16. Výroba elektrických strojů a zařízení - OKEČ 31
|
|
- Miloslav Slavík
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Výroba elektrických strojů a zařízení 16. Výroba elektrických strojů a zařízení - OKEČ Charakteristika odvětví Pro odvětví je charakteristická velká diverzifikace a široká sortimentní nabídka výrobků, určených především k využití ve zpracovatelském průmyslu, ve výrobě a rozvodu elektrické energie, stavebnictví, dopravě ale i ve spotřebitelské sféře. Tradičními hlavními obory z hlediska objemu výroby a exportu jsou elektromotory, generátory a transformátory, elektrická rozvodná a spínací zařízení, kabely a izolované vodiče, ale také akumulátory a elektrické vybavení automobilů. Charakteristický pro toto odvětví je doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení. Právě pro svůj kompletační charakter je celé odvětví nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) je toto odvětví rozděleno na následující obory : 31.1 Elektromotory, generátory a transformátory, jejich díly, instalace, opravy a údržba; 31.2 Elektrická rozvodná a spínací zařízení, jejich díly, instalace, opravy a údržba; 31.3 Kabely a izolované vodiče; 31.4 Akumulátory, galvanické články a baterie, jejich díly; 31.5 Elektrické zdroje světla a svítidla, jejich díly; 31.6 Elektrické vybavení, jinde neuvedené. Přehled podílů jednotlivých oborů na tržbách odvětví OKEČ 31 za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2007 je uveden v grafu Kabely a vodiče 12 % 31.4 Akumulátory, galvanické články a baterie 4 % 31.5 Elektr. zdroje světla a svítidla 5 % 31.2 Elektr. rozvodná a spínací zařízení 28 % 31.6 Elektrické vybavení 28 % Pozn.: údaje v běžných cenách 31.1 Elektr. motory, generátory a transformátory 23 % Graf 16.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách od roku 2000 meziročně kolísaly od růstu o téměř 22 % až po pokles o 4 %. Jejich podíl na celém zpracovatelském průmyslu z počátku rovněž kolísal, ale později se ustálil na mírném růstu. V roce 2007 činil tento podíl 6,8 %. Nejnižší hodnoty pak 195
2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU dosáhl v roce 2002, a to jen 5,8 %. Z hlediska podílu na tržbách celého zpracovatelského průmyslu je odvětví OKEČ 31 na šestém místě a z hlediska podílu 8,1 % na přidané účetní hodnotě zpracovatelského průmyslu se řadí na místo páté. I tento ukazatel má mírně stoupající tendenci. V počtu pracovníků je odvětví s podílem 8,7 % rovněž na pátém místě Struktura odvětví podle počtu pracovníků v organizacích Podíl velikostních skupin organizací na celkových tržbách, přidané hodnotě z výroby a počtu pracovníků v roce 2006 je uveden v tabulce 16.1 a grafu Tabulka 16.1 Produkční charakteristiky v roce 2006 podle velikostních skupin - OKEČ 31 (mil. Kč, pracovníků) více než 1000 Tržby za prodej VV a S v b.c , , , , ,4 Účetní přidaná hodnota v b.c , , , , ,9 Počet pracovníků V porovnání s ostatními velikostními skupinami podniků dosahuje nejvyšších hodnot na jednoho pracovníka skupina podniků s více než 1000 pracovníky. Tato skupina dosáhla v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb hodnoty tis. Kč a v účetní přidané hodnotě je to 851,7 tis. Kč na jednoho pracovníka. U skupiny podniků s 250 až 999 pracovníky to je v tržbách tis. Kč a v účetní přidané hodnotě 614 tis. Kč na jednoho pracovníka. U skupiny podniků s 50 až 249 pracovníky jsou tyto hodnoty tis. Kč a 491 tis. Kč a u podniků s 10 až 49 pracovníky