Domácnosti a rodiny na území České republiky v letech v regionálním pohledu

Transkript

1 Dagmar Bartoňová: Domácnosti a rodiny na území České republiky v letech v regionálním pohledu Regionální rozdíly ve vývoji počtů a struktury domácností a rodin byly studovány za období 20 let na základě dat cenzů 1980, 1991 a Analýza byla provedena na úrovni okresů (75, od r okresů, k nim přiřazeno hlavní město Praha jako celek). Jednotlivé typy okresů se vyvíjely dlouhodobým působením celého komplexu faktorů, jež ovlivnily i demografický vývoj obyvatelstva. Typ okresu a jejich současný ekonomicko sociální rozvoj s dopady nové geopolitické situace ovlivňují současné změny ve vývoji domácností a rodin na regionální úrovni významnou měrou; další skupinou faktorů jsou pak demografické procesy. Přes významné regionální diference vývoj struktury domácností a rodin v okresech do značné míry kopíroval republikové trendy. Proto je v příspěvku věnována pozornost i podrobnější analýze údajů o složení domácností a rodin v ČR podle cenzů Pozornost byla zaměřena na změny v počtu a struktuře domácností hlavně v posledním intercenzálním období, v němž se vývoj struktury domácností i rodin od minulosti více odlišoval, a to i přesto, že se zvyšoval počet domácností všech druhů, za něž se údaje z cenzů již od roku 1961 zpracovávají (bytových, hospodařících, cenzových), jako tomu bylo i v minulých intercenzálních obdobích. Tab. 1: Domácnosti a rodiny ve sčítáních lidu, domů a bytů na území ČR Typ domácnosti SLDB Přírůstek (v tis.) Index v % / /91 Bytové domácnosti (v tis.) 3 088, , , ,7 210,8 122, z toho s 1 osobou 492,3 697,0 842,4 957,8 145,5 115, se 2 a více CD 373,1 343,3 317,7 371,4-25,6 53, Průměrný počet členů BD 3,15 2,92 2,76 2,64-0,2-0, Hospodařící domácnosti (v tis.) 3 365, , , ,1 192,9 232, z toho s 1 osobou 668,6 897, , ,2 149,8 229, se 2 a více CD 130,7 79,4 65,6 53,3-13,8-12, Průměrný počet členů HD 2,89 2,70 2,57 2,41-0,1-0, Cenzové domácnosti (v tis.) 3 502, , , ,7 175,9 219, v tom úplné rodinné domácnosti 2 487, , , ,6-43,9-179, z nich se závislými dětmi 1 404, , , ,8-79,5-305, neúplné rodinné domácnosti 1) 306,7 325,1 434,4 576,4 109,3 142, z nich se závislými dětmi 157,0 203,9 254,1 343,4 50,2 89, vícečlenné nerod. dom. 1) (VND) 39,9 55,0 14,7 84,5-40,3 69, domácnosti jednotlivců 668,6 938, , ,2 150,8 186, Průměrný počet členů CD celkem 2,78 2,64 2,53 2,38-0,1-0, v tom úplné rodinné domácnosti 3,30 3,27 3,21 3,12-0,1-0, z nich se závislými dětmi 3,38 4,03 3,92 3,88-0,1 0, bez závislých dětí 2,65 2,55 2,33 2,45-0,2 0, neúplné rodinné domácnosti 1) 2,51 2,49 2,44 2,46-0,1 0, *) SLDB děti do 15 let 1) Odlišnosti v definicích v l. 1991, 2001, není zcela srovnatelné s předchozími cenzy Pramen dat : SLDB 1970,1980,1991,2001, ČSÚ 1

2 V 90. letech bylo tempo růstu počtu bytových domácností (BD) poprvé nižší než relativní přírůstky dospělé populace - přibylo 122 tis. domácností, zejména jednotlivců. Dále se snižovala jejich průměrná velikost, průměrný počet členů bytových domácností po odečtení bytů obývaných jednotlivci činil 3,19 osob (3,28 v roce 1991). Nedostatek bytů a rostoucí náklady na bydlení se projevily poprvé od roku 1970 vzestupem podílu i počtu bytů obývaných 2 a více cenzovými domácnostmi (CD), které většinou hospodařily samostatně. Bytů s více samostatně hospodařícími domácnostmi bylo sečteno přes 322 tis. (87% BD se 2 a více CD); více než pětinu z nich společně obývaly rodiny rodičů a dětí (80 tis.), dvě pětiny tvořily rodinné domácnosti a