Hřídel Ložisko Spojka Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Transkript

1 Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 03 - TP ing. Jan Šritr Hřídel Ložisko Spojka ing. Jan Šritr 2 1

2 ing. Jan Šritr 3 Materiál hřídelí : Konstrukční oceli : E295 (11 500), E335 (11 600), E360 (11 700), Ušlechtilé oceli : C45E4 (12 050), 16MnCr5 (14 220), ing. Jan Šritr 4 2

3 ing. Jan Šritr 5 Nosné hřídele fixují osy otáčení nebo kývání částí mechanizmů nebo strojů. Druhy nosných hřídelů (os) Rozlišují se pevné a otočné osy. Malé pevné osy se označují jako čepy. Pevné osy Na pevné ose zajištěné proti otáčení je nesený díl (např. kyvadlo) uložen na valivém nebo kluzném ložisku (obr. 2). Čepy Spojují pevný díl, např. stojan ložiska s pohyblivým dílem, např. kloubovým závěsem (obr. 3). Hrozí-li nebezpečí zadření čepu nebo závěsu při pohybu, používá se ložiskové pouzdro. Pak musí být ovšem zajištěno, aby ke vzájemnému pohybu docházelo jen v oblasti pouzdra, tj. aby se čep nepootáčel ve stojanu, což lze zajistit uložením s přesahem nebo zajištěním polohy čepu ve stojanu. ing. Jan Šritr 6 3

4 Otočná osa tvoří s otočnými díly (např. s koly železničního vagonu nebo bubnem automatické pračky) pevný a stabilní celek bez ohledu na polohu ložisek (obr. 4). V případě nápravy železničního vagonu stačí (pro obě kola) dvě ložiska uložená v pevných pouzdrech. ing. Jan Šritr 7 Pohonné hřídele jsou poháněny motorem, spojkou, ozubeným, řetězovým nebo řemenovým převodem. Namáhání Pohonné hřídele bývají namáhány krutem i ohybem (obr. 1). Dimenzování. Průměr hřídele musí být takový, aby nebyla překročena přípustná napětí pro zvolený materiál při namáhání v krutu a v ohybu. Odstupňování průměru se řídí podle vnitřních průměrů odpovídajících jednotek (spojek, těsnění, ložisek a ozubených kol) a podle pořadí montáže (nasouváním na hřídel). V místě skokové změny průměru je hřídel vrubově namáhán, což snižuje jeho trvanlivost. Tento nepříznivý jev lze omezit zaoblením přechodů nebo zápichů (obr.2). ing. Jan Šritr 8 4

5 Uložení. Pohonný hřídel je většinou uložen ve dvou ložiskách, která přenášejí radiální síly působící na hřídel dále na skříň (např. převodovky). Dlouhé štíhlé hřídele, klikové a vačkové hřídele spalovacích motorů musí být uloženy ve více než dvou ložiskách, aby nedocházelo k průhybu a ke chvění. ing. Jan Šritr 9 Pohonné hřídele je možné podle funkce dělit na hnací hřídele, převodové hřídele, vřetena, kloubové, klikové a vačkové hřídele. Hnací hřídele přenášejí točivý moment na jiné hřídele, stroje, nebo nástroje. Převodové hřídele přenášejí společně s ozubenými koly moment a otáčky s určitým převodovým poměrem. Hnací hřídel (obr. 4) je poháněn přes pohonnou přírubu. Pohon přenáší moment buď přes levé ozubené kolo z, nebo přes pravé ozubené kolo Z 2. Ozubená kola jsou střídavě zapínána do záběru zubovou spojkou. ing. Jan Šritr 10 5

6 Hřídele obráběcích strojů přenášející pohyb pro obrábění (rotace obrobku nebo nástroje) a pohyby pro posuvy (obrobku nebo nástroje) se označují jako vřetena (obr. 1). Rychloběžná vřetena musí být zvláště pečlivě vyvážena. Univerzální soustruhy mají kromě hlavního vřetena pro upínací hlavu ještě vodicí vřeteno, používané k automatickému posuvu při řezání závitu a vřeteno pro přísuv nástroje do záběru směrem k ose soustružení. ing. Jan Šritr 11 Pro přenos otáčivého pohybu mezi nesouosými jednotkami s vzájemně pevnou nebo proměnlivou používají kloubové hřídele. Používají se hlavně v motorových vozidlech mezi převodovkou a hnanou nápravou a v traktorech k pohonu přídavných jednotek. ing. Jan Šritr 12 6

