Podìkování. Elišce Doèkalové za pøeklad subjektivních pamìťových škál. Danì Steinové za ochotu pøipravit øadu materiálù pro tuto knihu.

Transkript

1

2

3 Podìkování Markétì Holubové za souhrn pøekladu èlánku o Posilujícím modelu pamìti, za pøeklad starších prací na téma trénování pamìti a za kritickou revizi rukopisu. Adéle Jenèové a Šárce Sýkorové za provedení, zaznamenání a pøepis rozhovorù se seniory, kteøí v minulosti absolvovali kurzy trénování pamìti u Dany Steinové. Elišce Doèkalové za pøeklad subjektivních pamìťových škál. Danì Steinové za ochotu pøipravit øadu materiálù pro tuto knihu. Všem spolupracovníkùm èeského projektu TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ U STÁRNOUCÍ POPULACE EFEKTIVITA A VYUŽITÍ, podpoøeného Národním programem výzkumu II: MŠMT 2D Jsou to: Dana Steinová, Hana Štìpánková, Jiøí Lukavský, Zdena Procházková, Adéla Jenèová, Vendula Ješetová, Daniela Øípová a Eva Dragomirecká. Paní redaktorce Ivì Krejèové za peèlivou redakèní práci, øadu pøipomínek, které vedly ke zlepšení rukopisu. Všem pokusným osobám v našem výzkumném projektu. MŠMT za laskavou podporu této knihy.

4 Tato kniha byla podpoøena Národním programem výzkumu II: MŠMT 2D doc. PhDr. Marek Preiss, Ph.D. prof. PhDr. Jaro Køivohlavý, CSc. TRÉNOVÁNÍ PAMÌTI A POZNÁVACÍCH SCHOPNOSTÍ Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, Praha 7 tel.: , fax: jako svou publikaci Odpovìdná redaktorka Mgr. Iva Krejèová, Ph.D. Sazba a zlom Milan Vokál Návrh a realizace obálky Daniela Eftimiadisová Poèet stran 208 Vydání 1., 2009 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod Grada Publishing, a.s., 2009 Cover Photo fotobanka Allphoto ISBN

5 / 5 OBSAH Pøedmluva...7 Úvod: Oè jde v této knize?...10 I. èást Pamìť a její trénování 1. Motivace cvièení pamìti a jiných kognitivních funkcí...16 Vùle a cvièení Psychologie pamìti...22 Druhy pamìti Podrobnìjší èlenìní druhù pamìti Kognitivní schopnosti Co a jak cvièit (Metody, zpùsoby, druhy cvièení, mnemotechnika)...47 Nejjednodušší zpùsoby cvièení pamìti Cvièení pozornosti Slovní úkoly (práce se slovy a s jejich významem) Úkoly s èísly Cvièení pamìti s obrazovým materiálem Cvièení hudební pamìti Cvièení pamìti pro pohybovou aktivitu Cvièení zobecòování Mnemotechnické pomùcky Jak si zapamatovat jména lidí, s nimiž pøicházíme do osobního styku? Jak si zapamatovat neznámá slova Jak si zapamatovat to podstatné z daného textu Podmínky cvièení Organizace cvièení pamìti a jiných kognitivních funkcí...74 Organizace cvièební hodiny Druhy cvièení pro trénování pamìti a kognitivních schopností.. 76 Jak sestavit plán cvièení pro mladší skupinu seniorù?...80 Jak sestavit plán cvièení pro starší skupinu seniorù?

