ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S679/2014/VZ-26047/2014/552/SPo Brno 8. prosince 2014

Transkript

1 *UOHSX006DYYV* UOHSX006DYYV ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S679/2014/VZ-26047/2014/552/SPo Brno 8. prosince 2014 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne z moci úřední, jehož účastníkem je zadavatel - Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO , se sídlem Karmelitská 529/5, Praha - Malá Strana, ve věci možného spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem při zadání veřejné zakázky Zajištění ročního pronájmu softwarových licencí a souvisejících služeb pro osobní počítače a servery zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář Oznámení o zadání zakázky byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne pod evidenčním číslem zakázky , rozhodl takto: I. Zadavatel - Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO , se sídlem Karmelitská 529/5, Praha - Malá Strana - se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadání veřejné zakázky Zajištění ročního pronájmu softwarových licencí a souvisejících služeb pro osobní počítače a servery nedodržel postup stanovený v 83 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s 146 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení ve lhůtě 15 dnů

2 od uzavření smlouvy, když smlouva s vybraným uchazečem Servodata a.s., IČO , se sídlem Dolnoměcholupská 1418/12, Praha 10, byla uzavřena dne a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění marně uplynula dne , přičemž Oznámení o zadání zakázky ve Věstníku veřejných zakázek ke dni zahájení předmětného správního řízení vedeného pod sp. zn. S679/2014/VZ, tj. ke dni , nebylo odesláno k uveřejnění. II. Zadavatel - Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO , se sídlem Karmelitská 529/5, Praha - Malá Strana - se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadání veřejné zakázky Zajištění ročního pronájmu softwarových licencí a souvisejících služeb pro osobní počítače a servery nedodržel postup stanovený v 85 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když neuveřejnil na svém profilu písemnou zprávu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž smlouva s vybraným uchazečem Servodata a.s., IČO , se sídlem Dolnoměcholupská 1418/12, Praha 10, byla uzavřena dne a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele marně uplynula dne , přičemž zadavatel uveřejnil písemnou zprávu na svém profilu dne III. Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. se zadavateli - Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO , se sídlem Karmelitská 529/5, Praha - Malá Strana - podle 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá pokuta ve výši ,- Kč (třicet tisíc korun českých). Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. ODŮVODNĚNÍ 1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ), který je podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele - Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO , se sídlem Karmelitská 529/5, Praha - Malá Strana (dále jen zadavatel ) - při zadání veřejné zakázky Zajištění ročního pronájmu softwarových licencí a souvisejících služeb pro osobní počítače a servery zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář Oznámení o zadání zakázky byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne pod evidenčním číslem zakázky (dále také veřejná zakázka ). 2

3 2. Předkladatel podnětu namítal, že zadavatel u předmětné veřejné zakázky neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele a výsledek zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě požadované zákonem. 3. Úřad si na základě skutečností uvedených v podnětu ze dne vyžádal dopisem č. j. ÚOHS-P194/2014/VZ-5414/2014/531/SPo ze dne od zadavatele veškerou dokumentaci související se zadáním předmětné veřejné zakázky a jeho vyjádření k obsahu podnětu. Zadavatel se k namítaným skutečnostem uvedeným v podnětu vyjádřil dopisem ze dne Z obdržené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti. 5. Zadávací řízení bylo zahájeno dne odesláním výzvy k podání nabídek šesti dodavatelům. 6. V bodě I. výzvy k podání nabídky ze dne a v bodě 3. zadávací dokumentace charakterizoval zadavatel předmět veřejné zakázky tak, že: Předmětem plnění veřejné zakázky je nákup licencí a souvisejících služeb pro užití souboru software (dále jen SW) určené pro 873 zaměstnance. Základní podmínkou je maximální kompatibilita poptávaného SW se stávajícím prostředím MŠMT v rámci pokrytí poptávky (prostředí koncových stanic i serverů na platformě produktů firmy Microsoft). Pojmem maximální kompatibility se rozumí možnost implementovat SW, jehož licence k užití jsou poptávány, bez nutnosti změn (od kompletní náhrady až do úrovně základní konfigurace) serverového SW dosud implementovaného na MŠMT. Obsahem smlouvy bude zejména stanovení základních podmínek, za kterých budou dodavatelem poskytovány licence a služby ke konkrétním produktům.. 7. Předmětná veřejná zakázka byla zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení podle 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), prostřednictvím elektronického tržiště Tendermarket (dále jen e-tržiště ), které zadavateli sloužilo rovněž jako profil zadavatele. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na ,- Kč bez DPH. 8. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel nabídky čtyř uchazečů. Dne zadavatel na základě doporučení hodnotící komise rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky předložené uchazečem Servodata a.s., IČO , se sídlem Dolnoměcholupská 1418/12, Praha 10 (dále jen vybraný uchazeč ). 9. Zadavatel uzavřel dne s vybraným uchazečem smlouvu o Zajištění ročního pronájmu Softwarových licencí a souvisejících služeb pro osobní počítače a severy, č. j. MSMT / (dále jen smlouva o dílo ), čímž bylo ukončeno zadávací řízení. Cena předmětné veřejné zakázky činila ,45 Kč bez DPH. 10. Z webových stránek e-tržiště vyplývá, že zadavatel uveřejnil písemnou zprávu zadavatele na těchto stránkách dne , tj. 188 dní po uzavření smlouvy o dílo. 11. Zadavatel uveřejnil Oznámení o zadání zakázky ve Věstníku veřejných zakázek dne pod ev. č. formuláře Z bodu VI.4) Oznámení o zadání zakázky vyplývá, že k odeslání tohoto oznámení do Věstníku veřejných zakázek došlo dne , tzn. 618 dnů po uzavření smlouvy o dílo. 3

