Základní skupiny živočišné říše

Transkript

1 Základní skupiny živočišné říše Živočichové Říše: Prvoci (protozoa jednobuněční) Říše: Mnohobuněční (metazoa; živočichové animalia) Mnohobuněční Diblastica dva zárodečné listy: Ektoderm Entoderm Vločkovci Houbovci Žahavci Žebernatky Triblastica tři zárodečné listy: Ektoderm Entoderm Mezoderm α řada prvoústí (protostomia) otvor ústí se vyvinul z prvoúst (blastoporů) Ploštěnci Hlísti Měkkýši Kroužkovci Členovci mají tři typy tělní dutiny rozdělení... Schizocoelia Ploštěnci nepravá dutina tělní, vyplnění parenchymem Pseudocoelia Hlísti nepravá dutina tělní, potlačení parenchymu, dutina vyplněná mízou Coelomata Měkkýši Kroužkovci Členovci pravá dutina tělní β řada druhoústí (deuterostomia) během ontogeneze vznikl z blastoporu otvor řitný otvor ústní se prolamuje druhotně na protilehlém konci těla Ostnokožci Strunatci Obratlovci všichni Coelomata kroužkovci triblastica prvoústí, coelomata houbovci diblastica houbovci ploštěnci triblastica prvoústí strunatci hlísti žahavci metazoa (mnohobuněčných) Diblastica 1/11

2 paprsčitě (radiálně) souměrné slaná/sladká voda zaměnitelné s řasami nebo korály nemají tělní souměrnost mají nesouměrné tělo dýchají celým povrchem těla přisedlý způsob života kolonie i jednotlivě Houbovci (Porifera) Tělo houby: ektoderm mezenchym entoderm ektoderm fce krycí entoderm fce trávicí (límečkovité buňky choanocyty) ostie postranní otvůrky tělo houby připomíná džbáneček (je duté), centrální dutina propojují centrální dutinu s okolím osculum vyvrhovací otvor amoebocyty (měňavkové buňky) jsou schopné fagocytózy a měňavkovitého pohybu skleroblasty vylučují složky vnitřní opory těla hub, jimiž jsou jehlice (sklerity) spongoblasty vylučují spongiová vlákna (velmi pevná a pružná) Rozmnožování obvykle nepohlavní pučení pohlavní hermafroditi larva jm. amfiblastula nepřímý vývoj Tělní typy hub Askonní ascon Sykonní sycon Leukonní leucon (str. 26) Třídy Vápenaté houby houba voštinatá jehlice CaCO 3 Křemičité houby houba pletená (Venušin koš), houba pohárová (Neptunův pohár), houba rybničná, houba říční jehlice SiO 2 Rohovité houby houba mycí, houba koňská výskyt: středozemní moře tělo zpevněno spongiovými vlákny vodní živočichové (slaná i sladká voda) mnohobuněční ektoderm mezoderm mezoglea Žahavci (cnidaria) žahavé buňky slouží k obraně (popř. k paralyzaci kořisti) obsahují jed dutinka se stočeným vláknem, při podráždění se vlákno vymrští... žahavci jsou dravci (kořist drobní živočichové) 2 hlavní tělní typy: polyp (přisedlá forma) medúza třídy... Medúzovci žijí v moři 2/11

3 talířovka ušatá kořenoústka plícnatá nepohyblivé nepohlavní stádium polypa se střídá s pohlavním pohyblivým stádiem medúzy mají tzv. gastrovaskulární soustavu fce: trávení a rozvádění živin RS oddělené pohlaví (gonochoristé) zygota v ní dochází rýhování vzniká larva (tzv. planula) volně se pohybuje k moři larva přisedne, mění se v polypa nepohlavní rozmnožování zaškrcováním (strobilace) vznikají malé medúzky (efyry) dospělá medúzka probíhá metageneze (rodozměna) Talířovka ušatá ½ metru dlouhá žije v evropských mořích Čtyřhranka smrtelně nebezpečná subtropická a tropická moře (u Austrálie) Kořenoústka plicnatá středozemní moře Korálnatci mořští živočichové (tropická moře) nemají stádium medúzy většina vytváří vnější kostry schránky (vápenaté) RS hermafroditi, pučení nově vzniklý jedinci se neoddělují vytvářejí kolonie Korály Sasanky vytváří kolonie zůstávají propojeni TS vytváří korálové útesy a ostrovy Atoly Korál červený netvoří schránky žijí jednotlivě symbióza ryby, raci sasanka (...) rak poustevníček sasanka plášťová klaun očkatý Sasanka koňská evropská moře má mnoho ramen Větevníci Polypovci Větevník mozkový bílá barva vzhledem připomíná mozek převládá stádium polypa, stádia se střídají TS láčka slepě končící trávicí dutina NS difuzní NS (rozptýlená, síťovitá ) nejjednodušší RS pohlavně/nepohlavně (pučením) 3/11

4 rodozměna metageneze střídá se stádium nepohlavního polypa a pohlavní medúzy tělo: nožní terč tělo ramena (chapadla)!! Medúzka sladkovodní!! Nezmar obecný žije ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách, žije blízko hladiny na chapadlech knidoblasty regenerační schopnost Nezmar hnědý Nezmar zelený Medúzka sladkovodní Vltava, vodní nádrže u Brna Trubýši měchýřovka vznášivá jsou osově souměrní bilaterální hlavová část příď trupová část záď Triblastika Alpha řada Schizocoelia mají nepravou tělní dutinu vyplněnou parenchymem (mezenchymem), jehož skupinami prostupuje tělní míza zploštělé tělo, dvoustranná souměrnost VS protonefridie (vyluč. orgány) RS hermafroditi vývoj nepřímý (larva) Třídy Ploštěnky, Motolice, Tasemnice Ploštěnky (třída) voda, vlhká půda tělo ploštěnka velká 2,5 cm v řádech mm až cm regenerační schopnost Ploštěnci (Plathelminthes) pohyb řasinkový epitel pokožky kmitání řasinek kožně svalový vak TS vakovitá trávicí dutina + rozvod živin tj. tzv. gastrovaskulární systém jeden otvor přijímací i vyvrhovací DS dýchají celým povrchem těla VS orgány protonefridie skládají se z plaménkových buněk a vylučovacích kanálků NS provazcovitá NS nervové zauzliny + 2 břišní a hřbetní nervové pruhy párové oči, čichové a hmatové buňky RS hermafrodité vajíčka bývají na kamenech Ploštěnka mléčná Ploštěnka potoční kopinatá příď (špičatá hlava) bioindikátor znečištění vod Ploštěnka černá černě pigmentovaná více než 2 oči 4/11

5 Ploštěnka americká Ploštěnka horská horské studené vody Motolice (třída) cizopasní ploštěnci endoparaziti, ektoparaziti potrava krev tělo nečlánkované parazitují na obratlovcích délka života složité vývojové cykly parazitický způsob života potlačení některých orgánů pohyb a smysly mají silnou ochranou vrstvu kutikulu má přísavky výkonné pohlavní orgány Motolice jaterní Délka: mm cizopasí u krav, ovcí, koz, zřídka u člověka v játrech, živí se krví a tkáněmi, nasává živiny kutikula chrání před účinkem trávicích šťáv DS anaerobní dýchání RS hermafrodit vývoj vajíčka žlučovody trus (ven) trus ve vodě líhnou se larvy vodní plži 3 tři stádia přisedá na vodní rostliny a zapouzdří se s poklesem hladiny souš spasou je ovce larva se uvolňuje z pouzdra a dospívá z hostitele (ovce) se dostávají vajíčka ven trusem voda larva (miracidium) larva se dostane do plže (3 stádia) voda vodní rostliny cista voda opadne hostitel sežere rostlinu játra hostitele Krevnička močová sameček přidržuje samičku ve své bříční rýze cizopasí v cévách močových cest nemoc: Billharzioza Motolice kopinatá parazituje u sudokopytníků Ektoparazité Žábrohlísti přichycují se a živí se krví Tasemnice (třída) v dospělosti ve střevech obratlovců délka: 2-10 m TS nemají trávicí dutinu živiny přijímá celým povrchem těla vstřebáváním protonefridie RS hermafroditi samooplození (články mezi sebou) kutikula silná vrstva na povrchu těla chrání před trávicími šťávami hostitele stavba těla: hlavička (scolex) přísavky háčky (rostelum) články (proglotidy) jsou ploché, rozšiřují se a prodlužují směrem od hlavičky Tasemnice bezbranná hlavička bez háčků 5/11