jsou pak tyto hodnoty tis. Kč a 403 tis. Kč. Tradičně nejnižších hodnot dosahuje skupina s 0 až 9 pracovníky, a to1 049 tis. Kč v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb a v účetní přidané hodnotě je to 383 tis. Kč na jednoho pracovníka. Ve srovnání s předcházejícími obdobími se však tržby za prodej VV a S i účetní přidané hodnoty na jednoho pracovníka zvýšily ve všech skupinách. Jak je patrné z grafu 2, rozhodující podíl na tržbách odvětví OKEČ 31 měly v roce 2006 podniky s více než 1000 pracovníky, které dosáhly 31,6 % celkových tržeb v odvětví. V účetní přidané hodnotě mají největší podíl (29 %) podniky s 250 až 999 pracovníky. Naopak nejnižší podíl (9 %) měla skupina právnických a fyzických osob s max. 9 pracovníky. 35 % více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet pracovníků Pozn.: údaje v běžných cenách; Graf 16.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce
3 Výroba elektrických strojů a zařízení Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Z tabulky 16.2 vyplývá, že cenové indexy většiny oborů se příliš nemění a vykazují celkově jen malý vzestup nebo pokles. Snižování cen u oboru elektrické vybavení je zřejmě způsobeno převahou výroby vybavení pro automobily v podmínkách velkosériové výroby takže došlo k většímu využití stávajících výrob a úsporám nákladů. V oboru elektrické zdroje světla a svítidla, který má výraznější spotřební charakter, se v posledních letech plně projevuje silná konkurence na trhu, která vede výrobce k provádění častějších inovací a snižování cen starších výrobků. Tabulka 16.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech meziroční index (%) 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 06/05 07/06 SKP ,2 103,5 99,6 99,8 100,9 104,2 104,1 SKP ,4 101,0 100,5 100,8 101,4 100,4 104,9 SKP ,9 92,3 96,4 106,6 109,3 131,3 85,9 SKP ,6 109,0 77,9 103,8 106,7 109,3 134,0 SKP ,8 99,2 100,8 97,9 102,2 99,1 96,9 SKP ,9 97,1 97,4 98,3 99,5 99,5 98,5 SKP ,2 99,6 98,5 100,6 102,2 104,2 100,6 MPO Výrazný meziroční nárůst cen u oboru primární baterie a akumulátory způsobilo omezení výroby lacinějších startovacích akumulátorů v Akumě a zahájení výroby dražších stacionárních záložních zdrojů, jako náhrad za dosluhující Ni-Cd zdroje. Pokles indexu v roce 2003 nemá logické vysvětlení, neboť ceny rozhodující komodity, tj. olověných startovacích akumulátorů v tomto roce výrazně neklesly. U oboru kabely a izolované vodiče došlo v předchozích dvou letech k růstu cenových indexů, což bylo jednak způsobeno trvalým zájmem o tuto komoditu, ale především růstem cen mědi na světových trzích. Pro investiční charakter svých výrobků vykazuje trvalý růst cen (v rámci inflace) pouze obor rozvodná a spínací zařízení. U oboru elektromotory, generátory a transformátory mohou být cenové indexy ovlivněny jednak cenou mědi, která i během roku 2007 rostla, sortimentní skladbou výrobků, ale také lepším využitím stávajících i nových výrobních kapacit Základní produkční charakteristiky Jak je zřejmé z tabulky vzrostly v průběhu let významně tržby za vlastní výrobky a služby celého odvětví. Největší nárůst tržeb v tomto období v absolutním měřítku zaznamenal obor rozvodná a spínací zařízení, a to o 36,4 mld. Kč. V oboru elektrické vybavení to byl nárůst jen o 33,5 mld. Kč. Největší dynamiku růstu vykázal obor elektrické zdroje světla a svítidla, když tržby podniků tohoto oboru vzrostly o 161 %. Příčinou je především zvýšená domácí poptávka