Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Opava. Číslo listu NAD: 1388 Evid. číslo pomůcky: 853. Opavský bruslařský spolek, Opava

Transkript

1 Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Opava Číslo listu NAD: 1388 Evid. číslo pomůcky: 853 Opavský bruslařský spolek, Opava INVENTÁŘ Zpracovala: PhDr. Marta Medková Opava 2009 OBSAH Úvod 3 Seznam základních pramenů a literatury 10 Příloha 10 I. Spisový materiál 1. Spisy 11 II. Ostatní materiál 1. Tiskoviny 11 Strana 1/81

2 ÚVOD I. Vývoj původce archivního fondu Právem spolčovacím bylo chápáno právo dobrovolně se sdružovat v právnickou osobu (spolek) k určité povolené činnosti. Podrobnosti upravovaly jednotlivé zvláštní zákony a nařízení, nejstarším byl císařský patent č. 253/1852 ř. z., který se původně vztahoval na všechny spolky. Spolkovým zákonem z 15. listopadu 1867, č. 134/1867 ř. z. byla jeho platnost omezena jen na spolky výdělečné. Nový spolkový zákon opustil dříve platnou zásadu koncesní, při níž mohl spolek vzniknout teprve na základě úředního povolení (koncese) a přiklonil se k liberálnějšímu stanovisku zaručujícímu větší spolčovací svobodu. Pokud nebyl spolek úředně zakázán, mohl zahájit činnost. Zamýšlené utvoření spolku museli petenti oznámit zemskému úřadu, případně ministerstvu vnitra a připojit návrh stanov. Úřad mohl utvoření spolku zakázat, byl-li spolek podle svého účelu nebo stanov protizákonný nebo pro stát nebezpečný, nebo pokud by svou činností narušoval veřejný klid a pořádek. Tento na svou dobu moderní a pokrokový zákon vedl k nebývalému rozvoji spolkového života zakládáním širokého spektra spolků, mezi nimiž nechyběly ani kluby a spolky s tělovýchovným či sportovním zaměřením. Za nejstarší moderní sportovní organizaci v Opavě lze považovat bruslařský spolek (Troppauer Eislaufverein) založený na zasedání valné hromady 16. listopadu 1868 v restauraci U Kiosku a úředně schválený Zemskou vládou slezskou v Opavě 2. prosince téhož roku. V čele zakládacího výboru stál zlatník Eduard Schmidt. Účelem spolku bylo provozování a podpora bruslení a lední zábavy. Podle prvních stanov se členem spolku mohl stát kdokoli bez rozdílu pohlaví. V roce 1881 byl předsedou spolku advokát Dr. Heinrich Horny, po něm v roce 1883 Heinrich Keil a v roce 1885 gymnaziální profesor Ferdinand Richter. V roce 1887, kdy se novým spolkovým předsedou stal advokát Dr. Herman Krommer, došlo ke změně stanov. Členy spolku se nyní mohli stát pouze muži, a to výlučně německé národnosti. V roce 1891 byl v adresáři města Opavy jako předseda spolku uveden Dr. Victor Pretzlik, ale už od roku 1892 jím byl prokazatelně opět Ferdinand Richter. Ten tuto funkci zastával i v letech a zřejmě až do roku Troppauer Eislaufverein začínal jako sdružení zastupující opavské bruslaře navenek a zabezpečující provádění stavebních úprav v prostoru ledové plochy a jejího okolí. Samotné kluziště táhnoucí se podél Zámeckého okruhu pak spolek spravoval až do roku Tradice bruslení, které se provozovalo na řece i rybníku v prostoru hospodářského dvora Klipláku, sahala v Opavě do první poloviny 19. století. Poté, co řeka Opava postupující industrializací a vypouštěním odpadních vod z průmyslových podniků přestala dostatečně zamrzat, bylo na ní bruslení z bezpečnostních důvodů zakázáno. Tato situace vedla opavskou městskou radu k usnesení zřídit "bezpečné kluziště pro mládež". Stalo se tak 3. prosince Ledová plocha vznikla napuštěním hradebního příkopu východně od Ratibořské brány vodou z Mlýnského náhonu 16. prosince Na novém kluzišti, které mělo rozměry 240x35-45 m a bylo s přibližně m2 plochy údajně třetím největším kluzištěm monarchie po Vídni a Budapešti, se poprvé bruslilo nejpozději na Tři krále roku Rozlehlý areál přinesl Opavanům jak možnost zimního rekreačního pohybu, tak možnost společenského vyžití, jež se tady v zimních měsících přesouvalo z tradiční promenády na Horním náměstí. Kluziště v následujících letech prodělalo několikeré zkrácení na výsledných 200 metrů, ale současně došlo k jeho rozšíření na přibližně 50 metrů, a to díky demolici starého bruslařského pavilonu vybudovaného podle návrhu Julia Lundwala. Ten se nacházel v letech na místě prvních dřevěných bud a staré tělocvičny, odkoupené od Turnvereinu, v prostoru za dnešním Mendelovým gymnáziem. V roce 1900 byla firmou Kern & Blum na jihovýchodním okraji kluziště vystavěna nová elegantní spolková budova, která odstínila zimní slunce a umožnila dřívější a dlouhodobější zamrzání ledové plochy. V době založení spolku ho nebylo možno považovat v pravém slova smyslu za sportovní spolek, neboť krasobruslení jako sport ještě neexistovalo. Základy vzniku tohoto sportovního odvětví (něm. Eiskunstlaufen) položila až tzv. vídeňská škola. Vídeňská pravidla byla takřka beze změny přijata i jako soutěžní řád německo-rakouského bruslařského svazu (Deutscher und österreichischer Eislaufverband), založeného roku 1889, do něhož v roce 1891 vstoupil i Troppauer Eislaufverein. S vídeňskou školou přicházeli do styku od druhé poloviny osmdesátých let také Opavané, uplatňovat ji začal majitel tiskárny August Strasilla, jehož za "prvního krasobruslaře na opavské dráze" oficiálně uznal i Troppauer Eislaufverein. Současně se teorií krasobruslení Strana 2/81

