KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY. Křivka v prostoru je popsána spojitými funkcemi ϕ, ψ, τ : [a, b] R jako množina bodů {(ϕ(t), ψ(t), τ(t)); t
|
|
- Pavel Vopička
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY Má-li se spočítt npř. spotřeb betonu n rovný plot s měnící se výškou, stčí spočítt integrál z této výšky podle zákldny plotu. o když je le zákldnou plotu nikoli rovná úsečk, le křivá čár? Podobný problém vzniká, má-li se spočítt práce vykonná působením síly po nějké křivé dráze. Nejdříve bude nutné se podrobněji podívt n pojmy týkjící se křivek. Jsou to většinou pojmy z diferenciální geometrie není možné v tomto textu všechny potřebné pojmy podrobně probrt. KŘIVKY Křivk může být zdán různými způsoby. Nejobvyklejší zdání ( pokud nebude řečeno jink, právě toto zdání bude použito) je jko spojitý obrz kompktního intervlu z R. Jedná se vlstně o prmetrické zdání, protože spojité zobrzení Φ : [, b] R n je n-tice spojitých reálných funkcí jedné proměnné definovných n [, b]. Křivk v rovině je tedy popsán spojitými funkcemi ϕ, ψ : [, b] R jko množin bodů {(ϕ(t), ψ(t)); t [, b]}. Křivk v prostoru je popsán spojitými funkcemi ϕ, ψ, τ : [, b] R jko množin bodů {(ϕ(t), ψ(t), τ(t)); t [, b]}. Počáteční bod křivky je Φ(), koncový bod je Φ(b) (pokud není orientce stnoven jink viz dále). Křivky, u kterých počáteční koncový bod splývjí, se nzývá uzvřené. Npř. elips, lemniskt (tj.,,ležtá osmičk"), obvod obdélníku jsou uzvřené křivky. Grf funkce jedné proměnné nejsou uzvřené křivky. Necht jsou dány dvě křivky, 2 definovné funkcemi Φ : [, b] R n Ψ : [c, d] R n, přičemž koncový bod křivky je počáteční bod křivky 2, tj. Φ(b) = Ψ(c). Spojením obou křivek se rozumí křivk, znčená jko + 2, definovná funkcí T (t) n intervlu [, b + d c] předpisem { Φ(t), pro t [, b]; T (t) = Ψ(t + c b), pro t [b, b + d c].. Je zřejmé, jk se definuje spojení tří více křivek. to: V dlším textu bude používán pojem hldká křivk. Je-li křivk popsán prmetricky funkcemi ϕ, ψ, znmená. funkce ϕ, ψ mjí spojité první derivce; 2. pro kždé t [, b] je spoň jedn z derivcí ϕ (t), ψ (t) nenulová; 3. kždý bod křivky je obrzem jediného bodu z [, b] s jedinou možnou výjimkou: počáteční koncový bod mohou splývt. Npříkld oblouk, elips, grf spojité funkce mjící spojitou derivci n kompktním intervlu, jsou hldké křivky. Lemniskt není hldkou křivkou. Po částech hldká křivk je křivk, která vznikl spojením konečně mnoh hldkých křivek. Npříkld lemniskt, steroid, cykloid, obvod obdélníku, jsou po částech hldké křivky. Příkld lemniskty dává příkld uzvřené křivky, která všk má nepříjemný bod. V mnoh přípdech lze tuto nepříjemnost obejít, pro jednoduchost ji všk vyloučíme v definici jednoduše uzvřené křivky. Necht je po částech hldká křivk spojením křivek, 2,..., n v uvedeném pořdí. Křivk se nzývá jednoduše uzvřená, jestliže všechny křivky i jsou nvzájem disjunktní s jedinými výjimkmi: počáteční bod křivky splývá s koncovým bodem křivky n počáteční bod křivky i+ splývá s koncovým bodem křivky i pro i =..n.
2 Dá se dokázt, podobně jko u kružnice, že jednoduše uzvřená křivk dělí rovinu n dvě části: omezenou, tzv. vnitřek křivky (znčený ι) neomezenou, tzv. vnějšek. V dlším textu bude potřeb orientce křivky, tj. určení kldného záporného směru křivky. Je-li orientovná křivk, znčí množinově tutéž křivku s opčnou orientcí. U křivky zdné pomocí funkce Φ n nějkém intervlu [, b] je kldná orientce dán (pokud není určeno jink) tímto intervlem. Kldná orientce probíhá od bodu Φ() do bodu Φ(b), tj. podle rostoucího prmetru. Kldná orientce jednoduše uzvřené křivky (pokud nebude řečeno jink) je proti směru pohybu hodinových ručiček. Přesněji řečeno: jdete-li po této křivce v kldném směru, máte její vnitřek po levé strně. Tečný vektor u orientovných hldkých křivek bude oznčován tučně, npř. dt. Bude-li funkce f s hodnotmi v rovině nebo prostoru chápán jko vektor, bude se též znčit tučně jko f. Poznámky Příkldy Otázky KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY.DRUHU Tk jko u reálných funkcí n R dává integrál z funkce identicky rovné délku (míru) množiny, přes kterou se integruje, měl by křivkový integrál z identické přes křivku dávt délku křivky. V kpitole o použití integrálu se délk křivky vypočítl jko ds, kde ds symbolicky znčilo délku mličké části křivky, která se dl povžovt z úsečku, tkže se spočítl z Pythgorovy věty pomocí dx, dy. V souldu s tímto znčením se bude integrál funkce f podél křivky znčit f(s) ds, kde s jsou body křivky. Způsob, jkým byl délk křivky počítán, nznčuje, jk se bude počítt křivkový integrál. Z chvíli bude probírán jiný přístup integrování funkcí podle křivky. Ob způsoby se odliší v názvu jko první druhý druh. Následující definice je vhodná pro výpočty v prxi se vyskytujících přípdů, le požduje po částech hldké křivky. DEFINIE. Necht je dán reálná funkce f n po částech hldké křivce v rovině zdné prmetricky funkcemi ϕ ψ n intervlu [, b]. Pk se definuje křivkový integrál.druhu funkce f podél křivky jko b f(s) ds = f((ϕ(t), ψ(t)) ϕ 2 (t) + ψ 2 (t) dt. Následující 3 rovnosti pltí, jkmile mjí smysl prvé strny, poslední nerovnost pltí, pokud existuje levá strn.. (αf(s) + βg(s)) ds = α f(s) ds + β g(s) ds; f(s) ds = f(s) ds + 2 f(s) ds; 3. f(s) ds = f(s) ds; 4. f(s) ds L() mx s f(s), kde L() je délk křivky. 2