a vybudování nových výrobních kapacit. Meziroční srovnání růstu tržeb vychází nejlépe pro obor 31.4, kde tržby podniků vzrostly o 39,2 %. U oboru 31.2 vzrostly tržby o 23,5 %, u oboru 31.1 to bylo 23,0 % a u oboru 31.3 o 5,6 %. Obor 31.5 meziročně vzrostl o 13,2 % a obor 31.6 o 11,9 %. Nejvyšší nárůst účetní přidané hodnoty (PH) v porovnání let 2007/2000 byl zaznamenán u oboru rozvodná a spínací zařízení, a to o 191% (viz tabulka 16.4). U oboru elektrické zdroje světla a svítidla byl zaznamenán růst o 165 %. Jak již bylo uvedeno v předchozí části, je velký růst obou oborů způsoben především lepším využitím stávajících, ale i nových výrobních kapacit. Další místo patří tradičnímu oboru elektromotory, generátory a transformátory s růstem o 106 %. Obor elektrické vybavení zvýšil přidanou hodnotu o 99 %, obor 31.3 zaznamenal zvýšení PH o 61 % a obor 31.4 o 22 %. V porovnání let 2007/2006 vzrostla účetní přidaná hodnota nejvíce u oboru elektromotory, generátory a transformátory, a to o 29,6 %. 197
4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 16.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (mil. Kč) * OKEČ , , , , , , , ,7 OKEČ , , , , , , , ,5 OKEČ , , , , , , , ,7 OKEČ , , , , , , , ,6 OKEČ , , , , , , , ,8 OKEČ , , , , , , , ,3 OKEČ , , , , , , , ,6 meziroční index x 115,8 96,0 107,6 122,0 104,9 122,2 117,6 Tabulka 16.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (mil. Kč) * OKEČ , , , , , , , ,1 OKEČ , , , , , , , ,4 OKEČ , , , , , , , ,4 OKEČ , , , , , , , ,7 OKEČ , , , , , , , ,6 OKEČ , , , , , , , ,5 OKEČ , , , , , , , ,7 meziroční index x 123,9 95,0 109,1 109,9 104,0 122,2 122,7 Za období 2007/2000 vzrostl počet pracovníků nejvíce v oboru rozvodná a spínací zařízení - o 44 %. Tento obor vykazuje také jako jediný trvalý růst počtu pracovníků. Naopak k znatelnému poklesu o 46 % došlo u oboru primární baterie a akumulátory. V tomto oboru dochází k poklesu již dlouhodobě (viz tabulka 16.5). Tabulka 16.5 Počet pracovníků v letech (pracovníci) * OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index x 112,5 95,6 100,0 98,4 105,3 100,3 104,6 Porovnání vývoje základních produkčních charakteristik odvětví OKEČ 31 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu V porovnání s rokem 2000 vzrostly osobní náklady v komentovaném odvětví o více než 123 %, přičemž celkový počet pracovníků se zvýšil pouze o 17 %. Největší dynamiku růstu osobních nákladů v porovnání let 2007/2000 zaznamenal obor rozvodná a spínací zařízení, a to o více než 210 % (viz tabulka 16.6). Následuje obor elektromotory, generátory a transformátory, který zaznamenal 125,6% růst. U ostatních oborů osobní náklady většinou rostly menším tempem např. obor primární baterie a akumulátory o 7 %, obor elektrické zdroje světla a svítidla o 84 %, obor elektrické vybavení o 82 % a obor 31.3 o 70 %. Průměrné osobní náklady odvětví přepočtené na jednoho pracovníka byly v roce tis. Kč, v roce 2007 to bylo 349 tis. Kč, což je růst o 90 %. 198