3 zabýval též Strasillův kolega z opavského bruslařského spolku, řídící učitel Robert Holletschek. Vyšel z učebnice Spuren auf dem Eise z roku 1881, ale její pravidla dále rozvinul a doplnil. Své poznatky shrnul nejdříve v rozsáhlém článku v Allgemeine Wiener Sportzeitung a poté i v knize Kunstfertigkeiten im Eislaufen, vydané roku Jeho dílko se setkalo s nebývalým ohlasem, naposledy vyšlo ještě roku 1925 v Mnichově. Vídeňská škola rozpracovaná Holletschkem se sice posléze rozplynula v tzv. mezinárodním stylu, ale její vliv na proces zesportovnění krasobruslení byl nepochybný. Bruslařské soutěže pořádal Troppauer Eislaufverein už na začátku osmdesátých let, ale nad sportovním duchem převládala ještě zábava. Roku 1894 byl ve spolku založen speciální sportovní výbor, v klubu se začalo pěstovat rychlobruslení, organizovaly se každoroční mládežnické závody. Založení bruslařských svazů kolem roku 1890 umožnilo konat mezinárodní soutěže, na nichž začali opavští bruslaři sklízet úspěchy. Metodik Holletschek získal na mistrovství německo-rakouského bruslařského svazu v Opavě v roce 1894 ve dvojici s Alicí Glesinger druhé místo. Opava, jež dominovala bruslařskému sportu v německých oblastech českých zemí, byla vybrána za sídlo z jejího popudu v roce 1903 zřízeného bruslařského okresu Sudetské země (Eislaufbezirk Sudetenländer).Ten byl součástí německého bruslařského svazu (Deutscher Eislaufverband für deutsche Eislaufvereine, tj. torzo německo-rakouského svazu). Okres měl sdružovat veškeré ve svazu organizované německé bruslařské spolky Čech, Moravy a Slezska. Troppauer Eislaufverein zaujímal v německo-rakouském (později německém) svazu čestné místo. Robert Holletschek a po něm Otto Maly senior zastávali po jistou dobu funkci místopředsedy, Opava se v letech 1894 a 1901 stala dějištěm svazových mistrovství. Nejvýznamnějším podnikem na opavské sportovní scéně však bylo XIII. mistrovství světa v krasobruslení v lednu 1908, jehož pořádáním pověřila Mezinárodní bruslařská unie, toho času se sídlem ve Stockholmu, právě Opavský bruslařský spolek u příležitosti čtyřicátého výročí jeho založení. Dostalo se mu ocenění jeho přínosu k profilování moderního bruslařského sportu a uznání za dlouhodobou péči o jeho rozvoj. Protektorství nad šampionátem přijal kníže Jan II. z Liechtensteina. V čele sportovního organizačního výboru stanul Robert Holletschek. Závody sestávaly ze sedmi soutěží během dvou dní. Status mistrovství světa přitom měly pouze jízdy mužů-jednotlivců. Sportovní klání odstartovalo v sobotu 25. ledna, kdy se konaly čtyři soutěže. Vedle mezinárodních závodů seniorů, žen a juniorů obohatil sportovní program unikátní závod čtveřic, který opavské mistrovství nabízelo jako první a zároveň poslední v historii. Zúčastnilo se ho jediné družstvo Opavského bruslařského spolku (Otto Aiger, Edgar Bareck, Oskar Hoppe, Leo Urban). Následujícího dne, v neděli 26. ledna, přišla na řadu mezinárodní soutěž párů o putovní cenu Jeho královské výsosti prince Rupprechta Bavorského, dámské mistrovství Mezinárodní bruslařské unie (nazývané mistrovstvím světa až od roku 1924) a mistrovství světa mužů. Soutěž párů vyhráli mnichovští Anna Hübler s Heinrichem Burgerem, druzí se umístili domácí Grete Bartel a Alois Wilschek. Ženské mistrovství vyhrála ze dvou soutěžících suverénní Lili Kronberger z Budapešti. Mistrovství světa mužů mělo po omluvě vídeňských závodníků pouze tři účastníky, prvenství si odnesl Švéd Ulrich Salchow. V následujících dekádách se opavské kluziště stalo ještě mnohokrát dějištěm významných mezinárodních závodů, ve výročních letech 1928 a 1938 dokonce hostilo mistrovství Evropy. Právě v souvislosti s pořádáním mistrovství v roce 1928 došlo k policejnímu šetření činnosti spolku. Podnětem byl mimo jiné článek s názvem "Troppauer Eislauf-Verein v odboji proti státu" a žádost spolku o subvenci u ministerstva obchodu. Policejní zpráva charakterizovala spolek jako německo-nacionální a jeho vedoucí činitele (předsedu Ottu Maleho a místopředsedu Karla Stadlera) jako osoby radikálně nacionálního a protistátního smýšlení, proti nimž bylo v roce 1925 vedeno trestní řízení pro přečin 14 zákona na ochranu republiky a přestupek 1 zákona o teroru, které však bylo státním zástupcem zastaveno. Policejní ředitelství přikázalo spolku užívání dvojjazyčných nápisů na svém sportovišti, proti čemuž se spolek nejprve odvolal a posléze své odvolání stáhl, neboť bylo zjištěno, že vůbec nevlastní licenci na provozování kluziště a musí o ni požádat. Při mistrovství se pak české nápisy v pořadí až za německými objevily, vyvěšena byla i československá vlajka. V roce 1930 byla provedena změna stanov spolku, když bylo zrušeno ustanovení o německé příslušnosti členů a umožněno ve zvláštních případech přijímat do spolku i ženy, ovšem bez práva volitelnosti. Nejvyššími orgány spolku byla valná hromada a tzv. lední rada (Eisrate), která se skládala z předsedy, místopředsedy a 10 členů. Spolek tvořili čestní členové, kmenoví členové, členové a účastníci. Jejich práva a povinnosti pak blíže upravovaly stanovy. Už před první světovou válkou disponoval Troppauer Eislaufverein nejen širokou členskou základnou, ale i mnoha vynikajícími závodníky. Patřili mezi ně pozdější zlatý medailista z mistrovství Evropy 1925 (v páru s manželkou Liesl) Oskar Hoppe, Grette Strasilla (pátá na mistrovství světa 1911) a všestranná sportovkyně Margarete von Janotta, vynikající rovněž jako tenistka. Na úspěšné dlouholeté činnosti spolku se vedle již zmíněného metodika Rudolfa Holletschka (od roku 1906 též místopředseda německého bruslařského svazu), velkoobchodníka se železářským zbožím Karla Dorasila (jednatel spolku) a vůbec nejvýznamnějšího opavského sportovního funkcionáře, lékaře MUDr. Otty Maleho seniora (předseda opavského spolku v letech , stál v čele Eislaufbezirk Sudetenländer a po Holletschkovi převzal místopředsednictví v německo-rakouském, potažmo německém bruslařském svazu) podíleli další spolkoví činitelé z plejády známých opavských osobností: obchodník Rudolf Wenzel (pokladník spolku), gymnaziální profesor a zemský archivář Dr. Gottlieb Kürschner, zemský rada Dr. Hermann Hampel, stavitel Viktor Bartel, zemský vrchní účetní rada Albert Jilge, advokát Dr. Kasimir Pillarsky, sanitární inspektor a zemský sanitární rada MUDr. Alexander von Rositzky, vrchní zemský rada Karl Stadler (jednatel a později dlouholetý místopředseda spolku), majitel tiskárny a obchodník s auty August Strasilla, úředník Alois Wilschek, obchodní agent Ing. Eugen Zauhar, poručík Engelbert Pilz, majitel obchodu se smíšeným zbožím Richard Sonntag, okresní soudce Dr. Hans Panek, živnostenský inspektor, později ředitel Ing. Erich Bartel, vládní rada zemské politické správy Ing. Franz Srb, úředník zemského úřadu pro vyměřování dávky z přidané hodnoty Karl Böhm, úředník zemské politické správy Karl Czernohorsky, technický úředník opavské rafinerie cukru, chemik Ing. Alois Kroczek, okresní soudce a poté vrchní zemský soudní rada Dr. Othmar Petzel, profesor Max Schindler, profesor Anton Bennek, lékař MUDr. Guido Maly junior, advokát JUDr. Otto Maly junior ( působil od roku 1925 jako předseda Deutscher Eislaufverband in der CSR, Sitz Troppau) a mnozí jiní. Členy spolku se zpravidla stávali rodinní příslušníci a členství často přecházelo z generace na generaci, jak tomu bylo i v případě dlouholetého váženého předsedy spolku Otty Maleho a jeho synů. MUDr. Otto Maly senior se narodil v severočeské Kadani 4. dubna 1860 a do Opavy se přistěhoval v roce Strana 3/81