6 6 / Trénování pamìti a poznávacích schopností 7. Jak vypadá trénování pamìti v praxi v pohledu nejstarších úèastníkù kurzù...83 II. èást Výzkum efektivity cvièení pamìti a kognitivních funkcí 1. Proè nìkteøí z nás nepotøebují trénink pamìti?...92 Hypotéza mozkové rezervy Dobrá zpráva o výkonových pøírùstcích po trénování pamìti Špatná zpráva pro pozitivní subjektivní zmìnu po tréninku pamìti (a dobrá pro propracovanìjší tréninkové postupy) Dobrá i špatná zpráva pro subjektivní pamìť Dlouhodobé dopady trénování pamìti Trénink pamìti u oslabených jedincù Posilující model tréninku pamìti Specifické rysy tréninku Charakteristika tréninku Pøíklad netradièního pøístupu k tréninku kognitivních funkcí Kritika tréninku pamìti Rozhovory Literatura Pøehled vhodných uèebnic pro výcvik a trénování pamìti III. èást Pøílohy Sebeposuzovací škály Pøíloha 1: Dotazník kognitivních selhání (CFQ) Pøíloha 2: Dotazník funkèní pamìti (MFQ) Pøíloha 3: Dotazník metapamìti pro dospìlé (MIA) Pøíloha 4: Schwartzova škála (SOS-10) Pøílohy textové a obrázkové Pøíloha 1: Èeská spoleènost pro trénování pamìti a mozkový jogging Pøíloha 2: Rozhovor s Danou Steinovou Pøíloha 3: Pamìťové háèky Pøíloha 4: Mnemotechniky zapomenuté dìdictví antiky Pøíloha 5: Zásady, cíle a specifika trénování pamìti v ÈR

7 / 7 PØEDMLUVA Nemám dobrou pamìť. Aspoò si to o sobì myslím. Okolí mì v tom obèas utvrzuje. Stává se mi, že na nìkteré schùzky èi povinnosti zapomenu a jsem nemile pøekvapen následky. Mám obtíže vzpomenout si na jména, podrobnosti toho, co jsem pøeèetl, míst, které jsem navštívil, prostì ve srovnání se svými pøáteli a známými mám pocit, že fungování mé pamìti je horší, než by se dalo oèekávat. Je možné, že nìkdy v budoucnu mi bude trénink pamìti dobrý, že oddálí drastiètìjší úbytek duševní výkonnosti a prodlouží období, kdy budu moci zùstat kritickým a myslícím. Toto nebyl hlavní dùvod pro vznik této knihy. Tím zásadním byla usilovnost paní ing. Dany Steinové, pøedsedkynì Spoleènosti po trénování pamìti a mozkový jogging, která nás podnítila k projektu mìøení efektu trénování pamìti a nenápadnì pøivedla k drobným úkolùm (tu k pøenášce pro hosty její Spoleènosti, tu k vystoupení na Valné hromadì aj.). Dana Steinová také trénovala všechny úèastníky našeho projektu. Ukázalo se to jako dùležité. Pilotní studie, kterou jsme provedli s jinou trenérkou, zcela selhala, efekt tréninku se neukázal. Ukázalo se však, jak je dùležitá osobnost, která poslání, v našem pøípadì trénink pamìti, pøináší. Psala nám z rùzných koutù svìta a sdìlovala, co je v oblasti tréninku pamìti nového. Seznámila nás se svým partnerem a pohostila nás ve své domácnosti. Vzbuzovala zájem lidí z jiných zemí o svùj zpùsob trénování pamìti a neúnavnì trénink pamìti propagovala. Mìl jsem zkušenost z nìkolika spoleèných televizních vystoupení, kde vždy vystupovala pohotovì a lépe než já dokázala odhadnout, co potøebuje divák slyšet. Rostoucí poèet vìdcù, lékaøù a psychologù je pøesvìdèen, že namáhavé a rozmanité cvièení duševních funkcí mùže pomáhat v bitvì s úpadkem tìchto funkcí, jenž mùže nakonec nabýt podobu demence. Pøechod od léèení k prevenci je vùdèí téma moderní medicíny, stává se i základním tématem v boji proti kognitivnímu úpadku (Goldberg, 2001). Programy, jako je trénink pamìti, mohou být cennou souèástí preventivních projektù zamìøených na duševní zdraví. Problémy s pamìtí, ať již jde