5 Výroba elektrických strojů a zařízení % 115 % * Počet pracovníků OKEČ 31 Počet pracovníků ZP * Tržby za VV a S OKEČ 31 Tržby za VV a S ZP % * Účetní přidaná hodnota OKEČ 31 Účetní přidaná hodnota ZP ÚZEI Graf 16.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tabulka 16.6 Osobní náklady v b.c. v letech (mil. Kč) * OKEČ , , , , , , , ,8 OKEČ , , , , , , , ,2 OKEČ , , , , , , , ,0 OKEČ ,2 938,9 955,2 958,0 954,9 909,9 808,2 701,9 OKEČ , , , , , , , ,5 OKEČ , , , , , , , ,8 OKEČ , , , , , , , ,2 meziroční index x 115,9 104,7 105,1 110,9 107,3 130,6 112, Produktivita práce a osobní náklady Přehled hodnot produktivity práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví OKEČ 31, v letech 2000 až 2007, je uveden v tabulce Účetní přidaná hodnota (UPH) patří mezi faktory významně ovlivňující PP. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady (ON), jejichž velikost závisí, kromě jiného, na průměrném platu v oboru. ON se na UPH podílejí 45,3 % až 78 %, a to v závislosti na oboru a struktuře výrobků. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v běžných cenách v letech 2000 až 2007 je uveden v tabulce Porovnání vývoje produktivity práce a podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě odvětví OKEČ 31 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu
6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 16.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (tis. Kč/prac.) * OKEČ ,8 273,5 309,9 331,5 424,4 406,5 456,2 515,2 OKEČ ,2 356,9 371,5 415,9 446,6 406,7 628,6 730,6 OKEČ ,6 428,0 398,2 363,4 408,7 390,2 488,1 549,9 OKEČ ,0 453,8 458,5 472,7 467,2 526,1 533,4 619,2 OKEČ ,9 286,5 307,2 416,0 417,3 430,5 478,2 576,1 OKEČ ,8 376,2 331,5 365,7 388,5 411,6 435,7 533,7 OKEČ ,0 343,9 341,9 373,0 416,6 411,2 501,0 587,8 meziroční index x 110,2 99,4 109,1 111,7 98,7 121,8 117,3 Tabulka 16.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech (-) * OKEČ ,531 0,486 0,467 0,453 0,488 0,517 0,514 0,582 OKEČ ,619 0,609 0,667 0,630 0,621 0,665 0,778 0,660 OKEČ ,516 0,520 0,600 0,647 0,599 0,654 0,586 0,546 OKEČ ,552 0,551 0,617 0,612 0,639 0,601 0,600 0,484 OKEČ ,747 0,723 0,698 0,571 0,591 0,582 0,571 0,521 OKEČ ,615 0,537 0,655 0,626 0,631 0,627 0,637 0,562 OKEČ 31 0,588 0,549 0,605 0,583 0,588 0,607 0,648 0, % % * * Produktivita práce z účetní PH OKEČ 31 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 31 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Graf 16.4 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Jak vyplývá z tabulky 16.9 má vývoz zboží a služeb v tomto SKP převážně vzestupný trend a během sledovaného období stoupl téměř na dvojnásobek. V období 2000 až 2007 je zaznamenán největší přírůstek vývozu výrobků SKP rozvodná a spínací zařízení (o 121,3 %). To lze dokumentovat i tím, že rozvaděče a rozvodné panely byly v roce 2007 druhou nejčastěji vyváženou komoditou v celkovém objemu přesahujícím 12 mld. Kč. Další největší dynamicky se rozvíjející exportní výrobou jsou SKP kabely 200
7 Výroba elektrických strojů a zařízení a izolované vodiče, kde se zvýšil vývoz produkce ve sledovaném období o 120 %. U ostatních SKP 31 rostl vývoz výrobků pomaleji. U SKP elektromotory, generátory a transformátory to bylo o 113,4 %, u SKP elektrické zdroje světla a svítidla o 75 % a u SKP elektrické vybavení o téměř 115,5 %. Tento obor exportuje své výrobky z větší části západoevropským automobilkám. Což lze doložit tím, že kabelové svazky pro vozidla byly nejčastěji vyváženou komoditou - v roce 2007 bylo vyvezeno zboží za více než 18 mld. Kč. Pokles v dlouhodobém srovnání je u primárních baterií a akumulátorů (o 21 %). Vývoz těchto produktů byl však v předchozích letech ovlivněn reexportem více než ostatní výrobky. V meziročním srovnání 2007/2006 je patrný výrazný nárůst exportu zmiňovaných výrobků rovněž o 21 %. Tabulka 16.