4 12. Na základě posouzení obsahu podnětu a dokumentace zaslané zadavatelem získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel neporušil zákon tím, že při zadání veřejné zakázky Zajištění ročního pronájmu softwarových licencí a souvisejících služeb pro osobní počítače a servery nedodržel postup stanovený v 83 odst. 1 zákona ve spojení s 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, přičemž smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena dne , a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění marně uplynula dne , přičemž Oznámení o zadání zakázky ve Věstníku veřejných zakázek ke dni zahájení předmětného správního řízení vedeného pod sp. zn. S679/2014/VZ, tj. ke dni , nebylo odesláno k uveřejnění, a zároveň nedodržel postup stanovený v 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na svém profilu písemnou zprávu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena dne a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele marně uplynula dne , přičemž zadavatel uveřejnil písemnou zprávu na svém profilu dne Z uvedených důvodů zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S679/2014/VZ. I. Řízení před správním orgánem 14. Účastníkem správního řízení je podle 116 zákona zadavatel. 15. Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání správního deliktu oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S679/2014/VZ-17626/2014/552/SPo ze dne , ve kterém seznámil Úřad zadavatele se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S679/2014/VZ-17627/2014/552/SPo z téhož dne stanovil účastníkovi řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. 16. Dnem , kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle 113 zákona zahájeno správní řízení. 17. Ke zjištěním Úřadu uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení se zadavatel vyjádřil dopisem č. j. MSMT-31303/ ze dne doručeném Úřadu téhož dne. Vyjádření zadavatele ze dne Zadavatel ve vztahu k porušení 83 odst. 1 zákona nepopírá, že k odeslání oznámení výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek nedošlo, nicméně se dle jeho názoru jedná o formální porušení zákona, které v žádném případě nemohlo mít vliv na samotný průběh zadávacího řízení ani na výběr nejvhodnější nabídky. 19. Zadavatel dále ve vztahu k porušení 85 dost. 4 zákona sděluje, že písemná zpráva zadavatele byla skutečně uveřejněna na profilu zadavatele po lhůtě požadované zákonem, avšak i toto pochybení je podle názoru zadavatele formální bez vlivu na samotný průběh zadávacího řízení a na výběr nejvhodnější nabídky. 20. Zadavatel v závěru svého vyjádření opětovně zdůrazňuje, že se dopustil dvou administrativních pochybení, která však ve svých důsledcích dle názoru zadavatele nejenže nijak neovlivnila samotný průběh zadávacího řízení a neměla vliv na výběr nejvhodnější nabídky, 4

