Alergie a potravinové doplňky pověry, mýty a fakta

Transkript

1 Alergie a potravinové doplňky pověry, mýty a fakta Allergy and food supplements superstitions, myths and facts SIMONA BĚLOHLÁVKOVÁ Immuno-flow, s.r.o.,, Praha Letňany SOUHRN V posledních letech stoupá počet volně prodejných doplňků stravy (dříve potravinových doplňků), které podle svých výrobců a distributorů mají být pomocníky v léčbě či prevenci řady různých onemocnění. Velmi často jsou užívány také pacienty našich alergologických a imunologických ordinací. Jejich očekávání při konzumaci doplňků stravy směřují zejména k předpokládanému preventivnímu působení těchto preparátů na možný vznik alergických onemocnění a ekzému. Často jsou podávány k léčbě alergického astmatu, alergické rýmy, některých typů potravinové alergie a k zevní i vnitřní aplikaci v případě atopického ekzému. Doplňky stravy nejčastěji doporučované k prevenci nebo léčbě alergií jsou zejména bylinné přípravky a čaje, aloe vera, bovinní kolostrum, glukany a výtažky z hub, probiotika a prebiotika. Dle údajů dostupných ve studiích publikovaných v odborné literatuře jsme se pokusili u jednotlivých skupin těchto preparátů zjistit, nakolik jsou očekávání spojená s jejich podáváním pověrou, mýtem či podloženým faktem. Klíčová slova: doplňky stravy, léčba a prevence alergických onemocnění, aloe vera, kolostrum, bylinné přípravky, probiotika, prebiotika SUMMARY Availability of freely accessible food supplements increases in current years. These products should contribute to both prevention and treatment of variety of illnesses according to producers and distributors. Patients treated for allergies and immune deficiencies are often consumers of these products. They expect preventive impact on allergic diseases and eczema. Food supplements are also widely used in treatment of allergic asthma, allergic rhinitis, several types of food allergies and for both internal and external application in atopic eczema. The products include herbal preparations and teas, aloe vera, bovine colostrum, probiotics and prebiotics. We tried to assess and summarize the relevant data on these products according to data published in expert publications. Key words: food supplements, therapy and prevention of allergic diseases, aloe vera, colostrum, herbal products, probiotics, prebiotics Úvod Jako doplňky stravy se označují preparáty, které vypadají podobně jako léčivé přípravky (prodávají se v lékárnách i mimo ně), ale jedná se o zvláštní kategorii potravin. Jako účinné složky obsahují vitamíny, minerály a další látky, dříve označované jako tzv. potravinové doplňky. Doplňky stravy mají dodat organismu živiny, které potřebuje, ale nezískává je v dostatečné míře v běžné stravě, nebo jiné látky, které mají příznivý účinek na zdravotní stav (6). Z definice dané zákonem vyplývá, že: doplněk stravy je potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitamínů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích. Právní úpravy týkající se doplňků stravy jsou ukotveny ve Vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 225/2008 Sb. s novelizací č. 352/2009 Sb. a v Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin s novelizací č. 109/2008. Touto legislativou jsou upraveny požadavky na složení doplňků stravy jsou definovány vitamíny, minerály a další látky, které lze použít, a také látky, které použít nelze (jedná se například o určité druhy rostlin a některé prvky, zejména kovy). Nedílnou součástí legislativních úprav jsou také požadavky na označování těchto výrobků musí být vždy uvedeno, že se jedná o doplněk stravy, složení musí obsahovat názvy obsažených látek a číselné údaje o jejich množství včetně % doporučené denní dávky (je-li definována) a součástí povinných údajů je také dávkování daného preparátu. Naproti tomu označování doplňků stravy jim nesmí přisuzovat vlastnosti týkající se prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo na tyto vlastnosti odkazovat a nesmí ani obsahovat tvrzení naznačující, že vyvážená a pestrá strava nemůže poskytnout dostatečné množství minerálních látek a vitamínů (23,29). 223