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , , ,6 SKP , , , , , , , ,2 SKP , , , , , , , ,7 SKP , , , , , , , ,0 SKP , , , , , , , ,8 SKP , , , , , , , ,4 SKP , , , , , , , ,8 meziroční index x 113,6 93,6 111,5 125,4 98,7 117,0 116,0 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , , ,8 SKP , , , , , , , ,5 SKP , , , , , , , ,9 SKP , , , , , , , ,5 SKP , , , , , , , ,3 SKP , , , , , , , ,1 SKP , , , , , , , ,0 meziroční index x 117,6 85,5 110,5 124,2 97,6 117,7 110,0 Saldo (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , , ,8 SKP , , ,1 642, , , , ,7 SKP , , , , , , , ,8 SKP , , , ,8 177,1 342, , ,5 SKP , , , ,1-956,9-613,3-175,0-361,5 SKP , , , , , , , ,3 SKP , , , , , , , ,8 Pramen: ČSÚ Dovoz výrobků a polotovarů SKP 31 stoupl v rozmezí let 2000 až 2007 o 74 %. Největší nárůst je zde zaznamenán u SKP elektrické vybavení o 100,6 % a SKP kabely a izolované vodiče o 105,8 %. Dovoz výrobků u ostatních skupin SKP 31 rostl mnohem pomaleji. U SKP 31.1 to bylo o 86,9 %, u výrobků SKP 31.2 o více než 68,1 % a elektrických zdrojů světla a svítidel se dovezlo o 42,4 % více. Hodnota dovezených primárních baterií a akumulátorů byla o 5 % nižší než v roce V meziročním srovnání 2007/2006 došlo k celkovému zvýšení dovozu výrobků SKP 31. Nejvíce u SKP 31.4 o téměř 27,4 % a rovněž u SKP 31.1 o víc než 15 % Teritoriální struktura zahraničního obchodu V teritoriálním rozdělení vývozu a dovozu nedochází k velkým změnám (viz graf 16.5). Stálé dominantní postavení Německa, které je patrné z grafu, je způsobeno především vlastnickými vztahy 201
8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU firem pod zahraniční kontrolou, když mezi vlastníky převažují právě firmy z Německa (např.: Siemes, Kostal, Varta, apod.). Mateřské firmy potom často zajišťují dodávky polotovarů a materiálů pro výrobce v ČR. Zpět odebírají hotové výrobky a to i pro distribuci do ostatních zemí. Vývozní teritoria v roce 2007 Itálie 3 % Slovensko 5 % V. Británie a S. Irsko 3 % Francie 7 % Rakousko 9 % Polsko 3 % Maďarsko 3 % Ostatní 23 % Německo 42 % Dovozní teritoria v roce 2007 Francie 4 % Rakousko 6 % Čína 9 % Japonsko Itálie 5 % 5 % Polsko 15 % Maďarsko 3 % Ostatní 24 % Německo 40 % Graf 16.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu SKP Investice Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v letech 2000 až 2006 do organizací vyrábějících elektrické stroje a zařízení a investic tuzemských firem v zahraničí do stejné oblasti je uveden v tabulce Tabulka Přímé zahraniční investice OKEČ 31 (v mil. CZK) k k k k k k k Zahr. investice v ČR , , , , , , ,1 Tuzem. investice v zahraničí 64,8 97,6 51,7 73,6 63,7 54,8 57,9 Pramen: ČNB 202
9 Výroba elektrických strojů a zařízení Zájem zahraničních investorů je především o projekty na zelené louce tj. na území bez staré ekologické zátěže, a na území které je již investičně připraveno vybudovanou infrastrukturou v průmyslových zónách. Dnes již řada měst takto připravené pozemky nabízí k prodeji nebo dlouhodobému pronájmu. Jen část investorů potom využívá jednu z pobídek na snížení svých nákladů. Jedná se o pobídky investiční, nebo na podporu technologických center, případně pobídku v rámci programu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Organizace pod zahraniční kontrolou nejen rozšiřují svoje stávající provozy v místě svého působení ale i diverzifikací výrobních kapacit do různých lokalit. Přicházejí ale také noví investoři a tím se jejich podíl na hospodářských výsledcích každý rok zvětšuje. Potěšitelné