8 8 / Trénování pamìti a poznávacích schopností o subjektivní stížnosti nebo o objektivní oslabení, mají nesmírný vliv na veøejné zdraví. Asi 25 % všech starších osob má subjektivní stížnosti na pamìť a toto procento dramaticky roste s vìkem, u osmdesátiletých je to témìø 90 %. Odhaduje se, že lidé se subjektivními stížnostmi na pamìť mají dvakrát èastìji objektivnì mìøitelné oslabení pamìti oproti tìm, co si nestìžují. Víme, že trénink pamìti mùže zlepšit subjektivní pamìť i objektivní pamìťový výkon. Ze studie ACTIVE víme, že pamìťový výkon mùže být díky tréninku i po pìti letech zvýšen (pøepoèteno na body IQ) o témìø ètyøi body. To je podle nìkterých studií témìø rovno pøirozenému úbytku kognitivních funkcí za šest až sedm let u zdravých starších osob. Jinými slovy, trénink pamìti mùže otoèit bìžné oslabování kognitivních funkcí. Z pøirozeného úbytku se stane pøírùstek. Výzkumníci také vìøí, že trénink pamìti mùže zlepšit nejen pamìť samotnou, ale i výkon v jiných oblastech, pøedevším v každodenním fungování a výkonech. Zatím není jisté, zda trénink pamìti mùže být prevencí pøed mírnou kognitivní poruchou èi Alzheimerovou demencí a jestli mùže zpomalit postupný úpadek schopností. Pokud by tomu tak bylo, významnì by to ovlivnilo náklady na léèbu a zlepšilo veøejné zdraví. I jen malé oddálení poèátku mírné kognitivní poruchy èi Alzheimerovy demence by znamenalo hodnì. Pojem systematického kognitivního tréninku coby dùležité aktivity v prùbìhu stárnutí i na vrcholu životní kariéry je ještì nový. Jde však o pøirozené a logické rozšíøení tìlesného cvièení. Tìlesná zdatnost je zdomácnìlý pojem. Kognitivní zdatnost smìøuje k tomu, aby se stala pøíštím trendem populární kultury (Goldberg, 2001). Kognitivní trénink se pomalu stává souèástí života i u lidí, kteøí mají poruchy, které postihují jen velmi malou èást populace, jako napø. roztroušená skleróza. Pøehledový èlánek (O Brien et al., 2008) shrnuje výsledky šestnácti kvalitních studií kognitivní rehabilitace a zjišťuje, že kognitivnì-rehabilitaèní pokusy jsou sice u této nemoci v poèátcích, že je ale zapotøebí vytrvat a pokraèovat ve zkoumání efektivity. Zdá se, že se kognitivní trénink pomalu rozšiøuje z tradièních medicínských oblastí (jako je napø. traumatické poškození mozku èi schizofrenie) k ménì èastým poruchám èi chorobám (napø. k roztroušené skleróze) a pøedevším k bìžné populaci, nezatížené bøemenem závažných nemocí. Podnìtem k této knize byla i práce na projektu Ministerstva školství a mládeže (MŠMT) s názvem Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace efektivita a použití. Pùvodním impulsem k projektu ale byly úvahy Dany Steinové a její pøedstavy o efektivitì její dlouhodobé práce

9 Pøedmluva / 9 v Èeské spoleènosti pro trénování pamìti a mozkový jogging. Dana Steinová byla pøesvìdèená, že její práce trénování pamìti pro bìžnou i nemocnou populaci je smysluplná i efektivní. Stála o nezávislý dùkaz, že tomu tak doopravdy je. Tak vznikl zajímavý projekt podporovaný MŠMT, umožòující ovìøení Daniných nápadù a pøání. Na rozdíl od Dany Steinové jsem k úèinkùm tréninkù pamìti opatrnìjší. Ne proto, že bych si myslel, že úèinný není, ale proto, že jako jeden z lidí, kteøí mìli možnost na projektu spolupracovat, vidím možná více zasazení tréninku pamìti do složité sítì sociální podpory, osobnostní struktury, ekonomického zázemí a vlivu stárnutí; prostì jako jeden z prvkù mnohoèlenné sítì, ne strmì vyènívající skálu. Data získaná z projektu ale k optimismu spíše vybízejí. I když rozbor výsledkù projektu bude až souèástí závìreèné zprávy ke grantu, naše zkušenosti a literární poznatky jsou v této monografii obsažené. Cílem této knihy je napomoci rozšíøení tréninku kognitivních funkcí a pøedevším pamìti. Èiníme to informacemi, jak trénink provádìt, tak i kritickým zhodnocením kvalit i nedostatkù tréninku, tak jak je provádìný pøedevším v Evropì a USA. Naše práce je vyjádøením obdivu k tìm, kteøí ve volném èase, hnáni pocitem potøeby udìlat nìco pro druhé, pomohli tréninku pamìti stát se úèinným a pøitažlivým prostøedkem práce na sobì. A nejen ve stáøí. Marek Preiss

