7PSYCHOLOGIE V EKONOMICKÉ PRAXI Č.3-4/2003, ROČNÍK XXXVIII,STR FAKTOR SOCIÁLNÍ INTERAKCE V KATEGORIZACI PRACÍ
|
|
- Gabriela Kopecká
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 7PSYCHOLOGIE V EKONOMICKÉ PRAXI Č.3-4/2003, ROČNÍK XXXVIII,STR FAKTOR SOCIÁLNÍ INTERAKCE V KATEGORIZACI PRACÍ Z. ŽIDKOVÁ, Zdravotní ústav se sídlem v Brně V současné legislativě je zakotvena povinnost zaměstnavatele hodnotit psychickou zátěž a vyhledávat exponované profese. Práce uvádí přehled subjektivních metodik k hodnocení psychické zátěže, výsledky šetření více než tisíce osob několika profesí se zvýšenými nároky na sociální interakci a diskutuje možná opatření ke snížení stresu ze sociální interakce. Psychologie práce studuje různé druhy pracovní činnosti, hledá, za jakých podmínek je pracovní prostředí pro duševní pohodu člověka nejpříznivější a jaké uspořádání objektivních,ale i subjektivních pracovních podmínek nejlépe odpovídá psychofyziologickým vlastnostem pracovníka. V současné době převládá v náplni psychologa práce spíše hledisko ergonomické, které se zabývá souladem mezi pracovními požadavky a osobními možnostmi pracovníka (jak splnit požadovaný úkol kvalitně, ale s maximální mírou pohody) a hledisko výběrové (jak vyhledat správného pracovníka pro správné místo), v hygienické službě však musí psycholog sledovat v první řadě hledisko epidemiologické. Zjišťuje míru ohrožení duševního zdraví pracovníků, tedy pravděpodobnost, že se u jednotlivce nebo skupiny při vystavení určité psychické pracovní zátěži vyvine či nevyvine porucha či onemocnění. Úkolem oboru mentální hygieny, později psychologie práce, který byl ustaven výnosem hlavního hygienika ČSR v polovině 80-tých let minulého století, byla ochrana duševního zdraví pracovníků. Ke klasické hygieně práce tak přibyl nový faktor psychická zátěž, což znamenalo významný krok v hygienické službě v naplnění ochrany zdraví podle definice kterou stanovila Světová zdravotnická organizace (WHO): zdraví je stav naprosté tělesné, duševní a sociální pohody. Vývoj ekonomiky jednoznačně ukázal, že se zvyšuje počet profesí, které svým charakterem vyvolávají psychickou zátěž, v současných zákonech (29,40) je faktor psychické zátěže obsažen a je povinností zaměstnavatele sledovat psychicky exponované profese. Potřebné podklady pro stanovení účinků psychické zátěže, tj. časové snímky práce, profesiogram (charakteristika objektivních faktorů zátěže) a dopad zátěže na organismus pracovníka, se získávají klasickými metodami psychologie - měřením, inspekcí, klinickým vyšetřením, psychofyziologickým vyšetřením, testy či dotazníky. Jednou z nejjednodušších a nejrychlejších možností, jak postihnout míru psychické zátěže u jednotlivých profesí, je vyšetření pracovní skupiny pomocí dotazníkových metod. V zahraniční literatuře nacházíme velké množství studií, které se zabývají psychickou zátěží vybraných profesí a nepřeberné je i množství metodik, které k tomuto účelu byly vyvinuty. Za všechny uveďme alespoň u nás známou Karasekovu teorii dvou základních faktorů pracovního stresu míry zatížení a míry kontroly, kterou potvrzují studie uskutečněné pomocí Job Contents Questionnaire (18). Jde o komplexní posouzení pracovní činnosti z hlediska psychické, fyzické i sociální zátěže, v současnosti se však častěji objevují odkazy na japonskou verzi dotazníku(11). Z jednodušších, screeningových metodik je možno najít zajímavé odkazy na Swedish Occupational Fatigue Inventory v souhrnné práci Ahsbergové o pracovní únavě (1), který v 20 položkách na pětistupňové škále hodnotí 5 skupin příznaků únavy vlivem pracovní činnosti, Borgovy jednodimenzionální škály k měření intenzity pocitů a míry mentálního i fyzického úsilí (5), či japonskou škálu Subjective Symptoms of Fatigue (41) pro zjišťování únavy ve směně, která má 10 otázek pro každý ze tří faktorů (únava CNS, úbytek motivace, somatické potíže). Jiní autoři volí cestu komplexního hodnocení, jak ukazují rozsáhlý 140 položkový Occupational Stress Inventory (32), zaměřený na výčet
2 faktorů pracovního stresu, rozdělených do tří skupin (pracovní nároky profese, míra osobního úsilí, osobní zdroje ke zvládání stresu), dotazníky Bavorského zemského úřadu pro ochranu práce určující stupeň monotonie, přesycení a fyzické námahy (37) nebo Bolesův dotazník Multiple Resources Questionnaire k subjektivnímu hodnocení nároků na psychické procesy (4). Ke zjišťování spokojenosti a míry zapojení do organizace slouží například stručný a výstižný Organizational Comittment Questionniare (28) o 15 otázkách. Za všechny dotazníky, které slouží ke zjišťování míry vyhoření jako následku pracovního stresu uveďme alespoň ve světě široce používaný Maslach Burnout Inventory (23) a Beverly Potter s Questionnaire, jehož překlad je možno najít i v naší literatuře (10,34). Všechny tyto metody jsou založeny na posouzení faktorů psychické zátěže samotným pracovníkem a vycházejí z dobré shody mezi subjektivním hodnocením pracovního stresu a objektivní zátěží profese (9,46). Při studiu literatury, týkající se pracovní psychické zátěže u nás, lze konstatovat, že existuje málo studií, které by se této problematice věnovaly. Pokud se v literatuře objevuje termín psychická zátěž ve spojení s pracovní činností, jde vesměs o teoretické studie, zabývající se příčinami, následky a možností intervence, málo autorů se však zabývá posouzením míry psychické zátěže v různých profesích, ať již na základě profesiografického schématu, či použitím dotazníkových metod. Nejčastěji se objevují studie používající osvědčený Meisterův dotazník (12,14,24,25,46), který převzal jako základní metodu k vyšetření souborů profesí i metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky na ochranu zdraví z hlediska psychické zátěže (31). Při sledování směnové únavy je užíván Mikšíkův dotazník SUPOS (22,27,42), česká úprava dotazníku Subjective Symtoms of Fatigue SPÚ (8,12,17), Grandjeanova grafická škála (8,17) objevil se i pokus zavést do praxe starší Platonovův dotazník chronické únavy v rozšířené úpravě Sedláka (38,45). V poslední době se stává populárním zjišťovat pomocí různých dotazníků stupeň vyhoření v profesích