1 IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE

Transkript

1

2 1 IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE 1

3 1.1 Školní vzd lávací program pro vzd lávání žák v praktické škole jednoleté, zpracovaný podle RVP pro obor vzd lání praktická škola jednoletá Motiva ní název: Je nám spolu dob e P edkladatel: Název školy: St ední škola, Základní škola a D tský domov Prost jov Adresa školy: Lidická 86, Prost jov : IZO: Telefon: Fax: zvpscech@pvskoly.cz editel školy: Mgr. Vladimír Brablec 1.3 Z izovatel: Název: Olomoucký kraj Adresa: Jeremenkova 40a, Olomouc : Telefon: Platnost dokumentu: Od Datum: Podpis editele školy: Razítko školy: 2

4 2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 3

5 2.1 ÚPLNOST A VELIKOST ŠKOLY Naše škola je sou ástí za ízení Základní škola a D tský domov Prost jov. Má již více než padesátiletou tradici, od roku 1953 sídlilo toto za ízení v budov historického zámku v echách pod Kosí em. Postupn prošlo n kolika zm nami názv i r zných koncepcí podle trend dané doby, ale jeho poslání vychovávat a vzd lávat d ti se zdravotním postižením se nezm nilo. Prost edí zámku se koncem 90. let minulého století stalo edevším z hygienických d vod nevyhovující, situace si v roce 2005 vyžádala ešení v podob p est hování celého za ízení do areálu staré prost jovské nemocnice. Dne 13.února 2012 jsme zahájili vyu ování ZŠ v modern zrekonstruovaných prostorách budovy v ulici Tetín 7 Prost jov.od 1. zá í 2012 nese naše za ízení název: St ední škola, Základní škola a D tský domov Prost jov. Sou ástí za ízení je: - základní škola speciální, p ípravný stupe ZŠ speciální - odlou ené pracovišt ZŠ speciální a praktické školy jednoleté v Nezamyslicích - praktická škola jednoletá - školní družina - tský domov - speciáln pedagogické centrum Od 1. zá í 2010 se naše základní škola speciální úzce specializuje na vzd lávání žák se st edn t žkým, t žkým a hlubokým mentálním postižením, soub žným postižením více vadami a žák s poruchami autistického spektra (PAS). Na základní škole speciální se vzd lávají žáci na 1. a 2. stupni, plní povinnou desetiletou školní docházku a po jejím ukon ení získají základy vzd lání. Sou ástí ZŠ je p ípravný stupe základní školy speciální, který umož uje nezbytnou p ípravu na vzd lávání d tem s t žším mentálním postižením, postižením více vadami nebo autismem. Základní škola speciální poskytuje bezplatné základní vzd lání všem žák m. Od 1. zá í 2012 je naše škola nov rozší ena o další obor vzd lávání praktická škola jednoletá. Jedná se o st ední školu, která je ur ená pro žáky s t žkým stupn m mentálního postižení, soub žným postižením více vadami a autismem, kte í ukon ili základní vzd lávání v základní škole speciální podle vzd lávacího programu, ur eného pro tuto skupinu žák. Délka studia: jeden rok formou denního studia Absolvent praktické školy s jednoletou p ípravou si doplní všeobecné základy vzd lání, osvojí si znalosti a manuální dovednosti pot ebné k výkonu jednoduchých pracovních inností a získá tak možnost uplatn ní v r zných profesních oblastech v život. Absolventi praktické školy se mohou v rámci svých možností a individuálních schopností uplatnit nap. v chrán ných pracovištích a p i pomocných pracích v r zných oblastech. 4

6 Zp sob ukon ení: Záv re ná zkouška Certifikát: Vysv ení o záv re né zkoušce Dosažený stupe vzd lání: St ední vzd lání, p íprava pro výkon jednoduchých inností v oblastech praktického života. 2.2 VYBAVENÍ A MOŽNOSTI ŠKOLY Nyn jší budova školy je bezbariérová, nachází se v ulici Tetín 7, v klidné ásti blízko centra m sta. Je dob e dostupná MHD, individuální dopravou i p šky. Žák m, kte í do naší školy dojížd jí z okolních obcí a m st, poskytují pedagogi tí pracovníci doprovod z hlavního vlakového a autobusového nádraží do školy i zp t. Naším trendem je škola rodinného typu s moderními u ebnami, které jsou útuln za ízené, vybavené žákovskými lavicemi, speciálními polohovacími židlemi s pracovním stole kem, magnetickými tabulemi, polohovacími, relaxa ními a didaktickými pom ckami. Materiální vybavení a pom cky pro výuku jsou pr žn dopl ovány a obm ovány dle nabídky trhu, pe livého výb ru pedagog a finan ních možností školy. Ve všech t ídách jsou k dispozici interaktivní tabule, po íta s p ipojením na internet, radiomagnetofon, všechny t ídy jsou vybaveny televizorem s DVD p ehráva em. Škola vlastní videokameru a fotoaparát, které pedagogové využívají k dokumentaci r zných školních akcí a pokrok žák ve výuce. Výuka probíhá ve t ípodlažní budov s výtahem. V p ízemí školy jsou umíst ny 3 u ebny, cvi ná žákovská kuchyn, cvi ebna, školní výdejna stravy, sklad cvi ebních pom cek, šatna pro žáky, úklidová místnost a sociální za ízení. V 1. pat e se nachází 4 u ebny, po íta ová u ebna s 9 po íta i a p ipojením na internet, editelna školy, sborovna pro u itele, sklad u ebních pom cek a školní knihovna. V nové škole budeme postupn za izovat multisenzorickou místnost snoezelen, což se bude odvíjet podle našich finan ních možností. V tomto podlaží se také nachází sociální za ízení pro žáky a sprcha s p ebalovacím pultem. V suterénu školy je umíst na šatna pro imobilní žáky s prostorem pro odkládání vozík, šatna pro zam stnance, keramická dílna s pecí, dílna pro žáky na r zné opracování materiál, prostor na t íd ní odpad, technická místnost, sociální za ízení a kotelna. Strava je zajišt na ve školní jídeln SŠ, ZŠ a MŠ Prost jov, Komenského 10, na ulici Tetín 5, kam d ti docházejí za doprovodu u itel. Po vyu ování mají žáci možnost bezplatn navšt vovat zájmové kroužky - nap íklad: trampolining, dovedné ruce, keramický kroužek. Nabídka zájmových kroužk se odráží od možností školy a pedagogických pracovník a je každoro aktualizována. Školní družina je bezplatná. Ranní provoz za íná v 7,15 hod., odpolední provoz kon í v 15,30 hod. Sou ástí služeb pro žáky a jejich rodi e je doprovod d tí z nádraží do školy a zp t. Nov zrekonstruované prostory v budov na Tetín 7 nám umožnily velké zlepšení v materiální oblasti. V prostorách školy se rovn ž po ítá s místností, která bude sloužit k rehabilitaci. 5