10 10 / Trénování pamìti a poznávacích schopností ÚVOD: OÈ JDE V TÉTO KNIZE? Øeèeno v nejjednodušší formì: zde jde o pamìť. Ponìkud šíøeji: jde nejen o pamìť, ale i o její cvièení. A proè je v názvu knihy slovo kognitivní? Pamìť je jednou z poznávacích kognitivních schopností a kognitivní procesy jsou nástroje ke zpracovávání informací. Chceme-li se dùkladnìji podívat na pamìť, je dobré podívat se i na to, jak vypadá to, kam pamìť patøí, tj. na to, co je nad ní. A nejen to. Pamìť obvykle potøebujeme tam, kde na nìco myslíme a myšlení je kognitivní funkcí. I tyto funkce je tøeba cvièit. Jejich cvièení mají èasto mnoho spoleèného. Proto nám nejde jen o cvièení pamìti, ale i toho, co s ní bezprostøednì souvisí. Téma pamìti není tématem novým. Novým tématem není ani cvièení pamìti. Je možno se domnívat, že zájem o to, co dnes oznaèujeme slovem pamìť, je mimoøádnì starého data. S problematikou pamìti se zøejmì dostával do styku èlovìk ve chvíli, kdy otázka pøežití (bytí èi nebytí) mohla být lépe vyøešena díky tomu, že pøi øešení urèitého problému bylo využito toho, co bylo zapamatováno. Obdobnì tomu asi bylo i s tím, co dnes oznaèujeme termínem myšlení (kognitivní schopností). I tady èlovìk zjišťoval, že to je nìco, co mu mùže pomoci pøi zvládání životnì dùležitých problémù, a tak zlepšit vyhlídky na pøežití. 1 1 V nìkterých publikacích o trénování pamìti se setkáváme s pomìrnì odbornìjším vypsáním historie chápání pamìti od nejstarších dob (Øekù a Øímanù) až do souèasnosti (napø. Buzan, 2007, s ).

11 Úvod: Oè jde v této knize? / 11 Kde se setkáváme s termínem pamìť? V elektrotechnice. Pamìť je tam v rùzné podobì (napø. RAM) souèástí každého elektronického poèítaèe (PC). O pamìti materiálu hovoøí fyzika (napø. v oddílech o pružnosti a pevnosti). Pamìť je tématem biologie (napø. pamìť jako jedna z charakteristik živých organismù). To, jaký je materiální a funkèní základ pamìťové aktivity v našem tìle, studují fyziologové a anatomové. O pamìti hovoøí psychologie (pamìť jako speciální schopnost èlovìka). O pamìti hovoøí sociologie (pamìť jako to, co se uchovává v urèitém kolektivu, kultuøe, etniku atp.). Autoøi této publikace jsou psychologové. Proto je tato kniha zamìøena v prvé øadì na problematiku psychologie pamìti. Kde se setkáváme s pamìtí, s aktivitou zvanou zapamatování, nutností na nìco si vzpomenout a s problémem zapomínání? Tam, kde s dìtmi hrajeme pexeso. Tam, kde nás ve škole zkouší z našich znalostí. Tam, kde musíme mluvit jinou nežli mateøskou øeèí. Tam, kde si zaparkujeme auto a chceme ho, až nakoupíme, najít. Tam, kde øešíme køížovky, sudoku a podobné úkoly. Tam, kde øešíme složitý úkol a potøebujeme k tomu mnohé z toho, co máme v pamìti. O potøebì zapamatování ví své hudebník, který má zpamìti zahrát urèitou skladbu nebo dirigent, který øídí celý orchestr zpamìti. O tom, co rozumíme pojmem nevzpomenout si, vìdí lidé starší vìkem a zvláštì pak ti, kteøí prožili tzv. mozkovou mrtvici.