4 Jeho ženou se stala Melanie, rozená Girschek, dcera obchodníka se železářským zbožím, jež se narodila 24. ledna 1876 v Opavě. Měli dva syny - Ottu, narozeného 23. května 1896, a Guida, který se narodil 2. listopadu MUDr. Otto Maly bydlel v domě na Olomoucké ulici č. 2, kde dlouhá léta ordinoval jako praktický lékař a současně pracoval i jako lékárník ve zdejší lékárně "Deutsch - Ordens - Kreuz". Měl titul královského a sanitárního rady, byl mnoho let ředitelem léčebného a ošetřovacího ústavu Marianum a od roku 1902 několik volebních období za sebou i opavským obecním radním. Od přelomu 19. a 20. století zastával rovněž post předsedy cyklistického I. schlesischer Bicycle-Clubu (později I. schlesischer Radfahrer-Verein), a to do jeho zániku v roce Angažoval se rovněž jako předseda výboru při pořádání tenisových turnajů spolku Deutscher Sportverein, tenisu se později věnovali oba jeho synové. Z nesportovních sdružení předsedal spolku Kammermusik-Verein od jeho založení v roce 1900 až do třicátých let 20. století a patřil k čelným členům opavského dobrovolného hasičského sboru (Troppauer freiwiligen Feuerwehr), respektive jeho záchranné stanice, v níž působil jako vedoucí lékař. Byl rovněž znám jako divadelní a hudební kritik pro list Deutsche Post. Od roku 1939 žil v domě svého syna Guida na Lidické ulici 3, kde také 10. února 1945 zemřel. Starší syn JUDr. Otto Maly pracoval jako advokát. Vystudoval právnickou fakultu německé univerzity v Praze a vysokou školu mezinárodního obchodu ve Vídni. Jeho manželkou se stala Erika, rozená Weisshuhn, narozená 26. října 1908 v Opavě. Oženil se s ní 11. října 1930 a měli tři děti: Otto Roberta, narozeného 5. srpna 1931, Rainera, který se narodil 23. března 1935, a nejmladší dceru Christu. Ta se narodila 1. března Bydleli nejdříve na rodinném statku Weisshuhnů v Budišově nad Budišovkou, Na Stoupách č. 406, později se přestěhovali do Opavy na Olomouckou č. 2 a poté na Husovu ulici č. 10. Advokátní kancelář Otty Maleho se nacházela na náměstí Republiky 14. Po březnových volbách 1931 se Otto stal za Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei obecním zastupitelem a zástupcem přednosty právního oddělení, a to do rozpuštění této strany na podzim V letech byl pod policejním dohledem a jeho písemné kontakty podléhaly dopisní censuře, což ho mělo poškodit v profesní činnosti. Od března 1938 byl stejně jako jeho mladší bratr členem Sudetendeutsche Partei, od listopadu 1938 pak NSDAP a členem motorizovaného oddílu NSKK (Nationalsozialistisches Kraftfahrkorps), kde působil jako vrchní oddílový vedoucí a právní referent. Jeho soukromá advokátní praxe se i přesto ve čtyřicátých letech dostala pod drobnohled okresního vedení NSDAP, potažmo okresního soudu NSDAP, který prošetřoval jeho zastupování v kauzách dvou "politicky a charakterově nespolehlivých českých klientů" proti německým soukmenovcům. Vědomě tím měl jednat proti zájmům strany a v rozporu se směrnicí národně-socialistické jurisdikce a soud mu proto za jeho ne zcela nezávadné chování i přes jeho důraznou obhajobu udělil důtku. Okresním vedením NSDAP byl upozorněn na dodržování povinností "národně-socialistického advokáta". Mladší syn MUDr. Guido Maly byl internistou a spolu s otcem vykonával na přelomu třicátých a čtyřicátých let 20. století privátní praxi na ulici Dr. Zinsmeistera č. 1a (dnešní Lidická ulice). Kromě toho měl soukromou praxi také v opavské zemské nemocnici. Jeho první žena Charlotte (Lotty), rozená Ponec, se narodila 15. prosince 1908 v Opavě. Měli tři děti : Klause, Ullricha a Utu. Nejprve bydleli s rodiči na Olomoucké ulici, v roce 1939 pak Guido koupil dům na Lidické ulici č. 3. Od listopadu 1938 se stal členem NSDAP a také příslušníkem SS a NSV (Nationalsozialistische Volkswohlfahrt). Manželství Guida a Charlotte bylo 14. září 1942 z oboustranné viny (důvodem byla s největší pravděpodobností nevěra) rozvedeno a o rok později se dr. Maly znovu oženil s mladou sekretářkou veterinárního lékaře vojenského záložního lazaretu v Opavě, kde on sám sloužil jako štábní lékař. V říjnu 1943 byl přeložen do vojenského lazaretu v Těšíně. Usiloval o místo primáře interního oddělení, ale vzhledem k jeho neurovnaným rodinným poměrům a ne právě morálně bezchybnému chování to bylo pro okresní vedení strany NSDAP těžko přijatelné. Naznačeno odtud bylo, že pro získání primářského postu měl svou bývalou ženu "nastrčit" tehdejšímu vládnímu prezidentovi v Opavě JUDr. Friedrichovi Zippeliusovi (ten byl na podzim 1942 za podnapilost a výtržnost v Karlově Studánce z funkce vládního prezidenta odvolán, degradován z hodnosti plukovníka SS a poslán na frontu), a že neměl nic proti rozvíjení jejich "úzkého vztahu". Jeho případ tehdy vzbuzoval značnou pozornost a velmi nepříznivou reakci opavské veřejnosti, neboť bývalá manželka Lotty s dětmi zůstala nadále v původním bytě v domě na Lidické ulici č. 3, kde současně žil Guido s novou ženou (měli dokonce částečně obývat stejné bytové prostory) a kde teď bydleli i jeho rodiče. Tato vyostřená situace a právní spory bývalých manželů např. o výživné, vyvolávaly trvalé napětí, časté hádky a výstupy, což nepříznivě působilo především na výchovu dětí. Tíživý problém společného bydlení se přes mnohé naléhavé žádosti Guida i přes intervence a snahu kompetentních míst stále nedařilo vyřešit. Dr. Maly získal koncem dubna 1943 od bytového úřadu náhradní třípokojový byt na Lidické ulici č. 20, ten ale dobrovolně a podle jeho domnění jen přechodně přenechal k dispozici rodině německých válečných uprchlíků, konkrétně paní Schott s pěti dětmi, jejíž obydlí v Porýní bylo poškozeno bombardováním. Ta se však odmítala vystěhovat a úřady se vzhledem ke všem okolnostem neodvážily přinutit ji k tomu násilím, i když dr. Maly tento byt neodkladně potřeboval pro svou bývalou ženu a děti. V listopadu 1943 žádal okresní vedoucí NSDAP opavského vicepurkmistra, zda by nemohl dr. Malemu přidělit byt po zemřelém primáři dr. Habelovi na Olomoucké ulici. Mezitím těžce nemocná paní Schott odcestovala koncem října s nejmladším kojencem za svým mužem do Bochumi a ostatní děti ponechala v péči nejstarší šestnáctileté dcery. Příslušný úřad pro blaho lidu (Amt für Volkswohlfahrt) však nemohl děti vystěhovat v době nepřítomnosti matky, hodlal počkat na její návrat a poté s ní v této záležitosti znovu jednat. Zdá se však, že bezvýchodnou situaci dr. Maleho se nakonec přece jen podařilo vyřešit. Podle dochovaných dokumentů bydlela totiž Charlotte v září 1944, kdy chtěla uzavřít sňatek s Friedrichem Zippeliusem (v té době byl v hodnosti poručíka na frontě), již na Olomoucké ulici č. 28, tedy zřejmě v bytě po zmíněném dr. Habelovi. Další osud Guida Maleho není znám. On, ani jeho první či druhá žena a děti se v evidenci Němců odsunutých po roce 1945 z města Opavy nenachází. Ostatní členové rodiny - vdova Melanie Maly, která toho času pobývala v sociálním ústavu Marianum a Dr. Otto Maly junior s manželkou a dětmi, včetně teprve čtyřměsíční dcery - byli v rámci poválečného odsunu německého obyvatelstva transportováni z Opavy 4. července Po sloučení Slezska s Moravou a zrušení Zemské správy politické ve Slezsku s účinnosti k 1. prosinci 1928 se stal nejvyšším zemským úřadem Zemský úřad v Brně, který převzal i spolkovou agendu existujících spolků, včetně vedení spolkového rejstříku. Po mnichovském diktátu a obsazení pohraničních oblastí země České a Moravskoslezské německými okupanty počátkem října 1938 docházelo na zabraném území tzv. Sudetské župy (Sudetengau) k nastolení nacistického režimu rychlým zaváděním německé správy. Na základě nařízení říšského komisaře (Der Reichskomissar für Sudetendeutsche Gebiete) z 22. října 1938 zveřejněném v Úředním věstníku pro sudetoněmecké území (Verordnungsblatt für die Strana 4/81