3 Poznámky 2 Příkldy 2 Otázky 2 vičení 2 KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY 2.DRUHU V prxi se vyskytují úlohy typu: spočtěte, jká práce byl vykonán lokomotivou při jízdě vlku po křivé dráze proti větru. Zkusíme roviný přípd. Počítáme práci, tedy sílu krát dráhu. Síl i křivk jsou v tomto přípdě,,dvojrozměrné", síl je vektor křivk je popsán svými tečnými vektory dt = ( dx, dy). Práce je sklární součin síly tečného vektoru dráhy. V prxi je jsné, jký má vektor tečny směr. V obecném přípdě to zřejmé není je nutné tento směr nejdříve zdt, tj. křivku je nutné orientovt. Z uvedené motivce výpočtu práce se nbízí následující definice. DEFINIE. Necht je dán rovinná po částech hldká orientovná křivk funkcemi ϕ, ψ n intervlu [, b] funkce f n s hodnotmi v R 2 se souřdnicemi (f, f 2 ). Pk se definuje křivkový integrál 2.druhu funkce f podle křivky jko ( f(s). dt = f (x, y) dx + f 2 (x, y) dy ) b ( = f (ϕ(t), ψ(t))ϕ (t) + f 2 (ϕ(t), ψ(t))ψ (t) ) dt. První dv integrály jsou ekvivlentní formy zápisu křivkového integrálu 2.druhu, třetí integrál je jeho definice pomocí obyčejného integrálu reálné funkce jedné proměnné n intervlu. Následující zákldní vlstnosti křivkového integrálu 2.druhu se opět sndno dokzují. Všimněte si rozdílu oproti křivkovému integrálu.druhu u předposlední vlstnosti. Následující 3 rovnosti pltí, jkmile mjí smysl prvé strny.. (αf + βg). dt = α f. dt + β g. dt; 2. + f. dt = 2 f. dt + f. dt; 2 3. f. dt = f. dt; Následující tvrzení uvádí vzth mezi oběm křivkovými integrály. (f (x, y) dx + f 2 (x, y) dy) = (f (s) cos α(s) + f 2 (s) sin α(s)) ds, kde α(s) je úhel, který svírá tečný vektor k v bodě s s osou x. Necht, D jsou dvě různé jednoduše uzvřené kldně orientovné po částech hldké křivky, které se protínjí v křivce K. Pk je spojením dvou orientovných křivek, K podobně D je spojením dvou orientovných křivek D, K 2 (v pořdí podle orientce), kde K K 2 je křivk K s odlišnými orientcemi. Spojení + D je pk kldně orientovná uzvřená po částech hldká křivk. 3
4 Je-li f funkce + D R 2, pk f dt = f dt. +D +D Poznámky 3 Příkldy 3 Otázky 3 vičení 3 GREENOVA VĚTA Křivkový integrál 2.druhu po uzvřené křivce se čsto znčí symbolem chápe se přes kldnou orientci křivky (tj. proti směru pohybu hodinových ručiček). VĚTA. (Green) Necht H je otevřená množin v rovině obshující jednoduše uzvřenou křivku i s jejím vnitřkem ι f = (f, f 2 ) je funkce H R 2 mjící spojité prciální derivce n H. Pk pltí ( f2 (f (x, y) dx + f 2 (x, y) dy) = ι x f ) Jestliže se v Greenově rovnosti místo funkce (f, f 2 ) vezme funkce ( f 2, f ), dostává se vzorec ( f (f (x, y) dy f 2 (x, y) dx) = i x + f ) 2 Zde je v levém integrálu sklární součin f normály k, který se čsto znčí jko f.dn. Poznámky 4 Příkldy 4 Otázky 4 POUŽITÍ KŘIVKOVÝH INTEGRÁLŮ Podíváte-li se nyní zpátky n popis délky křivky nebo n postup při zjišt ování těžiště křivky, zjistíte, že vzorce z kpitoly 5-ip se djí přepst pomocí křivkových integrálů.druhu.. Délk po částech hldké křivky je rovn ds. 2. Hmotnost tenkého drátu mjícího tvr po částech hldké křivky, který má v bodě s hustotu h(s), je rovn h(s) ds. 3. Těžiště tenkého drátu mjícího tvr po částech hldké křivky, který má v bodě s hustotu h(s), má souřdnice (T x, T y ), kde (m znčí hmotnost drátu) T x = xh(s) ds, T y = yh(s) ds. m m 4
5 V integrálech se musí z x, y, s dosdit příslušné výrzy podle toho, jk je křivk popsán. Čittelé ve vzorcích pro těžiště drátu jsou (sttické) momenty drátu vzhledem k osám y nebo x resp. První dvě položky pltí i v prostoru beze změny. Pro těžiště se přidá nlogický třetí výrz pro T z, což je moment křivky vzhledem k rovině xy. N zákldě Greenovy věty lze nyní uvést nové vzorce pro výpočet obshu některých rovinných množin. Necht G je jednoduchá množin. Její obsh je roven G dx dy, tj. integrálu z funkce identicky rovné n G. Aby bylo možné použít Greenův vzorec, musí se vzít tkové funkce f, f 2 mjící spojité prciální derivce n G, by f x + f 2 =. Nbízí se několik možností, npř. f (x, y) = x, f 2 (x, y) = 0, nebo nopk f (x, y) = 0, f 2 (x, y) = y nebo symetricky zvolené funkce f (x, y) = x/2, f 2 (x, y) = y/2. S(G) = x dy = y dx = (x dy y dx). 