Nezanedbatelnou část rehabilitovaných vojáků tvořili v době rehabilitací prvorepublikoví vojáci, účastníci zahraničního i domácího odboje v 2.

Transkript

1 Nezanedbatelnou část rehabilitovaných vojáků tvořili v době rehabilitací prvorepublikoví vojáci, účastníci zahraničního i domácího odboje v 2. SV, i po válce vyřazení akademici z Hranic, kteří byli vyhazováni z armády, odsuzováni a vězněni vzápětí po uchvácení moci komunisty, tedy v době, kdy mnozí z nás jsme byly ještě školáci. Jen z ÚzO Praha 4 můžeme jmenovat plk. Karel Skandera, 1909, plk. Miroslav Sedláček, 1910, velitel Pražského povstání na Pankráci, bratr gen. Tomáše Sedláčka, plk. Petr Uruba, 1916, plk. Jiří Kolařík, 1918, plk. Jaroslav Čermák, zahraniční odboj, kpt. francouzské armády, plk. Jaroslav Hofrichter, 1920, palubní střelec 311. perutě RAF, nositel tří válečných křížů a dalších spojeneckých vyznamenání, žije, gen. Libor Speychal, domácí odboj Zpravodajská brigáda, plk. Jiří Šefránek, 1929, vyhozený z armády v den vyřazení ve VA Hranice. Čas je neúprosný a zůstávají ti nejmladší, často nazývaní komunisté osmašedesátníci. Ale i mezi nimi jsme nebyli všichni komunisté a nečekali jsme, až nás někdo vyhodí, ale sami jsme odmítli sloužit v armádě kolaborující s okupační armádou. Rozhodující však bylo, že každý z nás dal nezpochybnitelně najevo, že jsme vojáci Československé republiky, nikoliv KSČ. Z důvodů pro nás nepochopitelných prosadil vrchní velitel do funkce MNO, i proti vůli OF, komunistického generála Vacka, který se netajil, že navrhl ÚV KSČ sfouknout demonstranty na Letné nízkým průletem několika nadzvukových letadel. To ovlivnilo poměry na ministerstvu nejméně na 10 let. Zabydleli se tam vysocí komunističtí funkcionáři, často už jako civilní zaměstnanci. Poprve na to veřejně upozornil ministr Baudyš. Počátkem 90. let bylo reaktivováno jen 1135 rehabilitovaných a neměli to lehké mezi doslouživšími komunisty. Ti měli nadále větší důvěru porevolučních politiků, než rehabilitovaní a byli na všech rozhodujících funkcích až po NGŠ. Koncem 90. let si skupina 125 důstojníků sloužících na ÚV KSČ a HPS předložila prostřednictvím MO do PS změnu zákona, čímž si zajistila valorizované výsluhové příspěvky za službu komunistickému režimu. Ve stejném období se pracovník MO, mající na starosti vojenské důchodce a rehabilitované, pan Vojkůvka, spojil s redaktorem Radia SE panem Hlaváčkem a v relaci RSE zdiskreditovali a hanobili VSR. Redakce RSE ale přijala našeho předsedu Mirka Janhubu a tajemníka Toníka Suchého, projednala s nimi naši stížnost a zjednala nápravu. Člen ÚR Julek Müller (za socialismu aktivní skaut pod rouškou turistického oddílu) přednesl ve vysílání RSE naše prohlášení, odsuzující jednání redaktora Hlaváčka a pana Vojkůvky. Přes chladné vztahy s úředníky MO jsme měli dobré vztahy s řadou ministrů obrany a NGŠ. Především jsme ale cítili podporu ze strany jednotlivých OVS a později KVV, útvarů a posádek. I když jsou naše důchody vypláceny VÚSZ, spočítány byly, pochopitelně, z našich civilních, často podprůměrných platů a tomu odpovídá i výše našich důchodů. Naproti tomu vojáci doslouživší v armádě kolaborující s okupanty (v našich očích vlastizrádci) mají důchody značně nadprůměrné. Rozdíly jsou několikanásobky příspěvku, o který žádáme. Nemluvě o výsluze za léta odsloužená komunistickému režimu. Odmítnutím i toho symbolického příspěvku nám říkáte, měli jste ohnout záda, sklonit hlavu a nestarat se o nějakou vlast a mohli jste mít taky nadprůměrný důchod i s výsluhou. Chtěli jste být hrdinové, tak vám občas vyjádříme účast a morální zadostiučinění ( 4 zák. 198/1993 Sb.) Ale ten zákon má i 8. A je to i zpráva mladé generaci o tom, co se odměňuje a čím se pohrdá. Možná není daleko doba, kdy budeme vděčni za každého mladého muže, který bude ochotný hájit naši svobodu. Překvapilo nás, že se pan ministr Dienstbier postavil proti lidem, kteří měli podobný osud, jako jeho otec.