7 ing. Jan Šritr 13 M o M o o Do W o 3 d 32 F b a M o max Aa l d 3 32 M o max Do p F p 1 1 l D 1 d p A p 2 D2 la d ing. Jan Šritr 14 7

8 k max M W k k Dk W k M k Dk d W k 16 3 d 3 16 M k Dk M k P P 2 n d 3 8P 2 n Dk ing. Jan Šritr 15 M ored M 2 omax M 0,75( M ) omax B F a B k 2 d 32 3 Do B Do 3 Dk d 3 32 M ored Do ing. Jan Šritr 16 8

9 M k k P P 2 n M k 16 Dk d 3 W M k Dk 2M F D F A 1 k (a l ) Fa 0 F 1 A Fa (a l ) 1 F B ing. Jan Šritr 17 M omax M 2 2 ored Momax 0,75( B Mk) o M W ored o 3 d Wo 32 ing. Jan Šritr 18 9

10 ing. Jan Šritr 19 ing. Jan Šritr 20 10

11 ing. Jan Šritr 21 mechanické hydraulické pneumatické elektromagnetické zubové třecí pojistné rozběhové volnoběžné ing. Jan Šritr 22 11

12 Tuhé spojky Pevné (nerozpojovatelné) Torzně tuhé spojky Pružné spojky Spojky Pohyblivé (rozpojovatelné) Tvarové spojky Svěrné spojky Bezpečnostní spojky Speciální Rozběhové spojky Volnoběžné spojky ing. Jan Šritr 23 V případě pevné spojky mezi hnacím a hnaným hřídelem není možné odpojit za provozu hnaný hřídel od hnacího hřídele. Tuhé spojky Tuhé spojky se používají pro přenos pohybu a točivého momentu mezi souosými hřídeli, které musí být pevně spojeny i v axiálním směru. Nemohou vyrovnávat nesouosost hřídelů. Tuhé spojky jsou levné spojky malých rozměrů pro jednoduché pohony. Používají se také pro přenos velkých točivých momentů a velkých otáček. V nejjednodušším případě jsou tvořeny sešroubovanými přírubami, spojenými pevně s konci hřídelů. Přírubové spojky neumožňují přesné vystředění. Pevné kotoučové spojky umožňují středění přírub hřídelů pomocí středicích vložek nebo prstenců (obr. 3). Miskové spojky s kuželovým pouzdrem se používají pro spojování souosých hřídelů stejných průměrů (obr. 4). Pomocí drážkovaných kuželových svěrných ploch je možné ve spojce sevřít a tím fixovat oba spojované konce hřídelů. Tyto spojky se však nehodí pro proměnné a nárazové zatížení (kvůli možnému prokluzu). ing. Jan Šritr 24 12

13 Tyto spojky přenášejí bez pružení a prokluzů otáčivý pohyb a současně mohou vyrovnávat přesazení hřídelů (menšího rozsahu). Zubové spojky se zakřivenými zuby mohou při malých rozměrech přenášet velké točivé momenty i velké rychlosti otáčení (obr. 1). Na koncích obou hřídelů jsou upevněny náboje se soudkovitě zakřiveným ozubením. Zakřivené zuby nábojů zapadají do ozubení pouzdra a umožňují tvarovým spojením přenos točivého momentu. Tyto spojky mohou vyrovnávat malé přesazení i malou úhlovou odchylku os hřídelů. ing. Jan Šritr 25 Kuličkový kloub je spojka umožňující při přenosu otáčivého pohybu i axiální posuv mezi hřídeli (obr.) Síly přenášejí kuličky fixované klecí a pohybující se v podélných drážkách hnacího i hnaného prstence. Kuličkový kloub dovoluje odklon směrů hřídelů až 20 a axiální posun až 30 mm. Stejnoběžné klouby se používají převážně při pohonu kol motorových vozidel. ing. Jan Šritr 26 13

