ČESKÝ RÁJ

Transkript

1 ČESKÝ RÁJ

2 ČESKÝ RÁJ Rozloha: cca 460 km 2 Nejvyšší bod: Nejnižší bod: 618 m n.m. Na Kozlově (u Košova) 210 m n.m. rybník Zrcadlo u Mlýnce Počet obcí: 59 Největší obec (město): Jičín

3 Památník bojů z roku 1866 Kostel sv. Jiljí Jinolické rybníky Valdická brána Jinolice Železnice Skalní město Kbelnice Prachov Sobotka Jičín Lidová architektura Libáň Kopidlno Zámek Kopidlno Libáňská borovička

4 Vítáme Vás...

5 Objevte krásy âeského ráje Výhled do Českého ráje

6 Zebín Název Český ráj není odvozen z místopisu krajiny či sídel, jak tomu nejčastěji bývá. Jeho původ je mnohem poetičtější: Původně vodoléčebné lázně Sedmihorky na Hruboskalsku se již po polovině 19. století staly oblíbeným letoviskem české literární, umělecké a intelektuální smetánky. A byly to právě osobnosti českého kulturního života, kdo pro krásu krajiny nazval tuto oblast Českým rájem. Později se označení začalo používat pro celé široké území od Jičína a Mnichova Hradiště po Turnov a Malou Skálu a postupem času se vžilo do povědomí lidí natolik, že je dnes oficiálním názvem celé této nejstarší české rekreační oblasti, která nabízí pestrou škálu přírodních zajímavostí, stavebních památek a děl lidové architektury. Území Českého ráje zasahuje do tří krajů. Severozápadní a západní část Jičínska je součástí Královéhradeckého kraje, východní okolí Mnichova Hradiště patří do Středočeského kraje a jižní a východní okolí Turnova se známými skalními městy Hruboskalskem a Maloskalskem leží v Libereckém kraji.

7 Zima v Prachovských skalách Za krásami pfiírody

8 Pohled na vrchy Veliš a Zebín Mírně zvlněný povrch krajiny Českého ráje přerušují hluboká údolí potoků. K Českému ráji neodmyslitelně patří pískovcové skály lemující kaňonovitá údolí vodních toků nebo tvořící rozsáhlejší skalní města. Jedinečnou přírodní a kulturní památkou s unikátním ekosystémem, tvořeným vzájemnými vazbami skalního města, lesního prostředí a volně žijícími živočichy a rostlinami je Přírodní rezervace Prachovské skály. Současně se jedná o místa osídlená již od pravěku lidmi - část Prachovských skal tvoří pravěké hradiště s bohatými archeologickými nálezy. K přírodním památkám patří také soustava Jinolických rybníků na severovýchodním okraji Prachovských skal. Dalším dominantním krajinným prvkem Českého ráje jsou samostatné výchozy vyvřelých hornin. Mnohé z nich se staly strategicky výhodným místem pro stavbu hradů. Dnes jsou hrady Veliš, Kumburk či Trosky neformálními symboly celé turistické oblasti. Na dalších vršcích vyrostly zejména v barokní době četné kapličky. Na vrchu Zebínu u Jičína stojí barokní kaplička sv. Maří Magdaleny, na kopci Svatá Anna u Ostružna kaple sv. Anny s rotundovým půdorysem. Výjimečná přírodní hodnota území Českého ráje vedla roku 1955 k vyhlášení velkoplošné ochrany nejcennějších částí turistické oblasti formou Chráněné krajinné oblasti, která se roku 2005 stala zároveň geoparkem UNESCO. 4 5