6 délka až 10 m, 2000 článků mezihostitel hovězí dobytek tenké střevo člověka poslední články se oddělují a s výkaly odcházejí ven z těla mezihostitel (hovězí dobytek) larva (onkosféra) krví zanesena do svalů klidové stádium (boubel) sirové maso člověk Tasemnice dlouhočlenná délka až 3 m mezihostitel prase Měchožil zhoubný ve střevech šelem Škulovec široký tuleni, psi, vlci, lidé Řemenatka ptačí ptáci (racci, volavky) Hlísti Triblastika Α Pseudocoelia Pseudocoel nepravá dutina tělní vyvinula se ze schizocoelu potlačením parenchymu a vznikla dutina vyplněná mízou, kterou podélně probíhá trávicí trubice protáhlé, válcovité tělo, nečlánkované, zužuje se k oběma koncům parazité mají silnou kutikulu (chrání před trávicími enzymy) TS ústní a řitní otvor trávicí trubice prostupuje pseudocoelem CS není vyvinutá DS není vyvinutá dýchají celým povrchem těla RS gonochoristé pohlavní dimorfismus samec je menší než samice vývoj přímý i nepřímý NS provazcovitá Hlístice (třída) parazité nadprodukce vajíček lehká, odolná, snadno ulpívají na okolních předmětech Roup dětský délka: 1 cm cizopasí v tlustém střevě nemoc: oxyurióza cyklus: spolknutí vajíčka tlusté střevo líhnutí dospělého jedince samičky v noci kladou vajíčka do okolí řitního otvoru svědění (častá auto-infekce); přenos na ruce podrážděnost, nespavost, svědění, vyčerpanost léčba chemoterapeutika přenos znečištěné ruce, prádlo, mouchy Škrkavka dětská až 30 cm tenké střevo člověka ochuzuje tělo o živiny narušuje kapiláry může ucpat a následně proděravět střevo cyklus: spolknutí vajíčka ve střevech se líhnou larvy larvy proniknou do krve a jsou přenášeny do jater a plic do hrtanu spolknutí tenké střevo pohlavní dozrávání kladení vajíček přenos: ruce, ovoce, zelenina Svalovec stočený nemoc trichinelóza přenos špatně upravené maso (obvykle prase divoké) larva > střevo svaly zapouzdření 2 fáze: 6/11

7 1. střevní léčitelná 2. svalová Vlasovec mízní ucpává mízní cévy otok sloní nemoc Vlasovec oční spojivkový vak Háďátka Parazité rostlin DÚ kmen vířníci (Rotatoria) DÚ Vířníci Měkkýši (kmen Mollusca) triblastica, protostomia, prvoústí, coelomata (pravá dutina tělní) nečlánkovaní coelomata nečlánkovaní měkkýši článkovaní stejnocenně kroužkovci článkovaní nestejnocenně členovci Mají měkké nečlánkované tělo bez končetin. Tělo hlavu nohu (pohyb, není to končetina) útrobní vak s vnitřními orgány plášť = kožní řasa vylučuje látky tvořící schránku plášťová dutina schránka lastura u plžů ulita hlavonožci chrupavčitý endoskelet (=kostra) jen okolo mozku Dělení: plži mlži hlavonožci Plži ulita zřetelná hlava tělo je kryto epitelem (s množstvím hlenových žlázek) produkuje hlen hlemýžď zahradní žlutohnědá ulita s pruhy z CaCO 3 nepříznivé podmínky víčko (zavíčkuje se do ulity) 4 tykadla delší oči kratší hmatové TS radula (jazýček) strouhá potravu slinné žlázy, jícen, žaludek, střeva slinivko-jaterní žláza (hepatopanteas) produkuje enzymy 7/11

8 ústí do žaludku DS plícní vak nebo žábry (u vodních plžů) metanefridie CS otevřená krev se rozlévá do celého těla tzv. krvomíza hemolymfa rozlévá se z cév mezi tkáně srdce uloženo v osrdečníku krev namodralá barvivo hemocyanin NS gangliová (5 párů propojených ganglií) RS hermafrodité vývoj přímý (z vajíčka rovnou dospělý jedinec) musí dojít k výměně spermií vajíčka kladou do jamek v půdě Předožábří v moři Přílivka Homolice Ostranka Zavinutec Ušeň Jehlanka Křidlatec Bahenka (stojaté sladké vody) Zadožábří Zein (40 cm, moře) (?) Plícnatí Mlži sladkovodní, suchozemští Plovatka (plíce, nadechuje se nad hladinou) Bahnatka Okružák Hlemýžď Páskovka Jantarka Zábernatka Slimák Plzák Slimáček Škeble rybničná žije ve stojatých vodách zahrabaná na dně, má zploštělé tělo, hlava není zřetelná 2 lastury rozevírací vaz TS přijímací otvor, vyvrhovací otvor DS žábry PS svalnatá noha CS osrdečníkový vak VS metanefridie NS gangliová Smysly nemá oči, vyvinuté čich. ústrojí (tzv. osfradium), statocysta (pro vnímání polohy těla), hmatové buňky po celém těle RS nepřímý vývoj, gonochoristé larva (glochidium) parazituje na rybách, živí se krví Mořští mlži 8/11