5 Sudetendeutschen Gebiete), číslo 7 z 26. října 1938 o rozpuštění, převedení a včleňování organizací na sudetoněmeckém území a na základě dalších opatření zvláštního komisaře (Der Stillhalterkomissar für Organisationen in den sudetendeutschen Gebieten), který působil do 15. září 1940, byla naprostá většina (asi 4/5) všech spolků zrušena. Opavský bruslařský spolek byl začleněn do německého říšského svazu pro tělesnou výchovu. Ze spolkového rejstříku Zemského úřadu v Brně byl spolek vymazán v roce 1940 pod číslem jednacím 5968/40, neboť se územní změnou stal spolkem, jehož sídlo leželo mimo hranice Protektorátu Čechy a Morava. Po roce 1945 už spolek nebyl obnoven. Jeho novým nástupcem se stal český hokejový a bruslařský klub - H. C. Opava, který byl schválen 26. března II. Vývoj a dějiny archivního fondu Fond vznikl z činnosti německého Opavského bruslařského spolku. Písemnosti byly původně uloženy ve Slezském studijním ústavu v Opavě jako součást tzv. Literárního archivu. Odtud byly v roce 1980 předány do Zemského archivu v Opavě. V roce 1995 byly delimitovány pod číslem jednacím 434/1995 do Státního okresního archivu v Opavě a evidovány 7. srpna 1995 pod přírůstkovým číslem 24/1995. Nový fond byl uložen v depozitáři Státního okresního archivu v Opavě, Lidická 2a, kde zůstal i po svém archivním zpracování. III. Archivní charakteristika archivního fondu Písemnosti, respektive v převážné míře tiskoviny v německém jazyce, se dochovaly z let Některé tiskoviny jsou ve špatném fyzickém stavu (jsou křehké, lámavé, mají trhliny a přelomení). Fond je velmi mezerovitý a tvoří ho jen nepatrný zlomek korespondence z roku 1913 a tištěné programy bruslařských soutěží vlastní i cizí provenience z let Ve fondu zcela chybí doklady o vzniku a zániku spolku, stanovy a jejich změny, zápisy ze zasedání výboru a valných hromad spolku, evidence členů, výroční zprávy, pamětní knihy či účetní materiál. Nedochovaný archivní materiál k dějinám spolku zčásti nahrazují především pamětní sborníky vydané u příležitostí jeho jubileí a drobné články v dobovém tisku. Fond byl nově uspořádán v roce 2008 ve Státním okresním archivu Opava podle platných metodických návodů pro zpracování archivního materiálu (Metodické návody a instrukce pro zpracování archivního materiálu - zvláštní příloha k Sborníku archivních prací X/1960, č. 2): I. Spisový materiál 1. Spisy II. Ostatní materiál 1. Tiskoviny Tiskoviny byly podle obsahu rozděleny do tří samostatných inventárních jednotek: programy a rozpisy bruslařských soutěží pořádaných Opavským bruslařským spolkem, programy a rozpisy mistrovství světa v krasobruslení konaném v Opavě v roce 1908 a konečně programy ostatních akcí pořádaných cizími bruslařskými spolky, ať už domácími nebo zahraničními. Při pořádání fondu nebyla provedena vnitřní skartace. Vzhledem k malému množství a přehlednosti zpracování archivního materiálu nebyly k inventáři vyhotoveny rejstříky. Fond o celkovém rozsahu 0,12 bm tvoří 5 inventárních a 1 evidenční jednotka, a to 1 karton. IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu Fond Opavského bruslařského spolku lze vzhledem k množství a typu dochovaných písemností využít jen velmi okrajově ke studiu o jeho činnosti. Obsahuje pouhé dva dopisy předsedy spolku Otty Maleho z roku 1913 a tištěné programy a rozpisy bruslařských soutěží, a to především krasobruslení, případně i rychlobruslení či hokejových zápasů. Nejcennější z nich je bezesporu program týkající se opavského mistrovství světa a doprovodných mezinárodních závodů v krasobruslení v roce 1908, včetně podrobného rozpisu jednotlivých soutěží a soutěžního protokolu. K doplnění studia dějin spolku lze využít nově zpracované příspěvky Martina Pelce, které citují některé další prameny, a zejména novinové i časopisecké články a jubilejní publikace uložené v knihovně Zemského archivu v Opavě. Dále je možno alespoň částečně využít archivní fondy uložené ve Státním okresním archivu Opava (Archiv města Opava, Okresní úřad Opava, NSDAP- Okresní vedení Opava, Ústřední národní výbor Opava), fond Zemské vlády slezské, který se nachází v Zemském archivu v Opavě a spolkový spis Opavského bruslařského spolku z fondu Zemský úřad v Brně, jehož originál je uložen v Moravském zemském archivu v Brně. Pro potřeby archivu a badatelů byla vyhotovena jeho kopie, která je zařazena u fondu. V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky Strana 5/81