2 Mezi pacienty našich ordinací je konzumace výrobků tohoto typu značně rozšířena s tím, že od jejich použití často očekávají více než od běžně předepisovaných léků. Jedním z hlavních kritérií při hodnocení účinku léčiv je to, zda podávání léku má vědecky doložitelný efekt na konkrétní onemocnění či na jeho prevenci. Z definice doplňků stravy jako zvláštní kategorie potravin vyplývá, že průkaz jejich skutečného léčebného účinku podmínkou jejich uvedení na trh není. Z výše uvedeného je zřejmé, že způsob reklamy a prodeje, který je při distribuci doplňků stravy používán, je v daném legislativním rámci skutečným tancem mezi vejci. Asi nejčastěji jsou výrobky propagovány pomocí sloganu pomáhají při alergii, eventuálně snižují riziko alergií, působí u senné rýmy, usnadňují průběh ekzému či omezují vznik alergií, astmatu a zánětu. Doplňků stravy, které by nějakým způsobem měly pomáhat při alergii, jsou na trhu v České republice dostupných řádově stovky. Je možné je získat v lékárnách, obchodech se zdravou výživou, přímým nákupem prostřednictvím internetu i jinde. Pokusíme-li se mezi přípravky s různými názvy, ale často velmi podobným složením zorientovat, můžeme je rozdělit do několika skupin. Do první z nich bychom mohli zařadit výrobky odvozené z rostlin, bylin a hub například řasy, glukany a výtažky z hub, bylinné přípravky a čaje, extrakty z aloe vera nebo výtažky z hroznů a ječmene. Další kategorií by mohly být výrobky tzv. živočišné, mezi které patří zejména bovinní (hovězí) kolostrum a přípravky z ryb, zejména žraloka, kozí a jiná savčí mléka jako náhražky mléka kravského. Do poslední skupiny pak patří doplňky stravy, které se způsobem výroby i podávání nejvíce blíží volně prodejným lékům, a to výrobky s obsahem prebiotik a probiotik, nukleotidů a vitamínů. Pověru lze definovat jako víru v neexistující jevy, která v rozporu s racionálním myšlením přiřazuje věcem a jevům nadpřirozenou schopnost ovlivňovat budoucnost. Pověry zasahující mají za to, že určitý úkon ovlivní výsledek, pověry ochranné pak za to, že určitý úkon před něčím ochrání. Mýtus je v běžné řeči používán k označení nepravdy, eventuálně vybájeného či vymyšleného tvrzení bez jakéhokoli podkladu. Faktem je potom jednotlivá a poznaná dílčí skutečnost (6). Při jisté míře zjednodušení lze pověrou označit očekávání, že doplňky stravy by mohly mít svůj efekt na prevenci alergických onemocnění, a mýtem pak to, že by mohly být účinné v léčbě alergických onemocnění. Očima klasické, tzv. medicíny založené na důkazech, jsme se pokusili zaměřit na některé z doplňků stravy a zjistit, jestli lze v odborné literatuře najít pro jejich podávání opodstatnění a tedy zda se v jejich případě jedná o pověry, mýty či fakta. Aloe vera Aloe vera byla a je pro své léčivé účinky používána již téměř 6000 let, nejen zevně jako prostředek k léčení ran a omlazování, ale v posledních letech i vnitřně. Využívá se obvykle šťáva z celých listů podávaná ve formě nápojů, šťáv, tablet, kapslí, mastí a gelů a její podávání či aplikace na kůži je prodejci doporučováno při ekzémech, k posílení imunitního systému a při alergických onemocněních (32). Výzkumné práce dohledatelné na Medline týkající se aloe vera jsou zejména z oblasti dermatologie, onkologie a diabetologie, některé i s relativně slibnými výsledky. Její možný účinek v terapii alergických onemocnění nebo astmatu jasně zdokumentován relevantními studiemi dosud nebyl. V případě ekzému lze nalézt práce, které její terapeutický efekt v lokálním podávání potvrzují (8), ale i takové, kde žádný efekt zaznamenán nebyl (7). Přesto aloe patří spolu s kolostrem u pacientů našich ordinací mezi jeden z nejčastěji konzumovaných doplňků stravy, nezřídka v kombinaci aloe+kolostrum. Bylinné přípravky a čaje Mezi doplňky stravy, které jsou distribuovány s tím, že by měly či mohly