9 Portrét Albrechta z Valdštejna Spojení krajiny a ãlovûka

10 ke vznikajícímu frýdlantskému vévodství a rozhodl se vybudovat z města Jičína jeho správní a sídelní centrum. Plán přestavby města vypracovali věhlasní italští architekti pod vedením Giovanni Battista Pieroniho a určili tak dnešní podobu historického jádra Jičína. Současně s přestavbou vlastního města probíhala barokní krajinná modelace v jeho sousedství. Jejím vrcholem bylo založení šlechtické rezidence krajinně komponované tak, aby zcela jedinečným způsobem propojila výrazné dominanty města s širokým okolím. Krajinu mezi vrchem Velišem, městem Jičínem a obcí Valdice dodnes protíná téměř geometricky přesná linie, která na sebe během necelých sedmi kilometrů navléká sedm významných míst, jež Abrecht z Valdštejna sám založil nebo zdědil z předcházejících období. Kaple ve Valdicích Obraz Českého ráje dotvořila nejen zemědělská kultivace území, ale i velkorysá stavební činnost především dvou majitelů zdejších panství v barokní době. Prvním z nich byl kníže Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, vzdělaný kavalír, mimořádně schopný vojenský stratég, podnikatel a neméně obratný diplomat. Jičínsko získal do své správy krátce po bitvě na Bílé hoře, již roku 1621 připojil panství Kumburk a Veliš Nejvýše položeným místem krajinné kompozice je čedičový vrch Veliš, místo s krásným výhledem na Jičín, Český ráj i Krkonoše. Na přelomu 12. a 13. století byl na jeho vrcholu vybudován hrad, jenž se na krátkou dobu stal také hlavním jičínským sídlem Albrechta z Valdštejna. Do dnešních dnů se z něj dochovaly pouze nepatrné zbytky obvodových zdí a části opevnění. Po severozápadním svahu Veliše směřuje kompozice do centra města Jičína, kde se rozrůstá o Valdštejnův palác, kostel sv. Jakuba Většího a Valdickou bránu. Valdštejnův palác Loggie Valdštejnovy rezidence 6 7

11 Stejně jako v roce 1632 i dnes spojuje Valdštejnovu městskou rezidenci s velkolepě pojatým areálem letohrádku s loggií a terasovitě členěnou zahradou, dnes zvanou Libosad, 1716 metrů dlouhá a přes dvacet metrů široká lipová alej. Jen počet stromů, stojících ve čtyřech řadách, se nepatrně snížil. Namísto původních 1152 se jich dnes dá napočítat přibližně V romantické atmosféře letohrádku se pořádají nejrůznější kulturní akce. Krajinnou kompozici uzavírá komplex kartuziánského kláštera s kostelem sv. Josefa ve Valdicích, který nechal Albrecht z Valdštejna založit roku 1628 jako okázalé místo svého posledního odpočinku. Propojení městské architektury, krajiny a areálu kláštera, nazývané Valdštejnovou barokní kompozicí i přesto, že nebylo ve své úplnosti dokončeno, představuje první barokní krajinnou kompozici velkého rozsahu v Čechách. Veliš - kostel sv. Václava Lipová alej Loreta

12 Kaple sv. Anny Kaple Andělíček Zhruba o sto let později krajinu západního sousedství Jičína barokně přetvořil druhý významný investor, pocházející tentokrát z kopidlnské větve rodu Schlicků. První stavby krajinářské architektury začaly na panství Schlicků vznikat v poslední čtvrtině 17. století a stavební činnost pokračovala až do poloviny 18. století. Hlavním stavitelem byl František Josef hrabě Schlick, který při architektonickém dotváření krajiny postupoval odlišně od Valdštejnovy koncepce. Jeho stavební zásahy se podřizovaly modelaci krajiny a její tvar pouze doplňovaly. Hlavní terénní osu barokní komponované krajiny Mariánská zahrada tvořil Velišský hřbet, na němž se dosud nachází i nejvýznamnější stavba, jakýsi střed celé kompozice, Loreta. Z její střechy, která je vlastně vyhlídkovou terasou, je možné přehlédnout celé Jičínsko i celou krajinnou kompozici. Staré mapy dokládají existenci čtyř lesních průseků ve tvaru kříže, které směrovaly od stěn Lorety a spojovaly ji tak s dalšími místy nejen vizuálně, ale i spirituálně. Severní průsek spojuje Loretu s Ostružnem a kaplí sv. Anny, východní s kaplí Andělíček a zámkem ve Vokšicích, jižní průsek váže Loretu k zámku v Jičíněvsi a ke kostelu P. Marie v Kostelci a západní průsek míří na kótu Holého vrchu. Hrabě Schlick se narodil v roce 1656 a zemřel roku 1741 a stejně jako Valdštejn neměl nástupce. Po smrti jeho druhé ženy, Anny Josefy hraběnky Schlickové, se nenašel nikdo, kdo by dílo dovedl do konce nebo na ně tvůrčím způsobem navázal. Na rozdíl od valdštejnských monumentálních památek jsou mnohé ústřední stavby stavitelů z rodu Schlicků pohlceny porostem a skryté v lese. Nejsou architektonicky okázalé ani nechtějí ohromit. Drobné stavby kaplí spolu s kříži, sochami svatých, ale také barokně přestavěnými farními kostely dotvářejí barokní kompozici západního okolí Jičína. Mariánskou zahradou se tato ucelená barokní krajinná kompozice nazývá proto, že v areálu stojí několik soch Panny Marie a jsou jí zasvěcené také některé 8 9 z kaplí.

