Ustupující a mizející společenstva svazu Polygonion avicularis na bývalé periferii jihozápadní části Prahy

Transkript

1 Preslia, ]Jraha, 62: , 1990 Ustupující a mizející společenstva svazu Polygonion avicularis na bývalé periferii jihozápadní části Prahy Die im Zuriicktreten begriffenen Gesellschaften des Polygonion avicularis an der ehemaligen P eripherie des siidwestlichen Teils von Praha Karel Kopecký l\ UPECK< K. ( l!hjo): Ustu!JUjírí H mizc>jí r- í c< polf' Č' C''1R IT:i s \ e1z; t t Polygm1io11. r1r1ó tlr11 i.c; n n hý, a 1 é pprifc> r ii jihozápadní č-ú::; ti Pra h _, -. I Dimini,,;]1.ng arnl di,,;al1pprring com n< n nit ics o ť t he u llia1we Poly(!onion m i c1 1 /uri~ in th0 fd rh'." r })e iphrr_\ 0f S\\' p a rt of J'l'aguP. j - Pr ť ;!ia. P1 a hn, G2 : :!:? I -- :!~9. - I K P y word R: Hnd ~ rn l,-ťg c t n t io n. t ra1p.p le d si rcs. p\d ohocio log_,-, Prag1tf', Czf'oho :--: loyakia ~.n1tax (l n() m i <': -tl clnssi fi< n t-ion of th0 ťornmun i t. i PH of t.rnrn_;> IPd sitf'r was 1n:::i.clf' us ing tl1 ť Ro <-;tllr d deduet-i, o n-te t lwd. T ltp following R,Yn ta_'h were rpcon le d in tlte fornwr p l' ťi >l1cr.\' of thc ~ \ \ ' part o f Pragw d uring Hl7!) p ~'riod (K C" P rli " tribution m ti ps) : ba:-ml ('0 1T 1.ltlll il. Po l y(/oll 'IJ?řl r1r e1111st r 11m -- r Polyqonio 11 ari,~u t r 1r is]. asr. k 'r11gro.stio-p ol,11 - go11 et11m rivicul11ris, a :-:s. P o0-coro1w/1ptnm sq 1 l! tmr1 t i. n s...;.,<..'rrgi 1VJ-l3ryetum orgf' nlei, d Prinifr c o1n11j.llll. Pon pr(/tens-is - [Polyyo11 i o11 1 miť1.1lari s l. basu! < ommun. R rmnus molh:s -!Bromo- H ordeim1 m11ri11i /P ulygo11io11 ui i<.:ulorisl n nd l> a:-:<n l f'o rrnnun.!jig1'trr rirr?.'lrhrterli'llr/1--n / llg1n Wlfr8 - Í f )((}/ ico-8rfr11 /011 / e oty,7011 loil r17:fr11lo l'l8 j. Hotr11 1 iťn1 f 11st i t11tr. OzerlwsloNtk A cnde my rd,'-,'cie11ces, 2!)2 4.'J l ~l'lího11ice. Czechoslo1 11k?'r1 Urbanizace m ěsh;;kých periferií a rnsnic po cl s ta.tn ě ovlinúla druhové složení a rozšíření ruderálních rm;tlinných s polečenste \'. Jejich druhm~ é kombinace se vydjely a ± stal>ilizornly po staletí. Hospo d ář s ké a 80ciální změny, které nastaly v posledních desetilehch, vedly však k rychlým a pronikayým změnám jejich Rložení. Npecifická stanoviště ur č itých typú ruderálních fytocenóz b.da zlikvidonina nebo nahrazena, st anoyišti odlišných ekologických vlastilostf. Tyto zm ěny postihly i s po lečenstva svazu Polygonion avicillaris. BR. ~ BL. I 031 ex AccmNGER Autochtonní druhy společenste \ ' svazu byly v př'iroz ené, člověkem jen má lo ov li vněné krajině, rozšífony na štěrko p í sčitých náplavech ře k, na sešlapávaných půdá c h v okolí napajedel a stezek zvěře. V osídlené krajin ě se rozšffily na částečně obnažených, sešlapávaných půdách cest a, efojných prostranství v sidlech. Díky ekologickým parametrúm těchto s tano\' išť (mechanické poškozování a zhutfíování obnažené půdy, zvýšený obsah dusíku v půdě), vyhovujícím biologickým vlastnostem dru hů tohoto svazu (tolerance vů č i mechanickému poškozování nadzemních částí rostlin a jejich zna č ná regenerační schopnost, jednoletost, krátký životní cyklus a zna č ná produkce generativních diaspor, nitrofilie), vytvoři l y tyto druhy při okrajích cest, ulic a vefojných p rostra n st,~ í re l at i vně stabilizované druhové kombinace. Archeologické výzkumy nazn aču j í, že spo l ečenstva svazu Polygonion avicularis byla n a našem území již ve středověku za~to u pena v podobném druhovém složení jako v do b ě nedávno minulé (viz CULÍ K OVÁ 1986, tam další literatura). 221

2 Na základě floristického průzkumu realizovaného autorem od pol o viny padesátých let a na základě fytocenologického průzkumu v sedmdesátých letech se podařilo zachytit rozšíření a druhové složení společenstev svazu Polygonion avicularis v jihozápadní části tehdejší pražské periferie. Floristicko-cenologické vymezení svazu Polygonion avicularis BR.-BL ex AICHINGER 1933 uvádím ve smyslu studie HEJNÝ et al. (1979). Jednotka je charakterizována následujícími význačnými druhy: Polygonum arenastruml), Chamomilla suaveolens, Lepidium ruderale a přesahujícími význačnými a diferenciálními druhy asociací svazu. Druhy Plantago major a Poa annua jsou považovány za druhy řádové a třídní. Příčiny ústupu společenstev svazu Polygonion avicularis na bývalé pražské periferii lze obecně zařadit do dvou skupin: 1. likvidace stanovišť, na nichž byla příslušná společenstva vyvinuta, 2. změny ekologických parametrů stanovišť jednotlivých společenstev (ELIÁŠ 1977). V podrobnější specifikaci lze tyto pří činy shrnout v následujících bodech: 1. Likvidace baráčnických kolonií a staré zástavby nízkých činžovních domů s dvorky ve starých Košířích, Radlicích a na Zlíchově, spojená s likvidací úzkých dlážděných ulic a chodníků. 2. Likvidace nezpevněných cest a cestiček na nezastavěné části periferie města. 3. Částečná náhrada dlážděných chodníků a chodníků s nezpevněným povrchem ve vilových čtvrtích chodníky se živičným povrchem. 4. Likvidace vozových cest, dvorů a dvorků bývalých zemědělských usedlostí na okraji města. 5. Postupná eliminace živočišné výroby z okrajových částí města a vyčle nění zemědělské půdy k stavebním účelům. 6. Zimní posypy solí na vozovkách a chodnících, umožňující masové šíření druhů tolerantních vůči vysokému obsahu solí v půdách (Puccinellia distans, částečně i Lolium perenne) na stanovištích některých společenstev svazu. K mizejícím společenstvům svazu patří v dalším výkladu blíže specifikovaná společenstva s dominantními druhy Coronopus squamatus a Bromus mollis. Jejich zánik je podmíněn téměř úplným zánikem stanovišť, na která byla tato společenstva vázána. Ostatní typy společenstev ustupují nebo se udržují na náhradních stanovištích" v maloplošných fragmentech. Tak např. fragmenty porostů asociace Eragrostio-Polygonetum avicularis nalezneme na drobných písčitých sedimentech při úpatí sloupů elektrického vedení v chodnících, na úzkém pruhu písčitých sedimentů mezi obrubníky chodníků a vozovkami ulic se živičným povrchem. Sagina procumbens vstupuje stále častěji do kvalitativně odlišných druhových kombinací na svěžích, ušlapávaných půdách zastíněných trávníků na veřejných prostranstvích, v parcích i soukromých zahradách. Společenstva s převládajícím druhem Polygonum arenastrum podléhají kvalitativním změnám díky expanzívním u šíření Puccinellia distans, Lolium perenne apod. Při syntaxonomické klasifikaci s poleč ens t ev svazu Polygonion avicularis bylo použito tzv. deduktivní metody (viz KOPECKÝ 1978a, KoPbCKÝ et HEJNÝ 1978, 1980). Společen s tva byla t ypizována v následujících abstraktních jednotkách: Ij Jména v yšších rostlin v iz RoTI-IML L r:.:i c t al. (1976), jména mec horo s tů v iz PILOUS (1948). 222