být účinné v léčbě či prevenci alergických onemocnění, patří zejména 4 byliny Perilla frutescens, Uncaria tomentosa, Tabeuia serratifolia a Smilax officinalis (36). Nejzajímavější z nich se zdá být Perilla frutescens v tradiční čínské medicíně hojně používaná i u alergických onemocnění. Ve studiích in vitro na myších byl prokázán její příznivý efekt na alergickou rýmu (24, 26) a ve studiích in vivo pak tlumení příznaků alergické rýmy výraznější než placebo a srovnatelné s účinky antihistaminik (11). Uncaria tomentosa, bylina z Jižní Ameriky distribuovaná mimo jiné pod označením Kočičí dráp, má dle publikovaných studií jisté účinky imunomodulační a antiproliferativní, využívané zejména v revmatologii a onkologii. Z hlediska možné léčby či prevence atopických onemocnění však nejsou závěry příliš přesvědčivé. Podobně nelze nalézt důkazy pro podávání Tabeuia serratifolia nebo Smilax officinalis, na Medline lze sice o obou jmenovaných vyhledat několik publikovaných studií, ale alergie nebo astmatu se v podstatě netýká žádná z nich. Bovinní kolostrum Bovinní kolostrum je první mléko, které je produkováno samicí tura domácího do hodin po otelení. Stejně jako jakékoli jiné kolostrum, včetně lidského, se svým složením výrazně liší od později produkovaného mléka, a to zejména vysokým obsahem imunologicky aktivních látek chránících mládě před infekcemi. V různých kulturách je údajně používáno již po tisíciletí a v posledních letech je jako komerčně upravovaný preparát dostupný ve formě tekuté, jako kapsle či jako přípravek k zevní aplikaci doporučováno s tím, že zmírňuje projevy alergií respektive pomáhá při léčbě alergií a také posiluje imunitu, čili zvyšuje obranyschopnost proti infekci (34). Studií publikovaných na Medline týkajících se kolostra lze nalézt řádově tisíce, alergie či astmatu se týká však jen něco málo přes tři desítky a příznivý efekt jeho podávání ve smyslu zmírnění projevů alergie či pomoci při léčbě dosud prokázán nebyl. U zdravých dobrovolníků pak podávání bovinního kolostra nijak neovlivňuje sledované imunologické parametry (30). Je třeba si také položit otázku, nakolik mohou být imunologicky aktivní látky produkované jiným druhem účinné pro člověka a také to, zda se v této podobě skutečně mohou efektivně 224

3 vstřebávat ze střeva a působit na organismus jako celek. Přes tyto skutečnosti patří bovinní kolostrum k nejoblíbenějším doplňkům stravy konzumovaným našimi pacienty. Probiotika a prebiotika Jedním ze zásadních faktorů podílejících se na možném snížení rizika rozvoje atopického onemocnění je fenomén tzv. orální tolerance tedy inhibice systémové imunity následující po orálním podání antigenu respektive proteinu. Funkčně je zajišťována střevním lymfatickým systémem (GALT gut-associated lymphoid tissue, lymfatická tkáň asociovaná se střevem) a bariérovou funkcí střeva. Ta souvisí zejména s vyzrálostí imunitního systému danou věkem, vyzrálostí trávení a tedy proteolýzy, kvalitou a kvantitou antigenní expozice (vliv kojení a složení stravy) a stavem střevní sliznice, na kterém se podílí i složení střevní flory (5). Bylo prokázáno, že složení střevní flóry u atopických a neatopických dětí je odlišné a že mateřské mléko je bohatým zdrojem prebiotických oligosacharidů podporujících růst bifidobakterií a laktobacilů. V posledních desetiletích proto proběhla řada studií s podáváním probiotik, prebiotik a synbiotik dětem a/nebo jejich matkám v průběhu prvních měsíců života s cílem ovlivnit střevní flóru a tím i výskyt alergických onemocnění. Pro různý design, odlišnost použitých probiotických kmenů, nestejné dávkování, frekvenci a způsob podávání, pro různou definici rizikových populací a zejména pro často odlišný věk dětí, ve kterém byly výsledky vyhodnocovány, je srovnání těchto prací a tím i hodnocení možného přínosu pro-, pre- a synbiotik v prevenci alergických onemocnění velmi obtížné. V řadě případů není původně příznivý efekt podávání probiotik v kojeneckém nebo batolecím