ROZŠÍŘENÍ NÍZKÉHO A STŘEDNÍHO LESA V EVROPĚ A NA ÚZEMÍ ČR

Transkript

1 ROZŠÍŘENÍ NÍZKÉHO A STŘEDNÍHO LESA V EVROPĚ A NA ÚZEMÍ ČR KADAVÝ JAN, KNEIFL MICHAL Ústav hospodářské úpravy lesa, Lesnická a dřevařská fakulta, MZLU v Brně, Zemědělská 3, Brno, Česká republika ABSTRAKT Příspěvek si klade za cíl odpovědět na otázku, jaké je současné rozšíření hospodářských tvarů lesa nízkého a středního v Evropě a v ČR. Využívá údajů Zprávy ekonomické komise UN ECE/FAO z roku 2000 a údajů Zpráv o stavu hospodaření LH ( ), Souhrnného lesního hospodářského plánu ( ) a výsledků Národní inventarizace lesa ( ). Konstatuje, že co do absolutní výměry nízkých a středních lesů vede v rámci EU Francie s téměř 7 mil. ha výměry porostní půdy. Největší podíl nízkých a středních lesů z porostní půdy státu pak vykazuje Řecko (65 %). Následují Itálie, Francie, Bulharsko a Maďarsko (u všech více než 30 %). Z hlediska rozšíření na území ČR příspěvek dokládá rychlý úbytek vykazované plochy nízkého a středního lesa, především pak v období let 1950 až 1970 minulého století. Příspěvek upozorňuje na disproporci dvou hlavních zdrojů údajů o současném výskytu nízkého a středního lesa v ČR, kdy toto zastoupení dosahuje podle Národní inventarizace lesa ha (2,6 % rozlohy porostní půdy ČR), zatímco podle Souhrnného lesního hospodářského plánu je to ha (0,27 %). ÚVOD Historicky zaujímaly nízké a střední lesy ve středoevropském prostoru nezanedbatelnou část výměry lesů. Zatímco v některých zemích zůstaly tyto hospodářské tvary tradičními dodnes, docházelo především v zemích bývalého východního bloku k jejich centrálně řízenému direktivnímu převodu na les vysoký. Hlavním důvodem ústupu od tohoto tradičního způsobu hospodaření bylo objevení fosilních paliv, pokles poptávky po palivovém dříví, poznatky se zaváděním rychle rostoucích jehličnatých dřevin a mnoho dalších faktorů. Předkládaný příspěvek si klade za cíl odpovědět na otázku, jaké je současné rozšíření těchto hospodářských tvarů v Evropě a v ČR. Využívá údajů Zprávy ekonomické komise UN ECE/FAO z roku 2000 a údajů Zpráv o stavu hospodaření LH ( ), Souhrnného lesního hospodářského plánu ( ) a výsledků Národní inventarizace lesa ( ). ROZŠÍŘENÍ NÍZKÝCH A STŘEDNÍCH LESŮ V EVROPĚ S nízkými a středními lesy se v Evropě můžeme setkat na poměrně velkých územích. Dle našeho očekávání plošně největším státem, kde se tyto lesy vyskytují na největší ploše je Francie. Plocha těchto lesů zde představuje ha! Za Francií pak následuje Itálie ( ha) a Španělsko ( ha). Plochy lesů nízkých a středních v ostatních státech EU jsou předmětem níže uvedeného obrázku č. 1.

2 Obrázek č. 1: Rozšíření nízkých a středních lesů EU (ha) - seřazeno Situace se však může změnit, když například budeme chtít znát, ve kterém státě dosahuje plocha těchto lesů největšího podílu z jeho celkové plochy porostní půdy. V tomto případě pak budeme nuceni konstatovat, že největší podíl těchto tvarů lesa vykazuje Řecko (65 %), které je následováno Itálií (53%) a Francií (45%). Opět další státy EU a hodnoty podílů ploch lesů nízkých a středních z celkové porostní plochy jsou obsahem níže uvedeného obrázku č. 2. Obrázek č. 2: Procentuální podíl nízkého a středního lesa z porostní půdy daného státu (seřazeno) Z výsledků vyplývá, že podíl těchto tvarů lesa velmi souvisí s charakterem klimatu, takže zatímco u jihoevropských států je tento podíl vysoký, u všech severoevropských a východoevropských států EU je podíl nulový nebo mizivý. Dále nás zajímalo, jak velká část z plochy těchto tvarů lesa v jednotlivých státech je využívána k produkční či mimoprodukční funkci (např. lesy ochranné apod.). V případě například již výše uvedených států s největší plochou lesů středních a nízkých pak můžeme dospět k následujícím údajům. Zajímavým se jistě z tohoto pohledu jeví 100%-tní využití nízkých a středních lesů ve Francii! Itálie vykazuje 65%-tní podíl a Španělsko již například pouze 47%-tní podíl, což znamená, že více než polovina lesů středních a nízkých slouží ve Španělsku k plnění mimoprodukčních funkcí. Vysoké podíly využití lesů středních a nízkých k produkci dřeva (100%) pak vykazují především ty státy, které mají poměrně malou plochu těchto lesů na svém území (např. Dánsko či Česká Republika), jak je dobře patrno z níže uvedeného obrázku.