2 1. Vláda poukazuje na skutečnost, že zákon se má vztahovat pouze na úzce vymezenou skupinu osob, které byly v rozhodném období postiženy jako příslušníci či zaměstnanci ozbrojených sil, přičemž je zřejmé, že stejným způsobem byli postiženi i další občané (učitelé, vedoucí pracovníci, pracovníci bezpečnosti a justice atd. a jejich rodinní příslušníci). Podle mínění vlády by tedy bylo jen otázkou času, kdy by i tito občané začali obdobným způsobem uplatňovat své požadavky. Navíc vláda připomíná, že perzekuovaným osobám z Ministerstva obrany jsou již dnes poskytována určitá plnění z FKSP podle nařízení vlády č. 145/2004 Sb., o poskytování příspěvku z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, což představuje nadstandard oproti jiným resortům. Nevidíme důvod, proč by se odškodnění nemohlo týkat všech rehabilitovaných. Ostatně, před časem pan ministr školství prohlásil, že učitele odškodní v rámci resortu školství. Vládu dokonce zmocňuje 8 Zák. 198/1993 Sb. napravit některé křivdy. Mluvit a jednat ale můžeme jen za sebe. Vojáci nebyli v zaměstnaneckém poměru podle zákoníku práce, ale ve služebním poměru podle vojenských předpisů, takže neměli práva, která zajišťoval zákoník práce zaměstnancům v civilních resortech, např. volit si místo zaměstnání, neměli stanovenou pracovní dobu a pod. I samotné propuštění ze služebního poměru, včetně vyhotovení kádrových materiálů, často záleželo na (z)vůli a rozhodnutí příslušného velitele. Ministr národní obrany Dzúr svým rozkazem č. 02/1969 nařídil všem vojákům z povolání aktivně navazovat přátelské vztahy se sovětskými (okupačními) vojáky, viz příloha. Neplnění rozkazu bylo trestné. Vedle StB mělo vnitro pro sledování vojáků v armádě specialisovanou složku - VKR. Vojáci měli omezenou možnost cestovat do zahraničí, byli vázáni vojenskou přísahou a podléhali vojenským soudům. Někteří byli na seznamech NORBERT. Jednou z významně postižených profesních skupin jsou bývalí vojáci a důstojníci ČSSR, kteří byli v letech 1948 až 1989 z politických důvodů persekvováni. K masivním kádrovým čistkám v armádě pak došlo po roce 1968 z důvodu nesouhlasu se vstupem sovětských vojsk na území naší země či na základě toho, že údajně nestáli na pevných ideových pozicích a nechali se dle stranického žargonu využít k protisocialistickým a protisovětským vystoupením. (plk. PhDr. Eva Michálková z ÚDV, viz příloha.) Řada vojenských specializací nemá v civilu obdobu. Takový voják s vysokou kvalifikací, získanou během deseti či dvaceti let služby se po přechodu do civilu stal najednou nekvalifikovaným a obtížně hledal civilní profesi. Mnozí z nich museli s hodnocením nevyhovující a tedy s minimálním platem sloužit dále i několik let, než si za ně armáda našla náhradu. Řada vojáků s VŠ vzděláním nebyla přijata ani jako řidič nákladního automobilu či autobusu. V civilních resortech odcházeli lidé na horší pozice a do horších míst, ale svou profesi a kvalifikaci si udrželi a měli naději na postupné zlepšení svého postavení. Vojáci neměli naději, že se ke své vojenské profesi vrátí, i proto, že bez trvalého výcviku postupně ztráceli i svou vojenskou kvalifikaci. Rehabilitovaní vojáci dostávali svá evidovaná Osvědčení po individuálním jednání před rehabilitační komisí, která měla k dispozici všechny naše kádrové materiály. I po rehabilitaci měli, na rozdíl od civilních profesí, jen velmi omezenou možnost vrátit se do činné služby. Celkem bylo reaktivováno pouze vojáků a v roce 1994 byli znovu hromadně propuštěni rozkazem NGŠ gen. Nekvasila, kterého v tisku několik vojáků základní služby, kteří pod ním sloužili, identifikovalo jako fanatického komunistu. FKSP vznikl, jako výdobytek socialistických odborů (ROH), podle 40 Vládního nařízení 90/1965 Sb ČSSR. Naši civilní zaměstnavatelé za každého z nás přispívali do tohoto fondu a my