je, že nové investice zasahují do všech oborů odvětví OKEČ 31. Jejich největší nárůst byl dříve dosahován v oboru elektrické vybavení, jinde neuvedené, především části vybavení vozidel. Původní české společnosti, které jsou také významnými exportéry, ale i společnosti, které se teprve na společném trhu chtějí prosadit, budují své výrobní kapacity v zemích, kam dovážejí své výrobky nebo v zemích kde dosáhnou snížení výrobních nákladů. O trvalém zájmu firem investovat v zahraničí svědčí druhý řádek tabulky Porovnání vývoje investic vkládaných do odvětví OKEČ 31 a do zpracovatelského průmyslu v letech 2000 až 2006 je uvedeno v grafu % % Přímé zahraniční investice OKEČ 31 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 31 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 16.6 Tuzemské a zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví Tuzemský trh je plně srovnatelný s trhy zahraničními, kde silná konkurence nutí výrobce stále inovovat svoje výrobky, hledat výrobní úspory a nové trendy v oboru. Většina podniků odvětví již byla privatizována a zahraniční kapitál vstoupil do všech oborů tohoto odvětví. Trend k přechodu na nové sofistikovanější výrobky je stále zřetelnější a je v posledních letech podpořen i budováním nových nebo rozšiřováním stávajících vývojových kapacit. Oproti období po začátku privatizace, již mohou tuzemští výrobci konkurovat zahraničním užitnou hodnotou i cenou výrobků v celé řadě komodit. Pro zahraniční firmy je ČR stále zajímavým teritoriem pro investování z důvodu kvalitní pracovní síly, i když v poslední době začíná být nedostatek volných pracovníků především ve strojírenských oborech. Přitom náklady na pracovní sílu jsou stále ještě nižší než v sousedním Německu, nebo Rakousku. Tyto skutečnosti souvisí i s některými ekonomickými ukazateli. Například produktivita práce z přidané hodnoty odvětví vykazuje stálé zaostávání ve srovnání s Německem a Rakouskem. Tento ukazatel má sice vzestupný trend, náš odstup se snižuje, ale s malým ročním růstem. Vývoj tohoto odvětví je také podpořen vzrůstající důležitostí v rámci zpracovatelského průmyslu. Dnes již prakticky nenajdeme stroj nebo zařízení ve kterém by nebylo použito nějaké elektrické zařízení. Budoucí úroveň odvětví je již nyní zakládána ve vývoji nových progresivních výrobků a budováním nových ekonomicky výhodných technologií. I v příštích letech bude odvětví elektrických strojů a přístrojů ovlivňovat vývoj naší ekonomiky. Pokračující integrace do mezinárodních struktur a mobilizace vnitřních zdrojů a prostředků bude zaměřena 203
10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU především na ekonomicky náročný vývoj nových výrobků s cílem jejich hromadné nebo sériové výroby a tím snížení výrobních nákladů. Pro usnadnění a urychlení vývojových cyklů byly a ještě jsou v EU, ale i v ČR, budována volná sdružení podniků s výzkumnými pracovišti, nebo vysokými školami tzv. klastry. Neustále se zkracující inovační výrobní cykly nutí výrobce trvale racionalizovat výrobní procesy a snižovat výrobní náklady. Určujícím pro další rozvoj a rozšiřování tohoto odvětví bude dostatek kvalifikovaných technických pracovníků. Nedostatek mladých techniků a kvalifikovaných výrobních pracovníků, který se nyní v některých oblastech projevuje, a úbytek výzkumných kapacit v dřívějších letech, je sice již částečně nahrazován novými absolventy učebních oborů, středních a vysokých škol, ale zatím nedostatečně. 204