ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Frýdek - Místek 4. úplná aktualizace

Transkript

1 CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Frýdek - Místek 4. úplná aktualizace ZADAVATEL: ZPRACOVAL: MĚSTO FRÝDEK - MÍSTEK EKOTOXA s.r.o. VE SPOLUPRÁCI S MĚSTEM FRÝDEK - MÍSTEK LISTOPAD 2016 VERZE 01 EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, Brno, Černá Pole, tel , fax , emc@ekotoxa.cz

2 AUTORSKÝ KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o. Ing. Kamil Plaček Ing. Jiří Hon koordinace projektu ÚAP, komunikace se zákazníkem koordinace projektu RURÚ, metodika, kompletace zprávy Ing. arch. Petr Malý územní plánování Mgr. Zdeněk Frélich Mgr. Pavel Pracný Ing. Jana Fichnová Mgr. Klára Rausová Ing. Eva Brhelová Mgr. Miroslava Baranová Jana Vaňková Bc. Tomáš Muhr koordinace témat ENVI témat 1-5 (horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny zemědělský půdní fond a pozemky k plnění funkcí lesa, horninové prostředí a geologie, ochrana přírody a krajiny vodní režim hygiena životního prostředí, zemědělský půdní fond a PUPFL ochrana přírody a krajiny, bydlení, hospodářské podmínky, sociodemografické podmínky vyhodnocení vyváženosti pilířů, GIS podpora pro vybraná témata, kompletní výkresová dokumentace, problémy, střety GIS podpora pro vybraná témata, kartogramy Mgr. Ivo Dostál Mgr. Pavel Doležal veřejná dopravní a technická infrastruktura rekreace Magistrát města Frýdku-Místku Ing. Veronika Skácelová podkladová data ÚAP, připomínky, komunikace se zpracovatelem

3 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace OBSAH 1 ÚVOD Základní informace Podklady pro RURÚ údaje o Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Frýdek Místek Použitá metodika RURÚ Výchozí informace právní stav Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2016 v SO ORP Frýdek-Místek ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Základní údaje řešeného SO ORP Frýdek - Místek ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY Horninové prostředí a geologie Geologický a geomorfologický profil Těžba nerostných surovin Sesuvná a poddolovaná Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Vodní režim Vodní režim v krajině Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hygiena životního prostředí Ovzduší Území ekologických rizik Další hygienické závady Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Ochrana přírody a krajiny Chráněná Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Veřejná dopravní a technická infrastruktura Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Sociodemografické podmínky

4 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Demografický vývoj Věková struktura Vzdělanostní struktura Školy a školská zařízení Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Bydlení Domovní fond Bytový fond Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Rekreace Turistický region Severní Morava a Slezsko Rekreačně krajinné celky Rekreační potenciál Hromadná ubytovací zařízení Objekty individuální rekreace Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hospodářské podmínky Nezaměstnanost Nezaměstnanost Podnikatelská struktura Míra podnikatelské aktivity Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení vyváženosti pilířů Vyhodnocení environmentálního pilíře Vyhodnocení ekonomického pilíře Vyhodnocení sociodemografického pilíře Celkové hodnocení obcí Vyváženost pilířů URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Závady a ohrožení v Urbanistické závady v Dopravní a hygienické závady v Omezení pro rozvoj a ohrožení v Tabulky problémů k řešení v ÚPD po obcích Problémy obcí SO ORP Frýdek - Místek ZÁVĚR Hodnocení metodiky RURÚ LITERATURA Příloha č. 1 Karty obcí Příloha č. 2 Tabulky záměrů Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:10000) 4

5 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č : Geologická stavba SO ORP Frýdek-Místek Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Frýdek-Místek Obrázek č : Indikátor Poddolovaná a sesuvná Obrázek č : Vodní zdroje a jejich ochranná pásma ve SO ORP Frýdek-Místek Obrázek č : Záplavové Q 100 na SO ORP Frýdek-Místek Obrázek č : Zranitelné oblasti ve SO ORP Frýdek-Místek Obrázek č : Hodnocení obcí dle indikátoru Sklonité orné pozemky Obrázek č : Hodnocení obcí dle indikátoru Záplavové Q Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10 24 h) mezi lety Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM 2,5 ) mezi lety Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (benzo(a)pyren) mezi lety Obrázek č : Přehled evidovaných ekologických rizik na SO ORP Frýdek-Místek k roku Obrázek č : Strategická hluková mapa silnic, výřez zájmového Obrázek č : Území, na kterém došlo v daném období ( ) k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, ekosystémů a vegetace Obrázek č : Zvláště chráněná Obrázek č : Územní systém ekologické stability Obrázek č : Koeficient ekologické stability krajiny Obrázek č : ZPF I. a II. třídy ochrany na SO ORP Frýdek-Místek Obrázek č : Kategorie lesa Obrázek č : Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a Obrázek č : Silniční síť v SO ORP Frýdek-Místek (koridory republikového významu) Obrázek č : Silniční síť v SO ORP Frýdek Místek Obrázek č : Intenzita dopravy na dálnicích a silnicích I. třídy (v roce 2010) Obrázek č : Předpokládaný postup výstavby silnic a dálnic v roce Obrázek č : Železniční síť v SO ORP Frýdek-Místek Obrázek č : Zásobování vodou v SO ORP Frýdek-Místek Obrázek č : Zneškodňování odpadních vod v SO ORP Frýdek-Místek Obrázek č : Zásobování plynem v SO ORP Frýdek-Místek Obrázek č Dopravní obslužnost Obrázek č Vybavenost technickou infrastrukturou Obrázek č : Vývoj počtu obyvatel (k ) SO ORP Frýdek-Místek v letech Obrázek č : Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel v SO ORP Frýdek-Místek v letech Obrázek č : Relativní změna počtu obyvatel v letech Obrázek č : Index stáří v roce Obrázek č : Podíl osob s vysokoškolským vzděláním v roce Obrázek č : Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v období Obrázek č : Turistický region Severní Morava a Slezsko v členění na turistické oblasti Obrázek č : Rekreačně krajinné celky na SO ORP Frýdek-Místek Obrázek č : Přehled vedení hlavních značených cyklistických, turistických tras a trasy běžecké na SO ORP Frýdek-Místek Obrázek č : Hodnocení potenciálu cestovního ruchu jednotlivých obcí Obrázek č : Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ORP Frýdek-Místek Obrázek č : Podíl potenciálních rekreačních ploch v obcích SO ORP Frýdek-Místek Obrázek č : Turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Frýdek-Místek Obrázek č : Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce Obrázek č : Indikátor podíl nezaměstnaných osob v roce Obrázek č : Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje environmentální pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje ekonomický pilíř

6 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje sociodemografický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje celkové hodnocení Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek SEZNAM TABULEK Tabulka č : Základní údaje o obcích SO ORP Frýdek - Místek Tabulka č : Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Frýdek-Místek Tabulka č : Sesuvná a podolovaná v SO ORP Frýdek-Místek Tabulka č : Podíl poddolovaných a sesuvných v jednotlivých obcích SO ORP Frýdek-Místek Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků na jednotlivých obcí Tabulka č : Plocha záplavových Q 100 na jednotlivých obcí Tabulka č : Aktivní zóna záplavových na jednotlivých obcí Tabulka č : Navrhovaná protipovodňová opatření v SO ORP Frýdek-Místek Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Tabulka č : Překročení imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví mezi lety Tabulka č : Přehled ekologických rizik evidovaných na SO ORP Frýdek-Místek k roku Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na SO ORP v období Tabulka č : Maloplošná zvláště chráněná Tabulka č : Koeficient ekologické stability krajiny Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) k Tabulka č : Třídy bonitované půdně ekologické jednotky na SO ORP Frýdek-Místek Tabulka č : Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí Tabulka č : Nastavení indikátoru ZPF Tabulka č : Indikátor změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a Tabulka č : Dopravní obslužnost železniční dopravou počet spojů/den Tabulka č : Významné zdroje elektrické energie na SO ORP Frýdek-Místek Tabulka č : Nastavení indikátoru dopravní obslužnost veřejnou dopravou Tabulka č : Hodnocení indikátoru dopravní obslužnost veřejnou dopravou obcí SO ORP Frýdek Místek Tabulka č : Hodnocení technické vybavenosti obcí SO ORP Frýdek Místek Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Moravskoslezského kraje v letech Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Frýdek-Místek v letech Tabulka č : Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v období a Tabulka č : Věková struktura SO ORP Moravskoslezského kraje v roce 2015 a vývoj indexu stáří Tabulka č : Podíl věkových skupin obyvatel v roce 2015 a vývoj indexu stáří Tabulka č : Vzdělanostní struktura v roce 2001 a 2011 v SO ORP Frýdek-Místek (v %) Tabulka č : Vzdělanostní struktura v roce 2011 v % Tabulka č : Mateřské a základní školy v SO ORP Frýdek-Místek Tabulka č : Zdravotnická zařízení v SO ORP Frýdek-Místek Tabulka č : Hodnocení indikátorů Tabulka č : Domovní fond v roce Tabulka č : Domy podle období výstavby Tabulka č : Byty a jejich členění podle právních důvodů užívání v roce Tabulka č : Dokončené byty v období Tabulka č : Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v období Tabulka č : Naučné stezky v SO ORP Frýdek-Místek Tabulka č : Základní charakteristiky vodních nádrží využitelných k rekreaci Tabulka č : Přehled dalších významnějších rekreačních lokalit Tabulka č : Potenciál cestovního ruchu v jednotlivých obvodech ORP Moravskoslezského kraje

7 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Počet hromadných ubytovacích zařízení v jednotlivých obcích SO ORP F-M Tabulka č : Přehled hromadných ubytovacích zařízení v obcích SO Frýdek-Místek Tabulka č : Počet objektů individuální rekreace v jednotlivých obcích SO ORP F-M Tabulka č : Indikátor podíl potenciálních rekreačních ploch v obcích SO ORP Frýdek-Místek Tabulka č : Indikátor turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Frýdek-Místek Tabulka č : Daňové příjmy a daňová výtěžnost v roce 2015 (v tis. Kč) Tabulka č : Vývoj daňové výtěžnosti v letech Tabulka č : Podíl nezaměstnaných osob v letech Tabulka č : Základní ukazatele nezaměstnanosti (k ) Tabulka č : Vývoj nezaměstnaných osob v letech Tabulka č : Počet firem podle počtu zaměstnanců v letech Tabulka č : Počet subjektů podle NACE v letech Tabulka č : Míra podnikatelské aktivity (údaje k ) Tabulka č : Hodnocení indikátorů (data k ) Tabulka č : Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Tabulka č : Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů. 157 Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Frýdek-Místek Tabulka č : Přehled hodnocení indikátorů environmentálního pilíře Tabulka č : Přehled hodnocení indikátorů ekonomického pilíře Tabulka č : Neutrálně hodnocené obce sociodemografického pilíře Tabulka č : Přehled hodnocení indikátorů sociodemografického pilíře Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích dle celkové hodnoty Tabulka č : Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů Tabulka č : Značené problémy v obcích SO ORP Frýdek - Místek (problémový výkres) I Tabulka č : Značené problémy v obcích SO ORP Frýdek - Místek (problémový výkres) II Tabulka č : Neznačené problémy v obcích SO ORP Frýdek - Místek (problémový výkres) III

8 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace SEZNAM ZKRATEK AOT40 expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. BPEJ bonitovaná půdně-ekologická jednotka BRKO biologicky rozložitelný komunální odpad ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální DPS dům s pečovatelskou službou DV daňová výtěžnost EKO ekonomický pilíř ENV environmentální pilíř EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita GIS geografický informační systém. HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. HI hodnocený identifikátor HUZ hromadná ubytovací zařízení CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové KES koeficient ekologické stability krajiny KO komunální odpad KPÚ komplexní pozemkové úpravy Ldvn hladina hluku celodenní MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Mze Ministerstvo zemědělství MZCHÚ maloplošně zvláště chráněná MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 Soustava chráněných a stanovišť evropského významu NP národní park NR nadregionální OIR objekty individuální rekreace OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností ORP obec s rozšířenou působností OZKO oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PLO přírodní lesní oblast PP přírodní památka PRP potenciální rekreační plochy PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje Q vydatnost zdroje (vodního) Q 100 průtok při stoleté vodě R regionální RBC regionální biocentrum RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje SEZ stará ekologická zátěž SFŽP Státní fond životního prostředí SKO směsný komunální odpad SLDB Sčítání lidu, domů a bytů SO správní obvod SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností 8

9 SOC SWOT TTP ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚ ZÚR ŽP Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace sociodemografický pilíř Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) trvalý travnatý porost územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zastavěné zásady územního rozvoje životní prostředí ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As arsen BaP, B(a)P benzo(a)pyren Cd kadmium Cl chlor CO 2 oxid uhličitý N 2 O oxid dusný NO oxid dusnatý NO 2 oxid dusičitý - NO 3 dusičnany NO x oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) + NH 4 amonné ionty O 3 přízemní (troposférický) ozon PM 10 pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um SO 2 oxid siřičitý SO x oxidy síry TZL tuhé znečišťující látky 9

10 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace 1 ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tento dokument navazuje na Rozbor udržitelného rozvoje pro správní obvod ORP Frýdek - Místek zpracovaný v roce 2014 firmou Proces. Současný tým zpracovatelů se snažil navázat na zpracování RURÚ v roce 2014 firmy Proces, ale je pochopitelné, že každý zpracovatel k tomuto problému přistupuje specificky a individuálně na základě svých zkušeností a případných dalších požadavků pořizovatelů. Celková koncepce zpracování RURÚ (na základě definovaných indikátorů) však mohla být zachována, protože první rok zpracování RURÚ v roce 2008 byl tento dokument zpracován konsorciem firem, v nichž figurovali zpracovatelé této aktualizace 2016 (fa EKOTOCA.s.r.o), stejně tak jako zpracovatelé Ostravské Univerzity, kteří se následně sdružili do firmy Proces. Práce byla provedena na základě smlouvy mezi firmou EKOTOXA s.r.o., která RURÚ pro SO ORP Frýdek Místek zpracovávala naposledy v roce Konečným zákazníkem celého projektu je město Frýdek - Místek. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje pro SO ORP Frýdek - Místek postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje v ÚAP obcí, která byla uveřejněna jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Současně byly vzaty do zpracování další názory MMR, UUR a zejména konkrétní připomínky pracovníků SO ORP. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. SEZNAM PŘÍLOH Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:10 000) Karty obcí Tabulky záměrů 10

11 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace 1.2 PODKLADY PRO RURÚ ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje jsou údaje o, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti viz. příloha č. 1. část A a část B. Část A Územně analytické podklady obcí podklad pro rozbor udržitelného rozvoje (119 jevů) Část B Územně analytické podklady kraje podklad pro rozbor udržitelného rozvoje (37 jevů) Ve 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro Moravskoslezského kraje a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje z Českého statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je město Frýdek - Místek (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb., případně je konkrétní zdroj zmíněn v textu nebo pod patřičnou tabulkou nebo obrázkem. 1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP FRÝDEK MÍSTEK Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne a jeho prováděcí vyhlášky. Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí byly ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od jsou potom ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro kraje. 11

12 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace 1.4 POUŽITÁ METODIKA RURÚ Výchozí informace právní stav Územně analytické podklady se od staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje, hodnoty, limity využití a vyhodnocení záměrů na provedení změn v. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ. Tento dokument je textem, který zahrnuje obě části Rozboru udržitelného rozvoje tedy podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ. Poznámka : nová aktualizace zákona 183/2006 uvedená v Částce 36/2016 nabývá účinnost od a současně mění celou řadu dalších zákonů. Od roku 2006 byl stavební zákon aktualizován k celkem 16x, další novela zákonem č. 264/2016 bude platná k Mimo všechna zpřesnění formulací zákona je pro ÚP obcí nejdůležitější informací zpráva, že povinnost mít platný ÚP mají obce prodloužen z roku 2015 na rok Další významnou povinností pořizovatele ÚAP je projednání dokumentu se všemi obcemi (starosty) v rámci SO ORP v rozsahu určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích do 30 dnů po jejich vyhotovení Pořizovatel upraví územně analytické podklady podle výsledku projednání a bezodkladně je zašle krajskému úřadu. 12

13 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2016 v SO ORP Frýdek- Místek Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností, doporučené metodiky MMR z 05/2010 a posledního metodického návodu na Pořizování aktualizací územně analytických podkladů obcí a krajů z května 2016 přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vychází ze sady stanovené v roce 2008 až 2014 (i pro jiné ORP v ČR). Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. Ve vybraných tématech byly indikátory doplněny, respektive účelově změněny, aby jejich vypovídající schopnost byla v daných podmínkách maximální a současně odpovídala nově vzniklým skutečnostem na základě nově vydaných zákonných předpisů (často na základě integrující se EU). Je nutno komentovat jisté omezení a vypovídající schopnost zvolených indikátorů, které byly odkázány na SLDB v roce Základní změna je zpracování dat ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za rok 2011 (konečné výsledky), která vede k novému ukazateli, kterým je obvykle bydlící obyvatelstvo, resp. počet obyvatel podle místa obvyklého pobytu (vysvětlení je v u téma bydlení). 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších, zejména internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v rozsahu 5-25 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Z důvodu, že dokument Aktualizace RURÚ SO ORP Frýdek Místek v roce 2014 zpracovávala jiná firma, není zde uvedena kapitola změn od poslední aktualizace v roce Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů (některé složitěji definované indikátory mohou mít obsaženy různé váhy jednotlivých částí indikátoru, je uvedeno vždy v kapitole Indikátory v tématech). Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení vyváženosti je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje v ÚAP MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. V případě, že na základě zvolených indikátorů nebylo možno všechny obce spolehlivě zaředit do některé z požadovaných 8 kategorií, byly použity pro toto hodnocení další skutečnosti uvědené v textu vyhodnocení vyváženosti. 13

14 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace 5. Porovnání vyváženosti mezi lety 2016/2014 od roku 2014 je novou součástí tohoto hodnocení pro pravidelně opakující se zpracování RURÚ SO ORP vyváženosti v souladu s požadavky MMR i porovnání této vyváženosti se stejně provedeným hodnocením v aktualizaci UAP-RURU v předcházející aktualizaci. Zde je jednoznačně vidět, jak může změna počtu indikátorů, jejich návrh nebo již jen jejich úprava podle současných zákonných norem změnit hodnocení jednotlivých pilířů a tím i celé vyváženosti. Navíc je otázkou, jestli by se měly jednou nastavené hodnoty indikátorů zachovat i pro další aktualizace (aby byl vidět trend ve vývoji, kladným i záporným směrem) a nebo nastavení naopak měnit, aby se zachovalo rozlišení mezi jednotlivými obcemi v rámci celého ORP (příkladem může být daňová výtěžnost, která se za poslední období posunula ve většině obcích do hodnocení +2, když se daňová výtěžnost vztažená na jednoho obyvatele posunula nad hodnotu 9000 Kč/obyvatele, když se běžné hodnoty v roce 2008 pohybovaly nejčastěji v hodnotách od 6-9 tis Kč/obyvatele). Toto porovnání vyváženosti mezi roky 2014 a 2016 nemohlo být v případě zpracování tohoto SO ORP provedeno. 6. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci v první části této kapitoly jsou uvedeny problémy v souhrnně textově podle jednotlivých oblastí - Dopravní a hygienické závady v (dopravní závady v, překračování imisních limitů, staré ekologické zátěže, stav vodních útvarů a technická infrastruktura) a Omezení pro rozvoj a ohrožení v (sesuvná a poddolovaná, orná půda na svažitých pozemcích, zastavěné v zátopové zóně Q100 a nízká ekologická stabilita ) a v další části jsou pak uvedeny systémově problémy po jednotlivých obcích tak, jak požadovalo MMR v roce 2012 zpracování problémů rozdělených na problémy urbanistické, dopravní a hygienické, ohrožení, střety (záměry s limity a záměry mezi sebou) a jiné problémy, často přímo neřešitelné nástroji územního plánování. Pozorný čtenář ale rychle zjistí, jak je problematické dávat do jedné struktury problémy a střety v z čerstvě zpracovaných podkladových dat ÚAP generované GIS společně s problémy zjištěnými vlastním zpracováním témat RURU (tedy problémy také částečně generované z podkladových dat ÚAP, ale i dat dalších). Problémy jsou charakterizovány oblastmi, kterými se daná kapitola RURÚ zabývá. V tomto případě jsou problémy hodnoceny jako nové v případě, že byly v roce 2016 identifikovány a všechny ostatní jsou označovány jako přetrvávající. 7. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky RURÚ, její klady i zápory. 8. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1: včetně legendy a popisu vybraných problémů a závad na SO ORP ve zprávě. Problémům a střetům byly přiřazeny jednoznačné kódy a tyto kódy jsou současně uvedeny i v tabulkové části problémy po obcích v této dokumentaci. 14

15 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace 2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP FRÝDEK - MÍSTEK Tabulka č : Základní údaje o obcích SO ORP Frýdek - Místek Obec Počet obyvatel Katastrální výměra (ha) Hustota (počet obyvatel/km 2 ) Baška ,8 Brušperk ,3 Bruzovice ,5 Dobrá ,5 Dobratice ,2 Dolní Domaslavice ,5 Dolní Tošanovice ,6 Fryčovice ,7 Frýdek-Místek ,2 Horní Domaslavice ,6 Horní Tošanovice ,0 Hukvaldy ,4 Kaňovice ,1 Kozlovice ,9 Krásná ,8 Krmelín ,6 Lhotka ,3 Lučina ,2 Morávka ,2 Nižní Lhoty ,7 Nošovice ,1 Palkovice ,8 Paskov ,1 Pazderna ,5 Pražmo ,4 Raškovice ,4 Řepiště ,0 Sedliště ,7 Soběšovice ,4 Staré Město ,0 Staříč ,2 Sviadnov ,0 Třanovice ,4 Vojkovice ,6 Vyšní Lhoty ,8 Žabeň ,0 Žermanice ,8 SO ORP Frýdek-Místek ,7 Zdroj: rozloha - vrstvy ÚAP, počet obyvatel - ČSÚ, data k

16 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace 3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY 3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Geologický a geomorfologický profil Území SO ORP Frýdek-Místek se nachází na několika geomorfologických celků. Severní část tvoří Ostravská pánev (ze které sem zasahuje Havířovská plošina, Ostravská niva a Novobělská rovina). Střední a hlavní část náleží k Podbeskydské pahorkatině, konkrétně k jejím podcelkům Příborská pahorkatina, Třinecká brázda, Těšínská pahorkatina, Štramberská vrchovina a Frenštátská brázda. Jižní nejvyšší část tvoří Moravskoslezské Beskydy (konkrétně Lysohorská hornatina), charakteristické četnými mrazovými sruby (různě vysoké a rozsáhlé skalnaté srázy v podhřebenových partiích), velmi hlubokými údolími a řadou velmi vysokých prominencí. Pouze okrajově do zájmové oblasti z jihozápadu zasahuje Moravská brána, která je tvořena plochou pahorkatinou vyplněná neogenními sedimenty s pokryvem uloženin pevninského ledovce a s rozsáhlými sprašovými pokryvy. Oblast je odvodňována řekami Lubinou, Ostravicí a jejími přítoky. Podbeskydská pahorkatina spolu s Moravskoslezskými Beskydami zaujímá největší část Západních Beskyd. Její nejvyšší část tvoří východní okraj Štramberské vrchoviny s horou Skalka (964 m n. m.). Její součástí je Frenštátská brázda. Je to mírně zvlněná krajina, táhnoucí se od Mořkova, přes Frenštát až k Ostravici a Frýdlantu. Povrch Ostravské pánve, která do zasahuje ze severu, je spíše plochý až mírně zvlněný. Průměrná nadmořská výška činí 230 m n. m. Reliéf Ostravské pánve má charakter ploché pahorkatiny s oblými hřbety. V širokých nivách řek (zejm. Odra) převládají rovinné úseky lemované strmými, nepříliš vysokými terasami s četnými prameništi. Pro Ostravskou pánev jsou charakteristická silná antropogenní narušení vlivem hustého osídlení a těžkého průmyslu. Z hlediska regionálně-geologického členění ČR náleží SO ORP Frýdek-Místek do Západních Karpat. Horninové podloží tvoří dominantně karpatský flyš druhohorní mořské usazeniny (pískovce, prachovce a slepence), které jsou poměrně měkké a snadno podléhají erozi, což ovlivňuje také charakter krajiny. Reliéf pohoří byl tektonicky dotvořen během alpinského vrásnění v třetihorách vyvrásněním a nasunutím usazených hornin na mnohem starší Český masiv vznikla charakteristická příkrovová stavba. Definitivní modelace terénu byla následně dokončena v dobách ledových. Svrchní část reliéfu je většinou překryta kvartérními zvětralinami, svahovými usazeninami a říčními sedimenty. 16

17 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Geologická stavba SO ORP Frýdek-Místek Legenda Horniny jíly, vápnité jíly ("tégly"), podřízeně písky, štěrky a řasové vápence jílovce, zčásti vápnité a pestré, podřízeně pískovce pískovce, jílovce, slepence pískovce, jílovce, zřídka slepence tmavé, skvrnité jílovce, částečně vápnité, slínovce, podřízeně pískovce a spongolity černošedé jílovce, skvrnité, místy vápnité jílovce, podřadně pískovce a spongolity tmavé vápnité jílovce, pískovce, podřadně slepence těšínity, pikrity Stáří STŘEDNÍ MIOCÉN (spodní baden) SVRCHNÍ KŘÍDA (maastricht)- spodní oligocén SVRCHNÍ KŘÍDA (campan)- PALEOCÉN SVRCHNÍ KŘÍDA (turon-campan) SPODNÍ - SVRCHNÍ KŘÍDA (barrem-turon) SPODNÍ KŘÍDA (apt-alb) SPODNÍ KŘÍDA (berrias-alb) SPODNÍ KŘÍDA Zdroj: ČGS, 2016 slínovce, podřízeně jílovité vápence JURA (oxford-tithon) 17

18 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Těžba nerostných surovin Na SO ORP Frýdek-Místek se nachází řada ložisek nerostných surovin, a to zejména černého uhlí a zemního plynu, méně také cihlářské suroviny. Velká část ložisek sem zasahuje z Ostravska a svou velikostí zasahují na více obcí. V současnosti se těží pouze zemní plyn, těžba černého uhlí byla zastavena, v některých ložiscích nebyla vůbec zahájena. Většina zájmového SO ORP Frýdek-Místek je zahrnuta v chráněných ložiskových ch, z nichž se mnohá i překrývají. V je také vymezeno několik dobývacích prostorů. Ve sledovaném je evidováno celkem 5 prognózních zdrojů (zemní plyn, černé uhlí, cihlářská surovina). Tabulka č : Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Frýdek-Místek Obec Název ložiska Těžba Ev. číslo Surovina Plocha Frýdek-Místek, Krmelín, Paskov, Řepiště Důl Odra, stř. Paskov dřívější hlubinná uhlí černé 1304,2 ha Frýdek-Místek, Krmelín, Paskov, Řepiště Důl Paskov současná z vrtu zemní plyn 1304,2 ha Frýdek-Místek, Krmelín, Paskov, Řepiště Důl Odra, stř. Paskov dřívější hlubinná uhlí černé 1304,2 ha Brušperk, Fryčovice, Frýdek- Místek, Hukvaldy, Palkovice, Důl Paskov, z. Staříč současná hlubinná uhlí černé Paskov, Staříč, Sviadnov, 4251,3 ha Žabeň Fryčovice Fryčovice dosud netěženo uhlí černé 604,2 ha Fryčovice, Frýdek-Místek, Hukvaldy, Kozlovice, Palkovice Příbor-východ dosud netěženo uhlí černé 2008,6 ha Frýdek-Místek, Kaňovice, Řepiště, Sedliště, Bruzovice Václavovická elevace dosud netěženo uhlí černé 620,1 ha Bruzovice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Lučina, Žukovský hřbet dosud netěženo uhlí černé, zemní plyn 3431,5 ha Pazderna, Soběšovice, Třanovice, Vojkovice, Žermanice Bruzovice, Dobrá, Frýdek- Místek, Pazderna, Sedliště, Bruzovice současná z vrtu zemní plyn 1989,6 ha Staré Město Kozlovice, Lhotka Kozlovice-Lhotka dřívější z vrtu zemní plyn 26,6 ha Hukvaldy Příbor-Klokočov současná z vrtu zemní plyn 3,4 ha Brušperk, Frýdek-Místek, Paskov, Staříč, Sviadnov, Žabeň Lískovec-Staříč současná z vrtu zemní plyn 1344,1 ha Dolní Domaslavice, podzemní zásobník Žukov (Třanovice)-PZP dřívější z vrtu Třanovice plynu, zemní plyn 173,1 ha Řepiště Řepiště dřívější povrchová cihlářská surovina 16,3 ha Frýdek-Místek Místek 2 dřívější povrchová cihlářská surovina 31,4 ha Staré Město, Baška Staré Město-Baška dřívější povrchová cihlářská surovina 23,8 ha Brušperk, Krmelín, Paskov, Paskov-západ dosud netěženo uhlí černé, zemní plyn 768,5 ha Staříč Brušperk, Fryčovice, Krmelín Příbor-sever dosud netěženo uhlí černé, zemní plyn 881,5 ha Kozlovice, Lhotka Frenštát-východ dosud netěženo uhlí černé 224,9 ha Kozlovice, Lhotka Frenštát-západ a východ dosud netěženo zemní plyn 224,9 ha Kozlovice, Hukvaldy Mořkov-Frenštát dosud netěženo uhlí černé 388,3 ha Hukvaldy, Kozlovice Kopřivnice-Tichá současná z vrtu uhlí černé, zemní plyn 161,1 ha Kozlovice, Lhotka Lhotka-Pstruží současná z vrtu zemní plyn 119,6 ha 18

19 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obec Název ložiska Těžba Ev. číslo Surovina Plocha Frýdek-Místek, Raškovice, Baška Janovice u Frýdku- Místku současná z vrtu zemní plyn 11,2 ha Řepiště Řepiště-sever dosud netěženo cihlářská surovina 35,1 ha Horní Tošanovice Komorní Lhotka dřívější z vrtu zemní plyn 22,1 ha Krásná, Pražmo, Morávka Krásná pod Lysou horou současná z vrtu ropa, zemní plyn 761,7 ha Morávka Lomná dosud netěženo zemní plyn 943,3 ha Krásná, Pražmo, Morávka Krásná pod Lysou horou současná z vrtu zemní plyn, ropa 761,7 ha Dobratice, Vyšní Lhoty Komorní Lhotka 1 dřívější z vrtu zemní plyn 240,9 ha Kozlovice, Krásná, Lhotka Čeladná-Krásná dosud netěženo uhlí černé 164,8 ha Bruzovice, Frýdek-Místek, Kaňovice, Paskov, Sedliště, Oprechtice dosud netěženo uhlí černé 771,8 ha Staříč, Sviadnov, Žabeň Morávka Morávka současná z vrtu zemní plyn 165,2 ha Nižní Lhoty, Vyšní Lhoty Vyšní Lhoty-NT 6 dosud netěženo zemní plyn 250,1 ha Zdroj: Data ÚAP,

20 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: Data ÚAP, Sesuvná a poddolovaná Poddolovaná a sesuvná mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, zejména výstavby a zároveň mohou představovat riziko pro stávající zástavbu. Na SO ORP Frýdek-Místek se nachází velké množství lokalit, které jsou evidovány jako poddolované nebo sesuvné. Plošně rozsáhlá poddolovaná se nacházejí v severní části správního obvodu (Staříč, Fryčovice, Paskov, Brušperk, Žabeň, Řepiště, Sviadnov, Hukvaldy, Frýdek-Místek), kde se plošně překrývají i se zastavěným m téměř celá obec Fryčovice, jv. část obce Brušperk, celá obec Staříč, Žaběň ( na jih od linie mezi domy č. p. 100, 81 a 270), Sviadnov (ssz. od linie ulic Na Kopečku a Nádražní), Paskov (s výjimkou okolí ulice Místecká) a Řepiště ( na západ od linie učené ulicí Bratří Musálků). Jedná se zejména o haldy a další plochy ovlivněné důlní činností. Dalším významným rizikovým faktorem jsou sesuvná, která jsou vzhledem k flyšovému charakteru horninového podloží významně přítomna v hornatějších částech (obce na jihu SO ORP - Krásná, Morávka, Vyšní Lhoty, Hukvaldy, Palkovice a další). Další sesuvná se nacházejí v údolí řeky Ostravice (Frýdek-Místek, Řepiště). Řada sesuvných lokalit se nachází přímo v zastavěném obcí Paskov, Řepiště, Frýdek-Místek a Žabeň podél řeky Ostravice; Krásná a Morávka; Vyšní Lhoty (pravý břeh Morávky ohrožuje chaty, svahy Kotly); Soběšovice; Krmelín (jižní konec obce); Hukvaldy (severní svah pod hradem); Palkovice (místní část Podhůří). Do bezprostřední blízkosti zástavby zasahují sesuvná také v obcí Brušperk, Bruzovice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Horní Domaslavice, Hukvaldy, Kozlovice, Lhotka, Palkovice, Staré Město, Staříč, Třanovice a Vojkovice. Přítomnost s problematickým horninovým prostředím může představovat riziko pro stávající stavby (budovy, silnice) a omezení pro budoucí rozvoj. V rámci územních plánů je proto nutné tato 20

21 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace přesně vymezit a nenavrhovat zde další výstavbu. Pouze v obcích Dobrá, Dobratice, Horní Tošanovice, Kaňovice, Nižní Lhoty, Nošovice, Pazderna, Pražmo, Raškovice, Sedliště a Žermanice nejsou dle dat ÚAP tato evidována. Tabulka č : Sesuvná a podolovaná v SO ORP Frýdek-Místek Obec Název Surovina Rozsah Projevy Brušperk Brušperk Brušperk Staříč Fryčovice Fryčovice Fryčovice Fryčovice Staříč Frýdek- Místek Frýdek- Místek Frýdek- Místek Frýdek- Místek Frýdek- Místek Frýdek- Místek Hukvaldy B1 - vyžaduje stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování C1 - vyžaduje stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování B1 - vyžaduje stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování C1 - vyžaduje stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování C10 - vyžaduje stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování C1 - vyžaduje stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování C10 - vyžaduje stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování Chlebovice M - bez podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování doznělé vlivy poddolování Paskov Staříč Hukvaldy Staříč Kozlovice Kozlovice 1 Kozlovice Kozlovice 4 C10 - vyžaduje stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování Kozlovice Kozlovice 5-Tichá Paskov Paskov Paskov C1 - vyžaduje stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování M - bez podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování doznělé vlivy poddolování Paskov Plocha (ha) Černé uhlí vlivy důlní činnosti 122,7 Černé uhlí vlivy důlní činnosti 294,7 Černé uhlí systém 33,2 Černé uhlí vlivy důlní činnosti 221,1 Černé uhlí vlivy důlní činnosti 240,6 ovlivněno Černé ukončenou důlní uhlí činností 559,4 Černé uhlí systém 571,7 Černé uhlí vlivy důlní činnosti 0,6 ovlivněno Černé ukončenou důlní uhlí činností 351,0 Železné rudy ojedinělá haldy+propadliny 6,3 Černé uhlí doznělé vlivy poddolování 3,0 Černé uhlí systém haldy+propadliny 11,4 Černé uhlí systém 308,4 ovlivněno Černé ukončenou důlní uhlí činností 20,1 Černé uhlí systém 0,9 Železné rudy ojedinělá haldy+propadliny 12,5 Železné rudy ojedinělá haldy 6,5 Železné rudy ojedinělá haldy 0,7 Černé uhlí vlivy důlní činnosti 64,8 Černé uhlí doznělé vlivy poddolování 757,6 Černé uhlí systém haldy+propadliny 697,1 21