14 Pružné spojky mohou vyrovnávat radiální a axiální přesazení spojovaných hřídelů jako torzně tuhé spojky, jsou však torzně měkké (pružné). Díky poddajnosti v příčných směrech jsou tlumeny nárazy a kmitání a rozběh je měkčí. Pružné spojky se používají často k pohonu pracovních strojů s kolísajícím odporem, např. pístových čerpadel a pístových kompresorů. Jako pružící prvky se používají pryžové díly, šroubovité a listové pružiny a pryžové měchy (obr.). Kovové pružinové spojky jsou vhodné také pro vyšší provozní teploty. K pohybu bez vůlí musí být pružiny předepjaty i ve výchozí poloze. ing. Jan Šritr 27 ing. Jan Šritr 28 14

15 Vlnovcové spojky přenášejí krouticí moment zvlněným kovovým měchem (vlnovcem) a používají se v různých oblastech strojírenství, např. při pohonu kuličkových šroubů CNC obráběcích strojů. Vlnovcová spojka má tlumicí schopnost a zaručuje klidný a rovnoměrný přenos krouticího momentu z krokových servomotorů i při nízkých otáčkách (obr.). Vlnovcové spojky přenášejí krouticí (točivé) momenty od 0, 1 N.m až 4 knm při otáčkách až do min -1. ing. Jan Šritr 29 Výhody.přesný přenos točivého pohybu (bez vůle) a momentu,.poměrně malý moment setrvačnosti,.velká pevnost proti prokluzu,.použití při teplotách do 250 C,.jednoduchá a rychlá montáž,.bezpečný přenos točivého momentu i při vysokých otáčkách,.vyrovnávání proměnlivosti (kmitání) axiální vzdálenosti a úhlové odchylky hřídelů,.bezúdržbový provoz. ing. Jan Šritr 30 15

16 Pohyblivé (rozpojovací) spojky se používají v případech, kdy provoz zařízení nebo např. motorového vozidla, vyžaduje vypínání (přerušování) pohonu bez zastavování motoru. Podle způsobu přenosu momentu rozlišujeme tvarové spojky, třecí spojky a spojky s kombinovaným přenosem sil pomocí tlaku (tvarovaných částí) a tření (svíraných částí). Ovládání (rozpojování nebo spojování) spojky bývá mechanické, hydraulické, pneumatické nebo elektromagnetické. V sepnutém stavu drží spojku většinou předepnuté pružiny, někdy též elektromagnet, např. zásuvný elektromagnet startéru (spouštěče). Pod pohyblivými spojkami máme zpravidla na mysli výsuvné spojky s axiálním pohybem spojovacích dílů. ing. Jan Šritr 31 Výsuvné tvarové spojky Přenos krouticího momentu se uskutečňuje tlakem mezi plochami do sebe zapadajících částí (zubů, čepů a stěn otvorů nebo zubů a stěn vybrání) spojkových dílů hnacího a hnaného hřídele (obr. 4). Ve spojeném stavu nevyžaduje většinou výsuvná zubová spojka vnější sílu udržující ji v záběru. Spojení pohyblivé (např. zásuvné) části spojky s hřídelem zajišťuje těsné pero nebo drážkový hřídel. Zubové spojky se používají v převodovkách. ing. Jan Šritr 32 16

17 Třecí výsuvné spojky Přenos kroutícího momentu se uskutečňuje třením svíraných částí. Třecí plochy musí být při zapnuté spojce tlačeny k sobě svěrnou silou. Při každém zapnutí i vypnutí spojky dojde k prokluzu a uvolnění tepla, proto je třeba u třecích spojek zajistit chlazení alespoň přístupem okolního vzduchu. Podle počtu a tvaru třecích ploch se rozlišují jednokotoučové, vícekotoučové a kuželové spojky, a to suché nebo v olejové lázni. ing. Jan Šritr 33 Lamelové spojky. Několik spojkových kotoučů (lamel) je uspořádáno za sebou střídavě jako hnací kotouče s vnějším ozubením (hnané vnějším bubnem s vnitřními drážkami) provedené jako třecí lamely a hnané kotouče s vnitřním ozubením (ocelové lamely) pohánějící vnitřní buben (náboj) s vnějšími drážkami. Pracují většinou v olejové lázni (tzv. mokrá spojka). V sepnutém stavu spojky jsou axiálně posuvné lamely stlačeny k sobě mechanicky, hydraulicky nebo elektromagneticky. Vícelamelová spojka má menší průměr a je dražší. Používá se u sportovních vozů i motocyklů. ing. Jan Šritr 34 17