jednotlivci (152 tis.). Při 6-ti procentním přírůstku hospodařících domácností (HD) v posledním desetiletí dále ubývalo společného hospodaření více cenzových domácností; nejrychleji rostl počet samostatně hospodařících jednotlivců - ve srovnání s rokem 1991 se zvýšil o 230 tis., takže jednotlivci tvořili více než 30 % HD. Zatímco průměrná velikost HD tvořených jedinou CD nadále klesala, byly domácnosti společně hospodařících více CD v r ve srovnání s rokem 1991 větší průměrný počet členů vzrostl z 4,39 na 5,22. Většinou spolu hospodařily 2 cenzové domácnosti rodičů a dětí. Na okresní úrovni se během období snížilo rozpětí relativních přírůstků počtů hospodařících domácností, přičemž se zmenšily jak maximální přírůstky, tak i minimální úbytky. V letech vzrostl počet HD jen v 58 okresech, v druhém desetiletí již téměř všech okresech (úbytky jen Kutná Hora a Nymburk). Dále se v okresech snížil maximální podíl HD tvořených více CD (z 5,2 na 3,1%) - v r byl největší podíl těchto domácností v okresech jižní Moravy (Hodonín, Břeclav), zatímco ve velkoměstech a v severních Čechách nedosahoval ani 1 %. Tab.2: Regionální variabilita velikosti a struktury HD na území ČR v letech Ukazatel Přírůstek HD v % Prům. počet čl. HD Podíl HD se 2+ CD Úbytek prům. vel. HD Max. hodnota 19,3 14,3 3,05 2,89 2,74 5,2 3,9 3,1 0,01-0,04 Min. hodnota -5,3-3,7 2,35 2,25 2,14 0,5 0,2 0,5-0,26-0,29 Aritm. průměr 4,0 6,7 2,76 2,64 2,47 2,1 1,7 1,4-0,12-0,17 Směrodat. odchylka 4,7 3,3 0,15 0,13 0,13 1,0 0,8 0,5 0,06 0,05 ČR 5,1 5,8 2,70 2,58 2,42 2,1 1,6 1,3-0,12-0,16 Ve všech okresech klesala během dvacetiletého období průměrná velikost HD. Zatímco v roce 1980 ještě v 6 okresech překračoval průměrný počet členů HD 3 osoby (Hodonín, Tachov, Uherské Hradiště, Žďár n. Sáz., Břeclav), v roce 1991 se k maximální průměrné velikosti 2,9 osob blížily opět jihomoravské okresy (Žďár n. Sáz., Břeclav, Hodonín, Blansko, Třebíč), a v roce 2001 prakticky ve stejných okresech klesla průměrná 2

3 velikost na 2,7 osob; minimální hodnoty průměrné velikosti HD se týkaly vždy velkoměst Prahy, Plzně a Brna a od roku 1991 i Ostravy. Pořadí okresů podle průměrné velikosti HD se příliš neměnilo (Spearmanův koeficient pořadové korelace se pohyboval kolem 0,9). Ve struktuře cenzových domácností (CD) nastaly nejvýznamnější změny v 90. letech především v důsledku měnící se struktury rodinných domácností, na nichž lze i nejzřetelněji doložit transformaci demografického chování během 90. let. K 5-procentnímu přírůstku počtu CD přispěly nejvíce přírůstky počtu neúplných rodinných domácností (NRD - vzrůst o třetinu), domácností jednotlivců (CDJ - o 30 %), i vícečlenných nerodinných domácností (VND), jejichž početnost však byla i přes 5-násobný nárůst stále nízká tvořily jen 2 % CD. V důsledku úbytku úplných rodin se závislými dětmi se zrychlil pokles počtu i zastoupení úplných rodinných domácností (ÚRD). Ubylo jich ve srovnání s předchozím cenzem o pětinu, ale úbytek poněkud kompenzoval 11-ti procentní přírůstek ÚRD bez závislých dětí, takže všech ÚRD (s manželským párem či spolu žijícími partnery s dětmi nebo bez) ubylo mnohem méně, 7 % (180 tis.). Podíl ÚRD dlouhodobě klesal od roku 1961: nejdříve vlivem vysokých přírůstků domácností jednotlivců, k nimž se posléze připojil vzestup podílu i počtu NRD (absolutní přírůstek ÚRD se závislými dětmi byl zaznamenán pouze v období populační vlny v 70. letech, ale neprojevil se zvýšením podílu ve struktuře CD, neboť tehdy převážil přírůstek domácností jednotlivců). ÚRD