2 Příkldy 5 vičení 5 STANDARDY z kpitoly KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY KŘIVKY Křivk je spojitý obrz kompktního intervlu Φ : [, b] R n, Φ je tedy n-tice spojitých reálných funkcí jedné proměnné definovných n [, b]. Křivk v rovině je popsán spojitými funkcemi ϕ, ψ : [, b] R jko množin bodů {(ϕ(t), ψ(t)); t [, b]}. Křivk v prostoru je popsán spojitými funkcemi ϕ, ψ, τ : [, b] R jko množin bodů {(ϕ(t), ψ(t), τ(t)); t [, b]}. Počáteční bod křivky je Φ(), koncový bod je Φ(b) (pokud není orientce stnoven jink viz dále). Křivky, u kterých počáteční koncový bod splývjí, se nzývá uzvřené. Necht jsou dány dvě křivky, 2 definovné funkcemi Φ : [, b] R n Ψ : [c, d] R n, přičemž koncový bod křivky je počáteční bod křivky 2, tj. Φ(b) = Ψ(c). Spojením obou křivek se rozumí křivk, znčená jko + 2, definovná funkcí T (t) n intervlu [, b + d c] předpisem { Φ(t), pro t [, b]; T (t) = Ψ(t + c b), pro t [b, b + d c].. Je-li křivk Ψ popsán prmetricky funkcemi ϕ, ψ, řekneme, že Ψ je hldká křivk, když:. funkce ϕ, ψ mjí spojité první derivce; 2. pro kždé t [, b] je spoň jedn z derivcí ϕ (t), ψ (t) nenulová; 3. kždý bod křivky je obrzem jediného bodu z [, b] s jedinou možnou výjimkou: počáteční koncový bod mohou splývt. Po částech hldká křivk je křivk, která vznikl spojením konečně mnoh hldkých křivek. Necht je po částech hldká křivk spojením křivek, 2,..., n v uvedeném pořdí. Křivk se nzývá jednoduše uzvřená, jestliže všechny křivky i jsou nvzájem disjunktní s jedinými výjimkmi: počáteční bod křivky splývá s koncovým bodem křivky n počáteční bod křivky i+ splývá s koncovým bodem křivky i pro i =..n. 5
6 Dá se dokázt, podobně jko u kružnice, že jednoduše uzvřená křivk dělí rovinu n dvě části: omezenou, tzv. vnitřek křivky (znčený ι) neomezenou, tzv. vnějšek. V dlším textu bude potřeb orientce křivky, tj. určení kldného záporného směru křivky. Je-li orientovná křivk, znčí množinově tutéž křivku s opčnou orientcí. U křivky zdné pomocí funkce Φ n nějkém intervlu [, b] je kldná orientce dán (pokud není určeno jink) tímto intervlem. Kldná orientce probíhá od bodu Φ() do bodu Φ(b), tj. podle rostoucího prmetru. Kldná orientce jednoduše uzvřené křivky (pokud nebude řečeno jink) je proti směru pohybu hodinových ručiček. Přesněji řečeno: jdete-li po této křivce v kldném směru, máte její vnitřek po levé strně. Příkld. Jkou prostorovou křivku předstvuje prmetrické zdání ϕ(t) = sin t, ψ(t) = cos(t), τ(t) = t, t [0, 2π]? KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY.DRUHU Necht je dán reálná funkce f n po částech hldké křivce v rovině zdné prmetricky funkcemi ϕ ψ n intervlu [, b]. Pk se definuje křivkový integrál.druhu funkce f podél křivky jko b f(s) ds = f((ϕ(t), ψ(t)) ϕ 2 (t) + ψ 2 (t) dt. Oznčme τ(t) = (ϕ (t), ψ (t)) tečný vektor křivky v bodě. Pk substituujeme (velikost tečného vektoru je něco jko Jcobián): s = (ϕ(t), ψ(t)) Pro prostorové křivky se prcuje se třemi složkmi b f(s) ds = ds = (ϕ (t), ψ (t)) dt = τ(t) dt b f(s) ds = f((ϕ(t), ψ(t)) τ(t) dt. f((ϕ(t), ψ(t), τ(t)) ϕ 2 (t) + ψ 2 (t) + τ 2 (t) dt. Příkld. Spočtěte křivkový integrál.druhu funkce x + y přes obvod trojúhelník s vrcholy (0, 0), (, 0), (, ). Příkld. Necht je dán reálná funkce H n hldké křivce = [0, ] (jde o jednotkový intervl n reálné ose). Necht jsou dány dvě prmetrizce ϕ : [α, β] f : [, b] s rostoucími funkcemi ϕ f. Pk β β H(s) ds = H(ϕ(τ)) ϕ 2 (τ) dτ = H(ϕ(τ)) ϕ (τ) dτ. α α Podobně b b H(s) ds = H(f(t)) f 2 (t) dt = H(f(t)) f (t) dt. Dokžte, že se jedná o stejný výsledek při obou prmetrizcích. Řešení. Použijeme substituci τ = ϕ (f(t)). Pk β H(ϕ(τ)) ϕ (τ) dτ = α b = H(ϕ(ϕ (f(t))))ϕ (ϕ (f(t))) ϕ (ϕ (f(t))) f (t) dt = 6
7 A je to. b = H(f(t)) f (t) dt KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY 2.DRUHU DEFINIE. Necht je dán rovinná po částech hldká orientovná křivk funkcemi ϕ, ψ n intervlu [, b] funkce f n s hodnotmi v R 2 se souřdnicemi (f, f 2 ). Pk se definuje křivkový integrál 2.druhu funkce f podle křivky jko ( f(s). dt = f (x, y) dx + f 2 (x, y) dy ) b ( = f (ϕ(t), ψ(t))ϕ (t) + f 2 (ϕ(t), ψ(t))ψ (t) ) dt. První dv integrály jsou ekvivlentní formy zápisu křivkového integrálu 2.druhu, třetí integrál je jeho definice pomocí obyčejného integrálu reálné funkce jedné proměnné n intervlu. Bude-li funkce f s hodnotmi v rovině nebo prostoru chápán jko vektor, bude se též znčit tučně jko f. Pro křivku uvžujeme bod křivky jko vektor t(t) = (x(t), y(t)). Pk formálně získáme vektor dt = ( dx, dy). Zde dx/ dt = ϕ (t) dy/ dt = ψ (t), odtud vyjádříme dx dy použijeme následně substituci ve tvru dt = ( dx, dy) = (ϕ (t), ψ (t)) dt = τ dt. Tedy t = (ϕ(t), ψ(t)) dt = (ϕ (t), ψ (t)) dt = τ(t) dt b f(s). dt = f((ϕ(t), ψ(t)).τ(t) dt. Pokud má smysl prvá strn tk pltí. f. dt = f. dt. Je-li f funkce + D R 2, pk f dt = f dt. +D +D Příkld. Spočtěte křivkový integrál 2.druhu z funkce ( y 2, xy) po obvodu čtverce s vrcholy (0, 0), (, 0), (, ), (0, ). Příkld. Spočtěte integrál (y dx + z dy + x dz) přes vhodnou křivku. Příkld. Zintegrujte konstntní vektorové pole přes uzvřenou křivku n obrázku. GREENOVA VĚTA b f (x) dx = f(b) f(). Křivkový integrál 2.druhu po uzvřené křivce se čsto znčí symbolem chápe se přes kldnou orientci křivky (tj. proti směru pohybu hodinových ručiček). 7
