PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE

Transkript

1 PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE Název přílohy : A.2. Popis nadobecních systémů vodovodů a kanalizací v kraji Zadavatel : Plzeňský kraj Se sídlem : Škroupova 18, Plzeň a Česká republika - Se sídlem : Těšnov 17, Praha 1 Zpracovatel : D Plus projektový a inženýrský podnik, spol. s r. o. Se sídlem : Sokolovská 16/45A, Praha 8 Alej Svobody 56, Plzeň Jednatel a ředitel společnosti : Ing. Miroslav Douša Technický ředitel : Ing. Jiří Brůna Hlavní inženýr projektu : Ing. Pavel Doležal listopad 2004 strana 1

2 Zodpovědní projektanti profesí Vodovody : Ing. Jiří Heráček p. Jiří Němec Kanalizace a čištění odpadních vod : Ing. Martin Jedlička p. Jan Kačírek Na projektu dále spolupracovali : Ing. Václav Ženíšek Ing. Josef Malý p. Zbyněk Jáchim p. Veronika Burianová Ing. Jan Beneš Ing. Jindřich Sláma Ing. Dagmar Kalabzová p. Renata Štůsková Externí spolupráce : HYDROPROJEKT CZ a. s., Se sídlem : Táborská 31, Praha 4 BOHEMIAPLAN, s. r. o., Se sídlem : Částkova 73, Plzeň listopad 2004 strana 2

3 OBSAH Strana 1 ÚVOD 7 2 CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Územní členění kraje Demografické údaje Trvale bydlící obyvatelé Obyvatelé s časově omezeným pobytem (rekreace) Hospodářský rozvoj území Geomorfologie území Klimatické podmínky Popis hydrogeologických rajónů na území kraje Hydrogeologické rajony Popis ekologicky významných území, chráněná krajinná území Obecné informace Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Ochranná pásma vodních zdrojů Národní park Šumava Chráněné krajinné oblasti Přehled významných vodotečí a vodních ploch Vodní toky Vodní nádrže 28 3 VODOVODY ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Výpočet a bilance potřeby vody Počet obyvatel zásobených pitnou vodou Výpočet potřeby vody Obce v současné době zásobené pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu Obce v současné době nezásobené pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu Bilance potřeby vody Vodovody souhrn současného stavu Předpoklady zásobení Plzeňského kraje pitnou vodou do roku Koncepce zásobení pitnou vodou Rozvoj současných vodovodů pro veřejnou potřebu Přehled vodovodů (současných i navrhovaných) Navržená technická opatření Rekonstrukce rozvodné vodovodní sítě 46 listopad 2004 strana 3

4 Doplnění vodovodní sítě v obcích, kde se předpokládá nárůst počtu zásobených obyvatel Výstavba vodovodů v obcích dnes nezásobených z vodovodu pro veřejnou potřebu - vymezení realizačních preferencí Zdroje pitné vody Charakteristika zdrojů na území Plzeňského kraje Hodnocení zdrojů z hlediska kvality surové vody Podzemní zdroje Vodárenský význam podzemních vod Kvalita vody podzemních zdrojů Možnosti získání nových zdrojů podzemní vody, využití stávajících zdrojů Povrchové zdroje Vodárenský význam povrchových vod Kvalita vody povrchových zdrojů Možnosti získání nových povrchových zdrojů vody, využití stávajících zdrojů Přehled zdrojů pitné vody Celkový přehled zdrojů Popis skupinových vodovodů Úvodní informace Oblastní vodovod Plzeňské aglomerace Skupinový vodovod Plzeň Dýšina - Ejpovice Skupinový vodovod Plzeň Starý Plzenec - Blovice Skupinový vodovod Plzeň Třemošná Česká Bříza Skupinový vodovod Plzeň Nýřany Líně Oblastní vodovod Klatovska a Domažlicka Skupinový vodovod Nýrsko Klatovy Skupinový vodovod Nýrsko Domažlice Holýšov Ostatní skupinové vodovody Skupinový vodovod Rokycany Hrádek Strašice Skupinový vodovod Stříbro Kladruby Těchlovice Skupinový vodovod Tachov Bor Planá Vymezení realizačních preferencí ODVEDENÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Výpočet produkce odpadních vod Výpočet produkce odpadních vod od obyvatelstva Výpočet produkce odpadních vod a znečištění z průmyslu, zemědělství a vybavenosti Kanalizace souhrn současného stavu Předpoklady vývoje odvedení a čištění odpadních vod v Plzeňském kraji do roku Základní informace Vstupní údaje 188 listopad 2004 strana 4

5 4.3.2 Zhodnocení současného stavu Koncepce odkanalizování Koncepce nakládání s odpadními vodami Řešení lokálními prostředky Řešení centrálním způsobem Nakládání s čistírenskými kaly Rekonstrukce a modernizace kanalizačních sítí Základní vyhodnocovací kritéria Vymezení realizačních preferencí PŘEHLED PROVOZOVATELŮ INVESTIČNÍ NÁKLADY ZPRACOVÁNÍ DATOVÝCH A GRAFICKÝCH PODKLADŮ Úvodní informace Fáze projektu GIS Stanovení cíle Vytvoření projektové databáze Analýza dat Datové Formáty v ARGIS Popis souborů typu Coverage Popis souborů typu Shapefiles Popis souborů typu Geodatabáze Zpracování PRVKUK pro Plzeňský kraj Definice hladin ve formátu CAD Import vstupních dat do systému ArcInfo 8.x Soubory typu Coverage a Shapefile Soubory typu DWG Soubory typu Geodatabáze Symbologie objektů Propojení s externí databází Načtení databáze Přidání nového pole Ukázky VBA scriptu Popis struktury databáze PRVKUK POSTUP ZPRACOVÁNÍ GRAFICKÉ ČÁSTI A TISKU MAP Etapizace projektu Použité podklady Referenční vrstvy Zpracování dat Vektorizace dat Přenos dat Tvorba, kompozice, tisk map Vazba grafické a textové části PODKLADY 254 listopad 2004 strana 5

