Význam sledování a hodnocení stavu vod jako nástroje efektivní politiky ochrany vod

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Význam sledování a hodnocení stavu vod jako nástroje efektivní politiky ochrany vod"

Ivo Sedlák
před 5 lety
Počet zobrazení:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky Význam sledování a hodnocení stavu vod jako nástroje

1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky Význam sledování a hodnocení stavu vod jako nástroje efektivní politiky ochrany vod RNDr. Jan Hodovský, Odbor ochrany vod MŽP Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 Praha 10, OOV MŽP: hodovsky@env.cz

2 Rámcová směrnice vodní politiky (Směrnice 2000/60/ES) je vhodným nástrojem pro unifikaci přístupů k řešení problémů spojených se stavem vod a postupně překrývá a nahrazuje řadu starších předpisů. Hlavním záměrem je dosažení ekologických a chemických cílů pro povrchové vody a chemických a kvantitativních cílů pro podzemní vody Podoba implementace Rámcové směrnice závisí v mnoha směrech na dané členské zemi (a jejímu přístupu) a je nutné zohlednit konkrétní potřeby, problémy i podmínky. Kopírování modelů ze zahraničí nemusí vždy přinést požadovaný efekt. V naší zemi (ČR) je nyní patrný rozpor mezi progresívní, ale místy naivní, ochranou přírody a lehce konzervativním vodním hospodářstvím. Tento rozpor je založen na rozporech v legislativě země i dalších aspektech. Je nutné si uvědomit, že Rámcová směrnice obsahuje řadu progresívních a nových prvků ochrany vod, ale i možnosti řady vyjímek.

3 Jednou z oblastí, kde se vliv Rámcové směrnice projevil nejmarkantněji, byla oblast monitoringu a hodnocení stavu vod. Mají propojovací roli v systému WFD Monitoring vod se stává klíčovým prvkem při poskytování dat pro plány oblastí povodí a stejně a současně i při kontrole efektivnosti provádění programů opatření v rámci těchto plánů. Charakterizace, analýza stavu, definice vlivů a dopadů? Zavedení programů monitoringu? Realizace programů opatření??? Absence dostatku dat??? Kolik profilů zřídit a jaké náklady je efektivní vynaložit???!!! Analýza efektivnosti nákladn kladů Provoz programů monitoringu

4 Programy monitoringu podle WFD: Povrchové vody Ekologický a chemický stav Situační monitoring Provozní monitoring Průzkumný monitoring. v ČR doporučeno samostatně i zavedení Podzemní vody Chemický a kvantitativní stav Situační monitoring Provozní monitoring Průzkumný monitoring monitoring referenčních podmínek (umožnění efektivnějšího režimu provozu) monitoring kvantitativního stavu (data pro operativní systémy)

5 Velký význam má nyní u povrchových vod sledování tzv. ekologického stavu vod, což je komplex biologických, fyzikálně chemických a hydromorfologických parametrů. Tento krok propojuje nyní významně cesty vodního hospodářství a ochranu přírody. Metody sledování Metody hodnocení Referenční podmínky Kalibrace systému hodnocení Stav vod kontrola dosažení dobrého stavu

6 Monitoring vod jaká poskytuje data a jaké je jejich využití pro povrchové vody zahrnuje ekologický a chemický stav (potenciál) ekologický stav zahrnuje biologické složky a podpůrné složky hydromorfologické a fyzikálně-chemické Biologické složky (ryby, bezobratlí, fytobentos, fytoplankton, makrofyta) Hydromorfologické složky podporující biologické složky (hydrologický režim, velikost a dynamika proudění vody, propojení na útvary podzemní vody, kontinuita toku, proměnlivost hloubky a šířky koryta toku, struktura a substrát dna toku, struktura příbřežní zóny Chemické a fyzikálně chemické složky podporující biologické složky (všeobecné, tepelné poměry, kyslíkové poměry, slanost, acidobasický stav, živinové podmínky) chemický stav zaměřen na prioritní látky pro podzemní vody zahrnuje chemický a kvantitativní stav