6 Fond uspořádala PhDr. Marta Medková. Inventář sestavila PhDr. Marta Medková ve Státním okresním archivu Opava v roce Seznam základních pramenů a literatury 1. Prameny Adresáře města Opavy z let 1881, 1891, 1901, 1911, 1924, 1932, 1938 Noviny Troppauer Zeitung Opavská úmrtní matrika z roku 1945, Magistrát města Opavy - matrika Státní okresní archiv Opava, fondy: Archiv města Opava (1947) Okresní úřad Opava (1756) (1948) NSDAP - Okresní vedení Opava Ústřední národní výbor Opava (1950) Zemský archiv v Opavě, fond: Zemská vláda slezská Opava (1747) (1938) Moravský zemský archiv v Brně, fond: Zemský úřad Brno (1621) (1951), III. manipulace, karton 3018, spolkový spis č.j Literatura Chodura, Roland. Der Troppauer Eislaufverein TEV. In: Troppauer Heimat-Chronik, Jänner 2009, Folge 708, s Kudělka, P. Německý spolkový a kulturní život ve městě Opavě ve druhé polovině devatenáctého a na počátku dvacátého století. Ostrava 2006, 113 s. Diplomová práce (Mgr.). Ostravská univerzita v Ostravě, filozofická fakulta, katedra historie. Pelc, Martin. "Troppauer Eistypen": zapomenuté dílko akademického malíře Richarda Assmanna. Vlastivědné listy Slezska a Severní Moravy, 2007, roč. 33, č. 2, s Týž. Mistrovství světa v krasobruslení v Opavě roku Vlastivědné listy Slezska a Severní Moravy, 2008, roč. 34, č. 2, s Týž. Struktury opavského sportu před první světovou válkou. Opava. Sborník k dějinám města 6, 2008, s V příspěvcích Martina Pelce je citována starší literatura týkající se přímo opavského bruslařského spolku i počátku a rozvoje opavského sportu vůbec. Příloha U fondu je v kartonu zařazena kopie spolkového spisu Opavského bruslařského spolku z let Originál je uložen v Moravském zemském archivu v Brně, ve fondu Zemský úřad Brno. Strana 6/81

7 Sklárny Fischmann synové, spol. s r.o., Teplice-Šanov I. VEDENÍ A SPRÁVA A. Statutární a správní záležitosti 1 Ukázka hlavičkového papíru b.d. kt 1 2 Stanovy Evropského svazu lahváren, spol. s r.o., Düsseldorf [1907] kt 1 3 Protokoly ze zasedání Sdružení výrobců okurkových sklenic kt 1 4 Protokoly ze zasedání Comité Permanent des Industries du 1933 kt 1 Verre Européennes 5 Zápisy z jednání Sdružení tyčového skla kt 1 6 Zápisy z jednání Kartelu tyčového skla kt 1 7 Protokoly ze zasedání dozorčí rady Rakouského lahvářského kartelu kt 1 8 Protokoly ze zasedání dozorčí rady Evropského svazu lahváren, kt 2 spol. s r.o., Düsseldorf 9 Zápis z 50. zasedání dozorčí rady Evropského svazu lahváren, 1936 kt 3 spol. s r.o., Düsseldorf 10 Obchodní zpráva firmy Sklárny Fischmann synové, spol. s r kt 3 o., Teplice 11 Obchodní zpráva firmy Aktien-Gesellschaft für Glasindustrie, 1930 kt 3 vorm. Friedrich Siemens, Dresden 12 Společenská smlouva o vytvoření firmy Sklárny Fischmann 1914 kt 3 synové, spol. s r. o.,teplice 13 Stručné shrnutí změn potřebných v dceřinných společnostech 1918 kt 3 TRIPTIS, A. G. v Rakousku 14 Pískovna Sylvester, spol. s r.o., Ledvice kt 3 (společenská smlouva, zápisy z valných hromad, provozní zpráva, koupě pozemků aj.) 15 Korespondence s Vitreou, spol. s r.o. v Praze o továrnách kt 3 Pálfalva a Pančevo Prva Mehanička Fabrika Stakla za prozore, A.D., Pančevo kt 4 (výkonný výbor, dozorčí rada, navýšení kapitálu, provozní zprávy, korespondence) 17 Zagyvapálfalvaer Glasfabrik, A.G., Budapešť kt 4 (výkonný výbor, výrobní kapacita van, korespondence aj.) 18 Korespondence s krajskými soudy kt Korespondence s okresními soudy 1927 kt 4 20 Totéž kt 4 21 Korespondence s Okresní správou politickou v Teplicích kt 4 Šanově 22 Korespondence s místními úřady kt 4 (Újezdeček, Mstišov, Košťany, Pozorka) 23 Korespondence s finančními a daňovými úřady kt 5 24 Korespondence se živnostenskými úřady 1927 kt 5 25 Korespondence s revírními báňskými úřady kt 5 26 Korespondence s ostatními úřady kt Korespondence s Ústředním svazem čs. průmyslníků kt 5 28 Korespondence s Německým hlavním svazem průmyslu v ČSR 1936 kt 5 29 Korespondence s lahvovým oddělením Bőhmische Union Bank v kt 6 Praze (B.U.B.) 30 Totéž 1930 kt 6 31 Totéž 1933 kt 6 32 Totéž 1935 kt 6 33 Korespondence s advokáty a notáři 1930 kt 7 34 Totéž 1931 kt 7 35 Totéž 1935 kt 7 Strana 7/81

8 36 Korespondence mezi vedením firmy v Praze a Teplicích 1935 kt 8 37 Korespondence pražského sekretariátu 1936 kt 8 38 Korespondence ředitele Ernsta Schmolky 1930 kt 8 39 Totéž 1935 kt 9 40 Korespondence Hanse Fischmanna kt 9 41 Korespondence Julia Fischmanna kt 9 42 Korespondence Willyho Fischmanna 1931 kt 9 43 Totéž kt 9 44 Korespondence Waltera Fischmanna kt 9 45 Korespondence Arnolda Fischmanna kt Běžná korespondence 1927 kt Totéž 1927 kt Totéž 1930 kt Totéž 1930 kt Totéž 1933 kt Totéž 1934 kt Totéž 1935 kt Totéž 1936 kt Poznámky k poradám, schůzkám a telefonickým hovorům kt 14 B. Majetkoprávní záležitosti 55 Kupní a směnné smlouvy kt Výpisy z pozemkových knih kt Usnesení Okresního soudu v Teplicích v pozemkových kt 14 záležitostech (k. ú. Mstišov a Pozorka) 58 Zpětné odkoupení firmy Fischmann od akciové společnosti Triptis (kvitance, smlouva, korespondence) kt Předání sekvestrovaných forem a nástrojů firmě Komotauer Glashüttenwerke A.G. 60 Prodej továrny na tabulové sklo v Dubí (popis objektu, parcelování, korespondence) 61 Pobočka v Jablonci n. Nisou (výpisy z poz. knih, jednání s firmou Riedel, tyčové sklo, korespondence) 62 Josef Nowotny ml., provozovatel prodejního skladu v Lučanech nad Nisou 63 Rudolf Vater, prodejní sklad tyčového skla v Lučanech nad Nisou 64 Glashüttenwerke Leopold Stiassny (prodej akcií, vystoupení z firmy Fischmann, korespondence) 65 Brüxer Glashütte Ignatz Glaser (odprodej budov, konkurzní řízení, korespondence aj.) 66 Trmická sklárna Krutiš a spol., s r.o., Trmice (seznam společníků, seznam zákazníků, konkurence, korespondence aj.) 67 Likvidace Továrny na lahve v Radnicích u Plzně po odkoupení kartelem (darování dělnické kolonie, odprodej materiálu, demontáž hutě, podpora dělníkům) 68 Důl Svornost v Pozorce (smlouvy, ocenění majetku, výkaz ploch, rozhodčí řízení, majetko-právní záležitosti) 69 Důl Novoobdařené štěstí, spol. s r.o., Teplice (smlouvy, protokoly aj.) 70 Těžařstvo dolu Karel v Novosedlicích (výmaz těžařstva, korespondence, daňové přiznání, likvidační bilance aj.) 71 Odškodnění firmě Josef Rindskopf Sőhne v Košťanech v důsledku důlní činnosti dolu Emilie kt kt kt kt kt kt kt kt kt kt kt kt kt Strana 8/81