22 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obec Název Surovina Rozsah Projevy Raškovice Raškovice Řepiště Řepiště Staříč Staříč Staříč Staříč Sviadnov Sviadnov Sviadnov M - bez podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování doznělé vlivy poddolování Paskov B1 - vyžaduje stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování C1 - vyžaduje stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování C10 - vyžaduje stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování Staříč Sviadnov Staříč Vyšní Lhoty Žaběň Žaběň Žaběň Žaběň B1 - vyžaduje stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování C1 - vyžaduje stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování C10 - vyžaduje stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování Vyšní Lhoty B1 - vyžaduje stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování C1 - vyžaduje stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování C10 - vyžaduje stanovení podmínek zajištění stavby proti účinkům poddolování Staříč Pozn.: Některá poddolovaná se překrývají. Plocha (ha) Železné rudy ojedinělá haldy+propadliny 9,9 Černé uhlí doznělé vlivy poddolování 296,2 Černé uhlí systém haldy+propadliny 272,3 Černé uhlí vlivy důlní činnosti 1223,7 Černé uhlí vlivy důlní činnosti 269,0 ovlivněno Černé ukončenou důlní uhlí činností 197,5 Černé uhlí systém 1574,7 Černé uhlí vlivy důlní činnosti 28,3 Černé uhlí vlivy důlní činnosti 40,0 ovlivněno Černé ukončenou důlní uhlí činností 161,6 Černé uhlí systém 205,0 Železné rudy ojedinělá haldy 6,8 Černé uhlí vlivy důlní činnosti 52,8 Černé uhlí vlivy důlní činnosti 166,1 ovlivněno Černé ukončenou důlní uhlí činností 59,7 Černé uhlí systém 202,8 22

23 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Sesuvná a poddolovaná v SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: Data ÚAP, 2016, EKOTOXA s.r.o. 23

24 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Indikátory Jako indikátor, který charakterizuje z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor zaměřený na vztah sesuvných a poddolovaných k zastavěné a zastavitelné ploše. Výskyt těchto představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Výskyt sesuvných i poddolovaných je na SO ORP Frýdek-Místek poměrně výrazný a může představovat zásadní omezení. Hodnocení indikátoru: +2 na obce se nevyskytuje žádná sesuvné ani poddolované. +1 v zastavěném/zastavitelném se nevyskytují žádná sesuvná ani poddolovaná. 0 v zastavěném/zastavitelném se vyskytují sesuvná nebo poddolovaná, nepředstavují však riziko nebo omezení pro rozvoj obce. -1 v zastavěném/zastavitelném se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná představující omezení pro rozvoj obce. -2 v zastavěném/zastavitelném se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná představující potenciální riziko pro obec (zástavbu, komunikace). Tabulka č : Podíl poddolovaných a sesuvných v jednotlivých obcích SO ORP Frýdek-Místek Obec Plocha obce (ha) Plocha sesuvných Hodnocení (ha) indikátoru Baška 1283,4 66,3 1 Brušperk 1026,7 12,3-2 Bruzovice 1595,1 19,3 0 Dobrá 872,8 0 2 Dobratice 705,1 0,6 1 Dolní Domaslavice 735,8 4,9 1 Dolní Tošanovice 369,5 4,2 1 Fryčovice 1644,9 12,8-2 Frýdek-Místek 5156,2 342,0-1 Horní Domaslavice 507,0 17,1 1 Horní Tošanovice 528,8 0 2 Hukvaldy 2029,6 489,4-1 Kaňovice 259,3 0 2 Kozlovice 2108,7 199,7 0 Krásná 4410,8 1799,4-2 Krmelín 503,6 11,1-1 Lhotka 722,7 31,6 1 Lučina 743,7 6,6 1 Morávka 8731,2 2943,9-2 Nižní Lhoty 378,7 0 2 Nošovice 647,5 1,7 1 Palkovice 2173,7 260,2-1 Paskov 1179,5 0-2 Pazderna 321,4 0 2 Pražmo 355,4 4,3 1 Raškovice 862,6 0 2 Řepiště 801,2 74,6-1 Sedliště 991,

25 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obec Plocha obce (ha) Plocha sesuvných Hodnocení (ha) indikátoru Soběšovice 366,1 8,2-1 Staré Město 468,0 17,4 1 Staříč 1895,8 0,1-2 Sviadnov 475,3 0-2 Třanovice 860,7 10,3 0 Vojkovice 488,1 10,4 0 Vyšní Lhoty 1148,4 149,1-1 Žabeň 335,3 0-2 Žermanice 342,4 0 2 Celkem 48025,8 6497,5 -- Zdroj: Data ÚAP, 2016 Obrázek č : Indikátor Poddolovaná a sesuvná Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

26 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V obcích Dobrá, Dobratice, Horní Tošanovice, Kaňovice, Nižní Lhoty, Nošovice, Pazderna, Pražmo, Raškovice, Sedliště a Žermanice nejsou evidována žádná plošná poddolovaná a sesuvná (dle dat ÚAP). Výskyt řady ložisek nerostných surovin, černého uhlí, zemního plynu a cihlářské suroviny, která mají zároveň vymezena chráněná ložisková. Převážně nízké zatížení radonem. PŘÍLEŽITOSTI Využití ložisek nerostných surovin pro rozvoj regionu a snížení závislosti na surovinách ze vzdálených oblastí. Využití ploch po těžbě nerostných surovin rekreační plochy, zalesnění, prvky zeleně Revitalizace/asanace narušených těžbou s využitím dotačních programů a jejich následné využití. SLABÉ STRÁNKY Vyšší výskyt poddolovaných a sesuvných v obcích Brušperk, Bruzovice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Horní Domaslavice, Hukvaldy, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Lhotka, Morávka, Palkovice, Palovice, Paskov, Řepiště, Soběšovice, Staré Město, Staříč, Třanovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty a Žabeň může omezovat rozvoj obcí. Sesuvná zde zasahují do zastavěných obcí nebo jejich bezprostřední blízkosti. Těžba surovin má většinou za následek zábor zemědělské půdy, často velmi kvalitní. HROZBY Střet zájmů těžby se zájmy ochrany přírody. Výstavba na lokalitách nevhodných z hlediska nestability horninového prostředí Problémy k řešení Přesná lokalizace poddolovaných a sesuvných a zjištění míry omezení využití (všechny obce). Určení vhodného využití poddolovaných a sesuvných (zejm. Brušperk, Bruzovice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Horní Domaslavice, Hukvaldy, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Lhotka, Morávka, Palkovice, Palovice, Paskov, Řepiště, Soběšovice, Staré Město, Staříč, Třanovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žabeň.) Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor ZPF, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin. 26

27 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace 3.2 VODNÍ REŽIM Vodní zdroje v SO ORP Frýdek - Místek zasahují do povodí Odry. Do oblasti povodí zasahují tři provincie Česká vysočina, Středoevropská nížina a Západní Karpaty. Subprovincie Vněkarpatské sníženiny (celky Moravská brána a Ostravská pánev) rozdělují morfologicky povodí na východní a západní část. Zájmové spadá pod východní část povodí, kterou představují celky Podbeskydská pahorkatina, Moravskoslezské Beskydy, Jablunkovské mezihoří, Jablunkovská brána a západní výběžek Slezských Beskyd. Přes svou relativně malou rozlohu je oblast povodí Odry značně výškově členitá. Obecně se jedná o s obrovskou reliéfovou energií. Oblast povodí Odry na České republiky zasahuje z hlediska regionální geologie do obou jejích základních geologických jednotek Českého masivu i Západních Karpat. Převážná část povodí Odry je situována v moravskoslezské oblasti Českého masívu (moravikum a silesikum), v její severní části označované jako jesenický blok. Mezi zvláštní geologické znaky lze zařadit časté projevy periglaciálního klimatu, projevující se místy hlubokým rozvolněním podložních hornin v horských oblastech (zejména Beskydy), a relativně mohutné nánosy pleistocénních toků a jezer místy nekorespondující se současnou říční sítí (pohřbené říční terasy), které v detailu způsobují odlišnosti hydrologických a hydrogeologických povodí. Do zvláštních geologických znaků patří také důsledky hornické těžby černého uhlí v části hornoslezské pánve poddolovaná s pokračujícími poklesy a důlními otřesy, objemné haldy, migrace metanu do porézních hornin pokryvu apod. V předběžné mapě seizmických zón ČR leží východní část povodí v oblasti s celorepublikově nejvyšší hodnotou efektivního špičkového zrychlení (0,085 g). Do kategorie zvláštních geologických znaků lze zařadit také antropogenní vlivy na erozní procesy v údolních nivách (výstavba přehrad, vodohospodářských přivaděčů, úpravy koryt apod.). Větší část povodí patří k m s vysokým množstvím ročních srážek (horské oblasti přes mm). Celkový odtok je proto relativně velký, ale velmi nerovnoměrný, protože petrografický charakter hornin většiny je nepříznivý pro akumulaci podzemní vody. Horniny krystalinika, devonu a kulmu s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost, horniny karpatského flyše jen v omezené míře (oběh podzemních vod je omezen soustavným výskytem pelitických vložek). Pouze kvartérní a některé terciérní sedimenty obsahují významnější akumulace průlinové podzemní vody. Kvartérní sedimenty však pro malou kapacitu nemohou vyrovnávat odtok povrchové vody z, neogenní sedimenty jsou v naprosté většině situovány pod stávající erozní bází, jejich svrchní polohy jsou nepropustné a rovněž výrazně povrchový odtok neovlivňují. Část povodí má výrazný nedostatek podzemních vod a značné množství sídel proto zajišťuje potřebu vody z vodárenských nádrží prostřednictvím skupinových vodovodů. V povodí Odry lze vymezit dvě hydrologicky odlišné oblasti podmíněné geologickou stavbou, oblast jesenickou a beskydskou. Celkově je povodí tvořeno převážně spíše menšími toky a jeho říční síť prodělala dlouhý a složitý vývoj ovlivněný i kolísáním klimatu ve čtvrtohorách. Na celou oblast povodí dopadá ročně přes 5, m 3 srážek, roční srážkový úhrn, vztažený na průměrnou plochu, dosahuje cca 820 mm, z čehož v průměru odteče přibližně asi 300 mm. V beskydské oblasti dosahují hodnoty specifického odtoku v horských oblastech l.s -1.km -2. Z beskydské strany má nejvýraznější hydrologický vliv Ostravice (827 km 2, délka toku 64 km při uznání Bílé Ostravice jako pramene Ostravice) s hlavními pravostrannými přítoky Morávkou (149 km 2, ústící ve Frýdku Místku), která přibírá zleva Mohelnici a Lučinu (197 km 2 v Ostravě), a levostrannými přítoky Čeladenkou a Olešnou. Ostravice vzniká soutokem Černé a Bílé Ostravice (pramení ve výškách kolem 940 a 920 m n.m.). Mezi hlavní toky ve sledovaném patří Ostravice, Morávka, Lučina, Olešná, Baštice, Stonávka a Ondřejnice. Beskydy náleží ke srážkově nejbohatším oblastem ČR a zároveň jde o s největší hustotou toků. Sklon beskydské říční sítě je zhruba dvojnásobný proti tokům jesenickým a tato okolnost se projevuje i svými účinky při povodních. Vysoké podélné sklony, charakter geologického podloží a nadměrný chod splavenin jsou zde rovněž příčinou malé stability říčních koryt a 27

28 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace zvláště horní úseky hlavních toků povodí, které si z velké části zachovávají bystřinný charakter, bylo v minulosti třeba na značné délce upravit. Na SO ORP se nachází řada vodních ploch, z těch nejvýznamnějších jde především o vodní nádrže Baška, Morávka, Olešná, Těrlicko a Žermanice. Dále se jedná o menší vodní plochy např. Brušperk, Košice, a menší nádrže v okolí Fryčovic, Krmelína a Paskova. Na SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod (dále jen CHOPAV). Jedná se o CHOPAV Beskydy, která zaujímá jihovýchodní část a konkrétně se dotýká 5 obcí (Dobratice, Krásná, Morávka, Pražmo, Raškovice a Vyšní Lhoty). Vodní zdroje se nacházejív obcích Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Frýdek- Místek, Hukvaldy, Kozlovice, Krásná, Lhotka, Morávka, Nižní Lhoty, Palkovice, Paskov, Pazderna, Řepiště, Sviadnov a Višní Lhoty. Ochranná pásma vodních zdrojů jsou stanvena v obcích Baška, Dobrá, Frýdek-Místek, Hukvaldy, Kozlovice, Krásná, Lhotka, Morávka, Palkovice, Paskov, Řepiště, Staré Město, Sviadnov a Višní Lhoty. Ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje (Nový Darkov Klimkovice) je stanoveno na 172,03 ha v obci Krmelín. Prameny ČHMÚ jsou v obcích Baška, Morávka, Pazderna a Staré Město a hloubkové vrty ČHMÚ se nacházejí v obcích Baška, Brušperk, Dobrá, Nižní Lhoty, Palkovice, Paskov, Pražmo, Sviadnov, Vyšní Lhoty a Žabeň. 28

29 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Vodní zdroje a jejich ochranná pásma ve SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: Data ÚAP, 2016, EKOTOXA s.r.o Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků na jednotlivých obcí Obec Plocha orné půdy (ha) Plocha sklonité orné půdy (ha) Procento sklonité orné půdy z orné celkově (%) Baška 320,6 58,8 18,3 Brušperk 490,9 55,2 11,3 Bruzovice 459,3 21,8 4,8 Dobrá 275,6 27,2 9,9 Dobratice 336,0 24,7 7,4 Dolní Domaslavice 123,1 9,1 7,4 Dolní Tošanovice 60,2 3,4 5,7 29

30 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obec Plocha orné půdy (ha) Plocha sklonité orné půdy (ha) Procento sklonité orné půdy z orné celkově (%) Fryčovice 838,3 100,6 12,0 Frýdek-Místek 827,1 95,3 11,5 Horní Domaslavice 148,2 19,6 13,2 Horní Tošanovice 258,4 26,0 10,0 Hukvaldy 378,4 70,0 18,5 Kaňovice 26,4 0,1 0,5 Kozlovice 67,9 10,4 15,3 Krásná 2,6 1,5 56,6 Krmelín 240,5 5,5 2,3 Lhotka 3,6 1,7 46,4 Lučina 138,1 1,2 0,8 Morávka 4,4 3,4 77,7 Nižní Lhoty 147,0 45,2 30,7 Nošovice 115,9 15,1 13,0 Palkovice 387,2 107,4 27,7 Paskov 241,9 7,3 3,0 Pazderna 154,1 4,1 2,6 Pražmo 7,9 0,2 2,9 Raškovice 157,5 5,3 3,4 Řepiště 178,2 5,1 2,9 Sedliště 122,5 5,1 4,1 Soběšovice 85,8 7,3 8,5 Staré Město 117,2 8,1 6,9 Staříč 839,7 140,3 16,7 Sviadnov 160,7 15,6 9,7 Třanovice 338,0 23,1 6,8 Vojkovice 205,9 15,9 7,7 Vyšní Lhoty 119,8 25,2 21,0 Žabeň 111,8 3,1 2,8 Žermanice 126,2 20,8 16,5 ORP Frýdek-Místek 8616,5 989,5 11,5 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2016 Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na obce Staříč, a to 140,3 ha. Toto množství činí 16,7 % veškeré orné půdy na obce. Vysoké množství svažité orné půdy se ještě nachází na obcí Palkovice (107,4 ha), Fryčovice (100,6 ha), Frýdek-Místek (95,3 ha), Hukvaldy (70,0 ha), Baška (58,8 ha), Brušperk (55,2 ha) a Nižní Lhoty (45,2 ha). Pokud budou v těchto ch probíhat komplexní pozemkové úpravy (dále jen KPÚ), bylo by vhodné využít návrhu plánu společných zařízení k eliminaci těchto ploch. Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová. Záplavová jsou administrativně určená, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných ch obcí, v ch určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších ch, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového podle nebezpečnosti povodňových průtoků. 30

31 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Na SO ORP Frýdek-Místek zasahují záplavové Q 100 jedenácti vodních toků Baštice, Bystrý potok, Horní Datyňka, Klenos, Lučina, Morávka, Olešná, Ondřejnice, Ostravice, Stonávka, Štičí a Oprechtický potok, Venclůvka (Dolní Datyňka). Tabulka č : Plocha záplavových Q 100 na jednotlivých obcí Obec Vodní tok (Q 100 ) Zaplavená plocha při Q 100 (ha)* Zaplavená plocha při Q 100 (ha) v ZÚ* % zaplavené plochy při Q 100 v ZÚ z celkového ZÚ Baštice 40,1 Baška Bystrý potok 49,4 14,6 3,5 Ostravice 75,4 Brušperk Ondřejnice 68,9 39,3 7,3 Bruzovice Dobrá Morávka 24,0 0,8 8,3 Dobratice Lučina 7,6 1,6 13,8 Dolní Domaslavice Stonávka 1,3 - - Dolní Tošanovice Fryčovice Ondřejnice 22,2 21,7 5,8 Morávka 7,1 Frýdek-Místek Olešná 32,07 17,5 0,8 Ostravice 67,7 Horní Domaslavice Lučina 3,0 0,005 17,9 Horní Tošanovice Hukvaldy Klenos 0,1 Ondřejnice 41,7 16,4 7,0 Kaňovice Venclůvka (Dolní Datyňka) 0,3 - - Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Lučina 8,8 - - Morávka Morávka 14,2 0,03 3,5 Nižní Lhoty Morávka 31,5 1,6 21,6 Nošovice Morávka 31,3 0,2 15,3 Palkovice Olešná 22,8 Ondřejnice 1,0 18,7 4,5 Olešná 10,3 Ostravice Paskov 63,7 Štičí 24,1 3,0 a Oprechtický potok 15,7 Pazderna Pražmo Morávka 0,2 - - Raškovice Morávka 38,0 0,4 8,7 Řepiště Horní Datyňka 2,7 Ostravice 17,6 0,2 8,6 Sedliště Soběšovice Baštice 18,7 Staré Město Morávka 7,8 3,8 12,4 Ostravice 21,0 Staříč Olešná 3,7 - - Sviadnov Olešná 1,9 3,1 7,4 31

32 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obec Vodní tok (Q 100 ) Zaplavená plocha při Q 100 (ha)* Zaplavená plocha při Q 100 (ha) v ZÚ* % zaplavené plochy při Q 100 v ZÚ z celkového ZÚ Ostravice 10,2 Třanovice Stonávka 49,0 7,4 12,4 Vojkovice Lučina 4,7 1,0 18,7 Vyšní Lhoty Lučina 0,4 Morávka 32,7 0,1 19,6 Žabeň Olešná 7,4 Ostravice 8,4 1,8 12,7 Žermanice Lučina 6,5 1,6 25,3 Zdroj: data ÚAP, 2016 * Stanovené záplavové Q 100 zahrnuje pozemky koryta vodního toku a pozemky přilehlé k tomuto vodnímu toku Obrázek č : Záplavové Q 100 na SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: Data ÚAP, 2016, EKOTOXA s.r.o. Aktivní zóna záplavového je stanovena v obcích Baška, Brušperk, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Horní Domaslavice, Hukvaldy, Kaňovice, Lučina, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Paskov, Pražmo, Raškovice, Řepiště, Staré Město, Sviadnov, Třanovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žabeň a Žermanice. 32

33 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Aktivní zóna záplavových na jednotlivých obcí Obec Vodní tok Aktivní zóna záplavového (ha) Aktivní zóna záplavového v ZÚ (ha) Baštice Baška Bystrý potok Ostravice % aktivní zóny v ZÚ z celkové plochy ZÚ 106,2 2,6 0,6 Brušperk Ondřejnice 34,6 11,1 1,3 Dobrá Morávka 19,3 - - Dobratice Lučina 5,8 1,1 2,5 Dolní Domaslavice Stonávka 1,3 - - Fryčovice Ondřejnice 13,8 12,8 1,1 Morávka Frýdek-Místek Olešná Ostravice 87,7 17,2 0,1 Horní Domaslavice Lučina 2,6 0,002 3,2 Hukvaldy Klenos Ondřejnice 23,0 7,0 1,3 Kaňovice Venclůvka (Dolní Datyňka) 0,3 - - Lučina Lučina 8,4 - - Morávka Morávka 10,8 0,0004 0,6 Nižní Lhoty Morávka 21,0 - - Nošovice Morávka 24,0 0,02 2,8 Palkovice Olešná Ondřejnice 7,7 4,5 0,8 Olešná Paskov Ostravice Štičí a Oprechtický potok 52,3 3,7 0,5 Pražmo Morávka 0,1 - - Raškovice Morávka 33,8 0,2 1,6 Řepiště Horní Datyňka Ostravice 18,9 0,2 1,6 Baštice Staré Město Morávka Ostravice 40,8 0,8 2,2 Sviadnov Olešná Ostravice 13,3 3,1 1,3 Třanovice Stonávka 25,8 1,0 2,2 Vojkovice Lučina 3,8 0,9 3,4 Vyšní Lhoty Lučina Morávka 25,8 - - Žabeň Olešná Ostravice 9,0 - - Žermanice Lučina 5,0 1,3 4,6 Zdroj: Data ÚAP, 2016 V posledních letech dochází často k povodním, a proto je kladen důraz na řešení protipovodňových opatření. Povodňová problematika je taktéž řešena v Plánu oblasti povodí Odry (prosinec 2009). Ve SO ORP Frýdek-Místek jsou v tomto plánovacím období navrhována následující opatření: 33

34 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Navrhovaná protipovodňová opatření v SO ORP Frýdek-Místek vodní tok dotčené obce navrhované opatření Ondřejnice Kozlovice směrová a výšková stabilizace koryta, navrhov. kapacita Q 20 (nákl. 1 mil.kč) Ostravice St. Město u FM zvýšení levobřežní hráze, navrhovaná kapacita Q 50 (nákl. 4 mil.kč) Paskov zvýšení levobřežní hráze, navrhovaná kapacita Q 100 (nákl. 31 mil.kč) Morávka Morávka zkapacitnění, směrová a výšková stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q 20 (nákl. 1.5 mil.kč) Zdroj: Plán oblasti povodí Odry (vydáno 12/2009) Riziko povodně existuje pod: VD Baška - v obcích Baška, Frýdek-Místek a Staré Město; VN Morávka v obcích Baška, Dobrá, Frýdek-Místek, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Paskov, Pražmo, Raškovice, Řepiště, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Vyšní Lhoty a Žabeň; VN Šance v obcích Baška, Frýdek-Místek, Paskov, Řepiště, Staré Město, Staříč, Sviadnov a Žabeň; VN Žermanice v obcích Bruzovice, Lučina a Žermanice; VN Olešná v obcích Frýdek-Místek, Paskov, Staříč, Sviadnov a Žabeň. Dle dat HEIS VÚV T.G.M. (2012) se na SO ORP Frýdek-Mistek nachází zranitelné oblasti (viz následující obrázek). Zranitelné jsou taková, kde se vyskytují: povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Zranitelné oblasti jsou vyhlášeny v obcích Brušperk, Fryčovice a Staříč. 34

35 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Zranitelné oblasti ve SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: Data ÚAP, 2016, EKOTOXA s.r.o. 35

36 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Indikátory Sklonité orné pozemky Celkem se v SO ORP Frýdek-Místek nachází 989,5 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Frýdek-Místek (8616,5 ha) tyto nevhodné pozemky činí 11,5 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto označit za cílový stav, se vyskytuje ve 2 obcích (Kaňovice a Pražmo). Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto ch. Zvýšené množství svažité orné půdy se nachází na obcí Saříč, Palkovice, Fryčovice, Frýdek- Místek, Hukvaldy, Baška, Brušperk a Nižní Lhoty. Pokud budou v těchto ch probíhat KPÚ, bylo by vhodné využít návrhu plánu společných zařízení k eliminaci těchto ploch. Navrhnout vhodná opatření v rámci KPÚ vedoucích ke snížení rizika vzniku lokálních povodní a snížení vodní eroze na zemědělské půdě. Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na obce se nachází více než 45 ha sklonité orné půdy -1 na obce se nachází ha sklonité orné půdy 0 na obce se nachází 15 29,9 ha sklonité orné půdy 1 na obce se nachází 1 14,9 ha sklonité orné půdy 2 na obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy Záplavové Q 100 Na SO ORP Frýdek-Místek jsou stanovena záplavová Q 100 v obcích Baška, Brušperk, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Horní Domaslavice, Hukvaldy, Kaňovice, Lučina, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Paskov, Pražmo, Raškovice, Řepiště, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Třanovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žabeň a Žermanice. Ve všech těchto obcích (kromě obcí Dolní Domaslavice, Kaňovice, Lučina, Pražmo a Staříč) zasahují záplavová do zastavěného. Hodnocení indikátoru záplavové Q 100 : -2 více než 25 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného obce ,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného obce 0 5 9,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného obce; záplavové Q 100 na obce není stanoveno 1 0-4,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného obce 2 záplavové Q 100 je stanoveno mimo zastavěné obce Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Obec Sklonité orné pozemky Záplavové Q 100 Hodnoty [ha] Hodnocení Hodnoty [%] Hodnocení Baška 58,8-2 3,5 1 Brušperk 55,2-2 7,3 0 Bruzovice 21,8 0-0 Dobrá 27,2 0 8,3 0 Dobratice 24,7 0 13,8-1 Dolní Domaslavice 9,1 1 Mimo ZÚ 2 Dolní Tošanovice 3,4 1-0 Fryčovice 100,6-2 5,8 0 Frýdek-Místek 95,3-2 0,8 1 Horní Domaslavice 19,6 0 17,9-1 Horní Tošanovice 26,0 0-0 Hukvaldy 70,0-2 7,0 0 36

37 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obec Sklonité orné pozemky Záplavové Q 100 Hodnoty [ha] Hodnocení Hodnoty [%] Hodnocení Kaňovice 0,1 2 Mimo ZÚ 2 Kozlovice 10,4 1-0 Krásná 1,5 1-0 Krmelín 5,5 1-0 Lhotka 1,7 1-0 Lučina 1,2 1 Mimo ZÚ 2 Morávka 3,4 1 3,5 1 Nižní Lhoty 45,2-2 21,6-1 Nošovice 15,1 0 15,3-1 Palkovice 107,4-2 4,5 1 Paskov 7,3 1 3,0 1 Pazderna 4,1 1-0 Pražmo 0,2 2 Mimo ZÚ 2 Raškovice 5,3 1 8,7 0 Řepiště 5,1 1 8,6 0 Sedliště 5,1 1-0 Soběšovice 7,3 1-0 Staré Město 8,1 1 12,4-1 Staříč 140,3-2 Mimo ZÚ 2 Sviadnov 15,6 0 7,4 0 Třanovice 23,1 0 12,4-1 Vojkovice 15,9 0 18,7-1 Vyšní Lhoty 25,2 0 19,6-1 Žabeň 3,1 1 12,7-1 Žermanice 20,8 0 25,3-2 Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

38 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Hodnocení obcí dle indikátoru Sklonité orné pozemky Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2016 Obrázek č : Hodnocení obcí dle indikátoru Záplavové Q 100 Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

39 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v ch s nulovým výskytem sklonité orné půdy v obcích Kaňovice a Pražmo. PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného obcí. Ochrana a územní hájení lokalit vhodných pro budoucí umělou akumulaci povrchových vod. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností ( s vysokým podílem sklonité orné půdy). SLABÉ STRÁNKY Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na obce Saříč, Palkovice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Hukvaldy, Baška, Brušperk a Nižní Lhoty. V obcích Baška, Brušperk, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Horní Domaslavice, Hukvaldy, Kaňovice, Lučina, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Paskov, Pražmo, Raškovice, Řepiště, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Třanovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žabeň a Žermanice je stanoveno záplavové Q 100. Stanovená aktivní zóna záplavového v obcích Baška, Brušperk, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Horní Domaslavice, Hukvaldy, Kaňovice, Lučina, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Paskov, Pražmo, Raškovice, Řepiště, Staré Město, Sviadnov, Třanovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žabeň a Žermanice. Ve všech těchto obcích (kromě obcí Dobrá, Dolní Domaslavice, Kaňovice, Lučina, Nižní Lhoty, Pražmo, Vyšní Lhoty a Žabeň) zasahuje aktivní zóna do zastavěného obce. HROZBY Neudržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody. Nevhodná morfologie vodních toků, neprůchodnost vodních toků pro ryby a další živočichy. 39

40 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Problémy k řešení V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž, ). Jedná se především o obce Staříč, Palkovice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Hukvaldy, Baška, Brušperk a Nižní Lhoty. V obcích, kde hladina Q 100 zasahuje do zastavěného, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Jedná se o obce Baška, Brušperk, Dobrá, Dobratice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Horní Domaslavice, Hukvaldy, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Paskov, Raškovice, Řepiště, Staré Město, Sviadnov, Třanovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žabeň a Žermanice. Podporovat posilování retenční schopnosti, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Jedná se o obce Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Frýdek-Místek, Hukvaldy, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Lhotka, Morávka, Nižní Lhoty, Palkovice, Paskov, Pazderna, Řepiště, Sviadnov a Višní Lhoty Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti především v obcích Brušperk, Fryčovice a Staříč (stanovené zranitelné oblasti pro obsah dusičnanů ve vodách). 40

41 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace 3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů) Zdroje znečištění ovzduší Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární průmyslové a technologické zdroje, doprava, zemědělství a plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např. lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného (ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na konkrétním, např. v působnosti pověřeného stavebního úřadu, se mohou, ale také nemusí projevit na témže (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů. Kromě dopravy a plošných zdrojů, sezónně a místně i zemědělství, se na výsledné imisní situaci v SO ORP zásadním způsobem podílejí stacionární průmyslové a technologické zdroje v širším okolí Ostravsko Karvinska, Třinecka a Frýdecko Místecka. Mezi významné zdroje znečišťování ovzduší na SO ORP patří např. Biocel Paskov a.s., značné množství emisí však produkují nepříliš vzdálené zdroje jako Arcellor Mittal Ostrava a.s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., EVRAZ VÍTKOVICE STEEL a.s., Dalkia Česká republika, a.s. (elektrárna Třebovice), ČEZ a.s. (elektrárna Dětmarovice), OKK a. s. (koksovna Svoboda), ENERGETIKA TŘINEC, a.s. (teplárny a tepelná energetika), Hayes Lemmerz Czech, s.r.o. (Hayes Alukola), HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING CZECH, s.r.o. a další (MŽP, 2016). Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Dlouhodobý růst cen zemního plynu a elektrické energie způsobuje, že se lidé opět začínají vracet k tradičním palivům, zejména k uhlí a dřevu (často jsou přidávány i odpady), které mnohdy spalují v technologicky nevyhovujících zařízeních. Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší zejména v zimních měsících při inverzním počasí a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek (dále jen TZL) a široké škály organických látek (velice nebezpečné právě pro své škodlivé účinky). Lokální topeniště resp. malé zdroje produkují největší množství těkavých organických látek VOC Plocha, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví obyvatel Látky, pro které je sledováno překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví, jsou především: PM 10, PM 2,5, benzo(a)pyren, O 3, NO 2 a arsen. Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace, jsou SO 2,,NO x a O 3. Největším problémem ochrany ovzduší na celém SO ORP Frýdek-Místek jsou imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM 10. Jde o látku s velmi nepříznivými účinky na lidské zdraví, suspendované částice jsou typickou imisní zátěží městských aglomerací, kde jsou emitovány stacionárními i mobilními zdroji. Významný podíl má rovněž resuspenze částic ze zemského povrchu, způsobovaná větrem nebo projíždějícími vozidly. K překročení hodnot 24h imisního limitu pro 41

42 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace suspendované částice velikostní frakce PM 10 došlo v roce 2006 na 61 % SO ORP, tj. na většiny obcí vyjma Krásné, Lhotky, Morávky a Pražma. V roce 2010 se oproti roku 2006 situace zlepšila, a to až na 80 % plochy OZKO. Roční imisní limit pro PM 10 nebyl překročen, Mezi lety byl roční imistní limit PM 10 opět překročen, a to v následujících obcích v severní části : Krmelín, Paskov, Žabeň, Sviadnov, Řepiště, Frýdek-Místek, Sedliště, Kaňovice, Žermanice a Soběšovice. Imisní limit 24h koncentrace PM 10 byl překročen taktéž, a to ve všech obcích. Problém v SO ORP představuje také jemný prach PM 2,5, který může pronikat přímo až do plicních sklípků. Mezi lety byl překročen na 59,9 % rozlohy SO ORP. Dalším problémem je překračování cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Polycyklické aromatické uhlovodíky (dále jen PAH), jejichž je benzo(a)pyren typickým představitelem, vznikají především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvolňují při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostávají zejména při výrobě energie, spalování odpadů, ze silniční dopravy, při krakování ropy, při výrobě hliníku, z metalurgických procesů, při výrobě koksu, asfaltu, při výrobě cementu, z rafinerií, krematorií, z požárů a v neposlední řadě při kouření. PAH jsou zde přítomny ve formě velmi jemných částic, které pronikají při vdechnutí až do plicních sklípků, kde se zachycují. Toxické, karcinogenní a mutagenní vlastnosti PAH jsou hlavní příčinou zdravotních rizik (např. vznik rakoviny plic, snížení plodnosti, vývojové vady atd.). V roce 2010 došlo na 41,7 % SO ORP k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (dále jen BaP), což představovalo zlepšení oproti roku 2006 (53 %). Mezi lety byl benzo(a)pyren překročen téměř na celém, na 93,5 % rozlohy SO ORP. V roce 2008 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO 2, ročního imisního limitu pro NO 2, ani imisní limit pro benzen, k překročení limitů těchto látek nedošlo ani v roce V roce 2008 však došlo na 100% rozloze SO ORP k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. V roce 2014 došlo k přeročení limitu ozonu pouze ve vrcholových partiích v CHKO Beskydy v obcích Krásná a Morávka. Ostatní limity sledovaných látek pro ochranu zdraví překročeny nebyly. Lze konstatovat, že v dotčeném SO ORP došlo k opětovnému zhoršení kvality v ovzduší v množství polétavého prachu a benzo(a)pyrenu. Tabulka č : Překročení imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví mezi lety Obec Cílový imisní limit PM 2,5 PM 10 (24h) B(a)P O 3 _8h Baška 95,1 100,0 100,0 0,0 Brušperk 100,0 100,0 100,0 0,0 Bruzovice 100,0 100,0 100,0 0,0 Dobrá 100,0 100,0 100,0 0,0 Dobratice 98,9 100,0 100,0 0,0 Dolní Domaslavice 100,0 100,0 100,0 0,0 Dolní Tošanovice 100,0 100,0 100,0 0,0 Fryčovice 100,0 100,0 100,0 0,0 Frýdek-Místek 99,9 100,0 100,0 0,0 Horní Domaslavice 100,0 100,0 100,0 0,0 Horní Tošanovice 100,0 100,0 100,0 0,0 Hukvaldy 68,4 100,0 100,0 0,0 Kaňovice 100,0 100,0 100,0 0,0 Kozlovice 9,5 97,7 100,0 7,8 Krásná 0,0 29,4 73,7 14,6 Krmelín 100,0 100,0 100,0 0,0 Lhotka 0,0 100,0 100,0 2,9 Lučina 100,0 100,0 100,0 0,0 42