13 PamûÈ minulosti Valdická brána a kostel sv. Jakuba

14 Příhodné klimatické podmínky i nevelká nadmořská výška lákaly již od pravěku člověka k trvalému osídlení území Českého ráje. Poetičnost krajiny neodmyslitelně dotvářejí jednotlivé památky, především hrady, zámky a kostely, ale také kaple a sochy i dochované urbanistické celky měst a obcí. Mezi nejvýznamnější z nich patří městská památková rezervace města Jičín. Jičín Jičín, založený jako královské město před rokem 1304, leží na samém okraji Českého ráje a je také Nárožní dům na Husově třídě nazýváno jeho vstupní branou. Řadě barokních domů na náměstí vévodí rozsáhlý raně barokní Valdštejnský zámek, jehož stavbu započal kolem roku 1608 rod Smiřických. V letech zámek přestavěl Albrecht z Valdštejna na dvoupatrový palác se třemi arkádovými nádvořími a zámecký areál doplnil o konírnu, jízdárnu, míčovnu, zbrojnici a zámeckou zahradu. Do dnešních dnů se zachoval Salónek tří císařů s portréty představitelů protinapoleonské koalice. V zámku sídlí Regionální muzeum a galerie, kde je kromě části věnované historii Jičína a valdštejnské době také expozice o prusko-rakouské válce v roce 1866 a o bitvě u Jičína. Návštěvníci se s historií seznamují formou hry. V blízkosti se nachází kostel sv. Jakuba Většího z roku 1627 s obrazy I. Raaba a J. Kramolína. Oratoř kostela je barokní chodbou propojena se sousedním zámkem. Nádvoří Valdštejnova zámku Podloubí Valdštejnova paláce 10 11

15 Valdická brána Oltář v kostele sv. Jakuba Židovský hřbitov Valdická brána, součást opevnění města, byla postavena v 16. století a v roce 1769 zvýšena o jedno patro. O pseudogotický ochoz a novou jehlanovou střechu byla doplněna roku Brána je vysoká více než padesát metrů a na její vrchol vede 152 schodů. Mezi významné jičínské památky patří také původně městský farní kostel sv. Ignáce, který prošel po předání jezuitům v 17. a 18. století barokní úpravou, kostel Panny Marie de Sale, budovaný v letech 1629 až 1663, s průčelní věží přistavěnou roku 1718, či Pomník Panny Marie Rušánské z roku 1749 na Komenského náměstí. Barokní budova děkanství při městských hradbách byla postavena podle plánu A. Spezzy v 17. století a ve 2. polovině 18. století pozdně barokně upravena. Významnými jsou pro Jičín také židovské památky, zejména synagoga s barokním svatostánkem a původní malbou či židovský hřbitov z roku Ve městě se také narodil významný spisovatel a literární kritik Karl Kraus (1874 Jičín 1936 Vídeň), který byl za protiválečný román Poslední dnové lidstva navržen skupinou francouzských profesorů ze Sorbonny na Nobelovu cenu za literaturu.

16 Sobotka Vesec u Sobotky Sobotku založili před rokem 1287 Vartemberkové a městem se stala v roce Historické jádro má pravidelný půdorys a spolu s některými předměstími si zachovalo historickou urbanistickou strukturu s mimořádně velkým počtem maloměstských přízemních i patrových domů. K nejvýznamnějším památkám města se řadí pozdně gotický kostel sv. Maří Magdaleny, postavený v letech , renesanční děkanství ze 16. století s přistavěnými barokními štíty a Mariánský sloup z 18. století se sochami světců od M. Jelínka mladšího. První zmínka o Vesci pochází z roku V roce 1995 byl prohlášen památkovou rezervací lidové architektury 18. století. Ojedinělý soubor dochovaných lidových staveb tvoří osmnáct převážně roubených staveb, které představují různé typy usedlostí, většinou z přelomu 18. a 19 století. Na návsi najdeme lidovou plastiku Nejsvětější Trojice, do jejíhož podstavce byl vytesán reliéf sv. Starosty, jedno ze tří plastických zobrazení této světice v Čechách. V okolí Vesce se zachovaly další roubené stavby sobotecké lidové architektury. V Městské knihovně na soboteckém náměstí je umístěna pamětní síň zdejšího rodáka Fráni Šrámka. Měšťanský dům v Sobotce Vesec u Sobotky Sobotka