3 jsme z něj mohli čerpat formou zavedených výhod nejen během zaměstnání, ale u posledního zaměstnavatele i v důchodu do konce života. Ještě v odst. (2) 1 Vyhlášky 210/1989 Sb.. ČSSR je stanoveno, že fond se nezřizuje v ozbrojených silách. I když FKSP přímo nesouvisí s důchody, převodem našich důchodů do správy VÚSZ přešla i péče o důchodce, zajišťovaná posledním zaměstnavatelem právě z FKSP, na armádu, která ale FKSP neměla, a naše peníze zůstaly k využití zaměstnancům v civilních resortech. Teprve vyhláška 310/1995 Sb.. MF ČR v odst. (2) 2 nově zavedla FKSP i do armády. Ale protože armáda pro nás (s výjimkou reaktivovaných) nebyla posledním zaměstnavatelem, neměli jsme nárok výhody FKSP jako důchodci využívat, na rozdíl od těch, kteří sloužili v armádě kolaborující s okupanty, až do důchodu. Proto jsme to řešili formou rezoluce na 5. CK VSR , viz příloha. Tehdejší ministr obrany, Miloslav Výborný, vydal rozkaz, kterým z peněz resortu obrany vyčlenil pro rehabilitované takovou částku, která pokryla naše čerpání výhod podle pravidel FKSP. Následující ministři tento rozkaz prodlužovali. Teprve v roce 2004 tyto rozkazy ministrů trvale nahradili ministr obrany Miroslav Kostelka a premiér Vladimír Špidla nařízením vlády 145/2004 Sb. Je tedy zřejmé, že poskytování příspěvku z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany podle NV 145/2004 Sb.. není pro rehabilitované vojáky žádným nadstandardem oproti jiným resortům. Naopak, v civilních resortech by k takové situaci vůbec nedošlo, výhody z FKSP bychom mohli čerpat nepřetržitě u posledního zaměstnavatele. Je pro nás s podivem, že taková připomínka ze strany vlády vůbec vzešla.

4 2. Dále vláda upozorňuje na to, že náklady na kompenzační příspěvek k důchodu by měly být podle návrhu zákona hrazeny z rozpočtové kapitoly 307 Ministerstvo obrany, přičemž ve schváleném rozpočtu této kapitoly se s těmito výdaji pro rok 2015 nepočítá a nejsou plánovány ani pro schválený střednědobý výhled pro léta 2016 a Zavedení příspěvku by tedy vedlo k nežádoucímu zvýšení mandatorních výdajů státního rozpočtu. Vzhledem k termínu projednávání návrhu zřejmě nelze předpokládat, že by se první příspěvky mohly vyplatit v roce Dne jednal pan ministr financí, Ing. Andrej Babiš, s představiteli VSR Ing. Weissem, Ing. Kunzmannem, Ing. Kabátem a panem Patrovským. Mimo jiné jim pan ministr sdělil, že 42 milionů z rozpočtu pro odškodnění není problém. Dne se naši Ing. Kabát a pan Patrovský sešli s místopředsedou rozpočtového výboru panem poslancem Ing. Janem Volným. I on jim sdělil, že najít potřebnou částku ve státním rozpočtu by neměl být problém, požadovaná částka je pod bodem zájmu. Poslední zprávy o doplatcích platů soudcům ukazují, že vláda umí najít v rozpočtu částky mnohonásobně větší. Nám by jejich částka stačila na 28 let, pokud bychom se toho všichni dožili. Ve skutečnosti se toho nedožije asi nikdo z nás.

5 3. Podle názoru vlády by navrhovaná povinnost rozhodovat o nároku na výplatu příspěvku navíc vyvolala další správní náklady České správě sociálního zabezpečení, jejichž výše není zahrnuta do odhadu finančních dopadů. Návrh zákona by byl tak spojen s negativním dopadem na výdaje rozpočtové kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tyto výdaje však v materiálu nejsou vyčísleny. Podle vlády materiál též neobsahuje vyčíslení administrativních nákladů, které by vznikaly v souvislosti se zabezpečením výplaty předmětného příspěvku (výdaje na platy zaměstnanců Ministerstva obrany, ostatní běžné výdaje), tedy, že vyčíslená částka 42,786 mil. Kč ročně není dle jejího názoru konečná. V této souvislosti také vláda upozorňuje na fakt, že tyto administrativní náklady by nevznikaly pouze v rámci Ministerstva obrany, ale i u ostatních resortů s orgány sociálního zabezpečení, které budou případně přiznávat a následně vyplácet příslušné příspěvky dotčeným osobám. 4. V případě, že by návrh nebyl z výše uvedených důvodů zcela odmítnut, považuje vláda za naprosto nezbytné změnit navrhované ustanovení 4 odst. 1, neboť z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany nelze hradit příspěvek k důchodu osobám, jejichž plátcem důchodu není Ministerstvo obrany. Návrh přitom počítá s tím, že příspěvky budou přiznávány a vypláceny jednotlivými orgány sociálního zabezpečení, tzn. nejen příslušným útvarem sociálního zabezpečení Ministerstva obrany, ale i jednotlivými okresními správami sociálního zabezpečení apod. Tyto orgány však nespadají do působnosti Ministerstva obrany a nemohou tedy přímo čerpat prostředky z rozpočtu kapitoly 307. Naše důchody byly převedeny do správy VÚSZ. Pokud jsou vypláceny OSSZ, jsou to výjimky. Pokud by byli odškodněni všichni rehabilitovaní, tento problém by odpadl. Předpokládáme, že naše státní správa, kterou si z daní platíme, je efektivní, moderní a výpočty zajišťují počítače. Necelé dva tisíce rehabilitovaných vojáků je zanedbatelný počet ve srovnání s miliony důchodců a statisíci nezaměstnaných. Přirozeným úmrtím rehabilitovaných se bude počet vyplácených příspěvků trvale zmenšovat.

6 Strana 1010 SbõÂrka zaâkonuê cï. 198 / 1993 CÏ aâstka ZA KON ze dne 9. cïervence 1993 o protipraâvnosti komunistickeâho rezï imu a o odporu proti neïmu Parlament se usnesl na tomto zaâkoneï CÏ eskeâ republiky: VeÏdom si povinnosti svobodneï zvoleneâho parlamentu vyrovnat se s komunistickyâm rezïimem, Parlament konstatuje, zïe Komunisticka strana CÏ eskoslovenska, jejõâ vedenõâ i cïlenoveâ jsou odpoveïdni za zpuê sob vlaâdy v nasïõâ zemi v letech , a to zejmeâna za programoveâ nicïenõâ tradicïnõâch hodnot evropskeâ civilizace, za veïdomeâ porusïovaânõâ lidskyâch praâv a svobod, za moraâlnõâ a hospodaârïskyâ uâpadek provaâzenyâ justicïnõâmi zlocïiny a terorem proti nositeluê m odlisïnyâch naâzoruê, nahrazenõâm fungujõâcõâho trzïnõâho hospodaârïstvõâ direktivnõâm rïõâzenõâm, destrukcõâ tradicïnõâch principuê vlastnickeâho praâva, zneuzïõâvaânõâm vyâchovy, vzdeïlaâvaânõâ, veïdy a kultury k politickyâm a ideologickyâm uâcïeluê m, bezohlednyâm nicïenõâm prïõârody, a prohlasïuje, zïe ve sveâ dalsïõâ cïinnosti bude vychaâzet z tohoto zaâkona. 1 (1) Komunisticky rezïim a ti, kterïõâ ho aktivneï prosazovali, a) upõâral obcïanuê m jakoukoliv mozïnost svobodneâho vyjaâdrïenõâ politickeâ vuê le, nutil je skryâvat sveâ naâzory na situaci ve staâteï a spolecïnosti a nutil je verïejneï vyslovovat svuê j souhlas i s tõâm, co povazïovali za lezï nebo zlocïin, a to perzekucemi nebo hrozbou perzekucõâ vuê cïi nim samotnyâm, jejich rodinaâm a blõâzkyâm, b) systematicky a trvale porusïoval lidskaâ praâva, prïicïemzï zvlaâsït' zaâvazïnyâm zpuê sobem utlacïoval neïktereâ politickeâ, sociaâlnõâ a naâbozïenskeâ skupiny obcïanuê, c) porusïoval zaâkladnõâ zaâsady demokratickeâho praâvnõâho staâtu, mezinaârodnõâ smlouvy i sveâ vlastnõâ zaâkony a prakticky tõâm postavil vuê li a zaâjmy komunistickeâ strany a jejõâch prïedstaviteluê nad zaâkon, d) pouzïõâval k perzekuci obcïanuê vsïech mocenskyâch naâstrojuê, a to zejmeâna: ± popravoval, vrazïdil je a zïalaârïoval je ve veïznicõâch a taâborech nucenyâch pracõâ, prïi vysïetrïovaânõâ a v dobeï zïalaârïovaânõâ vuê cïi nim pouzïõâval brutaâlnõâ metody vcïetneï fyzickeâho a psychickeâho mucïenõâ a vystavovaânõâ nelidskyâm uâtrapaâm, ± zbavoval je sveâvolneï majetku a porusïoval jejich vlastnickaâ praâva, ± znemozïnï oval jim vyâkon zameïstnaânõâ, povolaânõâ nebo funkce a dosazïenõâ vysïsïõâho nebo odborneâho vzdeïlaânõâ, ± zabranï oval jim svobodneï vycestovat do zahranicïõâ cïi vraâtit se svobodneï zpeït, ± povolaâval je k vyâkonu vojenskeâ sluzïby v PomocnyÂch technickyâch praporech a TechnickyÂch praporech na neomezenou dobu, e) pro dosazïenõâ svyâch cõâluê nevaâhal paâchat zlocïiny, umozïnï oval jejich beztrestneâ paâchaânõâ a poskytoval neopraâvneïneâ vyâhody teïm, kterïõâ se na zlocïinech a perzekucõâch podõâleli, f) spojil se s cizõâ mocnostõâ a od roku 1968 udrzïoval uvedenyâ stav pomocõâ jejõâch okupacïnõâch vojsk. (2) Za spaâchaneâ zlocïiny a dalsïõâ skutecïnosti, uvedeneâ v odstavci 1 jsou plneï spoluodpoveïdni ti, kterïõâ komunistickyâ rezïim prosazovali jako funkcionaârïi, organizaâtorïi a podneïcovateleâ v politickeâ i ideologickeâ oblasti. 2 (1) ZejmeÂna pro skutecïnosti uvedeneâ v 1 odst. 1 tohoto zaâkona byl rezïim zalozïenyâ na komunistickeâ ideologii, kteryâ rozhodoval o rïõâzenõâ staâtu a osudech obcïanuê v CÏ eskoslovensku od 25. uânora 1948 do 17. listopadu 1989, zlocïinnyâ, nelegitimnõâ a je zavrzïenõâhodnyâ. (2) Komunisticka strana CÏ eskoslovenska byla organizacõâ zlocïinnou a zavrzïenõâhodnou obdobneï jako dalsïõâ organizace zalozïeneâ na jejõâ ideologii, ktereâ ve sveâ cïinnosti smeïrïovaly k potlacïovaânõâ lidskyâch praâv a demokratickeâho systeâmu. 3 Odpor obcïanuê proti tomuto rezïimu, kteryâ at' jizï jednotliveï cïi ve skupineï na zaâkladeï demokratickeâho prïesveïdcïenõâ politickeâho, naâbozïenskeâho cïi mravnõâho projevovali odbojem nebo jinou cïinnostõâ nebo veïdomeï a verïejneï vyjadrïovali, na uâzemõâ staâtu i v zahranicïõâ, a to i ve spojenõâ s cizõâ demokratickou mocnostõâ, byl legitimnõâ, spravedlivyâ, moraâlneï opraâvneïnyâ a je hodnyâ uâcty. 4 KazÏdyÂ, kdo byl komunistickyâm rezïimem nespravedliveï postizïen a perzekuovaân a nepodõâlel se na skutecïnostech uvedenyâch v 1 odst. 1 tohoto zaâkona, si zaslouzïõâ uâcïast a moraâlnõâ zadostiucïineïnõâ.

