ANALÝZA POJISTNÝCH NEBEZPEČÍ V POJIŠTĚNÍ MAJETKU

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika ANALÝZA POJISTNÝCH NEBEZPEČÍ V POJIŠTĚNÍ MAJETKU The insurance dangers analysis in property insurance Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. et Ing. Martin CUPAL, Ph.D. Autor: Pavel LIDMILA Brno, 2012

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2011/2012 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: LIDMILA Pavel Finanční podnikání ANALÝZA POJISTNÝCH NEBEZPEČÍ V POJIŠTĚNÍ MAJETKU The insurance dangers analysis for property valuation Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í : Cíl práce: Cílem této diplomové práce bude analýza pojistných a pojistitelných nebezpečí v rámci pojištění majetku, jak pro osobní majetek, tak i firemní. Jednotlivé druhy nebezpečí budou analyzovány jak kvalitativně, tak i kvantitativně s pomocí statistických šetření. V neposlední řadě bude hodnocen vliv nedávných živelných událostí v ČR na pojištění majetku. Následně bude v diplomové práci objasněn vliv jednotlivých pojistných nebezpečí na pojištění majetku. Postup práce a použité metody: 1. Studium knižních i elektronických pramenů. 2. Popsání současného stavu jak z obecného hlediska, tak s využitím aktuálních a konkrétních poznatků (např. odborné časopisy, sborníky konferencí apod.) 3. Podrobná charakteristika jednotlivých pojistných nebezpečí. 4. Práce s daty pojišťoven, ČAP, všeobecné pojistné podmínky apod. 5. Vyhodnocení rozborů pro jednotlivá pojistná nebezpečí a interpretace získaných poznatků. Použité metody: deskripce, analýza, syntéza.

3 Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: stran Seznam odborné literatury: ČEJKOVÁ, VIKTÓRIA - NEČAS, SVATOPLUK - ŘEZÁČ, FRANTIŠEK. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN JANATA, JIŘÍ. Pojištění a management majetkových podnikatelských rizik. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, s. ISBN ČEJKOVÁ, VIKTÓRIA - NEČAS, SVATOPLUK. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN MAJTÁNOVÁ, ANNA. Pojišťovnictví: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Ekopress, s. ISBN DUCHÁČKOVÁ, EVA. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, s. ISBN Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Edited by Vladislav Páleník. Praha: Linde, s. ISBN Vedoucí diplomové práce: Ing. et Ing. Martin Cupal Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

4

5 Jméno a příjmení autora: Pavel Lidmila Název diplomové práce: Analýza pojistných nebezpečí v pojištění majetku Název práce v angličtině: The insurance dangers analysis in property insurance Katedra: financí Vedoucí diplomové práce: Ing. et Ing. Martin Cupal, Ph.D. Rok obhajoby: 2012 Anotace Předmětem diplomové práce Analýza pojistných nebezpečí v pojištění majetku je analyzovat pojistná nebezpečí v pojištění majetku. První kapitola se zabývá rozdílem mezi pojistným nebezpečím a pojistným rizikem. Druhá kapitola obsahuje různé klasifikace pojištění. Ve třetí kapitole jsou představeny hlavní produkty pojištění majetku. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na jednotlivá pojistná nebezpečí. Poslední kapitola je věnována škodám způsobeným tíhou sněhu, povodněmi, vichřicemi a krupobitím v posledních letech. Annotation Object of diploma thesis The insurance dangers analysis for property valuation is to analyse the insurance dangers in property insurance. The first chapter deals with the difference between insurance danger and insurance risk. The second chapter contains different classifications of insurance. The main products of property insurance are presented in the third chapter. The fourth chapter is focused on individual insurance dangers. The final chapter is devoted to damages cuased by heaviness of snow, floods, windstorms and hails in recent years. Klíčová slova Pojištění majetku, pojistná nebezpečí, živelní škody Keywords Property insurance, insurance dangers, natural damages

6 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Analýza pojistných nebezpečí v pojištění majetku vypracoval samostatně pod vedením Ing. et Ing. Martina Cupala, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 24. dubna 2012 vlast no r uč ní podpis aut o r a

7 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. et Ing. Martinu Cupalovi, Ph.D. za poskytnuté připomínky a rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji Justině Vodičkové za provedení korektury textu.