i přesto v roce 2001 tvořily více než polovinu všech cenzových (55 %). NRD se podílely v roce 2001 již 13,5 % na rodinných domácnostech, přičemž převažovaly NRD se závislými dětmi (8 % CD). Rodinné domácnosti jsou stále sociálními jednotkami, v nichž žije převážná většina obyvatelstva v r více než 6,6 mil osob, přitom v ÚRD se závislými dětmi 4 mil. osob. U domácností s osobou v čele ve věku let se snížil oproti roku 1991 podíl ÚRD na polovinu (ÚRD se závislými dětmi ještě více), takže tvořily již jen necelou čtvrtinu CD. Příčinu lze spatřovat v odkládání vstupu do manželství a odkládání narození dětí. ÚRD se závislými dětmi byly převažujícím typem domácností teprve ve věku let, kde tvořily přes polovinu CD a spolu s ÚRD bez závislých dětí téměř dvě třetiny. Na rozdíl od snížení významu ÚRD vzrostlo zastoupení NRD všech typů až do 50 let věku zhruba na 18 %. Vysoce převažovaly NRD se závislými dětmi v čele se ženou, ve věku do 25 let jejich podíl téměř o třetinu převýšil zastoupení ÚRD se závislými dětmi. Nejrychleji přitom vzrostlo zastoupení NRD s dětmi svobodných žen do 30 let - tvořily již třetinu NRD do 30 let a přiblížily se tak zastoupení NRD s dětmi vdaných žen (36 %). V 90. letech se zvolnilo tempo zmenšování průměrné velikosti CD; průměrný počet členů ÚRD bez závislých dětí dokonce vzrostl, což je odrazem prodlužování soužití dospělých dětí s rodiči při odkládání jejich sňatku a častějšího soužití dalších osob s rodinami. 3

4 Podíl ÚRD s přidanými osobami vzrostl z 3,5 na 4 %. U NRD naopak podíl domácností s přidanými osobami klesl, přesto v nich žily přidané osoby častěji než v ÚRD (5,6 %). V obou případech převažovaly domácnosti s jednou přidanou osobou, z toho více než polovinu tvořily matky nebo tchýně osoby v čele domácnosti. Obr. 1: Rodinné domácnosti podle počtu členů v období Počet domácností v tis Úplné RD s počtem členů Neúplné RD s počtem členů Ve struktuře RD podle počtu členů se již od roku 1961 projevuje tendence k jejich zmenšování u ÚRD klesalo nepřetržitě zastoupení domácností s 5 a více členy, u NRD se 4 a více členy. Největší podíl tvořily téměř vždy 2-členné domácnosti, to nejen v NRD (více než tři pětiny), ale i v ÚRD. Zde však jejich podíl jen o málo převyšoval zastoupení 4-členných domácností; které v r v důsledku populační vlny dokonce převažovaly. Zastoupení 2- a 4-členných domácností bylo ale až do roku 1991 velmi vyrovnané, teprve v roce 2001 se podíl 2-členných ÚRD zvýšil na 35 % (i při snížení jejich absolutního počtu). U NRD se výrazná převaha 2-členných udržela i při posledním cenzu, i když vzrostl podíl NRD se 3 členy na 30 %. Tab 3 : Složení RD podle počtu závislých dětí v období v ČR Rok Počet ÚRD v tis. Úplné rodinné domácnosti s počtem závislých dětí (v %) Počet NRD v tis. Neúplné rodinné domácnosti s počtem závislých dětí (v %) ,5 43,5 26,9 22,4 7,2 306,7 48,8 36,3 11,7 3, ,8 42,3 21,3 28,4 8,0 325,1 37,3 41,0 17,8 3, ,9 44,5 22,5 26,7 6,3 434,4 41,5 38,2 16,9 3, ,6 53,3 20,3 22,1 4,3 576,4 40,4 38,5 17,8 3,3 Ve struktuře ÚRD podle počtu závislých dětí se během posledních 10 let snížil nejvíce podíl domácností se 2 a více závislými dětmi. V důsledku rychlého růstu zastoupení ÚRD bez závislých dětí klesl i podíl rodin s 1 dítětem. U NRD se naopak zastoupení domácností s 1 a 2 dětmi zvýšilo. Tento vývoj je třeba spojit nejenom s dopady demografického vývoje 90. let, 4

