ZÁSADY PŘÍPRAVY A REALIZACE PROJEKTŮ ZAMĚŘENÝCH NA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Katuše Kubíková

Transkript

1 ZÁSADY PŘÍPRAVY A REALIZACE PROJEKTŮ ZAMĚŘENÝCH NA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Katuše Kubíková 1. Úvod projekty zaměřené na zásobování vodou Projekty, které řeší zásobování komunit vodou, vyžadují velmi individuální přístup. Jednotlivé projekty se liší nejen zadáním, ale zejména způsobem řešení, které je dáno specifickými podmínkami té které lokality a finančními a technickými možnostmi řešitele. Projekty řešících zásobování vodou na úrovni jednotlivých domácností či malých komunit, v relativně jednoduchých přírodních podmínkách nekladou vysoké nároky na odbornost realizačního týmu. Velice časté jsou však případy, kdy daná problematika vyžaduje vysoce kvalifikovaný tým složený z různých profesí (vodohospodářů, hydrogeologů, technologů, apod.) a současně klade vysoké nároky na technické zázemí (vrtná technika, úpravny vody apod.). Je nutné mít na vědomí, že projekty řešící zajištění vodních zdrojů, mají do značné míry charakter průzkumných prací a je nutno počítat s průběžným upřesňováním projektu a jeho dílčími modifikacemi. Cílem příspěvku není podat vyčerpávající návod jak řešit veškeré situace, které mohou nastat, ale poskytnout alespoň základní představu o hlavních zásadách přípravy vodohospodářských projektů a nastínit možná řešení pro různé situace. 2. Příprava projektu Nezbytným předpokladem úspěšného projektu je zcela jasné zadání. Sem patří definování zájmového území, údaje o počtu obyvatel, kterým bude projekt sloužit, údaje o požadovaném množství vody, nároky na akumulaci, rozvody a odběrová místa, předpokládané množství vznikajících odpadních vod a jejich charakter. Součástí zadání by měl být předpokládaný výhled na nejbližší období tak, aby projekt mohl být navržen s dostatečnou rezervou nebo etapovitě. Následuje etapa sběru a analýzy dat ze zájmového území, v rámci které je nutno ověřit řadu informací. Na této etapě by se podle rozsahu zadání měl již podílet kvalifikovaný odborník. Často však není z různých důvodů (nejčastěji časových a finančních důvodů) možné provést sběr dat odborníkem přímo na místě a ten se pak musí spolehnout na informace poskytnuté realizátorem projektu, případně jeho partnerem v zemi příjemce. Proto je vhodné vyplnit úvodní zjišťovací dotazník doplněný přílohami, který při detailním i laickém zpracování, poskytne alespoň zák- 1

2 ladní představu o dané problematice a výchozí data pro předběžný návrh řešení. Podklady pro zpracování projektové dokumentace jsou: Rekognoskace zájmového území. Ověření průběhu vodotečí, vodních ploch, situace studní a vrtů pokud v území jsou. Dokumentace stávajícího způsobu zásobování vodou a stávajících odběrných míst zahrnující zjednodušenou technickou dokumentaci, ověření vydatnosti, konzultace s místními o stavu objektů v průběhu roku (období sucha x období dešťů), odběry vzorků vody (povrchové i podzemní). Dokumentace potenciálních zdrojů znečištění, které by mohly záměr ohrozit (skládky, nádrže na pohonné hmoty, fekální jímky). Rešerše archivních materiálů, konzultace s místními kompetentními úřady o obdobných projektech realizovaných v minulosti v okolí, zkušenosti z těchto projektů, sběr dostupných dat o hydrogeologii území, případně jednoduché geologické a hydrogeologické mapování pro vytvoření představy o zájmovém území a jeho poměrech. Sběr informací o výskytu