43 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obec Cílový imisní limit PM 2,5 PM 10 (24h) B(a)P O 3 _8h Morávka 0,0 34,9 83,3 11,5 Nižní Lhoty 100,0 100,0 100,0 0,0 Nošovice 100,0 100,0 100,0 0,0 Palkovice 58,0 100,0 100,0 0,0 Paskov 100,0 100,0 100,0 0,0 Pazderna 100,0 100,0 100,0 0,0 Pražmo 0,0 100,0 100,0 0,0 Raškovice 18,5 100,0 100,0 0,0 Řepiště 100,0 100,0 100,0 0,0 Sedliště 100,0 100,0 100,0 0,0 Soběšovice 100,0 100,0 100,0 0,0 Staré Město 100,0 100,0 100,0 0,0 Staříč 100,0 100,0 100,0 0,0 Sviadnov 100,0 100,0 100,0 0,0 Třanovice 100,0 100,0 100,0 0,0 Vojkovice 100,0 100,0 100,0 0,0 Vyšní Lhoty 31,0 100,0 100,0 0,0 Žabeň 100,0 100,0 100,0 0,0 Žermanice 100,0 100,0 100,0 0,0 Celkem SO ORP F-M 59,9 81,6 93,5 3,8 Zdroj dat: ČHMÚ, 2016, data za ozón hodnocena pouze za r Poznámka: V tabulce jsou uvedena % plochy obcí, na kterých došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2008 (uvedeny jsou jen látky znečišťující ovzduší, u kterých bylo v příslušném roce zaznamenáno překročení imisních limitů). 43

44 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10 24 h) mezi lety Zdroj dat: ČHMÚ,

45 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM 2,5 ) mezi lety Zdroj dat: ČHMÚ,

46 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (benzo(a)pyren) mezi lety Zdroj dat: ČHMÚ,

47 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace V roce 2008 byly na obcí Baška, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Frýdek- Místek, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Hukvaldy, Kozlovice, Krásná, Lhotka, Morávka, Palkovice, Pražmo, Třanovice a Vyšní Lhoty překročeny hodnoty cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Pouze na malé části podél R48 byl překročen imisní limit pro NO x, a to na úseku ve Frýdku-Místku, Dobré, Nošovicích, Vojkovicích a Horních a Dolních Tošanovicích. Imisní limit pro SO 2 nebyl v roce 2008 překročen. V roce 2014 k překročení ozonu (expoziční index AOT40) nedošlo. Překročen byl však imisní limit pro oxidy dusíku, a to lokálně podél R48 ve Frýdku-Místku, Dobré a Staříči Území ekologických rizik Na základě poskytnutých dat ÚAP je na SO ORP Frýdek-Místek evidováno 66 kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných lokalit. (viz následující tabulka). Tabulka č : Přehled ekologických rizik evidovaných na SO ORP Frýdek-Místek k roku 2016 Obec Název Obec Název Baška DTS 7139 Kunčičky u Bašky-U školky Morávka DTS 7257 Morávka-Kocuří Baška DTS 7150 Baška-Dřevěný kopec Morávka DTS 7258 Morávka-Bebek Brušperk DTS 6734 Brušperk-Oblouk Nošovice ČEZ, a.s. Distribuce Nošovice Brušperk DTS 6740 Brušperk-LŠU Palkovice DTS 6713 Horní Sklenov-Hukvaldy- ZDŠ Brušperk neznámo Palkovice DTS 6804 Myslík-Palkovice-u obchodu Dobrá u Frýdku- Místku neznámo Palkovice neznámo Frýdek Frýdecký les Paskov DTS 6762 Paskov-MŠ Frýdek Válcovny plechu Paskov DTS 6780 Paskov-ZŠ Frýdek Vítkovice a.s. NS 994 Lískovec Pražmo skládka Prazmo,Obora Frýdek-Místek Benzina s.r.o. ČSPHM Místek Raškovice DTS 7235 Raškovice-pila Frýdek-Místek ČEZ, a.s. Distribuce Frýdek-Místek Raškovice Saft Ferak a.s. Frýdek-Místek DTS 7051 Frýdek-Střelniční Raškovice skládka Raskovice Frýdek-Místek DTS 7200 Frýdek-mlýn Konečný Řepiště DTS 6764 Řepiště-Na Slezské Frýdek-Místek DTS 7206 Skalice-u školy Řepiště DTS 6765 Řepiště-Vinohrady u vodojemu Frýdek-Místek DTS 7464 Frýdek - Místek, kpt. Nálepky Řepiště DTS 6767 Řepiště-MŠ Frýdek-Místek DTS 7464 Frýdek-kpt. Nálepky Řepiště DTS 6768 Řepiště-cihelna Frýdek-Místek RWE GasNet, s.r.o. Frýdek - Místek Řepiště DTS 6771 Řepiště-ZD Frýdek-Místek skládka Frydek?Mistek Řepiště DTS 6772 Řepiště-Oblázky Frýdek-Místek Skládka válcoven plechu - Skatulův Řepiště Hliník DTS 6916 Řepiště-Rakovec Hukvaldy DTS 6706 Rychaltice-Hukvaldy- Krnalovice Řepiště hliniště cihelny Hukvaldy DTS 6717 Dolní Sklenov- Hukvaldy-Bosňa Sedliště DTS 6830 Lískovec-Kavčonky Hukvaldy skládka Hukvaldy Sedliště DTS 6832 Sedliště okály Kaňovice DTS 6838 Kaňovice - vojsko Sedliště DTS 6835 Sedliště-Mlzáky Kozlovice neznámo Sedliště DTS 6846 Sedliště-ZD Kozlovice skládka Kozlovice Sedliště DTS 6847 Sedliště-Černá Zem 47

48 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obec Název Obec Název Krásná DTS 7256 Morávka-Uspolka Staré Město DTS 7198 Staré Město-Sokolovna Lučina skládka TKO Staré Město u Frýdku-Mís neznámo Morávka DTS 7187 Krásná-Jestřábí Staré Město u Frýdku-Mís Staré Město, obalovna Morávka DTS 7246 Morávka-ZDŠ Staříč DTS 6697 Staříč-MŠ Morávka DTS 7247 Morávka-České srdce Staříč skládka Staric Morávka DTS 7252 Morávka-Přehrada Sviadnov DTS 7120 Sviadnov-U Šimla Morávka DTS 7253 Morávka-Slavíč Žabeň ČEZ, a.s. Distribuce Lískovec Morávka DTS 7255 Morávka-Nytrová Žabeň DTS 6748 Žabeň-JZD Zdroj: Data ÚAP, 2016 Obrázek č : Přehled evidovaných ekologických rizik na SO ORP Frýdek-Místek k roku 2016 Zdroj: Data ÚAP,

49 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Další hygienické závady Hlavními dopravními tepnami na SO ORP jsou dálnice II. třídy D56 (Ostrava Frýdek-Místek), pokračující jako I/56 směrem na Frýdlant, a D48 resp. I/48 v úsecích Rychaltice Frýdek-Místek a Frýdek-Místek Český Těšín. Komunikace se křižují ve Frýdku-Místku. Frekventované úseky výše uvedených hlavních komunikací na SO ORP dosahují podle sčítání dopravy z roku 2010 ( celoroční průměrnou intenzitu přesahující vozidel za 24h. Na nejzatíženějším sčítacím úseku na silnici I/48 v intravilánu Frýdku-Místku však celoroční průměrná intenzita dosahovala až vozidel za 24 hodin, což jednoznačně způsobuje značnou imisní a hlukovou zátěž okolí. Zásadním opatřením je proto realizace obchvatu Frýdku-Místku. Území v dosahu významných liniových zdrojů jsou ovlivněna zvýšenými hodnotami emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Míra ovlivnění (resp. obyvatel) je závislá na intenzitě dopravy a její organizaci, složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy), technickými parametry komunikací, umístění v terénu či zástavbě a existujícími opatřeními na snižování negativních vlivů dopravy (zeleň, protihlukové stěny atp.). Strategická hluková mapa silnic a železnic je k dispozici na Portálu veřejné správy České republiky, na adrese: Podle údajů zde uvedených lze odvodit, že v intravilánu statutárního města Frýdek-Místek a v bezprostřední blízkosti významných komunikací (především R48, R56, I/48 a I/56, ale i II/473) jsou obyvatelé zatěžováni zdraví škodlivým hlukem vyšším než sedmdesát decibelů. 49

50 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Strategická hluková mapa silnic, výřez zájmového Obrázek ukazuje oblast překročení hlukových ukazatelů Ldvn a Ln [db]. Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR 2007, 50

51 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Indikátory Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory: HP1: Plocha, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí HP2: Plocha, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Tyto indikátory byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Indexace hodnocení: -2 na obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru -1 na obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace je naplněn cílový stav indikátoru 51

52 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na SO ORP v období Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových Obec imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu Výsledné hodnocení HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice Zdroj dat: ČHMÚ, 2016 Ve všech obcích s výjimkou obcí Lhotka, Pražmo, Krásná a Morávka došlo k překročení limitů pro PM 10, PM 2,5 a benzo(a)pyren. V obcích Lhotka a Pražmo došlo k překročení limitů pro PM 10 a benzo(a)pyren, v obcích Krásná a Morávka došlo navíc k překročení limitu ozonu (maximální denní 8hod. klouzavý průměr). 52

53 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Území, na kterém došlo v daném období ( ) k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, ekosystémů a vegetace Zdroj dat: ČHMÚ, 2016, EKOTOXA s.r.o

54 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Mezi lety nedošlo k překročení imisního limitu pro troposferický ozon (expoziční index AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace, cílový imisní limit ozonu pro ochranu zdraví lidí byl překročen pouze ve vrcholových partiích CHKO Beskydy. PŘÍLEŽITOSTI Budování moderní dopravní infrastruktury (obchvaty měst a obcí), např. obchvat Frýdku- Místku, zvýšení plynulosti dopravy a snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo. Programy na snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší a postupné snižování emisí významných stacionárních průmyslových a energetických zdrojů v širší oblasti Ostravsko-Karvinska, Frýdecko-Místecka a Třinecka. Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku. Sanace starých ekologických zátěží, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku). SLABÉ STRÁNKY Vysoká intenzita silniční dopravy v intravilánu města Frýdek-Místek a na významných komunikacích SO ORP (R48, R56, I/48 a I/56, II/473) zatěžující obyvatelstvo nadměrnými emisemi a hlukem. Hluková zátěž obyvatel Frýdku-Místku z dopravy přesahuje v některých lokalitách hygienické limity. Vysoká koncentrace průmyslových stacionárních zdrojů emisí v okrese FM mající za následek plošně zhoršenou kvalitu ovzduší. Na celém SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM 10 (24h limit na xx % ), PM 2,5 a BaP (xx % ). Podél silnice R48 byl v několika obcích překročen imisní limit pro NO x stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace. V SO ORP se nachází velké množství kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných lokalit HROZBY Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií, vysoké množství emisí ze zvláště velkých a velkých zdrojů (REZZO 1) a z dopravy (REZZO 4). Vysoké náklady, neochota vlastníků či značná náročnost na provedení rychlých a účinných opatření na další snižování emisí významných stacionárních zdrojů. Omezení využití vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. 54

55 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Problémy k řešení V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z výstavby a provozu dopravní infrastruktury (především na R56, R48, I/56, I/48 a II/473). Na úrovni ÚPD obcí, zvláště obcí bez realizovaného obchvatu, prověřit potřeby a stabilizovat návrh řešení na odstranění bodových dopravních závad a negativních vlivů z provozu silniční motorové dopravy. Integrovat zásady dlouhodobé strategie ochrany před hlukem do územních plánů obcí s intenzivní silniční či železniční dopravou (Územní plán Frýdku-Místku). V blízkosti významných komunikací zvážit odsun stavební čáry pro novou výstavbu. Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. 55

56 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace 3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Chráněná Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (v ÚAP jev č. 21), významné krajinné prvky ( jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č.30). Za účelem zvýšené ochrany přírody a krajiny jsou v vymezována zvláště chráněná (velkoplošná - národní parky a chráněné krajinné oblasti a maloplošná -národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky), lokality soustavy NATURA 2000 a památné stromy. Zvláště chráněná V SO ORP Frýdek-Místek se vyskytují všechny kategorie chráněných kromě národního parku. Je zde chráněná krajinná oblast, ptačí oblast, evropsky významné lokality (EVL), národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a přírodní památky. Mnohé z nich se územně překrývají (např. CHKO Beskydy, EVL Beskydy a ptačí oblast Beskydy). CHKO Beskydy velkoplošné zvláště chráněné, chráněná krajina. Rozloha celkem ha, rozkládá se na ch kraje Moravskoslezského a Zlínského. V SO ORP Frýdek-Místek na ploše ha v obcích Morávka, Krásná, Pražmo, Vyšní Lhoty, Raškovice a Dobratice. Ptačí oblast Beskydy v řešeném SO ORP v podstatě odpovídá CHKO Beskydy, součástí ptačí oblasti však není obec Raškovice a Pražmo. Předmětem ochrany je populace čápa černého, jeřábka lesního, tetřeva hlušce, kulíška nejmenšího, puštíka bělavého, žluny šedé, datla černého, strakapouda bělohřbetého, datlíka tříprstého, lejska malého a jejich biotopy. Rozloha celkem ,16 ha, leží v Moravskoslezském a Zlínském kraji. EVL Beskydy - druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), petrifikující prameny s tvorbou pěnovců, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy. Celková rozloha ,5 ha v krajích Moravskoslezský a Zlínský. EVL Beskydy leží celá v CHKO Beskydy. EVL Niva Morávky předmětem ochrany jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s židovníkem německým, dubohabřiny asociace Galio- Carpinetum.Rozloha 367,36 ha, rozkládá se v obcích Dobrá, Frýdek-Místek, Nižní lhoty, Nošovice, Raškovice, Staré Město a Vyšní Lhoty. EVL Řeka Ostravice - lokalita vranky obecné. Rozloha 47,5951 ha v obcích Baška, frýdek-místek, Paskov, Řepiště, Staré město, Sviadnov, Žabeň. EVL Hukvaldy - lokalita páchníka hnědého. Rozloha 200,2797 ha, v obcích Hukvaldy a Palkovice, katastrální Myslík a Sklenov. EVL Paskov - lokalita páchníka hnědého. Rozloha 16,8559 ha, obec Paskov. EVL Žermanický lom - lokalita čolka velkého. Rozloha 6,1018 ha, obec Soběšovice, Žermanice. EVL Palkovické hůrky zachovalé bukové porosty, rozloha 131,5 ha. Obce Frýdek Místek, Hukvaldy, Palkovice Na SO ORP Frýdek-Místek je v rámci maloplošných zvláště chráněných vymezeno 10 přírodních rezervací (PR), 11 přírodních památek (PP), a 1 národní přírodní památka (NPP) viz tabulka. 56

57 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Maloplošná zvláště chráněná Typ Název Obce PP Byčinec Morávka PP Hukvaldy Hukvaldy PP Kamenec Dobrá, Frýdek - Místek PP Kamennná Stařič PR Kršle Vyšní Lhoty PR Lysá hora Krásná, Malenovice PR Malenovický kotel Krásná PP Niva Morávky Dobrá, Frýdek Místek, Nošovice PR Novodvorský močál Frýdek-Místek PP Obidová Krásná PR Palkovické hůrky Hukvaldy, Palkovice PP Paskov Paskov PP Pod hukvaldskou oborou Kozlovice PP Profil Morávky Dobrá, Frýdek Místek, Staré Město PR Ropice Morávka PR Rybníky Kozlovice NPP Skalická Morávka Frýdek-Místek, Nižní Lhoty, Nošovice, Raškovice, Vyšní Lhoty PR Travný Krásná, Morávka PR Travný potok Morávka PP Vysutý Morávka PR Zimný potok Krásná PP Žermanický lom Soběšovice, Žermanice Zdroj: Data ÚAP 2016, Ústřední seznam ochrany přírody AOPK ČR PP Přírodní památka; PR přírodní rezervace; NPP Národní přírodní památka Obecná ochrana - ÚSES Cílem územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES) je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Území SO ORP Frýdek-Místek je významně pokryto prvky ÚSES. Prochází jím trasy dvou nadregionálních biokoridorů, vyskytuje se rozsáhlé nadregionální biocentrum a řada biocenter regionálních. První nadregionální biokoridor přichází ze severu do obce Paskov a leží na něm 3 regionální biocentra a nadregionální biocentrum NRBC Hukvaldy. Druhý nadregionální biokoridor se táhne přes celé řešené od severu k jihu. Jde v podstatě o vodní tok Ostravici s jejími přítoky Morávkou a Mohelnicí. Nejvýznamnější části ÚSES jsou lokalizovány v západní části správního obvodu a zasahují do obcí Palkovice, Hukvaldy, Fryčovice a Frýdek-Místek, kde je lokalizováno nadregionální biocentrum. 57

58 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Zvláště chráněná Zdroj: Data ÚAP, 2016 Obrázek č : Územní systém ekologické stability Zdroj: Data ÚAP,

59 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Indikátory Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném. plocha ekologicky stabilních ploch KES = plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: nestabilní - nadprůměrně využívaná s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 0,8: málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 2,9: mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 6,2: stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: relativně přírodní Koeficient ekologické stability krajiny (KES) byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Pro hodnocení je vytvořena škála pěti kategorií. Hodnocení indikátoru koeficient ekologické stability : -2 KES pod 0,4 nestabilní neudržitelné -1 KES 0,4-0,89 málo stabilní neudržitelné 0 KES 0,9-2,99 mírně stabilní 1 KES 3,0-6,2 stabilní 2 KES nad 6,2 relativně přírodní 59

60 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Koeficient ekologické stability krajiny Obec KES Hodnocení Hodnocení Obec KES indikátoru indikátoru Baška 0,95 0 Nižní Lhoty 0,31-2 Brušperk 0,60-1 Nošovice 0,34-2 Bruzovice 0,61-1 Palkovice 2,44 0 Dobrá 0,78-1 Paskov 0,61-1 Dobratice 0,42-1 Pazderna 0,45-1 Dolní Domaslavice 0,63-1 Pražmo 5,56 1 Dolní Tošanovice 0,58-1 Raškovice 0,87-1 Fryčovice 0,65-1 Řepiště 0,94 0 Frýdek-Místek 0,81-1 Sedliště 0,99 0 Horní Domaslavice 0,54-1 Soběšovice 0,71-1 Horní Tošanovice 0,42-1 Staré Město 0,71-1 Hukvaldy 1,91 0 Staříč 0,57-1 Kaňovice 0,95 0 Sviadnov 0,58-1 Kozlovice 2,99 0 Třanovice 0,55-1 Krásná 21,62 2 Vojkovice 0,53-1 Krmelín 0,37-2 Vyšní Lhoty 3,43 1 Lhotka 5,44 1 Žabeň 0,32-2 Lučina 1,10 0 Žermanice 0,40-2 Morávka 23,11 2 SO ORP FM 1,57 0 Zdroj: ČSÚ - aktuální údaje za všechny obce ČR, data k Mezi obce s výrazně nízkým koeficientem (hodnota indikátoru -2 a -1) patří Brušperk, Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Krmelín, Nižní Lhoty, Nošovice, Paskov, Pazderna, Raškovice, Soběšovice, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Třanovice, Vojkovice, Žabeň a Žermanice. Území mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) je v obcích Baška, Hukvaldy, Kaňovice, Kozlovice, Lučina, Palkovice, Řepiště a Sedliště. Území stabilní (hodnota indikátoru 1) je v obcích Lhotka, Pražmo a Vyšní Lhoty. Území relativně přírodní (hodnota indikátoru 2) je v obcích Krásná a Morávka. Nejnižší ekologickou stabilitu mají obce Nižní Lhoty (KES 0,31), Žabeň (KES 0,32) a Nošovice (KES 0,34). V obcích je vysoký podíl orné půdy ze zemědělské půdy, zároveň i vysoké procento zastavěných ploch z celkové výměry obce. V rámci ORP mají nejvyšší stupeň ekologické stability obce Krásná (KES 21,62) a Morávka (KES 23,11). V těchto obcích je malý podíl orné půdy (5,2 % a 9,4 %) a vysoký podíl lesů (78,8 % a 83,1 %) 60

61 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Koeficient ekologické stability krajiny Zdroj: ČSÚ 2015, EKOTOXA s.r.o

62 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace SWOT analýza SILNÉ STRÁKY Ekologicky stabilní krajina v obcích Krásná a Morávka (nejvyšší KES v celém SO ORP). Velké množství chráněných (CHKO Beskydy, PP, PR, NPP). NATURA evropsky významných lokalit a ptačí oblast Beskydy. Významné zastoupení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. Nadregionální biocentrum na obcí Palkovice, Fryčovice, Hukvaldy a Frýdek-Místek. PŘÍLEŽITOSTI Zvýšení zájmu obyvatelstva na ochraně životního prostředí. Zlepšování péče o zvláště chráněná včetně zlepšení systému monitorování. Posílení ekologické stability a biologické diverzity vhodnou rekultivací ploch zasažených těžbou nerostných surovin. SLABÉ STRÁNKY Krajina negativně ovlivněna těžební činností. Většina obcí v kategorii ekologicky málo stabilních a nestabilních. HROZBY Nárůst intenzity dopravy na hlavních komunikacích. Schvalování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Těžba v oblastech se zvýšenou kvalitou krajinného rázu Problémy k řešení Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. Hlavní změny od aktualizace 2014 Přibyla jedna EVL - Palkovické hůrky Přibyla jedna přírodní rezervace Lysá hora Z aktuálních dat ÚAP vytvořeny nové obrázky zvláště chráněná, ÚSES Aktualizace hodnot u koeficientu ekologické stability minimální změny, bez vlivu na hodnocení indikátoru 62

63 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace 3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném. Reliéf krajiny daný polohou v CHKO Beskydy určuje nižší intenzitu zemědělství v oblasti správního obvodu ORP Frýdek- Místek a vyšší podíl lesů. V nižších, půdně a klimaticky příznivějších polohách, jsou pěstovány především obilniny, na menších plochách i olejniny (řepka ozimá) a brambory, ve vyšších produkčně horších polohách jsou to pícniny, přítomny jsou zde však především louky a pastviny. Ve správním obvodu ORP se dle údajů ČSÚ k zemědělsky hospodaří na ploše ha. To představuje 46,5 % celkové rozlohy SO ORP. Z kultur je na zemědělské půdě nejvíce zastoupena orná půda s ha (57,6 % ZPF), což je výrazně nižší než činí republikový průměr. Druhou nejvýznamnější složkou zemědělské půdy jsou trvalé travní porosty, které zaujímají ha (32,9% ZPF). Zahrady a ovocné sady zaujímají dohromady ha, což je 9,55 % zemědělské půdy. Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) k Celková Orná Zahrady Ovocné Název obce výměra půda [ha] sady [ha] [ha] [ha] TTP [ha] Zeměděl. půda [ha] Podíl ZP k celkové výměře (%) Baška ,2 Brušperk ,0 Bruzovice ,2 Dobrá ,6 Dobratice ,6 Dolní Domaslavice ,7 Dolní Tošanovice ,1 Fryčovice ,8 Frýdek-Místek ,3 Horní Domaslavice ,0 Horní Tošanovice ,4 Hukvaldy ,9 Kaňovice ,1 Kozlovice ,8 Krásná ,8 Krmelín ,4 Lhotka ,4 Lučina ,6 Morávka ,3 Nižní Lhoty ,0 Nošovice ,4 Palkovice ,9 Paskov ,8 Pazderna ,4 Pražmo ,6 Raškovice ,8 Řepiště ,3 Sedliště ,4 Soběšovice ,0 Staré Město ,4 63

64 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Název obce Celková výměra [ha] Orná půda [ha] Zahrady [ha] Ovocné sady [ha] TTP [ha] Zeměděl. půda [ha] Podíl ZP k celkové výměře (%) Staříč ,1 Sviadnov ,1 Třanovice ,3 Vojkovice ,5 Vyšní Lhoty ,2 Žabeň ,4 Žermanice ,9 Celkem ,5 Zdroj: ČSÚ, Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF), ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu Politika ochrany půdy EU mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy bonitovaných půdně-ekologických jednotek (dále jen BPEJ). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Zemědělskou půdu je možné odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd V., IV. a III. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. V rámci bonitovaných půd převažují půdy II. třídy ochrany, spadá do nich 17,4 % půd z celkové rozlohy SO ORP. Půdy I. a II. třídy ochrany jsou koncentrovány v severní části. Při lokalizaci nových rozvojových ploch je nutné brát na půdy I. a II. třídy ochrany ohled a minimalizovat trvalé zábory těchto půd. Tabulka č : Třídy bonitované půdně ekologické jednotky na SO ORP Frýdek-Místek Třída ochrany Rozloha [ha] Rozloha [%] Nebonitované půdy 19359,7 40, ,6 0, ,8 17, ,7 10, ,0 14, ,3 16,2 Zdroj: Data ÚAP,

65 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : ZPF I. a II. třídy ochrany na SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: ÚAP,

66 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Pozemky určené k plnění funkcí lesa Plochy lesa Správní ORP Frýdek-Místek je mírně nadprůměrně lesnatým m lesnatost dosahuje 38,7 %. Lesnatost je vyšší v jižní části v CHKO Beskydy, na převážně většině plochy SO ORP jsou lesy relativně rovnoměrně rozloženy. Nejvíce lesnatými obcemi jsou obce Krásná (79,1 %), Morávka (83,0 %) a Pražmo (63,4 %). Nejnižší podíl lesa je v obcích Lučina, Žabeň a Krmelín, kde podíl lesa nepřesahuje 6 % rozlohy obce. Většina lesů spadá do kategorie lesů hospodářských (86,9 %), část lesů do kategorie zvláštního určení (13,1 %), lesy ochranné v SO ORP nejsou zastoupeny. Tabulka č : Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí Obec Celková výměra [ha] Plocha lesa [ha] Lesnatost (%) Baška ,6 Brušperk ,6 Bruzovice ,8 Dobrá ,5 Dobratice ,0 D. Domaslavice ,2 Dol. Tošanovice ,7 Fryčovice ,8 Frýdek-Místek ,4 H. Domaslavice ,1 Hor. Tošanovice ,1 Hukvaldy ,2 Kaňovice ,7 Kozlovice ,4 Krásná ,1 Krmelín ,9 Lhotka ,3 Lučina ,4 Morávka ,0 Nižní Lhoty ,2 Nošovice ,2 Palkovice ,9 Paskov ,4 Pazderna ,1 Pražmo ,4 Raškovice ,8 Řepiště ,8 Sedliště ,1 Soběšovice ,2 Staré Město ,4 Staříč ,3 Sviadnov ,7 Třanovice ,0 Vojkovice ,5 Vyšní Lhoty ,4 Žabeň ,0 Žermanice ,1 ORP Frýdek-Místek ,7 Zdroj: ČSÚ,

67 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Kategorie lesa Zdroj: Data ÚAP, Přírodní lesní oblast Lesy na SO ORP Frýdek-Místek jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa ( 23 lesního zákona č. 289/1995 Sb. a vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů zpracovatelem je ÚHÚL Brandýs nad Labem) do dvou přírodních lesní oblasti (dále jen PLO): PLO 39 Podbeskydská pahorkatina Tato PLO zabírá převážnou část SO ORP a vyznačuje se vysokými škodami na lesích způsobených blízkostí Ostravské aglomerace. Je zde vyšší podíl lesů zvláštního určení, které mají různé důvody vyhlášení) např. Hukvaldy, na JZ části SO ORP, kde je obora. Z lesních vegetačních stupňů výrazně převládá LVS dubobukový (73%). Vzhledem k poměrně pestrým přírodním podmínkám je zde 67

68 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace zastoupena i dosti bohatá škála lesních typů. Vedle převládajícího buku a dubu, méně jedle, se v přirozené skladbě uplatňovaly v dosti značné příměsi téměř všechny listnaté dřeviny. PLO 40 Moravskoslezské Beskydy Do dané oblasti náleží obcí spadajících do CHKO Beskydy. Tato horská oblast je charakteristická vysokou lesnatostí, dřevinná skladba je významněji pozměněna ve prospěch smrku, lesy zde byly dlouhodobě zatěžovány imisemi, od 2. pol. 80. let minulého století se zdravotní stav již nezhoršuje a dochází k postupnému zlepšování. Díky vysokým srážkám jsou zde chudá stanoviště velmi produkční. Jedná se rovněž o oblast z hlediska rekreace velmi oblíbenou a dochází zde proto ke střetům zájmů mezi ochranou přírody a rekreací. Do této PLO patří zejména obce Krásná, Morávka, Pražmo, Vyšní Lhoty, Raškovice a jižní část Kozlovic a Lhotky. Převládajícími lesními typy jsou svěží a bohaté jedlové bučiny (60 %), jež vystupují značně vysoko oproti ostatním oblastem. Mnohem méně jsou zastoupeny kyselé jedlové bučiny. Horní polohy kup a hřebenů ovládá smrkobukový lesní vegetační stupeň, zřídka bukosmrkový. Současné zastoupení dřevin centrálních Beskyd tvoří z 80 procent jehličnany (víceméně smrk), téměř 20 procent buk. V přirozené skladbě bylo nepatrně smrku, jedle byla zastoupena asi z jedné třetiny, buk na více než polovině plochy. Flyšové je velmi náchylné k erozi, je třeba tuto skutečnost při hospodaření v krajině respektovat. Po velkých deštích je půdní kryt narušován, čemuž může napomoci pojezd lesní techniky. Hlavním faktorem rozvoje eroze je však stává holosečný hospodářský způsob na dlouhých strmých svazích. Protože je daná oblast velmi důležitá v zásobování vodou blízkých průmyslových a sídlištních center, je nezbytné, aby zanášení nádrží bylo co nejmenší a odtokové poměry byly co nejvyrovnanější Indikátory Změna výměry zemědělské půdy v čase ( ) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2003 ( ) a 2016 (30. 6.). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. Tabulka č : Nastavení indikátoru ZPF Oblast Rozloha ZP k roku2003 [ha] Rozloha ZP k roku 2016 [ha] Úbytek ZP (%) ČR ,53 SO ORP Frýdek-Místek ,40 Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2003, 2016 Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy: -2 úbytek půdy nad 1,1 % -1 úbytek půdy 1,09 0,5 % 0 úbytek půdy 0,49 0,2 % 1 úbytek půdy 0,19 0 % 2 zvýšení výměry Z tabulky vyplývá, že došlo k úbytku zemědělské půdy mezi lety , na úrovni celorepublikové i SO ORP. Úbytek v SO ORP Frýdek-Místek byl za dané období mnohem výraznější (2,40 %). To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků (podíl lesů na celkové rozloze SO ORP se však od roku 2010 nezměnil). 68

69 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Indikátor změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a 2016 Obec Výměra ZPF v roce Výměra ZPF v roce Změna výměry (%) 2003 [ha] 2016 [ha] Hodnocení Baška 725,2 720,9-0,59-1 Brušperk 769,6 728,6-5,33-2 Bruzovice 1199,4 1199,1-0,03 1 Dobrá 541,3 537,1-0,78-1 Dobratice 579,1 574,5-0,79-1 D. Domaslavice 507,7 506,1-0,32 0 Dol. Tošanovice 283,8 281,6-0,78-1 Fryčovice 1189,7 1182,8-0,58-1 Frýdek-Místek 2513,7 2437,1-3,05-2 H. Domaslavice 395,1 394,9-0,05 0 Hor. Tošanovice 443,2 436,1-1,60-2 Hukvaldy 914,1 910,9-0,35 0 Kaňovice 155,2 153,3-1,22-2 Kozlovice 1351,4 1344,8-0,49 0 Krásná 748,2 742,1-0,82-1 Krmelín 400,7 394,7-1,50-2 Lhotka 364,7 363,9-0,22 0 Lučina 355,8 354,1-0,48-2 Morávka 1070,5 1071,8 0,12 2 Nižní Lhoty 285,4 219,6-23,06-2 Nošovice 436,8 228,8-47,62-2 Palkovice 1102,1 1105,6 0,32 2 Paskov 479,1 470,1-1,88-2 Pazderna 223,7 223,5-0,09 1 Pražmo 99,1 98,1-1,01-1 Raškovice 628,2 627,9-0,05 1 Řepiště 391,2 386,9-1,10-2 Sedliště 665,6 658,1-1,13-2 Soběšovice 260,3 260,3 0,00 1 Staré Město 246,5 245,2-0,53-1 Staříč 1335,9 1327,9-0,60-1 Sviadnov 263,9 257,0-2,61-2 Třanovice 647,5 596,3-7,91-2 Vojkovice 324,5 314,5-3,08-2 Vyšní Lhoty 529,8 530,1 0,06 2 Žabeň 208,2 202,8-2,59-2 Žermanice 263,8 263,3-0,19 1 ORP Frýdek-Místek , ,5-2,40-2 Zdroj: ČSÚ, 2003, 2016 Nejvýznamnější úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období byl zaznamenán v Nošovicích (47,62 %) a Nižních Lhotách (23,06 %). K poklesu ZPF v daných obcích došlo především v průběhu roku 2007 v souvislosti s výstavbou průmyslové zóny Nošovice v katastrálních ch těchto obcí. 69

70 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a 2016 Zdroj: ČSÚ , EKOTOXA s.r.o

71 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Významný podíl půd ve II. třídě ochrany zejména v severní části správního obvodu ORP. Vysoký podíl trvalých travních porostů. Nadprůměrná lesnatost v obcích Krásná, Morávka a Pražmo. PŘÍLEŽITOSTI SLABÉ STRÁNKY Podíl orné půdy v SO ORP se každoročně snižuje. Významný úbytek orné půdy v obcích Nižní Lhoty (9,7 %), Třanovice (5,45 %) a Brušperk (5,06%) mezi lety Ohrožení lesů vlivem Ostravské aglomerace v severní části. Díky flyšovému podloží je, zejména ve vyšších polohách, více náchylné k vodní erozi (na zemědělské i lesní půdě). HROZBY Rekultivace půdy a navrácení do ZPF. Pokračující zábor zemědělské půdy jako důsledek rozšiřování zástavby do volné krajiny. Ekologizace zemědělství zejména v méně Urbanizace volné krajiny a fragmentace krajiny příznivých oblastech. především liniovými dopravními stavbami. Zlepšování dřevinné skladby lesa směrem Holosečný způsob hospodaření na strmých k preferenci geograficky a stanovištně svazích. odpovídajících dřevin. Znehodnocování půdy důlní činností, erozí a chemickými látkami Problémy k řešení Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou (týká se to zejména severní části ). Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu a rovněž navracet půdu po rekultivacích zpět do ZPF. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory PUPFL, zejména v obcích s nižší lesnatostí a hlavně v lesích ochranných a některých subkategorií LZU. Týká se to však i obcí s vyšší lesnatostí, na JV, které se stávají atraktivním místem pro bydlení v zástavbě rozpínající se do volné krajiny. Realizovat opatření proti vodní erozi, především komplexní pozemkové úpravy, realizace zasakovacích pásů, průlehů, zpevnění cest na vhodných místech, omezení vjezdu lesní techniky do lesů v době dešťů a po nich apod. 71