8 OBSAH ÚVOD POJISTNÉ NEBEZPEČÍ A POJISTNÉ RIZIKO KLASIFIKACE POJIŠTĚNÍ PODLE FORMY VZNIKU POJIŠTĚNÍ PODLE POJISTNÝCH ODVĚTVÍ FORMY POJIŠTĚNÍ Pojištění obnosová Škodová pojištění Doplňkové formy pojištění POJIŠTĚNÍ MAJETKU POJIŠTĚNÍ MAJETKU OBČANŮ Pojištění budov a staveb Pojištění domácnosti Havarijní pojištění motorových vozidel POJIŠTĚNÍ MAJETKU PODNIKATELŮ Základní pojištění majetku Pojištění strojů, pojištění elektroniky Pojištění živelního přerušení provozu Stavebně montážní pojištění Dopravní pojištění ZEMĚDĚLSKÁ POJIŠTĚNÍ POJISTNÁ NEBEZPEČÍ ŽIVELNÍ NEBEZPEČÍ FLEXA Povodeň a záplava Lavina, sesuv půdy, zřícení skal Vichřice a krupobití Tíha sněhu a námrazy Zemětřesení Voda vytékající z vodovodního zařízení ODCIZENÍ A VANDALISMUS...61

9 5 ŠKODY ZPŮSOBENÉ ŽIVLY ROK ROK ROK ROK SOUHRNNÉ ŠKODY ZA ROKY 2007, 2009 AŽ ZÁVĚR...75 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ...77 SEZNAM GRAFŮ...83 SEZNAM TABULEK...83 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...83 SEZNAM PŘÍLOH...84

10 ÚVOD Pojištění nemovitostí má u nás velmi dlouhou tradici. První pojišťovny byly na našem území zakládány v 19. století a nabízely pojištění pro případ požáru. Postupně se začala připojovat i další pojistná nebezpečí, která bylo možné pojistit. Z počátku mezi ně patřila především živelní nebezpečí. V průběhu času se začaly objevovat další nové pojistné produkty a v dnešní době existuje již velmi široké portfolio rozličných pojištění majetku, která lze uzavřít. V posledních letech jsou velmi často zmiňovány klimatické změny, které mají významný vliv na naše podnebí. Nejenže se zvyšuje průměrná teplota, ale rovněž nastávají extrémnější výkyvy teplot se značnými dopady především v zimních obdobích. Tyto faktory podporují vznik pojistných událostí vyvolaných přírodními živly, které jsou svým objemem škod v pojištění majetku velmi závažné. Vzhledem k hospodářské krizi, zpomalení ekonomiky a ekonomickým problémům občanů a podnikatelů narůstá počet pojistných podvodů, které jsou realizovány napříč širokým portfoliem pojištění. Potvrzují to slova, která uvedl počátkem roku 2012 vrchní ředitel úseku vnitřních věcí České pojišťovny Ludvík Bohdan. Historie ukázala, že vždy, když se zhoršuje finanční situace, jsou lidé více náchylní k podvodné činnosti. Co jsme ale viděli loni, předčilo naše nejhorší očekávání. I jinak bezúhonní lidé se často snížili k trestné činnosti a pokusili se nějakým způsobem podvést pojišťovnu. Kromě toho také zmínil, jak se mění počet podvodných případů jednotlivých pojištění. Upozornil na to, že s časem se rozložení podvodů napříč jednotlivými druhy pojištění mění. Zatímco ještě před několika lety tvořily podvody z autopojištění zhruba 70 procent ze všech odhalených podvodů a životní a úrazové pojištění necelých pět procent, nyní je tomu jinak. Stále se sice většina podvodů týká pojištění motorových vozidel, intenzivně ale roste objem odhalených podvodů v pojištění majetku a odpovědnosti za škodu, dodal. 1 Klimatické změny a nárůst podvodného jednání jsou trendem posledních let a výrazně ovlivňují pojištění majetku. Tato práce se zaměřuje na problematiku živelních nebezpečí v souvislosti s tímto pojištěním. Cílem diplomové práce je analýza pojistných nebezpečí v pojištění majetku. Proto text obsahuje kvalitativní i kvantitativní analýzu pojistných nebezpečí vycházející z aktuálních statistik. V neposlední řadě je zde hodnocen vliv nedávných živelných událostí v ČR na uvedenou problematiku. V první kapitole je nejprve vysvětlen rozdíl mezi pojistným nebezpečím a pojistným rizikem. Druhá kapitola se zabývá dělením pojištění dle několika hledisek. Pomocí těchto klasifikací je zařazeno a charakterizováno pojištění majetku. 1 Pojišťovny odhalily rekordní počet pojistných podvodů [online]. [cit ]. Dostupný z www: 10

11 Ve třetí kapitole jsou představeny hlavní produkty pojištění majetku. Nejprve jsou přiblížena základní majetková pojištění občanů, následují podnikatelská pojištění a nakonec zemědělská pojištění. Kromě charakteristiky se jednotlivé části snaží nastínit vývoj jednotlivých pojištění v posledních letech. Čtvrtá kapitola se již plně zaměřuje na pojistná nebezpečí v pojištění majetku. Uvádí definice jednotlivých nebezpečí a snaží se o jejich kvalitativní charakteristiku, která je v některých případech doplněna i kvantitativně. Závěrečná část diplomové práce zkoumá škody způsobené tíhou sněhu, povodněmi, vichřicí a krupobitím v České republice a podává jejich srovnání za jednotlivé roky. Na závěr je provedena komparace zmíněných nebezpečí souhrnně za roky 2007 a 2009 až

12 1 POJISTNÉ NEBEZPEČÍ A POJISTNÉ RIZIKO V této kapitole je vhodné vysvětlit, proč se práce zabývá pojistnými nebezpečími a ne riziky. Mezi laickou veřejností je pojem pojistné nebezpečí relativně neznámý a málo používaný. Mnohem častěji se používá termín pojistné riziko nebo jen riziko. Nejedná se o překvapivý jev, protože oba pojmy jsou si navzájem blízké. Riziko lze obecně definovat jako nebezpečí (nejistotu), že nastane situace, která se bude lišit od očekávání. Také jeden z možných překladů cizího slova riziko může být nebezpečí. Proto dochází často k zaměnění těchto slov a vzájemnému nerozlišování. Z pohledu právní úpravy pojistné smlouvy v Občanském zákoníku, která platila do konce roku 2004, nebyly do té doby oba pojmy nijak vymezeny. Teprve vznikem zákona o pojistné smlouvě se některé pojmy definičně zavedly. Mezi ně patří i pojistné nebezpečí a pojistné riziko. Konkrétní vymezení zní takto: Pojistné nebezpečí možná příčina vzniku pojistné události. 2 Pojistné riziko míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím. 3 Pojistné nebezpečí tedy znamená nějaký důvod, stav či děj, na základě kterého může nastat pojistná událost. Blíže se jednotlivými nebezpečími v pojištění majetku zabývá čtvrtá kapitola. Pojistné riziko pracuje s pravděpodobností a je důležité pro pojišťovnu, aby správně ohodnotila jednotlivá nebezpečí hrozící u daného zájmu, který má být pojištěn. Pokud bude riziko pro pojišťovnu příliš vysoké, může se stát, že pojišťovna započítá do pojistného vyšší rizikovou přirážku, nebo i odmítne uzavřít pojistnou smlouvu. To se běžně stává například v pojištění majetku pro nebezpečí povodně u domů, které se nacházejí v zóně 4 (blíže k této problematice v pododdíle čtvrté kapitoly o pojistném nebezpečí povodně). Rozdíl mezi pojistným nebezpečím a pojistným rizikem lze demonstrovat na příkladu dvou domů. Jeden stojí v údolí poblíž řeky a druhý dále od řeky na mírném kopci. Pojistné nebezpečí povodeň může ohrozit oba domy, ale pojistné riziko (míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události) bude jednoznačně větší pro dům poblíž řeky, než pro dům dále od řeky a navíc na kopci. Problém zaměňování dvou výše zmíněných pojmů v souvislosti s obsahem zákona o pojistné smlouvě potvrzuje i kolektiv autorů v knize Pojišťovací právo: Zákon o pojistném smlouvě zavedl definici dvou pojmů, dříve používaných spíše v pojistné praxi, a to pojistné nebezpečí a pojistné riziko. Tím sice došlo k ustálení jejich výkladu pro praxi, nicméně ani zákon 2 Zákon č. 37/2004 Sb., o poj. smlouvě, ve znění pozdějších předpisů. 3 Tamtéž. 12

13 o pojistné smlouvě těchto pojmů následně nevyužívá důsledně a v některých případech je zaměňuje. 4 Definování této dvojice blízkých pojmů je specifikem českého pojistného práva. Většinou se v zákonech jednotlivých států tato problematika vymezuje jednodušeji, jediným pojmem. I nám nejbližší slovenský právní řád definuje pouze pojistné riziko, a to následovně: Poistné riziko je nebezpečenstvo, ktoré môže viesť k vzniku poistnej udalosti. 5 Současně je vhodné zmínit, že v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku dochází k navrácení právní úpravy pojistné smlouvy do Občanského zákoníku. I přes tuto změnu lze najít definice pojistného nebezpečí v zákonné úpravě. Na rozdíl od Zákona o pojistné smlouvě, kde byla definice uvedena ve vymezených pojmech, v Občanském zákoníku je již pouze součástí textu zákona v 2767 Pojištění cizího pojistného nebezpečí, odst. 1: Uzavřeli pojistník ve vlastní prospěch smlouvu vztahující se na pojistné nebezpečí jako možnou příčinu vzniku pojistné události u třetí osoby, může uplatnit právo na pojistné plnění, pokud prokáže, že třetí osobu s obsahem smlouvy seznámil a že ta, vědoma si, že právo na pojistné plnění nenabude, souhlasí, aby pojistník pojistné plnění přijal. 4 KARFÍKOVÁ, Marie; PŘIKRYL, Vladimír. Pojišťovací právo. 1. vyd. Praha : Leges, s ISBN Zákon č. 8/2008 Z. z. o poisťovníctve a o zmene a doplnení niektorých zákonov. 13

14 2 KLASIFIKACE POJIŠTĚNÍ Kromě charakteristiky pojmů pojistné nebezpečí a pojistné riziko je vhodné přiblížit také pojištění majetku jako druh pojištění. Nejvhodnějším způsobem, jak jej objasnit, je využít klasifikaci pojištění a ukázat si, kam patří a co je pro něj typické. Pojištění lze dělit dle různých hledisek. Tato kapitola je zpracována na základě publikace Pojišťovnictví. 6 V. Čejková a S. Nečas zmiňují klasifikaci podle formy pojištění, pojistných odvětví a na základě délky jeho trvání. Délka trvání není příliš důležitá pro začlenění pojištění majetku, proto nebude zvlášť zmíněna. 2.1 Podle formy vzniku pojištění Podle formy vzniku může existovat pojištění: zákonné, smluvní povinné, dobrovolné. Zákonné pojištění je vynuceno určitým právním předpisem. Pojistník, kterého se pojištění týká, musí platit pojistné ze zákona, aniž by docházelo k uzavření pojistné smlouvy. V daném právním předpise je stanoveno, která pojišťovna vybírá pojistné. V případě neplacení pojistného nezaniká pojištění, ale dochází k porušení zákona. U nás existuje aktuálně jediné zákonné pojištění, a to Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. U České pojišťovny (dále i ČP) jsou pojištěni zaměstnavatelé, kteří si sjednali pojištění do konce roku Od počátku roku 1993 jsou zaměstnavatelé pojištěni u Kooperativy. Smluvní povinné pojištění je také stanoveno konkrétním právním předpisem určující činnosti, které musejí být pojištěny smlouvou. Na rozdíl od zákonného si ale pojistník může vybrat pojistitele, u kterého bude pojištěn. Tento typ pojištění se využívá u pojištění odpovědnosti za škodu z důvodu možnosti vzniku velké škody třetí osobě. Patří sem např. pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (známé jako povinné ručení) 7 a mnoho pojištění profesní odpovědnosti, týká se například profesí jako jsou lékaři, auditoři, daňoví poradci a další. Posledním, nejrozšířenějším typem je smluvní dobrovolné pojištění. Dobrovolnost znamená, že se jak pojistník, tak pojistitel mohou dobrovolně rozhodnout, zda uzavřou pojistný vztah. Běžně se pojistný vztah mezi oběma stranami uzavírá pojistnou smlouvou, která mívá písemnou formu. V případě krátkodobých pojištění (méně než 1 rok) ale není písemná forma 6 Kromě forem pojištění zpracováno na ČEJKOVÁ,V., NEČAS, S. Pojišťovnictví. Brno : MU Brno, s. ISBN Dříve existovalo povinné ručení jako zákonné pojištění, ale na základě zákona č.168/1999 bylo s platností k transformováno na smluvní povinné. 14

15 nutná. Veškeré produkty pojištění majetku v rámci tohoto dělení patří do smluvních dobrovolných pojištění. 2.2 Podle pojistných odvětví Dále klasifikujeme pojištění podle pojistných odvětví. Ta vytváří samostatné skupiny pojištění podle několika hledisek. Jedná se především o dělení: 1) podle způsobu tvorby technických rezerv, riziková (či neživotní), rezervotvorná (či životní), 2) podle předmětu pojištění, pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu, pojištění osob. Z hlediska způsobu tvorby rezerv se pojištění člení na riziková (či neživotní) a rezervotvorná (či životní). Riziková nebo neživotní pojištění jsou charakteristická tím, že pojistitel neví, zda pojistná událost nastane či nikoli, jestli bude vyplácet pojistné plnění a pokud ano, tak není známa jeho výše. Sem patří právě pojištění majetku, dále pojištění odpovědnosti za škodu a některá další pojištění. Rezervotvorná či životní pojištění jsou specifická tím, že vždy vytváří technické rezervy na pojistné události. Důvodem jejich tvorby je jistota vzniku pojistné událost někdy v budoucnu a s tím související povinnost poskytnout pojistné plnění. V České republice během 90. let 20. století výrazně dominovalo podle ukazatele předepsaného pojistného neživotní pojištění (dále i NŽP) nad životním. Podíl NŽP byl nad 70 %. Od roku 1999 dochází k postupnému snižování rozdílu a v roce 2010 je podíl NŽP 54 %. Zvyšování podílu životního pojištění je trendem napříč Evropskou unií. Celkově v Evropské unii od roku 1995 do roku 2010 vzrostl podíl životního pojištění z 50,9 % na 61,7 %. 8 Podle druhého kritéria, předmětu pojištění, rozeznáváme pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu a pojištění osob. Přiblížíme si pouze pro nás relevantní pojištění majetku. Pojištění majetku se zabývá pojištěním rizik, která mohou nastat na majetku fyzických nebo právnických osob. Rizika se mohou týkat přímých věcných škod (např. živelní pojištění majetku) nebo rizik, jejichž realizace vede k finančním ztrátám (např. pojištění přerušení provozu). Při určování majetku se obecně vychází z 118 Občanského zákoníku, kde je uvedeno, že předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. V následujícím paragrafu je zmíněno dělení věcí na movité a nemovité. Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Stavba není součástí pozemku. Příslušenstvím věci 8 Údaje převzaty z výroční zprávy ČAP za rok

16 jsou věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány. 9 Vymezení uvedených pojmů mívá význam pro stanovení majetku, kterého se jednotlivá pojištění týkají. V rámci NŽP zaujímá pojištění majetku druhé místo s 23,9 %. Větší část má pouze výše zmíněné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 27,1 %. Na třetím místě je s podílem 18,6 % havarijní pojištění pozemních vozidel kromě kolejových. 10 Havarijní pojištění se sice uvádí zvlášť vzhledem ke svému velkému podílu, ale svým charakterem spadá pod pojištění majetku a bude také součásti práce. 2.3 Formy pojištění 11 Kritérium formy pojištění úzce souvisí s pojistným plněním. Jednotlivé formy vyjadřují vztah mezi výší pojistného plnění a nastalé škody. Existují dvě základní formy a obě jsou přiblíženy v zákoně o pojistné smlouvě. Jedna z forem se dále dělí na několik typů a E. Ducháčková je ve své knížce rozděluje následovně: pojištění obnosová, pojištění škodová ryzí zájmové pojištění, pojištění na první riziko, pojištění na plnou hodnotu Pojištění obnosová Pojištění obnosová se někdy označují též jako pojištění na pojistnou částku (dále i PČ). Jejich typickým znakem je totiž pojistná částka, která určuje absolutní velikost pojistného plnění. Pojistné plnění není závislé na výši ani na rozsahu škody. Jako pojistné plnění je vyplacena předem dohodnutá finanční částka, uvedená v pojistné smlouvě. Z uvedeného tedy vyplývá, že pojistné plnění = pojistná částka. Obnosová forma se využívá především tam, kde je obtížné určit konkrétní výši škody. Uplatnění nachází především u pojištění osob, např. pojištění smrti, důchodové pojištění. Pro stanovení pojistné částky obecně neexistují žádné limity. Její výše je dána částkou, kterou je pojistník ochoten vložit do pojištění Škodová pojištění Druhým typem jsou škodová pojištění. Sjednávají se za účelem náhrady vzniklé škody a pojistné plnění je stanoveno v závislosti na velikosti škody. Výši odškodnění lze u škodových pojištění vyjádřit vztahem: pojistné plnění škoda. Nelze získat větší odškodnění, než je výše škody, protože pojištění slouží pouze k úhradě škody, nemůže tedy dojít k obohacení. Škodová pojištění jsou běžnou formou v pojištění majetku a odpovědnosti. V zákoně o pojistné smlouvě je uvedeno, že soukromé pojištění věci nebo souboru věcí lze sjednat pouze jako škodové pojištění. Pojištění jiného majetku, než věci a souboru věcí, může mít formu buď škodového nebo obnosového pojištění. 9 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 10 Údaje převzaty z výroční zprávy ČAP za rok Zpracováno na základě publikace DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. přeprac. vyd. Praha : Ekopress, s. ISBN

17 V rámci škodových pojištění je konkrétní vztah mezi pojistným plněním a škodou určen v pojistné smlouvě a vychází z použití některých škodových forem, které budou nyní přiblíženy (jejich přehled je součástí rozdělení forem pojištění na předchozí straně). Ryzí zájmové pojištění bývá někdy označováno jako pojištění bez pojistné částky z důvodu nesjednání pojistné částky. Pokud nastane škoda, je plně kryta pojistným plněním. Tento vztah se dá vyjádřit následovně: pojistné plnění = škoda. Využívá se v případě, kdy lze stanovit maximální škodu, např. u havarijního pojištění, kdy je maximální škodou cena auta. V čisté formě se ryzí zájmové pojištění běžně nevyskytuje, často se spojuje s nějakou doplňkovou formou pojištění. Pojištění na první riziko bývá někdy nazváno jako ohraničené ryzí zájmové pojištění, protože se určí pojistná částka, která je horní hranicí pojistného plnění. Pokud nastane škoda do výše pojistné částky, nastává odškodnění v plné výši. Jestliže však škoda překročí pojistnou částku, pojistné plnění je na úrovni pojistné částky. Přehledně se dá vztah vystihnout takto: škoda, pokud je škoda < pojistná částka, pojistné plnění = pojistná částka, pokud je škoda pojistná částka. Pojištění na první riziko se uplatňuje, pokud jsou běžné malé škody a jen výjimečně velké škody, nebo pokud není možné přesně stanovit pojistnou hodnotu, především u souborů věcí. Uplatnění nachází například v pojištění domácnosti. Pojištění na plnou hodnotu se využívá především v pojištění majetku. Pojistné plnění zcela závisí na pojistné hodnotě. Hodnota se určuje předem a bere se ohled i na budoucí vývoj ekonomických podmínek během platnosti pojistné ochrany. Pojistná částka přitom vyjadřuje hranici možného pojistného plnění, která je stanovena hodnotou pojištěného majetku. Pokud nastane případ, že je pojistná částka nižší než pojistná hodnota, nastává podpojištění. V tomto případě dochází ke krácení pojistného plnění v takovém poměru, v jakém byla pojistná částka vůči pojistné hodnotě. Například ČSOB Pojišťovna se setkává s majetkovým podpojištěním v % případů. 12 Vztah u pojištění na plnou hodnotu můžeme vyjádřit tímto způsobem: pojistné plnění = škoda, pokud pojistná částka pojistná hodnota (plné pojištění), pojistné plnění < škoda, pokud pojistná částka < pojistná hodnota (podpojištění) Doplňkové formy pojištění Doplňkové formy pojištění se běžně kombinují se základními formami škodového pojištění. Využívají se především ze dvou důvodů. Prvním z nich je snaha o větší zainteresovanost pojištěných na pojištění. Jejich zájmem má být snížení počtu a rozsahu škod. Druhým 12 ČSOB Pojišťovna. Podpojištěný majetek má každý desátý [online]. [cit ]. Dostupný z www: 17

18 důvodem je vyloučení nízkých škod z pojistného plnění, aby se pojistitel nemusel zabývat úplně každou, i sebemenší škodou. Mezi doplňkové formy pojištění patří: excedentní franšíza, integrální franšíza, procentní spoluúčast, časová franšíza. Excedentní franšíza je částka, která se odečítá od pojistného plnění určeného na základě jedné ze základních forem škodového pojištění. Pojištěný nedostává část pojistného plnění, a tím participuje na náhradě škody. Integrální franšíza znamená stanovenou částku, do které není pojistné plnění od pojišťovny vyplaceno. Pokud ovšem dojde k překročení částky integrální franšízy, pojistitel již hradí škodu celou. Tato doplňková forma se využívá pro eliminaci drobných škod, které pojišťovna nemusí řešit a vyplácet za ně pojistné plnění. Vyhýbá se tím zahlcení drobnými škodami. Pokud je uplatněna procentní spoluúčast, pojištěný se v případě škody podílí na pojistném plnění částkou, která je stanovena procentem. Například může být procentní spoluúčast nastavena na 10 %. Pojistné plnění tedy bude pouze 90 % škody. Tato doplňková forma se uplatňuje například u havarijních nebo zemědělských pojištění. U havarijního pojištění je často spoluúčast stanovena procentuálně, ale s minimální spoluúčastí. Například spoluúčast 20 %, minimálně ,- Kč. Časová franšíza představuje poněkud odlišnou podobu doplňkové formy pojištění. Na rozdíl od předchozích forem může být uplatňována jak u obnosových, tak u škodových pojištění. Její dopad na pojistné plnění není ve snížení pojistného plnění, ale ve stanovení doby, po kterou není pojistné plnění vypláceno. Časová franšíza může mít dvě podoby. V první variantě se jedná o vymezení určité doby od uzavření smlouvy, kdy není vyplaceno pojistné plnění. Například u pojištění smrti bývá běžné, že pokud nastane smrt do dvou let od uzavření smlouvy, pojistné plnění se nevyplácí. Druhá používaná podoba se uplatňuje u pojištění s vyplácením pojistného plnění po dobu trvání potřeby. Stanovuje se doba, po kterou pojistné plnění není vypláceno. Lze kosntatovat, že se jedná o oddálení vyplácení pojistného plnění. Tato franšíza nachází uplatnění v pojištění přerušení provozu nebo v nemocenském pojištění. 18

19 3 POJIŠTĚNÍ MAJETKU Na základě předchozí kapitoly je možné zařadit pojištění majetku mezi smluvní dobrovolná pojištění. Při uzavření pojistné smlouvy vzniká shoda mezi pojistitelem a pojistníkem na domluvených podmínkách. K ní ovšem nemusí dojít a pojistný vztah nemusí vzniknout, což je dáno právě jeho dobrovolností. Pojištění majetku dále patří mezi riziková a neživotní pojištění. Není známo, jestli ke škodě dojde, a pokud ano, tak v jaké výši bude. Termín pojištění majetku vychází z předmětu pojištění. Majetek, který je věcí nebo souborem věcí, může mít ze zákona pouze formu škodového pojištění. Ostatní majetek může být pojištěn buď ve formě pojištění škodového, nebo obnosového. Pojištění majetku se zabývá pojišťováním rizik a škod, které mohou vzniknout na majetku fyzických nebo právnických osob. Rozsah krytých nebezpečí v pojištění majetku vyplývá z konstrukce pojištění a může být následující: pojištění, které kryje jednotlivé nebezpečí, např. pojištění požáru, pojištění kryjící několik nebezpečí, která jsou vyjmenována v pojistné smlouvě, např. pojištění FLEXA 13 (zahrnuje nebezpečí požáru, úderu blesku, výbuchu, nárazu nebo pádu letadla), pojištění All Risks, tedy pojištění proti všem rizikům při uplatnění výluk uvedených ve smlouvě. Při škodovém pojištění, tedy i při pojištění majetku, bývá pojistné plnění omezeno horní hranicí. Pokud není při uzavírání pojistné smlouvy známa pojistná hodnota majetku, stanovuje se horní hranice limitem pojistného plnění. Pokud je známa pojistná hodnota majetku, stanovuje se jako horní hranice pojistného plnění pojistná částka. Pojistná hodnota může být stanovena několika způsoby: nová hodnota částka, za kterou lze v daném místě a čase pořídit věc stejné nebo srovnatelné kvality, časová hodnota hodnota, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí, vychází z nové hodnoty, u které se přihlíží ke stupni opotřebení či jinému znehodnocení a ke zhodnocení, obvyklá (obecná) hodnota částka, za kterou lze věc pořídit na běžném trhu v daném místě a čase. 14 Smlouva uzavřená v rámci pojištění majetku běžně mívá písemnou formu. Z tohoto důvodu musí obsahovat určení pojistitele a pojistníka, určení oprávněné osoby, specifikaci, zda se 13 FLEXA je anglická zkratka pro Fire (požár), Lightning (blesk), EXplosion (výbuch) a Aircraft (pád letadla). 14 Obvyklou cenu definuje zákon o oceňování majetku (zákon č. 151/1997 Sb.). 19

20 jedná o pojištění škodové či obnosové, vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, výši pojistného, jeho splatnost a informaci, jestli jde o běžné nebo jednorázové pojistné. 15 Zánik smlouvy může nastat z několika důvodů. Některé jsou obecné a platí i pro ostatní druhy pojištění. Mezi ně patří například uplynutí pojistné doby. Může být ale sjednáno, že po uplynutí doby se prodlužuje pojistná smlouva, pokud žádná ze stran smlouvy neoznámí zájem ukončit smluvní vztah. Dalším důvodem k zániku je nezaplacení pojistného. Pokud pojistník nezaplatí pojistné, pojistitel mu pošle upomínku s lhůtou zaplacení (nejméně 1 měsíc). V případě přetrvávajícího nezaplacení dochází k zániku pojištění. Smlouva může skončit také dohodou smluvních stran. Dalšími důvody zániku pojistné smlouvy jsou výpověď nebo odstoupení, které blíže specifikuje zákon o pojistné smlouvě a pojistné podmínky pojišťoven. V neposlední řadě sem patří také zánik pojistného nebezpečí, případně zrušení pojištěné právnické osoby. Specifikem pro zánik smlouvy v pojištění majetku je změna vlastnictví pojištěného majetku, pokud nestanoví smlouva jinak, a zánik pojištěné věci. Druhy pojištění majetku můžeme nejjednodušeji dělit podle dvou kritérií. Buď vznikly na základě nebezpečí, např. pojištění požáru, nebo podle předmětu či zájmu pojištění, např. pojištění strojů. Kapitola je rozčleněna podle zaměření pojistných produktů na pojištění majetku občanů, pojištění majetku podnikatelů a zemědělská pojištění. V rámci těchto tří skupin jsou jednotlivá pojištění členěna především podle předmětu pojištění. V praxi pojišťoven často dochází u pojištění majetku k vytvoření nabídky produktů, které vznikají jak na základě nebezpečí, tak na základě předmětu či zájmu. Lze ale konstatovat, že výrazněji převládají produkty na základě předmětu či zájmu. Zákon o pojišťovnictví v příloze č.1 stanovuje jednotlivá odvětví a skupiny pojištění. 16 Rozdělení vychází ze směrnice Rady č. 73/239/EEC, jejímž cílem byla koordinace právních norem týkajících se pojištění jiných než životních. Česká národní banka vydává pojišťovnám licenci k provozování pojišťovací činnosti a vymezuje povolené činnosti odvětví pojištění. Členění odvětví je kombinací vymezení podle rizik i předmětu zájmu. Následující přehled uvádí jen relevantní odvětví pro pojištění věcného majetku včetně jejich číslování v rámci přílohy zákona. Finanční rizika jsou součástí jiných odvětví, ale v rámci této práce nebudou téměř vůbec zmíněna. 3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech a) motorových, b) nemotorových. 4. Pojištění škod na drážních vozidlech. 5. Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích. 15 Podmínky stanovené zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. 16 Část přílohy zákona, která se týká neživotních pojištění, je uvedena v diplomové práci v příloze A. 20