8 VĚTA. (Green) Necht H je otevřená množin v rovině obshující jednoduše uzvřenou křivku i s jejím vnitřkem ι f = (f, f 2 ) je funkce H R 2 mjící spojité prciální derivce n H. Pk pltí ( f2 (f (x, y) dx + f 2 (x, y) dy) = ι x f ) Greenovu větu lze psát f.dt = (f (x, y) dx + f 2 (x, y) dy) = ι ( f2 x f ) N levé strně se integruje ve skutečnosti sklární součin funkce f tečného vektoru τ = ( dx, dy) ke křivce. N prvé strně se integruje rotce vektorové funkce. Jestliže se Greenov rovnost použije n pomocnou funkci ( f 2, f ), dostává se vzorec ( f f.dn = (f (x, y) dy f 2 (x, y) dx) = i x + f ) 2 N levé strně se integruje ve skutečnosti sklární součin funkce f normály n = ( dy, dx) ke křivce, znčíme nlogicky f.dn. N prvé strně se integruje divergence vektorové funkce. VĚTA. (Greenov vět v obecném tvru) Necht G je otevřená souvislá množin, která má z hrnici konečně mnoho disjunktních, jednoduše uzvřených křivek H otevřená množin obshující G. ( Necht f = (f, f 2 ) je funkce H R 2 mjící spojité prciální derivce. Pk pltí ( f2 (f (x, y) dx + f 2 (x, y) dy) = G x f ) Stejně jko u zákldní verze Greenovy věty lze vzorec psát ve tvru ( f (f (x, y) dy f 2 (x, y) dx) = G x + f ) 2 Příkld. Použijte Greenův vzorec n mezikruží {(x, y); r < x 2 + y 2 < R}, kde 0 r < R pro funkci y x x 2 +y 2 ). x 2 +y 2, POUŽITÍ KŘIVKOVÝH INTEGRÁLŮ. Délk po částech hldké křivky je rovn ds. 2. Hmotnost tenkého drátu mjícího tvr po částech hldké křivky, který má v bodě s hustotu h(s), je rovn h(s) ds. 3. Těžiště tenkého drátu mjícího tvr po částech hldké křivky, který má v bodě s hustotu h(s), má souřdnice (T x, T y ), kde (m znčí hmotnost drátu) T x = xh(s) ds, T y = yh(s) ds. m m V integrálech se musí z x, y, s dosdit příslušné výrzy podle toho, jk je křivk popsán. Čittelé ve vzorcích pro těžiště drátu jsou (sttické) momenty drátu vzhledem k osám y nebo x resp. První dvě položky pltí i v prostoru beze změny. Pro těžiště se přidá nlogický třetí výrz pro T z, což je moment křivky vzhledem k rovině xy. 8
9 N zákldě Greenovy věty lze nyní uvést nové vzorce pro výpočet obshu některých rovinných množin. Necht G je jednoduchá množin. Její obsh je roven G dx dy, tj. integrálu z funkce identicky rovné n G. Aby bylo možné použít Greenův vzorec, musí se vzít tkové funkce f, f 2 mjící spojité prciální derivce n G, by f x + f 2 =. Nbízí se několik možností, npř. f (x, y) = x, f 2 (x, y) = 0, nebo nopk f (x, y) = 0, f 2 (x, y) = y nebo symetricky zvolené funkce f (x, y) = x/2, f 2 (x, y) = y/2. S(G) = x dy = y dx = (x dy y dx). 2 Příkld. Spočtěte plochu elipsy pomocí křivkového integrálu. Řešení. Pomocí Greenovy věty určíme obsh G plochy G uvnitř elipsy x y2 b 2 =. Elipsu budeme prmetrizovt modifikovnými polárními souřdnicemi x = ϕ(t) = cos t, y = ψ(t) = b sin t, t [ π, π]. Zvolme funkci f = (f, f 2 ), kde funkce jsou dány vzthy f (x, y) = y, f 2 (x, y) = x. Podle Greenovy věty dostáváme ( f2 (x, y) f (x, y) dx + f 2 (x, y) dy = f ) (x, y) dx dy = 2 dx dy. G x G Jelikož G = dx dy, G hledný obsh G pk bude roven G = y dx + x dy = π (( b sin t)( sin t) + ( cos t)(b cos t)) dt = πb. 2 2 π Příkld. Njděte těžiště cykloidy x = (t sin t), y = ( cos t), t [0, 4π]. 9
KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY. Na vyřešení tohoto úkolu zavedeme tzv. křivkové integrály. Mám rád hezké křivky...
KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY Má-li se spočítt npř. spotřeb betonu n rovný plot s měnící se výškou, stčí spočítt integrál z této výšky podle zákldny plotu. o když je le zákldnou plotu nikoli rovná úsečk, le křivá
Více17 Křivky v rovině a prostoru
17 Křivky v rovině prostoru Definice 17.1 (rovinné křivky souvisejících pojmů). 1. Nechť F (t) [ϕ(t), ψ(t)] je 2-funkce spojitá n, b. Rovinnou křivkou nzveme množinu : {F (t) : t, b } R 2. 2-funkce F [ϕ,
Víceje jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5.
10. Komplexní funkce reálné proměnné. Křivky. Je-li f : (, b) C, pk lze funkci f povžovt z dvojici (u, v), kde u = Re f v = Im f. Rozdíl proti vektorovému poli je v tom, že jsou pro komplexní čísl definovány
VíceINTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL
INTEGRAE KOMPLEXNÍ FUNKE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL N konci kpitoly o derivci je uveden souvislost existence derivce s potenciálním polem. Existuje dlší chrkterizce potenciálného pole, která nebyl v kpitole o derivci
Více14. cvičení z Matematické analýzy 2
4. cvičení z temtické nlýzy 2 22. - 26. květn 27 4. Greenov vět) Použijte Greenovu větu k nlezení práce síly F x, y) 2xy, 4x 2 y 2 ) vykonné n částici podél křivky, která je hrnicí oblsti ohrničené křivkmi
Více26. listopadu a 10.prosince 2016
Integrální počet Přednášk 4 5 26. listopdu 10.prosince 2016 Obsh 1 Neurčitý integrál Tbulkové integrály Substituční metod Metod per-prtes 2 Určitý integrál Geometrické plikce Fyzikální plikce K čemu integrální
VíceII. 5. Aplikace integrálního počtu
494 II Integrální počet funkcí jedné proměnné II 5 Aplikce integrálního počtu Geometrické plikce Určitý integrál S b fx) dx lze geometricky interpretovt jko obsh plochy vymezené grfem funkce f v intervlu
VíceV předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.
NEWTONŮV INTEGRÁL V předchozích kpitolách byl popsán inverzní operce k derivování Ztím nebylo jsné, k čemu tento nástroj slouží Uvžujme trmvj, která je poháněn elektřinou při brždění vyrábí dynmem elektřinu:
Více6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.
KMA/MAT Přednášk cvičení č. 4, Určitý integrál 6. 7. březn 17 1 Aplikce určitého integrálu 1.1 Počáteční úvhy o výpočtu obshu geometrických útvrů v rovině Úloh 1.1. Vypočtěte obsh obrzce ohrničeného prbolou
VíceNEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.