17 Studeňany Studeňany leží nedaleko Jičína a jsou známé díky dochovaným roubeným dřevěným statkům a chalupám z první poloviny 19. století. Roubené domy ve Studeňanech se symetrickým půdorysem, zdobené plastickou dekorací a se zajímavými portály vstupních dveří. Celek historického jádra představuje ucelený a ojediněle zachovalý doklad klasicistního urbanismu a architektury a byl prohlášen městskou památkovou zónou. Původní románský kostel sv. Jiljí z počátku 13. století byl barokně přestavěn v 18. století. Empírová patrová budova u kostela a roubený statek v jejím sousedství byly upraveny na Vlastivědné muzeum, ve kterém lze nalézt etnografické sbírky, doklady o historii městečka a exponáty připomínající bitvu u Jičína Před muzeem stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století. Panorama Železnice Železnice Dnešní městečko, založené východně od kostela, je poprvé zmiňováno v roce Zástavba historického jádra byla až do zničujícího požáru v roce 1826 dřevěná. Na místě pak vyrostly klasicistní pozdně empírové domy Interiér kostela sv. Jiljí v Železnici Libáň Libáň je městem od roku 1340 a za její nejstarší památku je považován původně raně gotický kostel Nalezení sv. kříže z druhé poloviny 13. století. Neoficiálním symbolem města je tři sta let stará Libáňská borovička, která zůstává stálou inspirací malířů, básníků a fotografů. Libáňská borovička

18 Ostružno Mezi nejzajímavější doklady stavební činnosti rodu Schlicků na Jičínsku patří barokní kostel Povýšení sv. Kříže v Ostružně z druhé poloviny 18. století. Na stavebních plánech se podílel I. Palliardy. Působivost stavby podtrhuje rokokový interiér s hodnotnou freskovou a sochařskou výzdobou. Barokní sochy sv. Mikuláše a sv. Anthelma, stojící před kostelem, byly do Ostružné přeneseny z kláštera ve Valdicích. Kaple sv. Jana Nepomuckého v Bukvici s oltářním obrazem světce od I. Raaba byla postavena podle plánu A. Luraga. U kaple stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku Gotický kostel Sv. kříže v Nepřívěci u Sobotky byl počátkem 18. století barokně upraven. Osmiboká zděná zvonice je z roku Kostel sv. Bartoloměje na Bradě z přelomu 13. a 14. století byl na počátku 17. století upravován. Brada Ostružno Nepřívěc 14 15

19 Areál venkovského barokního kostela Panny Marie z počátku 18. století v Oseku nedaleko Sobotky doplňuje šestiboká stupňovitá zvonice s otevřeným zvonovým patrem. Zřícenina hradu Pařez Na mírném návrší uprostřed vsi Slatiny stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie, který dala postavit hraběnka Anna Schlicková. Stavba slučuje v dokonalé symbióze dva slohy gotiku a rokoko. Skalní útvary Českého ráje byly ve středověku ideálním místem pro stavbu hradů. Z některých se dochovaly jen zříceniny. Patří k nim známé Trosky, Valdštejn a Frýdštejn v Libereckém kraji a Valečov ve Středočeském Osek kraji. V královéhradecké části Českého ráje, na pomezí Prachovských skal, je velmi navštěvovaná zřícenina skalního hrádku Pařez z konce 14. století. Kromě jiných historicky zajímavých předmětů zde byly nalezeny i groše z doby Václava IV. Dodnes se zachovala pouze část vytesaná do mohutné skály, po ostatních objektech zbyly jen nepatrné náznaky. Cesta na skalní hrádek Pařez Slatiny