3 Obrázek č. 3: Procentuální vyjádření velikosti nízkých a středních lesů určených k produkčním účelům Celkově se tak v současnosti nízký a střední les vyskytuje na více než 14 % porostní půdy celé EU. ROZŠÍŘENÍ NÍZKÝCH A STŘEDNÍCH LESŮ NA ÚZEMÍ ČR Jaká asi byla velikost těchto tvarů, tj. lesa nízkého a středního, na území našeho státu? K odpovědi na tuto otázku si pomůžeme s údaji, které byly například publikovány ve Zprávách o stavu lesa a lesního hospodářství ČR ( ), tzv. Zelených zprávách. Zde jsou mimo jiné uváděny následující údaje: Tabulka č. 1: Historický vývoj rozšíření tvarů lesa nízkého a středního na území našeho státu (Pramen: ÚHÚL, In: Zelená zpráva 2000) Hospodářský tvar lesa - porostní půda Pramen Rok les nízký les střední ha % ha % Kořistka 1885 (Čechy) ,6 0,0 Reambulovaný katastr ,1 60 2, ,7 47 2,0 Auerhan ,3 28 0,1 Aktualizace šetření ,8 2,5 Inventarizace lesů ,2 0 0,0 Souhrnný lesní hospodářský plán , ,3 - - Jak je z výše uvedených dat patrné, plocha nízkých a středních lesů od dob, kdy se začalo s evidencí údajů tohoto charakteru, neustále klesala. Pokud za základ tohoto konstatování vezmeme údaje z roku 1900 (Reambulovaný katastr), pak můžeme tvrdit, že v této době se u nás les nízký vyskytoval asi na ha, což představovalo 4,1 % z rozlohy porostní půdy. Naproti tomu les střední se v té době vyskytoval asi na ploše ha, což představovalo 2,6 %. Jak již bylo konstatováno, plocha obou tvarů lesa na území našeho státu neustále klesala. Proto za 90 let později, tj. v roce 1990 není les střední evidován vůbec (!) a les nízký se vyskytuje na ploše pouhých ha, což představuje pouhé tři desetiny procenta z rozlohy porostní půdy ČR. Když se však pozorněji podíváme na data prezentovaná ve výše uvedené tabulce, pak můžeme vypozorovat, že k nástupu propadu plochy těchto tvarů lesa došlo pravděpodobně v rozmezí let Po roce 1950 nejsou pak u středního lesa uváděny údaje žádné, plocha lesa nízkého se dostává postupně pod 1% z rozlohy porostní půdy (0,3% v roce 1990). Zdá se, že les střední a les nízký z našich lesů téměř vymizel. Proč k takovému vývoji na území našeho státu ale vůbec došlo? Důvodů bude zajisté více. Není možné odhalit veškeré,