věku potvrzen při pozdějším vyhodnocení u dětí starších nebo dospělých jsme tedy v některých případech schopni dílčím způsobem ovlivnit výskyt některých atopických onemocnění, ale bez ovlivnění atopického pochodu v celé jeho šíři (20). Schopnost kolonizace střeva a imunomodulace je vázána přímo na vlastnosti určitého kmene a nemůže být extrapolována na jiné kmeny stejného druhu a rodu. Nejčastěji využívanými probiotickými bakteriemi s tímto cílem jsou kmeny rodu Lactobacillus a Bifidobacter a také některé nepatogenní kmeny Escherichia coli (18). Řada dílčích prací v minulosti nedávné i vzdálenější přinesla relativně slibné výsledky v prevenci atopických onemocnění některé probiotické kmeny podávané kojencům a/nebo jejich matkám například snižovaly prevalenci ekzému (17). V současné době však probiotika dle mezinárodních konsensů nejsou součástí žádných výživových doporučení pro 1. rok života s cílem snížit výskyt alergických onemocnění (10,14). Podobně i současná doporučení ESPGHAN (European Society of Pediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition, Evropská společnost pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu) pro obohacování kojeneckých mlék probiotiky stanoví, že použití je u zdravých dětí bezpečné, nicméně u dětí do 4 měsíců věku nebyl prokázán žádný klinický efekt. U dětí starších pak použití některých kmenů eventuálně jejich kombinací snižuje riziko infekcí gastrointestinálního traktu, snižuje riziko použití antibiotik a riziko kolik a iritability. Je však nedostatek údajů o dlouhodobém efektu probiotik přidaných do kojeneckých mlék a v současné době není doporučeno rutinní použití probiotiky obohacených kojeneckých mlék (4). V posledních letech se z hlediska prevence atopických onemocnění jeví slibněji prebiotika, tedy nestravitelné oligosacharidy selektivně podporující růst a aktivitu některých druhů bakterií, zejména bifidobakterií a laktobacilů. V prospektivní randomizované studii publikované v roce 2008 bylo prokázáno, že podávání směsi 90 % (sc)galaktooligosacharidů a 10 % (lc)fruktooligosacharidů (směs GOS/FOS) v kombinaci s extenzivně hydrolyzovaným mlékem v průběhu prvních šesti měsíců života snižuje u donošených rizikových dětí incidenci ekzému, rekurentních hvízdotů a alergické urtikárie spolu se snížením frekvence infektů horních cest dýchacích a infektů s nutností antibiotické terapie (2). Tyto slibné závěry vedly i k současným doporučením ESPGHAN ohledně obohacování kojeneckých mlék prebiotiky: Jejich použití je dle současného stavu znalostí bezpečné, data získaná pro jeden prebiotický kmen však nelze extrapolovat na jiný kmen. Podání mlék obohacených některými prebiotiky je spojeno s určitým klinickým efektem, mj. se změnou frekvence a charakteru stolic. Dle závěrů výše jmenované studie lze usuzovat, že použití extenzivního hydrolyzátu obohaceného prebiotickou směsí GOS/FOS je spojeno se snížením rizika některých typů alergie. Přesto dosud není doporučeno rutinní použití prebiotiky obohacených kojeneckých mlék (4). Poměrně rozšířené je také podávání probiotik jako doplňkové terapie alergických onemocnění, zejména ekzému. Ač i v tomto případě existuje řada dílčích studií s pozitivními výsledky, s ohledem na obtížné srovnávání efektu jednotlivých kmenů podle mezinárodních doporučení probiotika součástí standardní terapie alergických onemocnění ani ekzému nejsou (14). Prevence alergií Vzhledem ke stoupajícímu výskytu atopických onemocnění dle údajů Státního zdravotního ústavu z roku 2008 trpí v České republice téměř 1/3 populace alergií, 16 % alergickou rýmou a 8 % astmatem (19), jsou snahy tento nepříznivý vývoj ovlivnit zcela pochopitelné. Je však třeba si uvědomit, že faktorů, které mohou na rozvoj alergického onemocnění působit, je celá řada. Velká část z nich se týká zejména období prvního roku života až 8 % kojenců trpí některou formou potravinové alergie, která jako první krok atopického pochodu významně zvyšuje riziko jiného atopického onemocnění v pozdějším věku. V kojeneckém věku se jedná zejména o délku a výlučnost kojení, podávání náhradních mlék dětem nekojeným a zavádění nemléčných příkrmů. Připomeneme-li současná doporučení dle závěrů studií z posledních několika let, pak z hlediska prevence budoucího rozvoje atopického onemocnění je doporučováno výlučné kojení po dobu 4 6 měsíců, u nekojených rizikových dětí pak krmení mléky s částečnou nebo úplnou hydrolýzou po dobu 4 6 měsíců a časné zavádění příkrmů mezi měsícem, včetně potravin považovaných dříve za rizikové 225