5 ale i s věkovými posuny v rodinách - oba trendy jsou patrné ve složení RD podle počtu dětí a věku žen. Podíl ÚRD s 1 dítětem vzrostl oproti předchozímu cenzu ve věku let, z toho se u 25-29letých žen jejich zastoupení s podílem dvoudětných ÚRD vyrovnalo. ÚRD s 2 dětmi měly absolutní převahu teprve ve věku let, šlo o děti narozené ještě na konci 80 a začátkem 90. let mladším ženám. Jejich zastoupení ve srovnání s rokem 1991 však bylo nižší; podobně ztrácely na významu i rodiny se třemi a více dětmi, tentokrát až do 40 let věku žen. Podíly ÚRD bez dětí vzrostly na úkor jedno- a dvoudětných rodin do 25 let věku žen a oproti roku 1991 byly vyšší až do 35 let. Relativně nejvyšší přírůstky ÚRD bez dětí byly zaznamenány u 20-29letých žen. Přírůstek NRD s dětmi se projevil hlavně vzrůstem podílu i počtu NRD s 1 dítětem u domácností s osobou v čele ve věku let (zdvojnásobení počtu); ve věku do 29 let tvořily 70 % NRD a ve věku let měly ještě nadpoloviční převahu. Počty NRD s 2 a více závislými dětmi nejvíce vzrostly ve věku let, jejich zastoupení se blížilo jednodětným. Největší přírůstky NRD bez závislých dětí byly zaznamenány ve věku let, kde tyto domácnosti tvořily již čtyři pětiny NRD. Tab. 4: Regionální rozdíly v zastoupení jednotlivých typů cenzových domácností Ukazatel ÚRD se záv. dětmi NRD se záv. dětmi ÚRD bez záv. dětí Dom. jednotlivců Max. hodnota 46,6 41,1 32,9 8,4 9,8 10,5 31,9 31,7 33,6 31,2 34,3 36,8 Min. hodnota 28,2 25,8 18,3 3,1 3,9 5,5 23,4 23,7 24,9 18,3 20,8 22,7 Variační rozpětí 18,4 15,3 14,6 5,3 5,9 5,0 8,5 8,0 8,7 12,9 13,5 14,1 Aritm. průměr 39,6 36,0 26,8 4,6 5,6 7,7 28,3 28,3 30,0 23,1 25,5 28,6 Směrodat. odchylka 3,5 2,8 2,9 1,1 1,2 1,2 1,7 1,6 1,9 2,8 2,6 2,9 Variační koeficient 8,7 7,9 10,7 23,2 21,2 15,5 5,9 5,8 6,4 12,1 10,1 10,2 ČR 38,1 34,4 25,5 5,3 6,3 8,0 27,9 27,6 29,1 24,2 26,9 29,9 V regionálním srovnání údajů za období nebyly rozdíly mezi okresy ve složení CD podle jednotlivých typů domácností příliš velké a vývoj v podstatě sledoval republikové trendy. Největší rozdíly se prokázaly u NRD se závislými dětmi (variační koeficient se v letech1980 a 1991 pohyboval kolem 20 %). Diferenciace okresů podle zastoupení ÚRD byla velmi nízká a variační rozpětí maximálních a minimálních podílů z CD se v čase snižovalo; u domácností jednotlivců přes jejich rostoucí význam meziokresní variabilita stagnovala. Pořadí okresů podle zastoupení jednotlivých typů domácností však zůstávalo velmi stálé (Spearmanův koeficient korelace pořadí se pohyboval většinou mezi 0,8-0,9), proto okresy s extrémními hodnotami jsou uváděny pouze za rok Rozložení okresů podle jednotlivých typů CD potvrzuje charakteristické rozdíly v soužití osob v domácnostech a rodinách podle regionů: vyšší podíl ÚRD s dětmi a zároveň nejnižší zastoupení NRD se závislými děti a domácností jednotlivců ve venkovských okresech 5

6 Moravy a Českomoravské vrchoviny s nižší úrovní rozvodovosti a vyšší sňatečností; nejmenší podíl ÚRD s dětmi byl zjištěn ve velkoměstech, severočeských okresech a na Karlovarsku, v obou posledně jmenovaných regionech a v Praze bylo zároveň nejvyšší zastoupení NRD s dětmi (vysoká rozvodovost, mimomanželská porodnost). Vysoký podíl ÚRD bez závislých dětí vykazovaly okresy s vyšším podílem staršího obyvatelstva. V okresech severních Čech, v Praze a Ostravě dospělé děti naopak dříve opouštějí rodičovskou rodinu, zakládají později rodinu a manželství nebo soužití zůstávají ve velkoměstech déle bezdětná, častější jsou i domácnosti jednotlivců. Tab. 5: Okresy s extrémními hodnotami jednotlivých typů CD v roce 2001 ÚRD se záv. dětmi NRD se záv. dětmi ÚRD bez dětí Cenz. dom. jednotlivců