5 ale ani neznamenala porušení základních zásad postupu zadavatele v zadávacím řízení, tedy transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.. Zadavatel dále Úřadu sděluje, že k oběma pochybením došlo evidentně až po ukončení zadávacího řízení, proto nemohla být porušena zásada transparentnosti, ale došlo pouze nevýznamným způsobem v kontextu požadavků zákona k jeho porušení. 21. Závěrem svého vyjádření zadavatel dodává, že při rozhodování Úřadu o případném správním deliktu účastníka zadavatele, je ve smyslu ustanovení 121 odst. 2 zapotřebí přihlédnout k míře závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a k jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Pokud jde tedy o míru závažnosti, považujeme závažnost takového správního deliktu za zanedbatelnou. Rovněž je zapotřebí zohlednit při rozhodování Úřadu skutečnost, že sám účastník zadavatel byl osobou, která doručila podnět k přezkoumání. Dále je potřeba vyzdvihnout skutečnost, že sám účastník byl osobou, která se aktivně snažila zhojit administrativní pochybení dalšími úkony, tedy uveřejněním vytýkaných skutečností.. II. Závěry správního orgánu 22. Úřad přezkoumal na základě 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, včetně obsahu dokumentace o veřejné zakázce a smlouvy o dílo ze dne , a na základě vlastního zjištění shledal, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle 120 odst. 1 písm. b) zákona, za což mu v souladu s 120 odst. 2 písm. b) zákona uložil pokutu ve výši ,- Kč (třicet tisíc korun českých). Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. III. K výroku I. tohoto rozhodnutí 23. Podle 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 24. Podle 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. V případě sektorového zadavatele činí lhůta 30 dnů. 25. Podle 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku. 26. Podle 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. 27. Podle 146 odst. 1 zákona je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen vyhlášení ), rozumí se tím uveřejnění 5

6 a) ve Věstníku veřejných zakázek podle 157, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, b) ve Věstníku veřejných zakázek podle 157 a Úředním věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh. Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem. 28. Podle 146 odst. 3 zákona, věty první, pro uveřejnění vyhlášení použije zadavatel formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie 1, a jde-li o oznámení a zrušení profilu zadavatele, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, souhrn oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, formulář stanovený prováděcím právním předpisem. 29. Podle 146 odst. 6 zákona stanoví prováděcí právní předpis seznam povinně uveřejňovaných údajů ve formulářích sloužících pro uveřejnění vyhlášení, způsob uveřejňování vyhlášení týkajících se podlimitních veřejných zakázek, vzor formuláře pro oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, vzor formuláře pro souhrn oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, vzor formuláře pro oznámení a zrušení profilu zadavatele, podrobnější podmínky týkající se obsahu a způsobu oznámení o profilu zadavatele, druhy formulářů, postup při úpravách údajů v uveřejněném vyhlášení, přístup k uveřejněným vyhlášením, způsob doručování vyhlášení a postup při nápravě vad vyhlášení a vad plnění provozovatele subsystému Věstníku veřejných zakázek podle odstavce Podle 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška ), použije zadavatel k uveřejnění vyhlášení ve Věstníku veřejných zakázek pro oznámení o výsledku zadávacího řízení formulář Oznámení o zadání zakázky upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie Úřad obecně uvádí, že zákon je postaven na principu veřejné publicity výsledků zadávacích řízení realizovaných podle zákona. Každý zadavatel má povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky nebo jeho zrušením. Je-li zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky, je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění v souladu s 146 zákona, a to na formuláři Oznámení o zadání zakázky dle Nařízení komise (ES) č 1564/2005 ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení týkající se zadávání veřejných zakázek. 1 Nařízení Komise (ES) č. 1564/2005 ze dne 7. září 2005, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných zakázek podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES. 2 Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 842/2011 ze dne 19. srpna 2011, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/