7 2.3 CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU Vzd lávání žák se speciálními pot ebami je velice náro né. Je t eba individuálního p ístupu s ohledem na postižení žák. Pedagog musí mít zna nou dávku empatie, promyšlenou p ípravu a specifický p ístup pedagog k žák m. Pedagogický sbor má 7 u itel a 7 asistent pedagoga. Školní družina, která vyžaduje u d tí s t žším postižením specifický p ístup, bude zajišt na pracovníky v soub žném pracovním pom ru. Vzhledem ke specifikaci vykonávané práce tvo í pedagogický sbor pouze ženy. Všechny jsou pln kvalifikované pro vzd lávání d tí s daným typem postižení a svoji kvalifikaci si neustále prohlubují v rámci DVPP. Také asistentky pedagoga jsou pln kvalifikované. Všechny mají st ední vzd lání rozší ené o kurz pro asistenty pedagoga. Ve škole je také ustavena funkce výchovného poradce a školního metodika prevence sociáln patologických jev. Vzhledem ke zdravotnímu postižení není na škole z ízena funkce koordinátora ICT. Po íta ové vybavení je používáno a inovováno po dohod všech pedagogických pracovník. V sou asné dob je ustanovena funkce správce po íta ové u ebny, který koordinuje innosti týkající se výpo etní techniky. Všichni pedagogi tí pracovníci si stále dopl ují vzd lání v seminá ích a odborných kurzech tak, aby byli schopni kvalifikovan zabezpe it výchovu a vzd lávání žák s r znými kombinacemi postižení a byli schopni nabídnout alternativní metody a postupy vhodné k za azení do výuky. Pov ení pracovníci za azení do požární hlídky jsou pravideln školeni, všichni u itelé jsou proškoleni v BOZP a PO. Spolupracovníky našeho pedagogického sboru jsou také kolegové z SPC, speciální pedagogové, psycholog a sociální pracovník. Tito odborní pracovníci poskytují konzultace t ídním u itel m a doporu ují vhodnou speciáln pedagogickou pé i rodi m žák. 2.4 CHARAKTERISTIKA ŽÁK Do naší školy jsou za azováni žáci se st edn t žkým, t žkým a hlubokým mentálním postižením a soub žným postižením více vadami. Všichni žáci jsou za azováni na základ žádosti rodi a doporu ení školského poradenského za ízení. ást žák školy tvo í d ti z d tského domova, který je sou ástí našeho za ízení, druhou ást tvo í žáci docházející z nejbližšího okolí a t etí ást tvo í žáci odlou eného pracovišt Nezamyslice. Naše škola má dlouholeté zkušenosti s výchovou a vzd láváním d tí s t žším postižením. 2.5 DLOUHODOBÉ SPOLUPRÁCE A MEZINÁRODNÍ AKTIVITY Naše škola spolupracuje s vysokými školami v nejbližším okolí, s vyššími odbornými školami i se st edními školami. Student m umož uje odbornou praxi v našem za ízení. Škola navázala pravidelnou spolupráci s vojenským útvarem 6210 a se sdruženími KIWANIS a KIWAJUNIOR. Zdárn se rozvíjí také spolupráce s m stem Prost jov a jeho jednotlivými odbory a se z izovatelem, Olomouckým krajem. 6

8 i škole p sobí ob anské sdružení Kosí. V lo ském školním roce jsme za ali spolupracovat se ZŠ a MŠ v Mohelnici, spolupráce probíhá formou vzájemných návšt v pedagog a žák obou za ízení. 2.6 SPOLUPRÁCE S RODI I A JINÝMI SUBJEKTY Rodi e mohou školu navštívit kdykoliv po vzájemné dohod s vyu ujícími, nebo s vedením školy v dob od 8.00 do hodin. Hromadné akce nap íklad t ídní sch zky se setkávají s malou odezvou. Vyu ující eší velmi asto dané záležitosti s rodi i aktuáln a individuáln p i vzájemných návšt vách, což rodi e vítají. Za dobu p sobení naší školy v Prost jov se nám poda ilo navázat p átelský vztah s rodi i našich žák a docílit jejich d ry k pedagog m a zam stnanc m školy. Rodi e mají p ístup do t íd, dle jejich zájmu mohou být ú astni ve výuce nap.si mohou se svými d tmi prožít náš každodenní vítací rituál ranní kruh. Rodi e se rádi ú astní i dalších školních akcí a aktivit ( školní besídky, dílni kové dny, výlety). Ur itým nadstandardem je kroužek trampolíny, ur ený práv rodi m našich žák. P íjemn strávená školní odpoledne jsou sportovní i spole enskou událostí, což bezpochyby p ispívá k prohlubování vzájemného vztahu rodi a pedagog naší školy. i škole byla dne 1. ledna 2012 z ízena školská rada, která má 3 leny. 2.7 ODLOU ENÉ PRACOVIŠT NEZAMYSLICE i t ídy ZŠ speciální jsou odlou eným pracovišt m Základní školy a D tského domova v Prost jov. Jsou umíst ny v areálu zahrady v pronajatých prostorách Domova Na Zámku v Nezamyslicích. Ve t ídách se vzd lávají žáci se závažným mentálním postižením v kombinaci s DMO, smyslovými vadami, autismem, epilepsií. V tšina žák je imobilních. Kapacita tohoto pracovišt je 21 žák. ídy prošly celkovou rekonstrukcí a spl ují veškeré materiální, prostorové a hygienické požadavky. Jsou bezbariérové. Dv t ídy mají k dispozici dv místnosti, z nichž jedna slouží k samotné výuce a druhá k relaxaci. Každá t ída je vybavena po íta em, p ehráva em, rehabilita ními pom ckami (kuli kové bazény, žín nky, rehabilita ní mí e, polohovací kostky, molitanové klíny ) P i výuce se používají speciální židle a stolky s náklopnou deskou, speciální polohovací vaky. K dispozici má škola i p ilehlou t locvi nu, kde se odehrávají spole né hodiny Hudební výchovy a Zdravotn pohybové výchovy. K výuce a relaxaci je možno využívat i rozsáhlou zahradu se zookoutkem, který nabízí lamaterapii, ornitoterapii, terapii s drobnými zví aty. Žáci jsou vzd láváni pomocí podp rných prost edk uvedených ve vyhlášce 73/

9 Výuka v každé t íd je zajiš ována dv ma pedagogickými pracovníky u itelem a pedagogickým asistentem. Všichni pracovníci spl ují kvalifika ní požadavky a mají možnost se dále vzd lávat v odborných seminá ích a kurzech v rámci sebevzd lávání. Do naší školy jsou za azováni žáci se st edn t žkým, t žkým a hlubokým mentálním postižením, diagnostikovaným školským poradenským za ízením, na základ žádosti zákonných zástupc. Všichni žáci mají na ízenou ústavní výchovu a v Domov Na Zámku jsou celoro ubytováni. SPC doporu ilo n kterým žák m 12 hodinovou týdenní výuku z d vodu zdravotního omezení ti jsou vzd láváni podle IVP. Naše škola spolupracuje s vysokými školami a student m umož uje odbornou praxi v našem za ízení. Ve spolupráci s Domovem Na Zámku zde p sobí ob anské sdružení Plamínek. Žáci se dle možností ú astní sportovních sout ží a kulturních vystoupení ZŠ a DD Prost jov, Domova Na Zámku, ZŠ a MŠ Nezamyslice a styse Nezamyslice. T ídní kolektivy se zam ují spíše na krátkodobé akce, jako nap íklad návšt va zoo, plavecký bazén a krátké vycházky do okolí Nezamyslic. Zákonnými zástupci žák jsou jen v malé mí e rodi e, v tšina z nich má ur eny za zákonné zástupce opatrovníky z ad dobrovolník a s nimi škola spolupracuje. Naše pracovišt se prezentuje svými výrobky na výstavách Domova Na Zámku. Organizujeme dle možností charitativní kulturní akce, z jejichž výt žk p ispíváme žák m na školu v p írod. Ke konzultacím využíváme externí pracovníky Domova Na Zámku - nap íklad psychologa, psychiatra, fyzioterapeuta, logopeda a jiné. Od 1. zá í 2012 je na odlou eném pracovišti v Nezamyslicích rozší ena výuka o jednu t ídu Praktické školy jednoleté. Pro výuku je k dispozici pracovní zázemí cvi ná kuchy ka s pot ebným vybavením, keramická a d evozpracující dílna, prádelna, školní pozemek. 8

10 3 CHARAKTERISTIKA ŠVP 9

11 3.1 ZAM ENÍ ŠKOLY Naše škola je zam ena na vzd lávání žák se st edn t žkým, t žkým a hlubokým mentálním postižením a na vzd lávání žák se soub žným postižením více vadami a žák s poruchami autistického spektra (PAS). Jedná se o státní školu, ve které je poskytováno komplexní vzd lávání na 1. a 2. stupni základní školy speciální. V oblasti st edního vzd lání umož uje škola vzd lávání ve t íd praktické školy jednoleté. Poskytuje p ípravu zam enou na výkon konkrétních jednoduchých inností v profesních oblastech, ve kterých probíhají praktická cvi ení žáka. Výuka je organizována vzhledem k možnostem a schopnostem žák, p i sou asném respektování jejich individuálních zvláštností. Tento vzd lávací program mohou absolvovat žáci s mentálním postižením, autismem a více etným postižením, kte í ukon ili: - povinnou školní docházku v základní škole samostatn z ízené pro žáky se zdravotním postižením, - povinnou školní docházku v základní škole speciální, - povinnou školní docházku, ale nezískali základní vzd lání ani základy vzd lání, - základní vzd lávání na základní škole a z vážných zdravotních d vod, které jsou v kombinaci s mentálním postižením, se nemohou vzd lávat na jiném typu školy. V naší praktické škole jednoleté se vzd lávají žáci s r znými druhy a s r znou mírou závažnosti zdravotního postižení. Vzhledem k tomu musí být zdravotní zp sobilost žák ke vzd lávání v odborných innostech a oborech podle zam ení školy posouzena odborným léka em. Na základ jeho doporu ení klademe na žáky takové požadavky, které d sledn respektují jejich individuální zvláštnosti, zdravotní stav a specifické problémy vyplývající z povahy a stupn postižení. Na praktické škole jednoleté si žáci rozši ují v domosti získané p i základní školní docházce a osvojují nové dovednosti pot ebné v b žném život. Hlavní d raz klademe na rozvoj manuálních dovedností, které žáci perspektivn využijí v osobním i profesním život. U žák rozvíjíme kladný vztah k práci, ke zdravému životnímu stylu a dosažení jejich maximální samostatnosti. Tím sm ujeme k úsp šné integraci žáka do spole nosti. Na praktické škole jednoleté vzd láváme žáky v t chto oblastech: - jazykové a literární: zam ena na rozvoj tená ských schopností, komunika ních dovedností v písemném i mluveném projevu - matematické vzd lávání: vede ke schopnostem aplikovat získané dovednosti v praktických situacích života - rozvoj osobnostní a ob anský: získává v domosti o demokratické spole nosti, o právech a povinnostech ob an a ob anské odpov dnosti - estetické vzd lávání: kultivuje osobnost po stránce mravní, estetické a fyzické - rozvoj t lesné kultury: upev uje zdraví a sm uje k efektivnímu využívání volného asu - oblast praktických dovedností: vede k osvojení manuálních dovedností pot ebných k výkonu jednotlivých inností v profesním a b žném život Odborné innosti jsou jednou ze st žejních vzd lávacích oblastí na praktické škole jednoleté. Tato oblast vede k utvá ení odborných kompetencí pot ebných pro výkon pracovních inností. Vzd lávací oblast Odborné innosti je tvo ena dv ma vzd lávacími okruhy, jejichž obsah a rozsah je stanoven v RVP PRŠ 1. Jsou to vzd lávací okruhy Rodinná výchova a Práce v domácnosti. Jako další odborné zam ení si naše praktická škola jednoletá zvolila Výživa a p íprava pokrm a stitelské práce. 10

12 Studium na praktické škole jednoleté je ukon eno záv re nou zkouškou, která se skládá z ústní teoretické zkoušky z odborných p edm a z praktické zkoušky z odborných p edm. Dokladem o dosažení stupn vzd lání je vysv ení o záv re né zkoušce. Pracovní uplatn ní mohou absolventi získat na chrán ných pracovištích. Jejich práce je organizována tak, aby odpovídala jejich možnostem a schopnostem. Dále se mohou uplatnit p i pomocných pracích jako je úklid a pé e o zahradu v za ízeních sociální pé e, ve školství, nebo zdravotnických za ízeních. Mohou také pokra ovat ve vzd lávání na praktické škole dvouleté. i tvorb školního vzd lávacího programu (ŠVP) jsme vycházeli z Rámcového vzd lávacího programu pro obor vzd lání praktická škola jednoletá (RVP PRŠ 1) a ze zkušeností zainteresovaných pedagogických pracovník, které doposud získali v oblasti výchovy, vzd lávání a pé e o žáky se zdravotním postižením. Sou asn jsme p ihlíželi i k aktuálním možnostem a pot ebám žák. V rámci celého výchovn vzd lávacího procesu je naším hlavním cílem a sou asn i posláním podpo it komplexní rozvoj osobnosti každého žáka a sou asn podpo it u každého žáka dosažení co nejvyšší míry samostatnosti v situacích b žného dne i p i samotné realizaci každodenních inností. Také si klademe za cíl, umožnit všem žák m prožívat radost, pot šení a uspokojení z jednotlivých inností, ze svých vlastních pokrok a ze spolupodílení se na spole ných aktivitách. K napl ování uvedených cíl jsme obsahov i metodicky sm ovali celou tvorbu ŠVP. Díl í cíle a zp soby jejich realizace jsme za adili jako sou ást u ebních osnov. V pr hu celého výchovn vzd lávacího procesu využíváme ve škole takové p ístupy, metody, techniky a organiza ní formy, které sm ují k napl ování uvedených cíl. Prioritn se snažíme vytvá et žák m podn tné, tv í, vst ícné a p átelské prost edí školy. Je pro nás d ležité, aby se žáci cítili v tomto prost edí bezpe, p íjemn a mohli si tak lépe osvojovat nové v domosti, dovednosti, návyky a pln se rozvíjet. Každý žák je jiný ve svých možnostech, projevech, pot ebách, a proto se snažíme jako škola soustavn rozši ovat nabídku metod, technik, u ebních materiál, ebních a speciálních pom cek, a následn vybírat pro podporu rozvoje osobnosti konkrétních žák ty nejvhodn jší. Výchozími metodami, od nichž se odvíjí celé naše výchovn vzd lávací p sobení, jsou metody speciáln pedagogické, tedy metody kompenza ní, reeduka ní a metody rehabilita ní v pedagogickém smyslu. Rozvoj komunika ních dovedností podporujeme u žák prost ednictvím masáží v bucofaciální a orofaciální oblasti (nap. prost ednictvím Orofaciální regula ní terapie Castilla Moralese) a prost ednictvím metod alternativní a augmentativní komunikace (VOKS, MAKATON ). Žák m, kte í si nemohou s ohledem na své možnosti osvojovat u ivo b žnými zp soby, nabízíme v rámci konkrétních edm r zné alternativy (globální tení, sociální tení, psaní h lkovým písmem, sociální po ty.). S ohledem na specifika žák a zejména s ohledem na jejich pohybové možnosti, za azujeme jako nedílnou sou ást p edm T lesná výchova a Zdravotn pohybová výchova a sou asn i jako nedílnou sou ást celého výchovn vzd lávacího procesu koncept Bazální stimulace, polohování, relaxace, mí kování, masáže, trampoterapii a metodu pohybového rozvoje - Veronica Sherborne. Z terapeutických metod se žáci mohou pravideln t šit z lekcí canisterapie a muzikoterapie. Jako sou ást výuky jednotlivých p edm za le ujeme prvky dramaterapie, aromaterapie, ergoterapie a arteterapie. Uvedené metody jsou blíže charakterizovány na následujících stránkách. 11

13 Abychom skute mohli co nejlépe podporovat rozvoj osobnosti každého žáka, podporovat samostatnost všech žák a umožnit jim prožívat radost, snažíme se jim nabízet r znorodé spektrum kulturních, spole enských, sportovních akcí a zájmových kroužk. Pravideln pro žáky po ádáme dílni ková dopoledne, mikulášskou, váno ní a rozlu kovou besídku, spole navšt vujeme divadelní p edstavení a výchovn vzd lávací programy. Ze zájmových kroužk mohou žáci v sou asné dob navšt vovat nap. kroužek Dovedné ruce, Trampoterapii, Keramický kroužek. i napl ování stanovených cíl sehrává nezastupitelnou úlohu spolupráce mezi všemi lidmi, kte í se na výchov, vzd lávání a pé i o žáky podílejí. Snažíme se vzájemn spolupracovat s rodi i žák, pracovníky D tského domova a Domova Na Zámku, Speciáln pedagogického centra i s odborníky z r zných oblastí. Velmi d ležitá je pro nás také spolupráce se studenty a lidmi z ad širší ve ejnosti, kte í nám formou dobrovolnictví pomáhají zajistit realizaci r zných akcí, výlet a školy v p írod. VOKS VÝM NNÝ OBRÁZKOVÝ KOMUNIKA NÍ SYSTÉM VOKS je alternativní metoda komunikace, která je ur ena žák m s výraznými potížemi p i používání a porozum ní mluvené i. Žáci, kte í nemají možnost verbáln vyjád it své p ání i pot ebu, bývají asto nespokojení, nervózní, agresivní. Je proto velmi d ležité a žádoucí hledat, nabízet a zavád t náhradní formu komunikace u žák s výrazn opožd ným vývojem i nebo s diagnózou, která potíže s dorozumíváním i jednozna edur uje ( žáci s poruchami autistického spektra, Downovým syndromem, spastickou formou DMO apod.) Cílem VOKS je funk ní nabytí komunika ních dovedností, které mohou žáci používat a uplatnit bez pomoci druhé osoby. Základními pom ckami pro VOKS je soubor jednoduchých ernobílých obrázk, barevn rozlišené komunika ní tabulky, komunika ní kniha, tný proužek, pro pot eby u itele slouží komunika ní palety a komunika ní taška. Na první pohled by se mohlo zdát, že se tento komunika ní systém p íliš neliší od jiných známých systém, které pracují s vizuálními symboly, rozdíl je však v n kolika zásadních aspektech: - žáci na obrázky neukazují, ale komunika nímu partnerovi je inášejí - v prvních výukových lekcích se žáci u í vym nit obrázek za oblíbený pamlsek i v c nap. p inese-li žák obrázek okolády, dostane vým nou za obrázek skute nou okoládu vým na je tedy smysluplná a nepochybn úmyslná - komunikace je sama o sob motivující, protože žák dostává to, co skute chce - žáci sami za ínají být iniciátory komunikace, p estávají být závislí na dosp lých, již od za átku nácviku jsou vedeni k iniciativnímu p ístupu ke komunikaci - žák je ten, kdo iniciuje kontakt tedy za íná komunikaci - VOKS je velmi rychle osvojitelný, v tšina žák zvládá vým nu již v prvních dnech tréninku - VOKS redukuje nevhodné chování ( d vodem takového chování m že být nap. neporozum ní ze strany okolí, neúsp ch v dosavadní komunikaci) - VOKS pomáhá strukturovat, rozvíjet v tu, podporuje rozvoj i 12

14 - VOKS je dob e využitelný ve škole, doma i na ve ejnosti S VOKS je možno za ít v jakémkoliv v ku, ihned, jakmile jsou z ejmé problémy s funk ní komunikací, zvlášt u žák s PAS (poruchami autistického spektra). Není t eba ekat, zda se rozvine i nikoliv, VOKS totiž i nep ekáží, ale naopak zvyšuje pravd podobnost jejího vývoje i zdokonalení. GLOBÁLNÍ METODA TENÍ V naší škole nabízíme žák m alternativní výuku tení s využitím globální metody. Tato metoda má úsp ch u žák, u nichž byly zjišt ny obtíže p i nácviku tení b žn používanou analyticko syntetickou metodou. M že být použita i do asn k p eklenutí ur itého období, kdy byl žák ve výuce tení neúsp šný a za al ztrácet motivaci k pokra ování v této innosti nebo se m že stát základem sociálního tení. Základem globální metody tení je postup od celku k jednotlivým ástem. Na po átku výuky stojí slovo dopln né zobrazením konkrétního pojmu a teprve pozd ji je slovo analyzováno na písmena. Díky této metod mohou žáci íst okamžit celé slovo a vnímat jeho konkrétní význam. ební pom ckou je soubor obrázk se slovy z nejr zn jších oblastí, které dít obklopují. Obrázky jsou sestaveny do tematických celk : rodina, lenové rodiny, domácnost, nábytek a za ízení, oble ení, ásti t la, hygiena, mycí pot eby, potraviny, ovoce, zelenina, ná adí, hra ky, dopravní prost edky, škola, u ební pom cky, p íroda, zví ata, innosti. Jako dopln k souboru obrázk je možno použít i fotografie. Výuku globálního tení d líme do t í oblastí. ípravná etapa motivace, vzbuzení zájmu o tení asté hlasité p ed ítání krátkých text spole né prohlížení knížek s obrázky s tišt ným textem, prostorová orientace íst za ínáme naho e, teme zleva doprava ( sledování textu prstem) diferencia ní cvi ení zrakového vnímání, jejichž cílem je osvojení pojm stejný jiný ( rozlišování a p azování stejných skute ných edm ve dvojicích, rozlišování a p azování obrázk ke skute ným p edm m, tvo ení dvojic stejných obrázk ) porozum ní a zapamatování pojmu (vybírání, vyhledávání daného obrázku na slovní pokyn, pojmenovávání vyhledaného obrázku na slovní pokyn) procvi ování skládání celku z ástí skládání slova z písmen snaha žáka napodobit tvar písmene obtahováním, modelováním, využití pískovni ky Etapa vlastního tení odd lení natišt ného slova od obrázku 13

15 azování slova k obrázku a jeho tení u itelem azování slova k obrázku u itelem a tení obrázku žákem žák p azuje slovo k obrázku a sám jej te stálé napodobování tvaru písmen, skládání celku z ástí (slova z písmen) cvi ení na rozvoj fonematického sluchu poznávání slov s náslovnou hláskou A I a vyvození písmen A I Etapa dalšího tení a procvi ování procvi ování tení slov písmena A, I ve funkci spojky mezi obrázky tvo ení jednoduchých v t nap. TÁTA A MÁMA. tvo ení v t se slovy, které pojmov znamenají innosti nap. KO KA PIJE MLÉKO. tení a užití slov TO, JE, MÁ sestavování a tení krátkých text o dvou i t ech v tách v kombinaci s obrázky SOCIÁLNÍ TENÍ Sociální tení je podp rná, pomocná a motiva ní metoda, která rozvíjí rozumové schopnosti a orienta ní dovednosti žák a umož uje jim zdokonalovat se v oblasti sociální komunikace. Sociální tení lze využívat jako alternativní metodu tení a rovn ž jako jednu z metod alternativní a augmentativní komunikace. Metoda sociálního tení se zam uje na rozvoj oblastí, které žák m umož ují co nejvyšší samostatnost a osvojování schopností a dovedností, které využijí v reálném život. P i výuce proto hraje významnou roli prost edí, v n mž osvojování nových znalostí a dovedností probíhá. To by m lo odpovídat probíranému tematickému okruhu. Tematické okruhy sociálního tení: škola, domácnost, jídlo a nápoje, hygienické prost edky, oble ení, dopravní prost edky, obchody a služby. Základní složky kategorie sociálního tení: 1. Fotografie a obrázky 2. Piktogramy 3. Slova a skupiny slov Uvedené složky tvo í sou asn také jednu ze základních u ebních pom cek pro sociální tení. Sociální tení jako alternativní metoda tení 14

16 Metodu sociální tení nabízíme žák m, jimž se neda í osvojit si dovednost íst s porozum ním b žn používanou analyticko syntetickou metodou ani metodou globálního tení. Vzájemn se však s uvedenými metodami nevylu uje. N které postupy, typické pro analyticko syntetickou metodu (nap. poznávání základních písmen) lze uplat ovat soub žn se tením sociálním, které je sou asn možným základem pro metodu globální. Sociální tení jako sou ást alternativní a augmentativní komunikace Sociální tení jako jedna z metod alternativní a augmentativní komunikace je ur ena p edevším pro žáky s v tšími komunika ními obtížemi. U chto žák plní metoda sociálního tení zejména funkci podp rnou (podpora nedostate vyvinutých i narušených schopností), pomocnou (pomáhá efektivn ji poznávat okolí), motiva ní a názornou. Krom obrázk, fotografií a piktogram, užívají se k podpo e komunikace i referen ní edm ty. Jde o reálné p edm ty, které se využívají k oboustranné komunikaci, tedy k vyjád ení pot eby i sd lení odpov di. MAKATON Makaton je jazykový program, který poskytuje základní prost edky komunikace, podn cuje rozvoj mluvené i i porozum ní pojm m. K tomu využívá systém manuálních znak, mluvené i a symbol. Základ tvo í p ibližn 350 znak, vycházejících z pojm denního života. V naší škole nabízíme jazykový program Makaton žák m, kte í nekomunikují mluvenou í a špatn jí rozum jí. Sou asn je nabízena a uplat ována znaková pro batolata programu Baby Signs. Makaton tedy využíváme u žák jako pomoc k porozum ní a p i vyjad ování, jako podporu mluvené i a zrakového vnímání. Metodická pravidla: - provád ní znak (znakování) jednou nebo ob ma rukama je vždy doprovázeno mluvenou í - obsah výpov di je dotvá en mimickými prvky, modulací hlasu a kontextem situace - obvykle se znakují pouze klí ová slova - postupn je možné po et znakovaných slov omezovat - k dopln ní sd lení je možné používat symboly ZNAK DO I Znak do i (ZD ) m žeme ozna it jako kompenza ní, dopl ující nebo jen do asnou formu komunikace mezi osobami s postižením a jejich okolím. Jde o metodu, která je založená na i t la, mimice a p irozených pohybech rukou, nejd ležit jší slova v mluveném sd lení podporujeme a dopl ujeme znaky. U nás tuto metodu rozpracovala a do praxe zavedla Mgr. Libuše Kubová. Základ tvo í prvky znakového jazyka neslyšících, ale využívány jsou jen jednotlivé znaky ozna ující konkrétní slova nebo jednoduché fráze. 15