6 1 ÚVOD je zpracován pro celé území kraje. listopad 2004 strana 6

7 Technická zpráva obsahuje souhrn informací o demografickém vývoji v kraji, zhodnocení současného stavu infrastruktury vodovodů a kanalizací a předpoklady rozvoje území do budoucnosti. Ve zprávě A.2. jsou rovněž popisovány systémy, které svým významem a rozsahem překračují hranice obcí a mají vliv na podstatnou část území kraje. V jednotlivých částech zprávy jsou uvedeny předpoklady a kritéria, na základě kterých bylo navrhováno řešení. Zpráva obsahuje: výpočet potřeby vody a produkce odpadních vod, zhodnocení současného stavu zásobení pitnou vodou a likvidace odpadních vod v jednotlivých městech, obcích a jejich částech kraje, návrh rozvoje vodovodů a kanalizací zpracovaný s výhledem do roku Řešení je zaměřeno na: splnění požadavků vyplývajících ze vstupu do Evropské unie, návrh potřebných opatření pro zabezpečení provozu stávajících vodovodů a kanalizací v souladu se současnými právními, technickými a provozními požadavky, stanovení podmínek pro zásobení pitnou vodou a likvidaci odpadních vod v obcích, které nejsou v současnosti vybaveny vodovodem a kanalizací. Na zprávu A.2. navazuje zpráva A.3. Popis vodovodů a kanalizací v obcích a jejich administrativních částech, která doplňuje předchozí rámcové informace detaily pro jednotlivá města a obce kraje. Obsahuje podrobný popis současného a navrhovaného stavu vodovodů a kanalizací v jednotlivých městech, obcích a jejich částí Plzeňského kraje. Pro každou obec a její administrativní část je doporučeno řešení jak zabezpečit zásobení pitnou vodou a likvidaci odpadních vod, i když to vždy nemusí znamenat výstavbu vodovodu, kanalizace a čistírny odpadních vod. Při zpracování návrhů pro jednotlivá města a obce bylo přihlíženo ke všem záměrům, které se podařilo řešitelům Plánu rozvoje v průběhu jeho zpracování získat. Důležitým podkladem pro řešení jednotlivých obcí byly dotazníky vyplněné zástupci obcí, které umožnily zmapovat současný stav v jednotlivých obcích a daly představu o záměrech rozvoje v obcích. U popisu jednotlivých obcí jsou uvedeny použité podkladové materiály, které se konkrétní obce týkají. Zvláštní skupinou podkladů jsou územní plány jednotlivých obcí. Zde je třeba upozornit, že ne všechny záměry uvedené v územních plánech byly v Plánu rozvoje využity. Zpracovatelé územních plánů se na rozdíl od Plánu rozvoje nezabývají otázkou výše investičních a provozních nákladů potřebných na zabezpečení dodávky pitné vody a likvidaci odpadních vod. Jejich řešení jsou tak především u malých obcí zpravidla velmi drahá. Zpracovatel Plánu rozvoje však musí vzít v úvahu i skutečnost, zda budou obyvatelé obce schopni po dokončení výstavby vodovodu nebo kanalizace uhradit z těchto investičních nákladů vyplývající vodné a stočné. U malých obcí pak bylo třeba v některých případech volit řešení odlišné od návrhu, který byl uveden v územním plánu obce. Územní plány obcí posuzují území obce z hlediska jeho možných kapacit jak z hlediska vývoje počtu trvale bydlících obyvatel tak i pracovních příležitostí, ale nedefinují reálnost rozvoje území listopad 2004 strana 7

8 v čase s ohledem na předpoklady rozvoje širšího území. V Plánu rozvoje jsou proto pro jednotlivá města a obce uvedeny předpokládané počty trvale bydlících obyvatel s ohledem na vývoj celého Plzeňského kraje a upřednostňována je výstavba vodovodů a kanalizací v obcích, které splňují kritéria stanovená prioritami výstavby. listopad 2004 strana 8

9 2 CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 2.1 ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ KRAJE Území Plzeňského kraje pokrývá území okresů Plzeň město, Plzeň sever, Plzeň jih, Domažlice, Klatovy, Rokycany a Tachov. Území kraje je členěno na 15 celků, která jsou spravována obcemi s rozšířenou působností: Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice a Tachov. Na území kraje se nachází 501 měst a obcí, která jsou členěna do 1543 místních částí. Pro potřeby zpracování Plánu rozvoje bylo vytvořeno 1473 lokalit, které korespondují s místními částmi s tím, že především pro města byly agregovány části, které nejsou z vodohospodářského hlediska samostatně řešitelné. Sídlo Krajského úřadu Plzeňského kraje je v Plzni. listopad 2004 strana 9

10 Územní členění kraje obr.č. 1 listopad 2004 strana 10

11 2.2 DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE TRVALE BYDLÍCÍ OBYVATELÉ V roce 2002 žilo na území Plzeňského kraje trvale bydlících obyvatel. Z celkového počtu trvale bydlících obyvatel žilo na území Plzeňského kraje v sídlech 1 : větších než obyvatel obyvatel, tj. 29,8 %, s počtem obyvatel v rozmezí obyvatel, tj. 12,6 %, s počtem obyvatel v rozmezí obyvatel, tj. 19,3 %, s počtem obyvatel v rozmezí obyvatel, tj. 14,5 %, s počtem obyvatel menším než obyvatel, tj. 14,5 % s počtem obyvatel menších než obyvatel, tj. 9,3 % Očekávaný počet trvale bydlících obyvatel do budoucnosti se předpokládá v rozmezí ± 5 % oproti současnému stavu. Pro potřeby zpracování Plánu rozvoje byl sestaven předpoklad vývoje počtu obyvatel v Plzeňském kraji a v jednotlivých městech, obcích a jejich místních částech, který je pro kraj a rozhodující sídla uveden v tabulce č. 1. Ve výpočtu je předpokládán mírný nárůst počtu trvale bydlících obyvatel v Plzeňském kraji ve výhledu do roku Podrobné údaje pro jednotlivá města, obce a jejich části jsou uvedeny v tabulkové části C v tabulce I. Vývoj počtu obyvatel v Plzeňském kraji a v sídlech nad 5000 obyvatel pracovní předpoklad zpracovaný pro potřeby vypracování Plánu rozvoje tabulka č. 1 Kód ORP Obyvatelé Domažlice Horažďovice Klatovy Nýřany Údaje jsou uvedeny pro lokality definované pro potřeby zpracování Plánu rozvoje a mají přiřazený kód PRVKPK. 2 Do celkového počtu obyvatel v městech jsou zahrnuty i z hlediska vodovodů a kanalizací samostatně popisované místní části. listopad 2004 strana 11

12 Kód ORP Obyvatelé 3209 Plzeň Přeštice Rokycany Stod Dobřany Stříbro Sušice Tachov Ostatní sídla Výchozím podkladem pro stanovení předpokladů vývoje počtu obyvatel bylo sčítání lidu v roce 2001 a aktualizované údaje k roku 2002 a očekávaný stav počtu trvale bydlících obyvatel v roce 2010 a Pro menší obce byl stanoven předpokládaný vývoj na základě údajů, které předaly jednotlivé obecní úřady. Pro obce, které tyto údaje nepředaly, bylo uvažováno s obdobným vývojem při respektování celkového vývoje počtu obyvatel kraje. V tabulce č. 2 je uveden přehled obcí 3 k roku 2015 s více jak obyvateli, s více jak a s více jak 2000 obyvateli. Seznam obcí s počtem obyvatel větším než obyvatel, větším než obyvatel a větším než 2000 obyvatel v roce 2002 tabulka č. 2 počet obyvatel Kód ORP Název obce (místní části) větší než větší než větší než Blovice Domažlice Kdyně Horažďovice Horšovský Týn 4055 Staňkov Do celkového počtu obyvatel jsou zařazeny i samostatně popisované místní části obcí. listopad 2004 strana 12