7 32. Transparentnost a následná kontrola zadávacího řízení je možná pouze v případě, že veřejnosti bude poskytnuto co nevíce informací o průběhu zadávacího řízení. Za tímto účelem se rovněž provádí statistické vyhodnocení veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek. Důvodem toho je ta skutečnost, že je při zadávání a realizaci veřejných zakázek nakládáno s prostředky z veřejných zdrojů. I proto má zadavatel povinnost uveřejnit informaci o uzavření smlouvy, na základě které se veřejná zakázka realizuje, a to ve lhůtách stanovených zákonem. 33. Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo dne Povinnost zadavatele odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna uplynutím 15 denní lhůty, tj. ke dni Úřad však v rámci šetření případu na internetových stránkách provozovatele Věstníku veřejných zakázek, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup k informacím v něm uveřejněných, zjistil, že zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení do zahájení správního řízení dne neuveřejnil, resp. jej odeslal k uveřejnění až dne , tj. 618 dní po uzavření smlouvy o dílo. Z uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že zadavatel nedodržel lhůtu pro odeslání příslušného formuláře k uveřejnění stanovenou v 83 odst. 1 zákona, přičemž pozdější uveřejnění v daném případě nelze považovat za zhojení zadavatelova postupu. 34. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne nezpochybňuje, že z jeho strany došlo k porušení 83 odst. 1 zákona, ale zároveň má zato, že se jednalo pouze o administrativní pochybení bez jakéhokoli vlivu na samotný průběh zadávacího řízení, na výběr nejvhodnější nabídky a ani dle jeho názoru nemohlo tímto postupem zadavatele dojít k porušení zásad zakotvených v 6 odst. 1 zákona. 35. Podle 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. Na rozdíl od 120 odst. 1 písm. a) zákona, kdy je potřeba k naplnění skutkové podstaty správního deliktu splnění třech kumulativních podmínek (nedodržení postupu podle zákona; tento postup podstatně ovlivnil, nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy), v případě deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona není třeba k naplnění skutkové podstaty žádné další zákonné podmínky, postačí pouhé neuveřejnění, resp. uveřejnění po lhůtě stanovené zákonem či nedodržení způsobu uveřejnění stanoveného zákonem. Z uvedeného je tedy zřejmé, že v souvislosti se spácháním správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona není potřeba zkoumat, zda např. pozdním zveřejněním byla dotčena práva některého z uchazečů, nebo jestli došlo k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky atd., neboť k naplnění skutkové podstaty deliktu dojde pouhým neuveřejněním, resp. uveřejněním v rozporu se zákonem. V souvislosti s uvedeným Úřad doplňuje, že skutečnosti, kterými zadavatel argumentuje ve svém vyjádření ze dne , můžou být v šetřeném případě zohledněny toliko při stanovení výše sankce jako polehčující okolnosti spáchání správního deliktu, jak bude dále uvedeno. 36. Úřad konstatuje, že z 83 odst. 1 zákona jasně vyplývá povinnost zadavatele zajistit odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, a to v zákonem stanovené lhůtě do 15 dnů. V šetřeném případě zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek do zahájení správního řízení neodeslal k uveřejnění, resp. odeslal k uveřejnění až dne , tj. 618 dní po uzavření smlouvy o dílo. 7

8 37. Neuveřejněním oznámení o výsledku zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel porušil postup stanovený v 83 odst. 1 zákona, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. IV. K výroku II. tohoto rozhodnutí 38. Podle 85 odst. 4 zákona uveřejní zadavatel písemnou zprávu na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. 39. Zákon ukládá zadavateli povinnost vyhotovit o každé veřejné zakázce písemnou zprávu, kterou je nutné zpracovat i v případě, kdy bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele o veřejné zakázce má rovněž napomoci zvýšit transparentnost zadávání veřejných zakázek a představuje významný nástroj pro dohled nad zadáváním veřejných zakázek ze strany Evropské komise a Úřadu. Písmenná zpráva zadavatele shrnuje nejdůležitější body průběhu zadávání veřejné zakázky, přičemž musí mimo jiné obsahovat takové náležitosti jako zvolený druh zadávacího řízení, identifikaci všech uchazečů a uvedení jejich nabídkových cen, identifikaci vybraného uchazeče, zdůvodnění vyloučení uchazečů, důvod zrušení zadávacího řízení, bylo-li zadávací řízení zrušeno atd. Zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se průběhu dotyčné veřejné zakázky týkají. Zpráva pak musí být do 15 dnů od skončení zadávacího řízení uveřejněna na profilu zadavatele. 40. Podle 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. 41. Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo dne Povinnost zadavatele uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna uplynutím 15 denní lhůty, tj. ke dni Jak bylo uvedeno v bodě 10 odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel uveřejnil písemnou zprávu na svém profilu dne , tj. až 188. den po uzavření smlouvy o dílo, z čehož vyplývá, že nedodržel lhůtu pro uveřejnění stanovenou v 85 odst. 4 zákona, přičemž pozdější uveřejnění nelze v tomto případě považovat za zhojení zadavatelova postupu. 42. Ve svém vyjádření ze dne zadavatel, tak jak i v předchozím případě, uvádí, že písemná zpráva zadavatele byla skutečně uveřejněna na profilu zadavatele po lhůtě požadované zákonem, avšak i toto pochybení je podle názoru zadavatele formální bez vlivu na samotný průběh zadávacího řízení a na výběr nejvhodnější nabídky. Úřad však musí opětovně konstatovat, že potenciál ovlivnění zadávacího řízení a výběru nejvhodnější nabídky je pro posouzení předmětné věci nerozhodné, jelikož správní delikt podle 120 odst. 1 písm. b) zákona je spáchán již samotným nesplněním povinnosti uveřejnění resp. uveřejnění po lhůtě stanovené zákonem nebo nedodržením způsobu uveřejnění (viz bod 35 odůvodnění tohoto rozhodnutí). 43. Úřad dále pro úplnost sděluje, že povinnost uveřejnit písemnou zprávu byla zakotvena tzv. transparentní novelou, zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od , přičemž do nabytí účinnosti této novely byl zadavatel povinen tuto zprávu jen vyhotovit a učinit jí součástí dokumentace o veřejné zakázce. Z toho jednoznačně vyplývá, že zájem společnosti 8