18 Bezpečnostní spojky -přerušují spojení mezi dvěma hřídeli při překročení mezního kroutícího momentu, tj. odporu hnaného hřídele. -momentové spojky mohou být střižné nebo prokluzové Bezpečnostní spojky střižné Jsou to nejjednodušší bezpečnostní spojky, tvořené střižnými šrouby, nýty, čepy nebo kolíky vloženými mezi příruby spojovaných hřídelů. Jsou dimenzovány tak, aby při překročení určité hodnoty kroutícího momentu došlo k jejich přestřižení ing. Jan Šritr 35 Bezpečnostní spojky prokluzové Momentové třecí spojky jsou konstruované jako jednokotoučové nebo vícelamelové a přenášejí moment třením mezi třecími kotouči (z kevlarových a měděných vláken) a ocelovými kotouči (obr.). Mezní přenositelný resp. prokluzový moment se nastavuje předpětím (přítlačnou silou) přítlačných pružin. Při překročení mezního momentu spojka prokluzuje. ing. Jan Šritr 36 18

19 Momentové kuličkové spojky Jsou konstruované jako zaskakovací s kuličkovým věncem a talířovou pružinou, jejíž předpružení se nastavuje maticí se stupnicí s měřítkem pro mezní moment spojky (obr. 2). Při překročení mezního momentu jsou kuličky vytlačeny z důlků jednoho spojkového kotouče a druhý spojkový díl s kuličkovým věncem přestane být unášen a proklouzne. Při poklesu momentu zapadne spojka do nejbližší polohy s kuličkami v důlcích. Spojka je proto plně funkční hned po skončení stavu přetížení. ing. Jan Šritr 37 Rozběhové spojky Rozběhové spojky bývají vestavěné většinou mezi pohonem (motorem) a pracovním strojem. Umožňují rozběh motoru (např. spalovacího) bez zatížení. Spojka automaticky sepne při dosažení nastavených otáček (např. odstředivá spojka u mopedu) a připojí k motoru převodovku nebo pracovní stroj. ing. Jan Šritr 38 19

20 Volnoběžné spojky (volnoběžky) Volnoběžné spojky pro volný chod (např. u jízdných kol) nebo proti přetočení (u startéru) přenášejí točivý moment jen v jednom směru otáčení pomocí západek, svěrných pouzder, válečků nebo kuliček, pohybujících se mezi hnací a hnanou částí spojky (obr.4). Otáčí-Ii se hnací hřídel (nebo náboj) rychleji než hnaný hřídel (ve směru otáčení pohonu), spojí se tvarově nebo třením s hnaným hřídelem. Otáčí-li se naopak hnaný náboj rychleji než hnací hřídel (např. po rozběhnutí spouštěného motoru), přesunou se kuličky do širších mezer a spojka se vypne (volnoběžka spouštěče má válečky bez klece). ing. Jan Šritr 39 Hydrodynamická spojka Jedná se v podstatě o skluzovou spojku, která využívá pro přenos kroutícího momentu hydrodynamický účinek kapaliny v lopatkových kolech, a to v čerpadlovém kole a v turbínovém kole. Vlivem odstředivé síly, která vzniká otáčením čerpadlového kola, kapalina obíhá z čerpadla do turbíny a zpět do čerpadla a unáší tak turbínové kolo. Hydrodynamická spojka pracuje vždy se skluzem a umožňuje plynulý rozběh hnaného stroje Hydrodynamická spojka 1 -hnací hřídel, 2 -hnaný hřídel, 3 -čerpadlové kolo (čerpadlo), 4 -turbínové kolo (turbína) ing. Jan Šritr 40 20