4 ale pokusíme se poukázat na některé z nich. Například se můžeme setkat s názorem, že hospodaření v lese nízkém se podobá kapitalistickému způsobu života, neboť tímto způsobem hospodaření les vykořisťujeme, a je tudíž nepřijatelné (50. a 60. léta minulého století). Na druhé straně existuje vysvětlení pragmatičtější, které souvisí se způsobem získávání dat tohoto charakteru. Na jeho základě pak můžeme konstatovat, že mezi roky 1950 až 1977 byla cíleně horní a spodní etáž středního lesa popisována každá zvlášť. Proto údaje horní etáže byly zaevidovány do lesa vysokého a údaje, které se vztahovaly k jeho spodní etáži byly připočteny k lesu nízkému. Takto snad lépe pochopíme, proč k popisovanému propadu plochy středního lesa vlastně došlo. Proč však od této doby ale zároveň klesal i podíl lesa nízkého, když podle této logiky by vlastně jeho plocha mohla narůstat? Daná skutečnost bude mít patrně i souvislost se změnou poválečné vlastnické struktury lesů na území našeho státu. Nutno však na tomto místě ještě upozornit na fakt, že od roku 1978 byly postupně lesy nízké a lesy střední s dostatečným počtem kvalitních jedinců zařazovány do lesa vysokého. A tak se vlastně můžeme domnívat, že les nízký a les střední z našich lesů úplně nevymizel, ale že byl postupně zařazován do tvaru lesa vysokého či převáděn na tento tvar. Vývoj převodů nízkého lesa na les vysoký pak názorněji dokládá tabulka č. 2. Tabulka č. 2: Historický vývoj převodů lesa nízkého na les vysoký (Pramen: ÚHÚL, In: Zelená zpráva ) Hospodářský tvar lesa Rok nízký nízký v převodu % výměry lesní půdy , , ,8 0,1 % výměry porostní půdy ,8 2, , ,1 2, , , , , , Z prezentovaného vývoje dat v tabulce č. 2 je patrné, že za počátek evidování cílených převodů lesa nízkého na les vysoký můžeme považovat rok V tomto roce byla takto zařazena 0,1 % lesů z celkové výměry lesní půdy. Přičemž nízký les se v tomto roce ještě vyskytoval na 3,8 % porostní půdy. Od tohoto roku dochází k postupnému nárůstu plochy převodů lesů nízkých na les vysoký v našich lesích. Ke kulminaci této veličiny (převodu) dochází v roce 1970 (2,6 % z výměry porostní půdy). Dále již hodnota převodů postupně klesá a v roce 1990 představuje pouhé 0,3 % z výměry porostní půdy (společně s hodnotou plochy lesa nízkého!). Od roku 1980 se pak již v evidenci těchto dat nerozlišuje mezi lesem nízkým a jeho případným převodem na les vysoký. Oba dva tyto údaje jsou totiž evidovány společně. Od roku 2000 není, v nám dostupných údajích (Zprávy o stavu lesa a LH v ČR) tato veličina uváděna vůbec.

5 Zdá se, že na základě vývoje prezentovaných údajů, především pak ale s přispěním oddělování v evidenci horní a spodní etáže u středního lesa, prováděným převodům lesa nízkého na les vysoký a společné evidenci lesa nízkého a převodů nízkého lesa na les vysoký nám jak les nízký, tak i les střední podle evidence téměř z našich lesů vymizel. Nesouvisí to vše ale například pouze s určitou hrou s čísly a zařazováním konkrétních dat do jiných kategorií než kam skutečně patřily a patří? Výskytem nízkých lesů na území našeho státu a Slovenska (ČSR) se zabýval např. Pelíšek (1957). Vymezil tři základní tzv. pařezinové oblasti, ve kterých se nízké lesy vyskytují z pohledu klimatického a pedologického (půdních poměrů) viz. obrázek č. 4. Konstatoval, že pařeziny byly rozšířeny v ČSR především v pásmu: a) údolních či lužních lesů v nadmořských výškách m.n.m. b) nížinném v nadmořských výškách do 300 m.n.m. c) pahorkatin v nadmořských výškách m.n.m. Podle Pelíška (1957) tak pařeziny byly v Čechách rozšířeny zejména v oblasti středních Čech, tj. v oblasti polabské a východočeské, dále pak v podhorské oblasti Orlických hor, na severním okraji Železných hor, v západní části Českomoravské vysočiny, zčásti v oblasti Brd, v oblasti křivoklátské aj. Na Moravě pak byly rozšířeny ve zvýšené míře v kotlině úvalu Dolnomoravského, Hornomoravského a Dyjskosvrateckého, dále pak v oblasti Moravské brány, v oblasti Chřibů a Ždánského lesa, v podhoří Českomoravské vysočiny. Na Slovensku byly pařeziny rozšířeny v nížině Podunajské, Záhorské, dále pak v oblasti Lučenecko Rimavské a v jižní části Slánských vrchů. V ČSR byly pařeziny podle tohoto autora rozšířeny hlavně v nadmořských výškách asi m.n.m. Obrázek č. 4: Mapa půdních typů se zakreslenými hranicemi pařezin přerušovaná čára (Pelíšek, 1957)