Okresy s nejvyšším podílem (v % všech CD) Žďár nad Sázavou 32,9 Sokolov 10,5 Plzeň jih 33,6 Hl. město Praha 36,8 Třebíč 32,1 Most 10,3 Pelhřimov 33,3 Ústí nad Labem 34,6 Uherské Hradiště 31,8 Karlovy Vary 10,1 Brno venkov 33,1 Most 34,5 Hodonín 31,6 Chomutov 9,9 Blansko 32,9 Plzeň - město 34,2 Opava 30,9 Ústí nad Labem 9,7 Plzeň sever 32,7 Ostrava - město 33,9 Znojmo 30,9 Česká Lípa 9,6 Havlíčkův Brod 32,4 Teplice 33,7 Okresy s nejnižším podílem (v % všech CD) Hl. město Praha 18,3 Pelhřimov 5,5 Hl. město Praha 24,9 Hodonín 22,7 Plzeň - město 20,6 Žďár nad Sázavou 5,8 Chomutov 25,7 Uherské Hradiště 23,6 Karlovy Vary 21,2 Havlíčkův Brod 5,8 Most 25,9 Blansko 23,7 Brno - město 21,3 Uherské Hradiště 5,9 Ostrava - město 26,2 Žďár nad Sázavou 23,9 Most 22,3 Třebíč 6,2 Sokolov 26,6 Břeclav 23,9 Ústí nad Labem 22,5 Domažlice 6,3 Česká Lípa 26,7 Třebíč 24,0 Pořadí okresů podle zastoupení rodinných domácností podle počtu závislých dětí také zůstávalo poměrně stálé. V rozložení okresů podle struktury ÚRD byly zjištěny nejvyšší podíly domácností s 1 dítětem v severočeských okresech, se 2 a více dětmi na Českomoravské vrchovině a na Moravě; nejnižší zastoupení jednodětných ÚRD bylo na Českomoravské vrchovině a dvoudětných domácností ve velkoměstech a okresech s převahou městského obyvatelstva. Zde byl zjištěn zároveň i největší podíl ÚRD bez závislých dětí. Rozložení podle struktury NRD: domácnosti s 1 dítětem převažovaly v severočeském a západočeském pohraničí, nejnižší podíl měly na Českomoravské vrchovině; NRD bez závislých byly nejvíce zastoupeny na jižní Moravě a Českomoravské vrchovině, nejméně v severočeském pohraničí. Zjištěné údaje o rodinách a domácnostech z posledního cenzu na úrovni okresů v podstatě potvrdily zmenšování regionálních rozdílů a přetrvávání základních diferencí daných spíše typem okresu. Demografické změny se v rámci regionů uplatňují postupně, nicméně sledovaly trendy celkového populačního vývoje. Proto vývoj jednotlivých druhů domácností a typů cenzových domácností včetně všech rodinných byl v posledních 10 letech i na okresní úrovni ovlivněn snižováním úrovně sňatečnosti a jejím posunem do vyššího věku, 6

7 zvýšenou mimomanželskou porodností, vysokou rozvodovostí manželství ještě i se závislými dětmi v rodinách. Změny struktury domácností a rodin v důsledku změn věkového složení a změn struktury podle rodinného stavu lze sledovat na úbytku mladých manželství, přírůstku domácností jednotlivců, dále je patrný vzrůst zastoupení starších manželských dvojic díky poklesu úmrtnosti ve vyšším věku, zvláště u mužů. Tyto trendy však na úrovni okresů zatím pro chybějící podrobnější údaje nebylo možno prokázat. Použité prameny dat a literatura: 1. Sčítání lidu, domů a bytů v ČR k ČSÚ, Praha. 2. Sčítání lidu, domů a bytů k FSÚ, Praha 3. Sčítání lidu, domů a bytů v ČSSR k tabulky za ČSR. ČSÚ. Praha. 4. Sčítání lidu, domů a bytů v ČSSR k FSÚ, Praha. 5. Sčítání lidu, domů a bytů 1980, ČSR [Ing. M. Kučera a kol.], (1982). Analytická publikace, ČSÚ, Odbor statistiky obyvatelstva a životní úrovně, Praha, 303 s. 6. Populační vývoj České republiky (2002).Katedra demografie a geodemografie PřF UK, 98 s (GAČR 205/00/1091) + starší ročníky 7. Fialová, L., Hamplová, D., Kučera, M., Vymětalová, S. (2000): Představy mladých lidí o manželství a rodičovství [Young people s ideas about marriage and the family]. Slon, Praha, 163 s. 8. Bartoňová, D. (1994): Complete family households, Acta Universitatis Carolinae: Geographica, Vol. 29 (Suppl.), s