9 (1 plán, sanační práce, popis budov, protokoly) 72 Odškodnění a převod parcel při rozšiřování těžby na dole Svornost v k. ú. Mstišov 73 Obytný dům č. p. 53 v Košťanech (pozemnostní arch, kupní smlouva, platební knížka aj.) 74 Obytný dům č. p. 506 v Trnovanech (kupní smlouva, rozhodnutí soudu) 75 Obytný dům č. p. 284 v Dubí (stavební záležitosti, daně, rozhodnutí soudu) 76 Různé stavební záležitosti k obytným domům ve Mstišově, Košťanech a Novosedlicích ( 5 ks plánů, usnesení soudu, rozpočet staby) 77 Stavební povolení, protokoly a korespondence stavební komise (Pozorka, Jeníkov, Košťany, Teplice-Šanov, Mstišov, Bystřice) 78 Stavební povolení pro dům č. p. 85 v Pozorce ( 1 plán, 6 ks skic) 79 Smlouva o prodeji parcely č. 713/1 v obci Újezdeček (3 ks plánů) 80 Vlečkové záležitosti (2 ks plánů, smlouvy, všeobecné a provozní podmínky, korespondence, Časopis pro žel. právo a politiku) 81 Vodoprávní řízení - přeložení potoka mezi Mstišovem a Košťanama a přeložení rozdělovací komory skupinového vodovodu do Mstišova kt kt kt kt kt kt kt kt kt kt Vodoprávní řízení - rybník v Újezdečku 1933 kt Ocenění důlního majetku 1907 kt Hodnota majetku k kt Neoceněná zařízení - Lesní Brána, Mstišov, důl Svornost kt Odhad realit s příslušenstvím kt Odhad pozemků, budov a zařízení firmy k účelům poplatkového 1935 kt 17 ekvivalentu k Ocenění obytných domů - Újezdeček, Dubí, Teplice-Šanov, 1941 kt 17 Pozorka, Mstišov, Novosedlice (21 ks plánů) 89 Soudní spor s Václavem Niebauerem, továrníkem v kt 17 Teplicích-Šanově (směnná smlouva, usnesení soudu, korespondence) Soudní spor s Alfredem Baierem, majitelem skladu v Pěnčíně kt Soudní spor s Arnoldem, Hugem a Martou Stiassnymi, továrníky ve Vídni a spolumajiteli firmy (obsaženy též zápisy z valných hromad) kt Soudní spor s Idou Falz, majitelkou domu č. p. 46 ve Mstišově kt 17 (1 plán) 93 Soudní spor s Ernstem Feixem, výrobcem skleněných perel v kt 17 Lučanech nad Nisou 94 Soudní rozepře s Ottakarem a Pauline Weissovými, nájemníky kt 17 domu č. p. 571 v Pozorce 95 Různé soudní spory u okresních soudů 1930 kt Rozhodčí řízení mezi firmou Skelné hutě Lukeš a spol., a. s., kt 18 Praha a Radnickým syndikátem, resp. ostatními členy lahvárenského kartelu 97 Soudní spor s Erste Bőhmische Glasindustrie, A. G. Bleistadt kt Soudní spor Českých akc. skláren, a.s. v Praze s bývalým kt 18 ředitelem Miloslavem Taubenestem (přípravné spisy, informace o protikartelovém jednání) 99 Soudní spor s Josefem Peyerem, dělníkem v Pozorce kt Owensův stroj na výrobu lahví kt 18 (dohody o užívání patentu) 101 Smlouva mezi Bőhmischen Union Bank in Prag a Societe kt 18 Continentale D Appareils Mecaniques Pour La Verrerie in Genf ohledně patentu na Roirantův stroj 102 Patentové záležitosti 1930 kt Dávka z majetku a z přírůstku na majetku kt 18 Strana 9/81

10 (výpočty, platební příkazy, korespondence s berní správou) 104 Daňové záležitosti - daň z obratu kt 19 (daňové přiznání, platební příkazy, rekurs, korespondence) 105 Daňové záležitosti - daň výdělková kt 19 (daňové výměry, přehledy výdajů, korespondence) 106 Poplatky za emise kt 19 (platby, odvolání, korespondence) 107 Poplatkový ekvivalent 1930 kt 20 (přiznání, projednání, korespondence) 108 Daň výdělková 1933 kt 20 (daňové přiznání, podklady pro výpočet) 109 Detailní přílohy k přiznání ke zvláštní výdělkové dani 1937 kt Korespondence s bankou Gebrüder Arnhold v Drážďanech kt 20 C. Organizační 111 Zaměstnavatelský svaz sklářských průmyslníků 1931 kt 20 (oběžníky, korespondence) 112 Totéž 1933 kt Totéž 1936 kt 21 D. Investice 114 Projekt k opravě vany VII b.d. kt Projekt pro odvádění generátorových splašek ze sklárny kt 21 (14 ks plánů, technická zpráva, kolaudace) 116 Zřízení balírny v závodě v Újezdečku kt 21 (1 plán, stav. povolení, stat. výpočet) 117 Projekt na novou úpravnu napájecí vody kt 21 (5 ks plánů, rozpočet) 118 Výstavba balírny a třídírny ve sklárně Mstišov kt 21 (rozpočet, přehled režijní práce, korespondence) 119 Rozšíření a přestavba vlečky ke sklárně v Újezdečku kt 21 (5 ks plánů, technická zpráva) 120 Stavební zpráva o přestavbě komínového kanálu vany II 1940 kt Investiční majetek (Lesní Brána, Mstišov, Dubí, Jablonec n. Nisou) kt 21 E. Revize 122 Protokol z revize vedení obchodních knih dolu Novoobdařené štěstí, spol. s r.o. cvteplicích v letech kt Protokol z revize obchodních knih na dole Emilie v Košťanech 1922 kt Protokol z revize ministerstva financí na dole Emilie v 1924 kt 21 Košťanech 125 Revizní zpráva lahvového oddělení Bőhmische Union Bank v Praze kt 21 II. ZAMĚSTNANCI 126 Nájemní listy 1898 kt Seznam nájemníků k kt 21 (Mstišov, Košťany, Pozorka) 128 Domovní řád (Rudolfova huť, firma Mühlig) 1919 kt Dělnický dům č. p. 99 v Pozorce kt 21 (3 ks plánů, kupní smlouva, kvitance, kniha vodného, hypoteční záležitosti aj.) 130 Dělnický dům č. p. 99 v Bystřici kt 21 (kupní smlouva, kvitance, plat.příkaz, kniha vodného aj.) 131 Dělnické domy č. p. 106, 116 a 117 v Újezdečku (4 ks plánů, domovní daň, poplatek za odpady, soudní rozhodnutí aj.) kt 21 Strana 10/81