17 ZD rozvíjí multisenzoriální (vícesmyslové) vnímání, to znamená, že p íjemce sd lení využívá p i tomto zp sobu komunikace sluch, zrak i hmat. Na žáka hovo íme pomalu a z eteln a pouze d ležitá slova sd lení podporujeme znaky. Tato metoda je vhodná zejména: - pro žáky, u kterých rozvoj aktivní složky i neodpovídá fyziologickému vývoji nebo u nichž jsou expresivní schopnosti nižší než schopnosti porozum ní (výrazn opožd ný vývoj i, vývojová dysfázie, Down v syndrom, mentální retardace) - pro žáky s postižením více vadami, z nichž jednou je problematický rozvoj komunika ních schopností - pro žáky s poruchou autistického spektra (PAS) - pro žáky s dysartrií nebo jiným postižením organického p vodu. ZD je vhodnou komunika ní metodou pro posílení mluvené i, lze jej vhodn kombinovat s dalšími komunika ními systémy, nap. s piktogramy. OROFACIÁLNÍ REGULA NÍ TERAPIE CASTILLO MORALES Orofaciální regula ní terapie (ORT) je metoda ur ená p vodn d tem s Downovým syndromem. Vznikla v Argentinském neurofyziologickém centru. Auto i - dr. R. Castillo Moralles a dr. Juan Bronto - ji v sedmdesátých letech vyvinuli pro d ti s Downovým syndromem a následn ji aplikovali u d tí s d tskou mozkovou obrnou. Jedná se o specializovanou reflexní metodiku pro oblast úst a obli eje, která se zam uje na innost obli ejových sval, polykání a ový projev. Smyslem a hlavním cílem terapie je navodit normální nebo co možná nejnormáln jší pohybové vzorce, lepší orientaci jazyka v ústech, zm nu jeho polohy, aktivizaci sání a polykání, úpravu funkce žvýkacího svalstva, rozvíjení svalové hybnosti a aktivování svalových skupin, které jsou nutné pro správné fungování oblasti úst a obli eje. Sou asn se normalizuje svalové nap tí, uvoln ním elistí se zmír uje sk ípání zub, ovliv uje se atypický akt polykání a vzájemná poloha hlavy a elistí. Tím se také upravuje a stimuluje dýchání, což má velký význam pro rozvoj i a celkový psychomotorický vývoj. Po uplatn ní ORT je vytvo en mimo ádn "p íznivý" terén pro navazující logopedickou pomoc, která zp tn fixuje výsledky ORT a zesiluje její efekt. Prevence a lé ba poruch orofaciálního komplexu má velký význam p i celkové rehabilitaci žáka s postižením.terapie je velice užite ná p edevším u žák, kte í nemohou v dom spolupracovat s terapeutem. ORT nelé í všechny problémy najednou - volí se priority, zvažuje se, co je v daném okamžiku pro dít nejd ležit jší - zda nap. p ijímání potravy, nácvik dýchání nosem, problémy spojené s pohybem, jemnou motorikou, zvýšené slin ní nebo ové i psychologické problémy. 16

18 BAZÁLNÍ STIMULACE Jde o pedagogicko-psychologickou aktivitu, která se snaží nabídnout žák m s t žkým kombinovaným postižením možnosti pro jejich osobnostní vývoj. Pojem bazální znamená elementární základní nabídku, která se nabízí v základní (elementární) podob. Pojmem stimulace se rozumí nabídka podn všude tam, kde t žce postižený lov k vzhledem ke svému postižení není schopen se sám postarat o dostate ný p ísun p im ených podn pot ebných pro sv j vývoj. Cílem bazální stimulace je podpora rozvoje vlastní identity, umožn ní navázání komunikace se svým okolím, zvládnutí orientace v prostoru a ase, zlepšení funkcí organismu. Bazální stimulace umož ují cít ní a vnímání hranic vlastního t la, p ítomnost jiné osoby, rozvíjí možnosti sebepoznání (Friedlová, 2003). Naše škola koncept bazální stimulace pln využívá, mnozí u itelé absolvovali základní i nástavbový kurz, po ádaný Institutem Bazální stimulace PhDr. Karolíny Friedlové. Bazální stimulace má terapeutické ú inky. Pé e je strukturovaná v ase, to znamená, že ur ité innosti se opakují pravideln denn ve stejném ase, innosti jsou provád ny p esn stejným postupem a mají také ur ité prvky, které se b hem dne rytmicky opakují. Prvky bazální stimulace lze rozd lit na základní a nástavbové. Základní prvky bazální stimulace: somatická stimulace vnímání vlastního t la vestibulární stimulace vnímání rovnováhy (informace o zm polohy) vibra ní stimulace vnímání chv ní, vibrací Nástavbové prvky bazální stimulace: orální stimulace vnímání ústy olfaktorická stimulace ichové vnímání taktiln -haptická stimulace hmat a úchop vizuální stimulace vnímání zrakem auditivní stimulace vnímání sluchem Somatická stimulace Základem somatických stimulací je kvalitní, jasný a cílený dotek, protože nejasné a chaotické doteky vyvolávají pocity nejistoty, strachu a zmatku. Doteky by m ly být p izp sobeny situaci, z etelné a hlavn p íjemné, p edávající n jakou informaci. Používáme materiály, které zprost edkovávají intenzivn jší podn ty. K tomuto ú elu lze využít froté ru ník, zví ecí kožky, hmatové sá ky napln né r znými materiály (rýže, kaštany, vlašské o echy, písek, korálky, lušt niny, pohanka apod.), masážní rukavice, rehabilita ní mí ky s hroty (tzv. ježci) atd. V rámci somatických stimulací je možné aplikovat masáže. 17