3 Asoc i ace (as.) ve smyslu platné rlpfinice t éto jednotky, podané ne, botanickém kongresu v Amsterdam u (1935) : T y p s pol ečenstva, který je ch arakterizován v lastními vý zn ačným. i a d ife renciální1ri druhy v porostecj1, kde jsou vedle průvo dn í c h druhů zastoupeny i (lrui1y př'í s lu šnýc h nadřaz e ný c h jednotek (druh.v pfo;lušného sy azu, řádu a thdy). B azální (kme n ové) s~o l eče n stvo (bs. ): Typ R pol ečenstva bez v lastních výz n ačný c h a diferenciáln ích druhů, složený pouze z druhů vyšších syntaxonomickýclt jednotek (svazu, řád u nebo jen t,fídy), z n ichž obvykle jecbn jo dominantou poro s tů; prúvodní druhy př'i s turmji s n ízkou p okryvností a k olísajíeí stálost í. ' Od vozen é s.:io l eče n stvo (os.) : Typ s~)o l eče n s tv a bez vlastních význa čný c h a cli fe ren eiálních druhú, vyznaču jíeí se vysokou dominancí jednoho (výjimeč n ě n ě k o lik a ) z p rúvodníclt (lruhú; druhy vyšších jednotek, zaston!)ené s re l at ivn ě nízkou pokryvností, ur č ují pří s lušno s t f p ) l eče nstva k ur či t ém u svazu, řádu n e ho jen tříd ě ::.t odd. ě l él ní. V předloženém zpracování je v rámci řádu Plantaginetalia majoris Tx. et PRSG. in Tx em. 0BERD. et al prozatím zařazen jen jediný svaz Polygonion avicularis BR.-BL ex AICHINGER 1933 v jeho původním vymezení. Vy č lenění svazu Saginion procumbentis Tx. et 0HBA in GEHU, RICHARD et Tx z rámce svazu Polygonion avicularis zdá se pro naše území nadbytečné. Za nadbytečné lze považovat i ustavení samostatné třídy Polygono-Poetea annuae Riv.-MART = Plantaginetea majoris Tx. et PRSG. in Tx em. 0BERD. et al (platné jméno) = Coronopo-Polygonetea LoHM. 1970, takže třída Plantaginetea majoris Tx. et PRSG. in Tx je ponechána v jejím původním rozsahu, tj. se dvěma řády: Agrostietalia stoloniferae OBERD. in 0BERD. et al a Plantaginetalia majoris Tx. et PRSG. in Tx em. 0BERD. et al Toto stanovisko lze zdůvodnit vysokou stálostí druhů Plantago major a Poa annua v přirozených fytocenózách řádu Agrostietalia stoloniferae na recentních náplavech řek. Emendace řádu Pla,ntaginetalia majoris Tx. et PRsa. in Tx (OBERDORFF.:R e t al. 1967) et al. 1967) pozm3nila jeho původní rozsah vyčleněním samostatného řádu Agrostietalia stolonif erae 0 BERD. in 0BERD. et al z rámce této jednotky. Pro takto emendovaný řád by lo později navrženo jméno Polygono-Poetalia annuae (viz GEHU, RrcFAlW et Tx. 1972), které je však podle kódu fytocenologické nomenklatury n eplatné. Ze svazu Polygonion avicularis BR. -BL ex ArcHINGTuR 1933 byl vyčleněn svaz Saginion procumbentis Tx. et ÚHBA in GEHU, RICHARD et Tx V roce 1975 rozdě lil R1vAs -MARTÍNEZ řád Polygono-Poetalia annuae ( = Plantaginetalia majoris) ve 4 svazy, z nichž svaz Afatrica.rio-Polygonion avic1,laris (Ba. -BL. 1931) R1v. MART je synonymem platného jmé1a Polygonion avicularis BR.-BL ex ArcH em. Rrv. -MART Uvedené rozdrobení" řádu n epovažujeme však za n 0 zb y tně nutné. Ustupující a mizející spole čenstva svazu Polygonion avicularis na periferii jihozápadní části Prahy byla typizována v následujících jednotkách: Bs. Polygonum arenastrum - et A. PYŠEK 1988 [Polygonion avicularis] (GAMS 1927) P. PYŠEK Syn. : Polygonetum avicularis GAMS 1927 em. JEHLÍK in HEJ ~Ý et al. 1979, Lolium pcrenne Polygonum aviculare ass. BR. -BL. 1930, Plantagini-Polygonetum avicularis (K:-;Al'P 1945) PASS _\R GE 1964, Lolio-Polygonetum arenastri (B.a. -BL. 1930) LoHM Poznámka: LoHMEYER (1975) odlišuje jako sam ostatnou jednotku P olygonetmn calcati LoH:M na pís č ito -štěrkovitých, s ilně u šlapávaných půdách. V yč l e n ění t é to jednotky v ranku asociace z b s. Polygonum arena,strum - [Polygonion avicularis] závisí na rúzném poje tí drobných druhů Polygonum calcatum LrNDl\L a P. arenastrum BOJtEAU. Rozlišování ob ::m druhů na námi sledovaném materiálu n evedlo k j ednoznač ným záv ěr ům. Porosty společenstva se vyznačují vysokou stálostí a pokryvností svazového druhu Polygonum arenastrum (V3-5) a relativně vysokou stálostí řádových a třídních druhů Plantago major a Poa annua. Cenologicky a ekologicky úžeji specializované význačné a diferenciální druhy asociací svazu chybějí 223

4 nebo se vyskytnou jen sporadicky ('riz t ab. 1 ). Jelikož je danf typ společen s tva charakterizován pouze svazovými, fadovými a thdními druhy, je ve smyslu deduktivní metody syntaxonomické klasifikace hodnocen jako s pole čenstvo bazální. Od n ě ho jsou odvozo, ány" osbtní, ekologicky úžeji specializované jednotky v ranku asociací, resp. v ranku odvozených společenstev, př-í s lušejících k danému svazu. o 3 2 ;; 1 a b c -----y- Obť. l. Zo naec' v cgelal'n na llť\._\ dlážr l ě nl; tn cl1od n ík u,. ti! il"i Nad TurJ,, -, J1 1,. P"<"i ZP 5 (1D7-!) : bs. Polygo11wn,; re.1 r1.<1lťnm - r j'r)lygmdon avicvlurisj, :? : Ui. L pú/i, f 'l'll dml)flť Tí.lr..\H l!j ;"){I, :{: 0 8. Arternisia 1 "1),lr;ari.s - [Uulio-Urtint lf] STHIJBOSCH a: ( k : aj vozovl;;_,. lj: lilinito-f'.dn-:u ovitý pov1 f' h cl1 od11íku, c: hlini L.\ 1.JWl:t okraje u lif'(' nant zující li <\ ~l "Z <ť.., th\\ n )ll ~) i 1Jf' l 1u. Abh. l. Z onie n111 g d ur VPgd a tion am R a ncl.~ d e:; 11 ielit g pfl <tt-: t l'rtťrt (~ ii;;tl' i g(' <-: d '!' St ni:-;,;,1 l\ad T u rbovou in P rnli a fi ( 1Hí4). - Bg. Polygonu ni rt re 11r1sfr;un - lpol!j!jn 1,;,;;, 11 ;-in1ltt ri.-;]. :?: A -;~. L epidi<'tum rlrobr1e TírvL\R H)5U, :~: Dg. Artenásio vulgu ris -[Onlio -l'rt nt 1/1 ;-'T '.{ I rnosch 1H7G. - a: F ahrbalin d e r ~t nu-;;; 1, h : l<>hm- uwl schlaekeli a ltigt> 01 H rfli.i( lw d ť. > r.:-r'ihipi)!.'" c: lťl11!ll 1<1ll i g ; Bo<lc' n d l';; Rtras:-;p nr undl'". Dru ho vě chudé, tmbtermofilní, relativně xerofilní a nitrofi lní pole če n s tvo yytváří mezernaté až zapojené porosty. Vůd čí <lruh..! I o l e0e n ~ h-a \ ystupuje n a s iln ěji sešlapá\ aných stanoyištích \. prostrátnfrh formách. Ka stano\-ištích ovlivněný c h jen mírným sešlapáváním tvoh ''Y t.oupn vé nž yzphmené rostliny v poměrně hu s tě zapojených porostech (silněji eutrofizonrné púdy při okrajích nezpevněných c hodník ů a cest, pi"i úp;jtí sloupú elektrického o svě tlení, na okrajích záhonů v chodnících apod.). Rel a tfrw~?íiroká ekologická amplituda vůdč ího druhu umožňuje Yývoj poro...;t ú spole{ enstva na pt"1- dách různého původu a rů zný c h fyzikálních i chemických dastností. ~po l c če n s tvo se ''yvíjí jak na výrazně zhutn ě l ých,. iln ě ji nitrifikornných, hlinitých půdá ch cest, <l vorů a dvorků, tak na ži \'in a.mi clnul."' írb hlinito-pís(itých až kamenitých s ubstrátech okrajů cest, c hodník ů a jen mírn ě ~eš l ap ú, rnných s ilni č ních krajnic (srov. obr. 1). Bs. Polygonum arenastrum - [Polygonion aviculari.sj pati'ilo a dosud path n a pražské periferii k nejvíce rozšífoným spo lečenstdun srnzu. Nej\ ě tší po čet lokalit byl s ou s tfoděn v zeměděl s kém osídlení při okraji města, na nezastavě né část i periferie a při vnějším okraji pásma vi lových ót,rrtí z dvacátých a třicátý c h let. Uvnitř staré prům ys lo vé a č i nžovní zásta, by Smíchova a Košíř vystupovalo s mnohem menší frekvencí nad vorech některých závodů,