6 Vývoj rozšíření (plochy) tvaru lesa nízkého a středního na základě dat Souhrnných lesních hospodářských plánů popisuje níže uvedená tabulka č. 1. Z této tabulky je patrné, že v roce 1990 dosahovala plocha tohoto tvaru lesa nízkého 0,3 % z porostní půdy ČR (cca ha). V současnosti je vykazovaná plocha přibližně stejně velká, tj. představuje 0,27 % (cca ha). Mohli bychom konstatovat, že se plocha lesa nízkého v podmínkách České republiky ustálila přibližně na ha. Zajímavý je však trend vývoje této veličiny. Přestože po roce 1990 dochází k jejímu propadu na hodnotu ha, zdá se, že od roku 2005 spatřujeme její opětovný nárůst na již zmiňovaných ha. Z tohoto pohledu se velmi zajímavým jeví i opětovné vykazování plochy lesa středního na území našeho státu. K tomuto dochází od roku 2000, kdy plocha tohoto tvaru lesa představovala cca ha (0,04%). V současné době se tak vykazovaný střední les vyskytuje na přibližně stejné ploše, tj. na ha (0,09 %). Tabulka č. 3: Vývoj současného rozšíření tvarů lesa nízkého a lesa středního v ČR na základě dat SLHP (ÚHÚL, In: Zelená zpráva ) Hospodářský tvar lesa - porostní půda Pramen Rok les nízký les střední ha % ha % , , ,10 1 0, neuvedeno - neuvedeno - Souhrnný lesní hospodářský plán ,10 1 0, ,20 1 0, ,20 1 0, ,23 1 0, ,25 1 0, ,27 1 0,09 Zajímavý je zajisté pozitivní posun v trendu publikovaných dat, neboť jak bylo konstatováno, zdá se, že postupný pokles vykazovaných ploch se zastavil a co víc, v případě lesa nízkého se tento trend, zdá se, obrací a dochází k pomalému nárůstu plochy lesa nízkého. Pozitivní se z tohoto pohledu jeví i opětovné vykazování plochy lesa středního na území našeho státu. Velmi zajímavé se v této souvislosti jeví především informace, které vyplynuly z uskutečněné Národní inventarizace lesů ČR (NIL, ). Na základě výsledků je pak možné konstatovat, že to s nízkými a středními lesy na území našeho státu nemusí být až tak špatné! Z níže uvedené tabulky vyplývá, že plocha lesa nízkého by mohla být přibližně 3x větší, neboť vykazovaná plocha tohoto tvaru lesa představuje podle tohoto zdroje téměř ha! Neméně zajímavě konfrontačním je pak údaj o ploše lesa středního. U tohoto tvaru lesa je tento údaj téměř 51x větší než je údaj uváděný ve Zprávách o stavu lesa a LH ČR a pohybuje se okolo ha! Tabulka č. 4: Srovnání současné rozlohy nízkých a středních lesů podle dat SLHP a dat NIL ČR ( ) Hospodářský tvar lesa - porostní půda Pramen Rok les nízký les střední ha % ha % Souhrnný lesní hospodářský plán ,23 1 0,04 Národní inventarizace lesů ČR , ,90