NEWTONŮV INTEGRÁL V předchozích kpitolách byl popsán inverzní operce k derivování. Ztím nebylo jsné, k čemu tento nástroj slouží. Uvžujme trmvj, která je poháněn elektřinou při brždění vyrábí dynmem elektřinu:
Více11. cvičení z Matematické analýzy 2
11. cvičení z Mtemtické nlýzy 1. - 1. prosince 18 11.1 (cylindrické souřdnice) Zpište integrály pomocí cylindrických souřdnic pk je spočítejte: () x x x +y (x + y ) dz dy dx. (b) 1 1 x 1 1 x x y (x + y
Více4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje.
4. přednášk 22. říjn 2007 Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když kždá cuchyovská posloupnost bodů v M konverguje. Příkldy. 1. Euklidovský prostor R je úplný, kždá cuchyovská posloupnost
VíceVIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál
VIII. Primitivní funkce Riemnnův integrál VIII.2. Riemnnův integrál opkování Vět. Nechť f je spojitá funkce n intervlu, b nechť c, b. Oznčíme-li F (x) = x (, b), pk F (x) = f(x) pro kždé x (, b). VIII.3.
VíceOBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL
OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL Zobecnění Newtonov nebo Riemnnov integrálu se definují různým způsobem dostnou se někdy různé, někdy stejné pojmy. V tomto textu bude postup volen jko zobecnění Newtonov integrálu,
VíceKřivkový integrál funkce
Kpitol 6 Křivkový integrál funkce efinice způsob výpočtu Hlvním motivem pro definici určitého integrálu funkce jedné proměnné byl úloh stnovit obsh oblsti omezené grfem dné funkce intervlem n ose x. Řd
VíceZÁKLADY. y 1 + y 2 dx a. kde y je hledanou funkcí proměnné x.
VARIAČNÍ POČET ZÁKLADY V prxi se čsto hledjí křivky nebo plochy, které minimlizují nebo mximlizují jisté hodnoty. Npř. se hledá nejkrtší spojnice dvou bodů n dné ploše, nebo tvr zvěšeného ln (má minimální
Více18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34.
I. Určete integrály proved te zkoušku. Určete intervl(y), kde integrál eistuje... 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 0... 3. 4. 5. 6. 7. e d substituce t = ln ln(ln ) d substituce t = ln(ln ), dt = ln 3 e 4 d substituce
VíceKřivkový integrál prvního druhu verze 1.0
Křivkový integrál prvního druhu verze. Úvod Následující text popisuje výpočet křivkového integrálu prvního druhu. Měl by sloužit především studentům předmětu MATEMAT k příprvě n zkoušku. Mohou se v něm
VíceKapitola Křivkový integrál 1. druhu Délka oblouku
x 5 x 6 x 7 x 8 pitol 3 řivkové integrály 3. řivkový integrál. druhu líčová slov: délk oblouku, délk křivky, křivkový integrál. druhu po oblouku, křivkový integrál. druhu po křivce, neorientovný křivkový
Vícex + F F x F (x, f(x)).
I. Funkce dvou více reálných proměnných 8. Implicitně dné funkce. Budeme se zbývt úlohou, kdy funkce není zdná přímo předpisem, který vyjdřuje závislost její hodnoty n hodnotách proměnných. Jeden z možných
Víceintegrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu.
Přednášk 1 Určitý integrál V této přednášce se budeme zbývt určitým integrálem. Eistuje několik definic určitého integrálu funkce jedné reálné proměnné. Jednotlivé integrály se liší v tom, jké funkce lze
VíceVIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál
VIII. Primitivní funkce Riemnnův integrál VIII.2. Primitivní funkce Definice. Nechť funkce f je definován n neprázdném otevřeném intervlu I. Řekneme, že funkce F : I R je primitivní funkce k f n intervlu
VíceObecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)
KAPITOLA 13: Numerická integrce interpolce [MA1-18:P13.1] 13.1 Interpolce Obecně: K dné funkci f hledáme funkci ϕ z dné množiny funkcí M, pro kterou v dných bodech x 0 < x 1
VíceLDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Určitý integrál ZVMT lesnictví 1 / 26
Určitý integrál Zákldy vyšší mtemtiky LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovce studijních progrmů Lesnické dřevřské fkulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem n discipĺıny společného zákldu http://kdemie.ldf.mendelu.cz/cz
Více4. cvičení z Matematiky 2
4. cvičení z Mtemtiky 2 14.-18. březn 2016 4.1 Njděte ity (i (ii (iii (iv 2 +(y 1 2 +1 1 2 +(y 1 2 z 2 y 2 z yz 1 2 y 2 (,y (0,0 2 +y 2 2 y 2 (,y (0,0 2 +y 3 (i Pro funkci f(, y = 2 +(y 1 2 +1 1 2 +(y
VíceDERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB0 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE Obsh Derivce... Definice derivce... Prciální derivce... Derivce vektorů... Výpočt derivcí... 3 Algebrická
Více6. Určitý integrál a jeho výpočet, aplikace
Aplikovná mtemtik 1, NMAF071 6. Určitý integrál výpočet, plikce T. Slč, MÚ MFF UK ZS 2017/18 ZS 2017/18) Aplikovná mtemtik 1, NMAF071 6. Určitý integrál 1 / 13 6.1 Newtonův integrál Definice 6.1 Řekneme,
VíceANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU 3. přednášk Vektorová lger Prvoúhlé souřdnice odu v prostoru Poloh odu v prostoru je vzhledem ke třem osám k soě kolmým určen třemi souřdnicemi, které tvoří uspořádnou trojici
VíceR n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na
Mtemtik II. Určitý integrál.1. Pojem Riemnnov určitého integrálu Definice.1.1. Říkáme, že funkce f( x ) je n intervlu integrovtelná (schopná integrce), je-li n něm ohrničená spoň po částech spojitá.
