středisko Skála Hlinsko, z. s.

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "středisko Skála Hlinsko, z. s."

Vlasta Kopecká
před 6 lety
Počet zobrazení:

1 J u n á k č e ský skaut, středisko Skála Hlinsko, z. s. v y dává Časopis StInf 57 Z á ř í říjen 2017 Obsah Úvodní slovo 1 Ohlédnutí za Německem 1-3 Zahajovací oheň 4 Opustila nás sestra Marie 4 Příběh Vladimíra Akrmana 5 Ú v o d n í slovo Prázdniny skončily a nový školní rok je tu. S tím školním začal i ten oblíbenější, tedy skautský rok. Během září už několik akcí proběhlo, bohužel ale nemáme zápisky ze všech, ale třeba se ještě někdo najde, kdo je sepíše. Buzola Tábor v Německu zvaný Bundeslager Sešli jsme se 26. července v 11:00 na nádraží v Hlinsku. Celkem nás bylo šest dobrodruhů: já, Michal, Pavel, Tatra, Orlo a okrasa naší skupiny Klára. Tábor začínal 27. července a náš plán byl jet o den dřív a prohlédnout si přírodu Saského Švýcarska. Z vlaku jsme vystoupili v Bad Schandau, což je malé městečko v Saském Švýcarsku, které se nachází 12 km od českých hranic. Bohužel první den v Německu nás zastihl déšť a místo procházení pískovcových skal jsme museli vymyslet, kde se na noc ukryjeme před deštěm. Nakonec nás zachránila jedna autobusová zastávka a druhý den, už bez deště, jsme vyrazili na nedalekou pevnost Königstein. A odpoledne naše skupina vyrazila na tábořiště nedaleko města Wittenberg, kde už na nás čekali naši němečtí přátelé z Rottenburgu. Toto táborové místo bylo vybráno záměrně, protože před 500 lety Martin Luther vyvěsil na dveře jednoho z wittenberských kostelů svých 95 tezí. Celkově na táboře bylo přes 4000 skautů převážně z Německa, ale i ze vzdálených zemí, např. z Tchaj-wanu a Nigérie. Jak už to na těchto táborech bývá zvykem, program byl z větší části tvořen z workshopů. I my jsme s klukama navštívili workshop a ukázali Němcům náš technický talent. Vyrobili jsme malou větrnou elektrárnu. Táborová hra nás zavedla do roku 2517, kde svět chtěl zničit zlý vědec. Ten byl totiž přesvědčen, že svět je zkažený a zaslouží být zničen. Skauti se ale spojili v jedno a ukázali mu sílu přátelství, společenství a on nakonec svět nezničil. Jelikož Wittenberg je asi 100 kilometrů od Berlína, museli jsme této příležitosti využít. Společně s rottenburskými skauty jsme podnikli celodenní výlet do Berlína. Tam jsme navštívili Braniborskou bránu, East Side Gallery (pozůstatek Berlínské zdi), Mu- 1

zeum komunikace a mnoho dalších zajímavých památek. Po skončení tábora následovala návštěva Rottenburgu, kde jsme strávili tři dny v německých rodinách.

2 zeum komunikace a mnoho dalších zajímavých památek. Po skončení tábora následovala návštěva Rottenburgu, kde jsme strávili tři dny v německých rodinách. Program byl opět nabitý, první den nás čekala návštěva radnice, kde nás přivítal starosta města a poté probíhala prohlídka města. Rottenburg je historické město, které kdysi založili Římané, takže o památky není nouze. Ale největší zážitek mám ze Stuttgartu, kde jsme společně hráli únikovou hru ve virtuální realitě. Každý z nás měl nasazené brýle pro virtuální realitu a připnuté senzory, které snímaly pohyb našich rukou, který se pak promítal na postavičku robota na obrazovce, která takto byla ovládaná. Hra se odehrávala ve vesmíru, kde umělá inteligence chtěla ovládnout naši vesmírnou loď a my jsme jí v tom museli zabránit. Bohužel umělá inteligence vyhrála nad námi, jelikož jsme nestihli dokončit poslední úkol v časovém intervalu. Další den nás bohužel čekalo rozloučení s našimi německými přáteli a dlouhá cesta domů. Věřím, že jsme si tábor náramně užili a že všichni budeme ještě dlouho vzpomínat na krásné chvíle, které jsme tam prožili. Dominik Mošner Foto: Aki Letos jsme opět na pozvání německých skautů vyrazili v malém počtu na Bundeslager do Německa. Naše cesta začala 26. července, kdy jsme v 11 hodin odjížděli vlakem z hlineckého nádraží. Naším cílem bylo město Bad Schandau v Saském Švýcarsku, kde jsme se za nepříznivého počasí vydali na cestu směrem k pevnosti Königstein. Jelikož pršet nepřestávalo a nám pořád zbýval kus cesty, nezbylo nám nic jiného než Německý Bundeslager 2017 přespat na autobusové zastávce. Druhý den jsme dorazili k pevnosti a po prohlídce jsme se přes Drážďany a Lipsko dostali až na místo letošního tábořiště, které se nacházelo vedle města Lutherstadt Wittenberg. Zde jsme se setkali se skauty z Rottenburgu a postavili jsme zbytek stanů. Celý tábor byl v duchu Do minulosti, do budoucnosti, což jsme zjistili hned druhý den, kdy se konal uvítací ceremoniál na hlavním pódiu. Zúčastnili jsme se zde několika workshopů a jiných programů v průběhu tábora, podívali jsme se na kolech na zámek Wörlitz a připravili pro německé skauty český den. Jeden den byl věnovaný návštěvě města a míst spojených s Martinem Lutherem, reformátorem, díky kterému letos Německo slaví již pětisté výročí reformace. Na dva dny jsme navštívili Berlín. Počasí nám až na první den celou dobu přálo. 2

Také jsme zavítali do nedalekého Stuttgartu, kde jsme měli možnost zkusit únikovou hru a zahráli si hru Scotland Yard v

3 Na závěr našeho pobytu v Německu se nás ujaly rodiny rottenburských skautů, kde jsme strávili čtyři noci. Navštívili jsme opět radnici a vůdkyně Aki nás provedla městem. Také jsme zavítali do nedalekého Stuttgartu, kde jsme měli možnost zkusit únikovou hru a zahráli si hru Scotland Yard v realitě, kdy jsme v hromadné dopravě hledali po třech skupinkách Mistra X. Domů jsme se vraceli ve středu 9. srpna večer. Klára Makovská Foto: 2 x Fabian Wisner 3

V pátek 22. září jsme se sešli k tradičnímu zahajovacímu ohni. I přes počáteční obavy maminek, že prší a je zima, se nás u ohně sešlo opravdu hodně.

Pak už následovaly písně a samozřejmě nechyběly scénky, které se všem Zahajovací oheň opravdu vydařily. Světlušky nám zahrály pohádku o Malence, vlčata speciální červenou karkulku.

dávalo pozor. Na závěr nám skauti předvedli televizní studio i s reportážemi z terénu.

4 V pátek 22. září jsme se sešli k tradičnímu zahajovacímu ohni. I přes počáteční obavy maminek, že prší a je zima, se nás u ohně sešlo opravdu hodně. Na začátku byl předán dekret našemu bratrovi Otakaru Volejníkovi za 80leté působení ve skautingu. Pak už následovaly písně a samozřejmě nechyběly scénky, které se všem Zahajovací oheň opravdu vydařily. Světlušky nám zahrály pohádku o Malence, vlčata speciální červenou karkulku. Starší skautky zpívanou pohádku Lotrando a Zubejda i s upoutávkou na nový film, Včeličky (tedy mladší skautky) pro nás připravily scénku tak trochu o sobě a poté obecenstvo zkoušely, jak dobře dávalo pozor. Na závěr nám skauti předvedli televizní studio i s reportážemi z terénu. A pak už se postupně kolem ohně začaly rozsvěcet baterky a to značilo pozdní čas, naším milým vedením střediska nám všem byl popřán krásně prožitý nový skautský rok a my se pak pomalu odebrali do svých domovů. Barča Rozloučení se sestrou Marií Prokopovou V sobotu 19. srpna 2017 nás ve věku 95 let navždy opustila sestra Marie Prokopová. Rozloučili jsme se s ní v krojích v sobotu 2. září v Husově sboru a na hřbitově u kostela Narození Panny Marie. 4

Hrdinové války: Krátký život Vladimíra Akrmana Josefu Akrmanovi a jeho ženě Antonii rozené Podroužkové se 3. dubna 1916 v Hlinsku narodil syn Vladimír.

5 Hrdinové války: Krátký život Vladimíra Akrmana Josefu Akrmanovi a jeho ženě Antonii rozené Podroužkové se 3. dubna 1916 v Hlinsku narodil syn Vladimír. V Hlinsku Vladimír absolvoval povinnou školní docházku a poté odešel studovat do Kolína na obchodní akademii. I nadále však zůstal činný v hlineckém Junáku jako člen družiny Racků v oddíle oldskautů. Od roku 1937 byl také pokladníkem Místního sdružení přátel Junáků Skautů, které po technické stránce podporovalo činnost hlineckých skautů a skautek. Podle medailonku, který pořídil pravděpodobně některý z hlineckých skautů po druhé světové válce, se Vladimír na studiích seznámil s levicově orientovanými studenty a vstoupil do komunistické strany. Mladý odbojář Po ukončení studia byl Vladimír Akrman krátce zaměstnán v Občanské záložně v Hlinsku. Následně se přestěhoval do Prahy, kde pracoval jako úředník v Ústředním svazu záložen. Od roku 1939, kdy se rozhořela druhá světová válka, působil v ilegální Komunistické straně Československa a v Komunistickém svazu mládeže, v němž byl vedoucím úseku Praha vnitřní a spojkou mezi vrcholným technickým ústředím. Jeho činnost však neunikla pozornosti gestapa. V listopadu 1941 byl zatčen a umístěn ve vazební věznici v pražské Pankráci. Poté byl převezen do Malé pevnosti Terezín, kde byl vězněn do ledna Ještě před svým zatčením se stihl oženit s Evženií Mělnikovou, narozenou 18. února 1915 v uzbeckém Taškentu, který byl tehdy součástí Sovětského svazu. Svatba se uskutečnila 27. srpna Z Terezína byl Vladimír Akrman transportován do koncentračního tábora Mauthausen, odkud poslal svým blízkým několik dopisů. Jeho život skončil předčasně 6. května 1942, kdy byl utlučen příslušníkem gestapa. Bylo mu pouhých 26 let. Náčelnictvo Junáka udělilo Vladimírovi po válce zlatý stupeň Junáckého kříže Za vlast , který byl určen těm, kdo padli v boji nebo zahynuli ve vězení. Jeho manželka Evženie se po válce přestěhovala do Sovětského svazu. Dobrý kamarád Dochovalo se několik svědectví o Vladimírově charakteru. Jeho spolupracovník z ilegálního Komunistického svazu mládeže a spoluvězeň z Mauthausenu Václav Jindřich po válce ocenil jeho soudružské chování i za zhoršených lágrových podmínek. Ještě s větším uznáním se o něm rozepsal autor medailonku z prostředí hlineckého Junáka. Choval se čestně, nezradil a úkoly, kterými byl pověřen, plnil svědomitě: Neznal uhnout z plnění povinností, které na sebe dobrovolně převzal. Skromný a dobrý kamarád, skutečný bratr ve skautské rodině a soudruh ve svazu mladých. V rámci projektu Hrdinové války zpracoval Vlk 5

Podobné dokumenty

Výroční zpráva Občanského sdružení Bezva prázdniny za rok 2010

Občanské sdružení Bezva prázdniny IČO: 270 55 175 www.bezvaprazdniny.cz info@bezvaprazdniny.cz Výroční zpráva Občanského sdružení Bezva prázdniny za rok 2010 1. Vznik Občanského sdružení Bezva prázdniny