4 (lepek, vejce, ryby apod.) (1,9). Riziko výskytu astmatu, alergické rýmy a atopického ekzému v 6 letech nezanedbatelně zvyšuje podávání paracetamolu nebo antibiotik v průběhu prvního roku života (3) což se jistě týká velké části, ne-li většiny kojenců. Dobře známou a opakovaně prokázanou skutečností je také zvýšení rizika alergické senzibilizace a astmatu u rizikových dětí kouřících matek (15). V České republice kouří ve skupině let 30 % osob, ve skupině let dokonce 36 % osob (27) v těchto věkových kategoriích lze nalézt většinu rodičů našich dětských pacientů. Až ve 43 % rodin, kde žije pacient s alergií, je minimálně 1 kuřák (35). Kromě kojení, diety matky, výživy a příkrmů, podávání léků a kouření působí na budoucí rozvoj alergie i četné další vlivy jako prostředí doma i venku, prodělané infekty, očkování a i při eventuálně možném preventivním efektu některých doplňků stravy je nutno je chápat pouze jako jeden z mnoha faktorů, který může situaci ovlivnit. Naše opatření mohou a měla by být zaměřena více směrem k dodržování již relativně dobře zdokumentovaných doporučení řada matek například stále striktně odkládá zavádění rizikových potravin po 1. nebo i 2. roce života s déletrvajícím výlučným kojením v dobré víře, že své dítě ochrání před alergií, bohužel někdy za současného držení cigarety. I zde je třeba uvědomit si, že v tomto kontextu doplňky stravy pomoci možná mohou, ale jistě vše nezachrání. Doplňky stravy mohou škodit? V případě řady doplňků stravy lze říci, že o jejich pozitivním účinku sice můžeme pochybovat, ale alespoň neškodí. Některé z nich však mohou vyvolávat i poměrně závažné nežádoucí účinky. Byly popsány případy alergických reakcí na semena Perilly frutescens, hojně používané čínské byliny (13). Došlo také ke kontaminaci probiotických preparátů mléčnými alergeny a anafylaxi u dítěte s alergií na bílkoviny kravského mléka (22). Pochopitelné jsou také alergické reakce na mléko kozí a bovinní kolostrum u alergiků na mléko kravské při vědomí 85 95% homologie mezi bílkovinami kravského a kozího mléka není překvapivé, že až 50 % alergiků na kravské mléko reaguje podobně i na mléko kozí. Zde je problematická již skutečnost, že těmto pacientům jsou vůbec výrobky podobného typu doporučovány. Byliny mohou v některých případech, zejména při chybném zpracování, působit toxicky. Byly dokumentovány kazuistiky hepatitis a Henoch-Schönleinovy purpury indukované podáváním aloe vera (16,31) a kazuistiky akutního renálního selhání u pacienta se systémovým lupus erytematodes, který jako doplňkovou léčbu používal bylinu Uncaria tomentosa (12,28). Při konzumaci bylinných přípravků je třeba respektovat věková omezení řada z nich je určena pouze pro dospělé nebo starší děti (obvykle nad 6 let věku). Některé doplňky stravy, zejména rostlinné produkty, mohou také vyvolávat interakce s podávanými registrovanými léky. Řada bylin, mj. třezalka a echinacea, mohou svým působením interferovat s funkcí izoenzymů cytochromu P450 a tím zesilovat, ale i zeslabovat účinek některých léků (25). Může se jednat o problematiku potenciálně relativně závažnou Lanski v roce 2003 dokumentoval, že 45 % dětí přijatých na JIP bylo doma léčeno právě rostlinnými produkty, které mohou interagovat s léky (21). Nebezpečí, že doplňky stravy mohou v některých případech více škodit než prospívat, bylo dokumentováno i v infektologii Uncaria tomentosa v koncentracích dosažitelných