VíceIntegrální počet - II. část (určitý integrál a jeho aplikace)
Integrální počet - II. část (určitý integrál jeho plikce) Michl Fusek Ústv mtemtiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 7. přednášk z ESMAT Michl Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) 1 / 23 Obsh 1 Určitý vlstní (Riemnnův)
VíceIntegrál a jeho aplikace Tomáš Matoušek
Integrál jeho plikce Tomáš Mtoušek Křivk Definice.(Vektorováfunkce) Funkci ϕ:r R n,kteráreálnémučíslupřiřzuje n-tici reálných čísel(vektor), nzýváme funkcí vektorovou. Lze ji tké popst po složkáchjko ϕ(t)=(ϕ
Více+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c
) INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ ) Pojem neurčitého integrálu Je dán funkce Pltí všk tké F tk, y pltilo F ( ) f ( ) Zřejmě F ( ), protože pltí, 5,, oecně c, kde c je liovolná kon- stnt f ( ) nším
VíceIntegrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)
Integrální počet - IV. část (plikce n určitý vlstní integrál, nevlstní integrál) Michl Fusek Ústv mtemtiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 9. přednášk z AMA Michl Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) / 4 Obsh
VíceNMAF061, ZS Písemná část zkoušky 25. leden 2018
Jednotlivé kroky při výpočtech stručně, le co nejpřesněji odůvodněte. Pokud používáte nějké tvrzení, nezpomeňte ověřit splnění předpokldů. Jméno příjmení: Skupin: Příkld 3 4 5 6 Celkem bodů Bodů 6 6 4
Více8. cvičení z Matematiky 2
8. cvičení z Mtemtiky 2 11.-1. dubn 2016 8.1 Njděte tři pozitivní čísl jejichž součin je mximální, jejichž součet je roven 100. Zdání příkldu lze interpretovt tké tk, že hledáme mximální objem kvádru,
VíceINTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE
INTEGRAE KOMPLEXNÍ FUNKE LEKE34-KIN auchyova obecná auchyova auchyův vzorec vičení KŘIVKOVÝ INTEGRÁL Na konci kapitoly o derivaci je uvedena souvislost existence derivace s potenciálním polem. Existuje
Více10 Určitý integrál Riemannův integrál. Definice. Konečnou posloupnost {x j } n j=0 nazýváme dělením intervalu [a,b], jestliže platí
10 Určitý integrál 10.1 Riemnnův integrál Definice. Konečnou posloupnost {x j } n j=0 nzýváme dělením intervlu [,b], jestliže pltí = x 0 < x 1 < < x n = b. Body x 0,...,x n nzýváme dělícími body. Normou
VíceIntegrální počet - III. část (určitý vlastní integrál)
Integrální počet - III. část (určitý vlstní integrál) Michl Fusek Ústv mtemtiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 8. přednášk z AMA1 Michl Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) 1 / 18 Obsh 1 Určitý vlstní (Riemnnův)
VícePŘÍKLADY K MATEMATICE 3
PŘÍKLADY K ATEATIE 3 ZDENĚK ŠIBRAVA. Křivkové integrály.. Křivkový integrál prvního druhu. Příklad.. Vypočítejme křivkový integrál A =, ), B = 4, ). Řešení: Úsečka AB je hladká křivka. Funkce ψt) = 4t,
VícePetr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)
Určitý integrál Petr Hsil Přednášk z mtemtiky Podpořeno projektem Průřezová inovce studijních progrmů Lesnické dřevřské fkulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem n discipĺıny společného zákldu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0021)
VícePři výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu
Geometrické plikce určitého integrálu Osh rovinné olsti Je-li ploch ohrničen křivkou f () osou Při výpočtu oshu tkto omezených rovinných olstí mohou nstt následující zákldní přípd : Nechť funkce f () je
Více56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25
56. ročník Mtemtické olympiády Úlohy domácí části I. kol ktegorie 1. Njděte všechny dvojice (, ) celých čísel, jež vyhovují rovnici + 7 + 6 + 5 + 4 + = 0. Řešení. Rovnici řešíme jko kvdrtickou s neznámou
VíceMatematické metody v kartografii
Mtemtické metody v krtogrfii. Přednášk Referenční elipsoid zákldní vzthy. Poloměry křivosti. Délky poledníkového rovnoběžkového oblouku. 1. Zákldní vzthy n rotčním elipoidu Rotční elipsoid dán následujícími
Více13. Exponenciální a logaritmická funkce
@11 1. Eponenciální logritmická funkce Mocninná funkce je pro r libovolné nenulové reálné číslo dán předpisem f: y = r, r R, >0 Eponent r je konstnt je nezávisle proměnná. Definičním oborem jsou pouze
VíceNMAF061, ZS Písemná část zkoušky 16. leden 2018
Jednotlivé kroky při výpočtech stručně, le co nejpřesněji odůvodněte. Pokud používáte nějké tvrzení, nezpomeňte ověřit splnění předpokldů. Jméno příjmení: Skupin: Příkld 1 3 4 5 6 Celkem bodů Bodů 7 6
Víceje parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné
1. Prciální derivce funkce více proměnných. Prciální derivce funkce dvou proměnných. Je-li funkce f f(, ) definován v množině D f R 2 bod ( 1, 2 ) je vnitřním bodem množin D f, pk funkce g 1 (t) f(t, 2
VíceJak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:
.. Substituční metod pro určité integrály.. Substituční metod pro určité integrály Cíle Seznámíte se s použitím substituční metody při výpočtu určitých integrálů. Zákldní typy integrálů, které lze touto
VíceLINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU
LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU ZDENĚK ŠIBRAVA 1. Obecné řešení lin. dif. rovnice 2.řádu s konstntními koeficienty 1.1. Vrice konstnt. Příkld 1.1. Njděme obecné řešení diferenciální rovnice (1) y
VíceNeřešené příklady z analýzy funkcí více proměnných
České vysoké učení technické v Prze Fkult elektrotechnická Neřešené příkldy z nlýzy funkcí více proměnných Miroslv Korbelář Pol Vivi Prh 16 Tento dokument byl vytvořen s podporou grntu RPAPS č. 1311/15/15163C5.
VíceZavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA
Zvedení vlstnosti reálných čísel Reálná čísl jsou zákldním kmenem mtemtické nlýzy. Konstrukce reálných čísel sice není náplní mtemtické nlýzy, le množin reálných čísel R je pro mtemtickou nlýzu zákldním
VíceSeznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.
.. Ojem rotčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí určitého integrálu výpočtem ojemu rotčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si prostudovli zvedení pojmu určitý integrál (kpitol.).
VíceINTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL
INTEGRAE KOMPLEXNÍ FUNKE Komplexní integrce je do určité míry vrchol klsické nlýzy. Jádrem komplexní integrce je uchyov vět, což je komplexní form zákonu zchování, v podsttě jde o zákldní věty nlýzy. KŘIVKOVÝ
VícePřehled základních vzorců pro Matematiku 2 1
Přehled zákldních vzorců pro Mtemtiku 1 1. Limity funkcí definice Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, δ > 0 tk, že pro : ( δ, δ), pltí f() ( ɛ, ɛ) Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, c > 0 tk, že pro : > c,
VíceMatematika II: Testy
Mtemtik II: Testy Petr Schreiberová Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie VŠB - Technická univerzit Ostrv Mtemtik II - testy 69. Řy 9 - Test Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie, VŠB - Technická univerzit
VíceLineární nerovnice a jejich soustavy
teorie řešené úlohy cvičení tipy k mturitě výsledky Lineární nerovnice jejich soustvy Víš, že pojem nerovnice není opkem pojmu rovnice? lineární rovnice má většinou jediné řešení, kdežto lineární nerovnice
VíceKomplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2.