12 12 / Trénování pamìti a poznávacích schopností Jaký je cíl aktivity nazvané cvièení pamìti? Jde o to cvièit duševní schopnosti, které umožòují duševní èinnost (mentální aktivitu). Je to tak, jako když cvièíme tìlo pøi tìlocviku. I pøi tìlocviku je úèelem cvièení udržovat pohybový aparát našeho organismu v dobrém stavu tak, abychom se mohli stále dobøe pohybovat. Pøi cvièení pamìti nám jde o to, aby byl dobrý náš mentální výkon, tj. takový, jaký jen mùže být obdobnì jako nám jde pøi tìlocviku o to, abychom se pohybovali co možná nejlépe, tj. tak, jak je to jen možné. Jak se to provádí? I zde je možné vidìt urèitou obdobu cvièení pamìti k tìlesnému cvièení. Existují tìlocvièny rùzných tìlovýchovných èi sportovních organizací a klubù a v nich je možno udržovat tìlesné, pohybové schopnosti v dobrém stavu. Obdobnì je možno chodit do cvièebních hodin duševního tìlocviku, které jsou organizovány na mnoha místech (napø. v místních kulturních domech nebo v domovech pro starší obèany atp.). Druhou možností je individuální cvièení cvièení doma napø. ranní rozcvièka jako dobrý start do nového dne. Stejnì tak je možno uspoøádat i individuální duševní tìlocvik. Ten mùže mít urèitou míru pravidelnosti podobnì jako tìlesné cvièení pro zdraví. Tak jako tìlo cvièíme nejen organizovanì (podle urèitého øádu), ale i náhodnì (napø. tak, že jdeme obèas na výlet nebo si zaplavat), tak je možno neorganizovanì cvièit i mentální schopnosti, napø. tak, že obèas rozluštíme nìkterou køížovku èi sudoku, urèitý matematický úkol nebo nìkterý hlavolam atp. Ještì na jednu obdobu tìlesného a mentálního cvièení je dobré zde upozornit: pøi tìlocviku je dobré znát urèitý soubor cvièení napø. na sportovním høišti s urèitým vybavením (napø. míèové hry), na náøadí v tìlocviènì atp. Do urèité míry obdobné vybavení rùznými cviky mentálních schopností existuje i pøi cvièení pamìti atp. A nejen to. Ten, kdo je cvièitelem v tìlocviènì nebo trenérem tìlovýchovného klubu, musí nìco znát a vìdìt o tom, s èím pracuje tj. o lidském tìle, jeho pohybovém aparátu a vhodných formách cvièení. To, co ví

13 Úvod: Oè jde v této knize? / 13 a zná, nejen sám používá, ale i pøedává svým cvièencùm. Obdobnì je na tom i trenér pamìti. I ten chodil do školy, kde se to uèil a získal urèitou kvalifikaci pro vedení takovéto èinnosti. 2 Oè nám tedy zde jde? Jde nám o: podání základního pohledu na tematiku pamìti, podání celkového obrazu toho, co se v oblasti trénování pamìti a kognitivních funkcí v souèasné dobì dìje, naznaèení cest, kterými se ubírá výzkum efektivity pamìti a zlepšování kognitivního výkonu. Tak jako cvièíme tìlesnou schopnost, abychom byli pohybovì fit, tak mùžeme cvièit i duševní schopnosti a zvláštì pak pamìť a kognitivní schopnosti, aby náš mentální výkon byl takový, jaký by jen mohl být abychom byli duševnì fit. Jak se zde hovoøí o pamìti? V prvé øadì zde jde o seznámení se s tím, co se v psychologii o pamìti a o jiných kognitivních funkcích i o jejich cvièení mùžeme dozvìdìt. To je tématem první èásti knihy. Zvláštním tématem druhé èásti knihy je hlubší vhled do toho, jak psychologové svými experimenty zkoumají efektivitu cvièení pamìti. Téma pamìť je velice èastým tématem. Naznaèuje to napø. vyhledavaè Google. Ten uvádí celkem 386 milionù webových stránek, kde se vyskytuje slovo memory. Když otevøeme na Googlu téma Memory training (cvièení pamìti), objeví se celkem 286 milionù webových stránek jako potenciálních zdrojù informací o trénování pamìti. Podobnì též jedno z nejvìtších knihkupectví na svìtì (Barnes and Noble) nabízí anglicky psaných uèebnic, v nichž se hovoøí o cvièení pamìti. Zároveò uvádí, že o pamìti se hovoøí v anglicky psaných knihách, které toto knihkupectví v souèasné 2 Bližší informace jsou v kapitole o organizování výcviku pamìti a mentálních schopností.