13 počet obyvatel Kód ORP Název obce (místní části) větší než větší než větší než Klatovy Nýrsko Kralovice 3194 Kaznějov Nepomuk Nýřany 6271 Horní Bříza 4487 Líně 2239 Tlučná 2317 Třemošná 4170 Vejprnice 2520 Zruč - Senec Plzeň Starý Plzenec Přeštice 5726 Chlumčany Rokycany Hrádek 3014 Strašice 2466 Zbiroh Stod 3356 Dobřany 5353 Holýšov Stříbro Sušice Tachov Bor 2739 Planá 4974 Celkem listopad 2004 strana 13

14 Na obrázku č. 2 je podíl obcí s výše uvedenými počty obyvatel v celém Plzeňském kraji. Podíl obcí s počtem obyvatel větším než obyvatel, větším než obyvatel a větším než 2000 obyvatel v Plzeňském kraji současný stav obr.č. 2 38% 19% 30% 13% města s počtem obyvatel větším než města s počtem obyvatel města a obce s počtem obyvatel ostatní sídla OBYVATELÉ S ČASOVĚ OMEZENÝM POBYTEM (REKREACE) Území Plzeňského kraje disponuje značným přírodním a kulturně-historickým bohatstvím a výhodnou geografickou polohou pro rozvoj cestovního ruchu. Nejvýznamnější potenciál pro rozvoj zahraničního i domácího cestovního ruchu se nachází v příhraničních oblastech pohoří Šumavy a Českého lesa, Hracholuské přehradní nádrže a říčních údolí např. Mže, Střely, Otavy a Berounky. Přírodní podmínky kraje, architektonické památky a podmínky pro sportovní a společenské aktivity nabízejí využití pro domácí cestovní ruch a volný čas. Přírodní a kulturně-historické atraktivity regionu doplňuje město Plzeň tradicí výroby piva i několika regionálně významnými prvky (divadlo, ZOO). K hlavním cílovým skupinám klientů cestovního ruchu patří občané SRN a v rámci domácího cestovního ruchu pravidelně se vracející obyvatelé větších měst ČR. Kromě území Šumavy má turistický ruch v kraji charakter zejména krátkodobých pobytů. listopad 2004 strana 14

15 Následující údaje charakterizují cestovní ruch se zaměřením na plzeňský region ve srovnání s ostatními regiony ČR. Jsou to údaje o návštěvnosti a kapacitách ubytovacích zařízení. Celkovou návštěvností podle počtu hostů v ubytovacích zařízeních se Plzeňský kraj řadí mezi méně navštěvované (446 tisíc turistů, z toho 361 tisíc zahraničních). Nejnavštěvovanějším je bývalý okres Klatovy (přes 40% z celkové návštěvnosti), nejméně navštěvované je Rokycansko (5%). Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních podle zemí v Plzeňském kraji (2001) tabulka č. 3 Země Počet podíl Počet podíl Průměrná hostů (% z celk.) přenocování (% z celk.) doba pobytu Hosté celkem % % 4,2 z toho nejčetnější: Německo , ,9 4,8 Polsko , ,6 2,9 Nizozemsko , ,2 4,9 Slovensko , ,9 4,0 Itálie , ,1 3,3 Francie , ,4 3,8 Rakousko , ,5 2,9 Velká Británie , ,8 3,5 USA , ,6 3,2 Ubytovací kapacity jsou v regionu jsou oproti jiným krajům nízké. Plzeňský kraj vykazoval 741 ubytovacích zařízení s kapacitou lůžek, což je v přepočtu k rozloze kraje nejméně spolu s Vysočinou a Středočeským krajem. Od r přitom došlo k poklesu lůžkové kapacity téměř o 3 %. Nejméně kapacit mají okresy Plzeň-jih a Rokycany. Kapacity ubytovacích zařízení podle okresů Plzeňského kraje (k ) tabulka č. 4 Okres Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Lůžek na 1 km 2 Domažlice ,1 Klatovy ,9 Plzeň jih ,1 Plzeň město ,4 Plzeň sever ,0 Rokycany ,1 Tachov ,1 Plzeňský kraj ,1 listopad 2004 strana 15

16 V tabulce č. 5 uvádíme předpokládané počty přechodných návštěvníků na území obcí s rozšířenou působností. Z tabulky je patrné, že jsou rekreační objekty poměrně rovnoměrně rozděleny po území kraje a ve výhledu do roku 2015 se neočekávají dramatické změny. Přechodní návštěvníci Plzeňského kraje tabulka č. 5 Přechodně bydlící Kód ORP Obec s rozšířenou pravomocí v chatách, chalupách Blovice Domažlice Horažďovice Horšovský Týn Klatovy Kralovice Nepomuk Nýřany Plzeň Přeštice Rokycany Stod Stříbro Sušice Tachov Celkem HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Plzeňský kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje v ČR. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií a hutnictví. Průmysl nabízí v kraji zhruba 80 tisíc pracovních příležitostí. Téměř 2/3 objemu průmyslové výroby kraje je realizováno v Plzni. Mezi nosné průmyslové podniky kraje, které mají významný vliv na ekonomiku kraje, patří Škoda Plzeň a.s., Plzeňský Prazdroj a.s., Stock Plzeň a. s., Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská akciová společnost, Lasselberger a. s. listopad 2004 strana 16

17 (Chlumčanské keramické závody, Keramika Horní Bříza), DIOSS Nýřany a.s., Železárny Hrádek a.s., Siemens automobilová technika, Panasonic AVC Networks Czech s. r. o., SY Wiring Technologies Czech s. r. o, Vishay Electronic spol. s. r. o., Alcoa Fujikura Czech s. r. o., Borgers CS spol. s. r. o.. Plzeňský kraj je díky své poloze atraktivní pro lokalizaci zahraničních investic. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu představují cca 3,4 % podíl na celkovém počtu průmyslových podniků v kraji, tato hodnota dvojnásobně převyšuje celorepublikový průměr. V Plzeňském kraji se nachází zhruba 200 průmyslových podniků se zahraniční kapitálovou účastí s 20 a více zaměstnanci. Zemědělství má pro Plzeňský kraj značný význam z hlediska zaměstnanosti hlavně v oblastech, kde není rozvinuta průmyslová výroba. Pohraniční oblasti (Šumava, Český les) jsou vzhledem k přírodním podmínkám vhodné spíše pro živočišnou výrobu. Lesní hospodářství je rozvinuto především v oblasti Šumavy a podhorských oblastech a na severu a severozápadě regionu. Cestovní ruch představuje rozvojovou příležitost kraje. 2.4 GEOMORFOLOGIE ÚZEMÍ Území Plzeňského kraje se vyznačuje velkou členitostí. Je tvořeno soustavou pahorkatin, vrchovin a hor. Utváření reliéfu kraje se projevuje jak v urbanizaci jeho území, tak v jeho hydrologii. Území je velmi členité, nejvyšší bod je Velká Mokrůvka na Šumavě s výškou 1378 m n. m., nejnižší bod kraje je u obce Čilá na Rokycansku přibližně 250 m n. m. - kde řeka Berounka opouští území kraje. Průměrná nadmořská výška je přibližně 530 m n. m. Jednoduše se dá reliéf kraje stručně popsat tak, že jedna třetina jeho území je hornatá, druhá je tvořena pahorkatinami a poslední je prakticky rovinatá. Plzeňský kraj se nachází v západní části Českého masivu a skládá se ze dvou geografických celků. Hlavní část tvoří Plzeňská pahorkatina s Plzeňskou pánví ve svém středu. Celý jihozápadní okraj kraje, ležící při státní hranici, představuje soustava Šumavy, s pruhem sníženin při Českém lese (Podčeskoleská pahorkatina) na severozápadě a se širším podhůřím Šumavy na jihozápadě a jihu, přecházejícím postupně ve Švihovskou vrchovinu. Na jihovýchodě, při hranici s Jihočeským krajem, přechází území kraje v oblasti Pootaví v útvary Středočeské pahorkatiny - celé Horažďovicko se pozvolna sklání k Českobudějovické pánvi. Na východě zasahují do území kraje svou malou částí Brdy (Brdská vrchovina), na severovýchodě pak Křivoklátská vrchovina. Šumavská soustava se dělí na tři části. Je to Šumava s charakteristickými vrchovištními pláněmi, méně členité Všerubské mezihoří a opět hornatý Český les. Šumavská část, mimo již zmíněné Velké Mokrůvky, dosahuje nejvyšší nadmořské výšky 1455 m n. m vrchol Javoru na německé straně a Český les dosahuje výšky 1042 m n. m. vrchol Čerchova na Domažlicku. listopad 2004 strana 17

18 2.5 KLIMATICKÉ PODMÍNKY Plzeňský kraj lze zařadit, do několika oblastí s typickými klimatickými charakteristikami. Důvodem rozložení klimatických oblastí je proměnlivá nadmořská výška, srážkový stín hraničních hor, a další mezoklimatické vlivy. Základní klimatické charakteristiky se na území kraje výrazněji odlišují v prostoru Šumavy, kde převažuje chladné a vlhčí klima od relativně teplých a sušších oblastí navazujících vrchovin a pahorkatin, až po nejteplejší oblast v Plzeňské pánvi. Teplota Dlouhodobé průměrné roční teploty se pohybují na většině území kraje mezi 6 a 8 C v závislosti na nadmořské výšce a konfiguraci terénu. Nejnižší teploty jsou na vrcholech Šumavy, průměrné roční teploty zde klesají i pod 4 C. Vyšších hodnot dosahují průměrné roční teploty v Plzeňské pánvi. Situace s rozdělením území ČR podle průměrných ročních teplot obr.č. 3 listopad 2004 strana 18

19 Srážky Srážkové úhrny a charakter rozložení srážek se na území kraje mění výrazněji ve směru sever jih. Jižní část kraje, a to zejména celá Šumava a její předhůří je výrazně vlhčí než oblast Plzeňské pánve. Přesnější přehled o rozložení srážkových úhrnů je patrný z následující mapy. Mapa rozložení ročních srážkových úhrnů na území obr.č. 4 listopad 2004 strana 19

20 2.6 POPIS HYDROGEOLOGICKÝCH RAJÓNŮ NA ÚZEMÍ KRAJE HYDROGEOLOGICKÉ RAJONY Umístění hydrogeologických rajónů na území Plzeňského kraje je patrné ze schematické situace na obr. č. 5. Hydrogeologické rajóny na území Plzeňského kraje (schematická situace) obr.č. 5 Na území Plzeňského kraje se nachází tyto hydrogeologické rajóny : 131. Kvartérní sedimenty Úhlavy mezi Nýrskem Klatovy 132. Kvartérní sedimenty Radbuzy a Úhlavy v Plzeňské kotlině 133. Kvartérní sedimenty Mže v Plzeňské kotlině 134. Kvartérní sedimenty Úslavy v Plzeňské kotlině 511. Plzeňská pánev 512. Manětínská pánev 621. Krystalinikum a proterozoikum povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov 622. Krystalinikum a proterozoikum mezipovodí Mže pod Stříbrem 623. Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky 631. Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy listopad 2004 strana 20

21 2.7 POPIS EKOLOGICKY VÝZNAMNÝCH ÚZEMÍ, CHRÁNĚNÁ KRAJIN- NÁ ÚZEMÍ OBECNÉ INFORMACE Dalším zohledněným faktorem je výskyt chráněných oblastí - mimo již zmiňovaných místních zdrojů využívaných i nadále pro zásobování obyvatel pitnou vodou se jedná např. o ochranná pásma vodárenského zdroje, chráněné krajinné oblasti, chráněné oblasti přirozené akumulace vod atd. Kvalita přírodního prostředí Plzeňského kraje je vysoká. Na území kraje se nachází celkem: tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) CHOPAV Šumava, Brdy, Chebská pánev a Slavkovský les zdroje léčivých vod, které mají stanovena svá ochranná pásma ochranná pásma jednotlivých vodních zdrojů jeden národní park Národní park Šumava. tři chráněné krajinné oblastí - CHKO Šumava, Křivoklátsko, Slavkovský les, v návrhu je CHKO Český Les CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD Na území Plzeňského kraje zasahuje především CHOPAV Šumava (obce Čachrov, Dešenice, Dlouhá Ves, Hamry, Hartmanice, Hlavňovice, Horská Kvilda, Chudenín, Kašperské Hory, Modrava, Nýrsko, Prášily, Rejštejn, Srní, Strážov, Sušice, Železná Ruda), dále CHOPAV Brdy (obce Borovno, Cheznovice, Dobřív, Mirošov, Míšov, Příkosice, Skořice, Spálené Poříčí, Štítov, Strašice, Těně, Trokavec, Vísky) a konečně okrajově také CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les (obec Chodová Planá). Celková plocha těchto území je přibližně 670 km 2, což je nezanedbatelných asi 9 % z celkové rozlohy kraje. CHOPAV Šumava je územně shodný s CHKO Šumava. Na jeho území je vodárenská nádrž Nýrsko, která zásobuje pitnou vodou skupinové vodovody Nýrsko Klatovy a Nýrsko Domažlice Holýšov. Pramení zde řeky Úhlava, Otava a Vltava. CHOPAV Brdy se rozkládá převážně ve Středočeském kraji, do Plzeňského kraje zasahuje při severovýchodní hranici kraje na jihovýchod okresu Rokycany od obce Cheznovice a na severovýchod okresu Plzeň jih po obec Míšov a Spálené Poříčí. CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les se rozkládá převážně v Karlovarském kraji, do Plzeňského kraje zasahuje pouze výběžkem v okresu Tachov, na správním území obce Chodová Planá. listopad 2004 strana 21

22 Plzeňský kraj CHOPAV obr. č. 6 listopad 2004 strana 22

23 2.7.3 OCHRANNÁ PÁSMA PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH ZDROJŮ A ZDROJŮ PŘÍ- RODNÍCH MINERÁLNÍCH VOD Na území kraje je rovněž zdroj léčivé vody v Konstantinových Lázních. Nachází se zde přírodní léčivý zdroj - minerální uhličité vody. Pramen přírodní železnaté hydrogenuhličitanové sodnohořečnaté hypotonické kyselky z hloubky 40 m má vydatnost l za minutu při teplotě 9,1 0 C, ph 5,25 o hustotě 0,9993kg/l OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ Ochrana jednotlivých vodních zdrojů je zajištěna stanovením jejich ochranných pásem. Jedná se většinou o ochranná pásma 2. stupně, pásma 1. stupně. Rozsah ochranných pásem územním rozsahem významnější je pásmo povrchového zdroje na řece Úhlavě, odkud je voda odebírána pro skupinový vodovod Nýrsko Klatovy, Nýrsko - Domažlice Holýšov a pro oblastní vodovod Plzeň. Ochranná pásma vodních zdrojů obr. č. 7 listopad 2004 strana 23

24 2.7.5 NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Rozsáhlé území při jihozápadní hranici, Rakouska a Německa bylo vyhlášeno za národní park v roce Jedná se o náš dosud největší národní park o rozloze ha s nadmořskou výškou mezi 600 m (údolí Otavy u Rejštejna) a 1378 m (Plechý). Z administrativního hlediska leží jeho větší část na území okresu Klatovy. Vymezení vlastního národního parku a jednotlivých ochranných zón je zřetelné z přiloženého obr. č. 8 - celková mapa s CHKO a NP na území Plzeňského kraje CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI Na území Plzeňského kraje se rovněž nachází tři chráněné krajinné oblastí (CHKO). CHKO Šumava se nachází při státní hranici s Rakouskem a Německem v jihozápadní části Klatovska a Sušicka a pokračuje do Jihočeského kraje. Součástí CHKO jsou obce Čachrov, Dešenice, Dlouhá Ves, Hamry, Hartmanice, Hlavňovice, Horská Kvilda, Chudenín, Kašperské Hory, Modrava, Nýrsko, Prášily, Rejštejn, Srní, Strážov, Sušice, Železná Ruda. Kromě toho na území kraje zasahují svou menší částí další dvě CHKO Křivoklátsko na severovýchodě (obce Drahoňův Újezd, Čilá, Hradiště, Chlum, Chříč, Líšná, Mlečice, Ostrovec-Lhotka, Plískov, Podmokly, Slatina, Terešov, Týček, Zbiroh, Zvíkovec) a Slavkovský les (obec Chodová Planá) na severozápadě. V nejbližší době je připraveno také vyhlášení území Českého lesa za chráněnou krajinnou oblast (obce Broumov, Babylon, Bělá nad Radbuzou, Česká Kubice, Díly, Drahotín, Halže, Hora Svatého Václava, Hošťka, Hvožďany, Chodov, Chodský Újezd, Klenčí pod Čerchovem, Lesná, Milíře, Mnichov, Mutěnín, Nemanice, Nový Kramolín, Obora, Pec, Poběžovice, Postřekov, Přimda, Rozvadov, Rybník, Třemešné, Újezd). listopad 2004 strana 24

25 Celková mapa s CHKO a NP na území Plzeňského kraje obr.č. 8 listopad 2004 strana 25

26 2.8 PŘEHLED VÝZNAMNÝCH VODOTEČÍ A VODNÍCH PLOCH VODNÍ TOKY Území Plzeňského kraje náleží do povodí řeky Vltavy a následně Labe, patří tudíž do úmoří Severního moře. Páteřním tokem je řeka Berounka vznikající v Plzni soutokem Mže a Radbuzy, přitékajících z Českého lesa, Úhlavy tekoucí ze Šumavy a Úslavy přivádějící vodu z úpatí Brd. Dalšími významnými toky Plzeňského kraje v povodí Berounky jsou Střela, Klabava a Třemošná. Jihovýchod kraje má za hlavní recipient odtoku povrchových vod řeky Křemelnou a Vydru, dávající vzniknout Otavě, které opět odtéká přes Horažďovice a Písek do Vltavy. Krajem prochází evropské Labsko-Dunajské rozvodí a tak za zmínku stojí i části území kraje při hranici se SRN patřící do povodí Dunaje a do úmoří Černého moře jedná se menší části Českého lesa a Šumavy. Významné vodní toky Plzeňského kraje obr. č. 9 listopad 2004 strana 26

27 Řada z vodních toků byla Vyhláškou č.470/2001 Sb. resp. Vyhláškou č.333/2003 Sb. zařazena mezi významné vodní toky. Jedná se o následující řeky, říčky a potoky : Název toku Číslo hydrologického pořadí Název toku Číslo hydrologického pořadí Bělá Merklinka Berounka Mladotický potok Bradava Myslívský potok Celní potok Mže Černice Nezdický Černý potok Nezdický potok Černý potok Nivní potok Drnový potok Ostružná Flekovský potok Otava Grádelský potok Potůček Hadovka Prášilský potok Hamerský potok Radbuza Havraní potok Sedlišťský potok Holoubkovský p Sklářský potok Hraniční potok Střela Chodská Úhlava Svinský potok Javornice Šedý potok Jelenka Teplá Bystřice Kamenný potok Třemošná Kaznějovický p Úhlava Klabava Úhlavka Kosový potok Úslava Kouba Úterský potok Kralovický potok Vejprnický potok Křemelná Volšovka Ležák Vydra Lomnička Výrovský potok /111 Losenice Zbirožský potok Luční potok Zelenský potok Manětínský p Zubřina Medvědí potok Železný potok listopad 2004 strana 27

28 2.8.2 VODNÍ NÁDRŽE Na území Plzeňského kraje je několik velkých údolních nádrží. Významnými vodárenskými nádržemi jsou VN Nýrsko na horním toku řeky Úhlavy v prostoru Královského hvozdu na Šumavě a Lučina na horním toku řeky Mže v Českém lese nad Tachovem. Z prvního zdroje je zásobováno Klatovsko a Domažlicko, z druhého spolu s úpravnou vody v Milíkově (rovněž na řece Mži) pak oblast Tachovska. Severozápadní část kraje využívá i vodu odebíranou z nádrže Žlutice na řece Střele, která již ovšem patří na území Karlovarského kraje. Nádrže Hracholusky, České údolí, Klabava velmi účinně snižují možnosti povodní a zátop v oblasti Plzeňska. Dále se na území kraje nachází některé oblasti, které se již v době středověku vyznačovaly intenzivní rybníkářstvím, jehož pozůstatkem jsou dodnes jak celé soustavy rybníků, tak jednotlivé rybníky rozeseté všude po krajině. Z hlediska kvality přírody jsou významné zejména rybníky v oblasti Chodové Plané, Plzně, Měcholup, Olšan, Zbiroha, Postřekova a jiné, které jsou specifickými nivami, důležitými pro zachovaní biodiverzity. listopad 2004 strana 28

29 3 VODOVODY - ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU 3.1 VÝPOČET A BILANCE POTŘEBY VODY POČET OBYVATEL ZÁSOBENÝCH PITNOU VODOU Podkladem pro výpočet potřeby je předpokládaný demografický vývoj na území Plzeňského kraje, který je popsán v kapitole 2.2 na straně 11. Při určování počtu obyvatel zásobených pitnou vodou se vychází z podkladů vlastníků a provozovatelů vodovodů. Provozovatelé vodovodů však zpravidla ve svých podkladech neodlišují zásobení trvale bydlících obyvatel a přechodně bydlících obyvatel, rozdělení je stanoveno odhadem. Proto jsou pro upřesnění využívány i údaje z dotazníků obcí, kde jsou tyto údaje zpravidla uvedeny. Pro stanovení počtu obyvatel zásobených pitnou vodou v obcích, kde v současné době není vodovod nebo kde nejsou k dispozici dostatečné podklady, se ve výpočtu vycházelo ze schématu, který je uveden v tabulce č. 6. Údaje uvedené v tabulce č. byly odvozeny od současného podílu zásobených obyvatel v jednotlivých velikostních kategoriích obcí. Podíl obyvatel zásobených pitnou vodou v závislosti na velikosti obce tabulka č. 6 velikost obce % do 150 obyv. 40,6 47, obyv 58,7 77, obyv. 81,5 96,0 nad 2000 obyv. 96,9 100, VÝPOČET POTŘEBY VODY Podkladem pro výpočet potřeby vody byly údaje provozovatelů o potřebě vody v roce 2002 a údaje pro vodovody a kanalizace provozované obecními úřady. V obcích, kde se nepodařilo zjistit potřebné podklady, byly údaje odhadnuty na základě statistického vyhodnocení potřeby vody v obcích, pro které se podařilo podklady získat. Při výpočtu potřeby vody se postupovalo následujícím způsobem: listopad 2004 strana 29

30 Obce v současné době zásobené pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a) Specifická potřeba vody obyvatel (VFD) Při výpočtu se vychází ze specifické potřeby vody v roce 2002 a v předchozích letech. Pro výpočet byly, při respektování místních podmínek v jednotlivých obcích, stanoveny tyto zásady: v závislosti na velikosti obce bylo stanoveno pásmo (min - max), ve kterém by se měla pohybovat v roce 2015 specifická potřeba vody u obyvatel. Údaje jsou uvedeny v tabulce č. 7. Specifická potřeba z VFD v roce 2015 tabulka č. 7 počet obyvatel v obci Specifická potřeba VFD v l/osxden min max do nad v obcích, kde je v roce 2002 specifická potřeba vody obyvatel větší než maximum, se předpokládá až do roku 2015 lineární pokles na maximální hodnotu, v obcích, kde je v roce 2002 specifická potřeba vody obyvatel ve vymezeném pásmu, se předpokládá k roku 2008 pokles ročně o 1,0 %. Podmínkou je, že specifická potřeba vody neklesne pod minimum. Od roku 2008 se předpokládá postupný nárůst o 0,5 % ročně. Hodnota specifické potřeby obyvatel však nebude větší než maximum, v obcích, kde je specifická potřeba vody obyvatel v roce 2002 menší než minimum roste specifická potřeba vody od roku 2002 o 0,5 % ročně. Současně se kontroluje, zda specifická potřeba v roce 2015 není nižší než minimum a větší než maximum. Výsledná specifická potřeba se touto kontrolou koriguje, v turisticky exponovaných místech je pro přechodné návštěvníky (rekreaci) uvažována specifická potřeba shodná se specifickou potřebou obyvatel. b) Specifická potřeba vody pro individuálně kalkulované odběratele (VFO) Při výpočtu specifické potřeby vody pro individuálně kalkulované spotřebitele se vychází z předpokladu, že hodnota potřeby vody v m 3 /rok pro individuálně kalkulované spotřebitele zůstává v roce 2015 na úrovni roku Při výpočtu se kontroluje, zda nedošlo k výraznému poklesu nebo nárůstu specifické potřeby vody v období let 2002 až V případě výrazných změn je specifická potřeba u obcí do 5000 obyvatel korigována tak, aby odpovídala přibližně hodnotě l/os den. Při výpočtu se přihlíží k podkladům jednotlivých odběratelů. listopad 2004 strana 30

31 c) Specifická potřeba pro úniky z rozvodů (VNFú) Základem výpočtu je stanovení specifického úniku na jednotku náhradní délky potrubí o průměru 150 mm. Náhradní délka potrubí (LN) je definována jako taková délka potrubí o DN 150, jehož vnitřní povrch se rovná součtu povrchů všech skutečných potrubí rozvodných řadů a sítí. Tento pojem byl zaveden, aby mělo hodnocení úniků srovnatelnou bázi. Náhradní délka jednotlivých úseků se vypočte podle vzorce LN = L DNpotrubí 150 LN - náhradní délka L - délka úseku DN potrubí - skutečný profil potrubí v mm Základem výpočtu je průměrný specifický únik ve výchozím roce U VNU = LN U - specifický únik vody z potrubí v m 3 /km rok VNU - únik vody z rozvodů v m 3 /rok Do budoucnosti se počítá s postupnou rekonstrukcí vodovodních sítí. Předpokládaný postup rekonstrukce je odlišný v závislosti na velikosti obce. U vodovodních sítí malého rozsahu (do cca 10 km řadů) se předpokládá jednorázová rekonstrukce vodovodní sítě ve zvoleném časovém období (1-3 roky). U vodovodních sítí v rozsahu km předpokládáme tempo rekonstrukce 3 km/rok. U rozsáhlejších vodovodních sítí, kde není reálná jednorázová rekonstrukce, je zvoleno tempo rekonstrukce 1-3 % délky rozvodné sítě za rok 4. Zahájení rekonstrukce vodovodní sítě v obci je uvažováno od roku, kdy jednotkové úniky překročí 6000 m 3 /km rok. Pro úniky v rozmezí m 3 /km rok je uvažován postup rekonstrukce 2,0 %, u úniků přesahujících m 3 /km rok jsou uvažovány rekonstrukce v rozsahu 3 % délky vodovodní sítě za rok. Individuálně se postupuje u větších měst (nad cca obyvatel), kde se počítá s rekonstrukcemi vodovodních řadů i v případě, že je specifický únik menší než 6000 m 3 /km rok. Pro tato města se uvažuje s tempem rekonstrukce alespoň 1 %. Výpočet podílu vody nefakturované vychází z reálného předpokladu, že u jakéhokoliv vodovodního potrubí se každý rok vlivem stáří zvyšuje nárůst specifických úniků vody z potrubí, které jsou stanoveny v m 3 /km rok. Výše ročního přírůstku specifického úniku je závislá na stáří potrubí. Současně se při výpočtu kontroluje procentuální podíl úniků na celkovém objemu vody vyrobené určené k realizaci. U obcí s vysokým procentuálním podílem vody nefakturované úniky a nízkými měrnými úniky 5 jsou rovněž navrhovány rekonstrukce. 4 2 % rekonstrukce vodovodní sítě za rok jsou považovány za minimum nutné pro udržení technického stavu vodovodních sítí. 5 Tato situace může nastat v případě dlouhých trubních rozvodů ve vztahu k počtu zásobených obyvatel. listopad 2004 strana 31

32 Meziroční přírůstek úniků je stanoven ve výši 150 m 3 /km rok. U nového a u rekonstruovaného potrubí se počítá s meziročním přírůstkem specifického úniku 75 m 3 /km rok. Použity jsou průměrné hodnoty pro Českou republiku. Uvedené hodnoty jsou použity pro celý Plzeňský kraj. Při výpočtu se vychází z objemu úniků v roce 2002, které byly uvedeny v podkladech provozovatele. Rekonstrukce vodovodní sítě se do výpočtu v daném roce promítnou snížením celkového objem úniků ze starého potrubí v poměru existující celkové délky starého potrubí a délky rekonstruovaného potrubí v daném roce. To znamená, že rekonstrukcí potrubí se sníží celkový objem úniků za rok. Snižování objemu je ovlivňováno zvoleným tempem rekonstrukce. U rekonstruovaného potrubí dochází opět k nárůstu úniků, ale ve velikosti, která odpovídá novému potrubí Obce v současné době nezásobené pitnou vodou z veřejného vodovodu a) Specifická potřeba obyvatel (VFD) Specifická potřeba vody byla pro rok uvedení stanovena na základě specifických potřeb vody v obcích zásobených pitnou vodou. Další podmínka použitá ve výpočtu předpokládá, že nebude překročena maximální hodnota specifické potřeby vody fakturované domácností (VFD) 150 l/os den. Pro výpočet je rovněž stanovena minimální hodnota specifické potřeby vody fakturované domácnosti ve výši 50 l/os den. b) Specifická spotřeba pro individuálně kalkulované odběratele (VFO) Specifická potřeba vody pro individuálně kalkulované odběratele bude stanovena pro obce do 5000 obyvatel ve výši l/os den. Specifická spotřeba pro individuálně kalkulované odběratele bude korigována na základě podkladů jednotlivých odběratelů. c) Specifická spotřeba pro úniky z rozvodů (VNFú) Pro nově vybudované vodovody bude uvažován roční přírůstek 75 m 3 /km rok. Nerovnoměrnost potřeby vody Pro stanovení maximální denní potřeby vody pro obyvatelstvo se obce rozdělují do pěti kategorií s následujícími hodnotami součinitelů denní nerovnoměrnosti (viz. tabulka č. 8). listopad 2004 strana 32

33 Součinitel denní nerovnoměrnosti tabulka č. 8 velikost obce Součinitel denní nerovnoměrnosti do 500 obyvatel 1,5 od 501 do 2000 obyvatel 1,35 od 2001 do obyvatel 1,3 od do obyvatel 1,25 od obyvatel 1,2 Výsledky výpočtu potřeby vody jsou uvedeny v: v části C. Databáze (tabulky) jsou uvedeny tabulky VII, kde je uveden výpočet potřeby vody pro jednotlivá města, obce a jejich administrativní části BILANCE POTŘEBY VODY Bilance potřeby vody je v Plánu rozvoje zpracována pro jednotlivé vodovody. Vodovod 6 je v Plánu rozvoje definován jako samostatný provozní celek se zdroji 7, dopravním systémem a obcemi zásobenými z těchto zdrojů. V případě, že je navrhováno propojení dnes samostatného vodovodu s jiným například skupinovým vodovodem, vodovod jako položka k roku připojení na skupinový vodovod zaniká a zdroje a obce jsou od roku připojení součástí skupinového vodovodu 8. V tabulkách bilance potřeby vody je tento vodovod uveden, ale bilance je vypočtena pouze do roku, kdy je samostatný vodovod připojen na skupinový vodovod. Vodovody definované jako skupinové vodovody jsou v případě, že jsou součástí Oblastního vodovodu Plzeňské aglomerace a Oblastního vodovodu Klatovska a Domažlicka bilancovány jako celek. Položky voda předaná a voda převzatá vyjadřují množství vody, které je transportováno přes hranici kraje. Podrobné bilance jednotlivých vodovodů včetně údajů o potřebě vody v obcích a kapacitách zdrojů jsou uvedeny v tabulkách VIII pro kraj jako celek. 6 Seznam vodovodů je uveden v tabulce 10 7 Zdroj není uveden pouze u vodovodů, kde je voda přebírána z jiných krajů. 8 Společně tak mohou být bilancovány části vodovodů, které jsou provozovány různými provozovateli. To nastává například v situaci, kdy je ze skupinového vodovodu zásobena obec, která má na přítoku osazen fakturační vodoměr a provoz vodovodu v obci si zajišťuje sama. listopad 2004 strana 33

34 V tabulce č. 9 jsou uvedeny v přehledné formě údaje o krytí potřeby vody zdroji pro celý kraj. Přehled potřeby vody a její krytí zdroji pro kraj tabulka č Qp 9 Qd Qp Qd Qp Qd l/s Potřeba vody 1185, , , , , ,70 Zdroje na území Plzeňského kraje 2747, , , , , ,84 Voda převzatá 4,26 5,96 5,05 7,10 5,70 8,10 Voda předaná Rezerva 1566, , , , , ,15 9 Qd - maximální denní potřeba vody Qp - průměrná denní potřeba vody listopad 2004 strana 34

35 3.2 VODOVODY SOUHRN SOUČASNÉHO STAVU Souhrnné údaje o počtu bydlících a zásobených obyvatel o potřebě vody, počtu veřejných vodovodů, délce sítě, a průměrné výší vodného v roce 2002 jsou pro Plzeňský kraj uvedeny v tabulce XV vodovody. Rozsah a způsob zásobení trvale bydlících obyvatel pitnou vodou vyjadřuje pro rok 2002 koláčový graf na obr.č. 10 a pro očekávaný výhled do roku 2015 obr.č. 11. Je možné konstatovat, že je v současnosti na území Plzeňského kraje zajištěno zásobení trvale bydlících obyvatel z veřejných vodovodů 83,8 % Z porovnání obou obrázků je patrný očekávaný nárůst počtu zásobených obyvatel z veřejných vodovodů a pokles obyvatel zásobených z individuálních zdrojů. Počet obyvatel zásobených z veřejných vodovodů se tak zvýší na 91,4 %. Rozsah zásobení pitnou vodou současný stav obr.č ,2% 83,8% veřejné vodovody individuální zásobování Rozsah zásobení pitnou vodou výhledový stav obr.č. 11 8,6% 91,4% veřejné vodovody individuální zásobování listopad 2004 strana 35