11 132 Dělnický dům č. p. 161 v Běhánkách kt 22 (kupní smlouva, dlužní úpis, kniha vodného, výpis z poz. knihy aj.) 133 Dělnický dům č. p. 151 v Pozorce kt 22 (3 ks plánů, stavební akta, rozpočet, kniha vodného, daňové záležitosti aj.) 134 Dělnický dům č. p. 119 v Újezdečku kt 22 (1 plán, stavební povolení, domovní daň) 135 Dělnické domy č. p. 73 a 153 ve Mstišově (4 ks plánů, stavební povolení k úpravám) 136 Dělnický dům č. p v Teplicích kt 22 (stavební povolení, soupis ploch) 137 Dělnický dům č. p. 131 a 132 v Újezdečku kt 22 (2 ks plánů, stavební povolení, soudní rozhodnutí) 138 Kolektivní smlouva mezi majiteli skladů tabulového skla a 1920 kt 22 zrcadel v Praze a společností sklářů a brusičů skla a Čs. obcí dělnickou v Praze 139 Přihlášky zaměstnanců k penzijnímu pojištění kt Úrazové pojištění kt 22 (korespondence, přehled prémií, výpočty) 141 Personální obsazení jednotlivých kanceláří 1942 kt 22 III. ÚČETNICTVÍ 142 Bilance pískovny Sylvestr kt Zprávy o změnách v bilanci kt Bilance včetně podkladů kt Bilance včetně podkladů 1927 kt Bilance 1931 kt Bilance - lahvové oddělení Bőhmische Union Bank 1927 kt Podklady k bilanci - lahvové oddělení B.U.B kt 23 (revizní zpráva, tabulky, korespondence) 149 Bilance - lahvové oddělení B.U.B kt Bilance - lahvové oddělení B.U.B kt Bilance - lahvové oddělení B.U.B kt Hrubá rozvaha 1931 kt Inventura k kt Inventura k kt 24 (lahve, skleněné tyče, tabulové sklo) 155 Měsíční výkazy obratu kt Inventární soupis skladu v Jablonci n. Nisou a jeho poboček kt Výtahy z kont - lahvové oddělení B.U.B kt Výpisy zůstatků ze saldo kont k prosinci kt Přehled rezerv kt Zúčtovací kniha (Verrechnungsbuch) 1938 kn 1 IV. NÁKUP A ODBYT 161 Sdružení výrobců tyčového skla - podmínky prodeje b.d. kt Kartelová dohoda s firmou Lukeš & Comp., Flaschenfabrik in b.d. kt 24 Prag, G.m.b.H. 163 Rakouský lahvářský kartel 1907 kt Návrh smlouvy mezi Bőhmische Union Bank jako zástupkyní 1914 kt 24 sdružených lahváren a grófem Lászlem Károlyim 165 Smlouva mezi Sdružením výrobců lahví a Vaterländischen 1928 kt 24 Mechanischen Flaschenfabrik, A.G., Budapest 166 Dohoda Verkaufsgemeinschaft bőhmischen Tafelglasfabriken, [1928] kt 24 A.G., Prag s výrobci tabulového skla 167 Návrh kartelové dohody výrobců lahví 1929 kt Dohoda výrobců tyčového skla kt Jednání spojených tabuláren s prodejními společnostmi Vitreou, Fenestrou a Kristallií o kontingentu (zápisy z porad, dohody, přehledy dodávek a exportních kvót) kt 25 Strana 11/81

12 170 Jednání českých výrobců lahví se Societa anonima per l kt 25 Industria del Vetro, Fiumicino (zápisy z jednání, dohody) 171 Dodávky lahví do Turecka kt 25 (poskytnutí státní záruky, smlouva) 172 Dohody s Dánskem týkající se plnění dodávek kt Konvenium čsl. továren na láhve kt 25 (kontingentní jednání, dohoda o výhradním zastupování v prodeji, náhrady za mléčné láhve) 174 Seznam odběratelů kt Přehledy dodacích cen kt Ceník tyčového skla 1933 kt Základní ceník lahví 1933 kt Korespondence s Verkaufsgemeinschaft bőhmischer kt 26 Tafelglasfabriken, A.G., Prag 179 Totéž 1930 kt Totéž 1930 kt Totéž 1931 kt Totéž 1932 kt Totéž 1933 kt Totéž 1934 kt Totéž 1935 kt Korespondence s firmou Mammo-Glas, G.m.b.H., Bremen 1933 kt Obchodní korespondence s belgickými firmami týkající se exportu lahví kt 29 V. VÝROBA 188 Seznam součástek Owensova stroje na výrobu lahví 1913 kt Pittsburgh - technologie tažení skla kt 30 (popis metody, licenční poplatky, jednání s Holandskem, patentové záležitosti, náklady, zkušební provoz v Oloví) 190 Výroba tyčového skla - zprávy pro Hanse Fischmanna 1931 kt Přehled provozní doby pecí v huti na tyčové sklo ve Mstišově 1935 kt 30 v období Provozní zpráva za rok kt 30 VI. TECHNICKÁ DOKUMENTACE A. STAVEBNÍ 1. Situační a polohopisné plány 193 Továrna na skleněné tyče Mstišov (9 ks) kt Továrna na tabulové sklo Dubí (6 ks) kt Továrna na výrobu lahví Lesní brána (11 ks) kt Provozní budovy a.) Vany 196 Sklářská tavicí vana v Oloví (17 ks) kt Vana I (9 ks) kt Vana II (4 ks) kt Vana III (17 ks) kt Vana IV (56 ks) kt Vana V (32 ks) kt Vana VI (11 ks) kt 31 Strana 12/81

13 203 Vana VII (22 ks) kt 31 b.) Výrobní prostory 204 Pánvová pec (2 ks) 1897 kt Chladicí věž (5 ks) kt Chladicí pec (8 ks) kt Míchárna (8 ks) kt Řezárna (6 ks) kt Huť Mstišov (4 ks) kt Laboratoř (7 ks) 1927 kt Řezárna a balírna (2 ks) 1927 kt Pánvárna (11 ks) kt Balírna (7 ks) kt Nákladiště (1 ks) 1935 kt Třídírna (2 ks) kt Kulovací mlýn (5 ks) kt 32 c.) Jiné prostory 217 Generátorová stanice (8 ks) kt Skladovací prostory a kolny (40 ks) kt Sklad písku (5 ks) kt Kotelna (8 ks) kt Truhlárna a tesařská dílna (2 ks) kt Strojovna a kovárna (2 ks) kt Vrátnice (6 ks) kt Garáže (7 ks) kt Elektrostanice a zámečnická dílna (1 ks) 1930 kt Kotelna a strojovna (3 ks) 1935 kt Strojovna turbíny (5 ks) kt Kryt protiletecké obrany (2 ks) kt Vstup do závodu Lesní brána (1 ks) 1940 kt Tábor ruských zajatců na Lesní bráně (1 ks) 1942 kt Dělnické domy a kanceláře 231 Dělnické domy a byty (32 ks) kt Užitkové budovy pro osazenstvo a mužstvo (15 ks) kt Kanceláře (11 ks) kt Doly 234 Mapa důlních měr Lobkoviců (1 ks) b.d. kt Franz Josef Pozorka (1 ks) b.d. kt Heribert Košťany (10 ks) kt Svornost Pozorka (9 ks) kt Korunní princ Košťany (1 ks) 1923 kt Otakar Košťany (22 ks) kt Novoobdařené štěstí Pozorka (4 ks) 1935 kt Pískovna Sylvestr, spol. s r. o., Ledvice (5 ks) 1942 kt Kamenolom Želenice nad Bílinou (3 ks) 1942 kt Ostatní 243 Ohnivzdorné tvárnice, nástavce, svorníky (27 ks) kt 35 Strana 13/81