běžným dávkováním v laboratorním prostředí podporuje růst borrelií její použití jako doplňkové léčby borreliové infekce se tedy jeví být více než sporné (33). V kontextu ne zcela prokazatelného účinku je neopominutelná také značná nákladnost některých doplňků stravy. Jeden z nejčastěji konzumovaných je kolostrum při dodržení dávkování se cena za měsíc dle internetových ceníků pohybuje kolem 1000 Kč s tím, že je vhodné ho podávat měsíce v roce. Často bývá konzumováno celou rodinou v případě 4členné domácnosti mohou být tedy náklady na roční léčbu v řádu desetitisíců. Závěr Alternativní léčebné postupy a doplňkové formy léčby, včetně konzumace nejrůznějších doplňků stravy, jsou stále častěji využívány i pacienty našich ordinací. Zákonná definice jasně stanoví, že z jejich označení nesmí vyplývat, že mají vlastnosti týkající se prevence nebo terapie jakýchkoli onemocnění. Přesto jsou i díky způsobu jejich propagace a prodeje našimi pacienty konzumovány právě s očekáváním, že zabrání vzniku alergií nebo je vyléčí. Přes nezpochybnitelnou možnost placebo efektu je třeba si uvědomit, že až na některé výjimky (určité byliny, konkrétní kmeny probiotik a prebiotik u definovaných populací pacientů) neexistují pro tato očekávání dostatečné vědecké důkazy. Přesto jsou doplňky stravy doporučovány i v lékařských ordinacích, což v řadě případů není podpořeno zásadami tzv. medicíny založené na důkazech. Naši pacienti i my bychom si měli být vědomi toho, že od doplňků stravy nelze obvykle čekat více, než vyplývá z jejich názvu. LITERATURA 1. Agostoni C, Braegger C, Decsi T, Kolacek S, Koletzko B, Michaelsen KF, Mihatsch W, Moreno LA, Puntis J, Shamir R, Szajewska H, Turck D, van Goudoever J ESPGHAN Committee on Nutrition. Breast-feeding: A commentary by the ESPGHAN Committee on Nutrition. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2009, 49: Arslanoglu S, Moro GE, Schmitt J, Tandoi L, Rizzardi S, Boehm G. Early dietary intervention with a mixture of prebiotic oligosaccharides reduces the incidence of allergic manifestations and infections during the first two years of life. J Nutr. 2008, 138: Beasley R, Clayton T, Crane J, von Mutius E, Lai CK, Montefort S, Stewart A; ISAAC Phase Three Study Group. Association between paracetamol use in infancy and childhood, and risk of asthma, rhinoconjunctivitis, and eczema in children aged 6-7 years: analysis from Phase Three of the ISAAC programme. Lancet 2008, 372:

5 4. Braegger C, Chmielewska A, Decsi T, Kolacek S, Mihatsch W, Moreno L, Pieścik M, Puntis J, Shamir R, Szajewska H, Turck D, van Goudoever J. ESPGHAN Committee on Nutrition. Supplementation of infant formula with probiotics and/or prebiotiscs: a systematic review and comment by the ESPGHAN committee on nutrition. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2011, 52: Cochrane S, Beyer K, Clausen M, Wjst M, Hiller R, Nicoletti C, Szepfalusi Z, Savelkoul H, Breiteneder H, Manios Y, Crittenden R, Burney P. Factors influencing the incidence and prevalence of food allergy. Allergy 2009, 64: cs.wikipedia.org 7. Ernst E, Pittler MH, Stevinson C. Complementary/alternative medicine in dermatology: evidence-assessed efficacy of two diseases and two treatments. Am J Clin Dermatol 2002, 3: Fowler JF, Woolery-Lloyd H, Waldorf H, Saini R. Innovations in natural ingredients and their use in skin care. J Drugs Dermatol 2010, 9(6 Suppl): S Greer FR, Sicherer SH, Burks AW. American Academy of Pediatrics Committee on Nutrition; American Academy of Pediatrics Section on Allergy and Immunology. Effects of early nutritional interventions on the development of atopic disease in infants and children: the role of maternal dietary restriction, breastfeeding, timing of introduction of complementary foods, and hydrolyzed formulas. Pediatrics 2008, 121: Grimshaw KE, Allen K, Edwards CA, Beyer K, Boulay A, van der Aa LB, Sprikkelman A, Belohlavkova S, Clausen M, Dubakiene R, Duggan E, Reche M, Marino LV, Nørhede P, Ogorodova L, Schoemaker A, Stanczyk-Przyluska A, Szepfalusi Z, Vassilopoulou E, Veehof SH, Vlieg-Boerstra BJ, Wjst M, Dubois AE. Infant feeding and allergy prevention: a review of current knowledge and recommendations. A EuroPrevall state of the art paper. Allergy 2009, 64: Guo R, Pittler MH, Ernst E. Herbal medicines for the treatment of allergic rhinitis: a systematic review. Ann Allergy Asthma Immunol. 