72 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace 3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje V České republice jsou stavebním zákonem definovány 3 druhy územně plánovací dokumentace, a to Zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. Mimo ně, jako nadřazený dokument, je dále zpracovávána Politika územního rozvoje České republiky. Politika územního rozvoje ČR (PÚR) Územně plánovací dokumentace navrhuje dopravu a technickou infrastrukturu ve formě koridorů. Identifikuje závady a definuje potřeby dopravních vazeb v nadnárodním, národním a regionálním kontextu. Pro PÚR ČR se z hlediska vlivů na životní prostředí zpracovává posouzení vlivů PÚR na udržitelný rozvoj, jejíž součástí je vyhodnocení vlivů na lokality NATURA2000, na životní prostředí a veřejné zdraví, a to dle struktury stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR) Infrastrukturní stavby jsou v ZÚR navrhovány často v nesourodém měřítku a podrobnosti. Stavby a trasy, které jsou již v stabilizované a budou se v časovém horizontu platnosti ZÚR realizovat, jsou zobrazovány již jako stabilní prvky s lokalizovaným územním průmětem. Další dopravní vazby jsou však často pouze navrhovány v podrobnosti koridorů širokých až několik stovek metrů, které tak vytváří prostor pro vyhledání nejlepší varianty pro průchod m. Dopravní analýza a tedy ani expertní studie nejsou v tomto měřítku někdy zpracovávány, v tomto stupni ÚPD musí být však jasná kategorizace komunikací, na základě níž lze hodnotit výši rizika ovlivnění. Riziko ovlivnění se odvíjí od šíře koridoru, počtu a významnosti střetů s hodnotami. ZÚR by tedy mohly představovat vhodnou fázi pro komplexní zhodnocení kumulace vlivů koncepce záměrů do. Nevýhodou však je neucelenost podkladů pro jednotlivé záměry koridory určené pro dopravní stavby nebo komplexně pro provedení veškeré infrastruktury m. Územní plány měst a obcí Územní plány měst a obcí zohledňují kapacitní komunikace nejčastěji ve fázi územních rezerv, stavebních uzávěr nebo již převzatého stabilního řešení jako veřejně prospěšné stavby, a to dle nadřazené ÚPD, tedy zásad územního rozvoje příslušného kraje. Dopravní problematika se tedy řeší na úrovni návrhu ploch, propojení a vazeb, kategorií i prostorových a územních průmětů. V rámci územního plánu však není možné provádět podrobné hodnocení na úrovni EIA, hodnocení je tedy na strategické úrovni. V rámci SEA se neprovádí další expertní studie, a to z důvodu, že nejsou jasné technické parametry stavby. Hodnotí se celkový vliv na rozvoj, kumulace vlivu jednotlivých funkcí a další souvislosti. Regulační plán Regulační plán je velmi specifickou územně plánovací dokumentací z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí. Podléhá nikoli SEA, jako ostatní ÚPD, ale projektové EIA, což vyplývá z jeho podrobnosti. Regulační plán by měl být zpracován na tak podrobné úrovní, aby byl schopen nahradit územní rozhodnutí na vybranou lokalitu, tedy by měl poskytnout podklady dostatečné pro hodnocení EIA. Z hlediska dopravy a dopravních analýz se však jedná jak o lokality s průchodem kapacitních komunikací (sběrné komunikace, třída A, B), ale jedná se nejčastěji o rozvojové lokality určené pro zástavbu komerčními areály, výrobními a skladovými zařízeními, logistickými zařízeními, rodinnými domy a tedy obsluhované různými třídami komunikací, které mohou mít velký rozptyl dopravního zatížení Dopravní infrastruktura Správní obce s rozšířenou působností Frýdek-Místek je výrazně ovlivňováno blízkostí rozvojové oblasti Ostrava, do které spadá i řada obcí na jeho. Dynamický rozvoj je provázen i rozvojem veřejné infrastruktury a dobudování moderní dopravní infrastruktury je nezbytným 72

73 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace předpokladem dalšího efektivního a konkurenceschopného ekonomického rozvoje. Pro hodnocení dopravní infrastruktury byla využita řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR stav po aktualizaci č. 1(dále PÚR ČR), Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje 2010 (ZÚR), Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje 2004 aj Silniční doprava Pro zajištění dopravní obsluhy slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, silnice pro motorová vozidla (rychlostní komunikace) a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Hustota a rozložení silniční sítě na SO ORP Frýdek-Místek jsou ovlivněny charakterem a způsobem využívání. V hustě osídlené severní části správního jsou relativně dobré, jižní část (zejména obce Krásná a Morávka) zasahuje do oblasti Moravskoslezských Beskyd s řídkou dopravní sítí především místních komunikací. Na SO ORP se v současnosti již nachází úseky dálnice vzniklé administrativně ze dvou rychlostních silnic a navazujících silnic I. třídy, které tvoří kostru silniční sítě. Základem dopravní sítě, zajišťující dopravní obslužnost jsou silnice II. a III. třídy. Koridory republikového významu Správním m ORP Frýdek-Místek neprobíhá žádná trasa multimodálního koridoru. Severovýchodním okrajem probíhá dopravní propojení ve směru západ-(jiho)východ (I/11), jež je v rámci PÚR ČR vymezeno v trase Bohumín Havířov Třanovice (I/68) Mosty u Jablunkova hranice ČR s napojením na Slovensko. PÚR ČR ukládá stabilizovat v ÚPD koridor pro vybudování kapacitní dopravní cesty (S6) a dále ukládá Ministerstvu dopravy, Moravskoslezskému kraji a Ministerstvu životního prostředí prověřit v této trase možnost vymezení koridoru. Obrázek č : Silniční síť v SO ORP Frýdek-Místek (koridory republikového významu) Zdroj: Politika územního rozvoje ČR, vlastní úprava

74 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Dálnice a silnice I. třídy Správním m ORP Frýdek-Místek prochází mezinárodní silnice E462 v trase Brno (D1) Vyškov Olomouc Lipník n/b Bělotín Frýdek-Místek Český Těšín (Polsko), která je součástí doplňkové sítě TINA. Na SO ORP je tvořena silnicí I/48 a D48. Páteřní komunikace na SO ORP Frýdek-Místek (FM) tvoří stávající silnice I. třídy: o I/48, která tvoří propojení směru Nový Jičín Příbor Rychaltice, jejíž stávající technické parametry nesplňují podmínky pro dálnice a navazující úseky D48: Rychaltice Frýdek-Místek a Dobrá Horní Tošanovice Třanovice (- Český Těšín Polsko), o DR56 Ostrava Frýdek-Místek, která zajišťuje propojení významných mezinárodních tahů E59 (I/38) a E461 (R52), která dále pokračuje jako I/56 směrem Frýdlant n/o. Její současný technický stav a nevyhovující průběh neodpovídají stávající intenzitě dopravy na této silnici a přispívají k vysoké nehodovosti, o I/68 navazující na I/48 v trase Horní Tošanovice (Nebory - Jablunkov - Slovensko). Obrázek č : Silniční síť v SO ORP Frýdek Místek Zdroj: data ÚAP 2016, zpracování vlastní 74

75 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Silnice II. a III. třídy Současný základní komunikační systém v je dotvářen vedením silnic II. a III. třídy. Ve správním ORP Frýdek-Místek se nacházejí následující silnice II. třídy: II/473 Frýdek-Místek Sedliště - Šenov, II/477 Řepiště Frýdek-Místek Baška, II/478 Paskov Žabeň Frýdek-Místek, II/486 Krmelín Brušperk Fryčovice Rychaltice Hukvaldy Mniší, II/648 Frýdek-Místek Dobrá Český Těšín, Základní silniční síť pak dále doplňují silnice III. tříd. Jedná se o kategorii silnic v majetku a správě Moravskoslezského kraje. Zatížení silniční sítě Přehled o dopravním zatížení silniční sítě dávají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce Čísla v následující mapce udávají celoroční průměrné hodnoty počtu vozidel v tis./den. Na SO ORP Frýdek-Místek byly nejvyšší hodnoty zjištěny na komunikaci R56 v úseku Ostrava Frýdek-Místek a I/56 (průtah městem směrem na Frýdlant n/o) a dále na silnici I/48 (průtah městem) na pokračující R48. Nejvážnějším nedostatkem je absence obchvatu města Frýdek-Místek, jímž obě uvedené komunikace procházejí. Přitom průtah městem je veden po ulicích (např. Beskydské, Frýdlantské, Příborské, Janáčkově a Hlavní třídě). 75

76 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Intenzita dopravy na dálnicích a silnicích I. třídy (v roce 2010) Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010, upraveno Výhledové zatížení silniční sítě na SO ORP Frýdek-Místek bude ovlivněno jednak předpokládaným postupem výstavby a modernizace vybraných hlavních dopravních tahů a dále plánovanými rozvojovými záměry. 76

77 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Rozvoj silniční sítě na SO ORP Frýdek Místek Pro správní ORP Frýdek-Místek jsou hlavní stavby zobrazeny v následujícím obrázku. Obrázek č : Předpokládaný postup výstavby silnic a dálnic v roce 2016 Zdroj: ŘSD ČR 2016, vlastní úprava Jedná se o následující stavby: T10 D48 Frýdek-Místek obchvat T11 D56 Frýdek-Místek, připojení na D48 T20 MÚK Nošovice T55 Třanovice Nebory Rozvoj silniční sítě v majetku MSK silnic II. a III. třídy je zaměřen na rekonstrukci a modernizaci těchto komunikací, průtahů městy a obcemi a případné dořešení některých napojení právě v souvislosti se stavbami na páteřní silniční síti - přeložka silnice III/4848 Frýdek-Místek Palkovice (případně i se stavebními úpravami železniční sítě). 77

78 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Záměry na provedení změn v dle ZÚR Mezi plochy a koridory mezinárodního a republikového významu jsou na SO ORP Frýdek-Místek zařazeny záměry (D10, D35, D36, D59, D76, D77, D117, D125 a D150): D10 Dálnice D48 (Frýdek-Místek jižní obchvat) jedná se o novou stavbu čtyřpruhové směrově dělené rychlostní silnice. Dotčenými obcemi záměru na sledovaném jsou Baška, Frýdek-Místek, Staré-Město a Dobrá. D35 Silnice I. třídy (Těrlicko Třanovice) jedná se o novou stavbu čtyřpruhové směrově dělené silnice. Jedná se o Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury MS kraje navržen k představě jako součást rychlostní komunikace R67. v úseku od křížení dálnicí D48 (MÚK Třanovice) je ve směru na Havířov sledován v nové čtyřpruhové trase. Dotčenými obcemi záměru na sledovaném jsou Třanovice a Těrlicko. D36 Silnice I. třídy (Třanovice Hnojník) jedná se o přeložku čtyřpruhové směrově dělené silnice. Dotčenými obcemi záměru na sledovaném jsou Třanovice a Hnojník. D59 Silnice I. třídy úsek I/56 Frýdek-Místek jedná se o přeložku s napojením na R48 čtyřpruhové směrové dělené silnice. Dotčenými obcemi záměru na sledovaném jsou Sviadnov a Frýdek-Místek. D76 Silnice I. třídy úsek I/58 Krmelín Paskov (křiž. I/56) jedná se o novou stavbu jižní tangenta Ostravy čtyřpruhové směrové dělené silnice. Dotčenou obcí záměru ve sledovaném je Paskov. D77 Silnice I. třídy úsek I/58 Petřvald Krmelín jedná se o novou stavbu jižní tangenta Ostravy čtyřpruhové směrové dělené silnice. Dotčenými obcemi záměru na sledovaném jsou Stará Ves nad Ondřejnicí a Krmelín. D117 Silnice II. třídy - úsek II/473 Kaňovice jedná se o přeložku dvoupruhové směrové nedělené silnice. Dotčenými obcemi záměru na sledovaném jsou Katovice, Bruzovice, Václavovice a Šenov. D125 Silnice II. třídy úsek II/477 Frýdek-Místek Baška jedná se o přeložku dvoupruhové směrové nedělené silnice. Dotčenými obcemi záměru na sledovaném jsou Frýdek-Místek a Staré Město. D150 Silnice I. třídy úsek I/56 I/11 jedná se o novou stavbu jižní tangentu Ostravy dvoupruhová směrová nedělena silnice s vazbou na D122. Dotčenými obcemi záměru na sledovaném jsou Vratimov a Paskov Železniční doprava Síť železničních tratí na SO ORP Frýdek-Místek je tvořena pouze regionálními tratěmi poté, co byl od 7. dubna 2014 úsek Ostrava-Kunčice - Valašské Meziříčí rekategorizován jako regionální dráha. Do té doby byl součástí dráhy celostátní. Přehled železničních traťových úseků na SO ORP Frýdek-Místek Železniční síť na hodnoceném SO ORP Frýdek-Místek tvoří následující regionální tratě: trať č. 323 Ostrava - Valašské Meziříčí celostátní dráha, trať č. 322 Český Těšín Frýdek-Místek regionální dráha, Jejich průběh v je znázorněn v následujícím obrázku. 78

79 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Železniční síť v SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: data ÚAP 2016, vlastní zpracování Zapojení železnice do integrovaného dopravního systému Železniční regionální doprava na celém SO ORP Frýdek-Místek je integrována do integrovaného dopravního systému ODIS. Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy železniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy. Na SO ORP je dostupná železniční přeprava pro 7 obcí z celkového počtu 37, což je pouze 18,9 %. Pro tyto obce je zajištěna velmi dobrá dostupnost ORP Frýdek-Místek i krajského města železniční dopravou. 79

80 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Dopravní obslužnost železniční dopravou počet spojů/den Trať - číslo Název obce Počet spojů v pracovní den / nepracovní den Ostrava Valašské Meziříčí 323 Vratimov Paskov Lískovec u Frýdku Frýdek-Místek Baška 29/22 Frýdek-Místek - Český Těšín 322 Dobrá u Frýdku-Místku Dobratice pod Prašivou Horní Tošanovice 20/19 Zdroj: Jízdní řády 2015/16 ČD Rozvoj železniční sítě na SO ORP FM Na SO ORP se v budoucnosti neuvažuje o dalším rozvoji železničních tratí, jako nezbytné se jeví především zajištění vyššího rozsahu příměstské intervalové dopravy a nákladní drážní dopravy. V současném období patří mezi priority Moravskoslezského kraje v oblasti dopravní infrastruktury zlepšení dopravního propojení automobilových závodů Hyundai v Nošovicích (HMMC) a Kia u Žiliny. Dopravní potřeby areálu Hyundai jsou zajišťovány kombinací silniční a železniční dopravy se značnou převahou silniční dopravy. Dále je třeba realizace optimalizace a elektrizace tratě Frýdek-Místek - Valašské Meziříčí s cílem zajistit zlepšení obsluhy v příměstské osobní dopravě a zavedení konkurenceschopné rychlé regionální dopravy. Trať Valašské Meziříčí Ostrava hl.n. je zároveň odklonovou trasou při řešení mimořádností v provozu v úseku Hranice n.m. Ostrava Vodní doprava V řešeném se nenachází žádná vodní cesta Letecká doprava Na SO ORP Frýdek-Místek se nenachází letiště pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Jsou zde provozovány následující plochy pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení (SLZ): Baška (Letiště Baška), Místek (Pobeskydský Aviatický klub). Nejbližší mezinárodní letiště je v Ostravě-Mošnově. Pro vnitrostátní dopravu jsou nejblíže evidována letiště ve Frýdlantě n/o., Krnově a Zábřehu Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury není významným faktorem pouze z hlediska statistik, ale je především důležitým kritériem rozvoje. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace, odpadového hospodářství, plynofikace a dostupnost telekomunikačních sítí a internetu. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na SO ORP FM byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, nejvýznamnějším zdrojem však byl Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje. Přehled údajů o technické vybavenosti v jednotlivých obcích SO ORP FM jsou uvedeny v tabulce v podkapitole Indikátory. 80

81 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Zásobování vodou a odkanalizování SO ORP Frýdek-Místek je zásobován vodou především z povrchových zdrojů vody z nádrží Morávka a Šance. Voda je upravována na pitnou v úpravnách vody Nová Ves u Frýdlantu a Vyšní Lhoty. Všechny obce SO ORP Frýdek-Místek mají vybudován veřejný vodovod, který je z větší části ve správě SmVaK Ostrava a.s. - regionální správy Frýdek-Místek (mimo vodovody v obcích Horní Tošanovice, Dolní Tošanovice, Dolní Domaslavice, Kozlovice, Lhotka, Soběšovice a část vodovodních řadů v obcích Žermanice, Pazderna a Kaňovice). Ve velké většině pokrývá vodovod celá obcí, pouze v místní části Kocurovice v obci Lučina není veřejný vodovod vybudován. V horských obcích Krásná a Morávka je vyšší podíl využívání vlastních podzemních zdrojů pitné vody. V obci Krásná se dle dotazníkového průzkumu v roce 2008 projevuje celoroční nedostatek pitné vody. Problémy v obdobích sucha jsou zmiňovány také v obci Bruzovice. Zásobování průmyslových podniků je zajišťováno z veřejného vodovodu spravovaného SmVaK, případně přímo z Ostravského oblastního vodovodu (např. Důl Staříč). Obrázek č : Zásobování vodou v SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: data ÚAP 2016, vlastní zpracování Splaškovou kanalizací je alespoň částečně vybaveno 19 obcí, tj. přibližně polovina. Tato skutečnost je způsobena rozptýlenou zástavbou, která je dědictvím slezského stavebního řádu. Z tohoto důvodu jsou náklady na stavbu nebo dobudování kanalizace v obcích velmi vysoké. Z telefonického průzkumu v roce 2010 vyplynulo, že pro třetinu obcí je chybějící kanalizace nejvážnější problém. Tato situace se stává hrozbou pro životní prostředí SO ORP Frýdek-Místek. V posledním období nově vybudovaly kanalizaci zakončenou ČOV Baška, Dolní Domaslavice, Fryčovice a Nošovice. Obrázek č : Zneškodňování odpadních vod v SO ORP Frýdek-Místek 81

82 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Zdroj: data ÚAP, vlastní zpracování Zásobování plynem Na SO ORP Frýdek-Místek je vysoká úroveň plynofikace obcí (97 %). Plyn není vůbec zaveden v obci Lhotka, nicméně dle dotazníkového průzkumu toto není v této obci vnímáno jako problém. Dále není plynofikována místní část Frýdku-Místku Skalice, kde je však již plynofikace navržena. Zásobování plynem v SO ORP Frýdek-Místek je zajišťováno hustou sítí vysokotlakých (VTL) a středotlakých (STL) plynovodů, regulačních stanic a místní rozvodnou sítí. Zemní plyn distribuuje společnost Severomoravská plynárenská, a.s., člen skupiny RWE Group. 82

83 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Zásobování plynem v SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: data ÚAP, vlastní zpracování Řešeným m prochází tranzitní plynovod VVTL DN 500, PN 63 Příbor-Třanovice, procházející obcemi Frýdek-Místek, Baška, Hukvaldy, Nižní Lhoty, Vyšní Lhoty, Dobratice Horní Tošanovice a Třanovice. Tento plynovod je v majetku Severomoravské plynárenské, a.s. a byl realizován v roce V oblasti zásobování plynem obce neuvádějí žádné problémy. Záměry rozvoje plynoenergetické soustavy v rámci SO ORP Frýdek-Místek dle ZÚR: VVTL plynovod DN 500, PN63 PZP Třanovice státní hranice ČR/Polsko (PZ 6) - propojení přepravních systémů zemního plynu na ČR a Polska s využitím skladovací kapacity podzemního zásobníku plynu Třanovice, plocha pro rozšíření uskladňovacích kapacit podzemního zásobníku plynu Třanovice s využitím ložiska Staré pole (PZ 11) výstavba těžebně-vtláčecích sond a sběrných plynovodů na ploše rozšířené části PZP Třanovice, propojení VTL plynovodů Janovice Raškovice (sonda JA-3A) a Krásná Raškovice (PZ 9) propojení koncových větví vysokotlaké plynovodní sítě za účelem zvýšení provozní jistoty, územní rezerva: Třanovice Komorní Lhotka, plynovod DN 200 (P502) Zásobování teplem Správní ORP Frýdek-Místek lze podle způsobu vytápění rozdělit na následující oblasti s: - centralizovaným zásobováním teplem z teplárenského zdroje - decentralizovaným zásobováním teplem z blokových a domovních kotelen, včetně individuálních zdrojů v RD. 83

84 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace V rámci SO ORP je centralizovaně zásobováno teplem pouze město Frýdek-Místek. Zdrojem horkovodní soustavy centralizovaného zásobování teplem ve Frýdku-Místku je Teplárna Frýdek-Místek provozovaná společností Veolia Energie. Zdroj je postupně ekologizován směrem k využití obnovitelných zdrojů namísto černouhelného prachu. Decentralizované zásobování teplem je zastoupeno domovními kotelnami pro bytově-komunální sféru, samostatnými kotelnami pro některé podnikatelské aktivity a lokálním vytápěním rodinných domů Zásobování elektrickou energií Systémový zdroj elektrické energie na Moravskoslezského kraje je Elektrárna Dětmarovice s výkonem 800 MW. Další zdroje elektrické energie v SO ORP Frýdek-Místek představuje Teplárna Frýdek-Místek provozovaná společností Veolia energie a závodní elektrárna Paskov. Důlní plyny využívá pro výrobu elektrické energie v kogeneračních jednotkách společnost Green Gas DPB na dolech Staříč a Paskov. Ve Sviadnově byla vybudována bioelektrárna na dřevní štěpku společností EnergoFuture. Tabulka č : Významné zdroje elektrické energie na SO ORP Frýdek-Místek výkon název subjektu obec [MW] druh energie Biocel Paskov a.s. Paskov 58,200 parní EnergoFuture, a.s. Sviadnov 5,800 parní Green Gas DPB, a.s. Paskov 4,678 plynový a spalovací Veolia Energie ČR, a.s. Sviadnov 3,000 parní Green Gas DPB, a.s. Staříč 2,332 plynový a spalovací Beskydská fotovoltaika, s.r.o. Frýdek-Místek 2,329 fotovoltaický Mega-Sun Invest s.r.o. Krmelín 2,139 fotovoltaický VOLTFOTO GROUP s.r.o. Vojkovice 2,135 fotovoltaický FEBREX a.s. Bruzovice 1,938 fotovoltaický Beskyd Agro a.s. Palkovice Baška 1,186 plynový a spalovací ClearEnergy s.r.o. Frýdek-Místek 1,000 fotovoltaický TOZOS spol. s r.o. Dolní Tošanovice 0,780 plynový a spalovací Green Gas DPB, a.s. Sviadnov 0,774 plynový a spalovací Solar Power Energy Jota v.o.s. Krmelín 0,726 fotovoltaický Frýdecká solární elektrárna s.r.o. Frýdek-Místek 0,500 fotovoltaický Defago United s.r.o. Nižní Lhoty 0,351 fotovoltaický Eva Poledníková Sviadnov 0,350 vodní Greener Primus, s.r.o. Vojkovice 0,350 fotovoltaický Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. Vyšní Lhoty 0,332 vodní Frýdecká skládka, a.s. Frýdek-Místek 0,319 plynový a spalovací Obnovitelné zdroje MVE s.r.o. Baška 0,295 vodní Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. Sviadnov 0,235 plynový a spalovací FERRIT s. r. o. Staré Město 0,199 fotovoltaický Povodí Odry, státní podnik Morávka 0,148 vodní Povodí Odry, státní podnik Lučina 0,140 vodní LICHNA TRADE CZ, s.r.o. Frýdek-Místek 0,135 fotovoltaický Zdroj: přehled udělených licencí ERÚ k Území SO ORP Frýdek-Místek je zásobováno elektrickou energií především z rozvoden Nošovice a Lískovec, která se nachází na katastru obce Žabeň. V roce 2007 byla rozvodna v Nošovicích rekonstruována, dále byla zprovozněna nová rozvodna v Nošovicích pro průmyslovou zónu (22kV), která zásobuje i nové průmyslové zóny v Třanovicích a v Horních Tošanovicích. 84

85 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Přes ORP Frýdek-Místek prochází vedení velmi vysokého napětí ZVN 400 kv, které je provozováno společností ČEPS, a.s.: souběžné vedení VVN 403 Nošovice Prosenice a VVN 459 Nošovice Horní Životice (dotčené obce: Nošovice, Nižní Lhoty, Vyšní Lhoty, k.ú. Skalice, Raškovice, Baška, Palkovice, Kozlovice) vedení VVN 404 Nošovice Varín (SK) (dotčené obce: Nošovice, Dobrá, Pazderna, Horní Domaslavice, Vojkovice, Dolní Tošanovice, Horní Tošanovice) vedení VVN 444 Nošovice Wielopole (PL) (dotčené obce: Nošovice, Dobrá, Pazderna, Lučina, Horní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Dolní Domaslavice, Horní Tošanovice, Třanovice) vedení VVN 460 Nošovice Albrechtice (dotčené obce: Nošovice, Dobrá, Pazderna, Bruzovice, Žermanice) Dále řešeným m prochází vedení elektrické sítě VVN 220 kv, provozováno taktéž společností ČEPS, a.s.: souběžné vedení VVN 245 Lískovec Bujakow (PL) a VVN 246 Lískovec Kopanina (dotčené obce: Žabeň, Sviadnov, Frýdek-Místek, Sedliště, Bruzovice, Žermanice) souběžné vedení VVN Lískovec Prosenice (dotčené obce: Žabeň, Staříč, Brušperk, Fryčovice) vedení VVN 270 Lískovec Povážská Bystrica (SR) (dotčené obce: Žabeň, Sviadnov, Frýdek-Místek, Palkovice, Kozlovice) Vedení elektrické sítě VVN 110 kv je spravováno společnostmi ČEZ, a.s. a ČEPS, a.s. a je jimi protkána především severní část řešeného. Distribuce elektrické energie a napětí v síti jsou bez problémů u většiny obcí. Výjimku tvoří obce Horní Domaslavice, kde je podpětí v síti, obec Morávka, kde není elektrifikována část obce Kotel, obec Dobrá a Sedliště, kde je nedostatečná kapacita v okrajových zónách, obec Nižní Lhoty, kde je třeba posílit střed obce a obec Nošovice, kde je problém s rozvodem pro novostavby. Ve Frýdku-Místku se nachází kogenerační jednotka s výkonem 4 MW e, bioplynovou stanici můžeme nalézt v obci Dolní Tošanovice. O výstavbě fotovoltaické elektrárny uvažují obce Hukvaldy a Palkovice. V provozu jsou již v obcích Frýdek-Místek (2x v k.ú. Panské Nové Dvory), Bruzovice, Nižní Lhoty, Krmelín, Vojkovice a Staré Město. Záměry rozvoje energetické infrastruktury vyplývající ze ZÚR jsou následující: (EDĚ) Vratimov Nošovice, vedení 400 kv pro výkon EDĚ 600 MW (dotčené obce: Bruzovice, Sedliště, Řepiště, Dobrá, Frýdek-Místek, Nošovice, Pazderna) Nošovice Mosty u Jablunkova Varín (SR), souběžné vedení se stávající trasou 400 kv (dotčené obce: Nošovice, Dobrá, Pazderna, Lučina, Vojkovice, Horní a Dolní Tošanovice, Horní Domaslavice) Prosenice Nošovice zdvojení vedení 400 kv (dotčené obce: Dobrá, Kozlovice, Baška, Frýdek-Místek, Raškovice, Nižní Lhoty, Palkovice, Vyšní Lhoty, Nošovice) (EDĚ) Nošovice Albrechtice, vedení 400 kv v souběhu se stávající trasou (dotčené obce: Žermanice, Lučina, Bruzovice, Pazderna, Dobrá, Nošovice, Soběšovice) 85

86 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Spoje Telekomunikační sítě a internet Provoz telekomunikační sítě v řešeném je zajišťován společností Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Řešeným m prochází dálkové optické kabely přenosové sítě společností Telefónica O2 Czech Republic, a.s., České Radiokomunikace a.s., SELF servis, spol. s.r.o., Dial Telecom, a.s., a další (viz. výkres limitů). Dle telefonického dotazníkového šetření provedeného v obcích SO ORP v roce 2010 bylo zjištěno, že všechny obce mají na svém možnost využití vysokorychlostního internetu. Přenos je po telefonních linkách nebo bezdrátově. Působí zde taktéž několik alternativních telekomunikačních operátorů, např. MATTES AD, spol. s.r.o., MCnet LINK, OrbisNet, s.r.o. a další. Území je pokryto sítěmi mobilních operátorů Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Zhoršený signál operátora Telefónica O2 je dle dotazníkového šetření zaznamenán v obcích Bruzovice, Lhotka, Morávka, Palkovice, Pazderna, Řepiště a Sedliště. Zhoršený signá T-Mobile je v obci Kaňovice a zhoršený signál obecně v různých částech obce je v Třanovicích a Vyšních Lhotách. Radiokomunikace Území SO ORP je pokryto televizním signálem ČT1, ČT2, Nova a Prima. Signál vychází z televizních vysílačů, jejichž provozovatelem jsou České Radiokomunikace, a.s. V řešeném se nachází vysílač Lysá Hora, z něhož je vysílán jak televizní, tak radiový signál. Dále je signál přijímán z televizních vysílačů Ostrava, Jeseník, Třinec a Valašské Meziříčí. Rozhlasové vysílače jsou vesměs podobné s vysílači televizními. 86

87 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Indikátory Dopravní obslužnost Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celou dobu včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita silniční dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny X) a v sobotu či neděli (označeno +) na trase do pověřené obce/orp (Frýdek-Místek) a krajského města (Ostrava). Na trase je uvažováno s možností přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně event. nuceného pěšího přesunu mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Pravidla hodnotí se každá obec samostatně hodnotí se všechny spoje veřejné dopravy bez ohledu na druh dopravy hodnotí se pouze spoje zastavující v docházkové vzdálenosti (max. 1 km, tj. 10 až 15 min) od centra obce centrum obce představuje ta část obce, kde se nachází obecní úřad spoje jedoucí v intervalu menším než 15 minut se počítají pouze jako jeden spoj přestup je možný v relacích: 1x pov. obec/orp-krajské město; dále pak nejvýše 2x v relaci obeckraj; max. délka trasy nesmí být větší než o 66 % nejkratšího možného spojení max. doba na přestup je 20 min. vč. event. pěšího přesunu mezi zastávkami Spojení do pov. obce (Frýdek-Místek) ORP (Frýdek-Místek) krajského města (Ostrava) X + X + X + Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna

88 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Spojení do pov. obce (Frýdek-Místek) ORP (Frýdek-Místek) krajského města (Ostrava) X + X + X + Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice Zdroj: platné jízdní řády autobusových a vlakových dopravců, září 2016 X... běžný pracovní den +... nepracovní dny (nižší z hodnot pro sobotu či neděli) -... nehodnoceno Tabulka č : Nastavení indikátoru dopravní obslužnost veřejnou dopravou z do den obec pov. obec nebo sídlo ORP pov. obec sídlo ORP nebo krajské město sídlo ORP nebo krajské město X méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více + méně než a více X méně než 2 2, 3 4, 5 6, 7 8 a více + méně než a více X méně než a více + méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti veřejnou dopravou na základě průměrné známky: -2-1,5 a méně -1-1,49 až -0,5 0-0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více 88

89 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Hodnocení indikátoru dopravní obslužnost veřejnou dopravou obcí SO ORP Frýdek Místek Spojení do minimální průměr hodnocení pov. obce ORP krajského města známka (Frýdek-Místek) (Frýdek-Místek) (Ostrava) X + X + X + Baška ,00 2 Brušperk ,00 2 Bruzovice ,67 2 Dobrá ,00 2 Dobratice ,17 0 Dolní Domaslavice ,00 2 Dolní Tošanovice ,00 2 Fryčovice ,00 2 Frýdek-Místek ,00 2 Horní Domaslavice ,33 0 Horní Tošanovice ,00 2 Hukvaldy ,00 2 Kaňovice ,83-1 Kozlovice ,00 2 Krásná ,50 2 Krmelín ,17 1 Lhotka ,33 1 Lučina ,00 2 Morávka ,00 2 Nižní Lhoty ,00 2 Nošovice ,00 2 Palkovice ,00 2 Paskov ,00 2 Pazderna ,00 2 Pražmo ,00 2 Raškovice ,00 2 Řepiště ,00 2 Sedliště ,00 2 Soběšovice ,00 2 Staré Město ,00 2 Staříč ,00 2 Sviadnov ,00 2 Třanovice ,00 2 Vojkovice ,00 2 Vyšní Lhoty ,00 2 Žabeň ,00 2 Žermanice ,

90 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Vybavenost technickou infrastrukturou Hodnocení indikátoru: zohledňuje celkovou technickou vybavenost obce -2 0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1 1x A 0 2x A 1 3x A 2 4x A (obec s kompletním vybavením) Tabulka č : Hodnocení technické vybavenosti obcí SO ORP Frýdek Místek Název obce Kanalizace ČOV Vodovod Plynofikace Hodnocení indikátoru Baška A A A A 2 Brušperk A A A A 2 Bruzovice A A 0 Dobrá A A A A 2 Dobratice A A 0 Dolní Domaslavice A A A A 2 Dolní Tošanovice A A 0 Fryčovice A A A A 2 Frýdek-Místek A A A A 2 Horní Domaslavice A A 0 Horní Tošanovice A A 0 Hukvaldy A A 0 Kaňovice A A 0 Kozlovice A A A A 2 Krásná A A 0 Krmelín A A A A 2 Lhotka A -1 Lučina A A A A 2 Morávka A A 0 Nižní Lhoty A A 0 Nošovice A A A A 2 Palkovice A A A A 2 Paskov A A A A 2 Pazderna A A 0 Pražmo A A A A 2 Raškovice A A A A 2 Řepiště A A 0 Sedliště A A 0 Soběšovice A A A A 2 Staré Město A A A A 2 Staříč A A 0 Sviadnov A A A A 2 Třanovice A A A A 2 Vojkovice A A 0 Vyšní Lhoty A A 0 Žabeň A A A A 2 Žermanice A A 0 Zdroj: data ÚAP 2016, PRVK MsK, Pozn.: A = Ano, prázdné pole = Ne 90

91 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č Dopravní obslužnost Zdroj: Jízdní řády platné k , EKOTOXA s.r.o Obrázek č Vybavenost technickou infrastrukturou Zdroj: Data UAP 2016, EKOTOXA s.r.o

92 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace SWOT analýza Dopravní infrastruktura SILNÉ STRÁNKY Poloha na západním tahu tzv. Slezského kříže D48 (součást mezinárodní silnice E462 - doplňkové sítě TINA), na silnici I/56 Ostrava - Beskydy a blízkost tahu I/11 na Slovensko. Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení a ve srovnání se standardem zemí EU. Příprava/zahájení staveb zajišťujících dostavbu páteřní komunikační sítě s cílem kompletace tahu D48 a křížení s I/56. Zapojení veřejné dopravy do systému Ostravské integrované dopravy. SLABÉ STRÁNKY Absence obchvatu města Frýdek-Místek při relativně vysoké a výhledově rostoucí automobilové dopravě. Převažující podíl silnic II. a III. třídy ve stávající silniční síti, špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy z důvodu nedostatku finančních prostředků. Problematický dopravně-bezpečností stav na některých frekventovaných křižovatkách a železničních přejezdech, nedostatečná kapacita silnic a křižovatek. Špatný stav železniční infrastruktury. PŘÍLEŽITOSTI Zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě. Rekonstrukce silnice I/56, budování obchvatů a MÚK, snižování znečištění ovzduší a hluku. Optimalizace a rekonstrukce železničních tratí Rozvoj příměstské dopravy (na stávající základní železniční síti), zavedení regionálních expresních spojů zvýšení kvality osobní vlakové přepravy. Zvýšení počtu železničních zastávek na SO ORP snížení docházkové vzdálenosti, růst konkurence schopnosti železniční přepravy Možnost využití prostředků z fondů EU na spolufinancování dopravní infrastruktury. Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání a garáží s pozitivními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích. HROZBY Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury další zhoršování technických parametrů silnic II. a III. třídy. Snížení konkurenceschopnosti železniční dopravy v důsledku odkládání rekonstrukce železničních tratí Zpoždění realizace výstavby obchvatu města Frýdek-Místek a plánovaných akcí - zhoršení propustnosti silniční sítě (D48, I/68, I/11, D56 a I/56). Neřešení přejezdů bez světelného výstražného zařízení s nedostatečnými rozhledovými poměry - zvýšení nehodovosti s dalším rozvojem automobilismu. Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích riziko růstu počtu dopravních nehod. Omezování dopravní obslužnosti SO ORP přispívající k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí. 92