nemocí způsobených kontaminovanou vodou, četnost onemocnění, údaje o epidemických situacích v oblasti, které mohou být způsobeny požíváním nevhodné vody apod. Mapový podklad území. V případě, že není k dispozici, provést alespoň základní měření GPS pro následnou konstrukci map a řezů Dalším krokem je etapa vyhodnocení získaných dat a návrhu optimálního způsobu řešení. Analýza dat by měla poukázat na hlavní příčiny nedostatku vody či její nevyhovující kvality, které mohou být velmi různorodé. Nedostatek či š patná kvalita může být zapříčiněna přírodními podmínkami (hydrogeologické, hydrochemické, klimatické), často se však jedná o příčiny technického charakteru (nevhodně provedené stávající objekty, jejich nevhodné využívání např. vzájemné ovlivňování, nedostupnost technických prostředků, znečišťování okolí zdrojů ). Technické možnosti a finanční otázky Technické možnosti a otázka financování projektu jsou nejčastějšími limitujícími faktory realizace projektů. Před návrhem řešení je nutno: Ověřit dostupnost stavebního materiálu v místě a jeho okolí, případně v zemi příjemce, specifikovat komponenty, které bude nutno dovézt. Ověřit dostupnost elektrické energie v místě. Ověřit dostupnost čerpací techniky (s upřednostněním obnovitelných zdrojů), výstrojového materiálu např. v případě kopaných sond skruže, filtrační obsyp, jíl či cement, vhodných akumulačních nádrží a potrubních rozvodů, pokud jsou v projektu navrženy. V případě záměru budování hlubších vrtů nebo hloubení jímacích objektů ve skalním podloží ověřit dostupnost vrtné techniky v místě, resp. zemi příjemce. V případě nutnosti úpravy vody před jejím využitím ověřit dostupnost technologií a energetickou náročnost realizace a následného provozu. Zvážit finanční možnosti projektu ve vztahu k navrhovaný technologiím. Zvážit udržitelnost projektu ve vztahu k nákladům na následný provoz a údržbu zařízení. projekty zaměřené na zásobování vodou 2

3 Povědomí obyvatel a kvalifikovaný personál Již ve fázi přípravy projektu je vhodné vytvořit si představu o úrovni povědomí obyvatel v otázkách využívání a ochrany vody a na základě toho začlenit do projektu odpovídající blok osvěta. Současně je nutno již v počátku sběru dat a projektové přípravy vytipovat vhodné osoby z komunity, kteří budou o projektu všechno vědět a budou v budoucnu osoby odpovědnými za provoz zařízení. Technologická řešení je nutno navrhovat tak, aby komunita, resp. její pověření zástupci byli schopni v budoucnu zařízení bez větších problémů provozovat a udržovat. 3. Realizace projektu Širokou problematiku zásobování vodou jsme se pokusili utřídit do několika samostatných oddílů, pojednávajících o různých typech vodních zdrojů a jímacích objektů, o vhodných způsobech akumulace vod a jejich rozvodů, odběrných místech, o nakládání s odpadními vodami. Některé z těchto oddílů jsou pak samostatně rozpracovány do podrobnějších příspěvků. projekty zaměřené na zásobování vodou 3.1 Vodní zdroje, jímací objekty a zařízení Pro zásobování komunit vodou připadají obecně v úvahu tři zdroje vody podzemní, povrchová a srážky Jímání podzemní vody Jímání pramenních vývěrů Pramenní vývěry nabízejí nejjednodušší možnost jímání. Pokud se pramenní vývěry v lokalitě nacházejí, jsou zpravidla využívány a určitým způsoben technicky zabezpečeny. Pramen může mít charakter soustředěného vývěru nebo rozptýleného prameniště, kdy je účelné soustředit vodu pomocí drénů do centrální pramenní jímky. Mělké kopané (spouštěné) široko profilové studny Tyto objekty jsou vhodné pro případy, kdy se hladina vody nachází relativně mělce pod povrchem terénu a jedná se o prostředí nesoudržných sedimentů (hlíny, písky, štěrky). Takovéto studny lze hloubit i svépomocně se zapojením členů komunity. Základní doporučení pro konstrukci studní je možno převzít z ČSN Studny individuálního zásobování vodou. Hluboké vrty - trubní studny Vrtné technologie vyžadují kvalifikovaný tým techniků a řídícího geologa a na základě znalosti místního území je nutno zvolit odpovídající technologii vrtání. Podmínky realizace je pak nutno specifikovat v samostatném projektu prací Jímání povrchových vod Dosud hojně využívaným zdrojem vody jsou vody povrchové (jezera, vodní toky). Oproti podzemním vodám má tato varianta své nevýhody a to zejména výrazněji kolísající kvalitu a zhoršené podmínky na ochranu vody. Často jsou totiž vodní plochy i toky místem, kde se nejen odebírá voda na pití, ale zároveň slouží k praní, mytí, napájení dobytka, mytí automobilů a podobně. 3

4 Pokud to situace dovoluje, je často vhodné nahradit stávající nevhodné využívání povrchových vod z jezera či toku čerpáním z nově vybudovaných širokoprofilových studní situovaných v blízkosti jezera či údolní nivě toku (viz kapitola 3.1.1). Toto řešení má výhodu v tom, že vodu lze intenzivněji chránit a jakost vody není v čase tolik proměnná jako v případě povrchových vod. V případě nevyhovující kvality povrchové vody pomůže technologická úprava. Nejjednodušší úpravou je odstranění kalu a dezinfekce Využívání srážkových vod V mnohých oblastech se využívá záchytu srážkové vody ze střech budov, jejich akumulace a následné využití nejen jako voda užitková, ale i jako voda k pitným účelům a vaření. Kvalita srážkových vod je velmi proměnlivá, určujícím faktorem je kvalita ovzduší, četnost srážek, ale i matriál, se kterým srážková voda přijde do kontaktu (konstrukce střech apod.). V blízkosti městských aglomerací a průmyslových oblastí je vysoké riziko, že akumulovaná voda bude obsahovat látky nebezpečné lidskému zdraví. I při akumulaci srážkových vod v prostředí s nekontaminovaným ovzduším je vysoké riziko druhotné kontaminace (zejména výrazné riziko množení bakterií). Další možností je zachytávání srážkových vod ve svažitých terénech do retenčních nádrží nebo velkých (podzemních) zásobních tanků. Tato varianta je vhodná zejména v oblastech postižených erozí, které nemají prakticky půdní kryt. Využívání srážkových vod sice nemůže ve většině oblastí vyřešit zásobování vodou, může však být doplňkovým zdrojem vody, zejména užitkové a při vhodné konstrukci záchytu a akumulace vody může výrazně omezit negativní vliv půdní eroze. 3.2 Úpravy vody V některých případech je nutné jímanou vodu upravovat v některém z ukazatelů, který nesplňuje doporučené limity a dlouhodobé využívání vody v surovém stavu by mohlo vést k ohrožení zdraví obyvatel. Způsob úpravy závisí na konkrétním složení vody, na koncentraci a charakteru ukazatele, který je nutno upravit (např. zákal včetně jemných částic, bakteriologické znečištění, železo a mangan, tvrdost). V některých oblastech se však vyskytují ve vodách další látky, jejichž odstranění je předmětem náročnějších technologických úprav (např. obsah kovů, organických látek, vody znečištěné lidskou činností, zvýšený obsah radonu apod.). projekty zaměřené na zásobování vodou 3.3 Jímání vody, vodojemy, rozvody, odběrná místa Při návrhu jímání, skladování a