9 je na zveřejnění co nejvíce informací o průběhu zadávacího řízení, a to i prostřednictvím písemné zprávy zadavatele. 44. Neuveřejněním písemné zprávy na profilu zadavatele v zákonem stanovené lhůtě zadavatel porušil postup stanovený v 85 odst. 4 zákona, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. K argumentaci zadavatele týkající se výroků I. a II. 45. K námitce zadavatele týkající se formálnosti uvedených pochybení zadavatele Úřad dále uvádí následující. Zákonodárce v zákoně jasně stanovil, jaké informace, jakým způsobem a v jakých lhůtách jsou zadavatelé povinni uveřejňovat, přičemž splnění uveřejňovacích povinností považoval za natolik zásadní, že do zákona zakotvil skutkovou podstatu správního deliktu spočívající v nesplnění povinností uveřejnění, za jehož spáchání může být uložena pokuta až do výše ,- Kč ( 120 odst. 2 písm. b) zákona). Ze závěrů Úřadu učiněných k výroku I. a II. v odůvodnění tohoto rozhodnutí je dle názoru Úřadu zcela zřejmé, že zadavatel svým povinnostem při uveřejňování nedostál, čímž spáchal správní delikty podle 120 odst. 1 písm. b) zákona. 46. Zadavatel ve svém vyjádření sděluje, že je toho názoru, že ke spáchání správních deliktů popsaných ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí z jeho strany nedošlo z důvodu nevýznamnosti formálních pochybení, jejichž závažnost považuje za zanedbatelnou. Úřad v souvislosti s uvedeným v obecné rovině uvádí, že trestnost správních deliktů se řídí obdobnými principy jako trestnost trestných činů. Mezi znaky skutkové podstaty správního deliktu patří i společenská škodlivost činu, která představuje materiální znak správního deliktu. Ke spáchání deliktu může dojít pouze za současného splnění dvou podmínek a to podmínky formální a podmínky materiální: čin musí vykazovat znaky uvedené v zákoně a zároveň musí být v určitém minimálním stupni nebezpečný, škodlivý pro společnost (viz Prášková, H. Základy odpovědnosti za správní delikty. Praha: 2013, C. H. Beck. s. 197). 47. Úřad dále uvádí, že u správních deliktů vzhledem k absenci výslovné právní úpravy není materiální znak správního deliktu vyjádřen, nicméně jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 8 As 17/ ze dne , představují správní delikty ve srovnání s trestnými činy jinou formu protiprávního společensky nebezpečného jednání a pro jejich trestnost mají platit podobné principy a pravidla jako v případě trestných činů. Upravují-li zásady soudního trestání situaci, v níž formálně trestný skutek nelze považovat za trestný čin, je-li jeho společenská nebezpečnost nižší než nepatrná, musí obdobná pravidla platit i pro správní delikty. Podstatou správních deliktů je postih za jednání v rozporu s právem. K jeho trestnosti nepostačuje, že po formální stránce vykazuje znaky skutkové podstaty deliktu, pokud zároveň není jednáním společensky nebezpečným (škodlivým). Jinými slovy, aby mohlo být určité protiprávní jednání kvalifikováno jako správní delikt, musí být kromě formálních znaků deliktního jednání naplněna i materiální stránka deliktu, a jednání musí vykazovat určitou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušené povinnosti, stanovené zákonem na ochranu odpovídacích hodnot. 48. K naplnění materiální stránky správního deliktu Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu, který ve svém rozhodnutí č. j. 9 As 34/ ze dne konstatuje, že: Podle judikatury zdejšího soudu zpravidla není nutno, aby se správní orgány otázkou 9

10 naplnění materiální stránky daného správního deliktu explicitně zabývaly i v odůvodnění svých rozhodnutí. V zásadě totiž platí, že v případě správních deliktů je jejich materiální stránka dána již samotným naplněním skutkové podstaty deliktu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 5 As 104/ , nebo rozsudek ze dne , č. j. 1 Afs 14/ ). Až ve chvíli, kdy se jedná o případ, v němž je sporné, zda konkrétní společenská nebezpečnost dosahuje ani minimální hranice typové nebezpečnosti, je nezbytné, aby se správní orgán zabýval materiální stránkou správního deliktu i v odůvodnění svého rozhodnutí Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku prvního senátu, obzvláště u správních deliktů, jejichž naplnění nevyžaduje zavinění, nebudou mít okolnosti obvykle zkoumané v souvislosti s konkrétní společenskou nebezpečností (míra zavinění, vztah pachatele k jednání, způsob spáchání atd.) žádný vliv na naplnění materiální stránky deliktu. Tyto zvláštní okolnosti daného případu však nezůstanou bez povšimnutí, ale budou správním orgánem hodnoceny při stanovení výše sankce. Obecně je přitom nutno vycházet z premisy, že již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň společenské nebezpečnosti zpravidla vyšší než nepatrný (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 1 Tzn 2/96) Na základě již uvedeného lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za správní delikt, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak správního deliktu, neboť porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Pokud se však k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty správního deliktu, přidruží takové další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku správního deliktu a takové jednání potom nemůže být označeno za správní delikt. 50. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne uvádí, že je přesvědčen, že uvedené porušení zákona nemělo negativní dopad na samotný průběh zadávacího řízení, neovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky, v žádném případě nediskriminovalo žádného ze zájemců o veřejnou zakázku a v konečném důsledku negativně neovlivnilo ani zásadu transparentnosti, a tedy, že závažnost takového deliktu je zanedbatelná. Úřad v souvislosti s uvedeným nejprve obecně uvádí, že jde-li o následky správního deliktu, trestněprávní doktrína je definuje, jako ohrožení nebo porušení zájmu, které jsou jeho objektem, tj. zájmů, k jejichž ochraně zákonná skutková podstata správního deliktu slouží. (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 1 Afs 106/ ). Úřad proto nesouhlasí s argumentací zadavatele a konstatuje, že při úvaze o naplnění materiální stránky deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona není poměřován zájem chráněný zákonem resp. jinými ustanoveními zákona, nýbrž, zájem, který je chráněn předmětným ustanovením 120 odst. 1 písm. b) zákona v návaznosti na 83 odst. 1, resp. 146 zákona. V šetřeném případě lze za materiální stránku tohoto správního deliktu považovat ohrožení zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení, včetně všech zákonem stanovených povinných informací, ve stanovené lhůtě, nebo jinak řečeno, jde o ochranu principu veřejné publicity výsledku zadávacího řízení, přičemž uveřejnění výsledku zadávacího řízení je zároveň stěžejní pro kontrolu postupu zadavatele širokou veřejností. Materiální stránkou deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona ve spojení s 85 odst. 4 zákona je také ohrožení zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti nejen s výsledkem, ale i s průběhem zadávacího řízení, dále na zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, přičemž uveřejnění písemné zprávy 10