36 3.3 PŘEDPOKLADY ZÁSOBENÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE PITNOU VODOU DO ROKU KONCEPCE ZÁSOBENÍ PITNOU VODOU Návrh technického řešení rozvoje jednotlivých vodovodů se zaměřuje na řešení dvou okruhů otázek: doplnění, modernizace a rekonstrukce současných vodovodů, výstavba vodovodů v obcích, které v současné době nemají vodovod pro veřejnou potřebu. Doplnění, modernizace a rekonstrukce současných vodovodů V návrhu technického řešení se vychází ze současné struktury vodovodů, jejich zdrojů, dopravních systémů, zásobních vodojemů a vodovodních sítí. Existující infrastruktura vodovodů byla posouzena z hlediska technického stavu a potřebných kapacit s výhledem do roku 2015 a byly navrženy potřebné rekonstrukce a modernizace jednotlivých vodovodů. V průběhu zpracování Plánu rozvoje byly posouzeny jednotlivé stávající vodovody a byla navržena potřebná technická opatření v tomto rozsahu: posouzení kapacity zdrojů s ohledem na vývoj potřeby vody ve vodovodech. Stanovení podmínek pro další využití zdrojů a případně i pro jejich rozšíření, posouzení kvality vody ve zdrojích a návrh technických opatření, posouzení hlavních dopravních tras s ohledem na vývoj potřeby vody ve vodovodu, posouzení kapacity vodojemů a čerpacích stanic umístěných na dopravních trasách, posouzení kapacity zásobních vodojemů a návrh případného rozšíření, posouzení spotřebišť z hlediska optimálního rozdělení do tlakových pásem, návrh rozšíření vodovodních sítí s ohledem na předpokládaný vývoj zásobení. Návrh rekonstrukcí vodovodních sítí s ohledem na technický stav vodovodních řadů. Rozvoj vodovodů v obcích, které v současné době nemají vodovod pro veřejnou potřebu Nejobtížnějším a současně velmi důležitým úkolem bylo najít kritéria pro doporučení, ve kterých obcích s výstavbou vodovodu počítat a ve kterých ne. Pro rozhodování byla zvolena následující kriteria: kvalitativní - na základě dostupných podkladů byly obce, ve kterých není v současné době vodovod pro veřejnou potřebu, rozděleny do skupin podle kvality vody v soukromých a obecních studních. Přihlíženo bylo i k tomu, zda je v těchto studních k dispozici dostatek vody. Do skupiny obcí, ve kterých se předpokládá výstavba vodovodu, byly zařazeny všechny obce, ve kterých se vyskytují specifické látky, radon a podobné a obce s nedostatkem vody, ekonomická - v obcích, kde se ve vodě vyskytují látky odstranitelné i při individuální úpravě vody (bakteriologické znečištění, železo, mangan, dusičnany) byly posuzovány investiční náklady potřebné na výstavbu vodovodu pro veřejnou potřebu oproti nákladům potřebným na individuální zásobení, listopad 2004 strana 36

37 velikost obce - z řešení byly vyřazeny obce s velmi malým počtem obyvatel, kde je sice výstavba vodovodu možná, ale podstatné méně reálné je financování vodovodu, ostatní - do skupiny obcí, ve kterých je navrhována výstavba vodovodu, byly zařazeny další obce, ve kterých vyplývá potřeba výstavby vodovodu z jiných kritérií - např. významná rekreační oblast, oblasti častých záplav, riziko kontaminace zdrojů z průmyslu apod. Při posuzování těchto obcí se zpravidla vycházelo z doporučení a podkladů územních plánu velkých územních celků. Navržená řešení doplnění a rekonstrukce současných vodovodů a výstavby vodovodů nových je podrobně popsáno ve zprávě A.3. Popis vodovodů a kanalizací v obcích a jejich administrativních částech ROZVOJ SOUČASNÝCH VODOVODŮ PRO VEŘEJNOU POTŘEBU Přehled vodovodů (současných i navrhovaných) Zásobení obyvatel pitnou vodou je v současné době zajišťováno v Plzeňském kraji dvěma rozsáhlými oblastními vodovody. Jedná se o Oblastní vodovod Plzeňské aglomerace, který zásobuje Plzeň a příměstský region z ÚV Homolka a Oblastní vodovod Klatovska a Domažlicka, který je zásobován z ÚV Milence. Oblastní vodovody jsou tvořeny jednotlivými skupinovými vodovody a místními vodovody pro veřejnou potřebu. Do Plzeňského kraje je veden vodovodní přivaděč do Bezdružic ze skupinového vodovodu Žlutice Toužim, napájeného z vodárenské nádrže Žlutice. Místo napojení je v obci Třebouň v Karlovarském kraji. Dále jsou v kraji samostatné skupinové vodovody a místní vodovody pro veřejnou potřebu. Do seznamu vodovodů jsou zařazeny i některé místní vodovody, které nesplňují kritéria vodovodu pro veřejnou potřebu. Seznam vodovodů je uveden v tabulce č. 10. Seznam provozovatelů je v tabulce č 19. V tabulkách VIII 10 je uvedena samostatně pro každý vodovod rekapitulace potřeby vody v jednotlivých obcích a vydatnosti zdrojů, které přísluší k vodovodu. Rekapitulace je uvedena po jednotlivých letech pro průměrnou a maximální denní potřebu vody. 10 Tabulky VIII Bilance potřeby vody a krytí zdroji jsou uvedeny v tabulkové části. listopad 2004 strana 37

38 Seznam samostatných vodovodů tabulka č. 10 Albrechtice Annín Babina Balková Běhařov Bělá nad Radbuzou Bělská skupina Benešovice Bernartice Bezděkov Bezdružice - Konstantinovy Lázně Bezvěrov - Krašov - Potok Bílenice Blažim Blížejov Bolešiny Boněnov Borovy Božtěšice Brod nad Tichou Brod u Stříbra Brodeslavy Brtí Brůdek Břasy Březín Březina Břežany Buček Budětice Budislavice Bujesily - Liblín Buková Bukovník Bystré Bystřice-Starý Láz Cebiv Cekov Cihelna Čachrov Čečovice Čelákovy Čermná Černá Řeka Černíč Černíkov Černíkovice Černošín Černotín Černovice Červená Číháň Číhaná Čimice Damnov Darmyšl Datelov Děpoltice-Oldřichovice Díly Divišovice Dlažov Dlouhá Ves Dlouhý Újezd Dnešice Dobrá Voda (KT) Dobrá Voda (SU) Dobrotice Dobršín Dobřany Dobříkov Dobřív Dobřív - Strašice - Rokycany Dolany Dolejší Těšov listopad 2004 strana 38

39 Dolní Folmava - Horní Folmava Dolní Hradiště Dolní Jamné Dolní Kramolín Dolní Lukavice Dolní Metelsko Dolní Staňkov Dolní Výšina Domaslav Domoraz Dožice Drahoňův Újezd Drahotín Draženov Drslavice Dvorec Ejpovice Erpužice Filipova Huť Františkov Františkova Ves Habartice Hadrava Hájek Hanov Hartmanice Heřmanova Huť Hlavňovice-Milínov-Radostice Hliněný Újezd-Týnec Hluboká Hodousice Hodovíz Hodyně Hojsova Stráž Holkovice Holostřevy Holoubkov Holubeč Hora sv.václava Horažďovice-Třebomyslice Horejší Krušec Horní Bříza - Hromnice - Žichlice - Trnová Horní Hradiště Horní Kozolupy Horní Metelsko Horní Němčice Horní Staňkov Horušany Hory Matky Boží-Drouhavec Hory u Mirošova Hořákov Hostouň Hoštičky Hošťka Hrádek Hradešice Hradiště (DO) Hradiště (RO) Hracholusky Hříchovice Hůrky Hvozd - Dražeň Hvožďany Hyršov - Chalupy Chalupy (ST) Chanovice Cheznovice Chlistov Chloumek Chlumčany Chmelná Chocenice Chocomyšl Chodov - Trhanov Chodská Lhota Chotěšov (ST) Chotěšov (SU) Chotěšovičky Chrančovice Chříč listopad 2004 strana 39