5 P ouz:o v jednom snín1ku : 8enecio viscosus 2 i, A chille11 nú llefoliurn 2 : ~, Sonchus usp er :Lr, Oalinsoga cilúita 3 :r, Chenopodium nlburn 4:r, JJ1rdicayo lupnlina 4: -, Convolvulus arvens'is 5:, Pole1:.:1 lla unserina 6:, Conyza canadensis 7:. L ok a li ty snímků v tab. 1: l. Okraj noz p ovně1 1 é l 10 chodníku v Pruze-K(šíi íoh, Nad Turbovou, š l vára smíšená s hlínou, ] Okraj elt odníku v l'raze-košíř í c l 1, Na 8rnukýfoe, hlína smíšená s pí i-d~ em a škvárou, :~. Vý jezduvá cesta před zem ě dě l sko u usedlostí v Pra- 7,P- Ř. e poryjfoh, H) Sošla páva11á p locha před v clw dern d o lesoparku Na Cibulce, l'rnlia-košíře, písek s h l ;~ 10u a kamennou drtí, Ukraj h hště ve ~:H iv e uc i, Pialla 5, šk v;\.1 a s míšen á s h lírn u, I O. 8. l!) Pi íjozdová cesta pi"cd bývalou z e mědě l sk o u uscdlm;tí v P. ; ~ zc-bt : ~< vicícl1, : Okra j n ovy Jlá ž d ěn é h o cl 1odníku Na 1\lrázcvce, P ra. htl Hmkhov, U 'n a t:m fiípná se š kvárou, 10.!). 1 ~17:{. na dvorcích a v zahrádkách uvnitř č' in žov ních blokú. V posledních desetiletfch ustoupilo v důs ledku úprav po\rrchu n e zp e vn'ěných chodník ů a cest a asanace staré vesnické a baráčni c ké zástavby n a okraji m ěs t a. Druhové složení zbývajících porostů podléhá namnoze výrazným kvalitativním zm ě nám, vlivem šíření populací Puccinellia distans (zhruba od druhé poloviny padesátých let) na chodnících a při okrajích vozovek, ošetřovaných zimními posypy solí. Vznikající typ neofytocenózy s převládající Puccinellia distans (V:~ - 5 ) lze hodnotit na úrovni odvozeného společenstva se svazovou nebo řádovo u př'íslušností (podrobněji MORA v co v Á-ČECHOV Á 1988). Poznámka: J e likož v rámci ř' ádu Plantoginetalia rnajoris je zařaz e n pouze jediný svaz Polygo11ion avicularis, je lhostejné, pl'isoudíme-li odvozenému s pol ečenst vu s Puccinellia distans ř ádovou n e bo s vazovou pi'islušn ost. 225

6 As. Eragrostio-Polygonetum avicularis O BERD Syn.: ŮBERDORFER (in OnERDORFER et al : 306) degraduje Eragrostio-Polygonetum av'icularis na subasociaci jednotky Polygonetum calcati LoHM I když Eragrostis minor vyst uou. je v Eragrostio-Polygonetum avicularis s re l at i vně nízkým st upněm věrnosti (p řesah uj e do společenstev svazu Panico-Setarion S1ss. in WESTHOF.I<' e t a l incl. Eragrostion Tx. 1950) lze jej považovat za dobrý diferenciální druh a sociace v rámci svazu Polygonion avicularis. V zhledem k n edořešené problematice ohraničení jednotky Polygonetum calcati na našem území, zaehovávám v p ře dlož e n ém zpracování původní vymezení výše jmenované asociace. Termofilní a xerofilní, jen mírně nitrofilní společenstvo, jehož řídké a mezernaté porosty jsou tvořeny prostrátními nebo ± vzpřímenými rostlinami a skupinami rostlin v závislosti na intenzitě sešlapávání lokalit. Specifické stanovištní podmínky (plné oslunění lokalit, výrazné kolísání teploty povrchu silně prosychajícího, dokonale drenovaného písčitého až škvárovitého půdního substrátu s relativně nízkou zásobou živin) jsou indikovány konstantní a většinou dominantní účastí Eragrostis minor v porostech za současného poklesu pokryvnosti i stálosti svazových a řádových druhů (Polygonum arenastrum, Poa annua, Plantago major). Obvyklým stanovištěm společenstva na bývalé pražské periferii byly mělké, písčité sedimenty při okrajích a v mezerách rozvolněné dlažby chodníků, méně často silněji sešlapávané, škvárovité půdy nezpevněných cest v řídce zastavěné okrajové části města. Obr. 2. Rozšíření Eragrostio-Polygonetum avicularis n a bývalé periferii jihozápadní části Prahy. Sestaveno podle floristických a fytocenologických záznamů z Jet a pod1e fytocenologického průzkumu z let Abb. 2. Verbreitung des Eragrostio-Polygonetum m:icularis a n den fruheren sii.dwest]ichen Sta.dtperipherie von Praha nach floristischen und phy tozonologischen Beobachtungen in den Jahron und nach phytozonologischen U ntersuchungen in den J ahren