93 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY Vybavenost veřejnými vodovody a relativně bezproblémové zásobování pitnou vodou. Vysoký podíl plynofikace. Rostoucí počet alternativních zdrojů získávání elektrické energie (malé vodní elektrárny, bioplynové stanice, fotovoltaické elektrárny). V SO ORP se nevyskytují výraznější problémy s dodávkou elektrické energie. PŘÍLEŽITOSTI Využití dotačních titulů na vybudování infrastruktury, především kanalizace. Další rozvoj efektivních alternativních zdrojů elektrické energie (zejména spaloven biomasy). Relativní homogennost problémů obcí umožňuje vytvoření společné koncepce pro jejich řešení, kterou by měl zastřešit krajský úřad, případně ORP Frýdek-Místek. SLABÉ STRÁNKY Jen polovina obcí má alespoň částečnou splaškovou kanalizaci na obce Nedostatečná síť ČOV. Správní obvod není zcela soběstačný v zásobování pitnou vodou (část z vodní nádrže Šance na SO ORP Frýdlant nad Ostravicí). Místy problémy s kvalitou či kvantitou vody, zejména v období sucha. Rozptýlená zástavba některých obcí způsobuje problémy při budování technické infrastruktury. HROZBY Starostové obcí i přes existující dotační tituly nemají možnost finančně zabezpečit vybudování, příp. dobudování kanalizace z důvodů vysokých nákladů způsobených rozvolněnou strukturou osídlení. Návrat ke spalování tuhých paliv v důsledku zdražování cen energií a s tím spojený zhoršený stav životního prostředí. Příliv obyvatelstva do obcí vede k zvyšování nároků na infrastrukturu. Pokud se infrastruktura nedobuduje, bude se zhoršovat životní prostředí v postižených obcích. 93

94 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Problémy k řešení Dopravní infrastruktura Kvalita silniční sítě Významným nedostatkem je nedostatečná kapacita hlavních silničních tahů, ale také absence obchvatů řady obcí. Zajištění rostoucích potřeb v nejbližších letech bude vyžadovat přijetí krizových opatření, zejména v období do ukončení výstavby obchvatu. Obdobná situace je na úseku od D48 v trase I/68 Třanovice Nebory (a dále na slovenskou hranici Mosty u Jablunkova. Nutno řešit havarijní stav silnice I/48 na průtahu městem tzv. estakáda. V řadě dalších obcí existují dopravní závady (nevhodné křížení komunikací, neexistence připojovacích a odbočovacích pruhů apod.). Nevyhovující jsou i stávající parametry stávající silnice I/48 a I/56. Pro zkvalitnění silniční sítě je proto nezbytné nejen doplnění silniční sítě, ale i rekonstrukce a modernizace stávající sítě včetně silnic II. a III. třídy, které tvoří hlavní typ silnic na SO ORP. Konkrétní návrhy na dostavbu komunikační sítě a jejich řešení v rámci ÚPD se vztahují k následujícím komunikacím: III/4731, Sedliště námět na přeložku komunikace pro zlepšení výhledového tahu Havířov Frýdek-Místek přes Sedliště - mimo obytné, I/48, II/477 - prověřit možnost výhledové dostavby mimoúrovňové křižovatky tahu D48 náhradou za dvě zrušené (původně zvažované křižovatky) pro napojení stávající silnic I/48 a II/477 včetně úpravy přeložky silnice II/477 v oblasti Starého Města, I/56 dořešení možné dostavby mimoúrovňové křižovatky tahu I/56 v místě stávající průsečné křižovatky v lokalitě Baška Hodoňovice, I/56, rekonstrukce úrovňových křižovatek jižně Frýdku Místku. Dále je úkolem pro územní plánování v rámci zpracování ÚPD jednotlivých obcí vymezit místní komunikace nebo jejich úpravy, jež by směřovaly k minimalizaci počtů vjezdů na silniční síť, jakož i počty křižovatek místních komunikací se silniční sítí, k realizaci navržených místních obslužných komunikací pro vymezené rozvojové plochy. Nové křižovatky je nutné navrhovat v místech s dostatečnými rozhledovými poměry a dle možností s pravoúhlým křížením jednotlivých komunikací. Ke zlepšení dostupnosti a zkvalitnění silniční sítě je třeba vymezit v rámci územních plánů jednotlivých obcí vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání a garáže. Intenzita silniční dopravy Vzhledem ke stávajícímu stavu silniční sítě jsou hodnoty získané měřením intenzity dopravy vysoké zejména v průtazích městem a dalšími obcemi. Problematika vysokého dopravního zatížení silnice v prostoru Frýdek-Místek a jeho očekávaného dalšího růstu bude v cílovém stavu vyřešena vybudováním tzv. jižního obchvatu města FM. Kvalita železniční dopravy Územím SO ORP neprochází žádný železniční koridor a stávající tratě jsou pouze jednokolejné, což v bezprostřední budoucnosti již nebude dostačující. V souvislosti s naléhavou potřebou zajištění připojení průmyslové zóny Nošovice je nutno hlavní pozornost zaměřena na rekonstrukci, optimalizaci a elektrizaci stávající železniční sítě. 94

95 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Intenzita vlakové dopravy Zvýšené požadavky na zlepšení obsluhy dálkovou osobní a regionální osobní dopravou a potřeba zajistit nárůst nákladní dopravy se promítne do růstu jejich intenzity. Pro SO ORP Frýdek-Místek se předpokládají na jednotlivých traťových úsecích následující intenzity vlakové dopravy. Pro zlepšení dopravní obslužnosti osobní železniční dopravou by výhledově měla být realizována následující opatření. Rozvoj příměstské dopravy na základní železniční síti s výrazným nárůstem počtu spojů/den i zlepšením kvality přepravy regionálních zavedením spěšných vlaku (REx regionální expresy). Zvýšení počtu zastávek na stávající železniční síti, zvýšení dostupnosti, zkrácení docházkové vzdálenosti. Rekonstrukce a elektrizace stávajících tratí včetně zdvoukolejnění úseku Ostrava-Kunčice Frýdek-Místek, umožňující zajištění vyššího rozsahu příměstské intervalové dopravy a nákladní drážní dopravy. K základním současným nedostatkům železnic v ČR patří četná úrovňová křížení pozemních komunikaci a dráhy rizikové přejezdy, které jsou zabezpečeny jen výstražnými kříži (bez světelného výstražného zařízení s nedostatečnými rozhledovými poměry, sníženou rychlostí, zvýšenou frekvencí), se zvýšeným výskytem nehod. Na SO ORP se jedná zejména o přejezdy v úsecích mezi stanicemi Baška - Pržno, Frýdek-Místek Baška, Frýdek-Místek Dobrá, a několik křížení místních komunikací s železniční dráhou v úseku Dobrá Hnojník. Řešením je modernizace staničních a traťových zabezpečovacích zařízení s dálkovým ovládáním z řídicích center (snížení rozsahu lidské práce při řízení a organizování drážní dopravy). Dopravní obslužnost hromadnou osobní dopravou Zlepšení obslužnosti hromadnou dopravou především v obcích Kaňovice Horní Domaslavice a Dobratice lze do jisté míry dosáhnout optimalizací zastávek autobusové veřejné dopravy případně vybudováním nových zastávek. Je třeba zavést dostatečnou obslužnost všech obcí také v nepracovní dny Technická infrastruktura Klíčovým problémem je stav splaškové kanalizace na katastrech obcí v rámci SO ORP Frýdek- Místek. Polovina obcí nemá splaškovou kanalizaci a v dohledné době dvou let ji ani nezačne budovat. Tato skutečnost je způsobena vysokými náklady, které nejsou pokryty finančním zdroji. Zatím neexistuje koncepce čištění vod z obytné zástavby. Tento problém je zvýrazněn přílivem obyvatelstva na SO ORP především z Ostravy. 95

96 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace 3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Demografický vývoj K žilo v Moravskoslezském kraji obyvatel, což je o více než pět procent méně než v roce Ve 14 z 22 správních obvodů Moravskoslezského kraje se počet obyvatel v období zmenšil. K největším úbytkům došlo v SO ORP Orlová (-19,9 %), Karviná (-10,2 %) a Havířov (-10 %). V SO ORP Frýdek-Místek v tomto období přibylo 2760 obyvatel (2,54 %) a zaujímá tak 4. příčku. Lépe si vedly pouze SO ORP Bohumín (přibylo 12,9 % obyvatel), Frýdlant nad Ostravicí (9,1 %) a Frenštát p. R. (2,8 %). Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Moravskoslezského kraje v letech Rok Rozdíl mezi lety 2015 a 2005 SO ORP Absolutně Relativně (%) Bílovec ,45 Bohumín ,85 Bruntál ,16 Český Těšín ,73 Frenštát pod Radhoštěm ,84 Frýdek-Místek ,54 Frýdlant nad Ostravicí ,14 Havířov ,95 Hlučín ,98 Jablunkov ,74 Karviná ,22 Kopřivnice ,14 Kravaře ,01 Krnov ,50 Nový Jičín ,94 Odry ,87 Opava ,50 Orlová ,90 Ostrava ,25 Rýmařov ,59 Třinec ,84 Vítkov ,36 Moravskoslezský kraj ,24 Zdroj dat: ČSÚ, 2016 Z grafu níže je patrné, že počet obyvatel v SO ORP Frýdek-Místek se od roku 2001 postupně mírně zvyšuje, pouze v letech 2004 a 2011 byl zaznamenán mírný pokles. Od roku 2001 přibylo ve správním obvodu 2105 obyvatel. 96

97 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Vývoj počtu obyvatel (k ) SO ORP Frýdek-Místek v letech Zdroj dat: ČSÚ, 2016, vlastní zpracování V následující tabulce se dostáváme k vývoji obyvatelstva na úrovni obcí. Největší zisk v počtu obyvatel v relativních číslech mezi lety 2005 a 2015 má obec Kaňovice (45,1 %). Nad 20 % se dostaly ještě obce Žermanice (33,7 %), Žabeň (30,4 %), Sviadnov (29,5 %), Horní Domaslavice (27,5 %), Dolní Domaslavice (26,7 %) a Vojkovice (23 %). Průměrný relativní zisk SO ORP Frýdek-Místek mezi analyzovanými lety je 2,3 % a jak již bylo avizováno výše, vývoj počtu obyvatelstva má rostoucí tendenci. Ztrátu zaznamenaly pouze tři obce Pražmo (-6,8 %), Frýdek-Místek (-4,7 %) a Krásná (-2,1 %). U Frýdku-Místku šlo o velkou absolutní ztrátu 2803 obyvatel. Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Frýdek-Místek v letech Rok Rozdíl mezi lety 2015 a 2005 Název obce Absolutně Relativně (%) Baška ,17 Brušperk ,68 Bruzovice ,99 Dobrá ,32 Dobratice ,30 Dolní Domaslavice ,74 Dolní Tošanovice ,51 Fryčovice ,86 Frýdek-Místek ,70 Horní Domaslavice ,52 Horní Tošanovice ,73 Hukvaldy ,33 Kaňovice ,07 Kozlovice ,39 97

98 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Název obce Rok Rozdíl mezi lety 2015 a Absolutně Relativně (%) Krásná ,10 Krmelín ,72 Lhotka ,63 Lučina ,32 Morávka ,27 Nižní Lhoty ,84 Nošovice ,02 Palkovice ,15 Paskov ,57 Pazderna ,55 Pražmo ,76 Raškovice ,08 Řepiště ,03 Sedliště ,46 Soběšovice ,69 Staré Město ,35 Staříč ,42 Sviadnov ,51 Třanovice ,91 Vojkovice ,99 Vyšní Lhoty ,59 Žabeň ,41 Žermanice ,74 SO ORP Frýdek-Místek ,30 Zdroj dat: ČSÚ, 2016 Celkový přírůstek obyvatelstva je dán součtem přirozeného přírůstku (živě narození - zemřelí) a migračního přírůstku (přistěhovalí - vystěhovalí). Co je příčinou daného populačního vývoje v obcích v posledních letech odhaluje následující graf a tabulka. Vývoj počtu obyvatel mezi lety lze charakterizovat kladným přirozeným přírůstkem s výjimkou let 2011, 2013 a V letech dosahoval přirozený přírůstek vysokých hodnot, který byl způsoben populačním boomem silných ročníků z 80. let minulého století. Od roku 2011 je přirozený přírůstek velmi volatilní a jeho hodnoty jsou nízké až záporné. Pro vývoj počtu obyvatel obcí má dlouhodobě rozhodující význam migrace, která dosahuje mnohem vyšších hodnot než přirozený přírůstek. Migrace zaznamenala největší nárůst v roce 2011 a vysokých hodnot dosahuje až do současnosti. Správní obvod tedy můžeme hodnotit jako atraktivní z hlediska bydlení, jelikož celkový počet obyvatel narůstá díky migraci. Migrace vykazuje velkou variabilitu. Migrují především mladé rodiny a vzdělanější osoby. 98

99 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel v SO ORP Frýdek-Místek v letech Zdroj dat: ČSÚ, 2016 Přirozený přírůstek obyvatelstva SO ORP Frýdek-Místek v letech činil 191 obyvatel. Oproti tomu v následujícím období došlo k přirozenému úbytku (-17 obyvatel). Tato data tedy jasně indikují zastavení populačního boomu. V období přibylo nejvíce obyvatel přirozenou měnou v obcích Lhotka, Horní Tošanovice, Bruzovice, Vojkovice a Žermanice (0,81 0,42 %). Naopak pokles počtu obyvatel přirozenou měnou byl nejvýraznější v obcích Staré Město, Brušperk, Krásná, Nižní Lhoty, Hukvaldy a Soběšovice (úbytek 0,54 0,3 %). Migrační přírůstek v období činil 917 obyvatel a v období činil 751 obyvatel. Nejvyšší migrační přírůstek za druhé sledované období zaznamenaly obce Sviadnov, Kaňovice, Žabeň a Morávka (2-3 %). K migračnímu úbytku došlo pouze ve třech obcích Pražmo, Frýdek-Místek a Nošovice. V předchozím období ubylo obyvatel migrační měnou také v obcích Pražmo a Frýdek-Místek a navíc ve Fryčovicích. Nejvyšší celkový přírůstek obyvatelstva v období vykazovaly obce Sviadnov, Žabeň, Žermanice, Kaňovice, Dolní Tošanovice, Horní Tošanovice a Morávka. Naopak k celkovému úbytku došlo pouze v obcích Pražmo, Frýdek-Místek a Nošovice. Tabulka č : Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v období a Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Název obce rok rel. rok rel. rok rel. rok rel. abs. abs. abs. abs. (%) (%) (%) (%) Baška 8 0, , , ,75 Brušperk -16-0, , , ,14 Bruzovice -2-0, , , ,77 Dobrá 1 0,01 8 0, , ,86 Dobratice -10-0,29 2 0, , ,39 Dolní Domaslavice 9 0,25 1 0, , ,71 Dolní Tošanovice -2-0,21 1 0, , ,92 Fryčovice -5-0, , , ,51 Frýdek-Místek 132 0, , , ,38 Horní Domaslavice -5-0,23 5 0, , ,42 Horní Tošanovice -1-0, , , ,31 Hukvaldy 13 0, , , ,88 99

100 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Název obce Přirozený přírůstek Migrační přírůstek rok rel. rok rel. rok rel. rok rel. abs. abs. abs. abs. (%) (%) (%) (%) Kaňovice -1-0, , , ,29 Kozlovice 10 0,11 0 0, , ,59 Krásná -11-0, , , ,08 Krmelín 11 0,17 9 0, , ,21 Lhotka 5 0, , ,25 4 0,25 Lučina -6-0, , , ,42 Morávka -3-0, , , ,15 Nižní Lhoty -4-0, ,38 2 0,25 6 0,76 Nošovice 3 0,10 5 0, , ,20 Palkovice 8 0, , ,99 3 0,03 Paskov 5 0, , , ,29 Pazderna 0 0,00 1 0,12 8 0,96 3 0,35 Pražmo 7 0,24 2 0, , ,23 Raškovice -3-0,06 6 0, , ,35 Řepiště 1 0, , , ,87 Sedliště 16 0,37 9 0, , ,47 Soběšovice -9-0, , , ,76 Staré Město 7 0, , , ,02 Staříč 17 0, , , ,21 Sviadnov 0 0,00 9 0, , ,91 Třanovice 1 0, , , ,77 Vojkovice 1 0,06 9 0, , ,28 Vyšní Lhoty -5-0, , , ,47 Žabeň 7 0,32 6 0, , ,17 Žermanice 12 1,40 4 0, , ,79 SO ORP Frýdek-Místek 191 0, , , ,23 Zdroj dat: ČSÚ, Věková struktura V následujících tabulkách, které se věnují věkové struktuře obyvatel Moravskoslezského kraje a SO ORP Frýdek-Místek, je pro jednotlivé SO ORP a obce vypočten tzv. index stáří. Jedná se o ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na jedno dítě ve věku do 15 let. V Moravskoslezském kraji se nachází pouze dva správní obvody, ve kterých převyšují děti ve věku do 15 let nad osobami staršími 65 let Kravaře a Jablunkov. Populačně nejstaršími správními obvody jsou Karviná (index stáří - 1,44), Rýmařov (1,43), Havířov (1,41), Krnov (1,31) a Ostrava (1,26). SO ORP Frýdek-Místek dosahuje nižšího indexu stáří (1,15) než je průměr kraje (1,22). 100

101 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace V roce 2015 v porovnání s rokem 2011 a 2013 se v Moravskoslezském kraji zvýšil index stáří z 1,09, resp. 1,13 na 1,22, což poukazuje na pokračující proces demografického stárnutí populace Moravskoslezského kraje. Index stáří v SO ORP Frýdek-Místek má stejně jako v MSK rostoucí tendenci. Stoupl z 1,03, resp. 1,06 na 1,15. Obecně je tedy patrné výrazné zhoršování věkové struktury obyvatel, tj. zejména pokles podílu předproduktivní věkové skupiny 0-14 let a akcelerující nárůst poproduktivní věkové skupiny. Tento jev má negativní vliv nejen na celkovou ekonomickou výkonnost regionů či státu (pakliže nedostatek ekonomicky aktivních není kompenzován migrací obyvatelstva v produktivním věku), ale klade také zvyšující se požadavky na kvantitu a kvalitu sociálních služeb pro seniory, což s sebou nese i rostoucí zátěž veřejných rozpočtů. Tabulka č : Věková struktura SO ORP Moravskoslezského kraje v roce 2015 a vývoj indexu stáří Věková skupina v roce 2015 Index stáří Index stáří Index stáří SO ORP let Bílovec ,15 1,05 1,02 Bohumín ,24 1,13 1,09 Bruntál ,17 0,99 0,90 Český Těšín ,06 0,98 0,95 Frenštát pod Radhoštěm ,18 1,14 1,10 Frýdek-Místek ,15 1,06 1,03 Frýdlant nad Ostravicí ,23 1,15 1,13 Havířov ,41 1,28 1,25 Hlučín ,18 1,12 1,10 Jablunkov ,97 0,90 0,89 Karviná ,44 1,32 1,27 Kopřivnice ,12 1,03 0,98 Kravaře ,93 0,88 0,89 Krnov ,31 1,13 1,04 Nový Jičín ,09 1,00 0,94 Odry ,13 1,00 0,94 Opava ,17 1,08 1,05 Orlová ,10 1,02 1,00 Ostrava ,26 1,20 1,17 Rýmařov ,43 1,16 1,10 Třinec ,23 1,15 1,13 Vítkov ,18 1,05 1,03 Moravskoslezský kraj ,22 1,13 1,09 Zdroj dat: ČSÚ, 2016 Z následující tabulky jsou patrné poměrně značné rozdíly ve věkové struktuře obyvatel jednotlivých obcí. Ve 12 obcích správního obvodu převyšuje předproduktivní složka obyvatelstva poproduktivní složku Sedliště, Horní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Žermanice, Kaňovice, Horní Tošanovice, Vojkovice, Pazderna, Lhotka, Žabeň, Dobratice a Třanovice. Naopak nejvyššího indexu stáří dosahují Krásná (1,67), Soběšovice (1,59) a Pražmo (1,37). Nejvyšší růst indexu stáří oproti roku 2011 zaznamenaly obce Pražmo (o 0,42), Krásná (o 0,41) a Staré Město (o 0,33). Jak již bylo zmíněno výše, v souladu s demografickými trendy v prakticky téměř celé Evropě poroste i poproduktivní složka české populace, což bude do budoucna klást nárok na sociální služby pro lidi v důchodovém věku. Právě obce s nejvyšším indexem stáří by měly tento problém začít řešit co nejdříve. 101

102 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Podíl věkových skupin obyvatel v roce 2015 a vývoj indexu stáří Věková skupina v roce 2015 Index stáří Index stáří Název obce let Index stáří 2011 Baška ,18 1,10 1,05 Brušperk ,21 1,16 1,12 Bruzovice ,09 1,05 1,05 Dobrá ,30 1,35 1,25 Dobratice ,97 0,88 0,95 Dolní Domaslavice ,04 0,87 0,89 Dolní Tošanovice ,76 0,80 0,68 Fryčovice ,23 1,18 1,13 Frýdek-Místek ,20 1,08 1,04 Horní Domaslavice ,76 0,75 0,86 Horní Tošanovice ,78 0,80 0,93 Hukvaldy ,29 1,29 1,28 Kaňovice ,77 0,52 0,54 Kozlovice ,02 1,06 1,06 Krásná ,67 1,47 1,26 Krmelín ,07 1,05 0,99 Lhotka ,90 0,96 0,99 Lučina ,20 1,10 1,17 Morávka ,00 1,14 1,29 Nižní Lhoty ,30 1,50 1,49 Nošovice ,11 0,90 0,82 Palkovice ,14 0,97 0,97 Paskov ,06 0,90 0,82 Pazderna ,88 0,90 1,06 Pražmo ,37 1,17 0,96 Raškovice ,18 1,21 1,21 Řepiště ,11 1,08 1,10 Sedliště ,72 0,69 0,71 Soběšovice ,59 1,45 1,47 Staré Město ,20 0,97 0,87 Staříč ,00 0,82 0,89 Sviadnov ,08 1,15 1,11 Třanovice ,99 0,91 0,93 Vojkovice ,82 0,83 0,90 Vyšní Lhoty ,24 0,94 0,97 Žabeň ,94 0,97 1,18 Žermanice ,76 0,65 0,63 SO ORP Frýdek- Místek ,15 1,06 1,03 Zdroj dat: ČSÚ,

103 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Vzdělanostní struktura Vzdělanost obyvatel představuje významný faktor ovlivňující hospodářské podmínky a soudržnost obyvatel obce. Dále je vysoká úroveň lidského kapitálu jedním ze základních předpokladů pro rozvoj obce či regionu. S rostoucí vzdělaností koreluje pokles nezaměstnanosti, roste sociální kapitál, občanská společnost a angažovanost v komunitách. Obecně deklarovaná vzdělanost obyvatelstva ČR roste, avšak její prostorová distribuce je značně nerovnoměrná. Procesy suburbanizace a preference bydlení v kvalitním prostředí způsobují difúzi lidského kapitálu i do oblastí, které v předchozím období byly vnímané jako neperspektivní. Nicméně i nadále nejnižší vzdělanostní úroveň obyvatelstva přetrvává u neatraktivních zemědělských obcí a nově vzniká v některých lokalitách velkých neatraktivních sídlišť. V desetiletém období mezi roky 2001 a 2011 došlo k významné změně vzdělanostní úrovně obcí. Výrazně se zmenšil počet obyvatel v méně kvalifikovaných skupinách. V SO ORP Frýdek-Místek klesl podíl obyvatel bez vzdělání a se základním vzděláním z 22,8 % na 18 % a dostal se tak i pod úroveň ČR (19,1 %). Podíl obyvatel se středoškolským vzděláním bez maturity klesl z 39,3 % na 36,1 % a mírně převyšuje úroveň ČR (34,9 %). A opačně byla posílena složka obyvatelstva s maturitou (nárůst z 25,8 % na 32,1 %, dostala se tak nad úroveň ČR (31,5 %)) a vyšším odborným vzděláním a vysokoškolským vzděláním (nárůst z 12 % na 13,9 %). Podíl vysokoškoláků a obyvatel s VOŠ je však v obcích správního obvodu stále nižší než průměr ČR (14,5 %). Z pohledu jednotlivých obcí je relativní podíl vysokoškoláků nejvyšší v obcích Krmelín, Sviadnov, Staré Město, Brušperk, Baška, Řepiště a Palkovice. Blíže vzdělanostní strukturu jednotlivých obcí popisuje následující tabulka. Tabulka č : Vzdělanostní struktura v roce 2001 a 2011 v SO ORP Frýdek-Místek (v %) Rok Obyvatelé bez vzdělání a se ZŠ Obyvatelé se SŠ bez maturity Obyvatelé se SŠ s maturitou Obyvatelé s VOŠ a VŠ ,84 39,31 25,82 12, ,00 36,05 32,06 13,89 Zdroj dat: ČSÚ, 2016 Tabulka č : Vzdělanostní struktura v roce 2011 v % Název obce bez vzdělání základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) nástavbové studium vyšší odborné vzdělání vysokoškolské Bc. z toho Mgr. Baška 0,2 15,7 35,3 29,8 3,4 1,2 14,5 14,9 82,5 Brušperk 0,1 15,8 34,1 30,3 3,7 1,1 15,0 15,9 81,3 Bruzovice 0,3 21,0 36,2 27,4 1,9 0,5 12,7 17,7 82,3 Dobrá 0,5 16,9 36,4 30,7 2,6 0,8 12,1 18,8 79,9 Dobratice 0,1 18,8 36,0 28,3 2,3 0,9 13,6 23,2 76,0 Dolní Domaslavice 0,4 17,5 38,2 28,6 2,3 1,5 11,6 23,4 74,8 Dolní Tošanovice 0,0 20,9 44,2 24,0 2,3 0,0 8,5 27,3 72,7 Fryčovice 0,2 14,8 39,3 30,0 2,7 0,8 12,2 19,1 79,7 Frýdek-Místek 0,4 17,9 35,8 28,8 3,1 1,2 12,8 16,4 81,0 Horní Domaslavice 0,4 18,4 39,5 28,2 1,3 0,9 11,5 20,6 74,6 Horní Tošanovice 0,5 22,7 42,5 22,7 2,2 0,2 9,0 18,9 81,1 103

104 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Název obce bez vzdělání základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) nástavbové studium vyšší odborné vzdělání vysokoškolské Bc. z toho Mgr. Hukvaldy 0,3 16,6 35,8 30,5 3,7 1,3 11,9 14,2 82,6 Kaňovice 1,2 12,4 40,2 31,5 0,8 0,4 13,3 18,8 81,3 Kozlovice 0,4 20,2 36,0 29,0 2,6 1,2 10,6 25,9 72,9 Krásná 0,4 22,2 39,2 25,4 2,1 0,7 10,1 25,9 68,5 Krmelín 0,2 16,4 29,3 30,4 3,2 1,1 19,4 13,2 84,5 Lhotka 0,0 17,3 35,5 30,1 4,5 0,2 12,3 17,3 80,8 Lučina 0,9 17,9 38,6 27,5 3,2 1,1 10,8 18,7 74,8 Morávka 0,7 20,4 36,0 27,5 1,2 1,1 13,0 17,4 79,1 Nižní Lhoty 0,9 20,9 38,6 26,0 1,4 0,5 11,6 28,0 68,0 Nošovice 0,3 17,3 38,8 28,0 2,5 0,9 12,1 11,0 82,4 Palkovice 0,2 15,8 34,7 31,0 2,8 0,9 14,4 16,5 82,4 Paskov 0,2 16,5 38,0 30,3 2,7 0,8 11,5 17,0 79,3 Pazderna 0,4 17,7 40,9 26,6 2,1 0,8 11,4 11,1 88,9 Pražmo 0,8 21,5 36,1 28,0 3,4 0,5 9,6 19,7 77,6 Raškovice 0,5 21,5 37,9 25,6 2,8 1,3 10,3 13,3 85,3 Řepiště 0,1 14,0 34,4 32,9 3,2 0,9 14,5 15,4 81,6 Sedliště 0,7 18,2 37,7 28,2 2,6 0,7 11,9 11,8 85,3 Soběšovice 1,0 17,7 35,6 28,3 2,3 1,7 13,4 12,0 83,7 Staré Město 0,4 13,8 35,7 29,1 3,5 0,8 16,7 14,8 81,0 Staříč 0,3 17,0 39,5 30,4 1,8 1,0 10,0 18,2 80,6 Sviadnov 0,2 14,6 33,0 29,9 3,5 1,1 17,8 19,0 79,2 Třanovice 0,9 22,6 32,8 30,2 1,8 0,6 11,1 16,0 83,0 Vojkovice 0,4 18,1 43,3 27,5 1,9 1,1 7,7 16,7 77,8 Vyšní Lhoty 1,0 17,9 38,5 26,5 2,5 0,9 12,6 22,4 74,1 Žabeň 0,5 15,2 39,0 31,4 3,0 1,1 9,7 10,9 83,6 Žermanice 0,4 14,0 32,8 36,7 3,1 0,9 12,2 10,7 85,7 SO ORP Frýdek- Místek 0,4 17,6 36,0 29,1 3,0 1,1 12,8 16,7 80,7 Zdroj: ČSÚ, SLDB Školy a školská zařízení V SO ORP Frýdek-Místek má 26 z 37 obcí mateřskou školu. V každé z těchto obcí se nachází jedna mateřská škola, pouze Frýdek-Místek má 14 mateřských škol a Pražmo 2. Základní škola se nachází ve 25 obcích (Frýdek-Místek má 14 základních škol). 9 obcí nemá na svém katastru ani mateřskou ani základní školu. 104

105 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Mateřské a základní školy v SO ORP Frýdek-Místek Název obce Mateřské školy Základní školy ročník ročník Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: ČSÚ, Databáze škol a školek,

106 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Střední vzdělávání nabízí ve správním obvodu město Frýdek-Místek. Nabízí následující střední školy, gymnázia, jazykové školy a vyšší odborné školy: Státní SŠ: Střední škola gastronomie, oděvnictví a služeb Střední škola elektrostavební a dřevozpracující Střední škola oděvní a obchodně podnikatelská Střední škola, Základní škola a Mateřská škola (vzdělávání žáků s mentálním postižením) Střední škola zemědělská a lesnická Střední zdravotnická škola Střední průmyslová škola, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku- Místku Soukromé SŠ: Soukromá střední škola podnikatelská Střední škola informačních technologií Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek Střední uměleckoprůmyslová škola Gymnázia: Gymnázium a Střední odborná škola (státní) Gymnázium Petra Bezruče (státní) Gymnázium Prigo (soukromé) Jazykové školy (soukromé): Jazyková škola IM PRIMA School Vyšší odborná škola: Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku- Místku (státní) GOODWILL vyšší odborná škola (soukromá) Ve správním obvodu se nenachází žádná vysoká škola Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Informace o zdravotnických zařízeních a zařízeních sociální péče byla čerpána z Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb a z Registru poskytovatelů sociálních služeb. Jak je patrné z tabulek níže, zdravotní i sociální péče je výrazně koncentrována do správního střediska Frýdku-Místku. Nachází se zde 2 nemocnice, léčebna pro dlouhodobě nemocné, stacionáře i zdravotnická záchranná služba. Frýdek-Místek rovněž nabízí nejvíce lékařů. Ordinace lékařů (pro dospělé, děti a dorost, stomatologa, gynekologa) však fungují i v ostatních obcích zejména Brušperk a Dobrá. Sociální zařízení a péči poskytuje zejména Frýdek-Místek, domovy důchodců se nacházejí taky v Brušperku a Palkovicích. Sociální péče je zaměřena zejména na důchodce, ženy a matky s dětmi, osoby s kombinovaným, mentálním a tělesným postižením. V řadě obcí nefunguje ani jedno zařízení sociálních nebo zdravotních služeb a obyvatelé jsou nuceni dojíždět do okolních obcí. 106

107 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Zdravotnická zařízení v SO ORP Frýdek-Místek Počet Zařízení v obcích (počet zařízení) zařízení Nemocnice Léčebny pro dlouhodobě nemocné Stacionáře Zdravotnická záchranná služba Samostatná ordinace prakt. lékaře pro dospělé Samostatná ordinace prakt. lékaře pro děti a dorost 2 FM 1 FM 2 FM 2 FM, Nošovice Baška, Brušperk (2), Dobrá (2), Dolní Domaslavice, Fryčovice, FM (30), Hukvaldy, 54 Kozlovice, Krmelín, Lučina, Morávka, Nošovice, Palkovice (2), Paskov (2), Raškovice, Sedliště, Staříč, Sviadnov (2), Třanovice, Vojkovice 25 Brušperk, Dobrá, FM (12), Horní Tošanovice (2), Hukvaldy, Kozlovice, Lučina, Morávka, Palkovice, Paskov, Raškovice, Třanovice (2) Samostatná ordinace lékaře specialisty 49 Brušperk, FM (48) Samostatná ordinace stomatologa 47 Brušperk (2), Dobrá (2), Fryčovice, FM (42) Samostatná ordinace gynekologa 17 Baška, Brušperk, Dobrá, FM (12), Kozlovice, Raškovice Domácí zdravotní péče 6 Baška, FM (5), Lékárny 25 Brušperk (2), Dobrá, Fryčovice, FM (16), Hukvaldy, Kozlovice, Palkovice, Paskov, Raškovice Zdroj: Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb, 2016 Zařízení sociální péče Domovy pro seniory: Domov pro seniory Frýdek-Místek Domov pro seniory Ondráš, Brušperk Dům pokojného stáří (Charita Frýdek-Místek) Penzion pro seniory Frýdek-Místek Společně ve stáří, Palkovice Azylové domy: SÁRA Frýdek-Místek o Azylový dům pro matky s dětmi, o Azylový dům pro ženy o Azylový dům pro ženy byt č. 32 BETHEL Frýdek-Místek o azylový dům o azylový dům byty č. 2, č. 21, č. 22 Pečovatelská služba: Centrum pečovatelské služby Frýdek-Místek (ambulantní, terénní) Domácí Péče OPORA, Frýdek-Místek (terénní) Charitní pečovatelská služba, Frýdek-Místek (terénní) Penzion pro seniory Frýdek-Místek (terénní) 107

108 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Denní stacionáře: Handicap centrum Škola života Frýdek-Místek Linie radosti, Frýdek-Místek ŽIRAFA Integrované centrum Frýdek-Místek Domovy pro osoby se zdravotním postižením: Náš svět, Frýdek-Místek Chráněné bydlení: Slunečný domov, Frýdek-Místek Náš svět, Frýdek-Místek ŽIRAFA Integrované centrum Frýdek-Místek Indikátory Jako indikátory pro hodnocení sociodemografických podmínek v SO ORP Frýdek-Místek byly zvoleny vývoj počtu obyvatel mezi lety , index stáří (který vychází z věkové struktury obyvatelstva k ) a podíl osob s vysokoškolským vzděláním (výsledky ze SLDB 2011). Hodnocení indikátoru vývoje počtu obyvatel: -2 méně než -4,0 % -1-4 až -1 % 0-0,99 až 2,99 % 1 3 až 9,99 % 2 10 % a více Hodnocení indikátoru index stáří: -2 1,25 a více -1 1,10 1,24 0 0,95 1,09 1 0,80 0,94 2 méně než 0,80 Hodnocení indikátoru podíl osob s vysokoškolským vzděláním: -2 méně než 11 % ,99 % ,49 % 1 12,5 13,49 % 2 13,5 % a více Tabulka č : Hodnocení indikátorů Název obce Změna počtu obyvatel mezi lety (%) HI Index stáří k HI Podíl obyvatel s VŠ vzděláním (%) 2011 HI Baška 14,17 2 1, ,5 2 Brušperk 8,68 1 1, ,0 2 Bruzovice 11,99 2 1, ,7 1 Dobrá 6,32 1 1, ,1 0 Dobratice 16,30 2 0, ,6 2 D. Domaslavice 26,74 2 1, ,6-1 Dolní Tošanovice 11,51 2 0,76 2 8,5-2 Fryčovice 6,86 1 1, ,2 0 Frýdek-Místek -4,70-2 1, ,8 1 H.Domaslavice 27,52 2 0, ,5-1 Horní Tošanovice 16,73 2 0,78 2 9,0-2 Hukvaldy 5,33 1 1, ,

