Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Čechy pod Kosířem CZ

Transkript

1 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Čechy pod Kosířem CZ

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Čechy pod Kosířem Kód lokality: CZ Kód lokality v ÚSOP: 3208 Rozloha (ha): 0,3931 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany předpokládá se vyhlášení ZCHÚ ( ) Smluvní ochrana dle 39 ZOPK Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,3931 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Olomoucký kraj Dotčené obce Čechy pod Kosířem Dotčená katastrální území Čechy pod Kosířem 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Letní kolonie sídlí v půdním prostoru zámku a zčásti i ve dvou tmavých prostorách pod hlavním schodištěm vedoucím do zámeckého parku. Po rozpadu kolonie v době přeletů využívají vrápenci i jiné části zámeckého areálu. V zimním období část vrápenců a příležitostně i několik dalších druhů netopýrů využívá část sklepních prostor jako zimoviště. Biota Letní kolonie vrápence malého (Rhinolophus hipposideros); menší počet vrápenců zde i zimuje ve sklepních prostorech. Prostory zámku příležitostně využívají i další druhy netopýrů, zaznamenán zde byl např. netopýr

3 velký (Myotis myotis), netopýr řasnatý (Myotis nattereri), netopýr brvitý (Myotis emarginatus) nebo netopýr večerní (Eptesicus serotinus).

4 2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: vrápenec malý Rhinolophus hipposideros Kód předmětu ochrany: 1303 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení rozmnožující se jedinci 15 % p > 2 % dobré populace není dobrá populace zachování izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu Cílový stav předmětu ochrany: Cílem je pomocí managementových opatření a ochrany lokality zajistit předmět ochrany ve stavu minimálně jako v době vyhlašování EVL. 2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: vrápenec malý Rhinolophus hipposideros Kód předmětu ochrany: 1303 Popis nároků předmětu ochrany: Vrápenec malý je původně jeskynní druh, který ve střední Evropě začal zhruba ve středověku využívat také úkryty v lidských stavbách. Jde o nápadný druh, který se neukrývá ve štěrbinách - jedinci obvykle visí volně na viditelných místech. Letní kolonie samic jsou nevelké (většinou ks) a obývají nejčastěji půdy a podkroví zámků, hradů, ale také sklepy budov. V těchto úkrytech se objevují od dubna. V období od poloviny června do začátku července samice rodí po jednom mláděti, které kojí po dobu asi 6 7 týdnů. Letní úkryty opouštějí samice a vzletná mláďata v průběhu srpna. K zimování se vrápenci uchylují kromě jeskyní také do štol a velkých sklepů (teplota prostředí v místě zimování +6 až +11 C). Na nejvýznamnějších zimovištích v České republice bývá zjišťováno i několik set až tisíce jedinců. Vrápenec malý loví potravu na okrajích listnatých lesů a ve vegetaci podél vodních toků. Živí se především dvoukřídlým hmyzem, motýly a síťokřídlými. Zaznamenány byly pouze kratší přesuny mezi letními úkryty a zimovišti (obvykle 5 30 výjimečně více kilometrů, v některých případech dokonce za zimoviště slouží sklep téže budovy, v níž se na půdě nachází letní kolonie). 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti V roce 1993 proběhla rekonstrukce střechy zámku; v současnosti nejsou půdní prostory lidmi příliš využívány a obvykle tak nedochází k rušení netopýrů. Stejně tak další netopýry obývané prostory (prostor pod schodištěm, sklepy) jsou využívány jen řídce a kromě období rekonstrukce jsou poměrně klidnou lokalitou.