7 Tab. 2. As. Erayrostio-Polygonetum avicularis Č í slo snímku Plocha snímku, m 2 Pokryvnost, % P o čet druhů l Význačné a dif. druhy as. Eragrostis minor Digitaria ischaemum (l ok. dif.) Druhy sv. Polygonion avicularis a ř. Plantaginetalia majoris Polygonum arenastrum Poa annua Plantago major Lepidium ruderale Chamomilla suaveolens 4 I jv. I 2 2 I I l ljv. l l Ostatní druhy Conyza canadensis Taraxacum oj ficinale Sonchus oleraceus Cerastium vulgatum Galinsoga parvif Zora Lolium perenne Puccinellia distans A rtemisia vulgaris Chenopodium album var. microphyllum Diplotazis muralis Setaria viridis Sisymbrium off icinale Tripleurospermum inodorvm r r r jv. r jv. jv. r I 2 r o J' r r Pouze v jednom snímku: S eneáo viscosus 1 :r, Polygonum persicaria 1 :r, Setaria verticillata l: 0, Hordeum murinum 2:, Sagina procumbens 3:, Plantago lanceolata 3:r, Digitaria sanguinalis 4: 1, Senecio vulgaris 5 :r, Chenopodium glaucum 8 :r, Poa compressa 9 :. Lokality snímků v tab. 2: Mezikolejový prostor u staré budovy nádraží Praha-Smíchov, škvára s pískem a štěrkem, Okraj dlážděného chodníku v Praze-Vyšehrad, Čiklova ul písek, Okraj dlážděného chodníku ulice V Roháčích, Praha-Jinonice, písek, Písčitý okraj dlážděného chodníku ul. Na Václavce, Praha-Smíchov, Rozvolněná dlažba chodníku v ul. Na Václavce, Praha-Smíchov, Písčitý sediment při okraji dlážděného chodníku v Liebknechtově ul., Praha-Jinonice, Dlážděný chodník ve staré domkářské zástavbě, Praha-Zlíchov, Písčitý sedim ent na okraji chodníku v Nádražní ul., Praha-Smíchov, Škváro-písčitý okraj nezpevněného chodníku Plzeúské ul. v Praze-Motole, Eragrostio-Polygonetum avicularis bylo nejhojněji rozšířeno v pásmu vilových čtvrtí z dvacátých a třicátých let při vnějším obvodu Smíchova a Jinonic (viz tab. 2, obr. 2) s výjimkou vilové ~zástavby na severním svahu Motolského údolí v Košířích. Značný počet lokalit byl soustředěn na plně 227

8 osluněných stanovištích okrajů dlážděných chodníků ve dříve málo frekventovaných ulicích v okolí Smíchovského nádraží, v pravděpodobné souvislosti s antropochorním rozšiřováním diaspor Eragrostis minor z prostoru nádraží. Menší po če t lokalit byl zaznamenán ve staré domkář ské zástavbě na Zlíchově. Vzácně a pouze na pln ě osluněných a k jihu exponovaných stanovištích se společenstvo vyskytlo uvnitř staré č inžovní zástavby (Čiklova ulice v Praze-Vyšehradě). Chybělo ve vesnicích zemědělského zázemí Prahy. V průběhu posledních dvaceti let výrazně ustoupilo. K hlavním příčinám ústupu společenstva patří povrchové úpravy dlážděných chodníků živičným potahem. Zdá se též, že tolerance spo lečenstva vůči zvyšujícímu se obsahu solí v hlinito - písčitých sedimentech při okrajích c hodníků a ulic, ošetřovaných zimními posypy solí, je omezená. Populace Eragrostis minor, hojněji rozšířené na počátku šedesátých let na Výtoni a na část i podolského nábřeží (okraje dlážděných chodnikú za Vyšehradským tunelem směrem k Podolí), byly v sedmdesátých letech nahrazeny populacemi Piiccinellia distans. As. Poo-Coronopetum squaniati (OBERD. I H57) GuTT Syn.: Lolio-Plnntriginp,tum coronopctosiun ()BEJW. [!)57, Comno7w-f>olygonct11m a,viculurú:.: 0BB1W, 1!)71, Coronopo-Mutrican:ctum corunopetosu111 NLRS. l!)li!). Obr. 3. R ozšíhmí Sugirw-Bryeturn ((rgentei ( č e rné bod y) a Poo-Coronopetum squrťlnuti (prázdný kroužek) n u. b ývalé periferii jihozápadní Prahy. Sestaveno p odl) Horist ick.}-c ft a fytoecllologiekých záznamů z le t :~ a podle fyloecnulog ick élio prúzkumu z let UJ74 - l\)70. Abb. 3. VerbreiLung des Sagino-Hryetum nrgentei (schwarze Punkte ) und <Les l-'oo -Coro11opetum squamati (leere Ringe) an den friiheren siidwcstlichcn Stadtperirheric von Praha nach floristischen und phylozonologischen B eobachtungen in den.tahren :{ und nach phytozonologischen ljntersuchungen in den J a hren

9 Tab. 3. As. Poo-Coronopetum sqtwmati Č í s lo snímku P locha snímku, m 2 Pokryvnost, % Po če t druhů (j , Význa čný druh a s. Coronopus squamatus 4 Druhy sv. Polygonion avicularis a ř. Plantaginetalia majoris Polygonum arenastrum Poa annua Plantago major Chamomilla sucweolens :~ 1 ] Ostatní druhy Capsella bursa-pastoris Chenopodium glaucum Anthemis cotula Chenopodium album Taraxacum officinale 'Priple'urospermum inodorum o o I ' o r r Lokality snímků v tab. 3: 1. Praha-5, Ře poryj e, vozová cesta u stájí stát. statku, svě ží, ulehlá sprašová půda, Povrch cesty u teletníku stát. statku v Praze-Jinonicích, ulehlá hlinitá půda ovlivněna vytékající mo č ůvkou, Při jihozápadním obvodu Prahy jen vzácně zastoupené termofilní a silně nitrofilní společenstvo svěžích až vysychavých, sešlapáváním zhutnělých, hlinito-jílovitých půd. Význačný druh asociace, Coronopus squamatus, je většinou dominantní nebo subdominantní složkou porostů, které jsou tvořeny prostrátními formami terofyt. Výrazná nitrofilie společenstva se projevuje byť sporadickým, avšak relativně stálým výskytem silně nitrofilních druhů z okruhu společenstev svazu Ohenopodion glauci (Ohenopodiitm glaucum, Atriplex triangularis), jejichž vitalita a pokryvnost je však výrazně omezována silným sešlapáváním stanovišť. Poo-Coronopetum squamati bylo na bývalé pražské periferii omezeno pouze na okrajové zemědělské osídlení, především v oblasti sprašových půd. Ojedinělé lokality společenstva byly zaznamenány ještě v sedmdesátých letech (obr. 3) na vozových cestách u stájí statků v Jinonicích a v Řeporyjích na zhutnělých, "'hlinitých půdách, periodicky ovlivňovaných vytékající mo čův kou. Poznámka: Starší údaje o roz š íře ní asociace v Čec hách chyb ě jí. T eprve v p osledních d eseti le tech je Poo-Coronopetum squamati uváděno z v esnic při východním úpatí Doupovských vrc hů (HUSÁKOVÁ 1978), z Českého krasu (PYŠEK P. 1979), z n ejteplejších oblastí západních Č ech (PYŠEK A. 1981), z Kolínska a z Poděbradska (P YŠEKP. e trydlo 1984).Je známo i z n ěkte rý ch v esnic pí'i v ý chodním obvodu Prahy (Dolní Po č e rnic e, UhHněves ). Mizí v livem úprav n g zp e vněn ého povrchu vozových cest a vli vem změ n organizace živo č i šn é výroby. 229

10 As. Sagino-Bryetum argentei DIEMONT, SissINGH et WESTHOFF 1940 Syn.: Bryo-Saginetum H ú LB USCH 1973 p.p. Ekologicky úzce specializované společenstvo v ranku asociace s vlastními význačnými a diferenciálními druhy, zastoupenými s vysokou stálostí a pokryvností pí-i výrazném poklesu pokryvnosti svazových a řádových druhů. Vyšší rostliny vystupují v porostech spo l ečenstva ve výr azně prostrátních formách, často se sníženou vitalitou. Charakteristická je účast n ěkterých mechorostů (tab. 4), z nichž Bryum argenteum může tvořit i dominantní složku porostli. Sagino-Bryetumargentei osidlovalo na bývalé pražské periiferii jemnozrnné, hlinito-písčité až písčité, mírně humózní, dusíkem obohacené půdy v mezerách mezi kostkami dlažby chodníků a vedlejších ulic, vždy na svěžích až mírně vlhkých stanovištích, zastíněných okolními domy. Bylo typické pro úzké uličky staré baráčnické zástavby v Radlicích a v Košířích (ul. Pod Buďánkou, Musílkova aj.). V relativně rozsáhlých porostech zarůstalo spáry mezi dlažbou ulic a dvorků nízké činžovní zástavby ve starých Košíi'ích (ul. Starokošffská, ul. Pod radnicí, Vrchlického, nádvoř'í biografu U Pražských" aj.) a dlažbu některých uliček v bývalé dělnické kolonii U Waltrov- Obr. 4. Roz š íření b8. Digitaria ischaemum-sanguinalis - [Panico-S ctarion/polygon io n av?:cnlarú l ( če rné body) a b s. Bromus mollis - [Bromo -Hordeion murini/jjolygonion avicularis] (prázdné kroužky) na periferii jihozápadní části Prahy podle záznamů z le t l 9G:l a fy t.oceno- 1og1cké ho průzkumu z let Abb. 4. Verbreitung der Bg. Digitaria ischaemum-sanguinalis [Panico-Setarion/Polygonion avicularis] (schwarze Punkte) und der Bg. Bromus mollis - [Bromo-Hordeion murini/polygonion av1 cularis] (leere Ringe) a n den friiheren siidwestlichen P eripherie von Praha nach den Beobaf:htungen in den Jahren und nach phytozonologischen Untersuchungen in den Jahren

11 --~----- Tab. 4. As. Sa.gú-;o -Bryetum argentei Čís l o snímku l Plocl1a snímku, m J>okryvncst, ~;, J>očet druh ů ll 7 Y ýzna čn ó a d if. druhy a:;. 8 ngin11 procumbens Hryurn argenteum (dif.) JJu rbvla unguiculata (dif.) (l) 1 Druhy sv. Polygonion avicularis a!. Plantaginetalia majoris Poa annua Plantago major subsp. - 2 intermcdia Chamomilla suaveolfns o Pla.ntngo major s. I. Polygonurn arcnastrum L epi"dium ruclerale jv. Os : at n í druhy Tarn:.i:acum ofjicinale jv. r,jv. ro Cupsclln bu rrn -pastori s o o ( 'erntodon p urpun.us Conyza cana"dens is ť o r o Pouze v jednom snímku: Betula, alba (jv.) I :r, Galinsoga ciliata (v 0 ) l :r, Ballota nigra (jv.) 1 :r, Uerasl1:um vulgatum 2:r, Lapsana communis (jv.) 2:r, Senecio vulgaris (jv.) r, Bryurn sp. 4:1, Potentilfo reptans 5:, M archantia polymorpha 5: 1. Lokalit.y snímkt"t v tab. 4: l. Stará dlažba chodníku u li čky Pod Buďánko u v Praze-Košíl'ích, ba- 1 Mnická zástavba, v lhko, stín, D lažba chodníku v ul. U lesíka, Praha-Košíí-e, v ilová čtvrť., polostín, Rozvolněná dlažba chodníku v u l. Souběžná, Praha Jinonice, zástavba starých rod. domků, polostín, Staťá dlažba ul. Pod radnicí v e starých K oš ířích, stín, v lhko, D l ážděný chodník pi'ed chalupou v dolní části obce Zadní Kopanina u Radotína, Praha 5, polostín, v lhko, ky" v Jinonicích. Řid če ji se vyskytlo v zástavbě nízkých rodinných domků v Jinonicích (ul. V Rohá č ích) a na dlážděných dvorcích starších vilových č tvrt í na severním svahu Motolského údolí (V Cibulkách) v Košířích (obr. 3). - S postupující asanací staré zástavby porosty asociace ustupují a mizejí. Os. Poa pratensis -[Polygonion avicularis] KOPECKÝ 1978 Syn.: Poetum pratensis-compressae BoRNKAMM 1974 p.p. Meze maté až ± zapojené porosty s dominantní Poa pratensis (tab. 5). Ve vztahu k společenstvům svazu Polygonion avicularis má Poa pratensis diagnostickou hodnotu průvodního druhu. Popisované společenstvo je proto hodnoceno jako společenstvo odvozené. Z ostatních průvodních druhů bývá "j'., 231

12 Tab. 5. Os. Poa pratensis - [ Polygonion <W'icu laris] Číslo snímku Plocha snímku, m Pokryvnost, % Po čet druhů Vůd č í prúvodní druh spol e č e nstva Poa pratensis subsp. pratensis Druhy sv. Polygonion avicularia a ř. Planta.ginetalia majoris Plantago major 1 1 Poa annua Polygonum arenastrmn 1 Chamomilla suaveolens Ostatní druhy Capsella bursa-pastoris 1 Lolium perenne Taraxacum ofjicinale 1 Achillea m illefolium 1 Convolvulus arvensis Dactylis glomerata " o Poa pratensis subsp. angustif olia Plantago lanceolata Trijolium repens Pouze v jednom snímku: Oardaria draba l:, Crep'is sp. 2:r, S isymbrium officinale 2 :r, P oten ti lla reptans 3:, Potentilla anserina 4:, Oonyza canaden8is 4 :r, Tripleurosp ermum inodon un 5:. Lokality snímk ů v tab. 5 : 1. Okraj vozové cesty n ad Pruk opsk ý m údolím v Praze Butoviuíclt, půda hlinitá s přím ěs í sk eletu, ulehlá, polostín, J Okraj p ěš iny na travna tém svahu u školy Nad Turbovou v Praz e- K o šíří c h, Stře dní pruh v ozové cesty na okraji obce J_,ochkov, Praha 5, Krajnice silnice u Lochkova, Praha 5, ulehlá hlína smíšená se škvárou, Krajnice s ilnice Ře poryj e- Ořech v Praze 5, hlína smíšená se škvárou, sešlapávané stanovi ště na okra ji obce, lokálně typická zvýšená pokryvnost Lolium p erenne. Svazové a řádové druhy jsou zastoupeny s vysokou stálostí, avšak s nízkou pokryvností. Spole čenstvo se vyvíjí na částečně sešlapávaných, hlinitých půdách okr ajů vozových cest, na písčito-hlinitých až hlinito-škvárovitých půdách silni č ních krajnic, kde tvoří zpravidla jen několik desítek centimetrů široké, avšak fyziognomicky nápadné lemové" porosty. Poa pratensis subsp. pratensis vytváří pod vlivem sešlapávání nebo pojíždění vozidel ± zakrslé formy s omezenou generativní reprodukcí. Rostliny se vyzna č ují krátkými, k povrchu půdy částečně přilehajícími, kápo v itě zakon čenými listy s náznakem šedozeleného zabarvení. Eutrofizované půdy stanovišť společenstva vykazují poměrně vysoký obsah živin (podrobněji viz KoPECKÝ 1978 b : ). 232

13 ,Jsou svěží až vysychavé, vesměs dobře drenované. Na silničních krajnicích jsou tvořeny jen mělkou vrstvou hlíny, prachu, jemného písku a rozdrcené škváry, která vzniká shrnováním a splachováním těchto materiálů k okrajům vozovky. Spole č en stvo bylo roz šířeno při okrajích nezpev něných cest a na krajnicích silnic při v něj ším obvodu pražské periferie a v zeměděl ském zázemí měst a. Příčiny sou č asného ústupu společenstv a lze shrnout v následujících bodech: 1. Postupný zánik vozových cest. 2. Změna údržby okrajů silnic, dříve prováděná ru čním shrnováním sedimentů nahromaděných na okrajích vozovky směrem ke krajnici. 3. Změna chemických vlastností půd na krajnicích silnic udržovaných zimními posypy solí. Na zasolených" půdách krajnic se výrazněji prosazují druhy Lolium perenne a Agropyron repens. Vývoj vegetace na obvyklých stanovištích společenstva vede k porostům os. Agropyron repens - [Polygonion avicularis] ULLMANN et HEINDL K ustupujícím a mizejícím společenstvům okrajů cest, ulic a silnic na bývalé pražské periferii lze zahrnout některé další typy fytocenóz, zaujímající hraniční" postavení mezi svazem Polygonion avicularis (resp. řádem Plantaginetalia majoris) a jinými vyššími jednotkami fytocenologického systému. Tato společenstva se vyznačují vysokou pokryvností a stálostí druhů přísluš ných svazů, k nimž náležejí, a postrádají vlastní význačné a diferenciální druhy. Jejich mezisvazové postavení" je podmíněno ekologicky. Na rozdíl : '.. ; :..:... ~.~:,:. <> :~ c.::i4"o~ 6;a d -~ <> 'Q.c..:o ;; <1 o ~ 0 D D o: ~. 4.A. i::::::i. ~ 9<::::,~L><>L::>LJ...().;;:)o o o u,č> <.) LJ O aó.<> c.> ~ <:> "'.I,a,, b,c d 0 I l I I I l L--~--~ ~---L----~ Obr. 5. Zonace vegetace na málo frek ventovaném nevyd l ážděném ch odník u p odél P l zeňské sil nice v Praze-Motole (1976). - 1: bs. Digitaria ischaemum-sangwinaz,is - [Panico-Setarion/Polygo nion aviculoris], 2: bs. Setaria verticillata - [Panico-Setnrion], :1: os. Agropyronrepens - [Convolvulo-Chenopodiea,]. - a: okraj vozovky, b: chodník (škvára na štěrkovém podloží), c: nahrnutý písek s hlínou ph vně j ším okraji ch odníku, d: n avážka hlíny. Abb. 5. Zonierung der Vegetation am schwach betrctenen Gehstoige lángs der P lzctrnká-strasse in Praha-Motol (1975). - 1: Bg. Dig1:tariaischaemum-sanguinulis - [Panico-Setc.irion/Polygonion avicularis], ~: Bg. Sctaria verticillnta - [Panico-Setarion], 3: Dg. Agropyron repens - [Convolvulo -Chenopodieu]. - a: F a h rbahn d er Strasc;;e, b: schlackelmlt ige Oberflaclie des Geh steiges, c: sanrlhaltiger Bode11 am Rande des Gehsteigos, d : Erd aufschuttung on t la ng der Strasse. 233

14 234 Tab. 6. B s. Bromus mollis [ Bromo-H ordeion murfrii/ Polygon-ion avicularis] -- ~ Číslo snímku l 2 '.l 4 Plocha snímku, m IO 1G Pokryvnost. % Počet druh ů ff; Vůdčí svazový druh spol * Bromus mollis 4 4 fj 4 Druhy sv. * Hronw -Hordeion murim: a ostatních jednotek Í'. Sisymbrietalia Gonyza canadensú:; ljv. jv. Bromus tectorurn I 2 Gardaria.draba Si'symbrium off1"cinale Sisymbrium loeselii I- Drnhy ti'. Ghenopoúictea/Secalinetea Gapsella bursa-pastoris Atriplex patula r Ghenopodium album.iv. jv. Senecio vulgaris jv. Sonchus oleraceus Druhy jednotek sv. Polygonion avicularis a Ž'. Plantagúietnlia majoris Polygonum arenastrum 1 I l Plantago major Poa annua Lepidium ruderale Eragrostis minor O statní druhy Artemisia vulguri«1 jv. ljv. ljv. Taraxacum oj Jicinale.iv. - jv. - - Gera.stium vulgalum f- Gonvolvulus arvensis - Lolium perenne I l Tripleurospermum 'inodorum -- Agropyron repen.'1 l M edicago lupu lina L -1- Poa compressa l - 2 Pouze v jednom snímku: Sonchus asper 2:, M elandrium album 2: r, Aniaranthus retro/ lextts 2: r, Daucus carota 3:, Girsium arven8e 4: jv, Linaria vulgaris 4:, Poa praten.8is subsp. angustifolia 4:1, Lamium album 4:r.

15 od fytocenóz jednoznačně příslušejících do svazu Polygonion avicularis osidlují s tanoviště, která jsou jen částečně ovlivněná mírným sešlapáváním. Půdní substrát není výrazně zhutnělý. Selektivní vliv mechanického poškozování nadzemních orgánů rostlin není tak silný, aby eliminoval nebo pods tatně omezoval stálost a pokryvnost druhú jiných fytocenologických jednotek ( sva zů) v analyzovaných porostech. - Uvádím následující typy: Bs. Brornus rnollis - CZYŇSKI 1975 [Brorno-Hordeion rnurini/polygonion avicularis] KEP Subtermofilní a xerofilní pionýrské s pol ečenstvo s převládajícím Bromus mollis, jemuž je přisuzován a diagnostická hodnota význačného druhu svazu Brorno-Hordeion rnurini HEJNÝ 1978 ( řád Sisymbrietalia). Vysoká pokryvnost druhů tohoto svazu a vysoká stálost druhů svazu Polygonion avicularis a řádu Plantaginetalia majoris ur č uje hrani čn í postavení" takto typizovaných porostů mezi oběma jmenovanými jednotkami (tab. 6). S m ě r dalšího spontánního vývoje s polečenstva nazna č uje vysoká stálost druhu Artemisia vulgaris v porostech. Vývoj populací tohoto druhu je však omezován ob časným sešlapáváním a mechanickým poškozováním poro s tů, které jsou na daném stanovišti schopny opakované reprodukce bez podstatných změn druhového složení. Srovnatelné s pole če nstvo bylo poprvé popsáno z polských měst (KEP CZYNSKI 1975). Na periferii jihozápadní čás ti Prahy z arůstalo navážky štěrku smíseného s jílovitou zeminou (hlušinou), obvykle na nezpevn ěném, občasným sešlapáváním mírn ě zhutnělém povrchu nedostav ěný c h chodníků a okrajů silnic při vnějším obvodu pásma vilových čtv rtí z dvacátých a třicá tých let (obr. 4). R ozbory mechanického a chemického složení půd (viz KEPCZYNSKI 1975) dokládají oligotrofní charakter tě chto stanovi šť. Díky dokonalé drenáži štěrkového podloží svrchní vrstvy půdy s ilněji prosychají. Fyziognomicky nápadné, řídké porosty s polečen stva o celkové pokryvnosti kolísající mezi 60 až 80 % dnes na jz. okraji Prahy pravděpodobně vymizely, díky zm ě něné stavební technologii chodníků a vedlejších ulic. Bs. Digitaria ischaemurn-sanguinalis - [Panico-Setarion/ Polygon ion avicularis] (PYŠEK 1981) GoDDE 1986 nom. nov. Syn.: D igitariri ischaemum - [Polygon'ion avicularis]-ges. GóDDE 1986 D. sanguinalis - [Polygo11 ion avicularúi]-ges. GóDDE Jednotku lze označ it za ruderální n1riantu" j0dnotky J->anicum ischaemum-ass. T x. et PRSO. in T x p.p. = Dig-itarietum ischaemi ÚBERD. et a l. l 983 nom. nov., avšak také za ruderá lní varian t u " jednotky Panico sanguinalis-eragrostietum mú1oris Tx. ex RocHow Xerofilní a termofilní ruderální společenstvo, zaujímající hrani čn í postavení mezi svazy Panico-Setarion S1ss. in WESTHOFF et al (Digitaria ischaemurn, D. sanguinalis, S etaria viridis, S. verticillata) a Polygonion avi- L okality sní mků v tab. 6: 1..Málo frekventovaný chotlník v ul. Na Stárce, Praha-Košíř-e, štěrk smíšený s jílem, :JO Okraj ulice Na Farkán ě, Praha-Smíchov, navážka jílnaté zeminy s pískem a štěrkem, L Okraj cesty u hř'bitova Na Kotláfoe v Praze-Motole, štěrk smíšený s jílem, L O kraj provizorního parkoviště v Liebk n ec htově ulice v Praze-Jinonicíc h (u Waltrovky), ště rk s míšený s jíle m a zbytky stavebního materiálu,

16 Tab. 7. Bs. Digitaria ischaemum-sanguinalis - [Panico-8eta,rion/Polygvnion avicularis] Č í s lo snímku I Plocha snímku, m Pokryvnost, % "\ ůdčí svazové druhy spo l ečenstva * Digitaria ischaemum * Digitaria sanguinalis 4 *Druhy sv. Panico-Setarion Setaria verticillata I Setaria viridis I 2 I Panicum miliaceu,m Druhy sv. Polygonion avicularis a ř. Plantaginetalia majoris Polygonum arenastrum Eragrostis minor I l Plantago major I Poa annua I Lepidium ruderale ljv. jv. Ohamomilla suaveolens Ostatní druhy Oonvolvulus arvensis Taraxacum off icinale r jv. Tripleurospermum inodorum jv. jv. Agropyron repens I I Ohenopodium album r Conyza canadensis lo Lolium perenne Galinsoga parvijlora o o Pouze v jednom snímku: S enecio vulgaris l :r, Lctmium album (jv.) l:r, Chenopodium glaucum 2:, Puccinellia distans 2:, Sonchus oleraceus 2:r, Sisymbrium officinale 2 :r, Senecio viscosus :3:, Oapsella bursa-pastoris 3:. Lokality snímků v tab. 7: 1. Škvárový povrch málo užívaného chodníku podél Plzeúské silnice v Praze - Košíří c h, Na Kotlářc e, Škvárový p ovrch m álo užívaného chodníku podél Plzeň ské silnice v Praze-Motole, nedaleko benzínového ěe rpadla, I. 9. l Okraj nástupiště Smíchovského nádraží, písek smíšený se škvárou, I Škvárový povrch chodn íku podél Zbraslavské ulice v Praze-Smíchově, IS cularis (Polygonum arenastrum, Eragrostis minor druhy řádu Plantaginetalia majoris). Na mírně sešlapávaných stanovištích vzrůstá stálost některých druhů jednotek řádu Sisymbrietalia (Chenopodium album var. microphyllum, Conyza canadensis ). Společenstvo vykazuje re]ativně blízké vztahy k asociaci Eragrostio-Polygonetum avicularis, vystupující na podobných, 236

17 avšak silněji sešlapávaných stanovištích. Vzájemný poměr zastoupeni druhú Digitaria ischaemitm a D. sanguinalis je na sledovaných stanovištích jihozápadní části Prahy závislý především na prezenci diaspor obou jmenovaných druhú na určitý ch lokalitách, nikoliv na rozdílnosti ekologických parametrů sledovaných sta novi š ť. Společenstvo osidluje škvárovité až škváro-písčité půdy v okrajových částech nástupi šť některýc h že lezničních nádraží, převážně v teplých až mírně teplých oblastech planárního a kolinního stupně (cf. PYŠEK 1981) a je někte rými autory zahrnováno do š ířeji pojaté asociace Eragrostio-Polygonetum avicularis (cf. JEHLÍK 1986 : 57). Na bývalé pražské periferii zarústalo málo používané, n e vydlážděné chodníky, jejichž povrch byl provizorn ě upraven násypem škváry na štěrkovém podloží (chodníky podél výpadové plzeň ské silnice v Motole, č ást c hodníků podél Zbraslavské ulice na smíchovské s tr a n ě vltavského nábřeží, viz obr. 4). Půdní substrát zústával ± n akypře ný, bez výrazného zhutn ěni povrchové vrstvy. Druhové složení vznikajících porostů bylo s iln ě ji ov livn ě no rypochorním rozšiřováním diaspor rostlin se škvárou, dováženou z pražských nádraží. S ústupem parní trakce v že lezn i č ní doprav ě a se.změn ěnou technologií povrchové úpravy chodníkú sp ole če nstvo prakticky vymizelo. ~ OUHRN l-4p o l AČP 11 Rh n RVaz u Pofyqom:on ovicularis a Rl)O l eče n s hr (l zaujímající h ra ni ční r >OR tavení" nwzi svazem. Polyao11ion rwfr 1;laris a jinýn.i vyššími jednotkami fyt.ocrnologického systém.\l b y la k lusitikována :s ponžitím tz,-. deduktivní mn t o d ~-. (( u Rt upující1r a rni z<>j íeírn R;1ol c č0ns t vúm Rvazu na b ý va lé pražsk1; p<'l'i feri i puti"í tyto jednotky: B s. Polygmwrn 111 e1111strwn -- I. I'olygrmion m;iculqri8]: Drí \T zna(:nój i rozší! 01 1ý typ H po l l'ěens t va, vyznaě ujfri ího se \" ~ solrn u dorn.irntjl!'í ::;, azovúho d mlm Polygon um r1:re 11(t.<1trwn na sdlapávan ýcli púc láeh okrajú cest, l'hodníkú, ulie a s il nic. Ustupuje ' Ji, c rn zrnčněnf> teelrnolog ic v,\ Htad.>y n údr :~ by cliodníkú :1 '- ozon'k. A8. Rragrostio-Polygo11rturn 01:/r'l'lriris: J)l h 0 ve "'!1ár1icli dlažby a na!líst itý<'li scdi111.m1t oeh pi"i ukra.jkh J r>.c'. n!~ fj'ť kventovaný c h cllodníkú \ o v ilových (,h-rtícl1. Ust.Ll!)ltj <' v li vpm zrnč 11 č nó tcl'l 1- nologie.úprnvy pon clrn cliodníkú ž i, i ~ ným pofr1 li om. AR. f oo-coro11opetvm 8q1A.rmu;ti: Vzárnč l ta 8ih-.C::' n ~ trifi.kovan ýc h p ů d ác h povn:hu nezpovn č ný ch cest 11 stájí,. býnllérn zou. ě<lt;; ' ~ ém zázern í Prnhy. Vymizelo s likvidací vozo, ýf'h ce:st a s elimin:wí život:-i; 11é, - ~-rob,\ na p crifrrii m b;uc. As. 8ogú1a- ffryrtwn orgentei : Ve sp á rách dlažby zast. ínčnýc li cliodníkú, d nlrk ú a u lic >;tar ť h adtč J1 i dd <.1 t- in 7.o.-r1í zá:-;tavh y.... \Jizí :-; nsan<'í starých 11'. (~ :st;:;kýe li čhrtí. Os. P ou ;:rut '!!8Úi - ípolyao11ion odculuris J: Okrajeyozových cfls j akrajnil!c' Riluic.:.\lizí s lik\'1 - dneí \ ozov.' ( l 1 ro-;t ri s lllt'nící :-;o technologií údržb y s iluic. 13s. Brorm.t.<1 mollis - [IJl'Omo -Hordei011 mun' 11i/ l:'olygom:on aviculoris I: Štč rk smísený s h línou nu povrdrn pro\ izorníc:li e lw d níkú,. ť \ ilových Čt\-r t íe!t. l'-ipolpčon. t. \ o vymizelo náskdkem zmó něné. technolog ie :-;(u, b,\ a úpr:1., y j)o\'l'chtt cl10dníkii. Bs. Digitnrirt isclwemurn-8u11r;11inali8 - l'f'miicu-setw ion /P olygo11in n aviculurisl : Dfí, e na škv:í, ro\ érn povrch u málo frekyentovaných (provizorních) r li oclníků na okraji n1osta. Vy1r.izC' lo so z n těno u t0chnolog if' po\tcl1od i'1pnt\'.\' dt0dníkt'.'i. Z USAMME NFASSUNG Dic im Unkrsur:l1u ngsgcbil't in cl0n J ahron 195G bis l979 for-; tgest.ollton P olygonion rwicularis Gcscllsch aftcn wurdcn unter Anwendung rle r: sog. d cduktiven Metlw clo der Hyntaxonomisch cn Klass.ifizierung bcnrbeit.ot.. Im S inne dieser Me t hode (s. KOPECKÝ 1978 a, K C PECKÝ et FIEJN Ý 1980) w urden ;; ie in n ac hfol gi~nclen abstrakteu Grunde inheiten typis ie rt: - A ssoz iat i on (As.) : Ein Gesellschaftstyp mit e igenen Ken:ri- und T rennartcn, der nebrn d en Begleitorn die Kon.n- und Trennarten e n tsprcch ender h o hercr Syntaxa (Vorbands-, OrdnungRund K iass<>narten) entl1 ii.lt. - (TsC' heehische Abkiirzung: as. ) 237