109 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Název obce Změna počtu obyvatel mezi lety (%) HI Index stáří k HI Podíl obyvatel s VŠ vzděláním (%) 2011 Kaňovice 45,07 2 0, ,3 1 Kozlovice 5,39 1 1, ,6-2 Krásná -2,10-1 1, ,1-2 Krmelín 18,72 2 1, ,4 2 Lhotka 12,63 2 0, ,3 0 Lučina 13,32 2 1, ,8-2 Morávka 9,27 1 1, ,0 1 Nižní Lhoty 4,84 1 1, ,6-1 Nošovice 1,02 0 1, ,1 0 Palkovice 12,15 2 1, ,4 2 Paskov 3,57 1 1, ,5-1 Pazderna 13,55 2 0, ,4-1 Pražmo -6,76-2 1,37-2 9,6-2 Raškovice 2,08 0 1, ,3-2 Řepiště 11,03 2 1, ,5 2 Sedliště 18,46 2 0, ,9-1 Soběšovice 6,69 1 1, ,4 1 Staré Město 19,35 2 1, ,7 2 Staříč 12,42 2 1, ,0-2 Sviadnov 29,51 2 1, ,8 2 Třanovice 6,91 1 0, ,1-1 Vojkovice 22,99 2 0,82 1 7,7-2 Vyšní Lhoty 0,59 0 1, ,6 1 Žabeň 30,41 2 0,94 1 9,7-2 Žermanice 33,74 2 0, ,2 0 SO ORP Frýdek- Místek 2,30 0 1, ,8 1 Zdroj: ČSÚ, 2016 HI 109

110 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Relativní změna počtu obyvatel v letech Zdroj: ČSÚ, EKOTOXA s.r.o Obrázek č : Index stáří v roce 2015 Zdroj: ČSÚ, EKOTOXA s.r.o

111 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Podíl osob s vysokoškolským vzděláním v roce 2011 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011, EKOTOXA s.r.o SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Růst počtu obyvatel u naprosté většiny obcí (dáno Úbytek počtu obyvatelstva přirozenou měnou. zejména migračním přírůstkem). Nižší index stáří než je průměr Moravskoslezského Ukončení populačního boomu. kraje. Zlepšující se vzdělanostní úroveň obyvatelstva. Poproduktivní složka obyvatelstva převyšuje Nárůst vysokoškoláků na úrok obyvatel se předproduktivní složku. Index stáří má navíc mírně základním nebo středoškolským (bez maturity) rostoucí tendenci. vzděláním. V rámci SO ORP jsou v dostatečné kapacitě Minimální nebo žádná nabídka zdravotní a sociální zastoupeny mateřské, základní i střední školy. péče ve většině obcí (nutnost dojíždění do Frýdku- Místku). Frýdek-Místek nabízí dostatečnou zdravotní i sociální péči. PŘÍLEŽITOSTI Využití strukturálních fondů EU pro doplnění komunitní infrastruktury. Využití obytné atraktivity jako předpokladu růstu počtu obyvatel (migrace obyvatel do většiny obcí). HROZBY Další úbytek počtu obyvatel vlivem nízké porodnosti. Stárnutí populace a s tím spojené ekonomické problémy a snížení atraktivity regionu pro mladší obyvatelstvo. 111

112 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Problémy k řešení Ve sledovaném období došlo k přírůstku obyvatelstva, který byl dán migrací. Lidé tedy mají tendenci se do regionu stěhovat, což svědčí o jeho atraktivitě. Bylo by vhodné posilovat jeho atraktivitu, rozvíjet občanský i společenský život v obcích, průběžně doplňovat nabídku bydlení i potřebnou infrastrukturu. Při sledování rozdílu mezi živě narozenými a zemřelými můžeme vidět, že dochází k přirozenému úbytku obyvatel, který pravděpodobně setrvá i nadále. Naplnila se tak obava, že populační růst v předchozích letech bude pouze krátkodobého charakteru. Největší přirozené přírůstky v počtu obyvatel mezi lety 2013 a 2015, které mají Lhotka, Horní Tošanovice a Bruzovice, nedosahují ani 1 % (v absolutních číslech se jedná o přírůstek obyvatel). Věková skladba Frýdeckomístecka není příliš příznivá, na 1 dítě ve věku do 15 let zde připadá 1,15 obyvatel starších 65 let. Nejvyšší hodnoty indexu stáří dosahují obce Krásná (1,69), Soběšovice (1,59) a Pražmo (1,37). Index stáří má navíc rostoucí tendenci a i nadále se dá předpokládat stárnutí obyvatelstva. V souvislosti s tím bude potřeba dále rozvíjet sociální péči pro starší občany, sledovat kapacity domovů důchodců a průběžně je rozšiřovat. Vzhledem k tomu, že analýza demografického vývoje indikuje konec populačního boomu, nebylo by vhodné významně rozšiřovat kapacity mateřských škol. Pakliže by k tomu došlo, je nutné mít zajištěné využití nových (a vzápětí uvolněných) prostor v budoucnu. Současný populační boom za pár let pozitivně ovlivní i obsazenost základních škol. Celorepublikový trend růstu vzdělanosti se potvrdil i na příkladu Frýdeckomístecka. Nejkvalitnější jsou vzdělanostní poměry v obcích Krmelín, Sviadnov, Staré Město a Brušperk (hodnoceno na základě VŠ vzdělání). Město Frýdek-Místek se v porovnání s ostatními obcemi umístilo až na 12. místě. Hlavním úkolem obcí v následujících letech by mělo být vytvoření co nejlepších podmínek pro život obyvatel všech věkových skupin, především však nejstaršího obyvatelstva, protože připravenost obcí na prudký nárůst této složky obyvatelstva je doposud malá. Rostoucí vzdělanostní úroveň obyvatelstva bude přinášet nové a snad i inovativní impulzy pro rozvoj regionu, což by měly územně plánovací koncepce jednoznačně podporovat. Proto bude třeba zvážit v územním plánu nabídky nových ploch pro bydlení a rekreaci za účelem urychlení tohoto pozitivního vývoje. Obce za účelem zajištění těch nejlepších podmínek pro život svého obyvatelstva můžou využívat strukturálních fondů a Programu rozvoje venkova financovaných z Evropské unie Na základě analýzy podmínek řešeného (z hlediska hospodářského, soudržnosti obyvatel a životního prostředí) by měly být formulovány územně plánovací koncepce rozvoje obcí, vytvářející obecné základní rámce pro výstavbu a vyvážený (udržitelný) rozvoj v řešeném. Tato koncepce by měla respektovat i sociodemografické podmínky obcí a jejich logickým výstupem je prognóza vývoje obyvatel řešeného s navazující bilancí bydlení, sloužící jako podklad pro: 1. Koncepci rozvoje sociální infrastruktury 2. Posouzení přiměřenosti nabídky nových ploch, zejména pro bydlení 3. Optimalizace kapacit základních a mateřských škol s ohledem na krátkodobost zvýšeného počtu dětí v současném období. Při formulaci zadání územních plánů jednotlivých obcí by měly být zohledněny jejich specifické problémy (výrazný pokles či růst počtu obyvatel) spolu s dalšími vazbami, které je nutno prověřit, tj. zejména na komunitní plánování (stárnutí obyvatel) obcí, problémy sídlišť apod. 112

113 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace 3.8 BYDLENÍ Ukazatelé bydlení jsou jedny z nejdůležitějších pro hodnocení socioekonomických poměrů, protože dokáží reflektovat ekonomický růst a konkurenceschopnost domácností, kvalitu domovního a bytového fondu a celkovou atraktivitu sledovaného regionu. Důkladná analýza stavu domovního a bytového fondu se tak v kombinaci s demografickou analýzou stává velmi důležitým předpokladem pro vypracování správného a efektivního plánu rozvoje každého regionu. Dostupná evidence počtu obydlených a neobydlených domů a bytů a jejich podrobnější dělení až do úrovně obcí je k dispozici pouze z jednotlivých Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), které probíhají jednou za deset let. Datovou základnu proto tvoří především data ze SLDB definitivní výsledky za rok 2011, které umožňují hlubší porozumění chování obyvatel daného regionu. Další data pochází především z Veřejné databáze ČSÚ. Definitivní výsledky SLDB 2011 jsou zpracovány a publikovány ve vztahu k novému ukazateli, kterým je obvykle bydlící obyvatelstvo, resp. podle místa obvyklého pobytu 1. Tato data nejsou porovnatelná s předchozím sčítáním, protože v roce 2001 byly ukazatelé vztažené k trvalému pobytu Domovní fond V roce 2011 bylo na SO ORP Frýdek-Místek evidováno celkem domů, z kterých bylo klasifikováno jako obydlené, což představuje obydlenost 88,6 %. Z obydlených domů výrazně převažují rodinné domy nad bytovými (RD tvoří téměř 90 %). Podíl bytových domů se logicky snižuje s klesající velikostí sídel. Nejvyšší podíl neobydlených domů lze pozorovat v obcích s vysokým rekreačním potenciálem - Morávka (41,1 %), Krásná (36,2 %) a Lhotka (24,2 %). Naopak nejnižší podíl neobydlených domů vykazuje Staříč (4,4 %), Fryčovice (4,5 %), Krmelín (6,1 %), Pazderna (6,4 %) a Sviadnov (6,5 %). Vysoký absolutní počet neobydlených domů v krajském městě je možné přisuzovat objektům, které neslouží k bydlení (administrativní a školní budovy, průmyslové a výrobní závody atd.). Celkově je možné se domnívat, že nízký podíl obydlenosti převažuje ve správních obvodech venkovského charakteru, kde neobydlené domy využívají jejich vlastníci často k rekreaci. Tabulka č : Domovní fond v roce 2011 Obec Domy celkem Obydlené domy celkem RD Neobydlené domy BD celkem RD BD Neobydlené domy využívané k rekreaci Podíl neobydlených domů (%) Baška ,5 Brušperk ,6 Bruzovice ,2 Dobrá ,2 Dobratice ,9 D. Domaslavice ,6 D. Tošanovice ,0 Fryčovice ,5 Frýdek-Místek ,8 H. Domaslavice ,6 H. Tošanovice ,0 Hukvaldy ,8 1 Místo obvyklého pobytu osoby je definováno jako místo, kde osoba obvykle tráví období svého každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost z důvodu rekreace, návštěv, pracovních cest, pobytu ve zdravotnickém zařízení apod. a kde je členem konkrétní domácnosti. 113

114 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obec Domy celkem Obydlené domy celkem RD Neobydlené domy BD celkem RD BD Neobydlené domy využívané k rekreaci Podíl neobydlených domů (%) Kaňovice ,4 Kozlovice ,7 Krásná ,2 Krmelín ,1 Lhotka ,2 Lučina ,8 Morávka ,1 Nižní Lhoty ,0 Nošovice ,9 Palkovice ,3 Paskov ,5 Pazderna ,4 Pražmo ,1 Raškovice ,8 Řepiště ,9 Sedliště ,3 Soběšovice ,0 Staré Město ,5 Staříč ,4 Sviadnov ,5 Třanovice ,3 Vojkovice ,6 Vyšní Lhoty ,1 Žabeň ,0 Žermanice ,4 SO ORP Frýdek-Místek ,4 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 Pozn.: RD rodinné domy, BD bytové domy Kvalita domovního fondu se do jisté míry odvíjí od stáří domů. V tomto případě je vodícím údajem podíl domů postavených před rokem 1971 na celkovém počtu domů. Výsledky tohoto ukazatele dosahující poměrně vysokých hodnot (46,2 % za celé SO ORP Frýdek-Místek) se jeví poměrně nepříznivě. Při pohledu na výsledky za jednotlivé obce lze pozorovat značnou rozkolísanost. V obcích Krmelín a Soběšovice tvoří domy postavené před rokem 1971 pouze okolo 35 % domů. Oproti tomu můžeme sledovat velmi vysoký podíl staré zástavby v obcích Nižní Lhoty (60 %), Bruzovice (56,7 %), Krásná (55,2 %), Morávka (52,2 %) a Paskov (52 %). Od 70. let až do roku 2000 výstavba klesala a v posledním sledovaném desetiletí byl zaznamenán nárůst. V období bylo průměrně postaveno 221 domů za rok. Dle SLDB je průměrné stáří rodinných domů v Moravskoslezském kraji 45,3 let a bytových domů 51,1 let. Při srovnání 22 správních obvodů Moravskoslezského kraje zaujímá SO ORP Frýdek-Místek 7. nejlepší příčku ve stáří rodinných domů (průměrné stáří rodinných domů dosahuje 42,5 let) a 4. příčku ve stáří bytových domů, které je zde 44 let. 114

115 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Domy podle období výstavby Obec Období výstavby nebo rekonstrukce domu 1919 a dříve Podíl domů postavených před r (%) Průměrné stáří obydlených domů všech RD BD Baška ,1 41,0 40,7 64,7 Brušperk ,0 43,5 43,1 48,4 Bruzovice ,7 50,4 50,5 45,4 Dobrá ,0 42,7 42,9 27,8 Dobratice ,1 43,5 43,4 45,0 D. Domaslavice ,0 38,6 38,6 18,0 D.Tošanovice ,2 40,9 41,2 - Fryčovice ,4 42,7 42,8 30,8 Frýdek-Místek ,0 43,2 42,3 45,0 H. Domaslavice ,8 44,5 43,8 18,0 H.Tošanovice ,2 48,1 47,7 35,0 Hukvaldy ,3 46,2 46,4 45,0 Kaňovice ,9 35,6 35,4 - Kozlovice ,1 43,3 43,2 44,3 Krásná ,2 47,4 47,1 48,5 Krmelín ,2 35,9 35,8 39,0 Lhotka ,1 41,6 42,1 - Lučina ,4 38,9 38,9 42,2 Morávka ,2 46,3 46,6 49,7 Nižní Lhoty ,0 54,1 53,5 73,0 Nošovice ,3 38,3 38,1 43,1 Palkovice ,0 40,8 40,6 51,2 Paskov ,0 47,6 48,4 37,3 Pazderna ,0 43,3 42,1 - Pražmo ,5 40,3 40,8 34,5 Raškovice ,9 42,9 42,9 39,6 Řepiště ,7 41,4 41,4 56,0 Sedliště ,4 41,5 41,6 35,0 Soběšovice ,2 38,9 38,8 33,8 Staré Město ,8 47,8 47,6 47,0 Staříč ,9 41,8 43,3 25,6 Sviadnov ,5 41,3 42,0 31,6 Třanovice ,8 42,7 42,5 51,5 Vojkovice ,7 35,6 35,0 35,0 Vyšní Lhoty ,3 40,6 40,7 40,0 Žabeň ,8 41,8 41,7 56,0 Žermanice ,2 38,3 38,6 35,0 SO ORP Frýdek-Místek ,2 42,5 44,0 Zdroj: ČSÚ, SLDB

116 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Bytový fond V roce 2011 bylo v SO ORP Frýdek-Místek evidováno bytů, z nichž bylo obydlených. Obydlenost bytů činí 84,4 %. Z celkového počtu bytů se jich více než polovina nacházela v krajském městě Frýdku-Místku. Ve všech obcích s výjimkou Frýdku-Místku převládají byty v rodinných domech nad byty v bytových domech. Dle právního důvodu užívání bytů je více než polovina bytů (55 %) v osobním vlastnictví, z toho ve vlastním domě má byt celkem vlastníků (35 %). Téměř pětina bytů (18,8 %, 8754 bytů) je nájemních a 4,8 % (2250) jsou byty družstevní. Tabulka č : Byty a jejich členění podle právních důvodů užívání v roce 2011 Z toho obydlené Právní důvod užívání bytu Byty Obce, SO ORP celkem celkem v RD v BD ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní družstevní Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov

117 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obce, SO ORP Byty celkem Z toho obydlené celkem v RD v BD ve vlastním domě Právní důvod užívání bytu v osobním vlastnictví nájemní družstevní Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek- Místek Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 Rychlost a objem bytové výstavby jsou důležitými hospodářskými ukazateli ekonomické prosperity sledovaného regionu. V období s ekonomicky příznivou situací se zvyšuje poptávka po novém bydlení, čímž logicky roste i samotná výstavba. Uvedená data prezentují vývoj dokončených bytů mezi lety 2007 a 2015 na úrovních SO ORP Frýdek-Místek, Moravskoslezského kraje a České republiky. Rozsah státem a obcemi dotované výstavby a jejich vliv na alokaci se v posledních letech spíše snižuje. V některých letech a obcích má však velký podíl. Stále významnějším faktorem se stávají podmínky financování nové bytové výstavby (zejména hypotéky a stavební spoření), podobně jak ve vyspělých zemích. Makroekonomické podmínky se tak stávají hlavním faktorem nové bytové výstavby. Na většiny obcí však působí na novou výstavbu bytů řada místních faktorů (nabídka a ceny pozemků, podpora výstavby z veřejných zdrojů, infrastrukturní příprava, alokace investic v oblasti služeb, změny v nabídce pracovních míst v regionu, dopravní dostupnost). Hrubé přírůstky počtu bytů jsou tvořeny zejména novou bytovou výstavbou (viz následující tabulka). Při interpretaci je třeba brát na vědomí, že přírůstky jsou stále častěji tvořeny i tzv. neevidovanými přírůstky bytů (10 20 % z celkového objemu nových bytů ročně). Tento pojem se poprvé objevil po SLDB 2001, kdy přírůstek počtu bytů byl výrazně vyšší než nová bytová výstavba. Zdrojem neevidovaných přírůstků bytů je vznik nových bytů především v rodinných domech a jiných objektech (využívaných k rekreaci, podnikání). Tyto byty vznikají často bez evidence stavebních úřadů, v objektech, které již mají číslo popisné nebo evidenční (např. úpravami podkrovních prostor v rodinném domě) a jsou připojeny na sítě. Počet dokončených bytů v SO ORP Frýdek-Místek v letech rostl, od té doby má klesající tendenci. V roce 2015 bylo dokončeno pouze 243 bytů, což ve sledovaném období spolu s rokem 2007 (kdy bylo dokončeno 242 bytů) představuje minimum postavených bytů. Naopak maxima 415 dokončených bytů bylo dosaženo už v roce Stejně tak v Moravskoslezském kraji proběhla největší bytová výstavby v roce 2009 a v ČR v roce Z hlediska bydlení jsou nejatraktivnějšími obcemi Frýdek-Místek (kde se v letech postavilo 790 nových bytů), Brušperk, Sviadnov, Krmelín, Baška, Palkovice a Paskov. Naopak minimální výstavba do 20 bytů byla zaznamenána v obcích Pražmo, Pazderna, Nižní Lhoty a Žermanice. 117

118 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Dokončené byty v období Obec, SO ORP, Dokončené byty v letech kraj, ČR Celkem Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek Místek 2992 Moravskoslezský kraj Česká republika Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ,

119 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Indikátory Jako indikátory byl zvolen Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel. Indikátor vyjadřuje, jak rychle probíhá na daném bytová výstavba, tj. kolik se postaví za rok nových bytů v přepočtu na obyvatel. Indikátor je sledován v pětiletém obdobích , protože samotný proces výstavby bytů trvá většinou více než jeden rok. Indikátor nepřímo vyjadřuje jednak atraktivitu dané oblasti z hlediska bydlení, ale také životní úroveň a konkurenceschopnost nabídky nového bydlení ve vztahu k poptávce domácností. V úvahách založených na tradiční analýze vývoje cenzových domácností a odpadu bytů je obecně uvažováno s potřebou nové bytové výstavby v České republice s tempem bytů ročně, tj. intenzitou asi 3 až 4 bytů na obyvatel ročně. Dle této skutečnosti byla nastavena škála pro hodnocení indikátoru. Hodnocení indikátoru: -2 menší než 1-1 1,00 1,99 0 2,00 2,99 1 3,00 3,99 2 4,00 a více Tabulka č : Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v období Prům. roční Dokončené byty Hodnocení Obec, SO ORP, kraj, ČR Roční průměr počet dok. bytů indikátoru na 1000 obyv. Baška 76 15,2 4,1 2 Brušperk 91 18,2 4,6 2 Bruzovice 27 5,4 6,7 2 Dobrá 41 8,2 2,6 0 Dobratice 37 7,4 6,3 2 Dolní Domaslavice 32 6,4 5,1 2 Dolní Tošanovice 11 2,2 6,8 2 Fryčovice 44 8,8 3,7 1 Frýdek-Místek ,2 1,4-1 Horní Domaslavice 33 6,6 8,7 2 Horní Tošanovice 22 4,4 8,0 2 Hukvaldy 37 7,4 3,7 1 Kaňovice ,7 2 Kozlovice 53 10,6 3,6 1 Krásná ,1 1 Krmelín 72 14,4 6,5 2 Lhotka ,7 2 Lučina 38 7,6 5,9 2 Morávka 23 4,6 4,1 2 Nižní Lhoty 9 1,8 6,9 2 Nošovice 17 3,4 3,4 1 Palkovice ,8 1 Paskov ,5 0 Pazderna 7 1,4 5,

120 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obec, SO ORP, kraj, ČR Dokončené byty Roční průměr Prům. roční počet dok. bytů na 1000 obyv. Hodnocení indikátoru Pražmo 7 1,4 1,5-1 Raškovice 22 4,4 2,4 0 Řepiště 46 9,2 5,2 2 Sedliště ,7 2 Soběšovice 12 2,4 2,8 0 Staré Město 26 5,2 3,6 1 Staříč 34 6,8 3,2 1 Sviadnov 86 17,2 10,0 2 Třanovice 37 7,4 7,2 2 Vojkovice 31 6,2 10,1 2 Vyšní Lhoty 11 2,2 2,6 0 Žabeň ,1 2 Žermanice 12 2,4 7,8 2 SO ORP Frýdek-Místek ,9 0 Moravskoslezský kraj ,9-1 Česká republika ,8 2,5 0 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ. 2016, vlastní výpočet V období byl průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel 2,9, což je významně vyšší než v Moravskoslezském kraji (1,9) a mírně vyšší než v celé České republice (2,5). Ve srovnání s obdobím , kdy bylo ročně postaveno průměrně 2,2 bytů/1000 obyvatel, došlo ke zlepšení. Mezi obce s nejprogresivnější výstavbou patří Vojkovice, Sviadnov, Žabeň, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Žermanice a Třanovice (více než 7 bytů/1000 obyvatel/rok). Naopak nejnižší výstavbu vykazoval Frýdek-Místek a Pražmo (záporné hodnocení). 120

121 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v období Zdroj: EKOTOXA,

122 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nízký podíl neobydlených domů. Přibližně třetina z nich je navíc využívaná k rekreaci. Průměrné stáří rodinných i bytových domů je nižší než průměr Moravskoslezského kraje. Vysoký počet bytů v soukromém vlastnictví dokládající silný ekonomický potenciál populace. Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel je ve správním obvodu vyšší než v Moravskoslezském kraji i ČR (nejvyšší v obcích Vojkovice, Sviadnov, Žabeň, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Žermanice a Třanovice). PŘÍLEŽITOSTI Využití evropských i národních dotačních programů pro zlepšení kvality bytového fondu a technické infrastruktury obcí. Větší využití neobydlených domů pro rekreační účely. Úprava územního plánu pro rozvoj ekonomických aktivit a vymezení ploch pro výstavbu nových bytů v územně plánovací dokumentaci obcí. Regenerace bytového fondu. SLABÉ STRÁNKY Vysoký podíl domů postavených před r na celkovém počtu domů (nejhorší v obcích Nižní Lhoty, Bruzovice, Krásná, Morávka, Paskov, Horní Domaslavice, Hukvaldy a Pazderna nad 50 %). Nízký průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v obcích Frýdek-Místek a Pražmo. Brownfieldy snižují urbanistickou kvalitu zastavěného (Frýdek-Místek, Lhotka). HROZBY Pokračující stárnutí či chátrání domovního a bytového fondu. Klesající poptávka a nízká ekonomická konkurenceschopnost pro výstavbu nových bytů. Nízká intenzita bytové výstavby může vést ke zpomalení rozvoje regionu (doprava, služby, pracovní příležitosti). Nekontrolovaná výstavba (urban sprawl) na plochách, které nejsou vymezeny územním plánem. Snižující se podpora státních orgánů na rozvoj bydlení. 122

123 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Problémy k řešení Současný životní trend, který můžeme zaznamenávat posledních 10 let, způsobuje stěhování lidí z měst do příměstských obcí a růst počtu domácností vlivem poklesu průměrné velikosti domácnosti. Velkým podílem jsou zastoupeny domácnosti jednotlivců. To je způsobené růstem podílu domácností důchodců a životním stylem mladší generace. V této souvislosti tak lze předpokládat vyšší zájem po malometrážních bytech. Pro pokrytí jejich poptávky by se tak měla podpořit výstavba bytových jednotek o menší rozloze. Paralelně s tímto taktéž renovovat současný bytový fond, který z důvodu stáří často nesplňuje obecné požadavky na kvalitní a moderní bydlení. Nové rozvojové plochy pro bydlení a podnikání by měly být navrhovány citlivě s ohledem na ochranu nezastavěného (přednostně by se měly zastavovat proluky v ), dostupnost dopravní a technické infrastruktury a s ohledem na obecné požadavky na výstavbu (oslunění, provětrání, dispozice orientace ke světovým stranám a celkovou urbanistickou koncepcí sídla). Je potřeba respektovat venkovskou a regionálně obvyklou zástavbu příslušnými regulativy, limity a ve vybraných případech také povinností zpracovat územní studie. Při plánování nových ploch se musí myslet na potřebu rozšiřování další infrastruktury (nové komunikace, veřejné osvětlení, čistírny atd.) a služby, které musejí být hrazeny především z veřejných zdrojů. Prioritou obcí by mělo být aktivní provádění pozemkové politiky, vyřešení vlastnických vztahů vzhledem k plochám pro rozvoj bydlení, zlepšování nabídky technicky připravených lokalit pro výstavbu bydlení, zlepšení podmínek bydlení na sídlištích a zajištění přiměřených podmínek bydlení pro všechny. K výstavbě nových bytů se dají využít nevyhovující byty, nebytové prostory a objekty nebo brownfields. Připravené pozemky pro individuální bydlení a nabídka bytů za přijatelné ceny pomůže ke stabilizaci obyvatel a přilákání nových obyvatel a tím i ke zvýšení příjmů obcí. Na rozvoj bydlení můžou obce využívat státních programů a evropských fondů. Rozvoj bydlení by měl být usměrňován rovnoměrněji v rámci celého správního obvodu. Systematické a stabilní odstraňování urbanistických závad a problémů bude přispívat ke zvýšení kvality obytného prostředí, bezpečnosti prostředí a odstranění negativního efektu bariér a zamezení vzniku bariér nových. 123

124 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace 3.9 REKREACE Území SO ORP Frýdek-Místek se nachází v podhůří Moravskoslezských Beskyd, které patří mezi nejvíce atraktivní lokality z hlediska turistického ruchu v rámci České republiky, avšak obce v samotném SO ORP se nachází mimo nejvíce vyhledávané lokality (hřeben Radhošť Pustevny). Oblast je součástí Euroregionu Beskydy, který je orientován především na oblast cestovního ruchu. V rámci celé ČR náleží obce tohoto správního obvodu k turistickému regionu Severní Morava a Slezsko. Pro tuto oblast byla v rámci Moravskoslezského kraje zpracována Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu pro období , která obsahuje mimo jiné analytickou část, návrhovou část a akční plán. Níže je uveden výběr hlavních informací týkající se SO ORP Frýdek-Místek Turistický region Severní Morava a Slezsko Turistický region Severní Morava a Slezsko je vymezen z marketingového pohledu, tj. zahrnuje nejen Moravskoslezského kraje, ale i přirozeně navazující okresy Jeseník a Šumperk (Olomoucký kraj), okres Vsetín a část okresu Zlín (Zlínský kraj). Takto definované je vnitřně značně diferencované, takže pro něj nemůže být typický jediný homogenní produkt cestovního ruchu, přičemž ani členění podle okresů nevystihuje marketingová specifika regionu. Proto bylo navrženo členění turistického regionu Severní Morava a Slezsko na tyto subregiony (subregiony jsou vymezeny podle jiných kritérií než pouze podle územně správních celků): Jeseníky Opavské Slezsko, Ostravsko, Poodří Moravské Kravařsko Beskydy Valašsko Těšínské Slezsko Obrázek č : Turistický region Severní Morava a Slezsko v členění na turistické oblasti Legenda: 38 - Beskydy Valašsko 39 - Ostravsko 40 - Poodří - Moravské Kravařsko 41 - Opavské Slezsko 42 - Těšínské Slezsko 43 - Jeseníky Zdroj: Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu MSK

125 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Rekreačně krajinné celky V rámci zpracování územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje byly vymezeny na SO ORP Frýdek-Místek tři rekreačně krajinné celky (dále jen RKC): Hukvaldy Morávka Žermanická přehrada Obrázek č : Rekreačně krajinné celky na SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: ÚAP Moravskoslezského kraje, 2016 RKC Hukvaldy Do rekreačně krajinného celku spadají obce Hukvaldy, Kozlovice, Palkovice a Lhotka. RKC je situován v údolí řeky Ondřejnice mezi Ondřejníkem a Palkovickými hůrkami. Dominantní postavení v tomto RKC má turisticky velmi atraktivní obec Hukvaldy se zříceninou hradu a rozlehlou oborou, rodiště Leoše Janáčka. V Palkovicích se nachází lyžařský areál Za domem, Palkovické hůrky jsou navštěvovány turisty a cykloturisty. Kozlovice ani Lhotka nejsou z hlediska cestovního ruchu příliš významné. RKC Morávka Součástí RKC Morávka jsou obce Morávka, Krásná, Pražmo, Raškovice a Vyšní Lhoty. RKC Morávka zahrnuje obce v povodí řek Morávky a Mohelnice. Z hlediska rekreace a cestovního ruchu jde o velmi významný RKC (nejen z pohledu SO ORP FM), s velkou koncentrací rekreačních objektů a zařízení 125

126 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace (hlavně v obcích Morávka a Krásná), s atraktivními lokalitami Zlatník, Visalaje, Morávka Sviňorky a Prašivá; v RKC leží také část vrcholu Lysé hory. Po jižní hranici RKC, která je zároveň hranicí ČR a Slovenské republiky, je vedena frekventovaná hřebenová turistická, cykloturistická a běžecká trasa. RKC Žermanická přehrada Do RKC Žermanická přehrada spadají obce Dolní Domaslavice, Žermanice, Soběšovice a Lučina. RKC Žermanická přehrada leží v odtržené poloze severně vlastních Beskyd. Zahrnuje obce kolem Žermanické přehrady a je zejména příměstskou rekreační oblastí pro Havířov. Rekreační využití oblasti Žermanické přehrady se pohybuje na hranici únosnosti, ve špičkách letní sezóny ji spíše překračuje. (ÚAP MSK) Rekreační potenciál Území má z hlediska rekreace významný potenciál. Jde zejména o klasickou turistiku a cykloturistiku dobře značené trasy prochází atraktivními místy s přírodními zajímavostmi a památkami a také zahrnují řadu vyhlídek. Z hlediska památkového jsou zajímavá historická centra ve městě Frýdek-Místek, která jsou vymezena památkovými zónami, nebo taktéž památková zóna v Brušperku. Kromě toho je v regionu řada kostelíků, zámky a zřícenina hradu Hukvaldy. Mezi známé rodáky patří např. Vladimír Vašek (Petr Bezruč), pedagog, překladatel a básník PhDr. Ervin Goj, v lašštině píšící pod pseudonymem Óndra Lysohorský nebo světový hudební skladatel Leoš Janáček Přírodní podmínky Jižní část je součástí CHKO Beskydy, jejíž přírodní hodnoty představují značný potenciál, ať už pro turistiku letní (cyklo, pěší ), tak i zimní (sjezdové lyžování, běžky ). CHKO Beskydy zasahuje na SO ORP především na obcí Morávka a Krásná. Mezi další přírodně hodnotná můžeme zařadit také maloplošná zvláště chráněná. Mezi nejvíce turisticky atraktivní patří například národní přírodní památka Skalická Morávka. Všestranné využití umožňují dále rekreační areály u přehrad Olešná, Baška a Žermanická přehrada, které jsou významné z hlediska letní turistiky a vodních aktivit. Mezi rekreační aktivity vázané na vodu je nutno také zařadit řeku Ostravici, na které se začíná postupně rozvíjet vodáctví (sjíždění řeky) a další menší řeky Rekreace v zimním období Mezi hlavní zimní aktivity patří zejména sjezdové a běžecké lyžování. V rámci Euroregionu Beskydy je většina hlavních lyžařských areálů situována do vyšších horských poloh, kde je také vyšší počet dní se sněhovou pokrývkou. V rámci SO ORP FM se nacházejí tato významná lyžařská střediska: Obec Morávka lyžařský areál Morávka-Sviňorky Obec Krásná lyžařský areál Visalaje Obec Palkovice lyžařský areál Palkovice Obec Třanovice lyžařský areál Ski Třanovice Areál Morávka-Sviňorky se nachází v údolí řeky Morávky a je vhodný pro rodinné lyžování a lidi všech věkových kategorií. Jeho součástí je také snowpark s množstvím překážek a vlastním vlekem. V okolí je také množství tras pro běžecké lyžování. Bohužel celou sezonu byl lyžařský vlek mimo provoz. Lyžařský areál Visalaje tvoří čtyři menší střediska. Ta se liší zacílením na určitou skupinu lyžařů. Nachází se zde centrum pro rodiny s malými dětmi, pro vyznavače rychlých sjezdů i snowboardisty a vyznavače freeridového ježdění. Lyžařské středisko Ski Třanovice se svou délkou cca 350m je vhodné pro děti a začínající lyžaře, pro vyznavače snowboardu a snowtubingu. Nachází se zde veškeré základní zázemí pro zimní turistiku. 126

127 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Posledním významnějším lyžařským areálem v regionu je areál v Palkovicích. Nachází se zde sjezdovka jak pro dospělé (400 m), tak i pro děti (100 m). Mezi značené běžecké trati na SO Frýdek-Místek řadíme: Morávka Krásná Zlatník Visalaje Ondřejník sedlo Kubalánky Běžkařská trať po cyklostezce okolo vodní nádrže Olešná Rekreace v letním období Pěší turistika Území je protkáno hustou sítí pěších turistických tras, byť jejich hustota je nižší než v jižněji položených Beskydech. Hlavní kostru tvoří tyto trasy pro pěší turistiku: Zelená Klimkovice Krmelín Paskov Řepiště Žermanice Žlutá Nová Bělá Staříč Frýdek-Místek Modrá Český Těšín Těrlicko Žermanice Frýdek-Místek Olešná Hukvaldy Havířov Žermanice Údolí Lučiny Prašivá Modrá Baška Skalice Pržno Modrá Malá Prašivá Pražmo Velký Travný Zelená Morávka Malý Travný a Visalaje Na tyto hlavní pěší turistické trasy jsou navázány kratší spojující úseky. Mezi nejvíce atraktivní cíle pěší turistiky patří např. Velký a Malý Travný, Visalaje, Prašivá apod. Atraktivitu pro pěší turisty zvyšují naučné stezky. Na SO ORP se nacházejí tyto: Tabulka č : Naučné stezky v SO ORP Frýdek-Místek Název Obec - zřizovatel Délka/ počet zastavení Charakteristika Naučná stezka Prameny Morávky Morávka 14 km/9 historie přehrady, řeky a oblasti Naučná stezka Hradní vrch F-M 2 km/6 příroda, historie, Leoš Janáček Naučná stezka Janáčkův chodníček F-M, Hukvaldy 8,5 km/6 historie, Leoš Janáček, architektura a místní památky Sovinec Beskydy Studénka 5 km/8 příroda, cykloturistika, ekologie Horní Domaslavice Beskydy Horní Domaslavice 2,5 km/3 historie, historické památky obce Frýdecký les Beskydy Frýdek-Místek 3,5 km/10 botanika, zoologie, lesnictví Hůrky (Palkovické Hůrky) Beskydy Hukvaldy 12,5/7 příroda, lesní porosty Naučný informační systém Palkovice Palkovice 18 km/11 historické památky a přírodní zajímavosti Palkovic Naučná stezka Bludné balvany památka na dobu ledovou F-M geologie, příroda, lesní porosty Naučná stezka Okolí Morávky ve Skalici Morávka 4 km/10 geografie, příroda, řeky, ekologie Zdroj:

128 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Koupání a vodní turistika Na SO ORP se nacházejí čtyři velké vodní nádrže Morávka, Olešná, Baška a Žermanice z nichž poslední tři jmenované jsou určeny také k rekreačním účelům. Níže v tabulce jsou uvedeny stručné charakteristiky těchto tří nádrží. Tabulka č : Základní charakteristiky vodních nádrží využitelných k rekreaci Vodní nádrž Obec Vodní tok Základní vybavení Žermanice Lučina, Soběšovice, Dolní Domaslavice, Žermanice Lučina Olešná Frýdek-Místek Olešná Půjčovna loděk, windsurfing. Pláž travnatá. Kempy, občerstvení Hřiště, volejbal, dětský koutek, půjčovna loděk. Součástí je i Aquapark Olešná. Možnost windsurfingu a jachtingu. Pláž travnatá-betonová, nudapláž, kemp Baška Baška Baštice Hřiště, půjčovna loděk. Pláž travnatá, kemp Zdroj: Průzkumy, 2008, vlastní šetření 2016 Tyto vodní nádrže a okolí představují základní rekreační centra v oblasti. V blízkosti Brušperku se dále nachází Brušperská přehrada, která je taktéž určena ke koupání. Mezi další hlavní plochy vhodné ke koupání patří krytý bazén ve Frýdku-Místku, Aquapark Olešná, krytý Aquapark Olešná, nově vybudované koupaliště Morávka, wellness centrum Morávka, bazén Brušperk a krytý bazén v Palkovicích. V posledních letech se v rámci celého kraje opět rozšiřuje vodní turistika sjíždění řek. Co se týče sjízdnosti řek, na sledovaném se vodáctví provozuje na těchto vodních tocích: Lučina - 24 km sjízdných, přehrada Žermanice ústí do Ostravice Morávka - 19 km sjízdných, hráz Morávka Frýdek-Místek Ostravice - 45 km sjízdných, hráz Šance ústí do Odry Tábořiště pro řeku Lučinu se nachází u Žermanické přehrady, tábořiště pro řeku Morávku se nachází ve stejnojmenné obci a pro řeku Ostravici se nachází ve Frýdlandu a v Bašce. ( ) Cykloturistika Oblast je z hlediska cykloturistiky velmi zajímavá. Cyklotrasy zde slouží turistům z Frýdecko-Místecka, Ostravska i širšího okolí. Území se zvedá postupně ze severu na jih z Ostravské pánve přes kopcovité podhůří Beskyd až do samotných Moravskoslezských Beskyd. Nabízí tak řadu tras různých obtížností. Zájmovým m prochází celá řada cyklotras, z nichž jsou níže uváděny pouze ty nejdůležitější. Na následujícím obrázku je znázorněno vedení hlavních cyklistických tras v SO ORP Frýdek-Místek. Jedná se o data poskytnutá v rámci ÚAP. Vzhledem k tomu, že výstavba cyklistických stezek pokračuje rychlým tempem, je nutno tento obrázek považovat za orientační. V současné době je plánována, navržena, vymezena nebo rozestavěna celá řada cyklotras dalších, zejména lokálních. Dle údajů z cykloserveru je nejvyšší hustota cyklotras v okolí města Frýdek-Místek, okolí přehrady Žermanice a v údolí řeky Morávky směrem na Beskydy. Nutno zmínit také tzv. cyklotrasu Greenway procházející m SO ORP ze západu na východ ve směru Hukvaldy Baška Vyšní Lhoty Lučina mimo SO ORP. 128

129 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka 3.9.1: Trasy k rekreaci v SO ORP Frýdek-Místek Obec Turistické trasy Cyklotrasy Běžecké/lyžařské trasy Baška 15,3 11,4 0 Brušperk 8,0 6,9 0 Bruzovice 16,3 7,7 0 Dobrá 10,3 6,5 0 Dobratice 5,6 3,8 0 Dolní Domaslavice 9,0 10,3 0 Dolní Tošanovice 3,2 0,0 0 Fryčovice 4,3 11,7 0 Frýdek-Místek 129,9 97,8 0 Horní Domaslavice 8,0 11,8 0 Horní Tošanovice 0,5 3,3 0 Hukvaldy 25,9 17,9 0 Kaňovice 1,3 0,0 0 Kozlovice 20,5 9,3 3,0 Krásná 42,5 4,9 11,6 Krmelín 8,0 8,4 0 Lhotka 12,7 4,0 3,0 Lučina 20,8 8,5 0 Morávka 80,9 35,1 28,5 Nižní Lhoty 4,9 4,2 0 Nošovice 1,2 10,7 0 Palkovice 10,9 23,4 0 Paskov 13,8 3,7 0 Pazderna 5,6 2,2 0 Pražmo 6,1 0,9 0 Raškovice 7,9 12,6 0 Řepiště 14,2 6,4 0 Sedliště 7,9 9,8 0 Soběšovice 9,6 4,3 0 Staré Město 0,7 3,6 0 Staříč 5,9 9,3 0 Sviadnov 13,7 8,4 0 Třanovice 0,0 9,2 0 Vojkovice 2,9 0,1 0 Vyšní Lhoty 19,1 13,1 0 Žabeň 3,4 1,3 0 Žermanice 5,8 3,2 0 Zdroj: ÚAP,

130 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Přehled vedení hlavních značených cyklistických, turistických tras a trasy běžecké na SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: data ÚAP, 2016, zpracování vlastní 130

131 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Další hlavní rekreačně atraktivní lokality V následujícím textu - tabulce je pouze stručně uveden přehled dalších významnějších turistických cílů, které je možno v rámci SO ORP Frýdek-Místek využít. Tabulka č : Přehled dalších významnějších rekreačních lokalit Obec Charakteristika lokality/činnosti/turistické nabídky In-line bruslení Podél Ostravice a Morávky. Celková délka je 8 km. Pro bruslení lze využít trasu cyklostezky, která začíná ve Sviadnově u mostu přes Ostravici (ulice Nádražní) Frýdek-Místek a končí v Kunčičkách u Bašky u kasáren. V Sadech Bedřicha Smetany se lze oddělit a pokračovat na druhém břehu podél řeky Morávky cca 200 metrů za lávku přes řeku. Frýdek-Místek Okruh podél přehrady Olešná (cyklo, brusle, pěší), celková délka cca 4,4 km. 1 km. Jedná se o okruh v někdejším dožínkovém areálu se šířkou 3 metry. Na okruh Frýdek-Místek, Staré Město lze navázat z trasy podél řeky Morávky, se kterou je propojen lávkou. Létání Letiště Místek-Bahno Pobeskydský aviatický klub Frýdek-Místek, sportovní Frýdek-Místek a rekreační létání, modeláři Frýdek-Místek Beskydská škola létání Frýdek-Místek, škola paraglidingu a létání Lezecké stěny Frýdek-Místek Střední odborné učiliště ul. Pionýrů, indoor umělá lezecká stěna Žermanice Přístav Juhász, venkovní umělá stěna Motokáry Frýdek-Místek Motokáry FM, Collo Louky (za Tescem) Jízdárny Dolní Domaslavice Newport Ranch Frýdek-Místek Sportovní klub Skalický dvůr Kozlovice Paint Horse, s.r.o. Morávka Jízdárna Morávka Sviadnov Ranch Geofin - Jezdecký klub Frýdek-Místek Baška Jezdecký klub Dřevěný dvůr Palkovice Jízdárna u Bačů Krmelín Turistická jízdárna ranč Moneta Hippoturistika koňské stezky Morávka, Slavíč Bílý Kříž Ivančena pod Lysou horou Délka této stezky je 40 km, celá stezka je značená. V Kolářově chatě na Slavíči je Malenovice Ostravice možné i ustájení koní. Čeladná Komorní Lhotka Horní Tošanovice Třanovice / Dolní Tošanovice Celková délka stezek je cca. 30 km, přičemž je značená dřevěnými ukazateli. Trasy jsou vedeny okolím jízdáren v Mikroregionu povodí Stonávky, kterých je zde relativně velký počet. Hippostezky se v současnosti rozšiřují směrem do Dolních Domaslavic. Hrady a zámky Hukvaldy Hrad - zřícenina přístupná Frýdek-Místek Zámek přístupný Horní Domaslavice Zaniklý zámek Horní Tošanovice Zámeček Paskov Zámek s galerií Rozhledny Frýdek-Místek - Chlebovice Kabátice - Volně přístupná Vyšní Lhoty Malá Prašivá Staříč Vrch Okrouhlá Muzea a galerie Frýdek-Místek Muzeum Beskyd - region Beskyd a Pobeskydí 131

132 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obec Charakteristika lokality/činnosti/turistické nabídky Frýdek-Místek - Chlebovice Muzeum včelařství - expozice včelařství Hukvaldy Památní Leoše Janáčka - život a dílo Leoše Janáčka Hukvaldy Expozice motýlů a brouků Exotic Hukvaldy Hukvaldy Muzeum cínu Sedliště Lašské národopisné muzeum Dolní Domaslavice Sbírka vlastivědného pracovníka a národopisného sběratele Jana Skarky Kozlovice Areál Fojtství a Obecná škola Raškovice Památník Raškovic Pivovary Frýdek-Místek Minipivovar Frýdek-Místek - Výroba piva Arthur s Nošovice Radegast - Výroba piva Radegast, Primus, Gambrinus, Velkopopovický Kozel Hukvaldy Minipivovar a pohostinství U zastávky Vojkovice Minipivovar U koníčka Krmelín Minipivovar Krmelín Vyšní Lhoty Minipivovar Kohutka Kozlovice Valašký pivovar v Kozlovicích Nejvýznamnější sakrální památky a pamětihodnosti Frýdek-Místek Poutní bazilika Navštívení Panny Marie, rok 1759 Vyšní Lhoty - Prašivá Poutní dřevěný kostel sv. Antonína Paduánského, rok 1640 Řepiště Dřevěný kostel sv. Archanděla Michaela, rok 1484 Sedliště Dřevěný kostel Všech Svatých, rok 1638 Brušperk Městská památková zóna Informační centra Brušperk Informační centrum - Národní dům Frýdek-Místek Beskydské informační centrum (2x) Hukvaldy Informační a kulturní centrum obce Hukvaldy Soběšovice IC Přístav Soběšovice Industriální památky Staříč Cvičná štola - skanzen, Staříč - důl Paskov Brušperk Větrný mlýn holandského typu Hukvaldy Mlýny v Dolním Sklenově Kozlovice Šmiřákův mlýn Zdroj: Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu MSK , průzkumy, Beskydy.cz Hodnocení potenciálu cestovního ruchu Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na České republiky bylo zpracováno Ústavem územního rozvoje Brno pro MMR ČR v roce 2001 a bylo provedeno pro všechny obce v ČR. Hodnocení celkem jednoznačně potvrzuje výše uvedené informace týkající se rekreačního potenciálu na SO ORP Frýdek-Místek. Mezi obce s největším potenciálem cestovního ruchu patří město Frýdek-Místek a obce Hukvaldy, Morávka, Krásná a Vyšní Lhoty. Je patrný jednoznačný rozdíl mezi atraktivním jihem a méně atraktivními obcemi v severní části regionu. Zvýšený potenciál mají také obce v okolí jednotlivých vodních nádrží. V následujícím obrázku jsou uvedeny výsledky hodnocení potenciálu cestovního ruchu v celé původní škále hodnocení. 132

133 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Hodnocení potenciálu cestovního ruchu jednotlivých obcí Zdroj: Ústav územního rozvoje, 2001 V roce 2010 byla Ústavem územního rozvoje vypracována Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Tato publikace se zaměřuje na hlavní aspekty ovlivňující rozvoj cestovního ruchu a rekreace v. Nepracuje již s prostorovou jednotkou obec, ale s celými správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP). Potenciál cestovního ruchu je zde rozdělen do dvou hlavních typů, jimiž jsou: a. potenciál atraktivit cestovního ruchu (hrady, zámky, jeskyně, lázeňská místa apod.), b. potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch (plochy různé druhy plochy mají různý význam pro cestovní ruch. Čím větší je podíl plochy s podporujícím vlivem na cestovní ruch (národní parky, horské oblasti, přehrady apod.), tím příznivější potenciální podmínky daný ORP vykazuje. Linie vyjadřují délku významných železnic, silnic, břehů vodních nádrží apod.) 133

134 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Potenciál cestovního ruchu v jednotlivých obvodech ORP Moravskoslezského kraje SO ORP Potenciál CR v bodovém vyjádření celkový atraktivit ploch a linií Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Zdroj: ÚÚR, Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice, 2010 Nejvyšší potenciál v ČR vykazuje hlavní město Praha (ve srovnání s ORP Frýdek-Místek dosahuje hodnoty téměř 4,5 krát vyšší), na velmi vysokých úrovních se uplatňují i obvody ORP v jižních a severovýchodních Čechách. Relativně nižší stav je patrný u většiny obvodů ORP Moravy a Slezska. Ve srovnání s ostatními obvody ORP Moravskoslezského kraje dosahuje ORP Frýdek-Místek nejvyšší celkové hodnoty. Z hlediska potenciálu atraktivit CR se nachází za vedoucí ORP Ostravou, v případě potenciálu ploch a linií ORP Frýdek-Místek zaujímá se 705 body vedoucí pozici. Níže je uveden samostatný výpočet jednotlivých potenciálů pro ORP Frýdek-Místek včetně grafického vyjádření. 134

135 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ORP Frýdek-Místek Zdroj: ÚÚR, Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice, Hromadná ubytovací zařízení V ORP Frýdek-Místek se k nacházelo celkem 61 hromadných ubytovacích zařízení, s celkem 956 pokoji a 650 místy pro stany a karavany. Hromadná ubytovací zařízení jsou situována hlavně do oblíbených turistických cílů SO ORP Frýdek- Místek, jedná se o obce v okolí Žermanické přehrady, město Frýdku-Místku a horská střediska v obcích Krásná a Morávka. V ostatních oblastech je počet ubytovacích zařízení velmi nízký a mnohé obce tuto skutečnost vnímají jako problém. Žádná ubytovací zařízení nejsou v obcích Bruzovice, Dobratice, Fryčovice, Horní Domaslovice, Kaňovice, Krmelín, Lhotka, Lučina, Nošovice, Pazderna, Paskov, Raškovice, Řepiště, Sedliště, Staré Město, Staříč, Třaňovice, Vojkovice, Žabeň a Žermanice. Vzhledem k rekreačnímu charakteru obce Hukvaldy se i přes navýšení kapacity HUZ v obci jeví kapacity nedostačující. Nově se nachází HUZ v obcích Kozlovice a Sviadnov. 135

136 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Počet hromadných ubytovacích zařízení v jednotlivých obcích SO ORP F-M Název obce Počet HUZ Počet HUZ Počet HUZ Název obce Počet HUZ na 1000 ob. na 1000 ob. Baška 1 0,27 Nižní Lhoty 1 3,85 Brušperk 1 0,25 Nošovice 0 0,00 Bruzovice 0 0,00 Palkovice 1 0,31 Dobrá 2 0,63 Paskov 0 0,00 Dobratice 0 0,00 Pazderna 0 0,00 Dolní Domaslavice 2 1,53 Pražmo 1 1,10 Dolní Tošanovice 1 2,95 Raškovice 0 0,00 Fryčovice 0 0,00 Řepiště 0 0,00 Frýdek-Místek 12 0,21 Sedliště 0 0,00 Horní Domaslavice 0 0,00 Soběšovice 8 9,12 Horní Tošanovice 0 0,00 Staré Město 0 0,00 Hukvaldy 3 1,49 Staříč 0 0,00 Kaňovice 0 0,00 Sviadnov 1 0,55 Kozlovice 1 0,33 Třanovice 0 0,00 Krásná 10 15,34 Vojkovice 0 0,00 Krmelín 0 0,00 Vyšní Lhoty 1 1,18 Lhotka 0 0,00 Žabeň 0 0,00 Lučina 4 3,03 Žermanice 0 0,00 Morávka 11 9,52 SO ORP F-M 61 0,55 Zdroj: ČSÚ, Databáze hromadných ubytovacích zařízení, 2016, vlastní průzkumy, 2016 Níže je uveden přehled hromadných ubytovacích zařízení nacházejících ve SO ORP Frýdek-Místek: Tabulka č : Přehled hromadných ubytovacích zařízení v obcích SO Frýdek-Místek Obec Název zařízení počet pokojů počet lůžek Počet míst pro stany a karavany Baška Autokemp Baška Brušperk Hotel Brušperk Dobrá Penzion Dobrá 6 11 Sport Relax Club 2 4 Guest House Kolovna 2 4 Tábořiště u Rybárny Dolní Domaslavice Newport Ranch 5 15 Dolní Tošanovice Motel Tošanovice Frýdek-Místek Hukvaldy Euroagentur hotel Terasa Hotel Centrum Hotelový dům Paskov Penzion pod kašnou Pension Muroňka Penzion U křivého psa Autokemp Olešná Chatová osada Olešná Hotel Empire Hotel a Caffe Silesia Penzion Hrad Penzion La Rosa Penzion Hukvaldský dvůr Hotel Hukvaldy Kozlovice Areál na Mlýně Pension Beskydy Krásná Horská ubytovna Kameňák

137 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Lučina Morávka Obec Název zařízení počet pokojů počet lůžek SKI chata Lysá hora Horská chata Visalajka Horská chata Sihly Horský hotel Visalaje Penzion Beskýdek Penzion Lukáš Chata Jestřáb Penzion pod Žorem Turistická základna Krásná Myslivna - Zlatník Rekreační středisko Mostař Penzion Relax Camp Lučina Tábořiště U psí boudy Hotel Morávka Pension U přehrady Autoclub hotel Penzion Romantika Penzion Jízdárna Turistická chata na Morávce Rekreační areál Morávka Rekreační středisko Panorama RS Freizeithaus Morávka Bungalovy A&B Horská chata na Kotaři a méně Nižní Lhoty Penzion Mejda 3 16 Palkovice Horský hotel Palkovické Hůrky Pražmo Hotel Travný Soběšovice Ubytování Nová Husarůvka Penzion Aneta Areál Přístav Kemp Pod Husarůvkou Kemp Pod majákem Penzion Flora Ubytování u Foukalů" Hotel Maják Sviadnov Rezidence Sviadnov 2 8 Vyšní Lhoty Turistická chata na Prašivé 5 25 Zdroj: ČSÚ, Databáze hromadných ubytovacích zařízení, 2016, vlastní průzkumy, Počet míst pro stany a karavany a více 101 a více Objekty individuální rekreace Jedná se o stavby, které svými parametry odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci. Můžeme mezi ně zařadit např. rekreační domky, chaty, rekreační chalupy, zahrádkářské chalupy apod. Nejvyššího počtu objektů individuální rekreace (dále jen OIR) dosahuje obec Krásná a Morávka. Dále je vysoký počet OIR v městě Frýdek-Místek, objekty jsou však situovány převážně v k. ú. Skalice u Frýdku- Místku. Vysoký počet OIR je taktéž v oblasti Žermanické přehrady, hlavně v obcích Soběšovice, Lučina a Dolní Domaslavice. 137

138 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Počet objektů individuální rekreace v jednotlivých obcích SO ORP F-M Název obce Počet OIR Podíl OIR [%] Počet OIR na 1000 ob. Baška 9 0,8 2,39 Brušperk 29 2,7 7,24 Bruzovice 11 4,5 13,38 Dobrá 30 3,3 9,48 Dobratice 11 3,1 9,02 Dolní Domaslavice 6 1,6 4,59 Dolní Tošanovice ,75 Fryčovice 5 0,8 2,09 Frýdek-Místek 42 0,8 0,74 Horní Domaslavice 25 10,2 31,93 Horní Tošanovice 11 7,5 19,23 Hukvaldy 10 1,6 4,96 Kaňovice 1 0,9 3,24 Kozlovice ,69 Krásná 98 33,4 150,31 Krmelín 9 1,5 3,93 Lhotka 11 5,8 20,22 Lučina 10 2,5 7,58 Morávka ,22 Nižní Lhoty 3 3,2 11,54 Nošovice 7 2,6 7,06 Palkovice 38 3,8 11,83 Paskov 10 1,1 2,54 Pazderna 0 0 0,00 Pražmo 29 13,2 31,83 Raškovice 69 13,4 38,04 Řepiště 11 2,1 6,10 Sedliště 1 0,2 0,64 Soběšovice 6 2,2 6,84 Staré Město 7 1,6 4,75 Staříč 6 1,1 2,82 Sviadnov 6 1,3 3,28 Třanovice 9 3,1 8,69 Vojkovice 4 2,4 6,23 Vyšní Lhoty 4 1,4 4,72 Žabeň 3 1,3 3,74 Žermanice 6 5,8 18,46 SO ORP Frýdek ,7 6,97 Místek Zdroj: SLDB

139 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Indikátory Potenciální rekreační plochy (dále jen PRP) Analýza a hodnocení přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je jedním z nezbytných kroků pro stanovení turistického významu obcí a regionů z pohledu jejich skutečného turisticko-rekreačního využití. Potenciální rekreační plochy generalizují vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového využití a podávají pohled na souhrnný přírodní potenciál pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele PRP vzniká součtem ploch rekreačně využitelných (plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů a vodní plochy) v katastrálních ch jednotlivých obcí, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce. Pro názornou prostorovou diferenciaci uvedeného ukazatele byla zvolena následující hodnotící stupnice: -2 do 19,9 % zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky -1 20,0 37,9 % většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky 0 38,0 56,9 % venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci 1 57,0 74,9 % podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci 2 75,0 % a více povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami Na SO ORP Frýdek-Místek se až na zemědělsky velmi intenzivně využívanou venkovskou krajinu (podíl PRP je do 20,0 %) nacházejí všechny kategorie potenciálních rekreačních ploch. Z tabulky i kartogramu níže je zřejmé, že největší podíl potenciálních rekreačních ploch mají na svém obce Morávka, Krásná, Pražmo, Lhotka a Vyšní Lhoty, tedy obce nacházející se na jihu ve vyšších polohách. Z kartogramu je také jasně patrné, že se potenciál rekreační lochy snižuje směrem k severu. Je nutno doplnit, že reálný potenciál cestovního ruchu je v mnoha případech snižován, např. různými typy ochrany apod. Od roku 2010 podíl PRP v SO ORP Frýdek-Místek celkově klesl, nejcitelnější pokles zaznamenaly obce Brušperk a Třanovice. 139

140 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Indikátor podíl potenciálních rekreačních ploch v obcích SO ORP Frýdek-Místek Obec Podíl PRP Hodnocení Hodnocení Obec Podíl PRP (%) (%) indikátoru indikátoru Baška 48,78 0 Nižní Lhoty 23,68-1 Brušperk 37,42-1 Nošovice 25,48-1 Bruzovice 37,91-1 Palkovice 70,90 1 Dobrá 43,73 0 Paskov 38,04-1 Dobratice 29,43-1 Pazderna 30,89-1 Dolní Domaslavice 38,66 0 Pražmo 84,75 2 Dolní Tošanovice 36,72-1 Raškovice 46,40 0 Fryčovice 39,22 0 Řepiště 48,51 0 Frýdek-Místek 44,63 0 Sedliště 49,75 0 Horní Domaslavice 35,05-1 Soběšovice 41,57 0 Horní Tošanovice 29,60-1 Staré Město 41,66 0 Hukvaldy 65,65 1 Staříč 36,45-1 Kaňovice 48,65 0 Sviadnov 36,69-1 Kozlovice 74,94 1 Třanovice 35,55-1 Krásná 95,58 2 Vojkovice 34,59-1 Krmelín 26,89-1 Vyšní Lhoty 77,45 2 Lhotka 84,46 2 Žabeň 23,96-1 Lučina 52,38 0 Žermanice 28,71-1 Morávka 95,85 2 SO ORP F-M 61,10 1 Zdroj: ČÚZK, 2016; vlastní zpracování, 2016 Obrázek č : Podíl potenciálních rekreačních ploch v obcích SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: ČÚZK, 2016; Ekotoxa s.r.o

141 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Turisticko rekreační funkce obcí Dalším z významných ukazatelů prostorové diferenciace cestovního ruchu na národní i regionální úrovni je turisticko-rekreační funkce obce, která vyjadřuje intenzitu turistické aktivity v dané destinaci. Tato funkce je vyjádřena poměrem počtu stálých turistických lůžek (v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace) ku počtu trvale bydlících obyvatel (udávaná obvykle v %). Při hodnocení turisticko-rekreační funkce obcí bylo použito následujících údajů: počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních, počet lůžek v objektech individuální rekreace, počet trvale bydlících obyvatel. Turisticko-rekreační funkce je na SO ORP Frýdek-Místek zcela dominantní u obcí Morávka a Krásná, u ostatních je významná mnohem méně, kromě obcí Lučina, Soběšovice a Dolní Domaslavice, které se nacházejí v blízkosti turisticky atraktivní Žermanické přehrady. Hodnocení indikátoru: a méně malá rozvojová významná velmi významná a více zcela dominantní Tabulka č : Indikátor turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Frýdek-Místek Obec Turistickorekreační funkce indikátoru funkce indikátoru Hodnocení Turisticko-rekreační Hodnocení Obec Baška 7-2 Nižní Lhoty 12-2 Brušperk 4-2 Nošovice 4-2 Bruzovice 7-2 Palkovice 10-2 Dobrá 8-2 Paskov 1-2 Dobratice 5-2 Pazderna 0-2 D. Domaslavice 5 0 Pražmo 19-2 D. Tošanovice 19-2 Raškovice 19-2 Fryčovice 1-2 Řepiště 3-2 Frýdek-Místek 2-2 Sedliště 0-2 H. Domaslavice 16-2 Soběšovice 28-1 H. Tošanovice 10-2 Staré Město 2-2 Hukvaldy 5-2 Staříč 1-2 Kaňovice 2-2 Sviadnov 2-2 Kozlovice 6-2 Třanovice 4-2 Krásná Vojkovice 3-2 Krmelín 2-2 Vyšní Lhoty 5-2 Lhotka 10-2 Žabeň 2-2 Lučina 22-2 Žermanice 9-2 Morávka Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006, Ekotoxa

142 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006 Ekotoxa s.r.o

143 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Výhodná poloha na pomezí mezi hustě osídlenou oblastí Ostravska a Moravskoslezskými Beskydy vytváří prostor pro širokou škálu turisticky atraktivních aktivit. Přítomnost tří velkých vodních nádrží Žermanice, Olešná a Baška s rekreační funkcí. Tři řeky Lučina, Ostravice a Morávka využitelné k vodáckým aktivitám. SLABÉ STRÁNKY Nižší atraktivita obcí v severní části Žabeň, Kaňovice, Krmelín apod. Nižší vybavenost některých obcí z hlediska sportovních a ubytovacích kapacit např. Bruzovice, Kaňovice, Kozlovice, Horní Tošanovice, Hukvaldy, Nižní Lhoty apod. Zřícenina hradu Hukvaldy spojená s osobností Občasná zhoršená kvalita koupacích vod ve Leoše Janáčka včetně doprovodných akcí. vodních nádržích např. Žermanice, Baška. Lyžařské areály na Morávce a v Krásné a menší v Obecně nízký potenciál cestovního ruchu u Palkovicích. některých obcí Kaňovice, Řepiště, Paskov, Vysoký podíl značených turistických tras a cyklotras zejména ve střední a jižní části. Příslušnost k Euroregionu Beskydy společná koordinovaná spolupráce na rozvoji cestovního ruchu. Vysoký podíl potenciálních rekreačních ploch v obcích Morávka, Krásná, Pražmo, Lhotka a Vyšní Lhoty. Dobrá vybavenost kulturními atraktivitami (památky, muzea atd.) PŘÍLEŽITOSTI Realizace aktivit obsažených v Marketingové strategii rozvoje cestovního ruchu MSK. Realizace záměrů vyplývajících ze zpracovaných strategických dokumentů mikroregionů. Využití finančních prostředků z evropských fondů a státních či krajských dotací Rozvoj nových alternativnějších forem cestovního ruchu In-line, hippo, paragliding apod. Žabeň, Krmelín Nižší podíl potenciálních rekreačních ploch na obcí Nižní Lhoty, Nošovice a Žabeň menší potenciál pro budoucí rozvoj z hlediska CR. Zastaralost některých rekreačních zařízení v rekreačních lokalitách, nízká kvalita služeb oblast Žermanické přehrady (obce Lučina, Žermanice, Soběšovice a Dolní Domaslavice). HROZBY Nízká atraktivita oblasti, konkurence okolních regionů (Slovensko, Jeseníky apod.) Zhoršení kvality rekreačních vodních ploch v důsledku eutrofizace a jiného znečištění. Střety zájmů turistického ruchu se zájmy ochrany přírody. Rozvoj průmyslu může snížit atraktivitu obcí z hlediska cestovního ruchu Problémy k řešení Vymezení nových cyklistických, popřípadě pěších nebo běžeckých tratí a koňských stezek zahuštění stávající sítě Zajištění návaznosti cyklostezek a cyklotras mezi jednotlivými obcemi Vymezení ploch pro nově navrhované areály sportoviště, hřiště, bobové dráhy Koncepční řešení rozvoje rekreačních areálů, chatových oblastí apod. Lokalizace záměrů uvedených ve strategických dokumentech obcí, měst a mikroregionů Zajištění ochrany vodních ploch před splachy a znečištěním vymezení ochranných pásem apod. Podpora navýšení ubytovacích kapacit stávajících HUZ v obcích s nedostatečnou ubytovací infrastrukturou 143

144 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace 3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Nezaměstnanost Daňové příjmy rozpočtů obcí upravuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávním celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z nemovitostí, daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob. V roce 2015 dosáhly daňové příjmy v SO ORP Frýdek-Místek téměř 1,5 mil. tis. Kč. Oproti roku 2013 daňová výtěžnost na obyvatele vzrostla z 12,2 na 13,09 tis. Kč. Největší výtěžnosti přitom bylo dosaženo v obcích Nošovice (30,53 tis. Kč/obyv.), Žabeň (19,68), Nižní Lhoty (18,73), Třanovice (17,86), Morávka (17,1) a Krásná (14,36). Naopak nejnižší daňovou výtěžnost vykazují Kaňovice, Žermanice, Dolní Tošanovice, Vojkovice, Horní Tošanovice, Pražmo, Dobratice, Horní Domaslavice, Krmelín, Lučina, Vyšní Lhoty a Soběšovice (v rozmezí 8,5-10,5 tis. Kč/obyv.). Tabulka č : Daňové příjmy a daňová výtěžnost v roce 2015 (v tis. Kč) Daně z Daně z Daně z Daně z Obec přidané příjmů FO příjmů PO nemovitostí hodnoty Daňové příjmy celkem Baška 9047, , , , ,81 Brušperk 9633, , , , ,90 Bruzovice 2055, , ,33 850, ,31 Dobrá 8449, , , , ,93 Dobratice 2724, , ,52 554, ,24 Dolní Domaslavice 3779, , ,72 568, ,66 Dolní Tošanovice 676,96 711, ,01 277, ,24 Fryčovice 6081, , , , ,85 Frýdek-Místek , , , , ,53 Horní Domaslavice 1743, , ,89 298, ,22 Horní Tošanovice 1467, , ,16 372, ,06 Hukvaldy 4764, , , , ,96 Kaňovice 627,02 688, ,56 163, ,30 Kozlovice 7445, , , , ,22 Krásná 1899, , , , ,42 Krmelín 5664, , ,16 895, ,62 Lhotka 1826, , ,00 211, ,95 Lučina 3065, , ,77 663, ,13 Morávka 3806, , , , ,98 Nižní Lhoty 717,19 598, , , ,51 Nošovice 5018, , , , ,04 Palkovice 8675, , , , ,26 Paskov 10610, , , , ,46 Pazderna 1206,58 649, ,30 215, ,95 Pražmo 2044, , ,58 514, ,58 Raškovice 5096, , , , ,46 Řepiště 4102, , ,89 952, ,14 Sedliště 3809, , ,82 865, ,00 Soběšovice 1992, , ,30 420, ,14 Staré Město 3853, , , , ,79 Staříč 6034, , , , ,85 Sviadnov 4623, , , , ,40 Třanovice 3554, , , , ,26 Vojkovice 1446, , ,20 606, ,73 Vyšní Lhoty 1999, , ,54 476, ,66 144

145 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obec Daně z příjmů FO Daně z příjmů PO Daně z přidané hodnoty Daně z nemovitostí Daňové příjmy celkem Žabeň 1947, , , , ,62 Žermanice 670,28 679, ,82 192, ,13 SO ORP Frýdek-Místek , , , , ,30 Zdroj: Ministerstvo financí Pozn.. FO fyzické osoby, PO právnické osoby Tabulka č : Vývoj daňové výtěžnosti v letech Obec Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) Baška 8 7,5 10,4 10,63 Brušperk 7,4 7,5 10,4 11,27 Bruzovice 8,2 9 11,8 11,53 Dobrá 7,5 9,4 11,3 11,92 Dobratice 7 7,1 9,6 10,08 Dolní Domaslavice 7,3 7,1 10,8 11,30 Dolní Tošanovice 7,5 7,4 9,9 9,45 Fryčovice 8,4 8,2 10,2 11,03 Frýdek-Místek 11,7 11, ,91 Horní Domaslavice 7,2 7,2 9,2 10,14 Horní Tošanovice 7,6 8,2 9,5 10,05 Hukvaldy 8 8,3 10,1 10,90 Kaňovice 6,9 6,5 8,7 8,81 Kozlovice 8 8,7 10,3 10,98 Krásná 11,5 12,1 13,4 14,36 Krmelín 7 6,5 9,5 10,21 Lhotka 9 9, ,35 Lučina 7,6 7,7 9,5 10,22 Morávka 13, ,6 17,10 Nižní Lhoty 17,2 16,2 10,4 18,73 Nošovice 23,3 24,2 24,5 30,53 Palkovice 9,9 7,6 11,3 12,17 Paskov 8,6 8,9 12,2 13,21 Pazderna 7,6 7,5 10,2 12,00 Pražmo 7,3 7,3 9 10,07 Raškovice 7,5 7,9 10,8 12,40 Řepiště 13,1 10,3 11,5 12,52 Sedliště 7,5 7,5 9,8 10,61 Soběšovice 8,3 8,6 9,8 10,39 Staré Město 8,8 8,2 12,1 12,25 Staříč 13,8 14,9 14,7 13,98 Sviadnov 10 9,8 12,2 12,36 Třanovice 8,8 8,5 12,5 17,86 Vojkovice 7,4 8,1 9,6 9,90 Vyšní Lhoty 7,7 8,6 9,5 10,38 Žabeň 6,4 10,7 19,5 19,68 Žermanice 7,4 7,7 10,1 9,14 SO ORP Frýdek-Místek 10,4 10,4 12,2 13,09 Zdroj: Ministerstvo financí, RURÚ