7 Jak si vysvětlit rozpor ve výše uvedených faktech? Jak je možné, že jeden zdroj uvádí tak odlišné údaje od zdroje druhého? Některé z důvodů byly již výše popsány (oddělování horní a spodní etáže ve vykazování, převody lesa nízkého či společná evidence lesa nízkého a převodů nízkého lesa na les vysoký). Zdá se však, že tyto pravděpodobně zcela nemohou vysvětlit údaje vykazované v NIL ČR ( ). Domníváme se, že jako jedno z nabízených vysvětlení tohoto rozporu je možné pravděpodobně spatřovat již v samotném účelu sběru těchto dat. Data v tzv. Zelených zprávách jsou v podstatě sumarizované výsledky dat z lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (označovány jako Souhrnný lesní hospodářský plán - SLHP). Data vznikají popisem konkrétních porostů v rámci konkrétních lesních majetků privátními taxačními subjekty a jsou každoročně přepočítávána Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL Brandýs n. L.). Oproti datům z NIL ČR tato data prezentují informaci nejen o výskytu konkrétního tvaru lesa, ale zároveň s sebou nesou i informaci o tom, zda či nikoliv budou tyto porosty následně i v duchu tohoto tvaru obhospodařovány (hospodářské hledisko). Do evidence jsou tak zaneseny především ty, u kterých se počítá s následným především hospodářským využitím v duchu daných tvarů lesa. Naproti tomu výsledky prezentované NIL ČR pocházejí z klasického sběru dat, který je v podstatě pouze zaměřen na tzv. monitoring těchto tvarů lesa (evidenční hledisko). Data jsou takto sbírána s cílem podat informaci o výskytu daného tvaru lesa, bez reflexe na budoucí obhospodařování těchto porostů. Možná proto jsou výsledky pocházející z těchto dvou zdrojů tak odlišné. PLOCHY NÍZKÉHO A STŘEDNÍHO LESA PODLE KRAJŮ ČR A METODY ZJIŠŤOVÁNÍ Plochy nízkého lesa v jednotlivých krajích jsou obsahem obrázku č. 5. Z takto prezentovaných dat vyplývá, že průměrná velikost nízkého lesa v krajích v ČR je 248 ha (SLHP), resp ha (NIL ČR). Za kraje, ve kterých je tvar lesa nízkého nejvíce zastoupen (uváděná konkrétní plocha v kraji je větší než průměrná plocha v krajích v ČR) je možno považovat kraj jihomoravský a zlínský (SLHP, NIL ČR) a kraj jihočeský a ústecký (NIL ČR). Obrázek č. 5: Srovnání plochy nízkého lesa podle jednotlivých krajů ČR a metody zjišťování Legenda (čísla krajů): 1: Jihomoravský, 2: Zlínský, 3: Olomoucký, 4: Moravskoslezský, 5: Praha, 6: Středočeský, 7: Liberecký, 8: Královéhradecký, 9: Pardubický, 10: Vysočina, 11: Jihočeský, 12: Plzeňský, 13: Karlovarský, 14: Ústecký Plochy středního lesa v jednotlivých krajích jsou předmětem obrázku č. 6. Je možno konstatovat, že průměrná velikost středního lesa v krajích v ČR je 37 ha (SLHP), resp ha (NIL ČR). Za kraje, ve kterých je tvar lesa středního nejvíce zastoupen podle údajů SLHP je možno považovat kraj jihomoravský (378 ha) a kraj olomoucký (133 ha). Pokud k danému účelu vyžijeme údajů NIL ČR, pak výčet již uvedených krajů musíme rozšířit o kraj zlínský, ústecký, středočeský a moravskoslezský.

8 Obrázek č. 6: Srovnání plochy středního lesa podle jednotlivých krajů ČR a metody zjišťování PLOCHY NÍZKÉHO A STŘEDNÍHO LESA PODLE BÝVALÝCH OKRESŮ VYBRANÝCH KRAJŮ (SLHP 2000) Prezentovány jsou údaje ploch nízkých a středních lesů bývalých okresů z těch krajů, ve kterých se tyto tvary vyskytují. Bylo již uvedeno, že tyto údaje pocházejí pouze z SLHP 2000, neboť v NIL ČR ( ) úroveň sumarizace pro okres neexistuje. Pozornost proto soustředíme na následující kraje (a jejich bývalé okresy): v případě nízkého lesa musíme zaměřit svoji pozornost na kraj Jihomoravský, Zlínský a Středočeský, neboť z celkové plochy tohoto tvaru lesa v ČR se 82 % nachází v kraji Jihomoravském, 16 % v kraji Zlínském a necelá 2 % v kraji Středočeském. Střední lesy pak budeme hledat především v kraji Jihomoravském a Olomouckém, neboť téměř 74 % lesů tohoto tvaru lesa se nachází v kraji Jihomoravském a 26 % v kraji Olomouckém. Les nízký a střední v bývalých okresech Jihomoravského kraje Jak je z níže prezentovaných dat patrno, v tomto kraji můžeme nalézt jak lesy tvaru lesa nízkého, tak i lesa středního. Budeme-li chtít hledat nízké lesy v Jihomoravském kraji, pak bychom měli určitě zavítat do okresů Hodonín a Brno město, neboť právě v těchto okresech se nachází více jak 50% všech nízkých lesů daného kraje. Střední lesy doporučujeme hledat především v okrese Brno město, kde se vyskytují na ploše 268 ha, což představuje 71 % všech středních lesů tohoto kraje. Tabulka č. 5: Plochy lesa nízkého a lesa středního v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje nízký les střední les Hodonín Brno - město Brno - město Znojmo Vyškov Brno - venkov Znojmo Hodonín Břeclav Vyškov Brno - venkov Břeclav Blansko Blansko Celkem Celkem Les nízký a střední v bývalých okresech Zlínského kraje Les nízký se ve Zlínském kraji vyskytuje především v okrese Kroměříž a to na ploše 375 ha. Zastoupení lesa středního je v tomto kraji mizivé. Evidovány jsou 2 ha v okrese Uherské Hradiště. V tomto kraji se především vyskytují lesy nízké.

9 Tabulka č. 6: Plochy lesa nízkého a lesa středního v jednotlivých okresech Zlínského kraje nízký les střední les Kroměříž Uherské Hradiště Uherské Hradiště Kroměříž Zlín Zlín Vsetín Vsetín Celkem Celkem Les nízký a střední v bývalých okresech Olomouckého kraje Výskyt lesa nízkého v Olomouckém kraji je minimální, neboť je evidován pouze v okrese Olomouc a to na necelých 3 ha. Výrazně lepší je z tohoto pohledu rozšíření lesa středního. Ten je evidován v tomto okrese téměř na 130 ha, což představuje 98 % všech středních lesů daného kraje. V tomto kraji se především tedy vyskytují lesy střední. Tabulka č. 7: Plochy lesa nízkého a lesa středního v jednotlivých okresech Olomouckého kraje nízký les střední les Olomouc Olomouc Jeseník Jeseník Šumperk Přerov Přerov Šumperk Prostějov Prostějov Celkem Celkem Les nízký v bývalých okresech Středočeského kraje Les střední není ve Středočeském kraji evidován. Les nízký se zde vyskytuje na ploše necelých 44 ha, 87 % z této rozlohy se vyskytuje v okrese Praha západ. Tabulka č. 8: Plochy lesa nízkého v jednotlivých okresech Středočeského kraje nízký les Praha - západ Příbram Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Rakovník Celkem

10 ZHODNOCENÍ VÝSKYTU LESA NÍZKÉHO A STŘEDNÍHO NA ÚZEMÍ ČR Jak je z doposud napsaného patrné, můžeme konstatovat, že jak lesy tvaru lesa nízkého, tak i středního se na území našeho státu vyskytují. Pokud bychom měli doporučit kraj, ve kterém bychom určitě měli tyto lesy nalézt, pak jednoznačně můžeme doporučit se vydat do kraje jihomoravského. Pokud bychom chtěli být ještě konkrétnější, pak bychom zavítali především do bývalého okresu Hodonín (nízký les) a Brno - město (střední les). ZÁVĚR Musíme připustit, že odpovědět zcela jednoznačně na otázku, jakou plochu pokrývají nízké a střední lesy v Evropě a na území ČR není vůbec jednoduché. Důvodem tohoto tvrzení může být například ten fakt, že uváděné a výše citované údaje ve zprávě ekonomické komise UN - ECE/FAO z roku 2000 neoddělují a tedy zvlášť neevidují tvar lesa nízkého a zvlášť tvar lesa středního. Tyto údaje jsou uvedeny společně pro oba tyto tvary lesa. Dalším problémem může například být i ta skutečnost, že data v této zprávě uvedená pocházejí z různých informačních zdrojů (lesní hospodářské plány, národní inventarizace lesů či odhady expertů FAO v jednotlivých státech). I tak se domníváme, že se jedná o materiál s velmi vysokým informačním potenciálem. Z pohledu sběru dat a jejich evidence v podmínkách ČR je jasné, že plochy těchto tvarů lesa vykazované v SLHP je nutno považovat za plochy minimální. Z tohoto pohledu je více než povzbudivé, že data NIL ČR ukazují na reálný předpoklad (potenciál) pro případnou rehabilitaci a tudíž plošné rozšíření těchto tvarů lesa na území našeho státu. Poděkování Příspěvek vznikl jako součást projektu NAZV ČR č. QH71161 Nízký a střední les plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa. CITOVANÁ LITERATURA Ministerstvo zemědělství ČR ( ): Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky. PELÍŠEK, J. (1957): Stanovištní poměry pařezin. Sborník ČSAZV. Praha. Lesnictví 2: UN-ECE/FAO (2000): Forest Resources of Europe, CIS, North America, Australia, Japan and New Zealand: 467 s. ÚHÚL, : Národní inventarizace lesů v ČR (NIL ČR). Elektronická adresa: