Zahájení podnikání, právní a ekonomické aspekty Initiating of business, legal and economics aspects

Transkript

1 Moravská vysoká škola Olomouc Ústav ekonomie Ivo Šteffek Zahájení podnikání, právní a ekonomické aspekty Initiating of business, legal and economics aspects Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Vladimír Hobza, Ph.D. Olomouc 2010

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a pouţil jen uvedené informační zdroje. V Olomouci:

3 Poděkování Za pomoc a cenné rady, které mi pomohly při zpracování mé závěrečné bakalářské práce upřímně děkuji panu Ing. Vladimíru Hobzovi, Ph.D., za jeho čas a konzultace.

4 Obsah Prohlášení... 2 Poděkování... 3 Obsah Legislativní úprava podnikání v České republice Historie právní úpravy podnikání v ČR od r Současná právní úprava podnikání v ČR Prameny soukromoprávní úpravy podnikání Veřejnoprávní rámec právních vztahů v podnikání Základní pojmy podnikání a jeho formy Podnikání Podnikatel Podnik, obchodní majetek Provozovna podnikatele Formy podnikání v ČR Ţivnostenské podnikání Subjekt ţivnostenského oprávnění Překáţky provozování ţivnosti Způsoby členění ţivnostenského podnikání Ţivnosti ohlašovací a koncesované Právní aspekty zahájení provozování ţivnosti: Povinnost podnikatele vést účetnictví / daňovou evidenci Další zákonné povinnosti ţivnostníků Ţivnostenský rejstřík Obchodní společnosti a druţstvo Osobní společnosti Veřejná obchodní společnost Komanditní společnost Kapitálové společnosti Společnost s ručením omezeným Akciová společnost Druţstvo

5 4.4 Právní aspekty zaloţení obchodní společnosti Ekonomické aspekty zahájení podnikání Podnikatelský plán (zakladatelský projekt) Zakladatelský rozpočet Moţné zdroje financování počátku podnikání Financování prostřednictvím vlastního kapitálu Financování prostřednictvím cizího kapitálu Krátkodobé cizí finanční zdroje Dlouhodobé cizí finanční zdroje Další typy financování Jednání s věřiteli Podpora malého a středního podnikání ze strany státu Praktická část osobní zkušenosti s podnikáním Vývoj mé podnikatelské činnosti Má současná podnikatelská aktivita Diskuse Závěr Anotace Literatura a prameny Seznam příloh

6 Úvod Ke zpracování své závěrečné bakalářské práce jsem si zvolil téma: Zahájení podnikání právní a ekonomické aspekty. Právo podnikat zaručuje všem občanům základní ústavní zákon České republiky zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod. Ve své čtvrté hlavě týkající se hospodářských, sociálních a kulturních práv uvádí, ţe kaţdý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakoţ i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností lze pouze zákonem 1. Je tedy na svobodné volbě kaţdého člověka, zda si jako formu své obţivy zvolí dráhu podnikatelskou, jenţ vyţaduje kromě mnoha znalostí a zkušeností manaţerských, ekonomických, marketingových, komunikativních atp., notnou dávku odvahy a odhodlání vypořádat se s touto nesnadnou úlohou a to zejména ve svých počátečních krocích, či zda zvolí formu zaměstnaneckého pracovního poměru, která sice vyţaduje neméně znalostí a umu v daném oboru, nepředstavuje však, dle mého názoru, pro mnohé cestu tak náročnou a strastiplnou. Na tehdy neznámou podnikatelskou dráhu jsem se vydal i já. Jiţ patnáct let podnikám v oboru stavebnictví a dalších oborech s ním souvisejících. Za těchto patnáct let jsem určitě nasbíral mnoho zkušeností, získal několik ţivnostenských oprávnění a pronikl do různých oborů řemesel. Troufám si říci, ţe jsem se osvědčil jako dobrý podnikatel a schopný manager, který umí práci získat a dále pak zkoordinovat všechny ostatní nutné souvislosti, vedoucí ve výsledku k řádnému odvedení práce. Samozřejmě, nebylo tomu tak vţdy. Zejména v počátcích mé podnikatelské kariéry jsem se potýkal s nedostatkem informací, zkušeností a dobrých rad, coţ je také jedním z důvodů proč jsem si vybral toto téma. Věřím, ţe jak teoretická tak praktická část této bakalářské práce bude pro budoucí začínající podnikatele přínosem a praktickou příručkou. Cílem teoretické části práce je podat komplexní přehled informací, bez nichţ se začínající podnikatel neobejde. Počínaje zasazením podnikatelské činnosti do právního pořádku České republiky přes výběr vhodné formy podnikání a výčtu jejích moţností aţ po vyřizování úvěru v bance. Neopomenu samozřejmě stěţejní body tématu práce 1 Zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, hlava čtvrtá, čl. 26, odst. 1 a 2. 6

7 právní a ekonomické aspekty zahájení podnikání, kterým se budu věnovat v samostatných kapitolách. V praktické části práce si pak kladu za cíl nastínit pouţití uvedených teoretických poznatků v praxi a to na příkladě své vlastní patnáctileté podnikatelské činnosti. Myslím si, ţe patnáct let je přeci jen relativně dlouhá doba k tomu, aby se za takovou dobu v podnikatelské sféře nezměnilo mnoho věcí. Tudíţ na závěr bych se pak ve své práci rád pozastavil nad otázkou vývoje nejen právních a ekonomických aspektů zahájení podnikání, ale i úsudku, zda je nutné a nebo ve výsledku výhodné se těmto podnikatelským záleţitostem věnovat. Zásadní otázkou, jenţ bude provázet celou mojí bakalářskou práci je; zda-li tyto změny proběhnuvší za uplynulá léta v podnikatelské sféře, přinesly začínajícím podnikatelům zlepšení a usnadnění jejich počínání či naopak a zda se dnes vůbec vyplatí se do podnikání pouštět. Na základě níţe popsaných skutečností a mé vlastní podnikatelské zkušenosti si kladu za cíl tuto otázku zodpovědět. 7

8 1 Legislativní úprava podnikání v České republice 1.1 Historie právní úpravy podnikání v ČR od r Jak víme, právo svobodně si zvolit jako formu své obţivy podnikání, bylo u nás dlouhá léta komunistickým reţimem zakázáno. S příchodem obnovení demokratického reţimu, novou Ústavou, která toto právo zaručovala, a zároveň se souvisejícím zájmem občanů o podnikatelskou činnost, nastala potřeba vypořádat se s jednotnou úpravou podnikání zejména po stránce legislativní. Dne 1. května 1990 tak nabyl účinnosti zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů. Tento zákon umoţňoval občanům individuálně provozovat podnikatelskou činnost za podmínek stanovených tímto zákonem. Ke společnému podnikání umoţňoval vytvářet obchodní společnosti, tichou společnost či konsorcium (dle tehdy platného hospodářského zákoníku zákon č. 109/1964 Sb.). Podnikatelskou činnost zákon definoval jako trvalé provozování výroby, obchodu nebo poskytování sluţeb a prací anebo jiných činností za účelem získávání trvalého zdroje peněţních příjmů 2. Co se týče podmínek, které bylo třeba splnit k získání oprávnění k podnikatelské činnosti se dá říci, ţe byly stejné jako dnes. Vyjma všeobecných podmínek (dosaţení plnoletosti, právní způsobilosti a bezúhonnosti 3 ), musel budoucí podnikatel předloţit ţádost o registraci u orgánu příslušného k registraci, doloţit doklad o povolení, oprávnění nebo způsobilosti a odborné kvalifikaci (byla-li vyţadována) a dále výpis z rejstříku trestů. Oprávnění podnikat pak vzniklo touto registrací. Podnikatelům téţ bylo přiděleno identifikační číslo. Jiţ tenkrát vznikala povinnost zákonem definovaných podnikatelů zapsat se do tehdy podnikového rejstříku. Další povinností bylo vést jednoduché či podvojné účetnictví 4. Tento zákon byl s účinností k 1. lednu 1992 nahrazen zákonem č. 455/1991 Sb. o ţivnostenském podnikání, kterému se budu podrobněji věnovat v následujících kapitolách. 2 Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, 1., odst. 1 a 2. 3 Bezúhonnost posuzoval orgán příslušný k registraci ve vztahu k předmětu podnikání s ohledem na ochranu práv jiných občanů a organizací. 4 Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů. 8

9 1.2 Současná právní úprava podnikání v ČR Stěţejními právními normami, jeţ upravují oblast podnikání v České republice jsou zejména zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. Obchodní zákoník upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a jiné vztahy související s podnikáním, dále zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství 5. Ţivnostenský zákon pak upravuje podmínky ţivnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodrţováním 6. Dalšími prameny, které upravují podnikatelské prostředí jsou dány řadou veřejnoprávních i soukromoprávních předpisů Prameny soukromoprávní úpravy podnikání Základním pramenem je Občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb. Občanské právo je obecným základem, na němţ je postaveno obchodní právo jako soubor právních norem speciálních. Neupravuje-li některou otázku týkající se majetkových vztahů podnikatelů Obchodní zákoník, řeší se dle ustanovení zákoníku občanského 7. V oblasti soukromoprávní úpravy podnikání jsou dalšími důleţitými zvláštními právními normami např. zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce atd. Normy mezinárodního práva soukromého jsou koncentrovány v převáţné míře v zákoně o mezinárodním právu soukromém zákon č. 35/1965 Sb Veřejnoprávní rámec právních vztahů v podnikání Právní úpravy podnikání, jak vyplývá z výše uvedeného, mají charakter především úpravy soukromoprávní. Tyto vztahy jsou zaloţeny na rovnosti subjektů, umoţňující širokou iniciativu odchýlení se v konkrétních vztazích od dispozitivních ustanovení. 5 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, hlava 1., 1, odst Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, hlava 1., 1. 7 NESNÍDAL, J., Právní základ podnikání., Rukověť podnikatele, str. 6. 9

10 Nicméně existuje zde řada norem veřejnoprávního charakteru, jejichţ účelem je definovat rámec, stanovený státem jednotně pro všechny podnikající subjekty v podobě příkazů, omezení a povinností, regulací a ochrany a vývoje podnikatelského prostředí. Mezi nejvýznamnější předpisy tohoto charakteru patří např. zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe, zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích atp. Neopomenutelnými jsou i zákony upravující finančně-právní předpisy, zejména zákony daňové, zákon o cenách, devizový zákon, celní zákon či zákon o účetnictví. Závěrem nutno uvést předpisy procesní povahy, upravující jednotlivé vztahy mezi podnikateli a státem či mezi podnikateli navzájem. Do této kategorie právních norem řadíme zejména občanský soudní řád, zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti a v neposlední řadě téţ správní řád 8. 8 NESNÍDAL, J., Právní základ podnikání., Rukověť podnikatele, str

11 2 Základní pojmy podnikání a jeho formy 2.1 Podnikání Dle 2, odst. 1. obchodního zákoníku je podnikání definováno jako soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku 9. Za soustavnou činnost lze povaţovat takovou činnost, jeţ není činností pouze příleţitostnou. Jedná se i o činnost, je-li podnikatel zaměstnán a podniká ve svém volném čase či sezónně a nakonec téţ o činnost prováděnou podnikatelem několikrát do roka s úmyslem ji opakovat 10. Pojem samostatnost chápeme takto: je-li podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně, právnická osoba pak prostřednictvím svého statutárního orgánu. Podnikáním pod vlastním jménem rozumíme skutečnost, ţe nelze podnikat na někoho jiného, podnikatel musí právní úkony činit svým jménem a příjmením, je-li zapsán do obchodního rejstříku pak pod názvem (obchodní firmou). Důleţitým znakem podnikání je vlastní odpovědnost, coţ znamená ţe veškerá rizika a odpovědnosti vyplývající z podnikání se nelze zbavit. Podnikatel je odpovědný za veškeré své závazky vyplývající z jeho podnikání celým svým majetkem. Nakonec podmínka dosahování zisku je hlavním cílem podnikatelského snaţení. Za podnikání se obecně povaţuje i to, skončí-li hospodaření ztrátou, není to však smyslem podnikání. Úmyslem podnikatele musí být dosahování zisku Podnikatel Podnikatelem je dle obchodního zákoníku: o osoba zapsaná v obchodním rejstříku o osoba, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění 9 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ( ) 11 SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V.,Neţ začneme podnikat., Základy podnikání, str

12 o osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů o osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu Podnik, obchodní majetek Podnikem rozumíme soubor hmotných, osobních a nehmotných sloţek podnikání. K podniku patří věci a práva. Dále je součástí podniku soubor všech majetkových hodnot, jeţ náleţí podnikateli a jeţ slouţí nebo mají slouţit k provozu podniku. Tento soubor nazýváme obchodním majetkem Provozovna podnikatele Provozovnou podnikatele se rozumí prostor, v němţ je uskutečňována podnikatelská činnost. Za provozovnu se téţ (dle novely ţivnostenského zákona 14 ) povaţuje tzv. mobilní provozovna, která kromě předchozí úpravy pojízdné prodejny či stánku, můţe zahrnovat i další typy zařízení jako např. automat či obdobné zařízení slouţící k prodeji výrobků či k poskytování sluţeb a spotřebitel je obsluhuje sám 15. Základní povinnosti podnikatele v souvislosti s provozovnou jsou následující: o oznámit předem ţivnostenskému úřadu zahájení / ukončení provozování ţivnosti v provozovně o na poţádání ţivnostenského úřadu prokázat vlastnické nebo uţívací právo k objektům či místnostem provozovny. Toto neplatí pro mobilní provozovny a automaty, zde je třeba doloţit oprávnění k umístění provozovny o zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozovaní dané ţivnosti podle zvláštních předpisů a aby byla ustanovena osoba zodpovědná za její činnost (neplatí pro automaty) 12 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 2, odst SYNEK, M., Podstata podniku a podnikání., Podniková ekonomika, str Zákon, č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (článek o novele ţivnostenského zákona)., ( ) 12

13 o provozovna musí být trvale označena, viditelně zvenčí jménem (firmou) podnikatele a jeho identifikačním číslem Formy podnikání v ČR Pro zahájení podnikání je, mimo jiných dalších záleţitostí, nutné zvolit vhodnou formu podnikání. Právní forma podnikání určuje jakou formou bude podnikání provozováno a jak bude podnikatel vystupovat. Současná platná legislativa ČR člení podniky dle právní formy na podniky jednotlivce, které mají obvykle formu živností, dále pak osobní společnosti, jejichţ obecnou charakteristikou je, ţe jsou vytvořeny a vlastněny dvěma nebo více osobami, jeţ se osobně zúčastňují na podnikání, kapitálové společnosti, kde základním rysem není osobní účast na podnikání, nýbrţ pouze účast kapitálová, družstva jeţ jsou organizacemi vlastněnými a provozovanými společností osob, jejímţ cílem není vytvářet zisk, ale dávat uţitek svým členům a veřejné podniky. U problematiky veřejných podniků se na chvíli pozastavím v této části a dále jí nebudu věnovat samostatnou část, neboť jsou to organizace, které jsou buď zcela nebo z části ve vlastnictví státu či územně samosprávných celků. Veřejné podniky zajišťují důleţité veřejné sluţby (pošty, rozhlas, televize, správa silnic apod.). Tato sféra můţe být zajištěna téţ soukromými podniky neziskovými organizacemi (rozpočtové organizace, příspěvkové organizace, občanská sdruţení a nadace) 17. Přehled právních forem podnikání přináší příloha A bakalářské práce. 16 Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, SYNEK, M., Typologie podniků., Podniková ekonomika, str

14 3 Živnostenské podnikání Ţivností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených ţivnostenským zákonem 18. Ţivnostenským podnikáním tedy rozumíme jakoukoli podnikatelskou činnost, není-li zákonem zakázána a nepředstavuje-li některou ze specializovaných činností, které jsou ze ţivnostenského podnikání vyloučeny. Ţivnostenský zákon taxativně stanoví výčet činností, jeţ ţivnostmi nejsou. Patří sem: provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě vyuţívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního předpisu (autorský zákon) restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi provádění archeologických výzkumů Z působnosti ţivnostenského zákona je dále vyloučena podnikatelská činnost fyzických osob, představujících výkon tzv. svobodných povolání. Jedná se o činnost: lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, nelékařských zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotní péče a přírodních léčitelů, veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární asanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat, advokátů, notářů, a patentových zástupců a soudních exekutorů, znalců a tlumočníků, auditorů a daňových poradců, burzovních dohodců a makléřů, 18 Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. 14

15 zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů a rozhodců při rozhodovaní majetkových sporů, úředně oprávněných zeměměřických inţenýrů, autorizovaných architektů a autorizovaných inţenýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inţenýři autorizovaných inspektorů, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodné povolání. Nakonec je z působnosti ţivnostenského zákona vyloučena činnost provozovaná zpravidla nebo výlučně právnickými osobami, jeţ také taxativně jmenuje zákon, je to např. činnost bank, pojišťoven, penzijních fondů, burz, pořádání loterií a jiných podobných her, hornická činnost, provozování dráhy a dráţní dopravy, zřizování jednotné telekomunikační sítě, výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízení zařazených do sítě škol, atd Subjekt živnostenského oprávnění Ţivnost můţe být provozována fyzickou nebo právnickou osobou, splní-li podmínky stanovené zákonem. Osoba s bydlištěm, resp. sídlem mimo území ČR, můţe provozovat ţivnost stejným způsobem jako česká osoba (tj. osoba, která má na území ČR trvalý pobyt nebo sídlo). Zahraniční fyzická osoba, která tu chce podnikat musí mít pro pobyt na území ČR povolení (toto neplatí pro organizační sloţku firmy). Podnikat dále můţe fyzická osoba se statutem azylanta podle zvláštních předpisů 20. Ţivnost lze téţ provozovat prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědným zástupcem je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz ţivnosti a za dodrţování ţivnostenskoprávních předpisů a k podnikateli je ve smluvním vztahu. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování ţivnosti. Zákon stanoví případy, kdy je ustanovení odpovědného zástupce povinné (např. jedná-li se o právnickou či fyzickou osobu, která nesplňuje zvláštní podmínky pro provozování ţivnosti) Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, 3, odst. 1,2,3. 20 SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V.,Začínáme podnikat., Základy podnikání, str Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání,

16 3.2 Překážky provozování živnosti Ţivnost nemůţe provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíţ majetek byl prohlášen nebo ukončen konkurs, po dobu tří let po ukončení konkursu nebo po opětovném potvrzení nuceného vyrovnání. Dále téţ ţivnost nemůţe provozovat osoba, u níţ byl zamítnut insolventní návrh, protoţe majetek dluţníka je zcela nepostačující, alespoň k úhradě nákladů řízení 22. Uvedené překáţky provozování ţivnosti můţe ţivnostenský úřad prominout, pokud hospodářské poměry osoby a její chování nasvědčují tomu, ţe bude při provozování ţivnosti řádně plnit své závazky 23. Ţivnost dále nemůţe provozovat podnikatel, kterému byl soudem nebo správním orgánem uloţen trest zákazu provozování ţivnosti v daném oboru, nebo ten, kterému bylo ţivnostenské oprávnění, pro závaţná poručení povinností, zrušeno. Podnikatel můţe ve stanovených případech ohlásit ţivnost či poţádat o udělení koncese v oboru nebo oboru příbuzném nejdříve po uplynutí tří let od nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení ţivnostenského oprávnění Způsoby členění živnostenského podnikání Podmínky vzniku oprávnění k ţivnostenskému podnikání se liší především tím, o jaký typ ţivnosti se jedná Živnosti ohlašovací a koncesované Ţivnosti ohlašovací Obecně oprávnění podnikat v případě ohlašovacích ţivností vzniká dnem podání písemného ohlášení ţivnosti u příslušného ţivnostenského úřadu, případně dnem, jenţ podnikatel sám uvede v ohlášení jako den zahájení své podnikatelské činnosti. Vznik ţivnostenského oprávnění tudíţ nevyţaduje souhlas nebo rozhodnutí ţivnostenského 22 SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V.,Začínáme podnikat., Základy podnikání, str KALINOVÁ, M. a kol.,provozování ţivnosti., Obchodní právo, str Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, 8., odst

17 úřadu a splňuje-li tento podnikatel podmínky stanovené zákonem pro danou ţivnost, můţe začít ţivnost provozovat ještě před samotným vydáním ţivnostenského oprávnění. Dle těchto podmínek, jenţ musí ohlašovatel při ohlášení ţivnosti splňovat, rozlišujeme tři druhy ohlašovacích ţivností: a) ţivnosti volné b) ţivnosti řemeslné c) ţivnosti vázané U volných ţivností stačí, splňuje-li ţadatel všeobecné podmínky pro výkon ţivnosti. Zákon zde nevyţaduje ţádnou odbornou způsobilost. Všeobecné podmínky pro výkon ţivnosti: dosaţení věku 18 let ke vzniku ţivnostenského oprávnění plná způsobilost k právním úkonům bezúhonnost 25 Provozování ţivnosti řemeslné vyţaduje kromě uvedených všeobecných podmínek téţ zvláštní podmínky odbornou způsobilost. Odbornou způsobilost prokazuje zejména dokladem o ukončení studia či učení v příslušném oboru a dále dokladem o praxi v oboru. Soupis řemeslných ţivností je taxativně vymezen v příloze ţivnostenského zákona. Patří sem např. řeznictví, zednictví, hostinská činnost aj. Ţivnosti vázané vyţadují prokázání odborné způsobilosti, kterou stanoví příloha ţivnostenského zákona. Příkladem vázané ţivnosti jsou masérské sluţby, vedení účetnictví, provozování autoškoly apod 26. Koncesované ţivnosti U koncesovaných ţivností vzniká ţivnostenské oprávnění výhradně na základě správního rozhodnutí tzv. koncese. Oprávnění takovouto ţivnost provozovat pak vzniká aţ dnem doručení rozhodnutí správního orgánu o jejím udělení. Na vydání koncese není právní nárok. Vydání koncese můţe být ze zákonných důvodů odepřeno, 25 Za bezúhonného se nepovaţuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, či pravomocně odsouzený pro úmyslný trestný čin, jehoţ skutková podstata souvisí s podnikáním. Z novely ţivnostenského zákona z roku 2008 tedy vyplývá, ţe podnikat můţe osoba, která v souvislosti s podnikáním spáchala trestný čin nedbalostní. 26 SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V.,Začínáme podnikat., Základy podnikání, str

18 je však přípustné podání odvolání k vyššímu orgánu státní správy. Druhy koncesovaných ţivností jsou také taxativně uvedeny v ţivnostenském zákoně a patří sem především takové typy činností, u nichţ hrozí riziko ohroţení ţivota, zdraví, majetku. Tedy takové u nichţ je riziko ohroţení zákonem chráněných veřejných zájmů zvlášť vysoké. Dalším charakteristickým znakem koncesovaných ţivností je skutečnost, ţe provozovateli mohou být uloţeny podmínky výkonu této ţivnosti, především omezujícího charakteru. (např. udělení koncese na dobu určitou). Příkladem koncesované ţivnosti je provozování pohřební sluţby, cestovní kanceláře aj. Ţivnosti průmyslové S účinností zákona č. 130/2008 Sb., kterým se poměrně zásadně mění ţivnostenský zákon, byl tento institut průmyslová ţivnost, pro jeho minimální vyuţívání vypuštěn. Dle předešlé úpravy se jednalo o zvláštní typ ţivnosti - o činnost zahrnující v rámci jednoho pracovního procesu více dílčích činností, které samy o sobě vykazují znaky ţivnosti. Podnik takto získával ţivnostenské oprávnění pouze na konečný výrobek Právní aspekty zahájení provozování živnosti: Shrneme-li výše uvedené podnikatel - ţivnostník zahajuje svou činnost v případě ohlašovacích ţivností dnem ohlášení ţivnosti ţivnostenskému úřadu či prostřednictvím jiného, k tomu určeného kontaktního místa veřejné správy (CZECH POINT). Ţivnostenský úřad si (nedoloţí-li ohlašovatel sám) ověří (ve smyslu zákona č. 269/1995 Sb. o rejstříku trestů), výpis z evidence rejstříku trestů ohlašovatele. Vyţaduje-li to povaha ţivnosti, podnikatel doloţí dále doklady o vzdělání, odborné způsobilosti či získané praxi. Jsou-li takto splněny všechny podmínky stanovené ţivnostenským zákonem, ţivnostenský úřad ve lhůtě do 5ti dnů ode dne ohlášení, provede zápis do ţivnostenského rejstříku a vydá podnikateli výpis. V případě ţivnosti koncesované, můţe podnikatel zahájit svou činnost aţ dnem nabytí právní moci rozhodnutí správního orgánu o udělení koncese. Podnikatel 27 KALINOVÁ, M. a kol.,provozování ţivnosti., Obchodní právo, str

19 prokazuje své ţivnostenské oprávnění výpisem z ţivnostenského rejstříku, do doby jeho vydání pak stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením ţivnostenskému úřadu, či pravomocným rozhodnutím o udělení koncese. V současné době je zahájení provozování ţivnosti, respektive jeho vyřizování značně zjednodušeno. Zatímco dříve musel kaţdý podnikatel vyplnit postupně několik formulářů na několika různých úřadech, dnes jsou všechny tyto formuláře nahrazeny jediným formulářem nazvaným Jednotný registrační formulář. Tímto jsou nahrazeny různé typy formulářů a to jak pro samotné zahájení podnikání, tak i pro jeho průběh. Týká se jak ohlášení na ţivnostenském úřadě, tak i na úřadě finančním, příslušné správě sociálního pojištění, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. Jednotný registrační formulář se podává na obecních ţivnostenských úřadech, kde jsou pro tento účel zřízena tzv. Centrální registrační místa. Existují dva typy těchto formulářů pro fyzickou a pro právnickou osobu. Vzor Jednotného registračního formuláře pro fyzickou osobu je přílohou B bakalářské práce. Pomocí Jednotného registračního formuláře jsou podnikateli umoţněny následující registrace: A) ve vztahu k ţivnostenskému úřadu: ohlášení ţivnosti ţádost o koncesi oznámení změny či doplnění údajů ţádost o zrušení ţivnostenského oprávnění oznámení o zahájení či ukončení provozování ţivnosti v provozovně oznámení o přerušení provozování ţivnosti oznámení o pokračování v provozování ţivnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování ţivnosti přerušeno B) ve vztahu k finančnímu úřadu se jedná o přihlášky k registraci k: o dani z příjmů fyzických či právnických osob o dani z přidané hodnoty o dani z nemovitosti o dani silniční o pro plátcovy pokladny 19

20 o odštěpné závody a provozovny o dani z příjmů jako plátci daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků, daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně a zajišťující dluh C) ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení: oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ D) ve vztahu k úřadu práce hlášení volného pracovního místa, resp. jeho obsazení E) ve vztahu ke zdravotní pojišťovně oznámení pojištěnce o zahájení či ukončení samostatné výdělečné činnosti. V tomto výčtu jsou uvedeny všechny moţnosti registrace pomocí Jednotného registračního formuláře, ne všechny jsou však pro ţivnostníky povinné. 1. Registrace na Finančním úřadě: a) k dani z přidané hodnoty podnikatel musí být plátcem DPH, dosáhl-li za předchozích 12 kalendářních měsíců obratu 1 milionu Kč. V určitých případech (dle zákona o DPH) je podnikatel plátcem DPH i v případě, obchoduje-li se zahraničím. Zaregistrovat se k DPH však můţe podnikatel i dobrovolně 28. b) k dani silniční pouţívá-li podnikatel motorové vozidlo k podnikání či jiné samostatné výdělečné činnosti, je vţdy povinen přihlásit se k silniční dani. c) k dani spotřební je povinen se přihlásit pouze výrobce zákonem určených komodit alkoholu, tabákových výrobků, ropných produktů apod. d) k dani z nemovitosti je povinen přihlásit se podnikatel, má-li v majetku firmy nemovitost. e) k dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků je povinen podnikatel, který má (bude mít) zaměstnance. 28 Vhodné je to např. u podnikatelů, jejichţ zákazníci jsou plátci DPH, či u těch, kteří poskytují sluţby či prodávají zboţí, na které se vztahuje sníţená sazba DPH. 20

21 Registrace do Obchodního rejstříku: Povinnost podat návrh na zápis do OR mají podnikající fyzické osoby, jejichţ výše příjmů či výnosů dosáhla za dvě po sobě jdoucí účetní období v průměru částku alespoň 120ti miliónů Kč. Dle zákona o státní statistické sluţbě 29 je kaţdému ekonomickému subjektu přiděleno identifikační číslo Povinnost podnikatele vést účetnictví / daňovou evidenci Dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví musí vést účetnictví tito podnikatelé: právnické osoby se sídlem na území ČR zahraniční osoby, které na našem území podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů fyzické osoby podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku, pakliţe výše jejich příjmů či výnosů (sníţené o DPH) dosáhne za dvě po sobě jsoucí účetní období v průměru částku 120 miliónů korun fyzické osoby podnikatelé provozující ţivnost průmyslovým způsobem fyzické osoby podnikatelé, pokud jejich obrat (dle zákona o dani z přidané hodnoty), včetně plnění osvobozených od této daně, které nejsou součástí obratu, přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 miliónů korun je-li jeden z členů sdruţení účetní jednotkou, potom se stávají účetní jednotkou i všichni ostatní členové tohoto sdruţení Uvedení podnikatelé mají dle zákona povinnost vést účetnictví podvojným způsobem 30. Podnikatelé musí mít účetní operace doloţeny účetními doklady, musí vést účetní knihy, provádět inventarizaci majetku a závazků a sestavovat účetní závěrku Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické sluţbě, Předmětem účetnictví je účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv (cizích zdrojích), dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. 31 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 21

22 Ostatní podnikatelé a ţivnostníci, kteří nespadají do zákonné povinnosti vést účetnictví, musí vést tzv. daňovou evidenci, kterou upravuje zákon. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Forma vedení daňové evidence není v zákoně striktně stanovena. Její vedení je o poznání jednodušší neţ vedení účetnictví účtuje se pouze o příjmech a výdajích (nepracuje s výnosy ani náklady), i zde je však povinnost veškeré příjmy i výdaje prokázat a archivovat všechny doklady. Značné zjednodušení vedení daňové evidence přinesla moţnost podnikatele stanovit si výdaje paušální částkou 32. Vést účetnictví, dle zákona o účetnictví, však můţe podnikatel dobrovolně. Nelze však přechod z daňové evidence na vedení účetnictví učinit během kalendářního roku Další zákonné povinnosti živnostníků Podnikatelům jsou ze zákona uloţeny některé další povinnosti, jenţ musí při provozování své ţivnosti dodrţovat. Patří mezi ně např. povinnost co nejúčinněji chránit ţivotní a pracovní prostředí, přírodní a kulturní památky před škodlivými účinky, které mohou být zapříčiněny jeho podnikáním, dále povinnost kdykoliv prokázat totoţnost pracovníkům ţivnostenského úřadu, mít trvale na viditelném místě označenou svoji provozovnu obchodním jménem 34 a identifikačním číslem příp. dalšími povinnými údaji, u podnikatelů prodávajících zboţí nebo poskytujících sluţby povinnost značit zboţí cenami, vytvoření ceníku, popř. jinak vhodně informovat o cenách a další. Povinnost otevření běţného či jiného účtu, na němţ jsou soustředěny peněţní prostředky vyplývající z podnikatelské činnosti, z tuzemské právní úpravy nevyplývá. Finanční úřady však vyţadují u plátců DPH uvedení čísla účtu Zákon. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ( ). 34 Obchodní jméno je název, pod kterým podnikatel provozuje ţivnostenskou činnost. Fyzické osoby podnikají pod svým občanským jménem, k němuţ mohou připojit dodatek odlišující osobu podnikatele či druh podnikání. Obchodním jménem právnické osoby je jméno, pod nímţ byla společnost zapsána do obchodního rejstříku. Obchodní jméno nesmí být zaměnitelné s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. 35 PTÁČKOVÁ, V., Podnikání., Velký průvodce podnikatele, str

23 3.5 Živnostenský rejstřík Ţivnostenský rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehoţ správcem je Ţivnostenský úřad České republiky, provozovateli jsou v rozsahu daném zákonem obecní a krajské ţivnostenské úřady. Do rejstříku se zapisují identifikační údaje o podnikatelích, provozujících ţivnost na území ČR, včetně dalších údajů o druhu ţivnostenského oprávnění, jeho vzniku a další údaje dané ţivnostenským zákonem. Ţivnostenský rejstřík je veřejným seznamem pouze v rozsahu údajů o jméně, místě a předmětu podnikání, identifikačním čísle, provozovně, provozování ţivnosti průmyslovým způsobem včetně rozsahu ţivnostenského oprávnění, údaj o tom, zda jsou zaměstnáváni zaměstnanci, pozastavení a přerušení ţivnosti, překáţky provozování ţivnosti a prohlášení či zrušení konkursu. V této části můţe do rejstříku nahlíţet kaţdý, můţe z něj pořizovat výpisy či opisy. V ostatních částech, které se týkají např. přehledu o uloţených pokutách včetně sankčních opatření uloţených jinými správními orgány v souvislosti s podnikáním, je ţivnostenský rejstřík neveřejný. Nahlíţet a pořizovat výpisy či opisy je oprávněna pouze ta osoba, která osvědčí právní zájem KALINOVÁ, M. a kol.,ţivnostenský rejstřík., Obchodní právo, str

24 4 Obchodní společnosti a družstvo Dalším moţným typem podnikání je zaloţení právnické osoby za účelem podnikání 37. Obchodní společnost je tedy dle obchodního zákoníku právnickou osobou zaloţenou za účelem podnikání, nestanoví-li právo Evropských společenství či zákon jinak. Obchodní společnosti lze rozdělit na společnosti osobní, kam řadíme veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost a společnosti kapitálové společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Mezi obchodní společnosti patří i evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdruţení, jeţ jsou upraveny téţ právem Evropských společenství a zvláštními právními předpisy Osobní společnosti Základní obecnou charakteristikou osobních společností je to, ţe jsou vytvořeny a vlastněny dvěma či více osobami, které se dělí o zisky a společně jsou odpovědné za všechny ztráty. Všichni společníci se osobně zúčastňují podnikání. V České republice existují dva druhy osobních společností veřejná obchodní společnost a komanditní společnost Veřejná obchodní společnost Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.) je sdruţení nejméně dvou podnikatelů, kteří podnikají pod společným jménem. Společníkem v.o.s. můţe být pouze fyzická osoba, který splňuje všeobecné podmínky provozování ţivnosti, bez ohledu na předmět podnikání společnosti. Je-li společníkem právnická osoba, vykonává práva a povinnosti společníka její statutární orgán, popřípadě jím pověřený zástupce. 37 Ne všechny obchodní společnosti však musí být zaloţeny výlučně za účelem podnikání jak uvedu dále. 38 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 39 SYNEK, M., Typologie podniků., Podniková ekonomika, str

25 Společnost je právnickou osobou a jako taková podléhá povinnosti zápisu do obchodního rejstříku. Podmínkou zápisu je sepsání společenské smlouvy, kterou podepisují všichni společníci. Společníci vkládají do společnosti peněţité i nepeněţité vklady, které se stávají majetkem společnosti. Za závazky společnosti ručí společníci celým svým majetkem. Obchodní vedení je v rukou všech společníků, pokud se ve společenské smlouvě nedohodli jinak. Veškerá práva a povinnosti společníků jsou řešena společenskou smlouvou Komanditní společnost Dalším typem obchodní osobní společnosti je komanditní společnost (dále jen k. s.). K.s. zakládají dva nebo více společníků, z nichţ jeden nebo více ručí za závazky společnosti do výše svého vkladu komanditisté, a jeden nebo více společníků ručí celým svým majetkem komplementáři. K.s. se pouţijí přiměřeně ustanovení obchodního zákona o v.o.s. Právní postavení komplementářů pak ustanovení o společnosti s ručením omezeným. Podmínkou vzniku společnosti je opět sepsání společenské smlouvy a zápis do obchodního rejstříku. K obchodnímu vedení společnosti jsou oprávněni pouze komplementáři. Většina dalších práv a povinností jednotlivých společníků vyplývá ze společenské smlouvy. K.s. je určitou přechodnou formou ke společnosti s ručením omezeným Kapitálové společnosti Charakteristickým rysem kapitálových společností je kapitálová účast společníků, nikoli jejich osobní účast na podnikání či řízení společnosti. Formami kapitálových společností v České republice jsou společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 41 SYNEK, M., Typologie podniků., Podniková ekonomika, str SYNEK, M., Typologie podniků., Podniková ekonomika, str

26 4.2.1 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným (dále jen s. r. o.) je obchodní kapitálovou společností, která můţe být zaloţena fyzickými i právnickými osobami. S.r.o. můţe být zaloţena i jedinou osobou. Maximální počet společníku je padesát. Společnost odpovídá za závazky společnosti veškerým svým majetkem, společník však jen do výše svého vkladu zapsaného do obchodního rejstříku. Povinná minimální výše základního kapitálu s. r. o. dle obchodního zákoníku činí Kč a výše vkladu společníka musí být alespoň Kč. Společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Podmínkou zápisu je sepsání společenské smlouvy či v případě jediného zakladatele zakladatelské listiny. Další podmínkou zápisu je splacení peněţitých vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněţitých vkladů alespoň ve výši Kč. U jediného zakladatele je pak podmínkou zápisu do obchodního rejstříku splacení celé výše základního kapitálu. Společnost musí vytvářet rezervní fond. Práva a povinnosti společníků jsou stanoveny ve společenské smlouvě. Orgány s. r. o. jsou valná hromada, jednatelé a dozorčí rada. Nejvyšším orgánem s. r. o. je valná hromada, jejímţ členem je kaţdý společník. Obchodní zákoník stanoví výčet záleţitostí, které patří do její výlučné působnosti. Společenská smlouva můţe dále svěřit do působnosti valné hromady rozhodování i v jiných záleţitostech. Statutárním orgánem s.r.o. jsou jednatelé či jednatel, který je jmenován a odvoláván valnou hromadou. Jednatelem můţe být i jiná fyzická osoba, jenţ není společníkem. Jednatelé obstarávají záleţitosti spojené s chodem společnosti, především s jejím obchodním vedením. Jsou oprávněni jednat jménem společnosti a podepisovat se za ni. Dozorčí radu s.r.o. nezřizuje povinně ze zákona. Společenská smlouva, popř. zakladatelská listina ji můţe zřídit jako kontrolní orgán s.r.o Akciová společnost Akciová společnost (dále jen a.s.) je ryze kapitálová společnost, jejíţ základní jmění je rozvrţeno na určitý počet podílů akcií 43. A.s. můţe být zaloţena jedním zakladatelem pouze tehdy, jedná-li se o právnickou osobu a v takovém případě se 43 Akcie je cenný papír, s nímţ jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se dle obchodního zákoníku a stanov akciové společnosti na jejím řízení, zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. 26

27 zakládá zakladatelskou listinou s povinnou formou notářského zápisu. Dojde-li k zaloţení a. s. dvěma či více zakladateli, uzavírají zakladatelskou smlouvu. Náleţitosti, jeţ musí obě listiny obsahovat vyjmenovává obchodní zákoník. Součástí obou listin je návrh stanov a.s. Stanovy a.s. jejichţ minimální povinný rozsah určuje obchodní zákoník musí mít kaţdá a.s. před svým vznikem schváleny. A. s. má dvě formy zaloţení a to s veřejnou nabídkou akcií či bez. V případě zaloţení a.s. s veřejnou nabídkou akcií musí její základní jmění činit alespoň 20mil. Kč, v případě zaloţení a.s. bez veřejné nabídky akcií je pak minimální výše základního jmění 2mil. Kč. Pro zaloţení a.s. na základě výzvy k upisování akcií však nepostačuje sepsání zakladatelských dokumentů. Je k němu nutné rozhodnutí ustavující valné hromady. Vznik společnosti je pak, stejně jako u předchozích typů společností, vázán zápisem do obchodního rejstříku. K návrhu na zápis do obchodního rejstříku se přikládají zakladatelské dokumenty, schválené stanovy a notářský zápis o konání ustavující valné hromady či pokud se a.s. zakládá bez výzvy k upisování akcií, notářský zápis o rozhodnutí zakladatelů o otázkách, které musí jinak rozhodnout ustavující valná hromada, popřípadě další listiny, osvědčující skutečnosti, které mají být zapsány do obchodního rejstříku. Podmínky pro to, aby byla a.s. do obchodního rejstříku zapsána jsou následující: o upisovatelé upsali celou hodnotu základního jmění a splatili alespoň 30% části základního jmění tvořené peněţitými vklady a případné emisní áţio, o byly schváleny stanovy a.s. o byly zvoleni všichni členové orgánů společnosti. Nejvyšším orgánem a.s. je valná hromada. Skládá se ze všech na ní přítomných akcionářů. Akcionář se valné hromady zúčastňuje buď osobně či v zastoupení na základě písemné plné moci. Statutárním orgánem a.s. je představenstvo. Představenstvo je povoláno k tomu, aby řídilo činnost a.s., jednalo jejím jménem a rozhodovalo o všech záleţitostech a.s., které nejsou vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Dalším orgánem a.s. je dozorčí rada, která zajišťuje vnitřní kontrolu hospodaření společnosti a další činnosti. 27

28 4.3 Družstvo Druţstvo je obvykle charakterizováno jako organizace vlastněná a provozovaná společenstvím neuzavřeného počtu osob, jejímţ cílem není vytvářet zisk, ale dávat uţitek svým členům 44. Druţstvo je tedy zakládáno buď za účelem podnikání či za účelem zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Přestoţe má druţstvo dle obchodního zákoníku postavení podnikatele, neboť se zapisuje do obchodního rejstříku, nemá s tématem podnikání jako takovým mnoho společného a pro účely své bakalářské práce zůstanu u této stručné charakteristiky. 4.4 Právní aspekty založení obchodní společnosti Rozhodne-li se podnikatel podnikat jako právnická osoba ve formě některé z uvedených obchodních společností, lze výše uvedené postupy při jeho zakládání uvést v následujících bodech: sepsání společenské smlouvy a její notářské ověření základní jmění společníci skládají na peněţní účet příslušnou částku ţádost o výpisy z rejstříku trestů odpovědného zástupce společnosti a doklad odborné způsobilosti podání ţádosti na místně příslušný ţivnostenský úřad ţádost o registraci u Obchodního rejstříku V případě akciové společnosti je třeba navíc: uzavřít zakladatelskou smlouvu a notářsky ověřit stanovy společnosti pravidla pro vydávání akcií a dluhopisů splatit minimálně 30% upsaných akcií svolat ustavující valnou hromadu, která schvaluje stanovy a volí orgány a.s., notářsky ověřit zápis z valné hromady 44 SYNEK, M., Typologie podniků., Podniková ekonomika, str

29 zapsat a.s. do Obchodního rejstříku vystavit upisovatelům akcií zatímní list, který je cenným papírem znějícím na jméno. Tento cenný papír je po splacení jmenovité hodnoty akcií vyměněn za akcii. 29

30 5 Ekonomické aspekty zahájení podnikání Jak uţ říká samotná definice podnikání, hlavním cílem podnikatelského snaţení je dosahování zisku. Smyslem podnikání je neustálý růst hodnoty firmy a to bez dosahovaných zisků není moţné. Miloslav Synek ve své knize Podniková ekonomika definuje ekonomické pojetí podnikání takto: Kromě právního pojetí podnikání, lze tedy na podnikání také nahlížet jako na proces, který se skládá ze získávání kapitálu a jeho investování do takové struktury majetku podniku, který by vytvářela předpoklad pro realizaci myšlenky spojené s výrobou produktu nebo poskytováním služby pro určitý okruh zákazníků na trhu výrobků. Toto pojetí má myšlenkový původ v mikroekonomii, která pohlíží na podnik jako na základní článek ekonomiky 45. Důleţitým předpokladem pro úspěšný vstup do podnikání, pro zaloţení a úspěšný start chodu podniku je kvalitně zpracovaný záměr podnikatelské činnosti, analýza silných a slabých stránek, analýza konkurence, průzkum trhu atp. Kaţdý začínající podnikatel by měl vypracovat rozvahu jenţ bude odpovídat na následující otázky:? v čem podnikat, co vyrábět? jak vyrábět, na jakém zařízení a s tím související dostupnost potřebných zdrojů? kde podnikat či vyrábět? výpočty nákladů na provoz podniku? cena vyráběného statku či poskytované sluţby S první otázkou předmětem podnikání úzce souvisí i průzkum trhu, na který hodlá budoucí podnikatel vstoupit. Jaký bude zájem o jeho sluţby či výrobky na tomto trhu a také jaký je rozsah konkurence v oboru, jak je silná a jak jej celkově ovlivní, apod. Dále si kaţdý začínající podnikatel musí zajistit prostory pro své podnikání, zvolit strategicky výhodnou pozici provozovny (v centru obce, či naopak na okraji), zda je pro mě výhodnější resp. levnější provozovnu vlastnit či mít ji pronajatou atp. 45 SYNEK, M., Ţivot podniku., Podniková ekonomika, str

31 Další otázkou je zařízení provozovny. Co bude pro podnikání potřeba, jakého zvolit dodavatele. V neposlední řadě je třeba odhadnout počáteční provozní náklady svého budoucího podnikání (nákup materiálu, energie atp.) a to na určitou dobu dopředu, neboť v začátku je pravděpodobné, ţe zisky nebudou dosahovat dostatečné výše k pokrytí počátečních nákladů. S tím souvisí i volba vhodného bankovního institutu k poskytnutí případného podnikatelského úvěru. Na závěr je důleţité uváţit za jakou cenu budu svůj výrobek (sluţbu) prodávat a v jakém objemu vyrábět či poskytovat 46. U začínajícího podnikatele rozhodně platí přísloví dvakrát měř jednou řeţ. Je patrné, ţe odpovědět si na výše uvedené otázky není jednoduchou záleţitostí a vyţaduje skutečně důkladné promyšlení si svých moţností a motivace k podnikání, ujasnění si cíle podnikání, zváţení osobních předpokladů pro podnikání a odborných znalostí a neopomenutelnou finanční a hmotnou stránku potřebnou pro jeho zahájení. 5.1 Podnikatelský plán (zakladatelský projekt) Na základě předchozích úvah by měl kaţdý začínající podnikatel zpracovat konkrétní písemný materiál podnikatelský plán nebo téţ nazývaný zakladatelský projekt. Jedním ze zásadních důvodů vypracování takového materiálu je zajištění počátečního financování podniku formou půjčky. Banky jsou totiţ velmi skeptické, pokud jde o šance nově zakládaných podniků na jejich úspěch, vyţadují tedy po budoucích podnikatelích detailní vypracování podnikatelského plánu a prověřují jejich záměry do nejmenších podrobností 47. Nejedná se zde však pouze o banky, ale např. i o potencionální investory či podpory ze státních nebo evropských programů podpory podnikání Institut rozvoje podnikání Podnikáme s vámi HELP program pro začínající podnikatele. 47 Wupperfeld, U., Podnikatelský plán první krok k úspěchu., Podnikatelský plán, str

32 Obecná osnova podnikatelského plánu by měla obsahovat zejména tyto údaje: o úvod a charakteristika představení firmy, účel podnikatelského záměru o předmět podnikání obsah podnikání, stadium rozvoje firmy, organizačně právní forma o fungování firmy vlastníci, personál a jeho znalosti, sídlo firmy o cíle podnikání krátkodobé (prvních 12 měsíců), dlouhodobé cíle (3 5 let) o charakteristika produktu / sluţby o výsledky průzkumu trhu zákazník a jeho potřeby, konkurence a komparativní výhody firmy o marketingový plán způsob a plán prodeje, podpora prodeje o výše a účel finanční a hmotné potřeby o finanční prognóza a plán předpokládaný finanční výsledek, předpokládaný cash-flow 48 Podnikatelský plán má při zakládání podniku ústřední význam. Je proto nezbytné sestavit jej srozumitelně a reálně. Kvalitně sestavený podnikatelský plán pak podnikateli slouţí nejen jako předpoklad pro získání bankovních úvěrů, či jiných podpůrných finančních prostředků, ale téţ jako ústřední řídící dokument podnikatele, jako materiál pro pozdější srovnávání plánu se skutečností Zakladatelský rozpočet Zakladatelský rozpočet je nezbytnou součástí podnikatelského plánu. Zpracování rozpočtu je tím důleţitější, čím větší rozměr činnosti se předpokládá. Kaţdý začínající podnikatel musí být připraven na počáteční fázi, kdy podnik sice bude fungovat, ale nebude mít ještě zajištěn přísun likvidních prostředků ke krytí nákupu dalšího materiálu a úhradu tzv. fixních nákladů. V zakladatelském rozpočtu je nutné zvláště posoudit následující: předpokládaný rozsah výnosů, nákladů a zisku Institut rozvoje podnikání Podnikáme s vám HELP program pro začínající podnikatele. 49 Wupperfeld, U., Podnikatelský plán první krok k úspěchu., Podnikatelský plán, str

33 potřebný rozsah hmotného a nehmotného investičního majetku, a ostatních sloţek oběţných aktiv propočet očekávané výnosnosti podniku jako celku, výnosnosti vlastního kapitálu a propočty návratnosti celého záměru. Zakladatelský rozpočet slouţí nejen pro vlastní rozhodnutí podnikatele, co mu daná aktivita přinese, ale rovněţ tvoří informační bázi k tomu, aby podnikatel získal další investory, kteří by mu poskytli dodatečné zdroje nezbytné pro rozjezd podniku. 5.3 Možné zdroje financování počátku podnikání Financovat počátek své podnikatelské činnosti lze dvojím způsobem a to buď prostřednictvím vlastního kapitálu nebo prostřednictvím kapitálu cizího Financování prostřednictvím vlastního kapitálu Vlastní kapitál do firmy vstupuje vklady zakladatelů nebo navýšením základního kapitálu. Pro nově vznikající malé firmy je financování pomocí vlastního kapitálu velmi důleţité, neboť má oproti financování cizími prostředky značné výhody: odpadá zde splácení jistiny a úroků vysoký podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu umoţňuje podniku opatřit si dodatečné finanční prostředky vysoký podíl vlastního kapitálu přispívá k pozitivní pověsti firmy u zákazníků, dodavatelů i potencionálních investorů vysoký podíl vlastního kapitálu slouţí jako rezerva pro případná období ztrát Financování prostřednictvím cizího kapitálu Financování prostřednictvím cizího kapitálu přináší podnikateli náklady ve formě úroků, které musí platit svým věřitelům a to i v obdobích ztráty tedy i ve fázi 50 Wupperfeld, U., Plánování., Podnikatelský plán, str

34 zahájení činnosti firmy. Dále musí splácet jistinu bez ohledu na to zda firma vykazuje výnosy. Další moţnou nevýhodou je právo věřitele kontrolovat výsledky hospodaření podniku a nárok na konkursní podstatu. Oproti tomu výhodou cizího kapitálu je, ţe je pro podnikatele levnějším zdrojem financování neţ vlastní kapitál, po dohodě s věřitelem je moţné měnit hodnotu úvěru a dobu jeho splatnosti a v neposlední řadě úroky z úvěru jsou daňově uznatelným nákladem Krátkodobé cizí finanční zdroje kontokorentní úvěr eskontní úvěr lombardní úvěr V případě kontokorentního úvěru banka poskytne tzv. úvěrový limit, jenţ můţe podnikatel kdykoliv vyuţít v případě krátkodobého nesouladu mezi příjmy a výdaji. Úroky z úvěru pak platí pouze z té vyčerpané částky a jen za dobu čerpání. V dnešní době existuje mnoho bankovních institutů a podmínky poskytnutí i zajištění těchto úvěrů se u jednotlivých bank liší. Obvyklým typem zajištění bývá zástava majetku. O lombardním úvěru hovoříme v případě, kdy úvěr je poskytnutý oproti zástavě movitých trţně obchodovatelných věcí nebo práv. Jako zástava obvykle slouţí cenné papíry, zboţí, zásoby či pohledávky. Nakonec eskontní úvěr je krátkodobý úvěr, který banka poskytuje formou odkupu směnky před její splatností. Za tuto sluţbu si banka sráţí úrok tzv. diskont Dlouhodobé cizí finanční zdroje Dlouhodobé cizí finanční zdroje se uţívají zejména při nákupu dlouhodobého majetku. Zajištění těchto úvěrů se provádí zástavou dlouhodobého majetku firmy nebo hypotékou. Dlouhodobými úvěry jsou: o hypoteční úvěr, který je jištěn zástavním právem k nemovitostem o investiční úvěr jištěný pořizovaným investičním zařízením 51 Wupperfeld, U., Plánování., Podnikatelský plán, str SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V.,Základy finančního řízení pro podnikatele., Základy podnikání, str

35 o sanační úvěr určený na konsolidaci firmy Další typy financování obchodní úvěry obchodní úvěry jsou poskytovány v naturální podobě mezi firmami na základě odběratelsko-dodavatelských vztahů. Vzniká na základě časového nesouladu mezi dodávkou zboţí či sluţeb a jejich zaplacením. Obchodní úvěr v podstatě spočívá v tom, ţe prodávající (věřitel) posečká kupujícímu (dluţníkovi) se splacením částky za poskytnuté výrobky či sluţby. Obchodní úvěry řadíme mezi krátkodobé zdroje financování. dalším moţným zdrojem financování je financování prostřednictvím fondů rizikového a rozvojového, popř. venture kapitálu 54. Rizikový kapitál dávají k dispozici specializované investiční společnosti, které si jej opatřují od investorů a vytvářejí z něj fondy. Finanční prostředky pak poskytují podnikatelům formou např. přímým podílem na základním kapitálu podniku, formou tichého společenství nebo půjčkou charakteru vlastního kapitálu. Tyto specializované investiční společnosti tedy poskytují firmě kapitál a další sluţby (např. poradenskou činnost, zprostředkovávají kontakty s dalšími investory či vypracovávají finanční plány) tak aby předešly konkursu, čímţ pochopitelně sniţují i vlastní riziko 55. leasing, factoring - leasingem rozumíme finanční produkt, kterým je moţné financovat pořízení majetku, většinou movité věci. Poskytovatel leasingu přenechává na základě leasingové smlouvy majetkový předmět na stanovené období. Podnikatel pak za to platí určitý druh nájmu leasing. Rozlišujeme několik druhů leasingu finanční leasing, kdy financovaný předmět je po celou dobu majetkem leasingové společnosti a teprve na konci leasingu přechází vlastnictví na podnikatele, dále operativní leasing, kdy předmět nájmu zůstává v majetku leasingové společnosti i po skončení smlouvy. Faktoring je prodej pohledávek z dodávek zboţí a sluţeb před dobou splatnosti finanční instituci. 53 SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V.,Základy finančního řízení pro podnikatele., Základy podnikání, str Tato forma financování podniků vznikla nedlouho po druhé světové válce v USA a v šedesátých letech přišla do Evropy. 55 Wupperfeld, U., Plánování., Podnikatelský plán, str. 132,

36 Ta přebírá riziko, ţe pohledávka nebude uhrazena, a proto se ve vlastním zájmu snaţí aby uhrazena byla 56. emise cenných papírů finanční zdroje mohou firmy získat i formou emise cenných papírů na kapitálovém trhu Jednání s věřiteli Málokterý začínající podnikatel se při financování zahájení svého podnikání vyhne nutnosti vyuţít cizích zdrojů. Jak jiţ bylo řečeno peněţních ústavů je mnoho a podnikatelů, jeţ je potřebují také. Je proto pro začínajícího podnikatele velmi důleţité vybrat ten správný, kvalitně zde představit svoji firmu, vzbudit ve věřiteli důvěru a efektivně vyjednat podmínky úvěru. Nezbytným podkladem pro takové jednání je podnikatelský plán, neboť věřitel se nezajímá pouze o výši a účel úvěru, ale téţ o komplexní koncepci firmy. Musí být přesvědčen o bonitě dluţníka a jeho schopnosti úvěr splácet. Od toho se pak odvíjí i výše a doba splatnosti poskytnutého úvěru. Dalšími dokumenty, které musí podnikatel věřiteli předloţit jsou: výpis z obchodního či ţivnostenského rejstříku, potvrzení finančního úřadu, ţe nemá daňové nedoplatky, soupis nákladů na udrţení ţivotní úrovně, kupní, nájemní, společenské smlouvy a pokud jiţ podnikání bylo zahájeno účetní výkazy a daňová přiznání Podpora malého a středního podnikání ze strany státu Přestoţe mají malé a střední podniky velký význam v trţním hospodářství, jejich postavení na trhu je často velmi těţké. Nejproblematičtější bývá přístup k úvěrům, neboť finanční instituce povaţují tyto podniky za rizikové a málo výnosné. Vzhledem k významu těchto podniků ve společnosti a nutnosti posílit rozvoj celého národního hospodářství a jejich postavení v ekonomice, realizuje většina průmyslově vyspělých zemí politiku jejich podpory SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V., Základy finančního řízení pro podnikatele., Základy podnikání, str ( ) 36

37 Nejinak je tomu i v případě České republiky. Malé a střední podniky jsou významným sektorem české trţní ekonomiky. Jejich předností je relativní pruţnost, resp. rychlost odezvy na změny podmínek, vysoká schopnost absorbce pracovní síly a schopnost vyplnit mezeru ve struktuře obchodních vztahů mezi velkými podniky. Nevýhody těchto podniků spočívají především v obtíţnějším či nákladnějším přístupu ke kapitálu, informacím a znalostem, menší schopností eliminovat důsledky výkyvů vnějších vlivů v počátečním stadiu svého vývoje, apod. 59 Státní podpora malého a středního podnikání je upravena zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Tato podpora se vztahuje na podniky, které mají sídlo na území ČR, mají méně neţ 250 zaměstnanců, nejsou z oblasti zemědělské a lesnické prvovýroby a splňují další podmínky. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vypracovalo, na základě podmínek poskytování finanční podpory ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti Evropské unie, Operační program Podnikání a inovace (OPPI), pro období let OPPI navazuje na Operační program Průmysl a podnikání, který byl vyhlášen po vstupu ČR do EU. Významnou součástí OPPI je podpora podnikatelského prostředí. Pro účely mé bakalářské práce je nejvýznamnější částí programu OPPI podpora začínajícím podnikatelům, jeţ si klade za cíl posílit a rozvíjet aktivity podnikatelů vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časových odstupem. Podpora začínajícím podnikatelům je zaměřena na zvýšení motivace k podnikání vytvořením nabídky zvýhodněného financování a zvýhodněných sluţeb k provozování podnikatelské činnosti. Smyslem poskytované podpory je umoţnit zahájení podnikání a realizace podnikatelských záměrů drobným podnikatelům, orientujícím se zejména na realizaci projektů v oblasti nových technologií a konkurenceschopných výrobků a sluţeb. Nabízené produkty budou mít značný význam pro začínající podnikatele, protoţe obdobné produkty nenabízejí v ČR ţádné subjekty, ani peněţní ústavy poskytující své produkty na komerční bázi 60. V současnosti MPSV vyhlásilo dne 5. ledna 2010 druhou výzvu (první se uskutečnila v roce 2007) k podání ţádostí o podporu v programu START, který je součástí OPPI a je zaměřen na podporu realizace podnikatelských záměrů začínajících podnikatelů. Plánovaná alokace pro tuto výzvu je 150 mil. Kč. Podpora bude 59 ( ) 60 MPSV, Operační program podnikání a inovace 37

38 uskutečňována formou zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. Dalším příkladem programu, kterým Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje začínající podnikatele, je program Záruka za provozní úvěry pro malé a střední podnikatele. Tento program MPO v letošním roce rozšířilo o poskytování záruk za investiční úvěry ve vybraných oborech činností, které nejsou podporovány ve výše zmíněném OPPI. MPO ČR se tak, dle vlastních slov, snaţí v dnešní sloţité době co nejvíce napomoci zlepšit a usnadnit přístup podnikatelů k financování ( ) 38

39 6 Praktická část osobní zkušenosti s podnikáním 6.1 Vývoj mé podnikatelské činnosti Za patnáctiletou kariéru podnikatele jsem nasbíral mnoho praktických zkušeností, o které bych se v této části bakalářské práce rád podělil. Účelem praktické části je ukázat výše uvedené teoretické poznatky, tedy především jejich pouţití, v praxi. Mé první osobní zkušenosti se zahajováním podnikatelské činnosti sahají do roku Tehdy jsem se rozhodl podnikat jako fyzická osoba na ţivnostenský list v oboru zednictví. Informace o tom, co je třeba zařídit, kam se obrátit apod. nebyly tenkrát tak snadno dostupné jako dnes. Internet nebyl, literatury na téma podnikání bylo pramálo a případných rad od zkušenějších podnikatelů v mém okolí taktéţ. Nezbývalo mi tedy nic jiného neţ se vydat na okresní ţivnostenský úřad, kde mi potřebné informace byly sděleny. Podmínky pro vydání ţivnostenského oprávnění a provozování ţivnosti se jiţ tenkrát řídily dosud platným zákonem č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. Pro získání ţivnostenského oprávnění v zamýšleném oboru jsem tenkrát musel, vyjma všeobecných podmínek pro výkon ţivnosti, splnit vůči ţivnostenskému úřadu následující: o předloţit výpis z rejstříku trestů (výpisy byly tehdy vydávány pouze u krajských soudů) o předloţit doklad o vzdělání o doloţit potvrzení o absolvování praxe v oboru o předloţit potvrzení o bezdluţnosti vůči státu Vzhledem k tomu, ţe se v tomto mém případě jednalo o ţivnost řemeslnou s předmětem podnikání: zednictví, bylo nutné doloţit doklad o vzdělání a absolvování praxe v oboru. Vystudoval jsem Střední průmyslovou školu stavební akademika Stanislava Bechyně v Havlíčkově Brodě. Bylo tedy třeba předloţit notářsky ověřenou 39

40 kopii maturitního vysvědčení. Podmínkou pro vydání ţivnostenského listu byla také minimálně tříletá praxe v oboru jiţ jsem absolvoval ihned po studiích jako stavební praktikant u společnosti Průmstav Praha a později jsem prováděl různé řemeslné práce pro soukromou stavební společnost. Po předloţení výše uvedených dokumentů a zaplacení správního poplatku ve výši 1000 Kč jsem se dále musel zaregistrovat u místně příslušného finančního úřadu a k registraci pro platbu daně z příjmů fyzických osob. Další mojí povinností bylo oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti a přihlásit se k platbě důchodového a nemocenského pojištění u Okresní správy sociálního zabezpečení a zároveň podat oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti zdravotní pojišťovně. Vzhledem k tomu, ţe jsem nevlastnil ţádnou provozovnu (místem podnikání byla adresa mého trvalého bydliště), nebyl jsem plátcem DPH, nevlastnil automobil, který by slouţil k podnikání, podnikal samostatně bez dalších zaměstnanců, apod., nezbývala ţádná další právní povinnost, jejíţ nesplnění by bránilo mojí podnikatelskou činnost zahájit. Co se týče hmotné stránky mé počínající podnikatelské činnosti, mohu říci, ţe jsem začínal prakticky od nuly. Základní nutné vybavení potřebné pro zednickou činnost jsem si zapůjčil v rámci rodinného kruhu. Také moje první zakázky přicházely v podstatě z okruhu mých známých nebo se jednalo o výpomoc kolegům v oboru na jejich větších zakázkách. Naštěstí se mi v podnikání dařilo, zakázek poté bylo dost a zákazníci mi důvěřovali. Rozšiřoval se mi rozhled a s tím bezprostředně souvisela nutnost rozvíjet působnost firmy, vč. nutného vybavení a zázemí. Prvním krokem k tomuto rozšíření byla roku 1997 nutnost koupě osobního automobilu s přívěsem, pro uţití soukromé i v rámci provozování ţivnosti. S touto skutečností přišla další zákonná povinnost - přihlášení se k registraci k silniční dani u finančního úřadu. Musel jsem téţ začít vést knihu jízd evidovat ujeté kilometry. Výkazy mimo jiné slouţily jako podklad k moţnosti sníţení daňového základu. Tato konkrétní částka byla vypočtena účetní jednotkou po předloţení knihy jízd, dle ustáleného principu v kombinaci paušální částky za kilometr pro amortizaci vozidla a průměrné spotřeby konkrétního automobilu dle údajů v technickém průkazu. V roce 1998 se mi naskytla výhodná stavební zakázka. Zúčastnil jsem se tehdy výběrového řízení na koupi obecního pozemku určeného k výstavbě řadových garáţí. 40

41 Výběrové řízení jsem vyhrál. Takováto stavba, kde pořízení stavebního materiálu je rovno zhruba padesáti procentům celkových nákladů na její výstavbu, jsem dospěl k rozhodnutí, ţe je pro mne výhodnější stát se plátcem daně z přidané hodnoty. Platit DPH v té době, vzhledem k ročnímu obratu firmy, nebylo mojí zákonnou povinností, mé rozhodnutí stát se tímto plátcem však bylo motivováno finanční úsporou při pořizování materiálu, ale také tím, ţe mnohé zadavatelské firmy upřednostňovaly či přímo vyţadovaly jako své subdodavatele plátce DPH. Tuto registraci jsem provedl u příslušného finančního úřadu. Na základě této registrace mi bylo vystaveno osvědčení o registraci a zároveň nově přiděleno daňové identifikační číslo. Této registraci by měla předcházet povinnost zřízení bankovního účtu podnikatele. Vzhledem k tomu, ţe jsem si účet zřídil jiţ v počátcích svého podnikání, tato povinnost se na mě nevztahovala. V období neţ jsem se stal tímto plátcem DPH, jsem si sám vedl jednoduché účetnictví, včetně zpracování výkazů pro finanční úřad. Plátci však musí vyúčtovávat DPH čtvrtletně a samozřejmě přibylo více další administrativy, vedení účetnictví jsem tak předal do rukou profesionálního pracovníka pro zpracování účetních dokladů. Tato spolupráce probíhá bez přerušení aţ do současnosti. Další změna, kterou vnesla do mého podnikatelského ţivota tato zakázka, spočívala v rozšíření podnikatelského oprávnění. Jako ţivnostník se základním ţivnostenským oborem pro zednictví, jsem stavbu řadových garáţí provádět nemohl. Zaţádal jsem tedy u okresního ţivnostenského úřadu o rozšíření a vydání nového ţivnostenského listu s předmětem podnikání: provádění jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování. Prakticky veškeré doklady uvedené výše jsem musel znovu úřadu předloţit a zaplatit správní poplatek. Během vykonávání uvedené podnikatelské činnosti jsem absolvoval dvouletý kurz: Oceňování nemovitostí na Vyšší odborné škole stavební a Střední průmyslové škole stavební v Praze. K tomuto studiu mne přivedl zájem o nemovitosti a přání zpracovávat odhady nemovitostí a rozšířit si tak rozsah poskytovaných sluţeb stávajícím a budoucím zákazníkům. K tomu, abych tuto činnost mohl legálně provozovat jsem, mimo získané osvědčení o absolvování kurzu, potřeboval také ţivnostenské oprávnění. Ţivnost Oceňování majetku pro věci nemovité je však ţivností koncesovanou. U ţivnostenského úřadu jsem tedy podal ţádost o vydání koncese s uvedením předmětu podnikání a doklady potřebné k prokázání odborné způsobilosti notářsky ověřené osvědčení o absolvování výše zmíněného kurzu. 41

42 Koncesní listina mi byla vydána, přičemţ v tomto případě jsem samozřejmě mohl začít provádět tuto ţivnost aţ dnem doručení rozhodnutí o udělení koncese. 6.2 Má současná podnikatelská aktivita Zatím poslední novinka v mé podnikatelské činnosti přišla v letošním roce. Po delší úvaze a souběhu dalších událostí, které měly vliv na mé konečné rozhodnutí, jsem zakoupil areál pneuservisu v místě bydliště. Tomuto poslednímu podnikatelskému záměru bych se rád věnoval trochu podrobněji, především bych se v tomto případě rád zaměřil více i na ty ekonomické, ale i marketingové a další aspekty počátku podnikání. Pro zahájení opět přišla povinnost zřízení nového ţivnostenského oprávnění. Navštívil jsem tedy po delší odmlce ţivnostenský úřad a byl jsem mile překvapen. Původně jsem se přišel pouze informovat na to, jaké je třeba učinit kroky k získání tohoto nového oprávnění, odcházel jsem však uţ jako hotový nový podnikatel. Přímo na místě jsem nahlásil své dosavadní IČO a předloţil občanský průkaz. Paní úřednici jsem řekl v čem chci podnikat a ţe mám v úmyslu změnit provozovnu. Po chvíli mi úřednice oznámila, ţe ţivnost mám ohlášenou a předloţila mi k podpisu tzv. změnový list, kvůli změně adresy provozovny. Novinkou byla téţ skutečnost, ţe mi po několika dnech nepřišel domů poštou ţivnostenský list, ale výpis z ţivnostenského rejstříku, kde jsou uvedena všechna má ţivnostenská oprávnění včetně nového oprávnění s předmětem podnikání: Výroba, obchod a sluţby, obory činností: zprostředkování obchodu a sluţeb, velkoobchod a maloobchod, údrţba motorových vozidel a jejich příslušenství a pronájem a půjčování věcí movitých. Jednotlivé obory podnikání byly více sjednoceny, kdy některé původní vydané ţivnostenské listy na konkrétní činnost byly nahrazeny ţivnostenskými listy umoţňujícími širší záběr v předmětu podnikání. Vzhledem k tomu, ţe jsem převzal i dva stávající zaměstnance pneuservisu, bylo mojí další povinností sepsat s nimi novou pracovní smlouvu a přihlásit se jako plátce povinných odvodů zdravotního a sociálního pojištění. Areál pneuservisu jsem zakoupil s tímto záměrem: samozřejmě, ţe hlavním cílem je pokračovat v zavedené činnosti provozování pneuservisu pro osobní 42

43 i nákladní automobily, včetně zemědělské a stavební techniky, případně je i moţno provádět drobné opravy automobilů apod., ale existují zde i další důvody. Za prvé jsem v tomto areálu měl od původního majitele pronajaté prostory jako zázemí pro stavební činnost kancelář a část skladových prostor pro uskladnění nutného vybavení, stavebních strojů a nástrojů, za druhé a to byla potřeba - jiţ několik málo posledních let, jsem cítil potřebu mít stálé zázemí firmy a vlastní provozovnu mimo jiné i z důvodu kontaktu se zákazníky, kteří tyto skutečnosti ať přímo či nepřímo hodnotí a také se dle těchto prezentací mohou rozhodovat. Třetím aspektem pro učinění tohoto rozhodnutí také byla stávající poloha nemovitosti, která pochopitelně přímo ovlivňuje výši ceny nemovitosti. Budova na pozemku je postavena na okraji průmyslové zóny města, jako první pozemek po odbočení do této zóny a relativně pak i blízko do centra staré části města. Pneuservis byl na tomto místě původním majitelem provozován dvanáct let. Nejedná se tedy v tomto případě o zahájení podnikání tzv. od nuly, ale pouze o rozšíření ţivnostenského oprávnění a koupi provozovny pro tento účel podnikání jiţ zaběhnuté a to včetně jejího vybavení. Výhodou pro mně byla také moţnost vyuţití zkušeností dvou stávajících zaměstnanců, jenţ se rozhodli zůstat u řemesla a pracovat v pneuservisu dál pod mojí firmou. Na první pohled se můţe zdát, ţe takto nastolené podmínky počátek podnikání značně usnadňují, jak však uvedu dále, pokračovat v zaběhnuté firmě rozhodně není snadnou záleţitostí. Jak jsem jiţ zmínil, firma zde stojí a funguje pod jedním majitelem jiţ dvanáct let. Předchozí majitel si tak bezpochyby získal jméno, pověst a celou řadu stálých klientů jak na straně zákazníků, tak na straně dodavatelů a dalších spolupracujících firem. Nebude proto snadné, přesto však nutné si tyto stávající dlouholeté zákazníky, včetně spolupracujících a dodavatelských firem, podchytit a zároveň udrţet jejich věrnost a současně obhájit obchodní podmínky dodavatelů, které byly nastaveny na základě dlouhodobé spolupráce a finanční solventnosti. Na druhou stranu předchozí majitel se příliš nezabýval modernizací svého podniku, získáváním nových zákazníků, natoţ inovacemi směrem k internetovému obchodování, propagací své firmy apod. 43

44 Z těchto poznatků tak vycházel i můj podnikatelský plán. Mám před sebou tyto zásadní úkoly: modernizace provozovny rozšíření poskytovaných sluţeb zlepšení propagace firmy ať v místě provozovny, tak v jejím okolí optimalizace nákladů na pořízení zboţí určeného k dalšímu prodeji či k poskytování sluţeb (hledání nové výhodnější spolupráce, levnějších prodejců zboţí či materiálu, vyuţívání internetového obchodování) zvýšení kontroly kvality práce stávajících zaměstnanců a nalezení jejich vyuţití v mimo sezónním období nalezení vyuţití pro nevyuţité prostory v areálu získání nových zákazníků Analýza trhu a konkurence Jsem si vědom, ţe bez uplatnění moderních forem podnikání dokonale promyšleného marketingu a managementu se začínající podnikatel neobejde. Zvláště v dnešní době, kdy konkurence na trhu je obrovská (na trhu poskytujícím sluţby v oblasti údrţby a opravy automobilů to platí určitě dvojnásob). Co se týče průzkumu trhu a analýzy konkurence, mám to štěstí, ţe pneuservis kupuji ve městě, kde já sám jiţ patnáct let podnikám, sice v jiném oboru, ale věřím, ţe potencionální zákazníci pneuservisu, jsou za tu dobu přesvědčeni o tom, ţe mi mohou důvěřovat, a ţe poţadovaná práce či úkol bude odveden kvalitně a dle jejich přání. Konkurenci v tomto městě nepovaţuji za příliš významnou. Vyjma zanedbatelného procenta řidičů, kteří své automobily buď nepřezouvají vůbec nebo vlastní celý letní i zimní komplet kola, která si pak sami vyměňují, jsou v nejbliţším okolí dvě provozovny, které vlastní potřebné vybavení, ale tyto sluţby poskytují pouze jako doplňkovou sluţbu k provozu autoopravny a to ve velmi malém měřítku. V širším okolí města, tedy zhruba do 15-25km, jsou jiţ sice specializované provozovny, ale věřím, ţe budou-li mít potencionální zákazníci spolehlivý servis v místě bydliště, nebudou mít zájem ztrácet čas dojíţděním ke konkurenci. Co se týče přezouvání zemědělské a stavební techniky, v okolí cca dvaceti kilometrů konkurence neexistuje. Nakonec si troufnu 44

45 tvrdit, ţe sluţby tohoto pneuservisu, který kupuji, jsou místní lidé i firmy vyuţívat prostě zvyklí. Reklama a propagace firmy Nicméně pětitisícové město a místní soukromí uţivatelé osobních automobilů nestačí. Je potřeba získat nové zákazníky především z řad místních továren, zemědělských druţstev a velkých firem. Ještě před zahájením vlastního provozu, jsem osobně některé tyto organizace v místě a okolí navštívil a projednal s nimi moţnost oboustranně výhodné spolupráce. Rozjel jsem téţ letákovou a plakátovou kampaň, včetně inzerce v novinách, jenţ lákala zákazníky na zvýhodněné zaváděcí akce a drobné doplňkové sluţby zdarma. Vzhledem k tomu, ţe areál pneuservisu je necelých deset kilometrů vzdálený od naší nejfrekventovanější dálnice D1, mám časem v úmyslu téţ investovat do jednoduché, ale výstiţné billboardové reklamy. Okolí města je turistickou oblastí. Nádherné prostředí řeky Sázavy je plné chatařů a chalupářů. Tito lidé obvykle nemívají ve svých domovech prostor k uskladnění pneumatik. Samozřejmě, ţe mají prostor ve zmíněných chatách či chalupách, ale to by pro ně znamenalo nechat své auto přezout doma a místo obvyklého vybavení, které rekreanti vozí na léto na chaty a v zimě zase zpět, naloţit čtyři pneu. Já bych jim tedy chtěl nabídnout radu i informaci a při skutečné realizaci umístit na svoji propagaci slogan zhruba v tomto duchu: Vyráţíte po zimě poprvé na chalupu a nemáte přezuto? Stavte se cestou v našem pneuservisu, vaše auto vám přezujeme, pneumatiky uskladníme a aţ se budete na zimu zase vracet zpět, pneumatiky opět vyměníme, pochopitelně uskladníme a budeme čekat na váš jarní návrat. Samozřejmostí jsou internetové stránky s nabídkou veškerých poskytovaných sluţeb, aktuálních akcích, ceníkem a také moţností on-line objednávání jak produktů tak sluţeb pneuservisu. Zákazník bude mít na těchto stránkách k dispozici kalendář, kde je denní rozpis objednaných zákazníků, pouze klikne na volné místo a tím se aktualizuje stav objednávek. S otázkou propagace firmy však bezprostředně souvisí i vizáţ samotného areálu pneuservisu. Za uplynulých dvanáct let nebyl tento areál nikterak rekonstruován a je zřejmé, ţe zastaralá a neopravená budova (včetně interiéru) potencionální zákazníky nenaláká. Celkový stav areálu není nikterak tragický, dvanáct let stáří pro nemovitosti není tolik, je však třeba provést spíše estetické úpravy a provádět průběţně 45

46 důkladnější údrţbu. Ještě před zahájením provozu bylo tedy nutné udělat částečnou rekonstrukci budovy i části areálu, včetně pořízení nezbytného zabezpečovacího zařízení, nákupu nových moderních strojů a dalšího zařízení. Na tomto místě bych také rád uvedl nutnost pořízení kamerového systému, nejen z důvodu bezpečnosti, ale téţ k zamezení případných černých obchodů, ke kterým bohuţel ze strany stávajících zaměstnanců za minulého majitele občas docházelo. Rozšíření nabídky poskytovaných služeb Provozování pneuservisu je sezónní záleţitostí a to samo o sobě podnikatele neuţiví. Na tuto skutečnost je třeba nahlíţet nejen z toho úhlu pohledu, ţe zde budou pouze dvě časová období, kdy budou přicházet zákazníci v hojném počtu, ale je třeba se také zamyslet nad vyuţitím pracovní doby zaměstnanců mimo sezónu. Jak jsem jiţ uvedl výše, areál pneuservisu jsem zakoupil i s tím záměrem, ţe zde budu mít dostatečný prostor k rozšíření jiţ poskytovaných sluţeb. Za dobu své podnikatelské činnosti v oboru stavebnictví jsem fyzicky nakoupil několik stavebních strojů, vybavení a nářadí, které nejen nyní mohu jednotně uskladnit, ale hodlám si téţ v areálu pneuservisu zřídit jejich půjčovnu. V tomto případě jsem ze zkušenosti z uplynulých let přesvědčen, ţe o zákazníky v tomto oboru nebude nouze. Dále bych rád rozšířil poskytované sluţby o půjčovnu přívěsů a prodej a montáţ drobných autodoplňků. Samozřejmostí je celoroční uskladnění pneumatik. Po zavedení firmy, téţ uvaţuji o moţnosti rozšíření sluţeb o ruční mytí aut včetně čištění interiérů. Zakladatelský rozpočet Je zřejmé, ţe pneuservis tak nemění pouze svého majitele, ale prochází komplexní inovací od rekonstrukce stávajícího areálů aţ po billboardovou kampaň. Nastává tedy čas zabývat se otázkou financování tohoto podnikatelského záměru a jeho realizace. Samotná koupě areálu pneuservisu mě přišla na čtyři miliony. Celkovou částkou jsem samozřejmě nedisponoval a nezbývalo mi neţ poţádat o podnikatelský úvěr. Poţadovanou částku chybějících dvou milionů korun mi banka (na základě znaleckého posudku, neboť areál slouţí jako zástava) půjčila. Přesto, ţe je to v rozporu s tvrzeními v teoretické části práce, ode mne banka nevyţadovala ani podnikatelský plán ani zakladatelský rozpočet. Pouze jsem jí poskytl základní stručné 46

47 informace o historii mého podnikání, současném stavu a o své představě vyuţití poskytnutých finančních prostředků. Přisuzuji toto zkrácené představení také k tomu, ţe jiţ několik let, prakticky od zahájení mého podnikání jsem klientem této banky, takţe pochopitelně mají dostatečný přehled o pohybu finančních prostředků na mém účtu. Nicméně jsem si pro své účely, na základě vlastní úvahy a zkušeností a informací poskytnutých od předchozího majitele, jistou zjednodušenou verzi zakladatelského rozpočtu vypracoval. Z této úvahy předpokládám splacení úvěru bance do čtyř let a návratnost celkové investice vloţené do přípravy počátku podnikání (rekonstrukce areálu, nákup strojů a nástrojů, propagace) do sedmi aţ osmi let. 47

48 7 Diskuse Po přečtení předešlých kapitol bakalářské práce, je téma k diskusi nasnadě. Za relativně dlouhých dvacet let svobodného práva podnikat, došlo k obrovskému počtu změn, které tuto aktivitu výrazně ovlivnily. Všechny tyto důleţité změny, ke kterým v oblasti problematiky zahájení podnikání, jeho právních a ekonomických aspektů, došlo bych rád v následcích řádcích shrnul a pomocí SWOT analýzy porovnal jejich vývoj, přínos, výhody a nevýhody. Jak jsem zmínil v první kapitole prvním zákonem, který přišel v souvislosti s obnovením svobody v soukromém podnikání byl zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů. Zákon však vykazoval některé nedostatky, zejména v klasifikaci jednotlivých oborů a konkrétní definici činností, jenţ do nich spadají. Zákon byl proto, po krátké době nahrazen zákonem č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (s účinností k 1. lednu 1992), který je po velkém počtu novelizací platný dodnes. Tento zákon je mnohem obsáhlejší především pro své přílohy, které jiţ podávají důkladnější přehled. Přetrvávajícím nedostatkem zůstává, ţe řada oprávnění k podnikání vydaných na základě předchozího zákona, která s účinností nového ţivnostenského zákona nepozbyla platnosti, jsou oprávněními k činnostem, které nový zákon nedefinuje. Ţivot to takovýmto podnikatelům komplikuje například ve chvíli, kdy se ucházejí o zakázku ve výběrovém řízení. Podmínky výběrového řízení jednoznačně definují činnost, jenţ má budoucí zhotovitel provádět dle současného zákona a zadávající pak můţe vyloučit takové uchazeče, jenţ tuto podmínku nesplňují, přestoţe v oboru podnikají 62. Zákon o ţivnostenském podnikání prošel za dobu své osmnáctileté existence četnými novelizacemi. Těchto novel je skutečně obrovské mnoţství (jiţ v prvním roce své platnosti prošel zákon třemi novelami, v roce 2000 dokonce šestnácti a např. v roce 2006 dvanácti). Není proto moţné se zde zabývat veškerými těmito změnami, pro účely této práce je však zapotřebí věnovat se těm nejdůleţitějším změnám, které dle mého názoru, zásadním způsobem ovlivnily podmínky pro začínající i stávající 62 Takto se děje zejména u veřejných zakázek, kdy se podmínky striktně řídí zákonem o veřejných zakázkách a podmínky proto nelze měnit. 48