rozvodů vody je nutno zvažovat udržitelnost projektu a ve vztahu k tomu zvolit odpovídající techniku. Je nutno mít rovněž na paměti, že snadným přístupem k vodě se automaticky zvedá její spotřeba a rostou náklady na provoz zařízení Čerpací technika Zcela zásadními podklady pro určení vhodné čerpací techniky je vydatnost vodního zdroje (vrtu, studny), denní požadované množství vody, velikost akumulace a nerovnoměrnost spotřeby v průběhu dne. Tam kde je to reálné je velmi účelné navrhnout využití obnovitelných zdrojů 4

5 projekty zaměřené na zásobování vodou energie při čerpání (energie Slunce, energie větru), návrh však musí zohledňovat proměnnost veličin v čase. Klasická čerpací technika ponorná či horizontální čerpadla je vhodná tam, kde je zajištěn přívod elektrické energie, kde se jedná o enormně vysokou spotřebu vody, kde je potřeba přepravit vodu na větší vzdálenosti s výraznějším převýšením a kde by čerpadla napájená z fotovoltaických systémů nebyla pro odčerpání požadovaného množství vody dostačující. Dlouhodobé využívání generátorů s benzinovým pohonem v sobě nese rizika možné kontaminace podloží při nezodpovědné manipulaci s pohonnými hmotami a je náročné finančně. 5

6 3.3.2 Akumulace vod Akumulace vod (vodojemy) se uplatňují zejména tam, kde je potřeba rozvádět vodu do více spotřebišť a nebo tam, kde je z důvodu nízké vydatnosti jímacího objektu nutno vodu kontinuálně čerpat a akumulovat v zásobníku a odtud pak vydávat ke spotřebě. Jako akumulační nádrže buď mohou posloužit plastové polyethylenové tanky, které se v rozvojových zemích dodávají v různých velikostech a lze je vzájemně propojit nebo je možné řešit zásobník jiným způsobem (beton, kámen apod.). Pro odběry je vhodné jako akumulace používat spíše dva samostatné zásobníky a vždy doplnit zásobník až po úplném vyprázdnění a tak snížit riziko druhotné kontaminace vody (zejména bakteriologického znečištění) vznikající při dlouhodobé stagnaci vody v zásobníku Rozvody vody, veřejná odběrová místa, distribuce vody V podmínkách odlehlých komunit se spíše než rozsáhlé vodovodní systémy do každé domácnosti uplatňují veřejná odběrová místa, kam lidé pro vodu chodí, případně je možné vodu do spotřebišť rozvážet (cisterny, použití tažných zvířat). Vhodným řešením pro komunity je centrální odběrové místo situované poblíž místa s nejvyšší spotřebou vody (centrum obce, škola, zdravotní středisko apod.). Je účelné vybudovat zde např. i prostor pro praní a mytí (veřejná prádelna, sprchy). Součástí takového místa by mělo být i zařízení na čištění vznikajících odpadních vod, účelné je i zpětné využití přečištěných odpadních vod pro závlahu. 3.4 Odpadní vody Ruku v ruce se snadným přístupem k vodě pitné a užitkové nastává problém s vodou odpadní. Čistění odpadních vod tak jak ho známe z našich podmínek je ve většině případů v odlehlých komunitách technicky nedosažitelné, finančně a energeticky nákladné a prozatím dlouhodobě neudržitelné. Jednou z hlavních zásad při přípravě projektů řešících zásobování vodu by měla být i snaha o minimalizaci vzniku odpadních vod a návrh bezpečné likvidace vznikajících odpadních vod. Jednoduchá zařízení sloužící k akumulaci a čištění odpadních vod jsou akumulační jímky, septiky, dodatkové pískové filtry. Vhodným zařízením bez náročné údržby a energetických nároků jsou kořenové čistírny odpadních vod. projekty zaměřené na zásobování vodou 4. Provoz, management, monitoring Velmi důležitou stránkou projektů zaměřených na zásobování vodou je vyškolení místní obsluhy, která bude zajišťovat provoz zařízení, jeho údržbu a monitoringu. Obsluha by měla být vyškolena nejen v provozních záležitostech daného zařízení, ale měla by mít povědomí i o obecných zásadách ochrany vod a péči o vodní zdroje. V provozním řádu vodního zdroje, technologie a vodovodu by měly být detailně specifikovány nutné činnosti, rozsahy kontrol, popis pravidelné údržby zařízení. 6