2007, 99: Hilepo JN, Bellucci AG, Mossey RT. Acute renal failure caused by cat s claw herbal remedy in a patient with systemic lupus erythematosus. Nephron 1997,77: Jeong YY, Park HS, Choi JH, Kim SH, Min KU. Two cases of anaphylaxis caused by perilla seed. J Allergy Clin Immunol. 2006,117: Johannsen H, Prescott SL. Practical prebiotics, probiotics and synbiotics for allergists: how useful are they? Clin Exp Allergy 2009, 39: Keil T, Lau S, Roll S, Grüber C, Nickel R, Niggemann B, Wahn U, Willich SN, Kulig M. Maternal smoking increases risk of allergic sensitization and wheezing only in children with allergic predisposition: longitudinal analysis from birth to 10 years. Allergy 2009, 64: Kim EJ, Kim HJ, Kim SG, Lee YS, Oh JE, Seo JW, Koo JR, Noh JW. Aloe-induced Henoch-Schonlein purpura. Nephrology (Carlton) 2007,12: Kim JY, Kwon JH, Ahn SH, Lee SI, Han YS, Choi YO, Lee SY, Ahn KM, Ji GE. Effect of probiotic mix (Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium lactis, Lactobacillus acidophilus) in the primary prevention of eczema: a double-blind, randomized, placebo-controlled trial. Pediatr Allergy Immunol. 2010,21(2 Pt 2):e Kokešová A. Imunomodulační účinky probiotik v klinické praxi. Pediatr. pro praxi 2009, 10: Kratěnová J, Puklová V. Výskyt astmatu a alergií u dětí. Státní zdravotní ústav Praha, Kukkonen K, Savilahti E, Haahtela T, Juntunen-Backman K, Korpela R, Poussa T, Tuure T, Kuitunen M. Probiotics and prebiotic galacto-oligosaccharides in the prevention of allergic diseases: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. J Allergy Clin Immunol. 2007, 119: Lanski SL, Greenwald M, Perkins A, Simon HK. Herbal therapy use in a pediatric emergency department population: expect the unexpected. Pediatrics 2003,111(5 Pt 1): Lee TT, Morisset M, Astier C, Moneret-Vautrin DA, Cordebar V, Beaudouin E, Codreanu F, Bihain BE, Kanny G. Contamination of probiotic preparations with milk allergens can cause anaphylaxis in children with cow s milk allergy. J Allergy Clin Immunol. 2007,119: Nařízení Evropského parlamentu a rady č.1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin s novelizací č. 109/ Oh HA, Park CS, Ahn HJ, Park YS, Kim HM. Effect of Perilla frutescens var.acuta Kudo and rosmarinic acid on allergic inflammatory reactions. Exp Biol Med (Maywood) 2011, 236: Potužák M. Léčivé rostliny v pediatrii. Pediatr. pro praxi 2009, 10: Sanbongi C, Takano H, Osakabe N, Sasa N, Natsume M, Yanagisawa R, Inoue KI, Sadakane K, Ichinose T, Yoshikawa T. Rosmarinic acid in perilla extract inhibits allergic inflammation induced by mite allergen, in a mouse model. Clin Exp Allergy 2004, 34: Sovinová H, Csémy L, Sadílek P. Jak kouří Češi kuřácké zvyklosti české populace v posledních deseti letech. Státní zdravotní ústav Praha, Valerio LG Jr, Gonzales GF. Toxicological aspects of the South American herbs cat s claw (Uncaria tomentosa) and Maca (Lepidium meyenii): a critical synopsis. Toxicol Rev. 2005,24: Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 225/2008 Sb. s novelizací č. 352/2009 Sb. 30. Wolvers DA, van Herpen-Broekmans WM, Logman MH, van der Wielen RP, Albers R. Effect of a mixture of micronutrients, but not of bovine colostrum concentrate, on immune function parameters in healthy volunteers: a randomized placebo-controlled study. Nutr J. 2006, 21: Yang HN, Kim DJ, Kim YM, Kim BH, Sohn KM, Choi MJ, Choi YH. Aloe-induced toxic hepatitis. J Korean Med Sci. 2010, 25: MUDr. Simona Bělohlávková Immuno-flow, s.r.o. Rychnovská Praha 9 Letňany simona.belohlavkova@seznam.cz 227