49 podnikatele, ale mohly téţ ovlivnit rozhodovací proces těch lidí, kteří o své podnikatelské dráze teprve uvaţují. Je moţné usoudit ze skutečností o počtu stávajících a nově vznikajících malých firem a ţivností, zda-li je v ČR tendence k rozšiřování těchto drobných podnikatelů, či je snaha vytvářet příznivější prostředí pro větší podnikové skupiny a korporace. Následující výčet se věnuje nejdůleţitějším skutečnostem, které změnily podmínky začínajícím i stávajícím podnikatelům v oblasti zřízení / změn ţivnostenského oprávnění: zřízení tzv. Centrálních registračních míst. Coţ znamená moţnost vyřídit veškeré své ohlašovací a registrační povinnosti na jednom místě pomocí Jednotného registračního formuláře moţnost podání Jednotného registračního formuláře elektronicky s elektronickým podpisem zavedení systému, kdy ţivnostenské úřady jiţ od podnikatelů nevyţadují takové informace a doklady (např. výpis z rejstříku trestů), které jiţ existují v databázi jiného orgánu státní správy zavedení jediné volné ţivnosti a zavedení (zredukování) jednotlivých oborů, které do této ţivnosti spadají. Podnikatel tak získá oprávnění k jediné volné ţivnosti a oborům její činnosti sníţení povinné praxe u řemeslných ţivností a zrušení kvalifikačních zkoušek zrušení institutu provozování ţivnosti průmyslovým způsobem zrušení místní příslušnosti ţivnostenských úřadů. Podnikatel si bez ohledu na místo bydliště či sídlo, sám vybere ţivnostenský úřad na kterém učiní podání či jinou informační povinnost. Tyto úkony navíc můţe učinit také prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy CZECH POINT nahrazení ţivnostenských listů výpisem ze živnostenského rejstříku tímto dokumentem se nahrazují velké počty ţivnostenských listů pro různé ţivnosti podnikatel má všechna oprávnění uvedena na jediném dokumentu a také za jedny peníze výrazné zkrácení lhůt pro rozhodování ţivnostenského úřadu 49

50 Další změny podmínek pro začínající a stávající podnikatele: o zrušení jednoduchého účetnictví a jeho nahrazení daňovou evidencí o zrušení knihy jízd podnikatelé mají na výběr zda povedou knihu jízd či zvolí paušální odpočet nákladů o téměř kaţdoroční změny daňových sazeb, slev na dani, typu a výše odečitatelných poloţek apod., a také změny dalších povinných odvodů na sociální, zdravotní nebo důchodové pojištění či změny výše minimálních povinných záloh. Podnikatelé se velmi obtíţně v daních a ostatních povinných platbách vyznají a mnohým nezbývá neţ platit si účetní či daňového poradce o změny ve výši povinných plateb zaměstnavatelů za své zaměstnance, (dnes zaměstnavatel odvede do státního rozpočtu za jednoho zaměstnance 25 % jeho hrubé mzdy na sociální a 9 % na zdravotní pojištění). Obecně by se dalo říci, ţe většina zásadních změn, ovlivňujících podnikatelský ţivot, přicházela spolu s reformami veřejné správy, s měnící se strukturou politické reprezentace, ale samozřejmě také s měnící se politickou, hospodářskou a ekonomickou situací v zemi. V neposlední řadě nelze opomenout změny související s národnostní a ekonomickou integrací České republiky. Nesporně obrovskou změnu k lepšímu přinesl boom informačních a komunikačních technologií. Počítače včetně notebooků, mobilní telefony, internet a další, přinesly podnikatelům obrovskou úsporu peněz a času nejen ve výše zmíněném styku s úřady, ale také ve styku mezi podnikateli a jejich zákazníky a mezi podnikateli navzájem. Na situaci dobře reagovali i naši zákonodárci a postupně spolu s komplexní digitalizací veřejné správy zredukovali obrovskou administrativní zátěţ podnikatelům takřka na minimum. Zásadně se téţ zlepšil přístup budoucích podnikatelů k potřebným informacím, existuje celá řada snadno dostupné literatury jak odborné, tak rádců a zkušeností sepsaných a poskytnutých od zaběhnutých podnikatelů. Co se týče ekonomické zátěţe podnikatelů zátěţe daňové a dalších povinných výdajů obecně se tyto výdaje za uplynulých dvacet let samozřejmě zvýšily, výkyvy však přicházejí spolu se změnou vládnoucí politické garnitury, čímţ dochází k nestabilitě a nejistotě podnikatelů co bude dál? Dalšími ekonomickými aspekty ovlivňujícími podnikatelskou činnost, je velký nárůst konkurence a to jak domácí, tak 50

51 zahraniční. V dnešní době je kladen velký důraz na perfektně provedenou marketingovou činnost a zejména začínající podnikatel se musí opravdu velmi snaţit, aby se na trh nejen dostal, ale především se zde udrţel. Na druhou stranu je zde na místě připomenout nemalou podporu podnikatelským subjektům ze strany státu, jejíţ rozmach přišel zejména se vstupem České republiky do Evropské Unie. 51

52 Závěr Přišel čas pokusit se zodpovědět otázku zda jsou výše uvedené skutečnosti pro začínající podnikatele přínosem či nikoliv a zda je v dnešní době vůbec rozumné a ekonomicky výhodné začínat s podnikatelskou aktivitou. Vzhledem k tomu, ţe jsem se i já sám rozhodl nejen v podnikání pokračovat, ale dokonce zásadním způsobem svou podnikatelskou činnost rozšířit, nemohu zde striktně své vlastní počínání odsoudit. Z mého pohledu v České republice skutečně dochází k postupnému ulehčování situace budoucím podnikatelům při zahajování jejich podnikatelské činnosti (vyřízení oprávnění a podmínky pro jeho vydání, zvýhodněné úvěry, státní záruky apod.), co se však týče dalšího průběhu podnikání, zde jiţ takové konstatování není jednoznačné. Domnívám se, ţe náklady na podnikatelskou činnost jsou v naší zemi příliš vysoké. Další jevy jako jsou nestabilní politické klima, obrovská konkurence, nezdravá nedokonalá konkurence, rostoucí zaměstnávání lidí a podnikání na černo a také intervence státu do některých oborů podnikatelské činnosti, mé tvrzení dále upevňují. Na druhou stranu jsem přesvědčen, ţe kaţdý kdo má do detailu promyšlený svůj podnikatelský záměr, opatří si dostatek informací o trhu, který má v plánu obsadit a o konkurenci, které musí čelit, a je ochoten svému podnikání věnovat svou energii, čas a lásku k řemeslu či jiné podnikatelské činnosti, kterou chce vykonávat, můţe být ve svém počínání úspěšný. Závěrem mi dovolte poznamenat, ţe svoji bakalářskou práci píšu v době probíhající ekonomické krize, v době kdy státní dluh České republiky dosáhl částky 1,217 bilionu Kč 63, nezaměstnanost se pohybuje okolo 10 % 64, a také v době velké politické nestability, kdy nám po pádu středo-pravicové koaliční vlády, vládne přechodná úřednická vláda. Politické strany se v předvolebním období předhánějí ve slibech, ale nikdo se nemůţe spolehnout a tak ani připravit na to, co ve skutečnosti přijde. Tuto práci tedy píšu v době, která je nesmírně náročná nejen pro podnikatele (o těch, kteří o podnikatelské dráze uvaţují či ji rozjíţdějí, to platí dvojnásob), ale i pro lidi pracující v zaměstnaneckém poměru. 63 Ke dni , zdroj Ministerstvo financí ČR 64 V březnu 2010 dosáhla nezaměstnanost v ČR 9,7 %, zdroj Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR 52

53 Pevně věřím, ţe v naší zemi nastanou takové politické, hospodářské a ekonomické podmínky, kdy rozhodování o tom, zda si jako způsob své obţivy zvolit podnikání, nebude záviset na byrokratické náročnosti, libovůli politiků a dalších strašácích v podobě abnormálně vysokých nákladů, ale pouze na odhodlání, odvaze a ochotě podnikatelů naplno se věnovat činnosti či řemeslu, které je těší a které přinesou zaslouţený prospěch nejen jim samotným, ale celé společnosti. 53

54 Anotace Příjmení a jméno autora: Šteffek Ivo Instituce: Moravská vysoká škola Olomouc Název práce v českém jazyce: Zahájení podnikání, právní a ekonomické aspekty Název práce v anglickém jazyce: Initiating of business, legal and economics aspects Vedoucí práce: Ing. Vladimír Hobza, Ph.D. Počet stran: 63 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2010 Klíčová slova v českém jazyce: podnikání, podnikatel, ţivnost, ţivnostenský úřad, ţivnostenský rejstřík, podnikatelský plán, zakladatelský rozpočet, obchodní společnost, financování a účetnictví, právní aspekty, ekonomické aspekty Klíčová slova v anglickém jazyce: business, businessman, trade and licence, Trades Licensing Office, business plan, founding budget, trading company, finance and accounting, legal aspects, economics aspects 54

55 Bakalářská práce pojednává o problematice zahájení podnikání, především se pak specializuje na podnikání ţivnostenské. První část práce je zaměřena na teoretické vymezení podnikání, jeho právní úpravu, moţné formy podnikání v ČR a právní i ekonomické aspekty související s počátkem podnikatelské činnosti. Druhá část práce je věnována zasazení uvedených teoretických poznatků do praxe a to na příkladě mých vlastních podnikatelských poznatků a zkušeností. Za dvacet let obnoveného svobodného práva občanů ţivit se a pracovat jako podnikatel, došlo v této oblasti k mnoha výrazným změnám. Cílem bakalářské práce je tyto změny charakterizovat a odpovědět na otázku zda vedou k usnadnění počínání budoucích podnikatelů či nikoli a zda-li je utvářeno úrodné prostředí pro podnikatelský rozvoj. The bachelor s thesis deals with problematics of business initiation, and it specializes in trade business particularly. The first part of the thesis deals with a theoretical definition of enterprise, its legal form, possible forms of doing business in the Czech Republic, and legal and economical aspects connected with the business initiation. The second part is oriented on applying the theoretical knowledge into practice based on my own business knowledge and experience. In the last twenty years, when the free right of citizens to work and earn their living as a businessman, many distinct changes have been made. The goal of the bachelor s thesis is to characterize these changes and to answer the question if they help the future entrepreneurs to do their business or not, and if there are created conditions suitable for the business development. 55

56 Literatura a prameny KALINOVÁ, Miluše, KOTOUČOVÁ, Jiřina, ŠVARC, Zbyněk. Obchodní právo. 1. vyd. Praha. Oeconomica, s. ISBN NESNÍDAL, Jiří. Rukověť podnikatele. Český Těšín. Poradce s.r.o., s. ISBN PTÁČKOVÁ, Vlasta. Velký průvodce podnikatele. 1. vyd. Praha. Academia, s. ISBN SRPOVÁ, Jitka, ŘEHOŘ, Václav, a kol. Základy podnikání. 1. vyd. Praha. Grada Publishing, a.s., s. ISBN SYNEK, Miloslav, a kol. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha. C.H. Beck, s. ISBN WUPPERFELD, Udo. Podnikatelský plán: pro úspěšný start. 1. vyd. Praha. Management Press, s. ISBN Zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické sluţbě. Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů Zákon, č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zákon. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 56

57 Elektronické zdroje:

58 Seznam příloh Příloha A: Přehled právních forem podnikání v ČR Příloha B: Vzor Jednotného registračního formuláře pro fyzickou osobu Příloha C: Vývoj počtu vydaných ţivnostenských oprávnění v letech

59 Příloha A přehled právních forem podnikání v ČR Min počet zakladatelů Min. základní kapitál Ručení Administrativa založení FO 1 není nutný neomezeně ţivnostenské oprávnění VOS min. 2 PO nebo 2 FO není nutný společnost i společníci neomezeně ţivnostenské oprávnění, spol. smlouva, zápis do OR KS min. 2 PO nebo 2 FO komanditista min. 5 tis. Kč, komplemetář ne společnost neomezeně, komanditista do výše nespl. maj. vkladu, komplementáři neomezeně ţivnostenské oprávnění, spol. smlouva, zápis do OR SRO 1 FO nebo PO 200 tis. Kč, 1 společník min. 20 tis. Kč společnost neomezeně, společníci do výše nespl. maj. vkladu ţivnostenské oprávnění, spol. smlouva, zápis do OR, vklady společníků AS 1 PO nebo 2 FO 2 mil. Kč, při veř. úpisu akcií 20. mil Kč společnost neomezeně. akcionáři neručí zakladatelsá smlouva, valná hrmoda, stanovy, notářsky ověř. zápis o zaloţení, zápis do OR DR 5 FO nebo 2 PO 50 tis. kč společnost neomezeně, členové neručí ustavující chůze, volba představenstva, zápis do OR 59

60 Příloha B vzor Jednotného registračního formuláře pro fyzické osoby (zdroj 60

61 61