14 14 / Trénování pamìti a poznávacích schopností dobì nabízí. Èeský portál Seznam uvádí celkem èeských webových stránek, kde se hovoøí o pamìti. Uvádí též celkem èeských stránek, ke se hovoøí speciálnì o cvièení pamìti.

15 I. èást Pamìť a její trénování

16 16 / Trénování pamìti a poznávacích schopností 1. MOTIVACE CVIÈENÍ PAMÌTI A JINÝCH KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ Proè cvièit èinnosti probíhající v hlavì? I když jde v této publikaci o pamìť, pøece jen je dùraz kladen na její fungování a zvláštì potom na její dobrou funkci. Jedním ze zpùsobu, jak pomoci tomu, aby nám pamìť dobøe fungovala, je pamìť cvièit. Cvièení je však aktivitou, kterou je tøeba uvést do pohybu. A o tom, jak to provést a provádìt, je to, co oznaèujeme termínem motivace. Byla doba, kdy nám bylo ve škole neustále kladeno na srdce, že opakování (toho, co se uèíme) je základem všeho uèení. V prùbìhu života jsme se však setkali s tím, že jsme nìco mnohokrát opakovali a vzdor tomu jsme se mnohé nenauèili. Proè? Chybìlo nám to, co je pro uèení opravdu tím nejdùležitìjším, základním a podstatným. A tím je motivace. Co se rozumí motivací? Slovo motivace není èeského pùvodu. Je to slovo poèeštìné. Jeho pùvod je v latinì. Tam je jeho koøen sloveso moveo, movere uvádìt v pohyb, pohybovat (viz napø. slovo motor ). Motivací se rozumí nìco uvést v pohyb tak, aby to poté urèitým smìrem postupovalo. Tím, do èeho se zapøeme, mùže být vùz. Hybnou silou mùžeme být my nebo v lepším pøípadì pár koní èi modernìji traktor. Zapøeme se do nìj a vùz se rozjede. Tak rozumìli motivaci naši pøedkové. A tak jí mùžeme obraznì rozumìt tam, kde jde o naši vlastní aktivitu o naše jednání, snahy, touhy, pøání, tendence atp. Nìèemu se nauèí ten, komu o nìco jde kdo má k tomu motivaci. A jak to vypadá s naší motivací?

17 Motivace cvièení pamìti a jiných kognitivních funkcí / 17 Oè nám jde? Jde nám v prvé øadì o to, abychom žili a pøežili. Tomu abychom pøežili je možné rozumìt v širším slova smyslu i tak, abychom žili dobøe a, pokud to jen nepatrnì lze, i žili lépe : abychom prožili dobrý, šťastný a spokojený, tj. kvalitní život. Nejen každý sám, ale i spoleèenství lidí, do kterého patøíme. K tomu, aby tak èlovìk žil, patøí v prvé øadì to, aby sám byl kvalitní osobností a žil, pokud možno, mezi kvalitními lidmi. Je však k tomu zapotøebí i urèitých schopností. Bez nich to nejde. Øada takových schopností byla èlovìku dána do vínku již pøi narození. Pøíkladem mùže být schopnost dýchat, jíst, pít, pohybovat se atp. Jiné schopnosti èlovìk získává (mùže získat) v prùbìhu života. Pøíkladem mùže být mluvit tím èi oním jazykem, tanèit, zpívat atp. Jednou skupinou velice dùležitých schopností, kterých se nám v zárodku dostává již pøi narození, jsou tzv. kognitivní schopnosti. Hovoøíme o nich v další kapitole. Jaký je vztah mezi motivací a naší kognitivní aktivitou? To je možno vyjádøit velice jednoznaènì: Naše kognitivní jednání (a tím i èinnost naší pamìti a efektivita uèení) je øízeno naší motivací, tj. tím, oè nám opravdu v životì jde. Když si to ujasníme, pak snadno pochopíme, proè je tak pravdivý první a nejdùležitìjší zákon dobrého uèení a zapamatování: Je to motivace našeho jednání, tj. to, oè nám jde, co je nejdùležitìjším faktorem rozhodujícím o tom, zda se nìco nauèíme, nebo ne a zda si nìco zapamatujeme, nebo nezapamatujeme.