11 na profilu zadavatele představuje významný nástroj pro dohled nad zadáváním veřejných zakázek ze strany Evropské komise a Úřadu. 51. Úřad v daném případě neshledal žádné takové významné okolnosti, které by vylučovaly, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, a tedy, že by nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona. V souvislosti s uvedeným Úřad uzavírá, že skutečnosti, ve kterých zadavatel spatřuje důvody, pro které by neměla být v šetřené věci naplněna materiální stránka obou deliktů, můžou tedy být v šetřeném případě zohledněny toliko při stanovení výše sankce jako polehčující okolnosti spáchání správního deliktu. 52. Zájem společnosti na ochraně principu veřejné publicity výsledku a průběhu zadávacího řízení chráněný skutkovou podstatou předmětných správních deliktů byl v šetřené věci ohrožen tím, že zadavatel porušil zákonnou povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení a uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele do 15 dnů po uzavření smlouvy, přičemž Oznámení o zadání zakázky do zahájení předmětného správního řízení neodeslal k uveřejnění, resp. jej odeslal až 618. den po uzavření smlouvy a písemnou zprávu na profilu zadavatele uveřejnil až 188. den po uzavření smlouvy. Ze strany zadavatele došlo tedy ve vztahu k oznámení výsledku zadávacího řízení k více než k čtyřicetinásobnému překročení zákonem stanovené lhůty pro odeslání k uveřejnění výsledku zadávacího řízení, a ve vztahu k písemné zprávě zadavatele k více než desetinásobnému překročení lhůty k uveřejnění na profilu zadavatele, přičemž uvedená pochybení nelze v těchto případech zhojit ani dodatečným uveřejněním příslušných dokumentů. Úřad je na základě uvedeného toho názoru, že výše uvedeným postupem zadavatele jednoznačně došlo k naplnění formálních i materiálních znaků obou správních deliktů. V. K výroku III. tohoto rozhodnutí 53. Podle 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. 54. Zadavatel při zadání předmětné veřejné zakázky naplnil skutkovou podstatu správního deliktu, a to jednak tím, že při zadání předmětné veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v 83 odst. 1 zákona ve spojení s 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, přičemž smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena dne , a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění marně uplynula dne , přičemž Oznámení o zadání zakázky ve Věstníku veřejných zakázek ke dni zahájení předmětného správního řízení vedeného pod sp. zn. S679/2014/VZ, tj. ke dni , nebylo odesláno k uveřejnění, a jednak také tím, že nedodržel postup stanovený v 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na svém profilu písemnou zdrávu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena dne , a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele marně uplynula dne , přičemž zadavatel uveřejnil písemnou zprávu na svém profilu dne Podle 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. 11

12 56. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne Zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění a pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele marně uplynula dne , přičemž zadavatel odeslal k uveřejnění Oznámení o zadání zakázky do Věstníku veřejných zakázek dne a písemnou zprávu na svém profilu uveřejnil dne Správní řízení bylo zahájeno dne Z výše uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatel za správní delikt nezanikla. 57. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše pokuty je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci výše pokut (poema maior absorbet minorem, tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti několikrát dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/ ze dne nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/ ze dne ), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/ ze dne a č. j. 8 As 17/ ze dne ) Pro ukládání trestů za správní delikty se musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy. 58. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé správní delikty uvedené ve výroku I. a II. odůvodnění tohoto rozhodnutí samostatně. 59. V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správně - právního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestaného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě závažnější, tj. za který z nich je možno uložil přísnější sankci. Horní hranice sankce je ve vztahu k oběma posuzovaným deliktům totožná, neboť v obou případech se jedná o stejnou skutkovou podstatu vymezenou 120 odst. 1 písm. b) zákona a pro účely určení výše sankce se tedy shodně aplikuje 120 odst. 2 písm. b) zákona. V případě, že je u sbíhajících se správních deliktů stanovena sankce shodná (jako v tomto případě), nelze podle tohoto hlediska ukládat sankci za závažnější ze spáchaných správních deliktů a pak platí, že správní orgán uloží jedinou sankci ve výměře podle některého z nich (při aplikaci zásady absorpce přitom Úřad zohlední, že účastník řízení se dopustil dalšího správního deliktu). 60. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku II. tohoto rozhodnutí s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností. Důvodem tohoto 12