21 Hydrodynamický měnič momentu je vylepšená hydraulická spojka Momentový měnič násobí kroutící moment motoru a předává vyrovnaný a spojitý výkon na hnací nápravu vozidla. Měnič je složen z následujících čtyř částí: Čerpadlo-vstupní prvek poháněný přímo od motoru Turbína-výstupní prvek hydraulicky poháněný čerpadlem Stator reakční prvek (násobič momentu) Spojka blokování měniče mechanicky spojuje čerpadlo s turbínou. Není principiálně nutná, jejím účelem je zvýšit účinnost přenosu výkonu ing. Jan Šritr 41 Když se čerpadlo otáčí rychleji než turbína a stator je v klidu, dochází v měniči k násobení kroutícího momentu. Jakmile se otáčky turbíny přiblíží otáčkám čerpadla, začne se spolu s turbínou a čerpadlem otáčet stator. Přestane se pak násobit kroutící moment a měnič se chová jako kapalinová spojka. Spojka blokování měniče je umístěna uvnitř měniče Při sepnutí spojky blokování měniče dojde k přímému pohonu vstupu převodovky motorem. Eliminuje se tak prokluz měniče a zvyšuje se tak rychlost vozidla při nižší spotřebě paliva. Spojka blokování měniče se rozpojuje při nižších rychlostech nebo když jednotka TCM vyhodnotí podmínky provozu a rozhodne o jejím rozpojení. ing. Jan Šritr 42 21

22 ing. Jan Šritr 43 Čelisťové bubnové Radiální Mechanické Axiální Hydraulické Pásové Čelisťové kotoučové Kuželové a lamelové Brzdy Proudové Pneumatické Elektrodynamické Elektrické Motory střídavé Motory stejnosměrné ing. Jan Šritr 44 22

23 Hřídelové brzdy ing. Jan Šritr 45 Mechanické brzdy - Všechny mechanické brzdy jsou třecí. Brzdného účinku se dosahuje silovým stykem (smykovým třením) -Brzdy se zapínají pružinami, odbrzďují se mechanicky, elektricky, hydraulicky nebo pneumaticky. Stavěcí pružiny musí fungovat i při přerušení přívodu energie. -Brzdy je také možné zapínat elektromagneticky a vypínat pružinami. ing. Jan Šritr 46 23

24 ing. Jan Šritr 47 Podle použití Provozní brzda je používána jako základní typ brzdy k běžnému zastavování nebo snižování rychlosti Nouzová brzda se používá k zesílení brzdného účinku, pokud mimořádně nepostačí provozní brzda, případně jako záložní brzda v případě selhání provozní brzdy Záchranná brzda je typ brzdy určený zejména k odvrácení nehody nebo jiné mimořádné události; někdy ji mohou spouštět i cestující nebo osoby v blízkosti dopravní cesty Bezpečnostní brzda je zpravidla označení brzdy, která se automaticky spustí při některých závadách (utržení nosného lana výtahu nebo tažného lana lanovky či lyžařského vleku, přetržení vlaku nebo jízdní soupravy, vykolejení nebo jiné opuštění jízdní dráhy, selhání provozní brzdy atd. Odlehčovací brzda je pomocná brzda, která se používá souběžně s provozní brzdou nebo místo ní a jejím účelem je snížit zátěž provozní brzdy například v dlouhém klesajícím úseku Zajišťovací brzda slouží zejména k udržení vozidla nebo jiného zařízení v klidu nebo též k jeho dobrzdění z malé rychlosti Omezovač rychlosti brání překročení maximální rychlosti nebo jej ztěžuje ing. Jan Šritr 48 24

25 Bubnová brzda je brzda, u níž brzdové elementy působí na vnitřní povrch válcové plochy tělesa (bubnu) spojeného s brzděnou součástí. Bubnové brzdy používané v motorových vozidlech jsou třecí s vnitřními brzdovými čelistmi. Bubnová brzda se skládá z brzdového bubnu, brzdové čelisti, štítu brzdy, rozpěrného mechanismu a vratných pružin. Brzdový buben je pevně spojen s rotující brzděnou součástí (u motorových vozidel s nábojem kola). Při brzdění jsou brzdové čelisti přitlačovány rozpěrným ústrojím na vnitřní plochu bubnu a tím vzniká tření, čímž se přeměňuje kinetická energie na energii tepelnou a vytváří se brzdná síla. Přítlačná síla může být vytvořena dvěma způsoby: hydraulicky pomocí rozpěrného válečku (provozní brzda) mechanicky pomocí rozpěrné páky (parkovací a nouzová brzda). ing. Jan Šritr 49 Brzdový buben Brzdové bubny se vyrábějí z šedé litiny, ocelolitiny nebo slitiny pevných kovů aby měl vysokou odolnost proti otěru. Bubny musí být tvarově i tepelně stálé a musí dobře odvádět teplo vznikající při brzdění. Brzdné plochy musí být jemně a přesně opracované aby se zajistil co nejlepší styk s brzdnými čelistmi. Brzdové čelisti Brzdové čelisti bývají vyrobeny z ocelového plechu a jsou konstruovány do tvaru půlměsíce s profilem "T" aby se při brzdění nekroutily. Na brzdových čelistech je nalepeno případně přinýtováno brzdové oboložení. Brzdové obložení je kompozitní materiál vyráběný práškovou metalurgií z pilin různých kovů a pojidel. Rozpěrné zařízení Rozpěrným zařízením jsou podle konstrukce brzdy jeden nebo dva rozpěrné válečky a čep. Rozpěrný váleček může mít jeden nebo dva pístky. Sešlápnutím brzdového pedálu se tlak kapaliny přenese na plochu pístku, ten se vysune a přitlačí brzdovou čelist k bubnu. ing. Jan Šritr 50 25