se zvýšenými nároky na komunikaci a interakci s lidmi (2,7,21,35,36,47). Kategorizace pracovních stresorů zůstává u výčtu stresujících okolností pracovní činnosti, nezjišťuje však dopad těchto stresorů na psychiku pracovníka (16,33,39). Meisterův dotazník tak u nás zůstává stále nejrozšířenějším nástrojem k hodnocení dopadu pracovní zátěže na psychiku pracovníka. Faktor sociální interakce v kategorizaci Kategorizace prací (40) a Nařízení vlády k ochraně zdraví pracovníků (29) obsahuje v současné legislativní úpravě tyto faktory psychické zátěže: vnucené tempo, monotonie, směnový režim, časový tlak, sociální interakce a jiné nespecifické faktory, které posuzuje psycholog práce. Největší diskusi v odborných kruzích a také nejvíce otázek ze strany zaměstnavatelů jsme zaznamenali k posuzování faktoru sociální interakce, která je v části B) Nařízení vlády (29) definována takto: Sociální interakcí se rozumí vztahy a aktivity v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci. Příkladem intenzivních sociálních interakcí jsou pracovní činnosti spojené s interakcí s osobami sociálně narušenými, nepřizpůsobivými, s osobami vyžadující zvláštní péči, s osobami psychicky alterovanými apod. Vysoký stupeň tohoto faktoru se vyskytuje při výkonu profesionální činnosti spočívající v usměrňování chování druhých osob, které mají narušené sociální normy chování nebo vyžadují zvláštní způsob péče a interakce. Významný je tento faktor při práci s vysokou pravděpodobností a četností interpersonálních konfliktů a práce v sociální izolaci bez možnosti styku s lidmi v trvání více než 50% směny. Praxe ukázala, že někteří zaměstnavatelé chápou jako práci s nároky na sociální interakci každou práci, při níž dochází k jednání s klientem, zákazníkem apod. Jiní naopak vidí ztíženou interakci pouze v jednání, kde vzniká možnost ohrožení nebezpečnou osobou. Existuje nepřeberné množství profesí (zdravotnictví, školství, úřady), kde je komunikace s druhými důležitým faktorem pracovní činnosti a všechny tyto profese žádají ocenění míry zatížení sociální interakcí. Traduje se, že pracovníci, kteří jsou opakovaně vystaveni komunikačně exponovaným situacím, trpí podle různých průzkumů mnohem častěji syndromem vyhoření, mají větší fluktuaci a stresující prostředí se může projevit i na jejich
3 větší nemocnosti. Kriteria stanovená nařízením vlády jsou poměrně vágní a vyžadují v mnoha případech doplnění psychologickým posouzením. Jednou z možností, jak získat údaje o míře psychického zatížení pracovníků je sledovat subjektivní odezvu na zátěž pomocí dotazníků. Jako příspěvek k diskusi, jak snášejí zátěž své profese pracovníci, v jejichž náplni práce je obsažena sociální interakce zde proto přinášíme výsledky souhrnného výzkumu. Metoda Meisterův dotazník slouží k hodnocení odezvy pracovních skupin na psychickou zátěž. Dotazník vytvořil W.Meister v roce 1975, byl po mnoho let ověřován hygienickou službou a v současné době se používá jeho upravená verze z roku Jeho předností je stručnost,srozumitelnost pro respondenty a dobrá reliabilita. Hodnocení výsledků se provádí při šetřeních psychické pracovní zátěže za celou skupinu pracovníků jedné profese, je však možno provést i individuální vyhodnocení pomocí 10 stenů a vyčlenit tak jednotlivce, kteří vnímají zátěž své profese jako nízkou či nadměrnou. Pro zvýšení spolehlivosti výpovědi jsou do vyšetření vybíráni pracovníci s praxí delší než 1 rok, tedy již v profesi adaptovaní. Dotazník má 10 položek, které se člení do tří faktorů: I.přetížení, II. jednostrannost, III. nespecifický faktor - stresová reakce na pracovní zátěž. Pro vyhodnocení jsou stanoveny kritické hodnoty mediánů položek a průměrné hodnoty faktorů. Jejich dosažení nebo překročení svědčí pro nadměrnou zátěž v dané oblasti. Výsledky studií provedených pomocí Meisterova dotazníku jsou shrnuty ve skriptech, věnovaných metodám hodnocení psychické pracovní zátěže i v dalších publikacích (12,13,14,15,17,20,35,36,44,46,47). Sledované soubory Vyšetřili jsme soubor 1076 osob různých profesí, ve kterých se předpokládá zvýšená zátěž sociální interakcí. Celý soubor zahrnoval tyto profesní skupiny: sestry anesteziologickoresuscitačního oddělení (ARO, n = 17), sestry dětských domovů (DD, n = 64), střední zdravotní personál domovů důchodců (DDU, n = 107), anesteziologické sestry operačních sálů (ANEST, n = 19), střední zdravotní personál léčeben dlouhodobě nemocných (LDN, n = 35), učitelky mateřských škol (MŠ, n = 168), střední zdravotní personál psychiatrie (PSYCH, n = 183),učitelé středních škol (SŠ, n = 23), pracovníci institucí, kde byla základem práce s klientem (úřady práce, finanční úřady, banky, pracovníci městské správy sociálního zabezpečení, apod. - ÚŘ, n = 318), učitelé základních škol (ZŠ, n = 142). V rámci anonymity jsme sledovali pouze pohlaví (uvedlo 1044 osob, z toho bylo pouze 21 mužů), věk (uvedlo 702 osob,průměrný věk byl 42 let) a délku praxe v profesi (uvedlo 791 osob, průměrná praxe byla 17 let). Vzhledem k tomu, že věk a praxe se neukázaly být ve vztahu s dalšími sledovanými údaji, dále jsme s nimi nepracovali. Údaje byly vyhodnoceny pomocí analýzy rozptylu ve statistickém programu EPI INFO, verze 5, určeném pro epidemiologické studie. Výsledky Graf 1. uvádí průměrnou hodnotu faktoru přetížení v jednotlivých profesích. Z grafu vyplývá, že se v negativním hodnocení pocitu přetížení vydělily dvě skupiny - sestry ARO a učitelé základních škol. Monotonie byla u všech sledovaných souborů velmi nízká, a jediný soubor s vysokou percepcí monotonie představovaly sestry LDN (Graf 2). Průměrné hodnoty třetího, nespecifického faktoru Meisterova dotazníku, zaměřeného na stresovou odezvu,jsou uvedeny v grafu č. 3. a potvrzují zvýšenou psychickou zátěž u tří skupin sester ARO, sester LDN a učitelů základních škol, u žádného souboru však nepřesahují kritické hodnoty. Z hlediska individuální diagnostiky po převodu hrubých skórů do deseti stenových skupin je možno konstatovat, že se běžně v souborech vyskytuje přibližně 5 % osob s výrazně negativní percepcí pracovního stresu ( sten 8-10), u učitelů základních škol a sester LDN je to více než 10 %.
4 Kritické hodnoty mediánu v jednotlivých položkách dotazníku pro celý soubor sledovaných profesí uvádí tab.2. V tabulce jsou vyznačeny mediány, které dosahují nebo přesahují kritické hodnoty, v celém souboru je to časový tlak, zatěžující zodpovědnost, psychická únava a značně negativně je hodnocen pocit dlouhodobé únosnosti práce při dlouholetém výkonu profese. Při rozboru jednotlivých položek dotazníku jsme zjistili, že ve vnímání zátěže existují mezi soubory výrazné rozdíly, stručně jsme je shrnuli v téže tabulce. Učitelé základních škol a sestry ARO vysoce negativně hodnotí pocit časového tlaku při práci, v hodnocení zatěžující zodpovědnosti uvádějí naopak příznivější hodnocení než ostatní profese sestry dětských domovů, domovů důchodců a úředníci. Jednotvárnost jako zatěžující faktor pociťují pouze sestry LDN a to ve dvou položkách malá motivace a monotonie. Důsledkem pracovní zátěže jsou pocity stresu a nadměrné únavy ve směně, které sledují poslední čtyři položky dotazníku. Silné pocity nervozity se vyskytují u sester ARO, sester LDN,personálu domovů důchodců a učitelů základních škol. Naproti tomu nízký stupeň psychické únavy uvádějí anesteziologické sestry, učitelky mateřských škol a pracovníci úřadů. Ze všech sledovaných souborů se učitelky mateřských škol, učitelé středních škol a úředníci domnívají, že práci bez úbytku výkonnosti zvládnou vykonávat dlouhodobě, nejsilnější pocity úbytku výkonnosti mají sestry LDN. Medián vyjadřuje průměrnou hodnotu, při rozboru procentuálního zastoupení negativního hodnocení zátěže v jednotlivých položkách jednoznačně vystupují učitelé základních škol, kteří negativně hodnotili 5 položek dotazníku (dvě třetiny uvedly silný pocit časového tlaku, téměř polovina zatěžující zodpovědnost a pocit úbytku výkonnosti, třetina psychickou ochablost a čvrtina nervozitu). Jako druhá ohrožená skupina se vydělily sestry ARO, kde téměř dvě třetiny osob uvedly pocit časového tlaku a třetina vysokou zatěžující zodpovědnost. V položce, zaměřené na pocity monotonie se objevilo výrazně negativní hodnocení u sester LDN, kde svou práci považovaly za otupující dvě třetiny z nich. Pro dokreslení odezvy organismu na psychickou zátěž jsme sledovali dotazníkem BO (10) průměrnou hodnotu a procento osob se silným syndromem vyhoření. Dotazník jsme bohužel nepoužili u všech souborů, ale i tak je patrno z tabulky, že jeho výsledky dobře kopírovaly výsledky Meisterova dotazníku. Diskuse a závěr Zátěž, kterou přináší jednání s lidmi, má nezanedbatelný vliv na pohodu a psychické i somatické zdraví pracovníků. V posledních dvou desítkách let se objevilo množství publikací, které se zabývají syndromem vyhoření jako zdravotním důsledkem stresu v tzv. pomáhajících profesích, kde se předpokládá úzký kontakt s lidmi. To byl pravděpodobně jeden z důvodů, které vedly k zařazení faktoru sociální interakce do kategorizace prací, vyhlášky, která zaměstnavateli ukládá vyhledávat a odstraňovat rizika na pracovišti. Bylo proto zajímavé zpracovat údaje o psychické zátěži pracovníků v tomto směru exponovaných profesí. Z našich výsledků vyplynulo, že pracovníci, kteří mají v náplni práce jednání s lidmi, se jako celek neliší v hodnocení psychické zátěže od populační normy, získané na téměř dvou tisících osob (46). Vydělily se tři profese, kterým by bylo třeba věnovat zvýšenou pozornost učitelé základních škol, sestry anesteziologicko-resuscitačních oddělení (ARO) a sestry léčeben dlouhodobě nemocných (LDN). Pracovní zátěž zde, jak vyplývá z rozboru našich výsledků, je však spíše způsobena přetížením úkoly a pocitem zodpovědnosti za důsledky chybného jednání, případně naopak zatížením jednotvárností práce, než důsledkem nároků na sociální interakci. V každé z deseti profesí, které jsme sledovali, se také vyskytovalo minimum osob, které uváděly takové problémy a konflikty související s pracovní činností, aby dosahovaly úrovně stresu (5% osob z celého souboru, rovnoměrně zastoupených v každé profesi) a kromě učitelů základních škol i minimum osob se syndromem vyhoření. Je možno tedy uzavřít, že sociální interakce nebyla svou povahou zásadní faktor, který přispíval ke zvýšené percepci zátěže a že u vytipovaných profesí jde spíše o spolupůsobení komplexu pracovních podmínek, který zvyšuje pracovní stres nad běžnou míru.
5 Předností screeningových šetření pomocí dotazníků je, že odhalují psycho-sociální problémy na pracovišti a jejich dopad na psychický stav pracovníků. Nedostatkem je, že chybí údaje o dopadech na zdraví pracovníků, co se týče nespecifické nemocnosti, psychiatrických problémů či frekvence rizikového chování jako selhání strategie zvládání stresu (zneužívání léků, kouření, alkohol). Bohužel také chybí možnost srovnání se studiemi, zaměřenými na profese, které byly dříve taxativně vyjmenovány jako profese se zátěží sociální interakcí (13) pracovníci vězeňské služby, pracovníci protialkoholních či protinarkotických zařízení, pedagogové diagnostických ústavů, revizoři, exekutoři, řidiči prostředků hromadné dopravy ve velkých městech (26), kde podobná šetření nebyla prováděna. Faktor sociální interakce tak, jak je definován v Nařízení vlády 523/2001 Sb.(29), je konstruován v prvé řadě k zařazení pracoviště do vyšší kategorie na základě nezvladatelnosti a nebezpečnosti osob (ohrožení druhou osobou). Je však také dána možnost individuálního posouzení pracovní činnosti z hlediska pravděpodobnosti a četnosti výskytu konfliktních situací, které snižují duševní pohodu. Stále častěji se poukazuje na fakt, že některá pracoviště mohou být charakteristická klientelou,která má tendenci nedodržovat společenské normy a chovat se agresivně nejen slovně, ale i fyzicky (3,6,43). Posouzení psychické zátěže pro účely kategorizace patří proto do rukou odborníků, nejlépe z oblasti pracovního lékařství, kteří mají dodat podklady o míře působení určitého faktoru psychické zátěže na pracovišti. Zařazením do kategorie však práce pro zaměstnavatele začíná, nikoliv končí. Pokud jde o činnost se zvýšenými nároky na sociální interakci, vyplývá z toho pro zaměstnavatele povinnost hledat a uplatnit opatření ke snížení psychické zátěže, jsou-li možná (a v oblasti psychické zátěže obvykle jsou), ne pouze mechanicky pracoviště zařadit do vyšší kategorie. Takové zjednodušující tendence - odůvodnění vyšší kategorie tím, že se na pracovišti vyskytují stresy - se u zaměstnavatelů vyskytly. Opatření ke snížení zátěže spočívají v úpravě pracovních podmínek a jsou velmi dobře teoreticky zpracované, stačí je pouze uvést do praxe. Jednou z možností snížení zátěže je zvýšení pracovní flexibility zaměstnance a možnost rotace či zaměnitelnosti pracovníků v jedné organizaci,velmi efektivní jsou školení a individuální výcviky pracovníků zaměřené na jednání s lidmi a posílení schopnosti zvládání konfliktních situací (30), důležitým sociálním motivátorem zaměstnanců je i možnost zvyšování kvalifikace s rozšířením pracovní náplně. Pro organizaci je obvykle při troše úsilí řešitelnou záležitostí vstřícnost k individuálnímu rozložení pracovní doby s ohledem na potřeby zaměstnanců (samozřejmě v rámci možností zajištění provozu), zvláště proto, že ve většině pomáhajících profesí pracují převážně ženy, kterým přispívá k přetížení druhá směna doma. K tomu patří i úprava režimu pracovních přestávek v průběhu směny či vhodné střídání činností tak, aby sociální stresory nebyly nakupeny v jednom časovém úseku nebo dni. U tohoto organizačního opatření se však setkáváme často se lpěním na tradicích a neochotou zaměstnavatelů a bohužel i zaměstnanců tak dlouho zkoušet nové postupy, až se dosáhne zvýšení psychické pohody. Nejbolavějším problémem je v některých profesích vysoký počet klientů na příslušného pracovníka, který přispívá ke konfliktnosti jednání vytvářením časového tlaku - na některé profese, kde se vyskytla zvýšená psychická zátěž, jsme opakovaně poukazovali (47). Ergonomické řešení jednacího místa je poslední, ne však méně důležitou oblastí, která může výrazně změnit prostředí sociální interakce na jedné straně bariéry a přepážky sloužící k oddálení pracovníka v případech jednání s konfliktní klientelou, na druhé straně prostředí vyvolávající relaxaci a klid při jednání s člověkem ve stresu, netradiční rozmístění lavic v učebnách a přístup k výuce ve školství, ergonomické vybavení nemocnic k zlepšení pohody ošetřovaného pacienta a tím jeho kontaktu s personálem to jsou pouze některé návrhy na zkvalitnění atmosféry sociální interakce. Teprve využití všech možných opatření pro snížení stresu dává smysl posuzování faktorů psychické zátěže a konečnému zařazení prací do kategorií.
6 Literatura 1. Ahsberg, E.:Perceived Fatigue related to work, University of Stockholm, Bartlova, S. a kol. Syndrom vyhoření na exponovaných pracovištích.sestra 7 8, 2001,s Bendl, S.: Džungle před tabulí Boles, D.B. a kol.: The Multiple Resources Questionnaire (MRQ). Abstract and summary of the article in the Proceedings of the Human factors and Ergonomics society. 5. Borg,G.:Borg s perceived exertion nad pain scales.champaign: Human Kinetics Publisher, Cikrt, M.: Násilí na pracovišti - úvodní slovo. České pracovní lékařství, 3, 2002, s Eger, L., Čermák, J.: Hodnocení burnout efektu u souboru českých učitelů. Pedagogika, roč. XLX, 1, 2000, s Gerontologické dny. Sborník přednášek, ČSVTS Ostrava, září Grandjean,E.P.Fatique and Stress in Air Traffic Controllers. Ergonomics, 14,1971, č. 1, s Henning, C., Keller, G.: Antistresový program pro učitele, Praha, Portál, Higashiguchi K. a kol.: Burnout and Related Factors among Hospital Nurses. J.Occup Health,1999,41, Hladký,A.a kol.:zdravotní otázky zátěže a stresu. Skripta UK, Praha, Hladký,A.,Matoušek,O.: Standardní metodika pro hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska neuropsychické zátěže. AHEM, příloha č.2., Hladký, A., Židková, Z.: Metody hodnocení psychosociální pracovní zátěže, skripta UK, Praha, Hlávková, J., Blažková, V.: Práce učitelů a zdraví. Psychologie v ekonomické praxi,1-2, 1999, XXXIV, s Holeček, V.: Aplikovaná psychologie pro učitele. Plzeň, ČZU, Hrubá, D, Židková, Z.: Pracovní podmínky při operaci řetízkování, Pracov.Lék., 41,1989,2, s Karasek, R.: Job demands, job decision latitude, and mental strain: Implications for job redesign. Administrative Science Quarterly 1979;24: Kožená, L.,Matoušek, O.: Důsledky psychického pracovního stresu pro výkonnost a zdravotní stav. České pracovní lékařství, 1, 2001, s. 20. Lebenhart, P. a kol.: Pracovní expozice inhalačním anestetikům a vliv na vybrané psychické funkce. Pracov.Lék.,51,1999,2, s Libigerová, E.: Syndrom profesionálního vyhoření. Praktický lékař,79,1999,4, s Linhart, L.: Rozvoj profesionálních kompetencí sociálních pracovníků. Magistrát města Brna, Brno, 2001, Maslach, Ch.,Jackson, S.E.: MBI-Human Services Survey. Consulting Psychologists Press,Inc., Palo Alto,, USA, Matoušek, O.: Subjektivní hodnocení pracovních podmínek a jeho využití v oblasti BOZP.Bezpečnost a hygiena práce 1 2,2001, s Metodický pokyn KHS II/1/00 ze dne k posuzování psychické a zrakové zátěže.krajská hygienická stanice, Brno, Metodický pokyn pro zařazování prací do kategorií v městské hromadné dopravě. Pokyn hlavního hygienika ČR ze dne Mikšík, O.,Břicháček V.: K postihování struktury a dynamiky psychických stavů subjektivní posuzovací škálou SUPOS 7. Čs. Psychol., 28,1984, 6, s Mowday, R.T., Steers,S R.M., Porter, L.. W., "The measurement of organizational commitment", Journal of Vocational Behavior, 1979, 14, Nařízení vlády č. 523/2002, částka 180/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci 30. Nečas, S. Lidský faktor a bankovní bezpečnost.it právo,
7 31. Odborné usmernenie MZ SR č. 3506/2001, ŠZÚ SR ze dne , ktorým se podrobnějšíe upravuje postup organov na ochranu zdravia a štátnych zdravotných ústavov pri vyhlasovaní rizikových prác z hladiska psychickej záťaže. 32. Osipow, S.H.: Occupational Stress Inventory - Revised (OSI-R). Psychological Assessment Resources; USA, Paulík, K.: Co obtěžuje učitele různých typů škol. Učitelé a zdraví 1, 1998, s Potter, B.A.: Jak se bránit pracovnímu vyčerpání, Votobia, Olomouc, s. 35. Roubalová, V.:Psychická a zraková zátěž sálových sester.časopis společnosti instrumentářek. 2, Roubalová, V.,Židková Z.:Psychická zátěž anesteziologických sester. Časopis společnosti instrumentářek 1, Richter, G.: Psychische Belastung und Beanspruchung. Stress, psychische Ermüdung, Monotonie, psychische Sättigung. Bremerhaven: Wirtschaftsverlag NW 2000, 3. überarbeitete Auflage. Schriftenreihe der Bundesanstalt für Arbeitsschutz und Arbeitsmedizin, Fa 36) 38. Sedlák, J. Brněnská modifikace dotazníku K.K.Platonova, Čs.Psychol., 1969,1, s Trachtová, E.: Stresogenní faktory v práci sestry. Sb.: Stres zdravotníků, Karlovy Vary, Galén, Praha 1998, s Vyhláška MZ ČR č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitostí hlášení prací s asbestem a biologickými činiteli. 41. Yoshitake, H. (1971): Relations Between the Symptoms and the Feeling of Fatigue. Ergonomics, 14, Zelená, A. a kol.: Zátěž a její prevence u operátorů v energetice. Zprávy VÚPs,sv. č. 82 Praha, 1988, 90 s. 43. Žadatelé o sociální dávky začínají ve frontách pomalu ztrácet nervy. Právo, Žaloudíková, Iva: Příspěvek k neuropsychické zátěži učitelů.sb.: Učitelé a zdraví 3, Brno 2001 s Židek, V.: Psychologické otázky únavy a vyčerpání. Diplomová práce PedF MU, Brno, 2001,72 s. 46. Židková, Z.: Využití dotazníkových metod k hodnocení psychické zátěže. České pracovní lékařství 3, 2002, Židková, Z. a kol.:psychická zátěž zaměstnanců v pomáhajících profesích ve zdravotnictví. České pracov. Lék., 2,2001,1, s.4 8 PhDr.Zdeňka Židková, Uzbecká 26, Brno
8 Tabulka 1: Mediány položek Meisterova dotazníku, kritické hodnoty, jejichž překročení znamená vysokou psychickou zátěž při práci a rozdíly mezi soubory ( v tabulce jsou uvedeny pouze kritické hodnoty mediánů,které se liší od mediánu celého souboru) Položka CS K.H. Rozdíly v mediánech souborů I.Přetížení Časový tlak 3+ 3 ARO (4++), ZŠ (4++) Zodpovědnost 3+ 3 DD(2),DDU(2),UŘ (2) Konflikty v práci 2 2,5 II.Monotonie Malé uspokojení 2 2,5 LDN (3+) Otupující práce 2 2,5 LDN (4+) Monotonie 1 2,5 III.Stresová odezva Nervozita 2 3 ARO(3+),DDU(3+), LDN(3+),ZŠ(3+) Přesycení 2 3 ZŠ (2,5) Únava 3+ 3 ANEST(2),MŠ(2),UŘ(2) Úbytek dlouhodobé výkonnosti 3++ 2,5 MŠ(2),SŠ(2),UŘ(2), LDN(4++) Vysvětlivky: K.H.=kritická hodnota, CS = celý soubor (N =1076) Profese jsou uvedeny zkratkami, plný název profese je uveden v tab.2. Tabulka 2: Průměrné hodnoty dotazníků BO (překročení kritické hodnoty 40 indikuje zvýšené problémy spojené s vyhořením v profesi) a procento osob, které udávaly syndrom vyhoření Profese Syndrom vyhoření Průměrná hodnota Procento osob
9 Přetížení průměrná hodnota ARO - - DD 37,2 4,6 DDU 33,7 0,9 ANEST 37,4 4,8 ARO DD DDU ANEST LDN MŠ PSYCH SŠ ÚŘ ZŠ LDN 37,5 5,7 MŠ 33,1 1,2 PSYCH 37,3 5,9 SŠ - - UŘ - - ZŠ 37,2 8,4 Vysvětlivky: ARO = sestry anesteziologicko-restitučních oddělení,dd = sestry dětských domovů, DDU střední zdravotnický personál domovů důchodců, ANEST = anesteziologické sestry, LDN = střední zdravotnický personál léčeben dlouhodobě nemocných, MŠ = učitelky mateřských škol, PSYCH = střední zdravotnický personál psychiatrické léčebny, SŠ = učitelé středních škol, UŘ = pracovníci úřadů a podniků, kde je vyžadován styk s klientelou, ZŠ = učitelé základních škol Graf 1. Průměrné hodnoty faktoru přetížení Meisterova dotazníku u jednotlivých souborů profesí ( graficky je vyznačena kritická hodnota) Vysvětlivky: Profese jsou uvedeny zkratkami, plný název profese je uveden v tab.2
10 Stresová Monotonie odezva průměrná průměrná hodnota hodnota Graf 2. Průměrné hodnoty faktoru monotonie Meisterova dotazníku u jednotlivých souborů profesí ( graficky je vyznačena kritická hodnota) Vysvětlivky: Profese jsou uvedeny zkratkami, plný název profese je uveden v tab.2 ARO ARO DD DD DDU DDU ANEST ANEST LDN LDN MŠ MŠ PSYCH PSYCH SŠ SŠ ÚŘ ÚŘ ZŠ ZŠ Graf 3. Průměrné hodnoty nespecifického faktoru stresové odezvy Meisterova dotazníku u jednotlivých souborů profesí ( graficky je vyznačena kritická hodnota) Vysvětlivky: Profese jsou uvedeny zkratkami, plný název profese je uveden v tab.2
11
Pavlíčková Lenka,Tůmová Pavlína Kardiologická JIP,FN Plzeň
Pavlíčková Lenka,Tůmová Pavlína Kardiologická JIP,FN Plzeň vlastní zkušenost v současné době aktuální a zajímavé téma Cílem : Porovnat vliv pracovní činnosti na psychiku a životní styl všeobecných sester
Vaším úkolem je u každé otázky zakroužkovat odpověď, která nejvíce vystihuje Vaše pocity při práci.
HPZ (Meister) Vaším úkolem je u každé otázky zakroužkovat odpověď, která nejvíce vystihuje Vaše pocity při práci. 5 - ano, plně souhlasím 4 - spíše ano 3 - nevím, někdy ano, někdy ne 2 - spíše nesouhlasím
Posouzení pracovní zátěže dle doby jízdního výkonu u strojvedoucích metra
Posouzení pracovní zátěže dle doby jízdního výkonu u strojvedoucích metra Státní zdravotní ústav PhDr. V. Blažková, MUDr. J. Jeřábek, CSc. P. Malá, J. Nováková Cíl studie Posouzení pracovní zátěže strojvedoucích
Výstupy z dotazníkového šetření mapujícího rizikové chování v pražských školách z pohledu pedagogů
Výstupy z dotazníkového šetření mapujícího rizikové chování v pražských školách z pohledu pedagogů Průzkum realizovalo Centrum sociálních služeb Praha odd. Pražské centrum primární prevence. Ve spolupráci
Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
Vývoj legislativy k hodnocení psychické a senzorické zátěže
Vývoj legislativy k hodnocení psychické a senzorické zátěže V následujícím přehledu je zachycen vývoj legislativy v oblasti kategorizace psychické zátěže, který počal Standardní metodikou AHEM v roce 1990
Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků při profesní organizaci ČAS. Sněm předsedkyň, Praha Jindra Kracíková
Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků při profesní organizaci ČAS Sněm předsedkyň, Praha 16.11.2013 Jindra Kracíková Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků - složení Bc. Jindra Kracíková Jindřiška
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
PSYCHOSOCIÁLNÍ RIZIKA NA PRACOVIŠTI - PŘEHLÍŽENÝ PROBLÉM?
PSYCHOSOCIÁLNÍ RIZIKA NA PRACOVIŠTI - PŘEHLÍŽENÝ PROBLÉM? MUDr. Vladimíra Lipšová Mgr. Kateřina Bátrlová SZÚ Praha, Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Vždy k mání... https://www.napofilm.net
Bezpečnost a ochrana zdraví; Zdravotní pojištění, zdravotní péče Normy:
Název předpisu: Vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických
TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE
Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia
OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER
OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem PhDr. Hana Plachá Výběr tématu Důvod výběru: Práce v oboru více jak 35 let Zájem o problematiku profese
Prevence pracovních rizik při práci se zobrazovacími jednotkami
Prevence pracovních rizik při práci se zobrazovacími jednotkami Hodnocení transpozice směrnice 90/270/EHS a její implementace na pracovištích v ČR Alena VALEČKOVÁ Z. Šmerhovský, O. Vencálek, J. Hlávková,
VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu
VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Zdroje stresu John Doe john.doe@example.com 18. září 2018 Dostává se Vám do rukou výstup z dotazníku Zdroje stresu. Dotazník se zaměřuje na zmapování možných zdrojů zátěže (stresory) a
Jana Šeblová. Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011
Jana Šeblová Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011 PSYCHOLOGICKÁ RIZIKA ARS PTSP Po vystavení kritické události Záchranáři odolnější než běžná populace Profesní expozice význam vzdělávání, nácviku dovedností,
Ergonomie v prevenci pracovních rizik nová legislativa 3. ergonomická konference, Brno
Ergonomie v prevenci pracovních rizik nová legislativa 3. ergonomická konference, Brno MUDr. Jana Hlávková SZÚ, Centrum pracovního lékařství Praha 2008 Nejvýznamnější úkol ergonomie v prevenci pracovních
Alternativní metody vyučování nové možnosti.
ALTERNATIVNÍ METODY VZDĚLÁVÁNÍ NOVÉ MOŽNOSTI Akreditovaný vzdělávací kurz v rámci DVPP. Akreditace udělena od 23.4.2010 do 19.9.2013 Č.j.: 10458/2010-25-295 1. Název vzdělávacího programu: Alternativní
Využití projektu SLIC 2012
Využití projektu SLIC 2012 Jaké je psychosociální klima ve vašem podniku? MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ, Santé s.r.o. Obsah prezentace: Psychosociální rizika Metodika, materiály Zkušenosti z výrobního podniku
Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie
Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Psychologie práce, organizace a řízení NMgr. obor Psychologie 1 Předmět a metody psychologie práce a
Možnosti a postupy snižování stresu na pracovišti: příklady z evropské praxe
Možnosti a postupy snižování stresu na pracovišti: příklady z evropské praxe Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Praha Centrum pracovního lékařství e-mail: nfnt@szu.cz Konzultační den SZÚ 21.6.2007 Jak
ZAVÁDĚNÍ PREVENTIVNÍCH PSYCHOLOGICKÝCH PROGRAMŮ V ZZS
ZAVÁDĚNÍ PREVENTIVNÍCH PSYCHOLOGICKÝCH PROGRAMŮ V ZZS Psychosociální aspekty při zásahu záchranných složek Hradec Králové, 25. října 2006 Jana Šeblová ÚSZS Středočeského kraje Vladimír Kebza Státní zdravotní
SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM
SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty
KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín
KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Příloha 7
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Dotazník pro metodika školního stravování Příloha 2 Dotazník pro pracovníka pověřené obce Příloha 3 Dotazník pro ředitel/ku školy, který/á má v organizační struktuře školní jídelnu
8 PŘÍLOHY. PŘÍLOHA A: Schéma 1 Faktory pracovního stresu (vlastní zpracování) Individuální faktory. Organizační faktory.
8 PŘÍLOHY PŘÍLOHA A: Schéma 1 Faktory pracovního stresu (vlastní zpracování) Individuální faktory Organizační faktory Komplexní faktory 128 PŘÍLOHA B: Tabulka 1 Hodnocení profesních typů (přeloženo dle
Kategorizace prací. MUDr. Anežka Sixtová
Kategorizace prací MUDr. Anežka Sixtová Kategorizace prací účelem kategorizace je primární prevence a motivace zaměstnavatelů ke zlepšování pracovních podmínek, tak aby byly škody na zdraví zaměstnanců
PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ
PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích ÚVOD Program Nekuřácké zdravotnictví byl na SZŠ Svitavy zahájen ve školním roce 2001/2002 v prvním
Pracovní zátěž KDV0152_sazba.indd 69 KDV0152_sazba.indd :11: :11:34
Pracovní zátěž 70 Pracovní zátěž Zátěž Pracovní vytížení pedagogů Pracovní zátěž v pedagogických profesích je různorodá. objekt zájmu (médií) Zde jen pro ukázku vybíráme dvě profesní skupiny: učitele a
1.1 ruce (fyzický nátlak) 1.2 nohy (fyzický nátlak) 1.3 ústa (psychický nátlak) 2.1 plášť projektilu během doby letu střely
Odborný termín nebezpečné místo nebezpečný prostor následek riziko míra rizika opatření Praktický příklad 1.1 ruce (fyzický nátlak) 1.2 nohy (fyzický nátlak) 1.3 ústa (psychický nátlak) 2.1 plášť projektilu
Zápis z 5. diskusního fóra skupiny č. 3 Sociálně terapeutické dílny, Centra denních služeb, Služby následné péče
Diskusní fórum pracovní skupiny č. 3 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0000969 Zápis z 5. diskusního fóra skupiny č. 3 Sociálně
Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání.
Krajská hygienická stanice v Ostravě GRANT IGA MZ ČR č. NJ/6139-3 Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Šlachtová H., Šplíchalová
Bc. Jana Nedbalová KHS PK. Zdravé děti, zdravý kraj Olomouc 30.9.2009
Bc. Jana Nedbalová KHS PK Zdravé děti, zdravý kraj Olomouc 30.9.2009 1. Situace aktuálně 2. Podpora ŠPZ na úrovni kraje a obcí 3. Ministudie - má ŠPZ na ZŠ smysl v době uplatňování RVP? VÝCHODISKA: Uznáváme,
Nabídka AQE advisors, a.s. Rozvoj psychologicko-manažerských dovedností ve zdravotnických profesích
Nabídka AQE advisors, a.s. Rozvoj psychologicko-manažerských dovedností ve zdravotnických profesích 1 OBSAH 1. PŘEDSTAVENÍ NABÍDKY AQE ADVISORS... 3 2. POPIS KURZŮ... 4 2.1. Efektivní komunikace s pacientem...
VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
Podpora pracovníků při nadlimitní stresové zátěži. Mgr. Dana Vaňková
Podpora pracovníků při nadlimitní stresové zátěži Mgr. Dana Vaňková Pilotní projekt Rok 2010 - ve FNHK pilotní výzkumné šetření (pracovní zátěž onkologických sester a způsoby jejich profesní podpory) Realizace:
Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství
Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén
Psychosociální rizika a jejich řešení Psychosocial risks and their solutions
Psychosociální rizika a jejich řešení Psychosocial risks and their solutions Lenka Čermáková Labour office Nový Bor - TUNED Berlin 16th March 2017 Základní informace o České republice: Basic info about
ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU
ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích úředníků měst,
Malí podnikatelé v zemědělství
Malí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Rozložení soubor podle zastoupení mužů a žen. Mezi malými zemědělskými podnikateli převládají muži, představují 84% respondentů (viz Příloha 2, graf č.1).
BAROMETR ZDRAVOTNICTVÍ 2019
Zvyšování bezpečnosti, kvality a efektivity ve zdravotnictví Průzkum mezi řediteli nemocnic ve Slovenské republice a v České republice BAROMETR ZDRAVOTNICTVÍ 2019 METODIKA PRŮZKUMU Sběr dat Kvantitativní
Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno
Zdraví a jeho determinanty Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, 625 00 Brno Zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady
VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
Obsah. Hlavní závěry z výzkumu Monitoring institucionální výchovy. Úvazky pracovníků pomáhajících profesí
Hlavní závěry z výzkumu Monitoring institucionální výchovy Obsah Úvazky pracovníků pomáhajících profesí A. Podíl úvazků jednotlivých pomáhajících profesí... 4 Kvalifikovanost a doplňování kvalifikace A.
Závěrečné výsledky. Posouzení psychosociálních rizik Kampaň 2012 Evropské inspekce SLIC PhDr. Renata Hacklová
Závěrečné výsledky Posouzení psychosociálních rizik Kampaň 2012 Evropské inspekce SLIC 2012 PhDr. Renata Hacklová Cíl šetření získat orientační představu o zátěži,stresu a subjektivně vnímaném bezpečí
Shrnutí nejdůležitějších témat v oblasti ÚV a OV
Shrnutí nejdůležitějších témat v oblasti ÚV a OV Praha, březen 2018 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz Mezi zařízení
VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
Jak předcházet riziku stresu na pracovišti
Jak předcházet riziku stresu na pracovišti Mgr. Martina Vašířová Assessment Systems Czech STRES Psychický stres chápeme jako mentální, emocionální a fyziologickou odezvu organismu na psychogenní zátěžové
Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová
Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
Návrh. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle k provedení zákona č... Sb., o specifických zdravotních službách: 1 Úvodní ustanovení
Návrh VYHLÁŠKA ze dne. kterou se stanoví organizace, obsah a rozsah pracovně lékařských služeb, okruh poskytovatelů poskytujících pracovně lékařské služby podle zařazení prací do kategorií Ministerstvo
ZZS HMP -- ÚSZS ÚSZS OPERAČNÍ PROGRAM PRAHA ADAPTABILITA JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSK EVROPS ÝM SOCIÁLNÍM FONDEM FONDE
Psychosociální aspekty při zásahu záchranných složek 20. října 2010 Výzkum psychické zátěže zaměstnanců ZZS HMP-ÚSZS Bc. Alan Ryba, Helena Brýdlová, DiS. Cílová skupina všichni zaměstnanci 456 osob Výjezdové
SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,
Ošetřovatelský proces
Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit systém práce v organizaci. J.Kersnik - Medical Tribune Ošetřovatelský proces Simona Saibertová LF, MU Ošetřovatelský proces je racionální vědecká metoda poskytování
Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR
Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Lenka Gutová, Eva Pavelková SAK ČR Seminář MZ ČR 26.4.2007 Podpora řízení kvality v primární péči Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit
XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj
XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.
Syndrom vyhoření Burn-out
Syndrom vyhoření Burn-out Lenka Tenklová 8.11.2016 Obsah prezentace Co je to BOS Příznaky Co nejčastěji vede k BOS Kde se nejčastěji objevuje BOS Vývoj procesu BOS Prevence Jak jej zvládnout Co je to Burn-out
Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb.
Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb. PhDr. Matúš Šucha, Ph.D. Katedra psychologie FF UP v Olomouci Požadavy pro udělení akreditace k provádění dopravně psychologického vyšetření
Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická
KATEGORIZACE PRACÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ, VYBRANÉ OTÁZKY. Jaromír Šamánek, SZÚ Praha samanek@szu
KATEGORIZACE PRACÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ, VYBRANÉ OTÁZKY Jaromír Šamánek, SZÚ Praha samanek@szu szu.cz Cíl prezentace Na vybraném příkladu se zamyslet nad možnostmi a omezeními kategorizace prací a z ní vyplývajícího
SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY
Univerzita Palackého v Olomouci Katedra psychologie SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Bakalářská diplomová práce Bc. Karolína Fryštacká PhDr. Martina Fülepová Obsah Teoretické ukotvení
Ergonomie, stres a zubní lékař
Ergonomie, stres a zubní lékař MUDr. Zdeňka Šustová, Ph.D., MUDr. Martin Kapitán, Ph.D. LF UK a FN Hradec Králové Mgr. Stanislav Opluštil Hella Autotechnik Nova s.r.o. Souvislosti Zubní lékař Ergonomie
8. SEZNAM PŘÍLOH. Schéma fyziologické reakce organizmu při stresu (obrázek) Sestry radí, jak zmírnit stres na pracovišti. (text)
8. SEZNAM PŘÍLOH Příloha A: Příloha B: Příloha C: Dotazník Schéma fyziologické reakce organizmu při stresu (obrázek) Sestry radí, jak zmírnit stres na pracovišti. (text) PŘÍLOHY Příloha A: Dotazník Dotazník
Rozdíly mezi učitelkami a učiteli v pracovním stresu a spokojenosti (ve vztahu k syndromu vyhoření) Irena Smetáčková
Rozdíly mezi učitelkami a učiteli v pracovním stresu a spokojenosti (ve vztahu k syndromu vyhoření) Irena Smetáčková Katedra psychologie Pedagogická fakulta Univerzita Karlova v Praze VÝZKUM Učitelské
Ergonomické aspekty a výskyt muskuloskeletálních onemocnění zubních lékařů v ČR.
Ergonomické aspekty a výskyt muskuloskeletálních onemocnění zubních lékařů v ČR. Zdeňka Šustová, Lenka Hodačová Stomatologická klinika LF UK a FN a Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Zubní
Syndrom vyhoření a jeho prevence Jak hořet, ale nevyhořet
Syndrom vyhoření a jeho prevence Jak hořet, ale nevyhořet PhDr. Veronika Vitošková, Ph.D. Hradec Králové, 2018 Osnova příspěvku Okolnosti psychického vyhoření (u koho a kdy k němu může dojít) Definice
Nežádoucí události za 2. pololetí roku 2017
Systém hlášení nežádoucích událostí Nežádoucí události za 2. pololetí roku 27 Analýza pilotního sběru agregovaných údajů lůžkových PZS Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute
Zkušenosti s využitím ergonomických CHECKLISTŮ
Zkušenosti s využitím ergonomických CHECKLISTŮ při hodnocení rizikovosti práce MUDr. Hana Lehocká, Ph.D. MUDr. Vladimíra Straková Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Centrum zdravotnických služeb oddělení
Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho
Civilizační onemocnění Stres a syndrom vyhoření SOŠ InterDACT s.r.o. Most Bc. Jana Macho Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Jana Macho III/2_Inovace a
SP = cílová skupina Sociální pracovníci (dle 111 Zákona ) Název kurzu Číslo akreditace Rozsah Aktivní naslouchání při vedení rozhovoru 2008/547 - SP
SP = cílová skupina Sociální pracovníci (dle 111 Zákona ) Aktivní naslouchání při vedení rozhovoru 2008/547 - SP 8 vyučovacích hodin Agresivita dětí 2009/368 - SP 7 vyučovacích hodin Aktivizace seniorů
Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách
Eu615 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách
HYGIENA PRÁCE A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
HYGIENA PRÁCE A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI M G R. JANA FIALOVÁ, P H. D. Ú S T A V O C H R A N Y A P O D P O R Y Z D R A V Í L F M U 2 0 1 7 / 2 0 1 8 HYGIENA PRÁCE Hygieia nebo Hygeia starořecká bohyně zdraví
ERGO analýzy a hodnocení fyzické zátěže - oblasti pro zlepšení
40. BENŮV DEN FYZIOLOGIE PRÁCE ERGO analýzy a hodnocení fyzické zátěže - oblasti pro zlepšení Pohodové a příjemné odpoledne přeje všem Lukáš Šoltys a PREMEDIS tým Hodnocení fyzické zátěže - oblasti pro
Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná
PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst
PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Moravskoslezský kraj - Ostrava, 5. listopadu 2014 www.zdravamesta.cz/ps2014 Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF
Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové,
Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, v následující zprávě se Vám dostávají do rukou výsledky šetření klimatu Vašeho učitelského sboru. Můžete se tedy dozvědět, jak jsou u Vás ve
Problematika spolehlivosti lidského činitele
Problematika spolehlivosti lidského činitele Úvod Každá nehoda vzniká tehdy, když nastane situace, že požadavky na řešení úkolu jsou vyšší než je aktuální výkonnostní kapacity člověka (ať již mentální,
Přehled současných projektů v podpoře zdraví na pracovišti. 49. konzultační den SZÚ 13. 12. 2012 PhDr. Ludmila Kožená CHPPL SZÚ
Přehled současných projektů v podpoře zdraví na pracovišti 49. konzultační den SZÚ 13. 12. 2012 PhDr. Ludmila Kožená CHPPL SZÚ I. Podpora návratu na pracoviště 8. iniciativa Evropské sítě podpory zdraví
Klinické ošetřovatelství
Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...
Vzdělávání sociálních pracovníků
Vzdělávání sociálních pracovníků Akreditační systém Ministerstva práce a sociálních věcí je ustaven zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). Systém
4. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům
4. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR Světový den STOP dekubitům Brno, 12. 11. 2016 Dekubity/proleženiny téma NEJEN pro zdravotnictví Uspořádání již 4. Kulatého stolu je známkou
Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci
Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003 Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Partner projektu: Člověk v tísni, o. p. s. 1 Východiska: o Právní
1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné
1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné 2. Operační program: Operační program Zaměstnanost 3. Specifický cíl projektu: Projekt zajistí podmínky pro přechod duševně nemocných
GHPS - GLOBAL HEALTH PROFESSIONAL SURVEY
2. konference ŠKOLA A ZDRAVÍ 21, Brno 2006 GHPS - GLOBAL HEALTH PROFESSIONAL SURVEY Karel DOHNAL Souhrn: Lze očekávat, že za současného vývoje kuřáctví ve světě během příštích padesáti let zemře na následky
Ing. Anna Stojaspalová Stránka 1
SP = cílová skupina Sociální pracovníci (dle 111 Zákona ) PC = cílová skupina Pracovník v sociálních službách - další vzdělávání (dle 116 odst. 9 Zákona) VP = cílová skupina Vedoucí pracovníci (dle 117a
ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNÍCTVA A SOCIÁLNEJ PRÁCE SV. ALŽBETY, BRATISLAVA, N. O. ÚSTAV SV. JÁNA NEPOMUKA NEUMANNA, PŘÍBRAM ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE
Výsledky ankety uživatelé NSHNU ( sběr dat)
Výsledky ankety uživatelé NSHNU (3. 12. 2014 sběr dat) Metodika zpracování dat Sběr dat dotazníkové šetření N = 64 respondentů (z 85 PZS 75,3 %) Respondenti se většinou rekrutovali z řad manažerů kvality
Syndrom vyhoření u všeobecných sester ZZS LK. Bc. Chalupová Veronika
Syndrom vyhoření u všeobecných sester ZZS LK Bc. Chalupová Veronika Syndrom vyhoření V současnosti tímto pojmem označujeme typické příznaky, jež vznikají u pracovníků pomáhajících profesí, z nich zejména
VÝSLEDKY ANKETY BOLEST A DEKUBITY. Michaela Hofštetrová Knotková Nina Müllerová
VÝSLEDKY ANKETY BOLEST A DEKUBITY Michaela Hofštetrová Knotková Nina Müllerová Doporučení EPUAP v oblasti bolesti Mezi doporučované intervence EPUAP v prevenci a léčbě dekubitů patří i sledování bolesti,
Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků při profesní organizaci ČAS
Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků při profesní organizaci ČAS Jindra Kracíková Sněm předsedkyň, Brno 17.-18.5. 2013 Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků - složení Bc. Jindra Kracíková Jindřiška
Pokyn generálního ředitele č. 4/2012
Pokyn generálního ředitele č. 4/2012 Schváleno Dne 28. 3. 2012 č. j.: S 13 299/2012-PERS Gestorský útvar: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Odbor personální Dlážděná 1003/7 110 00 Praha
Mgr. Martina Krišková Útvar psychologická diagnostika
PSYCHOLOGIE V OBLASTI JADERNÉ ENERGETIKY, ČEZ. A. S. 24.3.2016 Mgr. Martina Krišková Útvar psychologická diagnostika ÚTVAR PSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Centrální útvar v divizi Výroba Aktuální počet psychologů:
A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?
ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,
Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha
Emoční zátěž ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha EMOČNÍ ZÁTĚŽ Je způsobena situacemi, které vyvolávají afektivní citovou odezvu tvoří: Pocity Přístupy
Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah
Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...
Řízení lidských zdrojů a akreditace. Ing. Lenka Nétková
Řízení lidských zdrojů a akreditace Ing. Lenka Nétková Základní PSJ a SOP Personální práce Vzdělávání a odborný rozvoj Popis pracovních míst Pracovní doba a dovolená na zotavenou Poskytování platu Posuzování
Psycholog práce a organizace
Psycholog práce a organizace Psycholog práce a organizace aplikuje principy, metody a techniky psychologie při výkonu organizačních, personálních, obchodních, marketingových a některých technicko-konstrukčních
VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
Legislativní vymezení závodní preventivní péče
Legislativní vymezení závodní preventivní péče MUDr. Jarmila Minksová Hygiena práce jarmila.minksova@fm.khsova.cz Na Bělidle 7, 702 00 Moravská Ostrava, www.khsova.cz Zákoník práce - Zákon č. 262/2006
Problematika předčasných odchodů ze vzdělání
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k