9 Srdcovka Střenka Šášeň Ústřice Slávka Perlotvorka Zéva (velká) Sladkovodní mlži Hlavonožci Škeble rybničná Velevrub malířský Perlorodka říční nejdokonalejší měkkýši moře živí se dravě nemají schránky (jen chrupavčitá schránka mozku (endoskelet)) pohyb pomocí ramen s přísavkami (lezení) reaktivní pohyb (prudké vystřikování vody z plášťové dutiny pomocí nálevky) inkoustové žlázy maskovací barviv CS jen 1 komora, 2 nebo 4 předsíně, namodralá krev Smysly oko... RS gonochoristé sameček menší než samička pohl. dimorfismus hektokotylové rameno místo penisu Ploděnka Chobotnice Krakatice Oliheň Sépie Kroužkovci Annelida (kmen) Metazoe triblastica prvoústí (protostomia, alpha) pravá tělní dutina (coelomata) článkování stejnocenné stejnocenné článkovaní těla homonomní segmentace všechny články mají shodný vzhled vnitřní / vnější pijavice lékařská vnitřní článkování neodpovídá vnějšímu někdy však vnitřní článkování odpovídá vnějšímu Některé tělesné org. se opakují v každém článku (metanefridie VS, nervové uzliny NS) jiné orgány prostupují celým tělem (CS např. žížala). Články jsou od sebe odděleny přepážkou. Na povrchu kutikula. 2 třídy: Mnohoštětinatci Opaskovci Máloštětinatci Piavice Mnohoštětinatci (třída) Nereidka různobarvá žijí v moři pygidium poslední srostlé tělní články stejnocenné článkovaní stavba těla: pygidium 9/11

10 hlavová část stejnocenné články parapodia pohybové orgány se štětinkami na bocích článků podkožně svalový vak jednovrstevná pokožka DS pokožka, žábry CS uzavřená VS metanefridie NS gangliová (gangliové nervové zauzliny) gangliová NS žebříčkového typu RS oddělené pohlaví, nepřímý vývoj nepřímý vývoj: vajíčko larva (trochofora) metatrochofora (pokročilejší stádium trochofory) narůstají jí tělní články dospělec nepohlavní rozmnožování fisiparie tělo kroužkovce se rozpadne na části a z každé části vyroste Nereidka hnědá Palolo zelený Afroditka plstnatá Rournatec Pískovník Opaskovci (třída) nevytváří parapodia (tj. pohybový orgán) mají opasek tj. zduřelé tělní články s kožními žlázami výměšky umožňují spojení při kopulaci, výměnu spermií, vytvoření tzv. kokonu kolem vajíčka (slizový obal) Máloštětinatci kruhovitý příčný řez na bocích článků má 4 páry štětinek pokožka bohatě prokrvená a vlhká DS pokožkou fotofobní rozlišuje světlo a tmu TS u opasku ústní a řitní otvor po stranách žaludku vápenaté žlázy neutralizace kyselin potrava listy CS uzavřená hřbetní céva, břišní céva barvivo hemoglobin VS metanefridie tj. obrvená nálevka a kanálek RS hermafrodité kopulace výměna spermií vzniká kokon nakladená vajíčka v sekretu opaskových žláz NS gangliová žebříčkovitého typu má nervové zauzliny, podobné žebříku schopnost regenerace Žížala obecná Žížala hnojní Žížala podhorská (vylučuje světélkující sliz) Nitěnka obecná Potočnice račí (parazituje na žábrách raků) Piavice mírně zploštělé tělo (příď zúžená, záď širší) přísavky přední začátek trávicí soustavy segmentace neodpovídá vnitřnímu členění těla zmnožená povrchová segmentace (kožní zářezy) vnitřní článek má na povrchu až zářezů ektoparazité predátoři 10/11

11 TS chitinové čelisti narušují pokožku hostitele slinné žlázy vylučují hirudin zabraňuje srážení krve DS celým povrchem těla metanefridie RS hermafrodité přímý vývoj, vejce kladou na rostliny nízká regenerační schopnost Pijavka koňská živí se dravě Hltanovka bahenní živí se dravě Chobotnatka rybí žábry a kůže ryb Pijavka lékařská Suchozemské pijavice (TDL) 11/11