7 Začlenění projektu do lokálního managementu je samozřejmostí, projekty obdobného typu by měly být určeny co nejširší komunitě. Provozní náklady a náklady na údržbu zařízení by měly být zakalkulovány do ceny vody. Úhrady za poskytování vody jsou velmi citlivou otázkou a měly by být stanoveny vždy s přihlédnutím ke konkrétní situaci komunity. Společně se zlepšením přístupu k vodě by se měla vést osvěta o zásadách ochrany vod. Důležitou cílovou skupinou je populace školáků a proto je vhodné osvětu organizovat společně s místními vzdělávacími institucemi. V rozvojových zemích jsou většinou velmi těžko dostupné analytické služby, přesto by, zejména u projektů, kde se jedná o zásobování většího množství obyvatel, neměla být tato otázka podceňována. Výstupem projektů zaměřených na zásobování vodou by mělo být: Voda pro komunity v dostatečném množství a vyhovující kvalitě. Při hodnocení kvality jímané vody je vhodné vodítko WHO guidelines for Drinking Water quality, případně v ČR platná Vyhláška č. 252/2004 Sb. a pochopitelně je nutné seznámit se s platnými předpisy na požadovanou kvalitu pitných vod v dané zemi, kde je projekt realizován. Mělo by být samozřejmostí, aby podrobné chemické a bakteriologické rozbory byly provedeny v etapě realizace projektu. Přitom je možno vytipovat rizikový ukazatel kvality vody a zajistit jeho dlouhodobější sledování. V čase velmi proměnné jsou ukazatele bakteriologické, jejichž sledování by mělo být periodicky zajišťováno. projekty zaměřené na zásobování vodou Práce u vrtné soupravy není nikdy jednoduchá (lokalita Chudžirijn gol, západně od Erdenetu, autor: Antonín Kopřiva, 2007) 7

8 VYUŽITÍ SRÁŽKOVÝCH VOD Katuše Kubíková 1. Úvod Srážky znamenají nezanedbatelný zdroj vody, který může výrazně přispět k řešení problematiky zásobování rurálních oblastí vodou. Využívání srážkových vod sice nemůže ve většině oblastí vyřešit zásobování vodou, může však být doplňkovým zdrojem vody, zejména užitkové a při vhodné konstrukci záchytu a akumulace vody může výrazně omezit negativní vlivy srážek např. na půdní erozi. Nejčastějším způsobem záchytu a akumulace srážkových vod je svod dešťové vody ze střech do akumulačních nádrží. Další možností je zachytávání srážkových vod ve svažitých terénech do zásobních tanků. Tato varianta je vhodná zejména v oblastech postižených erozí, kde prakticky chybí půdní kryt. Složitější případ představují retenční nádrže, které jsou schopné pojmout významnou část přívalových vod z širšího povodí. V tabulce č. 1 je orientačně uvedeno množství zachycených srážkových vod z různě velikých ploch při různých úhrnech srážek. Tabulka č. 1 Množství zachycených srážkových vod (v m 3 ) pro různé sběrné plochy a srážkové úhrny plocha (m 2 ) srážky (mm) ,5 5 7, , využití srážkových vod Při návrhu technických opatření a způsobu využití srážkových vod je třeba mít alespoň základní představu o množství srážek a jejich distribuci během roku. Pro způsob využití je určujícím faktorem kvalita vody. Množství srážek a jejich distribuce v průběhu roku je regionálně i lokálně velmi proměnlivé. V případě tropických oblastí je srážková činnost vázána na období dešťů, kdy spadne většina srážek formou vydatných přívalových dešťů. Následují měsíce, kdy jsou úhrny srážek velmi nízké až zanedbatelné. Dostupnost podrobnějších dat o rozložení srážek během 1

9 roku umožní navrhnout vhodný způsob záchytu a správnou velikost akumulace a vytvořit si představu, jaké množství srážkových vod bude během roku dostupné k následnému využití. Kvalita srážkových vod je místně velmi proměnlivá, určujícím faktorem je kvalita ovzduší a četnost a intenzita srážek. V blízkosti městských aglomerací a průmyslových oblastí je vysoké riziko, že akumulovaná voda bude obsahovat látky nebezpečné lidskému zdraví. I při akumulaci srážkových vod v prostředí s nekontaminovaným ovzduším je vysoké riziko druhotné kontaminace (zejména výrazné riziko množení bakterií). Srážkové vody jsou obecně vody s velmi nízkým obsahem rozpuštěných látek, s nízkým obsahem vápníku a hořčíku, často se jedná o vody kyselé a k přímému pravidelnému dlouhodobému požívání jsou zpravidla nevhodné. Svým chemismem se výrazně liší od povrchových i podzemních vod. Jako příklad uvádíme v tabulce č. 2 porovnání koncentrací vybraných ukazatelů chemismu vody ze tří vzorků vody odebraných v lokalitě v oblasti Viktoriina jezera. Porovnáván je vzorek podzemní vody, povrchové vody z jezera a vody srážkové. V kolonce limit jsou uvedeny hodnoty stanovené českými právními předpisy pro pitnou vodu (Vyhláška MZ č. 252/2004 Sb.). využití srážkových vod Tabulka č. 2 Porovnání vybraných ukazatelů chemismu vody ukazatel jednotka jezero vrt dešťová limit ph 7,78 7,41 6,69 6,5-9,5 vodivost ms/m 11, ,8 125 vápník a hořčík mmol/l 0,36 3 0,06 2-3,5 rozpuštěné látky mg/l Nestanoveno fluoridy mg/l <0,5 2,34 <0,5 1,5 sírany mg/l 15,3 75,1 22,4 250 chloridy mg/l <5 32,6 <5 100 huminové látky mg/l 9,86 4,42 2,38 Nestanoveno dusitany mg/l 0,166 <0,02 <0,02 0,5 dusičnany mg/l <5 13,3 <5 50 amonné ionty mg/l <0,1 <0,1 0,472 0,5 2. Záchyt srážkových vod ze střech objektů Nejčastějším způsobem záchytu a akumulace srážkových vod je svod dešťové vody ze střech do akumulačních nádrží. Výchozími podklady pro návrh záchytného systému by měly být minimálně: Velikost a charakter plochy, ze které bude voda sváděna. Množství a intenzita srážek a jejich distribuce během roku. Požadovaný způsob využití srážkových vod (voda k mytí, zálivce, případně voda pitná). Požadovaná spotřeba vody. Kvalita vody zejména v případě využití srážkových vod k pitným účelům. 2

10 Existuje li riziko, že srážková voda obsahuje zdraví škodlivé látky (například chudinské čtvrti v blízkosti průmyslových aglomerací s výrazným znečištěním ovzduší), není zpravidla vhodné používat danou vodu k pitným účelům a to ani po převaření. Dále je nutné mít na paměti, že dlouhodobějším skladováním vody v akumulačních nádržích dochází zpravidla k druhotné kontaminaci a nárůstu bakteriologického znečištění. Z výchozích podkladů se stanoví optimální velikost akumulační nádrže (nádrží), jejich umístění, případně rozvodný systém od akumulace. 