14 244 Komíny (9 ks) kt Vedení plynu, vody, topení, chlazení a osvětlení kt 35 (23 ks) 246 Sloupy a konstrukce (5 ks) kt Střechy a střešní konstrukce (17 ks) (1 kt ) 248 Rybník (3 ks) kt Oplocení a hrazení (4 ks) kt Můstky a přemostění (10 ks) kt 35 B. STROJNÍ 1. Stroje sklářské 251 Drtič kamene v míchárně (3 ks) kt Owensův stroj na výrobu lahví (9 ks) kt Koncová forma pro Owensův AE stroj (2 ks) kt Tažný sklářský stroj (10 ks) 1928 kt Člunky do strojů Roirant a Lagena (4 ks) 1941 kt Stroje těžební a přepravní 256 Rýpadlo s výškovým rýpáním (1 ks) b.d. kt Vozíky, pásy a jiná přepravní zařízení (15 ks) kt Mostní váha (1 ks) 1914 kt Vlečka a lanovka (10 ks) kt Ruční jeřáb (2 ks) 1929 kt Stroje elektrické a parní 261 Kotle (14 ks) kt Generátory (24 ks) kt Pumpy (34 ks) kt Kompresory (5 ks) kt Ventilátory (15 ks) kt Vodní torpédo (1 ks) 1926 kt Turbíny (5 ks) kt Brown-Boveri (3 ks) 1938 kt 37 C. NEZAŘAZENÁ 269 Technická dokumentace nezařazená a bez popisu (65 ks) kt 37 Sklárny Fischmann synové, spol. s r.o., Teplice-Šanov I. VEDENÍ A SPRÁVA A. Statutární a správní záležitosti B. Majetkoprávní záležitosti C. Organizační D. Investice Strana 14/81

15 E. Revize II. ZAMĚSTNANCI III. ÚČETNICTVÍ IV. NÁKUP A ODBYT V. VÝROBA VI. TECHNICKÁ DOKUMENTACE A. STAVEBNÍ 1. Situační a polohopisné plány 2. Provozní budovy a.) Vany b.) Výrobní prostory c.) Jiné prostory 3. Dělnické domy a kanceláře 4. Doly 5. Ostatní B. STROJNÍ 1. Stroje sklářské 2. Stroje těžební a přepravní 3. Stroje elektrické a parní C. NEZAŘAZENÁ Inventář Strana 15/81

16 ÚŘEDNÍ KNIHY Instrukce 1 Instrukce pro panství Krásný Les, Chvojno a Předlice 1630 Karton 1 Dekretní knihy 2 Schw 36 Dekretní kniha poddanských suplik Karton 1 3 Dekretní kniha k řízení hospodářství a úřadu se záznamy o uzavřených sňatcích poddaných z jiných panství a propuštěných poddaných z panství Krásný Les za účelem sňatku z let Karton 2 Robotní seznamy 4 Robotní seznam panství Krásný Les a statků Předlice a Karton 3 Pnětluky 5 Robotní seznam 1848 Karton 3 Vrchnostenská povolení (sňatek, pobyt, učení atp.) Protokoly udělených vandrovních knížek 6 Schw 23 Protokol udělených vandrovních knížek Karton 3 7 Schw 24 Protokol udělených vandrovních knížek Karton 3 8 Schw 25 Protokol udělených vandrovních knížek Karton 3 9 Schw 26 Protokol udělených vandrovních knížek Karton 3 10 Schw 27 Protokol udělených vandrovních knížek Karton 3 Protokoly o přijatých/propuštěných poddaných z/do jiných jurisdikcí Protokoly o přijatých poddaných z jiných jurisdikcí 11 Schw 28 Protokol o přijatých poddaných z jiných jurisdikcí Karton 3 12 Schw 32 Protokol o přijatých poddaných z jiných jurisdikcí Karton 3 13 Schw 33 Protokol o přijatých poddaných z jiných jurisdikcí Karton 3 Protokoly o propuštěných poddaných do jiných jurisdikcí 14 Schw 31 Protokol o poddaných propuštěných do jiných jurisdikcí Karton 3 15 Schw 29 Protokol o propuštěných poddaných do jiných jurisdikcí Karton 3 16 Schw 30 Protokol o propuštěných poddaných do jiných jurisdikcí Karton 3 Protokoly povolení k vystěhování, učení, sňatku, službě, práci a pobytu 17 Schw 22 Protokol povolení k vystěhování do zahraničí Karton 3 18 Schw 17 Protokol povolení k učení Karton 3 19 Schw 18 Protokol povolení k sňatku Karton 3 20 Schw 19 Protokol povolení ke službě, práci a pobytu Karton 3 21 Schw 20 Protokol povolení ke službě, práci a pobytu Karton 3 22 Schw 21 Protokol povolení ke službě, práci a pobytu Karton 3 Soupis branců 23 Soupis branců pro panství Kráný Les (odvodní okrsek 42) 1830 Karton 3 Strana 16/81

17 Výpis z katastru 24 Výpis z katastru - opis výpisu (1757) z katastru z roku 1718 učiněný v roce 1832 (1718)1832 Karton 3 Parcelační protokol 25 Schw 43 Parcelační protokol Krásný Les 1884 Karton 3 Pozemkové knihy Hlavní pozemkové knihy a knihy listin Krásný Les (Petrovice, Nakléřov) 26 OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS 166 Pozemková kniha Krásný Les (1642) Kniha -- Pozemková kniha Krásný Les Karton 4 Pozemková kniha Krásný Les Karton 5 Pozemková kniha Krásný Les, Petrovice, Nakléřov Karton 6 Hlavní pozemková kniha Krásný Les Karton 6 Hlavní pozemková kniha Krásný Les Karton 7 Hlavní pozemková kniha Krásný Les Karton 7 Pozemková kniha Krásný Les Karton 8 Kniha listin Krásný Les Karton 9 Kniha listin Krásný Les Karton 10 Kniha listin Krásný Les Karton 11 Nakléřov, Telnice 37 OS OS OS OS Pozemková kniha Nakléřov (1653) Karton 12 Pozemková kniha Nakléřov, Telnice Karton 13 Hlavní pozemková kniha Nakléřov, Telnice Karton 14 Kniha listin Nakléřov, Telnice Karton 15 Strana 17/81

18 178 Petrovice 41 OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS 174 Pozemková kniha Petrovice Karton 16 Pozemková kniha Petrovice (1640)1679- Kniha Pozemková kniha Petrovice (1674)1719- Kniha Pozemková kniha Petrovice (1678) Kniha -- Hlavní pozemková kniha Petrovice Karton 17 Hlavní pozemková kniha Petrovice Karton 18 Hlavní pozemková kniha Petrovice Karton 19 Pozemková kniha Petrovice Karton 20 Kniha listin Petrovice Karton 21 Kniha listin Petrovice Karton 22 Kniha listin Petrovice Karton 23 Velké a Malé Chvojno 52 Pozemková kniha (fragment) Velké a Malé Chvojno Karton OS Pozemková kniha Velké a Malé Chvojno Karton OS Hlavní pozemková kniha Velké a Malé Chvojno Karton OS 183 Kniha listin Velké a Malé Chvojno Karton 26 Vedlejší (dokladové) pozemkové knihy pro celé panství Knihy listin pro celé panství 56 OS OS 194 Kniha listin pro celé panství. Zápisy z let v knize Karton 27 testamentů (inv. č. 72) Kniha listin pro celé panství (1834)1840- Karton Strana 18/81