5 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů NEJSOU

6 3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Nezbytně nutné je udržení přístupnosti lokality pro vrápence používanými vletovými otvory a zachování stávajících mikroklimatických a světelných podmínek v obývaných prostorách. Stejně tak je nutné v době výskytu netopýrů zajistit potřebný klid v jimi obývaných prostorách (nerušit, neprovádět stavební či jiné podobné úpravy). Jakékoliv případné zásahy do lokality je nutné provádět na místě výskytu letní kolonie mimo dobu výskytu vrápenců, tj. od října do března, a po poradě s odborným pracovníkem AOPK ČR. Pokud jsou krovy a střešní krytina, respektive stropy či jiné nosné konstrukce relativně zachovalé, je lepší ponechat lokalitu pokud možno bez zásahu (současný stav vrápencům vyhovuje). V případě, že je oprava střechy z technických důvodů nezbytná, je nutno dodržet následující zásady: - zachovávat otvory, kterými zvířata do úkrytu vletují; na půdě zámku slouží jako vletové otvory zejména vikýře ve střeše - pokud by měly být rekonstruovány, bylo by vhodné zvolit takové řešení, aby mohly být trvale otevřeny pro snadný průlet vrápenců a zároveň aby do nich nepršelo (nutný určitý přesah stříšky); stejně tak je nutné zachovat možnost volného průletu vrápenců i do prostoru pod schodištěm a do sklepa pod oranžerií - používat stejný nebo termoizolačně podobný typ střešní krytiny, aby nedošlo ke změně mikroklimatu - neměnit charakter půdního prostoru (nebudovat nová střešní okna, půdní vestavbu apod.) - nepoužívat přípravky na ochranu dřeva, které jsou toxické pro netopýry; případné použití konkrétního přípravku předem konzultovat s odborným pracovníkem AOPK ČR - pokud je třeba zajistit půdu proti pronikání ferálních holubů, lze do otvorů umístit latě, které umožní, aby půda byla nadále využívána letouny; konkrétní způsob zabezpečení vletového otvoru je nutné konzultovat s odborným pracovníkem AOPK ČR - před i po ukončení stavebních prací by měla být lokalita navštívena odborným pracovníkem AOPK ČR V současné době je výskyt vrápenců na lokalitě přiměřený a rozptýlený, takže není nutné řešit ochranu podlahy a trámů, pouze je nutné zajistit pravidelné čištění půdy a prostoru pod schodištěm. Pokud dojde k nárůstu početnosti letounů či jejich větší koncentraci, je možné pod kolonii pokládat plastovou fólii na zachycení trusu a pro ochranu trámů před poškozením močí a trusem použít půlené plastové trubky upevněné na trámy či zajistit jiné podobné opatření. V případě plánování instalace nočního nasvícení budovy či jejího blízkého okolí nebo zásadní změny v nasvícení je nutné způsob jeho provedení předem konzultovat s odborným pracovníkem AOPK ČR - nevhodné nasvícení může ovlivnit využívání budovy a jejího okolí vrápenci. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management 10-3 Poznámka bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Netopýři - letní kolonie čištění Péče o netopýry Rhinolophus hipposideros (vrápenec malý) Opatření spočívá v každoročním čištění půdy a prostoru pod schodištěm od netopýřího trusu a v jeho likvidaci. 1 x za 1 rok

7 4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Marhoul P., Turoňová D. (eds.) 2008: Zásady managementu stanovišť druhů v Evropsky významných lokalitách soustavy Natura Metodika AOPK ČR. AOPK ČR, Praha. Schnitzerová P., Cepáková E. a Viktora L. 2009: Netopýři v budovách. Rekonstrukce a řešení problémů. Česká společnost pro ochranu netopýrů. Šafář J., Krátký M. 2008: Plán péče o přírodní památku Čechy pod Kosířem na období (návrh na vyhlášení). Ms., depon. in: Krajský úřad Olomouckého kraje. 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a krajské středisko Olomouc Zpracovatel: Mgr. Petr Kovařík, Ph.D. litpom@nature.cz Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a krajské středisko Olomouc Zpracovatel: RNDr. Jiří Šafář jiri.safar@nature.cz Datum zpracování: Seznam zkratek AOPK ČR ES EVL OP ZCHÚ SDO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Evropský seznam Evropsky významná lokalita ochranné pásmo zvláště chráněného území Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

8 6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ _Cechy_pod_Kosirem_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště

9