2.1 Jednoduché návody pro záchyt srážkových vod ze střech stavebních objektů Předpokladem pro záchyt vody ze střech objektů je vhodná konstrukce střechy a materiál střešní krytiny. Dostatečný spád a hladký povrch zaručuje rychlý odtok vody do akumulace, důležité je i posouzení kvality materiálu z hlediska možné vyluhovatelnosti zdravotně závadných látek do vody. Materiál pro konstrukci záchytného a akumulačního systému: Okapové žlaby a roury pro svod vody do akumulace. Akumulační nádrž vhodné velikosti. Odtokové potrubí. Požadavky na akumulační nádrž (případně systémy akumulačních nádrží): Vhodný zdravotně nezávadný materiál. Optimální velikost ve vztahu ke množství a intenzitě srážek a předpokládané výši spotřeby vody. V případě velkého množství vody je vhodné vytvářet kaskádové systémy akumulačních nádrží. Tvar nádrže a velikost vstupních otvorů musí umožňovat důkladné čištění nádrže. Dno nádrže by mělo být opatřeno výpustním otvorem s kohoutem. Přepad na vrchu nádrže, který je vyústěn buď do další nádrže nebo do odtokového žlábku. Spíše než jedna velká akumulační nádrž je vhodná instalace dvou nebo více menších navzájem propojených nádrží s možností uzavření mezi jednotlivými nádržemi. K novému naplnění poslední nádrže by nemělo docházet před spotřebováním původního objemu vody. Pro záchyt hrubých nečistot může být nádrž na vstupu osazena sítem či vrstvou filtračního materiálu (viz obr. 1). Obr. 1: nádrž na vstupu osazena filtračním materiálem; 1-štěrk; 2- písek; 3-dřevěné uhlí; 4-jemný štěrk; 5-ocelové síto využití srážkových vod 3

11 Pokud je voda využívána i k pitným účelům a vaření, může být na odběrný kohout nasazen jednoduchý filtr. Pokud je voda využívána k pitným účelům, měla by být samozřejmostí dezinfekce. Akumulační nádrže je vhodné zakrýt, aby byla omezena možnost znečištění vody a omezen výpar z hladiny. Opatření případných otvorů v nádrži síťovinou (zabránění přístupu hmyzu a hrubých nečistot). V řadě rozvojových zemí jsou běžně dostupné polyethylenové akumulační nádrže o různých velikostech (běžně jsou dostupné tanky o objemu 0,3 až 10 m 3 ). Lze rovněž využít svařované plechové nádrže, betonové nádrže, zděné vodojemy a podobně. Vždy záleží na konkrétních podmínkách daného záměru. V případě sběru srážkových vod ze střech vícepodlažních budov nebo při dostatečném sklonu terénu lze využít výškového rozdílu při dopravě vody do spotřebiště. Příklad konstrukce jednoduchého záchytného systému je uveden na obr. 2. využití srážkových vod Dále uveďme konkrétní příklady venkovských lokalit v rovníkové Africe, kde byly v posledních zhruba deseti letech zaznamenány výrazné změny v charakteru srážkové činnosti. Dlouhotrvající sucha přinášejí problémy v zásobování vodou a v zemědělské činnosti, krátké intenzivní deště pak způsobují řadu dalších negativních jevů, zejména půdní erozi, zhoršení kvality povrchových vod, ničení vegetace. Roční úhrn srážek je proměnlivý a dosahuje 500 až 700 mm. Většina srážek spadne během dvou období dešťů, během 2 až 3 měsíců. Na plochu 1 km 2 spadne v této oblasti až m 3 srážek. Drtivá většina srážek podléhá velmi rychle evapotranspiraci, další významná část stéká po povrchu a pouze nepatrná část srážek se vsákne a doplňuje sporadické zásoby podzeních vod. Vhodně navržený záchyt srážkových vod je možnou cestou, jak zvýšit přístup obyvatel k vodě. Obr. 2: příklad konstrukce jednoduchého záchytného systému 4