7 Komplexní čísl 71 Komplexní číslo je uspořádná dvojice reálných čísel Komplexní číslo = 1, ) zprvidl zpisujeme v tzv lgebrickém tvru = 1 + i, kde i je imginární jednotk, pro kterou pltí i = 1 Číslo 1
Vícemnožina, na které je zavedena určitá struktura. Zejména, součet každých dvou prvků X = [x 1,..., x n ] R n,
Náplní předmětu bude klkulus R n R (přípdně R m ). Proč se zbývt funkcemi více proměnných? V prxi je čsto třeb uvžovt veličiny, které závisejí n více než jedné proměnné, npř. objem rotčního kužele závisí
VíceMatematika II: Pracovní listy Integrální počet funkce jedné reálné proměnné
Mtemtik II: Prcovní listy Integrální počet funkce jedné reálné proměnné Petr Schreiberová, Petr Volný Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie VŠB - Technická univerzit Ostrv Ostrv 8 Obsh Neurčitý integrál.
VíceII. INTEGRÁL V R n. Obr. 9.1 Obr. 9.2 Integrál v R 2. z = f(x, y)
. NTEGRÁL V R n Úvod Určitý integrál v intervlu, b Pro funki f :, b R jsme definovli určitý integrál jko číslo, jehož hodnot je obshem obrze znázorněného n obrázíh. Pro funki f : R n R budeme zvádět integrál
VícePŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU
PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU 6.1 Křivkový integrál 1. druhu Definice 1. Množina R n se nazývá prostá regulární křivka v R n právě tehdy, když existuje vzájemně jednoznačné zobrazení
Více9 Axonometrie ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 9 Axonometrie
9 Axonometrie Mongeov projekce má řdu předností: jednoduchost, sndná měřitelnost délek úhlů. Je všk poměrně nenázorná. Podsttnou část technických výkresů proto tvoří kromě půdorysu, nárysu event. bokorysu
Více5.2.4 Kolmost přímek a rovin II
5..4 Kolmost přímek rovin II Předpokldy: 503 Př. 1: Zformuluj stereometrické věty nlogické k plnimetrické větě: ným bodem lze v rovině k dné přímce vést jedinou kolmici. Vět: ným bodem lze v prostoru k
VíceAž dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním
Limit funkce. Zákldní pojmy Až dosud jsme se zbývli většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrzeními s definičním oborem N. Nyní obrátíme svou pozornost n širší třídu zobrzení. Definice.. Zobrzení f, jehož
VíceSouhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A
Souhrn zákldních výpočetních postupů v Ecelu probírných v AVT 04-05 listopd 2004. Řešení soustv lineárních rovnic Soustv lineárních rovnic ve tvru r r A. = b tj. npř. pro 3 rovnice o 3 neznámých 2 3 Hodnoty
VíceKřivka a její délka. Kapitola 5. 1 Motivace a základní pojmy
Kpitol 5 Křivk její délk 1 Motivce zákldní pojmy Křivk je pojem, který je v mtemtice zkoumán již od ntického strověku. Intuitivně vždy vyjdřovl objekt, který vznikne spojitou deformcí intervlu n reálné
VíceA DIRACOVA DISTRIBUCE 1. δ(x) dx = 1, δ(x) = 0 pro x 0. (1) Graficky znázorňujeme Diracovu distribuci šipkou jednotkové velikosti (viz obr. 1).
A DIRACOVA DISTRIBUCE A Dircov distribuce A Definice Dircovy distribuce Dircovu distribuci δx) lze zvést třemi ekvivlentními způsoby ) Dirc [] ji zvedl vzthy δx) dx, δx) pro x ) Grficky znázorňujeme Dircovu
VíceOhýbaný nosník - napětí
Pružnost pevnost BD0 Ohýbný nosník - npětí Teorie Prostý ohb, rovinný ohb Při prostém ohbu je průřez nmáhán ohbovým momentem otáčejícím kolem jedné z hlvních os setrvčnosti průřezu, obvkle os. oment se
Víceje daná funkce. Množinu všech primitivních funkcí k f na I nazveme neurčitým f(x)dx nebo f.
MATEMATICKÁ ANALÝZA INTEGRÁLNÍ POČET PŘEDNÁŠEJÍCÍ ALEŠ NEKVINDA. Přednášk Oznčme R = R {, } jko v minulém semestru. V tomto semestru se budeme zbývt opčným úkonem k derivování. Primitivní funkce. Definice.
VícePLOŠNÉ INTEGRÁLY V praxi se vyskytuje potřeba integrovat funkce nejen podle křivých čar, ale i podle křivých ploch (např. přes povrch koule).
LOŠNÉ INTEGRÁLY V praxi se vyskytuje potřeba integrovat funkce nejen podle křivých čar, ale i podle křivých ploch (např. přes povrch koule). uzavřená hladká kraj LOCHY lochy v prostoru, které byly zatím
VíceMatice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra
Definice: Soubor A ( i j ) Mtice 11 12 1n 21 22 2n m 1 m2 prvků z těles T (tímto tělesem T bude v nší prxi nejčstěji těleso reálných čísel R resp těleso rcionálních čísel Q či těleso komplexních čísel
VíceVýpočet obsahu rovinného obrazce
Výpočet oshu rovinného orzce Pro výpočet oshu čtverce, odélník, trojúhelník, kružnice, dlších útvrů, se kterými se můžeme setkt v elementární geometrii, máme k dispozici vzorce Kdchom chtěli vpočítt osh
Více14. cvičení z Matematické analýzy 2
4. cvičení z atematické analýzy 2 8. - 2. ledna 28 4. (Greenova věta) Použijte Greenovu větu k nalezení práce síly F (x, y) (2xy 3, 4x 2 y 2 ) vykonané na částici podél křivky Γ, která je hranicí oblasti
VíceMETODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání
METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázi zákldní vzdělávání Jroslv Švrček kolektiv Rámcový vzdělávcí progrm pro zákldní vzdělávání Vzdělávcí oblst: Mtemtik její plikce Temtický okruh: Nestndrdní plikční
Více5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti
Určitý intgrál Dfinic vlstnosti Má-li spojitá funkc f() n otvřném intrvlu I primitivní funkci F(), pk pro čísl, I j dfinován určitý intgrál funkc f() od do vzthm [,, 7: [ F( ) = F( ) F( ) f ( ) d = (6)
VíceVEKTOROVÁ POLE Otázky
VEKTOROVÁ POLE VEKTOROVÁ POLE Je-li A podmnožina roviny a f je zobrazení A do R 2, které je dáno souřadnicemi f 1, f 2, tj., f(x, y) = (f 1 (x, y), f 2 (x, y)) pro (x, y) A, lze chápat dvojici (f 1 (x,
Více1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v
. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z xy 8 = v bodě A =, ]. b) e grafu funkce f najděte tečnou rovinu, která je rovnoběžná s rovinou ϱ. f(x, y) = x + y x, ϱ : x
VíceObsah rovinného obrazce