18 18 / Trénování * pamìti a poznávacích schopností VÙLE A CVIÈENÍ Do teoretického pojetí pamìti zaèíná pronikat tzv. konativní psychologie. Jde v ní o otázky vùle zamìøení pozornosti. Termín konativní je odvozen od latinského slovesa conari snažit se nìco uvést v èinnost (stimulovat podnítit). Tento termín ovlivnil anglický pojem to con øídit smìr plavby lodi na moøi k urèitému cílovému pøístavu. Anglický termín conation pak znamená mít vùli urèitou aktivitu dovést k pøedem stanovenému cíli. Tento cíl je vytváøen za spoluúèasti pamìti. Existence zámìru a existence cíle usmìròuje pozornost její selektivní (výbìrovou) charakteristiku. Krátkodobá pamìť pak dává možnost porovnávat (konfrontovat) žádoucí cílovou aktivitu s reálnì se odvíjejícím dìním. J. Suchá (2007) uvádí ve své krásné a pozoruhodné knize nazvané Cvièení pamìti pro každý vìk v kapitole Techniky pro zlepšení a udržení pamìti dùležitý poznatek o trénování pamìti: Velký význam pro vštípení urèité informace do pamìti má pozornost a soustøedìní. Pozornost spoèívá v zamìøení duševní èinnosti na to, co má být uchováno, pomocí soustøedìní je informace uspoøádána a zaøazena mezi ostatní známá fakta. Pro nejlepší soustøedìní na nìjakou èinnost je tøeba být k ní co nejvíc motivován. (s. 13) Dotýká se tak samého jádra problematiky psychologie èinnosti kognitivních funkcí a pamìti motivace. Jak víme, že tomu tak je? Nejen ze zkušenosti, ale i z pokusù. V jednom pokusu pøedkládal psycholog na velice krátkou dobu (jen jako záblesk) obrázky rùzných jídel. Pokusnou osobu žádal, aby napsala, co bylo na obrázku nakresleno. Poté zjišťoval procento správnì poznaných obrázkù. Pøitom rozdìlil pokusné osoby do dvou skupin. V jedné skupinì (kontrolní) úèastníci byli normálnì najedeni. Ve druhé (experimentální) ètyøi hodiny pøed pokusem nesmìli nic jíst. A co se zjistilo? Ukázalo se, že ti, kteøí pracovali s prázdným žaludkem a byli hladoví, rozpoznali správnì daleko vìtší procento obrázku nežli ti, kteøí byli najedeni. A hlad je v psychologii brán jako pøíklad potøeby, která motivuje jednání. Pokus pokraèoval ještì dále. Soustavnì se zvyšovala délka doby hladu. Ukázalo se, že když hlad pøesáhne urèitou hranici (napø. osm hodin), motivace slábne a výkon (mìøený množstvím správnì poznaných projektovaných obrázkù) se snižuje. To naznaèuje, že k tomu, abychom podali dobrý výkon, je zapotøebí urèité (pøimìøené) výše motivace (ani pøíliš nízké, ani pøíliš vysoké).

