TRESTNÍ PRÁVO. Souběh a recidiva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D @vsfs.cz

Transkript

1 TRESTNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

2 Mnohost trestných činů téhož pachatele 1) Souběh pachatel spáchal dva nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen odsuzující rozsudek (rozsudek soudu I. stupně i trestní příkaz) 2) Recidiva situace, kdy pachatel, který byl dříve odsouzen pro trestný čin, spáchá trestný čin nový byl-li trestný čin spáchán po spáchání trestného činu ale před nabytím právní moci tzv. nepravá recidiva

3 Souběh trestných činů souběh jednočinný (konkurence ideální současná concursus formalis) jedním skutkem naplní skutkovou podstatu téhož a nebo několika různých trestných činů souběh vícečinný (konkurence reálná, postupná concursus materialis) trestné činy jsou páchány postupně více skutky souběh stejnorodý spáchání stejné skutkové podstaty trestného činu (jedno- i vícečinný) souběh nestejnorodý spáchány různé skutkové podstaty Jednočinný souběh stejnorodý terorista např. odpálením bomby zraní více lidí naplní několikrát skutkovou podstatu ublížení na zdraví apod. Jednočinný souběh nestejnorodý pachatel se vloupal do bytu, který poté vykradl (jedním skutkem se tak dopustil porušení domovní svobody a krádeže - 205) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., 22662@vsfs.cz ::

4 Pojem skutku a jednota skutku Pro trestní právo má význam, zda určité jednání bylo jediným skutkem nebo se jednalo o více samostatných skutků (vliv např. na možnost uložení trestu) Skutek je událost ve vnějším světě záležející v jednání člověka; pojmově je nutné odlišovat skutek a trestný čin (každý trestný čin vždy skutkem, nikoli každý skutek je trestným činem) Jednota skutku pojem hmotněprávní rozhodný pro rozlišení jednočinného a vícečinného souběhu Za jeden skutek lze považovat jen ty projevy vůle pachatele, jež jsou kauzální pro daný následek, pokud jsou kryty zaviněním - podstatou skutku je jednání a následek TZ považuje za jeden skutek i trestné činy hromadné a trvající; hmotněprávně toto platí i pro pokračování v trestné činnosti, procesněprávně skutkem i každý dílčí útok ( 12/2 TŘ) lze o něm samostatně rozhodovat Mgr. Petr Čechák, Ph.D., 22662@vsfs.cz ::

5 Jednočinný souběh může být vyloučen ač skutek vykazuje znaky dvou či více trestných činů (tzv. zdánlivý souběh) 1) poměr speciality (lex specialis derogat legi generali) ustanovení chrání tytéž zájmy - jedno z nich však je užší (ve vztahu k druhému speciální) (loupež je speciální vůči vydírání cíl i prostředky jsou u loupeže užší) V poměru speciality jsou: a) kvalifikované a privilegované skutkové podstaty vůči základním skutkovým podstatám b) složené skutkové podstaty vůči těm, jež lze považovat za jejich části (loupež je speciální vůči krádeži a vydírání)

6 2) poměr subsidiarity (lex primaria derogat legi subsidiariae) ustanovení chrání stejný zájem subsidiární jen doplňuje ochranu primárním ustanovení a) vzdálenější vývojová stadia subsidiární k stadiu bližšímu dokonání (pokus a příprava vůči dokonanému trestnému činu) b) méně závažné formy trestní součinnosti jsou subsidiární vůči závažnějším (spolupachatelství má přednost před účastenstvím, organizátorstvví před jinými formami účastenství a návod před pomocí) c) ustanovení o trestném činu ohrožovacím vůči trestnému činu poruchovému (obecné ohrožení TZ - je subsidiární k těžkému ublížení na zdraví TZ)

7 3) faktická konzumpce (lex consumens derogat legi consumatae) jeden trestný čin je prostředkem relativně malého významu či málo významným produktem základního trestného činu (např. při vraždě byl probodnut oděv oběti nejde o poškození cizí věci - 228) 4) pokračování v trestném činu, trestný čin hromadný a trestný čin trvající

8 Hmotněprávní účinky souběhu ukládá se úhrnný nebo souhrnný trest - 43 TZ (zvláštní způsob trestání) 1) úhrnný trest ( 43/1 TZ) bylo spácháno více trestných činů a za žádný z nich dosud nebyl uložen trest 2) souhrnný trest ( 43/2 TZ) byl již uložen trest za spáchaný trestný čin, pachatel však již před vynesením tohoto rozsudku spáchal ještě další trestné činy (byly např. dodatečně objeveny), za něž trest dosud neuložen

9 Podrobnosti k uložení souhrnného a úhrnného trestu 1) k uložení úhrnného trestu a) za více trestných činů uloží trest podle trestní sazby, příslušející na čin z nich nejpřísněji trestný b) při vícečinném souběhu se horní hranice zvyšuje o jednu třetinu i pak však omezení výše (trest nesmí přesáhnout 20, resp. 30 let) skutečnost spáchání více trestných činů je obecnou přitěžující okolností podle 42 písm. n) platí jak pro jedno- tak i vícečinný souběh 2) k uložení souhrnného trestu soud uložený trest zruší a místo něho uloží trest souhrnný jako společný trest za všechny tyto činy souhrnný trest připadá v úvahu jen při vícečinném souběhu jde-li o výši trestu postupuje se podle zásad platných pro úhrnný trest

10 Procesněprávní účinky souběhu o všech sbíhajících se trest. činech za podmínek 20 TŘ společné řízení Ukládání společného trestu za jednotlivé dílčí útoky při pokračování v trestné činnosti, za jehož ostatní útoky již pachatel odsouzen soud zruší v předešlém rozsudku výrok o trestu vysloví společný trest za všechny útoky - 45 TZ

11 Pojmy k zapamatování Souběh jednočinný, vícečinný, stejnorodý, nestejnorodý Úhrnný a souhrnný trest