Osh rovinného orzce Nejjednodušší plikcí určitého integrálu je výpočet oshu rovinného orzce. Zčneme větou. Vět : Je-li funkce f spojitá nezáporná n n orázku níže roven f ( ) d. ;, je osh rovinného orzce
Více1. Pokyny pro vypracování
1. Pokyny pro vyprcování Zvolený příkld z druhé kpitoly vyprcujte písemně (nejlépe vysázejte pomocí LATEXu) dodejte osobně po předchozí domluvě milem n krbek@physics.muni.cz. Dále si vyberte tři z jednodušších
Více( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:
4.4. Sinová vět II Předpokldy 44 Kde se stl hy? Námi nlezené řešení je správné, le nenšli jsme druhé hy ve hvíli, kdy jsme z hodnoty sin β určovli úhel β. β je úhel z intervlu ( ;π ). Jk je vidět z jednotkové
VíceHyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná
Hyperol Hyperol je množin odů, které mjí tu vlstnost, že solutní hodnot rozdílu jejich vzdáleností od dvou dných různých odů E, F je rovn kldné konstntě. Zkráceně: Hyperol = {X ; EX FX = }; kde symolem
VícePříklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem
Příkld 22 : Kpcit rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem Předpokládné znlosti: Elektrické pole mezi dvěm nbitými rovinmi Příkld 2 Kpcit kondenzátoru je
VíceDiferenciální počet. Spojitost funkce
Dierenciální počet Spojitost unkce Co to znmená, že unkce je spojitá? Jký je mtemtický význm tvrzení, že gr unkce je spojitý? Jké jsou vlstnosti unkce v bodě? Jké jsou vlstnosti unkce v intervlu I? Vlstnosti
Více2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem
2. Funkční řd Studijní text 2. Funkční řd V předcházející kpitole jsme uvžovli řd, jejichž člen bl reálná čísl. Nní se budeme zbývt studiem obecnějšího přípdu, kd člen řd tvoří reálné funkce. Definice
VíceVEKTOROVÁ POLE VEKTOROVÁ POLE
Je-li A podmnožina roviny a f je zobrazení A do R 2, které je dáno souřadnicemi f 1, f 2, tj., f(x, y) = (f 1 (x, y), f 2 (x, y)) pro (x, y) A, lze chápat dvojici (f 1 (x, y), f 2 (x, y)) jako vektor s
VíceKřivkové integrály prvního druhu Vypočítejte dané křivkové integrály prvního druhu v R 2.
Křivové integrál prvního druhu Vpočítejte dané řivové integrál prvního druhu v R. Přílad. ds x, de je úseča AB, A[, ], B[4, ]. Řešení: Pro řivový integrál prvního druhu platí: fx, ) ds β α fϕt), ψt)) ϕ
VícePřednáška 9: Limita a spojitost
4 / XI /, 5: Přednášk 9: Limit spojitost V minulých přednáškách jsme podrobněji prozkoumli důležitý pojem funkce. Při řešení konkrétních problémů se nše znlosti (npř. nměřená dt) zpisují jko funkční hodnoty
Více7. Integrální počet Primitivní funkce, Neurčitý integrál
7. Integrální počet 7.. Primitivní funkce, Neurčitý integrál Definice 7. Říkáme, že F (x) je v intervlu (, b) (přitom může být tké =, b = + ) primitivní funkcí k finkci f(x), jestliže pro všechn x (, b)
VíceANALYTICKÁ GEOMETRIE
Technická niverzit v Liberci Fklt přírodovědně-hmnitní pedgogická Ktedr mtemtiky didktiky mtemtiky NLYTICKÁ GEOMETRIE Pomocný čební text Petr Pirklová Liberec, listopd 2015 NLYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH
VíceObčas se používá značení f x (x 0, y 0 ), resp. f y (x 0, y 0 ). Parciální derivace f. rovnoběžného s osou y a z:
PARCIÁLNÍ DERIVACE Jak derivovat reálné funkce více proměnných aby bylo možné tyto derivace použít podobně jako derivace funkcí jedné proměnné? Jestliže se okopíruje definice z jedné proměnné dostane se
VíceÚlohy krajského kola kategorie A
67. ročník mtemtické olympiády Úlohy krjského kol ktegorie A 1. Pvel střídvě vpisuje křížky kolečk do políček tbulky (zčíná křížkem). Když je tbulk celá vyplněná, výsledné skóre spočítá jko rozdíl X O,
VíceParametrické rovnice křivky
Křivkový integrál Robert Mařík jaro 2014 Tento text je tištěnou verzí prezentací dostupných z http://user.mendelu.cz/marik/am. Křivkový integrál Jedná se o rozšíření Riemannova integrálu, kdy množinou
Více4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.
4.4. Sinová vět Předpokldy Trigonometrie řešení úloh o trojúhelnííh. Prktiké využití změřování měření vzdáleností, tringulční síť Tringulční síť je prolém měřit vzdálenosti dvou odů v krjině změříme velmi
Více8. Elementární funkce
Historie přírodních věd potvrzuje, že většinu reálně eistujících dějů lze reprezentovt mtemtickými model, které jsou popsán tzv. elementárními funkcemi. Elementární funkce je kždá funkce, která vznikne
Více3. ROVNICE A NEROVNICE 85. 3.1. Lineární rovnice 85. 3.2. Kvadratické rovnice 86. 3.3. Rovnice s absolutní hodnotou 88. 3.4. Iracionální rovnice 90
ROVNICE A NEROVNICE 8 Lineární rovnice 8 Kvdrtické rovnice 8 Rovnice s bsolutní hodnotou 88 Ircionální rovnice 90 Eponenciální rovnice 9 Logritmické rovnice 9 7 Goniometrické rovnice 98 8 Nerovnice 0 Úlohy
VíceFAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA I MODUL 8 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA I MODUL 8 URČITÝ INTEGRÁL STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Typeset by L A TEX ε c Josef Dněček, Oldřich Dlouhý,
Více( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306
7.3.8 Nerovnice pro polorovinu Předpokldy: 736 Pedgogická poznámk: Příkld 1 není pro dlší průěh hodiny důležitý, má smysl pouze jko opkování zplnění čsu při zpisování do třídnice. Nemá smysl kvůli němu
VíceMatematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené
22. 2. 2016 Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené mn. M E n. Zapište a načrtněte množinu D, ve které
Více3. Kvadratické rovnice
CZ..07/..08/0.0009. Kvdrtické rovnice se v tetice oznčuje lgebrická rovnice druhého stupně, tzn. rovnice o jedné neznáé, ve které neznáá vystupuje ve druhé ocnině (²). V zákldní tvru vypdá následovně:
VíceMatematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené
28. 2. 2017 Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené mn. M E n. Zapište a načrtněte množinu D, ve které
Více