19 Motivace cvièení pamìti a jiných kognitivních funkcí / 19 Motivace k cvièení a trénování kognitivních schopností Jedním z vrozených motivaèních faktorù, kterým jsme jako lidé vybaveni hned od narození, je touha objevovat a uèit se. Abychom to dìlali, jsme vybaveni celou øadou schopností. Jde o to, jak na tuto motivaèní sílu odpovíme: zda odpovíme kladnì ve smyslu: Ano, já se chci nìco dozvìdìt, nauèit, nìco ovládnout. atp., nebo: Ne, já se vzdávám využití možností, které mi byly dány. Tato publikace je urèena tìm, kteøí dají první odpovìï nejen slovem, ale èinem zazní jejich: Ano, chci. Kognitivní aktivita, motivace a náš citový stav Z výše uvedeného pokusu je mimo jiné i jasné, že to, oè nám jde a co dìláme (poznáváme, uèíme se, snažíme se zapamatovat si atp.), má urèitý vztah k našemu citovému (emocionálnímu) stavu. Platí zde oboustranná závislost: To, oè se snažíme, oè nám jde a co chceme (naše motivace naše volní aktivita), má vliv na náš emocionální stav. Pøíkladem mùže být snaha opravdu se nìco nauèit, která se setká s kladným ohodnocením druhých lidí. To je mocnou vzpruhou i toho, že nám to jde lépe do hlavy. To, co emocionálnì prožíváme, má vliv na naší kognitivní aktivitu (a tím i na naše uèení a funkci pamìti). Pøíkladem mùže být situace, kdy se máme nauèit nìco, o co nemáme zájem, co nám,mùže být ukradeno a co je nám,proti srsti. Výsledek takového uèení je bídný. Slovo motivace má blízko i ke slovu motiv. Ten chápeme jako spouštìè nebo dùvod urèité akce (viz motiv kriminálního èinu zlodìje). Motivace k trénování kognitivních schopností Kognitivní schopnosti (vèetnì pamìti) jsou nám velkým darem, který jsme dostali pøi narození. Motivací k jejich cvièení mùže být i to, když si uvìdomíme, co vše nám tyto schopnosti umožòují: umožòují nám orientovat se ve svìtì kolem nás, umožòují nám orientovat se v nás samých, pomáhají nám v tìžkých životních situacích pøežít,

20 20 / Trénování pamìti a poznávacích schopností zlepšují nadìji na dosažení cílù, o jejichž dosažení se snažíme, pomáhají nám v budování nosné hierarchie hodnot (našeho hodnotového žebøíèku), pùsobí na náš emocionální stav (citový život), øídí naše jednání atd. Je-li tomu tak, potom to, co bylo o nich øeèeno, mùžeme považovat za podporu myšlenky cvièení a trénování kognitivních schopností a zdùvodnìní naší péèe o nì. Cvièení a trénink kognitivních funkcí a zvláštì pak pamìti Oè se jedná tam, kde hovoøíme o cvièení a tréninku, je možno pøiblížit pohledem do hlubšího významu tøí, v této souvislosti používaných termínù: cvièení, trénink a disciplína. Všechny tøi spojuje jeden spoleèný cíl. Jde jim o to, aby to, co se dìlat chce èi má, se dìlalo lépe a dokonaleji. V nejvyšší úrovni významu pak jde o to, aby se osobnost toho, kdo se nìèemu uèí, nejen to èi ono nauèila a dìlala dokonaleji, ale (jako èlovìk hodný toho oznaèení) i zrála. Cvièení Cvièením se obvykle rozumí tìlesné cvièení. V této souvislosti se hovoøí o provádìní urèitých cvikù, nacvièování nových cvikù nebo procvièování urèitých pohybù èi souborù pohybù (jak je tomu napø. pøi tanci). V širším pojetí se tímto slovem rozumí i cvièení intelektuálních èinností napø. cvièit se ve znalosti cizího jazyka, procvièovat postupy výpoètu statických konstrukcí atp. V pozadí pak stojí cíl: dosáhnout vyšší úrovnì tìch èi onìch dovedností. Oè v jádru pøi cvièení jde, naznaèuje pùvodní latinský termín pro cvièení: exercicio. To je odvozeno od slovesa exercere, exercitum. To je složeno ze dvou èástí: ex z, ze a sloveso arcere. To pak znamená ukáznit se. Doslova: straniti se všeho, co by nás pøi uèení odvracelo od toho, co je našim hlavním uèebním cílem. Omezovat se jen na to, co cvièíme. Neodbíhat svou pozorností od hlavního uèebního úkolu. Zdržovat se všeho, co by mohlo narušit èi pøekazit hlavní zámìr: nauèit se zcela urèitou vìc. Trénovat Na rozdíl od slova cvièit je trénink slovem odvozeným pøímo z latiny. Odtud pochází i jeho pùvodní význam. V latinì sloveso traho, trahere