19 K možnostem, jak somaticky stimulovat, pat í také polohování zajiš ující obtažení kontur t la, což umož uje vnímání ohrani ení celého t la a navození p íjemného pocitu a jistoty. Nap.: - Hnízdo, kdy je jedinci pomocí polohovacího hada p ípadn sto ené deky ohrani eno t lo od ramene p es chodidla až k druhému rameni. - Mumie, kdy je osob obtaženo celé t lo, v etn hlavy. Tento zp sob polohování je vhodný u žák neklidných a zcela imobilních. - Mikropolohování (tzv. áste né polohování), jde zde o jednoduché zm ny polohy t la, jako nap íklad propletení prst rukou, položení rukou na hrudník, p ek ížení dolních kon etin nebo polohování na r zn tvrdých a m kkých matracích. Vestibulární stimulace Vestibulární aparát m žeme stimulovat pomalými kolébavými pohyby podél osy a nap osou t la na rehabilita ních mí ích, válcích, p ímo v náru í, na záv sných houpa kách, p ípadn nácvikem tzv. pohybu ovesného klasu. Vibra ní stimulace Zdravý lov k vnímá celou nohu od ky le až po kotník automaticky a to díky vibracím, které b žn získává p i ch zi, stání, skákání, plazení nebo hu. Osobám s postižením, které mají znemožn no vnímání t chto podn je nezbytné zprost edkovat je um le prost ednictvím vibrací, aplikovaných na plochu t la, které navodí intenzivní pocit v nosných ástech t la a kloubech. Mezi prost edky využívané k vibra ním stimulacím pat í p ístroje zných velikostí, hlas, hudební nástroje, ruce, ladi ka, dupot, klepot atd. Vizuální stimulace Orientaci, schopnost vnímat a uspo ádat okolní prost edí, pocit jistoty, schopnost se u it, to vše nám umož uje zrakové vnímání. Žák m, kte í si nejsou schopni díky svému postižení optické stimulace zprost edkovat sami, je nezbytné je zprost edkovat um le. i zrakové stimulaci se vychází ze stupn zrakového vnímání: vnímání sv tla a tmy, vnímání obrys na krátkou vzdálenost (cca cm), vlastních ástí t la, vnímání okolí ve v tší vzdálenosti (cca 1 2 m), vnímání z etelných, ostrých kontur, rozlišování jednotlivých p edm pomocí rukou a úst, vývoj vnímání barev aj. Auditivní stimulace Cílem auditivní stimulace je zvýšení rozlišovací schopnosti sluchového aparátu, navázání kontaktu, zprost edkování informací o sob a svém t le, mobilizace vzpomínek, budování jistoty a umožn ní orientace. Mezi možnosti auditivní stimulace pat í hudba, zp v, vypráv ní, zprost edkování zvuk b žného života Orální stimulace Pro chu ové stimulace je vhodné využívat tzv. cucací sá ky vyrobené smotáním oblíbené potraviny do mulu a namo ené do minerálky. Olfaktorické stimulace Hlavními vyvolavateli vzpomínek jsou v a pachy, které mohou p ipomínat ro ní období, oblíbený pokrm, oblíbené osoby apod. Z toho vyplývá, že ich hraje velmi d ležitou roli v život každého lov ka, tedy i t žce postiženého. Pro olfaktorickou stimulaci jsou vhodné v parfém, mýdel, pot eb osobní hygieny a jídel. Taktiln -haptická stimulace Taktiln -haptická stimulace dodává žák m s t žkým postižením podn ty, které rozvíjí schopnost lidské ruky rozpoznávat p edm ty a tím rozvíjet oblast poznávání. Dává jim též možnost smysluplných stimulací a to ve form známých materiál a v cí. 18

20 Bazální stimulace m že být uplat ována i s muzikoterapií, aromaterapií. Je z ejmé, že koncepce bazální stimulace nem že odstranit p iny postižení, avšak m že v mnohých ohledech zkvalitnit a v pozitivním smyslu ovlivnit život osob s t žkým postižením. CANISTERAPIE Tato netradi ní metoda využívá pozitivního p sobení psa (ps ) na psychickou, emocionální a fyzickou oblast jedince. Do našeho za ízení dochází pravideln canisterapeutka majitelka feny s pr kazem p vodu Zlatý retrívr. Pes má ádné canisterapeutické zkoušky a je pod pravidelnou veterinární kontrolou. Náplní canisterapeutického setkání jsou r zné aktivity se psem, p i nichž dochází u žák nenásilnou a velmi p íjemnou formou k rozvoji jemné a hrubé motoriky, orientace v prostoru, komunikace, koncentrace, k rozvoji citové složky, sociálního cít ní, myšlení a poznávání. Canisterapeut spolupracuje s pedagogem na stimula ním programu, který vychází z individuálních fyzických a psychických pot eb jednotlivých žák. Konkrétní oblasti, ve kterých pomáhá p sobení psa: - oblast motorická rozvoj jemné i hrubé motoriky nap. lezení, ch ze se psem nebo za psem, vedení psa na vodítku, spole né prolézání látkového tunelu, esání, hlazení, podávání pamlsku psovi - oblast ová - rozvoj aktivní i pasivní slovní zásoby, alternativní formy komunikace - zpívání, povídání o pejskovi, tení p íb s následným p íkáním, ukazování obrázk apod. - oblast sociáln emo ní rozvoj sociálních vztah ve skupin, odbourávání strachu ze psa, za len ní do kolektivu, sout že, spole ná pé e o psa a t šení se na setkání s pejskem - oblast kognitivní rozvoj vnímání, rozvoj koncentrace pozornosti poznávání a ukazování jednotlivých ástí t la psa, ur ování barvy a délky srsti, sledování chování psa, pozorování a povídání o tom, co pejsek d lá, jak poslouchá apod. Další možností, kterou canisterapie nabízí, je tzv. relaxa ní polohování, p i níž dochází u žáka k uvoln ní, zklidn ní a proh átí prost ednictvím kontaktu se psem. Žáci reagují nejen na teplo pejska, ale i na rytmus jeho dechu. Celkov lze íci, že canisterapie pat í k oblíbeným a u žák vyhledávaným terapiím. Pes jim umož uje dotykový kontakt, poskytuje jim pocit bezpe í, odvádí jejich pozornost k p íjemn jším v cem, je silným zdrojem podn a vzbuzuje u žák zájem a pozornost. P sobení psa rovn ž dokáže zvýšit sebev domí žák, ochotu riskovat a zahajovat kontakt s druhými lidmi. 19