Asýrie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis

Transkript

1 Asýrie Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis

2 Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění starověké Mezopotámie z období Asyrské říše. Obsah či rozsah předkládaných informací není ani úplným výčtem aktuálního poznání v příslušném oboru, ani nejnutnějším minimem informací s ohledem na danou vzdělávací oblast. Digitální vzdělávací materiál si na relativním množství ukázek uměleckých děl klade za cíl fixovat u žáků znalost základních rysů umění dané epochy a vytvořit u nich dovednost jejich rozpoznávání v kontextu dalšího vývoje výtvarného umění a to ve vazbě na politické a kulturní dějiny.

3 Asýrie ležela nad Babylónem na soustavě plošin, kterými protékaly řeky Tigris a Záb. Nejstarší babylónské doklady se o Asýrii zmiňují jen jako o pouhé provincii zcela podřízené vládcům z Babylónu. Postupem času se Asyřané osamostatnili a ovládli dokonce i Babylón. Hlavním městem země byl Aššur. Nejvýznamnější památkou tohoto nejstaršího asyrského města je chrám Anua a Adada (bůh nebes a bouřky), který nese všechny prvky babylónských staveb. Po Aššuru se stal hlavním městem Kalach s palácem krále Aššurnasipala II. ( ); jeho nádherné reliéfy z něj byly sňaty a odvezeny do Británie. Poněkud dále od Kalachu se nachází město Chorsabád neboli Sargonova pevnost. Sargon Asyrský, který se sám podílel na zavraždění svého předchůdce, se obával usídlit v Kalachu, a zbudoval si proto nové hlavní město s palácem Chrosabád. Po Sargonově smrti byl však Chorsabád opuštěn a zapomenut. Sargonův syn Sinacherib ( ) začal s výstavbou dosud malého města Ninive, aby z něj vytvořil nedobytnou metropoli. Tak se stalo Ninive po Aššuru a Kalachu třetím a největším Asyrským hlavním městem. Pro celé období asyrského umění je charakteristické budování velkolepých paláců, přičemž veškerá umělecká tvorba je přímo spjata s jejich stavbou a výzdobou. Triumfální brány paláců zdobily okřídlení býci s lidskou hlavou (I., 201, Louver). Paláce byly členěny do nádvoří a síní, přiléhaly k nim administrativní budovy a další "příslušenství". Celému komplexu nakonec většinou vévodil obrovský zikkurat. Dnes s jistotou víme, že síně paláců byly zastřešeny klenbou, ba dokonce i kupolí. Stěny byly obložené reliéfy z glazovaných cihel či mozaikami. Podlahy kryly kamenné desky sestavované často do obrazců. Umělecká tvorba Asýrie byla pevně vázána k architektuře, a proto jsou z ní nejvíce známy reliéfy sochy se objevují jen ojediněle. Náměty reliéfů jsou trojího druhu lov, válka a náboženské obřady. Reliéfy jsou precizně propracované, ale nevyzařují žádný umělcův vlastní rukopis, umění totiž tvrdě sloužilo politické propagandě. Menší reliéfy z bronzu a slonovinové kosti jsou však poněkud uvolněnější a svobodnější jde povětšinou o vyobrazení všedního dne či o sošky démonů apod. Památky asyrského umění. Chrám bohů Anua a Adada viz text. Palác Aššurnasirpala viz text. Chorsabát jde o celé město o rozloze 300ha se sedmi branami a palácem na vyvýšené Plošině; vše bylo postaveno za pouhých šest let.

4 Rekonstrukce Chorsabádu Asyrské reliéfy Aššurnasipal s okřídleným knězem, reliéf z Aššurnasipalova paláce v Kalachu (nadživotní velikost)

5 Ašurbanipal na voze, asyrský vápencový reliéf ze 7. st. př.n.l. Odpočinek v révovém loubí jde o výjimečný reliéf s neobyčejným námětem - král při odpočinku, klidná a mírumilovná nálada.

6 Brána z Igmur-Bélu - velkolepé dílo z bronzu s výjevy bitev panovníků Salmanassara a Aššurnasirpala. Rekonstrukce interiéru asyrského paláce

7 Býk s lidskou hlavou z brány paláce v Chrosabádu. Umístění této skulptury v architektuře je dobře patrné na předchozí rekonstrukci

8 Mapa Staroasyrské a Novoasyrské říše

9 Seznam použité literatury: Pijoan, J.: Dějiny umění/1, Praha 1998 Mráz, M.: Dějiny výtvarné kultury 1, Praha 1995 Bauer, A.: Dějiny výtvarného umění, Praha 2001 Zamarovský, V.: Za sedmi divy světa, Praha 1990 Rizza, A.: Asyřané a Babyloňané: poklady starobylých civilizací, Praha 2007 Seznam použitých webových stránek: