zvedat, teplý výdech do dlaně CH - prasátko Dechová cvičení sykavky csz studený dech ( i F), čšž teplý F dostatečný dechový proud, tzv studený výdechový proud -na prst (oproti H)

10 Přípravná cvičení Po nich by dítě mělo mít takovou zručnost řečových orgánů, která umožní artikulaci hlásky a takovou schopnost fonematické diferenciace, kterou rozpozná rozdíly mezi správnou a nesprávnou hláskou Zásady logopedické péče: Zásada krátkodobého cvičení nepřetěžovat a neodradit Využití více smyslů (tzv.multisenzoriální přístup) zvláště sluchová kontrola, zrak, hmat, pohyb Zásada minimální akce raději cvičíme tiše, nevyvíjíme příliš velkou artikulační sílu Zásada užívání pomocných hlásek Zásada vývojovosti od nejjednodušších Zásada individuálního přístupu např. od nejdříve úspěšných, nebo nejdůležitějších např. hlásky ve jménu dítěte Zásada jedné hlásky Vyhýbat se nesnadným a neznámým slovům, mechanické pomůcky jen nezbytně Tradiční postup logopeda při reedukaci Identifikace vyvození hlásky z nového zvuku Fixace její zapojování do slov a vět ( motivovat každé slovo jeden díl skládanky, diktafon, hádanky, hry se sadou slov Automatizace v běžné řeči Prevence dyslalie v mš: Povídáme si hodně s dítětem. Říkáme si říkadla a básničky, zpíváme písničky, rytmizujeme je, spojujeme s pohybem. Nezapomínáme na oční kontakt a vlastní výraznou mluvu. Buďme dobrým vzorem. Rozvíjíme fonematický sluch (také nazýván fonologickým nebo fonémickým uvědoměním). To se všemi dětmi i v rámci přípravy na čtení a psaní. Zařazujeme přirozeně do programu artikulační cvičení. Snahu dítěte o správnou výslovnost a každý úspěch oceníme, neúspěchy spíše přehlížíme (Dvořák, 2000, s. 24.) Neupozorňujeme na nesprávnou výslovnost a ve třídě vytváříme takové vztahy, které vyloučí posměch pro podobné handicapy. Pokud nám dítě něco říká a vysloví hlásku nesprávně, přirozeně navážeme na jeho hovor a zopakujeme se správnou výslovností. Z důvodu nezdůrazňování problému a předcházení obavám z mluvení jsou v předškolním věku nevhodné jazykolamy. Všímáme si úrovně výslovnosti dítěte - snažíme se zachytit, které hlásky říká správně a které mu zatím nejdou. Někdy ji nezvládne třeba po souhlásce nebo na začátku či na konci slova. Někdy ji vyslovuje správně ve všech slovech, když se soustředí, ale hláska není zatím zautomatizována v běžné řeči. V těchto případech je citlivé upozornění a opakování slova či věty na místě. Pozor ale, abychom ho od mluvení neodradili! Když má dítě problém s hláskami, které by už mělo zvládat, ověříme si také, zda dobře slyší a zda nesprávná výslovnost není výsledkem vady mluvidel. Má v pořádku zuby? Co

11 pohyblivost jazyka? Důležité pro výslovnost hlásek DTN, L, R, Ř je, aby jazyk mohlo dítě otočit nahoru. -provádíme cvičení motoriky mluvidel. Sledujeme, zda jeho výslovnost nepoškozuje dýchání ústy. Cvičíme plynulý delší dech. Někdy je těžké rozlišit, je-li výslovnost v normě, či už je vhodné zahájit logopedickou péči. Každý případ je nutné posoudit individuálně, přesto se pokusíme o výčet nejobvyklejších situací, které vyžadují dalšího odborníka. Doporučíme návštěvu logopeda, pokud se setkáme s některým z následujících jevů, např.: (váchová, raabe) a) dítě nevyslovuje správně DTN a L, (popř. další hlásky) a nemůže hrot jazyka otočit nahoru ani uvnitř pootevřené pusy b) má nesprávnou výslovnost a při snaze otočit vypláznutý jazyk směrem k nosu se mu tvoří na špičce jazyka místo špičky srdíčko, podjazyková uzdička je krátká a nedovolí jazyku se víc protáhnout. c) výslovnost některé hlásky je patologická tzn. dítě ji nevynechává ani nenahrazuje jinou, ale říká ji nesprávně. Např. při DTN nebo CSZ dává jazyk mezi zuby nebo vyslovuje zadopatrové R ( ráčkuje ) - platí i pro tří až čtyřleté děti, aby se tato výslovnost dále neupevňovala d) tříleté dítě vyslovuje místo K - T, čtyřleté dítě má velmi špatnou výslovnost, popř. řeč je pro velmi špatnou výslovnost nesrozumitelná, e) dítě, které nemluvilo ani doma, se v mateřské škole nerozmluvilo ani po uplynutí cca 3 měsíců (tento bod se netýká jen výslovnosti a logoped musí posoudit, o jaký problém se u dítěte jedná) Při komunikaci s rodiči jednáme taktně a citlivě, z naší strany musí být zřetelná snaha pomoci dítěti, ne snaha upozornit na jeho nedostatky. Další pojmy: Specifický logopedický nález (LMD) Specifické asimilace následující sken pojmy sluchová analýza, artikulační neobratnost, fonematický sluch, depistáž

12