20 Hrad Kost Zámek Humprecht Jedním z nejzachovalejších gotických hradů je hrad Kost, založený v polovině 14. století Benešem z Vartemberka na mohutném pískovcovém ostrohu uzavírajícím tři údolí Českého ráje. Na rozdíl od hradů tvořících často dominantu krajiny je hrad Kost skrytý v údolí pískovcových skal. Navzdory četným přestavbám si zachoval původní siluetu s hranolovou Bílou věží a menší válcovou věží Lidomorkou. Při prohlídce zaujmou historické interiéry s rodinnými portréty Kinských, dobově vybavená renesanční kuchyně či kolekce historických zbraní. Barokní lovecký zámeček Humprecht byl postaven v letech 1667 až 1672 Humprechtem Janem Černínem z Chudenic podle plánu J. Luraga jako napodobenina Galatské věže v Istanbulu. Má proto neobvyklý elipsovitý půdorys. V roce 1829 byl původní kříž na střeše zámku nahrazen dnešním půlměsícem. Oválný Černínský sál je pozoruhodný svou akustikou. Na zámečku je expozice historie šlechtického rodu Černínů a muzeum Sobotecka se sbírkami zaměřenými na historii Sobotky a výtvarné umění věnované dětskému divákovi. V podhradí hradu Kost

21 Zámek Dětenice Zámek Staré Hrady Pozdně barokní zámek v Dětenicích, přestavěný J. K. Clam-Gallasem v druhé polovině 18. století z původně gotické tvrze, částečně renesančně upravené, prošel v letech rekonstrukcí. Dnes je v něm možné zhlédnout sbírku obrazů, zbraní a dobového nábytku a součástí zámku je i muzeum pivovarnictví s ukázkami netradiční výroby piva středověkou metodou a s ochutnávkami. Fontánu v parku zdobí sousoší kentaura s nymfou. Jádrem zámku ve Starých Hradech je gotický hrad poprvé připomínaný v polovině 14. století. Do zámku byly přeneseny pracovny Aloise Jiráska a Elišky Krásnohorské, které jsou součástí Literárního archivu Památníku národního písemnictví, a také knihovna Jaroslava Vrchlického či klavír Vítězslava Nezvala. Součástí zámku je kostel sv. Jana Křtitele z poloviny 14. století s cenným renesančním a raně barokním interiérem. Staročeská krčma pivovaru v Dětenicích

22 Zámek Kopidlno Kopidlno Jezero v zahradách zámku Kopidlno Na místě tvrze byl v první polovině 16. století postaven barokní zámek, v polovině 19. století upravený do novorenesanční podoby. Za prohlídku stojí přilehlý anglický park s renesanční kašnou a skleníkem. Kostel sv. Jakuba Většího, postavený v polovině 14. století, byl v 18. století po požáru barokně obnoven podle plánu J. Santiniho. Vojenský hřbitov 1866 v Kbelnici Ani Českému ráji se nevyhnul válečný konflikt mezi Rakouskem a Pruskem v roce Krvavou bitvu u Jičína 29. června 1866, ve které padlo 5490 vojáků na rakousko-saské a 1556 vojáků na pruské straně, připomínají pomníky a pomníčky na hrobech roztroušených mezi Jičínem, Železnicí a Prachovem a centrální hřbitov obětí bitvy v Kbelnici se secesní kaplí postavenou v letech Bojištěm u Jičína lze putovat po naučné stezce s mnoha informačními panely.

23 Mušketýři na hradě Kost Tradice a souãasnost v kulturních slavnostech

24 Zatímco milovníci historie hledají na Jičínsku stopy Valdštejna a dalších velkých osobností, děti sem přijíždějí za loupežníkem Rumcajsem, jeho ženou Mankou a synkem Cipískem, pohádkovými postavami známými nejen po celé Evropě díky spisovateli Václavu Čtvrtkovi. Připomínkou slavného loupežníka je i Rumcajsova ševcovna v Jičíně. Turistická oblast Český ráj nabízí také významné kulturní a sportovní aktivity či festivaly. K nejznámějším a nejstarším patří Šrámkova Sobotka - festival českého jazyka, řeči a literatury, který se koná každoročně v červenci v Sobotce, rodišti básníka a spisovatele Fráni Šrámka. Návštěvníky z celé republiky láká každoroční zářijový festival Jičín město pohádky, nabízející širokou paletu zábavy a poučení pro děti i dospělé. Pro milovníky literární historie jsou určeny letní literární besedy a koncerty, pravidelně konané na zámku ve Starých Hradech. Pozornosti sportovních fanoušků i aktivních sportovců by neměl ujít největší volejbalový turnaj na světě, Volejbalová Dřevěnice. Jičín město pohádky Rumcajsova ševcovna Volejbalový turnaj v Dřevěnici Slavnost na hradě Kost Vzpomínkové akce na válku 1866