7 Rámcová směrnice vodní politiky nastavila pro členské země EU jasný haromogram pro zavádění z n í vplývajících činností a plnění předepsaných úkolů. Tento harmonogram má však řadu úskalí a stává se pro většinu zemí, s pohledu respektování celého spektra úkolů směrnice, nenaplnitelný příprava prava a zahájen jení programů monitoringu??? kdy se pořizuj izují data pro stanovení referenčních podmínek a kalibraci metod sledování? nutnost vyhodnocení nových dat a zpřesn esnění environmentáln lních cílů přijetí a zveřejn ejnění plánů povodí s příslušnými programy opatřen ení realizace programů opatřen ení dosažen ení požadovan adovaného zlepšen ení stavu vod (tzv. dobrý stav ) Pro tvorbu II. plánů povodí nutno znát stav vod a dopady programů opatření v roce 2013! Programy monitoringu proto budou provozovány v šestiletých cyklech s posunem vždy 2 roky před zpracováním plánu povodí 2015 a 2021 vyhodnocení opatření a dosaženého stavu oblasti povodí, aktualizace plánů povodí a programů opatření (celkem tři 6leté cykly) 2018 a implementace programů opatření pro 2. a 3. cyklus nejzazší termín n pro definitivní dosažen ení cílů RS

8 Environmentální cíle dosažení do roku 2015 (2027) dobrého stavu vod a nezhoršení stavu výchozího vyjímky a posuny, jako například..: Termíny mohou být prodlouženy za účelem postupného dosahování cílů pro vodní útvary: a) všechna potřebná zlepšení stavu vodních útvarů nelze rozumně dosáhnout v časových termínech, když : i. míra požadovaného zlepšení může být z důvodů technické proveditelnosti dosažena pouze postupnými kroky, které přesahují časové termíny; ii. dosažení odpovídajícího zlepšení v rámci daného termínu by bylo neúměrně nákladné; iii. přírodní podmínky nedovolují včasné zlepšení stavu daného vodního útvaru. b) Prodloužení termínu splnění a jeho důvody budou jmenovitě uvedeny a vysvětleny v plánu povodí; c) Prodloužení termínů budou omezena na období maximálně dvou následných revizí plánu povodí, s výjimkou případů, kdy přírodní podmínky jsou takové, že stanovené cíle nemohou být v těchto obdobích dosaženy.

9 Z důvodů možných vyjímek je nutné: Realizovat potřebný rozsah programů monitoringu důsledně k zajištění pokrytí všech významných antropogenních tlaků a jejich změn Držet se zásady, že programy monitoringu svými náklady tvoří zlomek nákladů na programy opatření a jednoznačně jejich rozsah a způsob provedení ovlivňují Zajistit dostatečný rozsah dat v co nejkratším období a následně provádět efektivní kontrolu (úspora nákladů jak na programy opatření, tak i na kontrolní cykly programů monitoringu) Dostatek dat na vymezení programů opatření v I. a II. cyklu Finance na monitoring v úvodu Programy opatření Finance na programy monitoringu v dalších cyklech (role kontrolní)

10 Velice pozitivním směrem zavedeným směrnicí je však spolupráce v mezinárodních povodích a vzájemná koordinace prací v přípravě a plnění plánů povodí. Mezinárodní komise pro ochranu Labe sehrává již řadu let velice výborně roli koordinátora mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo a tuto roli začala plnit ještě dlouho před schválením Rámcové směrnice. MKOL WFD t Efekt MKOL pro programy monitoringu: Podpora implementace WFD, koordinace a výpomoc (informace, předávání dat) Podpora interkalibrace pro oblasti zejména přeshraničních vodních útvarů Podpora reportingu a celkového hodnocení stavu vod Podpora prezentace výsledků WFD

11 Děkuji za pozornost. RNDr. Jan Hodovský

Podobné dokumenty

Od hodnocení rizikovosti k hodnocení stavu povrchových vod

Od hodnocení rizikovosti k hodnocení stavu povrchových vod Porovnání přístupů v povodí Labe Mgr. Dagmar Fedáková Ing. Jaroslav Beneš 12. Magdeburský seminář o ochraně vod 10.10.-13.10. 2006 Český Krumlov