146 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Nezaměstnanost Podíl nezaměstnaných osob Na základě dohody s Českým statistickým úřadem Ministerstvo práce a sociálních věcí počínaje lednem 2013 přechází na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob. Tento ukazatel vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. Nový ukazatel Podíl nezaměstnaných osob má kvůli odlišné definici jinou úroveň a tudíž je s původním ukazatelem nesrovnatelný. V roce 2015 bylo mezi dosažitelnými uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce 2288 mužů a 2131 žen. Podíl nezaměstnaných osob činil 5,9 %. Oproti rokům 2013 a 2014 došlo ve správním obvodě k výraznému poklesu nezaměstnanosti (2013 8,79 %, ,64 %). Klesající trend kopírují téměř všechny obce. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob v roce 2015 vykazovaly obce Lhotka (7,51 %), Frýdek-Místek (7,28), Krásná (6,8), Pražmo (5,65), Pazderna (5,64), Dobratice (5,51) a Bruzovice (5,31), nejnižší pak Krmelín, Řepiště, Třanovice, Staré Město, Žermanice, Nižní Lhoty, Nošovice, Fryčovice (pod 4 %). Volná pracovní místa nabízely zejména obce Frýdek-Místek (389), Nošovice (97), Staříč (61), Paskov (46), Nižní Lhoty (42) a Staré Město (36). U ostatních obcí byla nabídka minimální nebo žádná. Pokud porovnáme podíl nezaměstnaných osob ve 22 správních obvodech Moravskoslezského kraje, řadí se SO ORP Frýdek-Místek na 8. příčku. 1. příčku s nejnižší nezaměstnaností obsadil správní obvod Frenštát pod Radhoštěm (4,1 %) a poslední Karviná (12,7 %). V letech 2013 a 2014 se podíl nezaměstnaných osob správního obvodu pohyboval pod úrovní kraje, ale nad úrovní ČR. A v roce 2015 nezaměstnanost správního obvodu klesla pod úroveň kraje i ČR. Tabulka č : Podíl nezaměstnaných osob v letech Podíl nezaměstnaných osob dosažitelných (%) v roce SO ORP, MSK, ČR SO ORP Frýdek-Místek 8,79 7,64 5,90 Moravskoslezský kraj 10,5 9,8 8,56 Česká Republika 8,17 7,46 6,24 Významným sociálním problémem je tzv. dlouhodobá nezaměstnanost. Lidé, kteří jsou delší dobu vyřazení z pracovního procesu, ztrácejí pracovní návyky i základní kontakt s běžným společenským životem. Dlouhodobá nezaměstnanost nejčastěji postihuje občany s nízkou kvalifikací, zdravotně postižené občany, občany předdůchodového věku, mladistvé... Podíl dlouhodobě nezaměstnaných vyjadřuje podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce déle než 12 měsíců ze všech dosažitelných uchazečů v evidenci úřadu práce. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob za celý správní obvod 40,3 % je velmi vysoký. Nejvyšší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti vykazují obce Třanovice (55 %) a Řepiště (50 %). Velmi vysokou dlouhodobou nezaměstnanost mezi 40 a 50 % mají ještě obce Staříč, Paskov, Sedliště, Frýdek-Místek, Žermanice, Dobratice, Horní Tošanovice, Vyšní Lhoty a Dolní Tošanovice. Naopak nejnižší dlouhodobá nezaměstnanost (do 20 %) je v obcích Kaňovice, Pražmo, Nižní Lhoty, Krmelín a Morávka. Z celkového počtu 4419 dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce bylo pouze 208 absolventů, což představuje 4,7 % ze všech dosažitelných uchazečů. Tento ukazatel dosahuje obdobné hodnoty jako v roce 2014 (5 %) i 2013 (4,6 %). 146

147 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Základní ukazatele nezaměstnanosti (k ) Obec Počet uchazečů v evidenci úřadu práce - dosažitelní Podíl nezaměstnaných osob (%) muži ženy muži ženy Pracovní místa v evidenci úřadu práce Baška ,64 3,64 17 Brušperk ,79 3,18 6 Bruzovice ,07 5,34 1 Dobrá ,36 5,28 17 Dobratice ,16 5,77 - Dolní Domaslavice ,18 4,37 9 Dolní Tošanovice 3 7 2,56 6,31 - Fryčovice ,84 3,49 24 Frýdek-Místek ,31 7, Horní Domaslavice ,56 3,42 - Horní Tošanovice 9 8 4,29 4,37 6 Hukvaldy ,14 4,30 7 Kaňovice 4 7 3,64 6,67 - Kozlovice ,17 4,20 4 Krásná ,96 5,83 1 Krmelín ,15 2,26 11 Lhotka ,85 9,71 1 Lučina ,82 5,54 4 Morávka ,41 4,99 7 Nižní Lhoty 2 4 2,38 4,30 42 Nošovice ,31 2,74 97 Palkovice ,18 4,61 16 Paskov ,39 4,10 46 Pazderna 5 6 4,95 6,06 1 Pražmo ,90 4,13 - Raškovice ,92 3,82 18 Řepiště ,43 3,11 4 Sedliště ,45 5,16 - Soběšovice ,03 5,69 - Staré Město ,37 3,19 36 Staříč ,53 4,48 61 Sviadnov ,54 5,93 20 Třanovice ,93 3,69 3 Vojkovice ,88 4,79 - Vyšní Lhoty ,13 3,85 2 Žabeň ,56 5,91 5 Žermanice 3 4 3,03 3,48 - SO ORP Frýdek-Místek ,97 5, Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo práce a sociálních věcí Pozn.: dosažitelní - Jedná se o uchazeče o zaměstnání ve věku 15-64, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. 147

148 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Vývoj nezaměstnaných osob v letech Obec Počet uchazečů v evidenci úřadu práce - dosažitelní Počet uchazečů v evidenci úřadu práce nad 12 měsíců Podíl nezaměstnaných osob (%) Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob (%) Baška ,39 5,81 4,16 27,3 38,1 25,7 Brušperk ,92 5,17 4,00 29,3 38,5 29,8 Bruzovice ,76 5,89 5,31 42,2 44,1 36,7 Dobrá ,41 5,87 4,84 26,9 23,8 30,0 Dobratice ,92 7,17 5,51 25,4 27,1 42,2 Dolní Domaslavice ,29 5,12 4,69 29,1 28,9 23,8 Dolní Tošanovice ,75 4,82 4,22 15,4 63,6 40,0 Fryčovice ,50 5,34 3,67 32,2 32,6 28,8 Frýdek-Místek ,59 9,29 7,28 43,2 48,5 44,4 Horní Domaslavice ,06 4,90 4,58 26,3 29,6 20,0 Horní Tošanovice ,32 7,89 4,20 35,1 19,4 41,2 Hukvaldy ,90 6,13 4,22 34,4 36,3 36,4 Kaňovice ,22 5,58 5,07 27,8 33,3 9,1 Kozlovice ,40 6,81 4,73 31,5 30,4 33,3 Krásná ,56 8,80 6,80 34,1 31,6 36,7 Krmelín ,30 3,17 2,68 31,8 33,3 17,1 Lhotka ,42 6,34 7,51 25,9 30,4 28,6 Lučina ,94 6,41 5,13 41,9 31,6 32,6 Morávka ,67 6,54 5,15 36,2 32,7 17,9 Nižní Lhoty ,52 5,65 3,43 26,7 40,0 16,7 Nošovice ,30 6,50 3,63 28,0 36,4 29,2 Palkovice ,55 6,38 4,97 35,4 39,2 35,5 Paskov ,20 6,03 4,28 40,6 43,4 47,9 Pazderna ,47 3,50 5,64 9,1 28,6 27,3 Pražmo ,55 6,62 5,65 16,7 19,0 11,4 Raškovice ,22 5,61 4,43 28,1 35,3 24,5 Řepiště ,65 4,50 2,74 39,4 57,7 50,0 Sedliště ,47 7,05 5,24 41,6 46,6 45,5 Soběšovice ,28 6,21 4,41 40,9 51,4 26,9 Staré Město ,62 5,64 3,26 29,1 20,0 25,0 Staříč ,86 5,97 5,02 46,1 50,0 48,6 Sviadnov ,73 6,59 4,68 35,2 41,0 35,7 Třanovice ,37 4,62 2,87 39,5 45,5 55,0 Vojkovice ,80 6,98 5,23 35,3 30,0 34,8 Vyšní Lhoty ,23 6,52 4,60 43,2 35,9 40,7 Žabeň ,92 6,58 5,18 26,8 35,3 22,2 Žermanice ,61 5,61 3,27 50,0 25,0 42,9 SO ORP FM ,79 7,64 5,90 39,5 43,9 40,3 Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní výpočty 148

149 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Pozn.: Jelikož se ukazatel Podíl nezaměstnaných osob vypočítaný Českých statistickým úřadem v různých tabulkách lišil (v řádech desetin), uvádíme zde naše výpočty vycházející z dat ČSÚ počet uchazečů v evidenci úřadu práce dosažitelní a počet obyvatel ve věku let Podnikatelská struktura Na SO ORP Frýdek-Místek působí celkem firem. Z firem, jež uvádějí počet svých zaměstnanců, je 7639 firem bez zaměstnanců, 1820 firem zaměstnává 1 5 osob, 237 firem zaměstnává 6 9 osob a dalších 214 firem má zaměstnanců. S rostoucím počtem zaměstnanců počet firem klesá. Od roku 2008 přibylo ve správním obvodu 2188 firem. S výjimkou roku 2012 počet ekonomických subjektů po celé období narůstalo. Tabulka č : Počet firem podle počtu zaměstnanců v letech Rok Počet zaměstnanců neuvedeno bez zaměstnanců Ekonomické subjekty celkem Zdroj: ČSÚ Pozn.: Tečka v tabulce značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Pomlčka na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval Následující tabulka ukazuje vývoj celkového počtu registrovaných subjektů v letech Podle CZ-NACE je možné zařadit největší počet firem (5634) do oblasti velkoobchodu a maloobchodu, dále pak do průmyslu (3153 firem) a profesních, vědeckých a technických činností (2867). Firem, u nichž byla zjištěna aktivita, je však výrazně méně. Z celkového počtu registrovaných subjektů byla zjištěna aktivita jen u Ve srovnání roku 2015 s rokem 2010 došlo k největšímu nárůstu subjektů v oblastech peněžnictví a pojišťovnictví (763), ostatní činnosti (385) a zemědělství, lesnictví a rybářství (274). Naopak nejvíce ubylo subjektů ve velkoobchodě a maloobchodě (831), informačních a komunikačních činnostech (129) a v dopravě a skladování (67). 149

150 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Počet subjektů podle NACE v letech Registr. subjekty v roce Převažující činnost CZ-NACE celkem celkem zjištěná aktivita G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel B-E Průmysl celkem M Profesní, vědecké a technické činnosti F Stavebnictví S Ostatní činnosti I Ubytování, stravování a pohostinství A Zemědělství, lesnictví, rybářství K Peněžnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí H Doprava a skladování R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti P Vzdělávání N Administrativní a podpůrné činnosti Q Zdravotní a sociální péče J Informační a komunikační činnosti O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení X nezjištěno Celkem Zdroj: ČSÚ, 2016 Rozdíl v letech 2015 a Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Čím je míra podnikatelské aktivity v obci vyšší, tím lze obec považovat za hospodářsky silnější. Míra podnikatelské aktivity má rostoucí tendenci. Nyní připadá 176,4 podnikatelů na 1000 osob. Nejvyšší míru podnikatelské aktivity vykazují obce Kaňovice (242,7), Staré Město (212,3), Morávka (212,1), Soběšovice (212,1), Sviadnov (206), Lučina (204,7), Bruzovice (203,2), Vyšní Lhoty (201,9) a Baška (200,5). Obcemi s nejnižší mírou podnikatelské aktivity jsou Nošovice (137,2), Kozlovice (147,4), Třanovice (151,5), Pazderna (157,9), Žermanice (160), Dobratice (160,7) a Žabeň (160,8). 150

151 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Míra podnikatelské aktivity (údaje k ) Celkem Míra podnikatelské aktivity Obec fyzických osob Baška ,4 183,8 202,2 192,4 200,5 Brušperk ,9 151,9 161,7 160,6 169,0 Bruzovice ,4 191,6 177,5 186,7 203,2 Dobrá ,7 158,2 176,6 175,7 178,0 Dobratice ,1 133,2 148,6 152,3 160,7 Dolní Domaslavice ,8 162,1 178,2 183,3 190,4 Dolní Tošanovice ,7 144,6 168,8 188,8 Fryčovice ,7 152,3 157,7 155,9 163,9 Frýdek-Místek ,1 163,7 177,9 172,4 171,5 Horní Domaslavice ,6 105,7 136,4 149,9 166,0 Horní Tošanovice ,2 125,1 134,5 146,3 164,3 Hukvaldy ,5 170,1 170,7 168,5 173,1 Kaňovice ,7 211,8 208,1 220,4 242,7 Kozlovice ,7 137, ,4 Krásná ,1 157,2 160,1 183,5 193,3 Krmelín ,9 181,1 184,9 198,8 195,7 Lhotka ,4 150,3 181, ,2 Lučina ,6 185,3 216,3 204,7 204,7 Morávka , ,8 200,2 212,1 Nižní Lhoty 46 85,8 113,5 156,9 177,4 176,9 Nošovice ,9 138,9 144,1 136,4 137,2 Palkovice ,8 160,5 177,1 187,1 191,7 Paskov , ,2 173,3 178,0 Pazderna ,6 140,6 152,7 151,6 157,9 Pražmo ,4 153,2 174,6 172,2 177,8 Raškovice ,7 156,8 173,7 171,1 176,4 Řepiště ,7 146,4 169,2 172,5 180,4 Sedliště ,2 176, ,6 Soběšovice , ,8 191,8 212,1 Staré Město , ,5 210,4 212,3 Staříč ,6 171,9 181,3 174,7 181,5 Sviadnov ,9 211,6 218,8 205,8 206,0 Třanovice ,7 131, ,9 151,5 Vojkovice ,1 162,5 158,6 160,8 169,8 Vyšní Lhoty ,5 147,7 188,7 194,5 201,9 Žabeň ,4 149, ,4 160,8 Žermanice ,6 139,4 149,8 142,9 160,0 SO ORP Frýdek-Místek ,1 162,6 176,3 173,8 176,4 Zdroj: ČSÚ,

152 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Indikátory Hodnocení indikátoru daňová výtěžnost na obyvatele: -2 méně než 9 tis. Kč -1 9,0 9,99 tis. Kč 0 10,0 10,99 tis. Kč 1 11,0 11,99 tis. Kč 2 12 tis. Kč a více Hodnocení indikátoru podíl nezaměstnaných osob: % a více -1 8,0 9,99 % 0 7,0 7,99 % 1 6,0 6,99 % 2 méně než 6,0 % Hodnocení indikátoru míra podnikatelské aktivity: -2 méně než 140, ,0 159, ,0 179, ,0 199, a více Tabulka č : Hodnocení indikátorů (data k ) Daňová Podíl výtěžnost na 1 Název obce HI nezaměstnaných obyvatele 2015 osob (%) (tis. Kč) HI Míra podnikatelské aktivity Baška 10,63 0 4, ,5 2 Brušperk 11,27 1 4, ,0 0 Bruzovice 11,53 1 5, ,2 2 Dobrá 11,92 1 4, ,0 0 Dobratice 10,08 0 5, ,7 0 Dolní Domaslavice 11,30 1 4, ,4 1 Dolní Tošanovice 9,45-1 4, ,8 1 Fryčovice 11,03 1 3, ,9 0 Frýdek-Místek 13,91 2 7, ,5 0 Horní Domaslavice 10,14 0 4, ,0 0 Horní Tošanovice 10,05 0 4, ,3 0 Hukvaldy 10,90 0 4, ,1 0 Kaňovice 8,81-2 5, ,7 2 Kozlovice 10,98 0 4, ,4-1 Krásná 14,36 2 6, ,3 1 Krmelín 10,21 0 2, ,7 1 Lhotka 11,35 1 7, ,2 1 Lučina 10,22 0 5, ,7 2 Morávka 17,10 2 5, ,1 2 Nižní Lhoty 18,73 2 3, ,9 0 Nošovice 30,53 2 3, ,2-2 Palkovice 12,17 2 4, ,7 1 Paskov 13,21 2 4, ,0 0 Pazderna 12,00 1 5, ,9-1 HI 152

153 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Název obce Daňová výtěžnost na 1 obyvatele 2015 (tis. Kč) HI Podíl nezaměstnaných osob (%) HI Míra podnikatelské aktivity Pražmo 10,07 0 5, ,8 0 Raškovice 12,40 2 4, ,4 0 Řepiště 12,52 2 2, ,4 1 Sedliště 10,61 0 5, ,6 1 Soběšovice 10,39 0 4, ,1 2 Staré Město 12,25 2 3, ,3 2 Staříč 13,98 2 5, ,5 1 Sviadnov 12,36 2 4, ,0 2 Třanovice 17,86 2 2, ,5-1 Vojkovice 9,90-1 5, ,8 0 Vyšní Lhoty 10,38 0 4, ,9 2 Žabeň 19,68 2 5, ,8 0 Žermanice 9,14-1 3, ,0 0 SO ORP Frýdek- Místek 13,09 2 5, ,4 0 Zdroj: Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, ČSÚ, 2016 Pozn.: HI hodnocení indikátoru Obrázek č : Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2015 HI Zdroj: Ministerstvo financí, EKOTOXA s.r.o. 153

154 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Indikátor podíl nezaměstnaných osob v roce 2015 Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo práce a sociálních věcí, EKOTOXA s.r.o. Obrázek č : Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2015 Zdroj: ČSÚ, EKOTOXA s.r.o. 154

155 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Velmi vysoká daňová výtěžnost v obcích Nošovice, Žabeň, Nižní Lhoty, Třanovice, Morávka a Krásná. Rostoucí daňová výtěžnost. Velmi nízký podíl nezaměstnaných osob (pod průměrem ČR i Moravskoslezského kraje), který má navíc klesající tendenci. SLABÉ STRÁNKY Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob. Minimální nebo nulová nabídka volných pracovních míst zejména v menších obcích. Nízká míra podnikatelské aktivity v obcích Nošovice, Kozlovice, Třanovice a Pazderna. Dlouhodobá tradice v řadě průmyslových odvětví. Existence brownfields Frýdek-Místek, Lhotka. Malé a střední firmy mají rozhodující podíl na zaměstnanosti. Růst ekonomických subjektů. Velmi vysoká míra podnikatelské aktivity v obcích Kaňovice, Staré Město, Morávka, Soběšovice, Sviadnov, Lučina, Bruzovice, Vyšní Lhoty a Baška. PŘÍLEŽITOSTI Technická připravenost pozemků a nabídka prostorů k podnikání. Zkvalitnění dopravní dostupnosti - rekonstrukce a modernizace dopravní sítě. Využití brownfields. HROZBY Nevýhodné podmínky pro podnikání (vyhlášky, špatné komunikace, drahý nájem prostorů, ) Nedostatečný rozpočet obcí. Odchod některého z velkých zaměstnavatelů v regionu Problémy k řešení - Připravit vhodné, dostupné a zainvestované pozemky i objekty (haly, budovy, kanceláře) pro rozvoj podnikání. - Rozvoj znalostí čerpání dotací a jejich maximální využívání. - Rekonstrukce komunikací, jež usnadní podnikání. - Zlepšení dopravní dostupnosti umožní snadnější dojížďku do zaměstnání a příliv nové pracovní síly. - Zvyšovat kvalifikaci obyvatel pro uplatnění na trhu práce, spolupráce podnikatelského sektoru se školami. - Přilákat kvalifikovanou pracovní sílu z okolních regionů nabídkou vhodných ploch pro bydlení, dostatečnou veřejnou vybaveností a službami. - Podpořit rozvoj cestovního ruchu - příprava nových (popř. údržba stávajících) turistických stezek a cyklostezek včetně naučných stezek a vyhlídek na atraktivních místech regionu. - Nové využití brownfields: Frýdek-Místek: o Beskydská kasárna o Kasárna ve Frýdeckém lese o Objekt staré teplé válcovny Arcelor Mittal Lhotka Zemědělská stavba pro chov krav 155

156 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace 4 VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje pro vlastní vyhodnocení kvality použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání vrcholu ledovce, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje (dle doporučené metodiky MMR z 05/2010 klíčové faktory). Následující tabulka ukazuje, jak byla témata (resp. indikátory daných témat) rozdělena do jednotlivých pilířů za účelem vyhodnocení jejich vyváženosti. Témata, která není možné jednoznačně zařadit do jednoho pilíře, jsou zahrnuta ve více pilířích. Tabulka č : Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř horninové prostředí a geologie vodní režim hygiena životního prostředí ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL Zdroj: Metodika MMR, 2010 hospodářské podmínky veřejná dopravní a technická infrastruktura bydlení rekreace veřejná dopravní a technická infrastruktura sociodemografické podmínky bydlení rekreace Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý indikátor pro dané obce obdržel buď záporný bod ( 2 nebo 1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři je v principu možno pro vyhodnocení použít různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Na základě kladného nebo záporného znaménka u této bodové hodnoty byly obce zařazeny do jedné z osmi skupin (viz následující tabulka). U neutrálního hodnocení pilíře (0 bodů) byla obec ohodnocena subjektivně. 156

157 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů Zařazení obce do skupiny Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř a b c a b c Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pozn.: + pozitivní hodnocení, - negativní hodnocení Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle celkového bodového zisku za všechny tři pilíře od nejhůře hodnoceného s největšími problémy a nedostatky po nejlépe hodnocené. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení jednotlivých obcí. Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). 157

158 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Frýdek-Místek Obec Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota Celkem Zařazení obce ENV EKO SOC ENV EKO SOC Baška ,0 50,0 43,8 68,8 2 c Brušperk ,0 37,5 31,3-6,3 2 c Bruzovice ,7 37,5 25,0 45,8 2 c Dobrá ,7 31,3 6,3 20,8 2 c Dobratice ,3 6,3 18,8-8,3 2 c Dolní Domaslavice ,3 62,5 43,8 114,6 1 Dolní Tošanovice ,7 18,8 18,8 20,8 2 c Fryčovice ,7 37,5 18,8-10,4 2 c Frýdek-Místek ,3 18,8-6,3-45,8 3 b Horní Domaslavice ,0 6,3 12,5-6,3 2 c Horní Tošanovice ,0 18,8 18,8 12,5 2 c Hukvaldy ,7 25,0 0,0-16,7 2 c Kaňovice ,7 6,3 25,0 47,9 1 Kozlovice ,3 31,3 18,8 41,7 2 c Krásná ,7 62,5 6,3 52,1 2 c Krmelín ,0 31,3 37,5 18,8 2 c Lhotka ,3 25,0 31,3 64,6 1 Lučina ,0 50,0 18,8 68,8 2 c Morávka ,7 81,3 56,3 154,2 1 Nižní Lhoty ,3 31,3-6,3-33,3 3 b Nošovice ,0 25,0 6,3-18,8 2 c Palkovice ,7 56,3 43,8 83,3 2 c Paskov ,7 31,3 6,3-4,2 2 c Pazderna ,3 18,8 18,8 45,8 1 Pražmo ,0 31,3-18,8 37,5 2 a Raškovice ,3 37,5-6,3 39,6 2 a Řepiště ,3 43,8 31,3 41,7 2 c Sedliště ,3 31,3 31,3 54,2 2 c Soběšovice ,7 43,8 18,8 45,8 2 c Staré Město ,0 56,3 37,5 68,8 2 c Staříč ,0 31,3 0,0-18,8 2 c Sviadnov ,3 56,3 43,8 41,7 2 c Třanovice ,0 37,5 18,8 6,3 2 c Vojkovice ,0 12,5 12,5-25,0 2 c Vyšní Lhoty ,3 37,5 12,5 41,7 2 c Žabeň ,7 43,8 25,0 2,1 2 c Žermanice ,0 12,5 31,3 18,8 2 c Přepočtový koeficient 8,3 6,3 6,3 SO ORP Frýdek-Místek -941,7 1275,0 731,3 Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř 158

159 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí -100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od -300 až +300 bodů Vyhodnocení environmentálního pilíře V environmentálním pilíři získaly obce bodové ohodnocení v rozpětí od -75 po 25 bodů. Z hodnocených 37 obcí dosáhlo 7 obcí kladné hodnocení, 1 obec je hodnocena neutrálně a 29 obcí získalo záporné hodnocení. Nejlepšího výsledku dosáhly obce Pražmo (25 bodů), Morávka a Kaňovice (shodně 16,7). Za nimi s 8,3 body následují Raškovice, Pazderna, Lhotka a Dolní Domaslavice. Nejhůře jsou hodnoceny obce Brušperk (-75 bodů), Fryčovice, Žabeň (shodně -66,7), Frýdek-Místek, Nižní Lhoty a Sviadnov (shodně - 58,3). Jen těsně před nimi s -50 body jsou Krmelín, Nošovice, Staříč, Třanovice a Vojkovice. Neutrální hodnocení získala pouze obec Lučina. Aby ji bylo možné zařadit do skupiny dle MMR, využili jsme pomocný indikátor výskyt chráněných. Jelikož se zde nevyskytuje žádné velkoplošné ani maloplošné zvláště chráněné (nachází se zde pouze dva památné stromy), přiklonili jsme se k zápornému výslednému hodnocení. Celkové hodnocení environmentálního pilíře negativně ovlivnily indikátory: kvalita ovzduší (-74 bodů) Kvalita ovzduší byla ve všech obcích hodnocena -2 body, neboť jsou na všech obcí překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu). změna výměry zemědělské půdy (-28) Ve 24 obcích byl mezi lety 2003 a 2016 zaznamenán větší než 0,5% úbytek zemědělské půdy, zatímco ke zvýšení došlo pouze u tří obcí (Morávka, Palkovice a Vyšní Lhoty). koeficient ekologické stability (-22) Za ekologicky málo stabilní nebo nestabilní (ve které jsou porušeny přírodní struktury) je ve správním obvodu považována krajina 24 obcí a pouze dvě obce (Krásná a Morávka) získaly v tomto indikátoru 2 body relativně přírodní. Tabulka č : Přehled hodnocení indikátorů environmentálního pilíře Počet obcí s bodovým hodnocením Celkový Téma Indikátor počet bodů 1 Podíl poddolovaných a sesuvných Plocha sklonité orné půdy Záplavové Q Kvalita ovzduší Koeficient ekologické stability Změna výměry zemědělské půdy mezi lety a Pozn.: *Pro účely vyhodnocení pouze jednoho pilíře nejsou tyto hodnoty přepočteny pomocí přepočtového koeficientu, jelikož váhy všech indikátorů v rámci jednoho pilíře jsou si rovny. Přepočtené bodové hodnoty jsou použity až v rámci porovnání jednotlivých pilířů mezi sebou. 159

160 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje environmentální pilíř Zdroj: EKOTOXA s.r.o.., vlastní zpracování,

161 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Vyhodnocení ekonomického pilíře Vlastní rozpětí bodových hodnocení ekonomického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od 6,3 po 81,3 bodů. Všechny obce se tedy umístily v kladných číslech. Nejlepšího výsledku 81,3 bodů dosáhla Morávka, za ní následují Krásná, Dolní Domaslavice (shodně 62,5), Sviadnov, Staré Město, Palkovice (shodně 56,3), Lučina a Baška (50 bodů). Na posledním místě se umístily Dobratice, Horní Domaslavice a Kaňovice (shodně 6,3 bodů), Vojkovice, Žermanice (shodně 12,5), Dolní Tošanovice, Frýdek-Místek, Horní Tošanovice a Pazderna (shodně 18,8). Celkové hodnocení ekonomického pilíře negativně ovlivnilo turisticko-rekreační zatížení (-65 bodů) a v menší míře podíl potenciálních rekreačních ploch (-4 body). Vypovídá to o horších podmínkách pro cestovní ruch jak z hlediska krajinného rázu, tak z hlediska ubytovacích kapacit. Vyšší nabídku lůžek nabízí pouze dvě obce Krásná a Morávka. Na druhou stranu jsou nejlépe hodnoceny indikátory: podíl nezaměstnaných osob (69 bodů) V 34 obcích je podíl nezaměstnaných osob nižší než 6 %. dopravní obslužnost (65 bodů) dokončené byty/1000 obyv./rok (50 bodů) Ve 22 obcích je intenzita bytové výstavby vyšší než 4 dokončené byty/1000 obyvatel/rok. Tabulka č : Přehled hodnocení indikátorů ekonomického pilíře Počet obcí s bodovým hodnocením Celkový Téma Indikátor počet bodů 6 Hodnocení dopravní obslužnosti Technická infrastruktura Dokončené byty/1000 obyv./rok ( ) Podíl potenciálních rekreačních ploch Turisticko-rekreační funkce Daňová výtěžnost na 1 obyv Podíl nezaměstnaných osob Míra podnikatelské aktivity Pozn.: *Pro účely vyhodnocení pouze jednoho pilíře nejsou tyto hodnoty přepočteny pomocí přepočtového koeficientu, jelikož váhy všech indikátorů v rámci jednoho pilíře jsou si rovny. Přepočtené bodové hodnoty jsou použity až v rámci porovnání jednotlivých pilířů mezi sebou. 161

162 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje ekonomický pilíř Zdroj: EKOTOXA s.r.o., vlastní zpracování, 2016 Poznámka: všechny obce jsou hodnoceny kladně 162

163 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Vyhodnocení sociodemografického pilíře Jelikož se dle požadavku MMR zařazují témata 6, 8 a 9 do ekonomického pilíře (navíc zahrnuje téma 10) i sociodemografického pilíře (navíc zahrnuje téma 7) za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů, je i hodnocení těchto pilířů obdobné. Zároveň tabulka uvedená níže se z velké části překrývá s tabulkou v ekonomickém pilíři. Vlastní rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -18,8 po 56,3 bodů. 31 obcí je ohodnoceno kladně, 4 záporně a 2 obce získaly neutrální hodnocení. Nejlepšího výsledku dosáhla Morávka (56,3 bodů), Sviadnov, Palkovice, Dolní Domaslavice, Baška (shodně 43,8), Staré Město a Krmelín (37,5). Nejhoršími obcemi v sociodemografickém pilíři jsou Pražmo (-18,8 bodů), Frýdek-Místek, Nižní Lhoty a Raškovice (shodně -6,3 bodů). Neutrální hodnocení získaly 2 obce Hukvaldy a Staříč. Jelikož bylo potřeba přiklonit se k pozitivnímu nebo negativnímu hodnocení kvůli zařazení obcí do skupiny dle MMR, sledovali jsme možnosti vzdělávání a nabídku zdravotnické péče. Jelikož se v obou obcích nachází mateřská i základní škola a také ordinace lékařů, přiklonili jsme se u obou obcí k pozitivnímu hodnocení. Tabulka č : Neutrálně hodnocené obce sociodemografického pilíře Mateřské Základní Obec Zdravotnická zařízení školy školy Celkové hodnocení Hukvaldy 1 1 praktický lékař pro dospělé, pro děti a dorost, lékárna + Staříč 1 1 praktický lékař pro dospělé + Indikátory témat 6, 8 a 9 již byly popsány v předchozí kapitolce vyhodnocení ekonomického pilíře, zde už se tedy zaměříme jen na indikátory tématu 7. Záporný součet bodů získal index stáří (-7) a podíl obyvatel s VŠ vzděláním (-6). Ve 23 obcích je předproduktivní složka obyvatelstva menší než obyvatelé starší 64 let. Nižší vzdělaností obyvatelstva se vyznačuje 10 obcí (podíl vysokoškoláků je zde nižší než 11 %). Indikátor změna počtu obyvatel v letech získal 47 bodů. Pouze ve třech obcích (Pražmo, Frýdek-Místek a Krásná) v tomto období obyvatelé ubyli. Tabulka č : Přehled hodnocení indikátorů sociodemografického pilíře Počet obcí s bodovým hodnocením Celkový Téma Indikátor počet bodů Hodnocení dopravní obslužnosti Technická infrastruktura Změna počtu obyvatel v letech Index stáří Podíl obyvatel s VŠ vzděláním Dokončené byty/1000 obyv./rok ( ) Podíl potenciálních rekreačních ploch Turisticko-rekreační funkce Pozn.: *Pro účely vyhodnocení pouze jednoho pilíře nejsou tyto hodnoty přepočteny pomocí přepočtového koeficientu, jelikož váhy všech indikátorů v rámci jednoho pilíře jsou si rovny. Přepočtené bodové hodnoty jsou použity až v rámci porovnání jednotlivých pilířů mezi sebou. 163

164 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje sociodemografický pilíř Zdroj: EKOTOXA s.r.o., vlastní zpracování,

165 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace 4.2 CELKOVÉ HODNOCENÍ OBCÍ Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz tabulka níže) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP Frýdek-Místek. Každá obec mohla získat bodové ohodnocení v rozmezí od -300 až po +300 bodů. V nejhorším případě je v SO ORP Frýdek-Místek dosaženo záporného hodnocení -45,8 bodů, v nejlepším případě 154,2 bodů. 26 obcí získalo v celkovém hodnocení kladné body, ostatní obce jsou hodnoceny záporně. Nejvyššího hodnocení za všechny tři pilíře dosáhly obce Morávka (154,2 bodů) a Dolní Domaslavice (114,6). Žádná další obec nepřesáhla hranici 100 bodů. Nejnižší celkový počet bodů získaly Frýdek- Místek (-45,8 bodů), Nižní Lhoty (-33,3), Vojkovice (-25), Nošovice a Staříč (-18,8). 5 obcí je ve všech třech pilířích hodnoceno pozitivně (zařazení obce do skupiny 1), 30 obcí má kladné hodnocení ve dvou pilířích (skupina 2) a 2 obce dosáhly kladného výsledku pouze v jednom pilíři (skupina 3). Žádná obec je ve všech pilířích hodnocena negativně. Z tabulkového přehledu s bodovým ziskem obcí je rovněž patrné, že přestože jsou některé obce zařazeny do lepší skupiny (na základě metodiky MMR), dle celkového počtu bodů jsou umístěny na horším místě. Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích dle celkové hodnoty Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota Zařazení Obec Celkem ENV EKO SOC ENV EKO SOC obce Frýdek-Místek ,3 18,8-6,3-45,8 3 b Nižní Lhoty ,3 31,3-6,3-33,3 3 b Vojkovice ,0 12,5 12,5-25,0 2 c Nošovice ,0 25,0 6,3-18,8 2 c Staříč ,0 31,3 0,0-18,8 2 c Hukvaldy ,7 25,0 0,0-16,7 2 c Fryčovice ,7 37,5 18,8-10,4 2 c Dobratice ,3 6,3 18,8-8,3 2 c Brušperk ,0 37,5 31,3-6,3 2 c Horní Domaslavice ,0 6,3 12,5-6,3 2 c Paskov ,7 31,3 6,3-4,2 2 c Žabeň ,7 43,8 25,0 2,1 2 c Třanovice ,0 37,5 18,8 6,3 2 c Horní Tošanovice ,0 18,8 18,8 12,5 2 c Krmelín ,0 31,3 37,5 18,8 2 c Žermanice ,0 12,5 31,3 18,8 2 c Dobrá ,7 31,3 6,3 20,8 2 c Dolní Tošanovice ,7 18,8 18,8 20,8 2 c Pražmo ,0 31,3-18,8 37,5 2 a Raškovice ,3 37,5-6,3 39,6 2 a Kozlovice ,3 31,3 18,8 41,7 2 c Řepiště ,3 43,8 31,3 41,7 2 c Sviadnov ,3 56,3 43,8 41,7 2 c Vyšní Lhoty ,3 37,5 12,5 41,7 2 c Bruzovice ,7 37,5 25,0 45,8 2 c Soběšovice ,7 43,8 18,8 45,8 2 c Pazderna ,3 18,8 18,8 45,8 1 Kaňovice ,7 6,3 25,0 47,9 1 Krásná ,7 62,5 6,3 52,1 2 c Sedliště ,3 31,3 31,3 54,2 2 c 165

166 Rozbor udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek aktualizace Obec Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota Celkem Zařazení obce ENV EKO SOC ENV EKO SOC Lhotka ,3 25,0 31,3 64,6 1 Baška ,0 50,0 43,8 68,8 2 c Lučina ,0 50,0 18,8 68,8 2 c Staré Město ,0 56,3 37,5 68,8 2 c Palkovice ,7 56,3 43,8 83,3 2 c Dolní Domaslavice ,3 62,5 43,8 114,6 1 Morávka ,7 81,3 56,3 154,2 1 Přepočtový koeficient 8,3 6,3 6,3 SO ORP Frýdek-Místek -941,7 1275,0 731,3 Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje celkové hodnocení Zdroj: EKOTOXA s.r.o.., vlastní zpracování,