25 Cyklisté pod hradem Kost Radost z aktivního odpoãinku

26 Jedinečný charakter krajiny, přírodní rozmanitost a dobrá dopravní dostupnost, četné historické památky i malebnost lidové architektury přispěly k tomu, že se Český ráj řadí mezi naše nejstarší turistické oblasti. Prachovské skály byly dokonce jedním z prvních míst v Čechách, kde Klub českých turistů použil turistické značení cest. Pěším turistům se nabízí bohatá síť pěších tras, umožňující poznat všechna zajímavá místa oblasti. Zlatá stezka Českého ráje, vyznačená červenou turistickou značkou, provede turisty celým Českým rájem od Jičína až po Turnov a Kozákov. Také cykloturisté mohou využít mnoha značených cest a územím prochází i dálková cyklotrasa číslo 14, která spojuje střední Čechy s Libercem a Hrádkem nad Nisou. Do královéhradecké části Českého ráje vstupuje v údolí Žehrovky u Pleskotského mlýna, odtud směřuje přes Mladějov a Prachovské skály do Jičína a dále pokračuje přes Veliš, Libáň, Dětenice až do středních Čech. Místní cyklotrasa spojuje Sobotku s Jičínem. Cyklisté mohou pro poznávání Českého ráje využít i málo frekventované silnice nebo místní komunikace. Na území Libereckého kraje je možnost využít sezónní cyklobusy, které zajišťují přepravu kol a navazují na vybrané železniční a autobusové spoje. Milovníci dalekých rozhledů si mohou v Českém ráji vybírat z mnoha možností. Buď využijí zpřístupněné vyhlídkové ochozy na městských či zámeckých věžích jako v případě Valdické brány v Jičíně či zámku Humprechtu, nebo mohou vystoupat na některý z přírodních vyhlídkových bodů oblasti. Kruhový rozhled s výhledy až na pohraniční hory Čech umožňuje Veliš,

27 omezenější je kruhový rozhled na blízké okolí Jičína ze Zebína a z výšiny nad osadou Brada, která skýtá pohled na Jičín a jeho východní okolí. Obdivovatelé samostatných rozhleden mají možnost navštívit jedinou rozhlednu, a to na vršku Čeřovce v Jičíně. Tato patnáct metrů vysoká kamenná rozhledna z roku 1843 je nejstarší rozhlednou nejen v Českém ráji, ale také v celém Královéhradeckém kraji. Územím s mnoha vyhlídkami jsou Prachovské skály. Na jejich horním platě byla již od přelomu 19. a 20. století upravována řada míst, ze kterých se otvírají pohledy nejen do vlastního skalního města, ale i do blízkého okolí. Turistické okruhy s řadou vyhlídek vedou jak spodním bludištěm chodeb, tak po vrcholcích skalnatých hřebenů. Prachovské skály jsou již přes sto let oblíbeným cílem horolezců. Pískovcové skalní město čítá více než dvě stovky skalních věží a nabízí krásné klasické výstupy ve stěnách, spárách i komínech. Pískovec je poměrně pevný a při lezení lze používat i zcela miniaturní chyty a stupy. Protože celá oblast skalního města byla již roku 1993 vyhlášena státní přírodní rezervací, jsou horolezecké aktivity podřízené přísným pravidlům. Návštěvníci Českého ráje se mohou věnovat i vodním sportům. Ke koupání a rekreaci slouží Jinolické rybníky a koupaliště pod Humprechtem. Pro vodní osvěžení je k dispozici také malé koupaliště U Pelíška v Prachovských skalách nebo rybník Kníže v Jičíně. Aquacentrum v Jičíně Dětské hřiště pod Valdickou bránou Minigolf u Jinolických rybníků

28