18 - Basalgesellsc h a ft (Bg.) : Ein Gesellschaftstyp ohne eigene K enn- und Trennarten ; die Bestande sind nur aus Arten der entsprechenden haheren Syntaxa (Verbands-, Ordnungsoder nur Klassenarten) und Begleitern (diese mit niedrigem Deckungswert und schwankender Stetigkeit) zusammengesetzt. Eine der Verbands-, Ordnungs- oder nur Klasiienarten kommt gewahnlich mit hoher Dominanz vor (Leitart der Gesellschaft ). - (Tschechische Abkúrzung: bs.). - D e rivatge s e llschaft (Dg.): Ein Gesellschaftstyp ohne eigene K enn- und Trennarten ; die Bestande sind durch die hohe Dominanz einer (selt,ener einiger) der Begleitarten (Leitart der Gesellschaft) bei stetem Vorkornmen der entsprechenden Verbands-, Ordnungs- oder nur Klassen arten (diese mit niedrigem D eckungswert) gekennzeichnet. - (Tschechische Abkiirzung: os.) Bg. Polygonum arenastrum - [Polygonion avicularis]: Die nur aus Verbands-, Ordnungs- und Klassenarten (neben den schwach beigemischten Begleitern) zusammengeset.zten Bestande gehorten frúher zu den haufi.gst en Polygonion avicularis-gemeinschaften der siidwestlichen Stadtperipherie. As. Eragrostio-Polygonetum avicularis: Stark zuriickgchende, friiher besonders in sanclhaltigen Pflasterliicken der voll besonnten Gehsteige in Villenvierteln vorkommende Gesellschaft. As. Poo-Coronopetum squamati: Seltene, stark nitrophile, im Verschwinden begriffene Ge sellschaft der darfllichen Fahrwege in dem friiheren landwirtschaftlichen Hi:qterlande der Stadt. As. Sagino-Bryetum ci,rgentei: lm Zuriicktreten begriffene Trittgesellschaft der gepflasterten, beschatteten und ± feuchten Gehsteige und Gassen innerhalb der alten, aus dem vorigen Jahr- hundert stammenden Stadtrandviertel. Dg. Poa pratensis - [Polygon ion avicularis]: Friiher auf nahrstoffreichen Baden der Weg- und Strassenrander im landwirtschaftlichen Hinterlande der St.adt. lm Bezug zu d en Polygonion avicularis-gesellschaften wird die leitende Art Poa pratensis als Begleitart eingeschatzt; die Gesellschaft wird deshalb fiir eine Derivatgesellschaft gehalten. Bg. Bromus mollis - [Bromo-Hordeion murini/polygonion avicularis]: Friiher auf nahrstoffarmen, kieshaltigen, nur schwach betretenen Lehmbaden der Gehsteige in Vil1envierteln. Bg. Digitaria ischaemum-sanguinalis - [Panico-Setarion/ Polygonion avicularis]: Friiher auf schlackehaltigen Baden der nur schwach betretenen Gehsteige am ausseren Rande der Sta.dtperipherie. LITERATURA ČuLÍKOVÁ V. (1986): Rekonstrukce synantropní vegetace středověkého Mostu na základě makrozbytků z antropogenních uloženin. - Ms. [Kand. <lis. práce; depon. in: Knih. BÚ ČSAV, Prů honice.] ELIÁŠ E. (1977): Jarné efemerné ruderálne spoločenstvá Trnavy. - Biológia, Bratislava, 32: GEHU J. M., RICHARD J. L. et TUXEN R. (1972): Compte-rendu de l'excursion de l'association internationale de phytosociologie dans le Jura en Docum. Phytosoc., Lille, 2: GonDE M. (1986): Vergleichende Untersuchung der Ruderalvegetation dergrossstadte Diisseldorf, E ssen und Miinster. - Diisseldorf, 246 p. GUTTE P. (1966): Die Verbreitung einiger Ruderalpftanzengesellschaften in der weiteren Umgebung von Leipzig. - Wiss. Zeitschr. Univ. Halle, Halle/Saale, 15 : HEJNÝ s KOPECKÝ K JEHLÍK v. et KRIPPELOVÁ T. (1979): Přehle d ruderálních rostlinných s pol e č ens tev Česko slove nska. - Rozpr. Čs. Akad. Věd, Praha, ser. math.-natur., 89/2 : HusÁKOVÁ J. (1978): Coronopo-Polygonetum avicularis na východním úpatí Doupovských hor. - Zpr. Č s. Bot. Společ Praha, 13 : JEHLÍK V. (1986): The vegetation ofrailwaysin Northem Bohemia (eastern part). - ln: Vegetace ČSSR, ser. A, 14 : 1-366, Praha. KEPCZYŇSKI K. (1975): Zbiorowiska roslin synantropijnych na terenie miasta Bydgoszczy. - Pr. Univ. Nicolai Copernici, ser. biol Toruň, 17: KOPECKÝ K. (1978 a): D eduktive Methode syntaxonomischer Klassifikation anthropogener Pflanzengesellschaften. - Acta lnst. Bot. Acad. Sci. Slov Bratislava, ser. A, 3: (1978 b): Die strassenbegleitenden Rasengesellschaften im Gebirge Orlické hory und seinem Vorlande. - ln: Vegetace ČSSR, ser. A, IO: 1-264, Praha. KOPECKÝ K. et HEJNÝ S. (1978): Die Anwendung einer deduktiven Methode syntaxonomischer Klassifikation" bei der Bearbeitung der strassenbegleitenden Pflanzengesellschaften Nordostbahmens. - Vegetatio, The Hague, 36: (1980) : D eduktivní způsob syntaxonomické klasifikace rostlinných soolečenste v. - Znr. Č s. Bot. Sool eč Praha, 15, Mater. I :

19 LoHMEYER W. (1975): D a s Polygonetum calcati, eine in Mitteleuropa weitverbreitende nitrophile Trittgesellschaft. - Schriftenreihe Vegeta tionsk., B a d Godesberg, 8 : 105- l l O. MORAV COVÁ - ČE C HOVÁ L. (1988): The rudernl plant communities of roads a ml tracks wit.h the dominant specier Puocinellia dist.ans (Jacq.) P a ri. in the t erritory of P rague. - In: ZALIBEROVÁ M. et al. rred.], Symposium f:lynanthropi c fl ora and vegetat.ion V, Mar tin J 988, p , Bratislava. 0BER'JORFEJt E. ct a l. (1!J67): Systematische Ubersicht der westde:jt.schen Phanerogamen- uml Gefásskryptogamen -Gesellschaften. - Schriftenreihe Veget a tionsk., Bad Godesberg, 2 : ( l 983): Siiddeutsche Pflanzeng ~sells c hafte n Vol. il Ed Pftanzensoziologie, J ena, 1 O : PYŠEK A. (1981): Obersicht uber die westbohmische Ruderalvegetation. - Fol. Mus. R er. Natur. Bohem. Oc:ci<l. Plze ň, Bot., 15 : J - '.?3. P YŠEK P. (1979): Vzácná asociace Corono110-Polygonctum avicularis v Českém kra1m. - Zpr. Čs. Bot. Spol eě., Praha, 14 : P YŠEK P. et PYŠEK A. (l 988): Die Vegetation der Betriebe des ostlichen Teiles von Praha. 2. Vegetationsverhalnisse. - Preslia, Praha, 60 : l:'yšek P. et RYDLO J. (1984): Vegetace a flóra vybraných síd li šť v území mezi Kolínem a Podě brady. - Bohem. Centr., Praha, 13 : K.1vAs-MARTJNEZ t:. (1975): Sobre la nueva clase Polygono-Poetea annuae. - Phytocoenologia, Stuttgart, 2 : TlixEN R. ( 1950) : Grundriss einer Systematik der nitrophilen Unkrautgesellschaften in der Eurosibirischen Region Europas. - Mitt. Flor.-Soziol. Arbeitsgem., Stolzenau/Weser, ser. n., 2: ULLMANN I. et HEJNDL B. (1987): Bandformige" Zonierung an Verkehrswegen: Struktur und Dynamik der I'Jiytozonos.:m. - In: SCHUBER'I' R. ct HrLBTG W. [red.], Erfassung und Bewertung anthropogoner Vegetationsveriinderungen, Halle, 1 : WESTHOFF V., DIJK J. V., PASSCHIER M. et S1ss1NGH G. (1946): Overzicht der plantengemeenschappen in Nederland. Ed Bibl. Nederl. Natuurhist. Vereenig, Amsterdam, 7 : l - l18. WESTHOFF V. et DEN HELD A. J. (1969): Planten-Gemeenschappen in Nederland. - Zutphen. Došlo 2. ledna