7 CÏ aâstka 51 SbõÂrka zaâkonuê cï. 198 a 199 / 1993 Strana Do promlcïecõâ doby trestnyâch cïinuê se nezapocïõâtaâvaâ doba od 25. uânora 1948 do 29. prosince 1989, pokud z politickyâch duê voduê neslucïitelnyâch se zaâkladnõâmi zaâsadami praâvnõâho rïaâdu demokratickeâho staâtu nedosïlo k pravomocneâmu odsouzenõâ nebo zprosïteïnõâ obzïaloby. 6 Soud na naâvrh zrusïõâ cïi zmõârnõâ trest ulozïenyâ za trestnyâ cïin, na kteryâ se nevztahuje rehabilitace podle zaâkona cï. 119/1990 Sb., o soudnõâ rehabilitaci, ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê, prokaâzïe-li se beïhem rïõâzenõâ, zïe jednaânõâ odsouzeneâho smeïrïovalo k ochraneï zaâkladnõâch lidskyâch a obcïanskyâch praâv a svobod ne zjevneï neprïimeïrïenyâmi prostrïedky. Pro uâcïely tohoto rïõâzenõâ a naâsledneâho odsïkodneïnõâ se prïimeïrïeneï pouzïijõâ ustanovenõâ 4 a naâsl. zaâkona cï. 119/1990 Sb., o soudnõâ rehabilitaci. 7 StaÂtnõÂ rehabilitacïnõâ dluhopisy, vydaneâ obcïanuê m, kterïõâ majõâ naârok na odsïkodneïnõâ podle 23 odst. 5 zaâkona cï. 119/1990 Sb., o soudnõâ rehabilitaci, jsou splatneâ do konce roku VlaÂda je zmocneïna, aby narïõâzenõâm napravila neïktereâ krïivdy spaâchaneâ na odpuê rcõâch komunistickeâho rezïimu a na osobaâch, ktereâ byly postizïeny jeho perzekucemi, v oblasti sociaâlnõâ, zdravotnõâ a financïnõâ. 9 Tento zaâkon nabyâvaâ uâcïinnosti dnem 1. srpna Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 199 ZAÂ KON ze dne 10. cïervence 1993, kteryâm se meïnõâ a doplnï uje zaâkon CÏ eskeâ naârodnõâ rady cï. 587/1992 Sb., o spotrïebnõâch danõâch Parlament se usnesl na tomto zaâkoneï republiky: CÏ eskeâ CÏ l. I ZaÂkon CÏ eskeâ naârodnõâ rady cï. 587/1992 Sb., o spotrïebnõâch danõâch, se meïnõâ a doplnï uje takto: 1. 2 vcïetneï nadpisu znõâ: ¹ 2 VymezenõÂ pojmuê Pro uâcïely tohoto zaâkona se rozumõâ a) tuzemskem uâzemõâ CÏ eskeâ republiky kromeï svobodnyâch celnõâch paâsem a svobodnyâch celnõâch skladuê, b) zahranicïõâm to uâzemõâ, ktereâ nenõâ tuzemskem, c) vyâvozem vybranyâch vyârobkuê jejich propusïteïnõâ do rezïimu vyâvozu 1 ) nebo do rezïimu pasivnõâho zusïlecht'ovacõâho styku, 1a ) d) dovozem vybranyâch vyârobkuê jejich propusïteïnõâ do volneâho obeïhu 2 ) nebo do rezïimu aktivnõâho zusïlecht'ovacõâho styku v systeâmu navracenõâ, 2a ) e) spraâvcem daneï prïõâslusïnyâ uâzemnõâ financïnõâ orgaân (daâle jen ¹financÏnõÂ orgaânª); 3 ) prïi dovozu vybranyâch vyârobkuê celnõâ orgaân, 4 ) f) danï ovou povinnostõâ skutecïnaâ danï ovaâ povinnost za zdanï ovacõâ obdobõâ podle 14 odst. 1 nesnõâzïenaâ o naârok na vraâcenõâ daneï uplatneïnyâ podle 12 za stejneâ zdanï ovacõâ obdobõâ, g) vyskladneïnõâm 1. fyzickeâ vydaânõâ vybranyâch vyârobkuê plaâtcem daneï ( 3) z prostor, kde jsou vyraâbeïny nebo skladovaâny, pro splneïnõâ smluvnõâho zaâvazku, 5 ) 2. pouzïitõâ vybranyâch vyârobkuê pro vyârobu vyârobkuê, ktereâ nejsou prïedmeïtem daneï, 3. pouzïitõâ vybranyâch vyârobkuê pro vlastnõâ potrïebu plaâtce daneï, prïõâslusïnõâkuê jeho domaâcnosti a osob jemu blõâzkyâch, 7 ) jeho zameïstnancuê, cïlenuê a spo-

8 š Í é Í Á ť Á čí Í ý ř ě Í ší š é š í ř é řá á ě é í š í ě ý č í ř í ě ý í ě ý Í ě ý Ó č ě ú í č Í ý ů é Í ě á á Í é Í ú é č Ú Č é á Í á Č é é áš Í š š á š é Ó ý á é ě ý á Íé ú á á í ší š š ú í í á é ě š č š é š í é ář é ýš í é ž ě ý í ě ě ý ý í í Í á Í č š é é á ě čí é í é ú í é á ě ý ů ý Í ů Í é á ě é ě ů Í ú í é ě š ří š í ůč é Í é á ů é ě í ž á í á ě š á í é ě í Ž š á ů á á ť ý ý č á ř É ý ť ý á ů š é Á Ý ÍÚ

9 ě ýá Í Ť čí á á í ý ří ů á á ů áč Í ů š ňů š ů á ě á ý ů ě é á ří é ů ý Ý č Í ř í Í í Í é í Í á í ě á š á ů ě ú é ř ž ý Í č í ř ňí í ř Í ó ř Í á ř í áč í ří ď á ó č í ř Í ě Í á Í čí í í á í í Á á í á í č é á á ó é ě Í č č á Ť áš Í ě Í

10 ť ří č č ů á čí č í ř í ě ř ú í ě í ě á š ří š í ů á é é é á č ň ší ě č Í č ě ň ě í íú ů é Ú Č é áš í á Č č í č ě Ž ý á é é é é ž ž řá ů ř í é é ě í á ě é á á í á é í Í í š á é á č č ě čň řá í ž ě ó á ď á í í š é ěž š ě Ž úň á í á Ý á ý Ž ý ů ě ý š í ě ý Í í íč í řé í é í úč ě ů áč í ů á ů Í á áž ě í š á ťž á í é ů á á í Ž ě é á š ří š í á Í á í čí Í áš í ř Ú Č áš í á Č í é Í í ř ó ů á ř á ř í áš í

11 ří č ě ů í ů á í š ž ě š ů Š Š ě ší ů á áž ě í é ů é í š á áč í í á á ě ý ří ý ří ý ů ú ů Ťí í ý š ří ý ů ě áč í á Í š á ť Í ů áč í í í š í šýď Í ář ů í ý ů ú ů ú ů ř ť í ář š áš ý č ý č žá ž ú š á ří ů Í ář š á ý óí á í ů Í ý É í ú ť ů Š š á á í Ž ě ó ý á é ů ě í ú ů ú í á í ř ď ú ů ů ě é í á é ě é é ů á š ů š Č í ě í á ý ů ř Í ší š ý ů áč í Ží áš í čí í š Í š í ř Ú Č á Č č é

12 ří č Ě č É ú Í Í ň á óň ý í ů é Í ř í č ňí áš íú Č ú ů ř Ňó č í ř í Í ý ó ý ú č ňů žší í Ý ý č ů ší ř Í í Ž ŽÍ ý řá ť í á š ří úš í ů š ú ů Í ů ě áš Í í ážňíď ó ť ž í ý č ý š ó ú ů š ú ů ý Ž í í ý é í ř á é Ž ě á š á í á ě š á Í á ň é í ě í ů č ě řáá ó á é ř á ž ý ř ž ř š Í á ří ý č ó š ř í ú ů í í é š á š ňů á á č Í Č ě ý ó Í č í á ů ř ó á ř Í ří ě ř á á č ý ř í ž í řá í í é é á řá ý í Ýý Ž ř Íí Ž Í ř ř ř ů Í ů í í í é á

13 Ť í á é č ů é é ě Í í ů ý í í úč Č ří í á ů ř é č č í í řá á ě ří š é ř í áč Í á í š á Í í é á áš í š ř Í á í ří é á í ří š í ů Č ŤĎ ý á á í í áč í í č á ňý č ý ě á í č ě ý č ě ú í á ý é Í ů ů ří í ýš Í ř í ší ří í í í ě é ž é áš ě é í ář é á řá í ňá é ě á Í Í áč í Í á ů é šé ňů í ý ý á č ý ě ý š á Č ů é č é ů í í á í ě ř Ďí á í Í Ť í á č í é á č Ý ů ů

14 ó é á ý š ÍÍ á č š ě ý ů í čí č ě á á í Ž á ž ý Í Í é ů ú ů Š š š ý ěá Í č ě á ý šýá ů ť á ů ě ě á é á á á š é ř áš á Ž ě ý í ě ý ú í ěř á Í í á í í í áč í áč í á ů áží ě ž í ě é í áč í ř í ě é á í ť Í Í é í Í á é á řá Ýí íí í áč í Í á ů Ó ý š á č ě š č č ý ý á í ťí ý á í ň í ú Í ů á í ší ř ší á Ž á í úč ů š ář é ř Í ý í ů í í éš š í Ž č ú í í ý á í á úč á ů á ř ý áž ě

15 í í ň í

16 ří Ř č é á č é Í Č é Í é á ě ť ě š í ří š í ů Ž á á Ž ýš é á ď é ó é č ří š Č ší ě Í ř Í ů é ě í é é Ú ů ý é í č ř ř á á í ó É Í ý í ý ěýóí á áš á ř Ž Č á á í ú é é ří ě č á é é é Í á ů é čň á í á í á Í é Ž á š é í č ů í ý ří í í á š ý á é Ž ě í ú ů ý ó š á í á š á ď č ýý ů í ý é í í Č á Č á á í ě ó ř ě ó ř š ý ň š Í ř é řá č í á ě ý í í ú ů ří š í í á ý í í á í é íč á í ůž ž Š á ž á ý á š ř í š í Í ě Í ú š í ž ů í ě ý á ý á Í ž Ý ů č á á é éž í í é á á í ě ý á

17 ří Í č ů í ý ž á š á č í ě é é í ší Í í í ý á ží á ňů ší ý ší Ó é č ěž á í ý š ý ě š š í č ů š á í á ů ě ří á í Í é á ř í á í ř í á Ž á í ý á í á Í é ž í ří š í Č ě á ň áž ě í í í ý č ř Í á ř á ř í á ěň í ří ů á í é í Ó ó ě ý č ě ř íž á Í í á Í á í žď á á ý á š Í é á š ňě É Í á ý ě č á ě ří í ý á žá á óú á ť Í á í á š í ř é Í ó é Í é í ý š í ž š á Í á Í á č ň š í é ý ě é í š ý ě é ě ý Ý

18

19 Ť ě Í á

20 Ú Ř Š Ř Á í Č Ů í Č Š ú í á Ú Č Č č áž ý Ž í Ří Žá á áž ý í é ě á ř é Ž í ý á íž Č Ú ř á í č ů Ž á í š ř á í í é ý á ý č ý ě á á ý ů ů ě ý ě Ž ý í ý í á ů í Č ří ž ý ů ů á í í á ý č á á ě š ů ě ý ú í ší ě č á ě Ž ě á ý ý í é Ž Ží ý ě ý í Ž á í ý ří ů č í á á ěř č ě ří é ě á Í ě é š ě í á ů ů ó í é í ě í á ú á ší Ž í š č ř í á ě á ě č ě š ř ě š ř ší Ž é á é ř ě ří š í ůč é é á ří á ý ů ů č í

21 č á í Ž í ě č á é á í ů é š ě í ě á š ě í í Ž í á ě é é í é č š ě í č č ě ří č š ě í á í ří ě í á Ž á í ý á ů ě š ě é í úě ěř í é í ří č í úč ě í ří ý í á ě í č š Ž í é ř í é á ě í í ě í é áž ý í ě á é Žá ě ř ě ě č ř í é š ří á ř ě úďě

22 KVD - VSR Praha 4, 11 a 12 Ing. Miroslav Janhuba Norská OLOMOUC V Praze dne 18. září 1996 Vážený pane předsedo! Náměstek MO, Ing. Kalousek, vydal prozatímní směrnici č.j. 321/3-90, která m.j. upřesňuje poskytování příspěvků z FKSP na stravování, rekreaci, případně dary pro vojenské důchodce. Článek 39 této směrnice stanoví, že: Důchodcům, kteří pobírají důchod od VÚSZ Praha, lze poskytovat příspěvky a plnění z fondu jen v případě, že splňují podmínku uvedenou v druhé větě 2 odst. 2 vyhlášky č. 310/1995 Sb. (v den prvého odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali v rozpočtovém úseku MO jako vojáci z povolání nebo občanští zaměstnanci). Pro informaci citace ze zmíněné vyhlášky MF č. 310/1995 Sb z : 2 (1) (2) Fond je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům odborných učilišť, speciálních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť (dále jen "učilišť"), interním vědeckým aspirantům (dále jen "zaměstnanci"). Za zaměstnance se považují též důchodci, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plně invalidního důchodu pracovali u zaměstnavatele. Pokud to další ustanovení vyhlášky umožňují, lze jej používat i ve prospěch rodinných příslušníků zaměstnanců a jiných osob. To zásadně omezuje práva rehabilitovaných vojenských důchodců ve srovnání s těmi, kteří bez uzardění brali peníze za obranu vlasti a ve skutečnosti spolupracovali s okupační mocí. Rehabilitovaní vojenští důchodci odešli z armády v důsledku zvůle komunistického režimu. Jejich rehabilitace tuto zvůli zrušila, jako by sloužili dále (viz Zák. 119 / 90 Sb., 25, odst 1). Podle našich neoficiálních informací se připravuje R MO, který v tomto duchu nahradí prozatímní směrnici. Vážený pane předsedo, obracíme se na Vás s žádostí, aby tuto záležitost projednala připravovaná CK VSR, s cílem schválit rezoluci, kterou bychom proti této nehorázné diskriminaci rehabilitovaných vojenských důchodců důrazně protestovali u ministra obrany a vrchního velitele, a požadovali její odstranění. Z pověření členské schůze KVD-VSR v Praze 4, 11 a 12, konané dne plk.v.v. JUDr. Jaroslav Nechvátal plk.v.v. Libor Speychal mjr.v.z. Ing. Miroslav Ott

23 REZOLUCE 5. celostátní konference Vojenského sdružení rehabilitovaných Účastníci 5. CK VSR, konané dne 28. září 1996 v Praze schválili, tuto rezoluci: Prozatímní směrnice nám. MO č.j. 321/3-90 s odvoláním na vyhlášku MF 310/1995 Sb. nehorázně diskriminuje rehabilitované vojenské důchodce a občanské zaměstnance ve srovnání s těmi, kteří bez uzardění brali peníze za obranu vlasti a ve skutečnosti spolupracovali s okupační armádou. Rehabilitovaní vojenští důchodci a občanští zaměstnanci odešli z armády v důsledku zvůle komunistického režimu. Jejich rehabilitace tuto zvůli zrušila, jako by sloužili dále (viz zák. 119/90 Sb., 25 a 87/91 Sb, 21). Naše celostátní konference proti této diskriminaci našich členů důrazně protestuje a žádá Vás o její odstranění. plk. v.v. Ing. Miroslav Janhuba předseda ústřední rady Vojenského sdružení rehabilitovaných

24 Vážený pane předsedo, posílám Vám, podle dohody, rezoluci z 5. CK VSR. Předpokládali jsme poslat ji { Branně bezpečnostnímu výboru P ČR { Ministru obrany { Vrchnímu veliteli - prezidentu ČR S pozdravem Miroslav Ott