26 Výhody Celé ústrojí brzdy je umístěno uvnitř bubnu a tak je chráněno proti nepříznivým vlivům nečistot z okolí Oproti kotoučovým brzdám mají brzdy bubnové delší životnost obložení Snadné spojení s parkovací brzdou Nevýhody Při zahřátí vlivem delšího brzdění klesá brzdný účinek. Při přílišném přehřátí může dojít k deformaci brzdového bubnu a nerovnoměrnosti brzdění Náběžná brzdová čelist je třecím momentem přitlačována k bubnu, čímž se stále zvyšuje brzdná síla a při překročení určité hranice může dojít k tzv. "zakousnutí" brzdy a vyvolání smyku vozidla. Naopak úběžná čelist je třecím momentem ze záběru vytlačována, čímž se snižuje její brzdná síla a dochází k nerovnoměrnému opotřebení brzdových čelistí. Bubnová brzda byla používána během 20. století v osobních automobilech, dnes je na ústupu, ale u strojů pracujících v těžkých podmínkách (například zemědělské nebo lesnické stroje) se pro svou odolnost proti nečistotám používají stále. ing. Jan Šritr 51 ing. Jan Šritr 52 26

27 Špalíková brzda svým výkonem tepelně zatěžuje kola, proto je použitelná pouze do rychlosti 160 km/h. Aby byla zachována účinnost špalíkové brzdy i ve vyšších rychlostech, musí být při zvyšování rychlosti ve vhodný okamžik zvýšen přítlak na brzdové špalíky, proto je špalíková brzda pro vyšší rychlosti konstruována jako brzda dvoustupňová ing. Jan Šritr 53 ing. Jan Šritr 54 27

28 Brzdící síla se vyvozuje třením brzdových trámců o kolejnice. Brzdové trámce jsou přitahovány ke kolejnicím magnetickým polem, vyvolaným elektromagnety uvnitř brzdových trámců pomocí elektrického proudu z vozové baterie.v klidové poloze drží brzdový trámec v oddálené poloze síla zvedacích pružin, která je při brzdění překonávána stlačeným vzduchem z jímek plněných z napájecího potrubí. Pracovní válce kolejnicové brzdy zajistí dosednutí trámce na kolejnici, teprve poté jsou spuštěny elektromagnety v trámcích. Elektromagnety mohou být nahrazeny magnety permanentními. magnetická kolejnicová brzda ing. Jan Šritr 55 Magnetická kolejnicová brzda není závislá na odvalování kol po kolejnicích a slouží jako doplněk brzdy kotoučové. Její použití je nezbytné při rychlostech vyšších než 160 km/h. Magnetická kolejnicová brzda je funkční pouze při rychlostech vyšších než 50 km/h a při vyprázdněném brzdovém (hlavním) potrubí, tedy při použití rychlobrzdy. ing. Jan Šritr 56 28

29 ing. Jan Šritr 57 ing. Jan Šritr 58 29

30 Brzda kotoučová, hydraulická MERITOR (Lucas) CC6 Brzda kotoučová, hydraulická MERITOR (Lucas) CC6. Dvoupístová kotoučová brzda s hydraulickým ovládáním pro kola 17.5" a menší. Brzda kotoučová vzduchová MERITOR/ Lucas HVBS řada ELSA1 ing. Jan Šritr 59 ing. Jan Šritr 60 30