13 rozhodnutí je skutečnost, že v očích Úřadu je jednání spočívající v nedodržení 83 odst. 1 zákona v návaznosti na 146 zákona závažnější, jelikož výsledek zadávacího řízení má být uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek, který zabezpečuje uveřejňování informací o veřejných zakázkách, přičemž každý (široká veřejnost) má právo vyhledat základní údaje o veřejných zakázkách bez ohledu na to, zda se jedná o zakázky již zadané nebo o zakázky, u nichž zadávací řízení teprve probíhá. Možnost vyhledat veřejnou zakázku, resp. základní údaje o ní, je jedním z prostředků pro zajištění transparentnosti zadávání veřejných zakázek. Zadavatel se tímto jednáním dopustil ohrožení zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení ve stanovené lhůtě a zájmu společnosti na možnosti výkonu kontroly postupu zadavatele širokou veřejností. Oproti tomu následky jednání zadavatele popsaného ve výroku II. tohoto rozhodnutí nemají dle názoru Úřadu negativní dopad na tak široký okruh subjektů, jelikož písemnou zprávu zadavatel neuveřejnil pouze na profilu zadavatele, z kterého sice čerpají informace jak veřejnost, tak i dodavatelé zajímající se o konkrétní veřejnou zakázku, ale dle názoru Úřadu v menším měřítku, tzn., že okruh potenciálně ohrožených subjektů je užší, než v případě neuveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek. Úřad tedy ukládá pokutu za spáchání správního deliktu dle 120 odst. 1 písm. b) zákona spáchaného tím, že zadavatel nedodržel postup stanovený v 83 odst. 1 zákona v návaznosti na 146 zákona, když neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy. Podle 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do ,- Kč, jde-li o správní delikt podle 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona. 61. Podle 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti. 62. Co se týče způsobu spáchání správního deliktu, resp. okolností, za nichž byl spáchán, vzal Úřad v úvahu skutečnost, že zadavatel neuveřejnil v zákonem stanovené lhůtě 15 dnů oznámení o výsledku zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek, ačkoliv mu tuto povinnost zákon explicitně ukládá v 83 odst. 1 zákona v návaznosti na 146 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž odpovědnost za nesplnění informační povinnosti je odpovědnost objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění. Následkem tohoto jednání zadavatele (jak je mimo jiné uvedeno již v bodě 60 odůvodnění tohoto rozhodnutí) bylo ohrožení zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení ve stanovené lhůtě a zájmu společnosti na možnosti výkonu kontroly širokou veřejností ohledně postupu zadavatele při nakládání s veřejnými prostředky prostřednictvím zadávání veřejných zakázek, přičemž zajištění hospodárného vynakládání veřejných prostředků je jedním z primárních cílů právní úpravy zadávání veřejných zakázek. 63. Jako výrazně přitěžující okolnost shledal Úřad dobu, po kterou nebylo Oznámení o zadání zakázky u předmětné veřejné zakázky uveřejněno. Tuto dobu Úřad určil jako období od do okamžiku zahájení správního řízení pod sp. zn. S679/2014/VZ, tj. v délce 596 dnů. Úřad jako přitěžující okolnost shledal taktéž skutečnost, že ačkoliv zadavatel sám upozornil Úřad na nesplnění své zákonné povinnosti v rámci svého podnětu, tak k nápravě 13

14 se odhodlal až v reakci na Úřadem zahájené předmětné správní řízení, když dne odeslal k uveřejnění oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek. 64. Jako polehčující okolnost bere Úřad v potaz, že možnost seznámení se veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení v zákonem stanovené lhůtě a možnost veřejné kontroly nad postupem zadavatele širokou veřejností byla toliko pouze omezena, jelikož zadavatel alespoň uveřejnil v zákonem stanovené lhůtě dne (tj. ve stejné lhůtě, která platí pro odeslání Oznámení o zadání zakázky ) na svém profilu smlouvu s vybraným uchazečem. 65. Jako polehčující okolnost byla vyhodnocena taktéž spolupráce zadavatele s Úřadem, když sám zadavatel upozornil Úřad na své protiprávní jednání v rámci svého podnětu, jak je uvedeno výše. 66. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad jako polehčující okolnost v úvahu i skutečnost, že k pochybení zadavatele došlo v důsledku administrativního pochybení zadavatele. Úřad taktéž zohlednil relativně malý objem finančních prostředků, který byl vynaložen při realizaci veřejné zakázky z veřejných zdrojů ( ,45 Kč bez DPH). 67. Při ukládání sankce za správní delikt vymezený ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad zohlednil jako přitěžující skutečnost i to, že se zadavatel při zadání předmětné veřejné zakázky dopustil i jiného správního deliktu, a to tím, že nedodržel postup stanovený v 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na svém profilu písemnou zdrávu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena dne , a písemná zpráva zadavatele byla na profilu zadavatele uveřejněna dne Tímto jednáním taktéž došlo k ohrožení zájmu společnosti nad kontrolou procesu zadávání veřejných zakázek. 68. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad preferoval při stanovení pokuty preventivní charakter sankce, a proto zadavateli uložil pokutu u dolní hranice zákonné sazby. Je však současně třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu. 69. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. 70. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně u pobočky České národní banky v Brně číslo /0710, variabilní symbol IČO zadavatele. 14

15 POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis. otisk úředního razítka v z. Mgr. Michal Kobza JUDr. Eva Kubišová místopředsedkyně Obdrží Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 529/5, Praha - Malá Strana Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 15