12 Příklad A - Areál internátní školy Škola se nachází ve velké vzdálenosti od zdrojů povrchové vody a nemá vlastní zdroj podzemní vody. Voda je po většinu roku přivážena v cisternách od vzdáleného zdroje. Sběr a akumulace srážkových vod nejsou komplexně vyřešeny, využívána je pouze malá část vod svedených ze střech objektů. Zbytek srážkové vody ze střech je odváděn volně na terén a v kombinaci s nevhodnou základovou půdou působí škody na stavebních objektech. Ve škole je ubytováno přes 200 studentů, minimální spotřeba vody se pohybuje kolem 6 m 3 /den, tj. cca 1600 m 3 za dobu výuky (9 měsíců v roce). Dovážka vody ze vzdáleného zdroje neúměrně zatěžuje rozpočet školy. Návrh na zlepšení situace: Plocha střech v areálu školy je 1000 m 2. Množství srážek, které spadnou na střechy, se pohybuje mezi 500 až 700 m 3 za rok, což v ideálním případě představuje téměř ½ požadovaného množství vody. Vodu lze přednostně využívat jako užitkovou na mytí a praní. Při vhodném technickém řešení výškových poměrů mezi akumulací a spotřebištěm lze využít samospádu. Nelze však kalkulovat s rovnoměrným využitím vody během roku, vodu nelze dlouhodobě v akumulačních nádržích uskladňovat. Přebytky srážkové vody, které by dlouhodobě stagnovaly v nádrži, je možné efektivně využívat k závlaze. Záchytem srážkových vod je omezeno podmáčení nezpevněných ploch v areálu v období dešťů. Příklad B Africká domácnost Desetičlenná rodina obývá domek se střechou z vlnitého plechu. Zastavěná plocha je 20 m 2. Zdroje vody jsou ve velké vzdálenosti od domácnosti. Spotřeba vody je proto omezena na minimum a činí méně než 20 l/os/den. Přesto rodina potřebuje denně minimálně až 100 l vody. Roční množství srážek, které dopadne na zastavěnou plochu domácnosti, se pohybuje mezi 10 až 14 m 3 za rok, což představuje množství vody spotřebované v domácnosti za 3 až 4 měsíce. Akumulační nádrž o objemu 2 x 1 m 3 je navržena tak, aby byla schopna pojmout i několikadenní intenzivní přívalové srážky. Pro omezení výparu a druhotné kontaminace jsou akumulační nádrže zakryty. V případě, že dochází k dlouhodobější stagnaci vody v nádržích, je voda přednostně využita k zálivce a k mytí. využití srážkových vod 3. Záchyt srážkových vod z málo propustných povrchů - skalní podloží, betonové plochy, fólie U lokalit se svažitým povrchem lze provádět efektivně sběr srážkových vod z pevných nepropustných povrchů (skalní podloží) nebo lze povrch uměle upravit (betonová plocha, plocha překrytá fólií). Jednoduchou technickou úpravou terénu a instalací akumulačních nádrží (případně i vybudováním podzemní cisterny) je možné srážkové vody zachycovat a akumulovat pro pozdější využití. Schématicky je princip záchytu srážkových vod ze zpevněných málo propustných povrchů znázorněn na obrázku č. 3. Podobným způsobem je možné shromažďovat vody z uměle vytvořených šikmých málo propustných povrchů (např. s využitím nepropustné fólie). 5

13 Příklad C Modelová lokalita se nachází ve svažitém území. Vlivem dlouhodobého odlesnění a působením vodní eroze došlo ke smyvu půdní vrstvy a na povrch vychází holé skalní podloží. Při intenzivních srážkách stéká voda po skalním podloží do nižších partií, kde následně způsobuje další rozsáhlou erozi níže položených pozemků. Jednoduchou technickou úpravou terénu a instalací akumulačních nádrží (případně i vybudováním podzemní cisterny) je možné srážkové vody zachycovat a akumulovat pro pozdější využití. 4. Složitějčí případy pro záchyt srážkových vod z povrchu - retenční nádrže, suché poldry využití srážkových vod Pro záchyt intenzivních srážek mohou posloužit umělé nádrže budované v erozních rýhách, které se při vydatných srážkách zaplňují periodicky vodou. Jedná se o složitější vodní dílo, které vyžaduje důkladnou analýzu vstupních údajů (hydrologické údaje, geologické a hydrogeologické údaje), na základě kterých může být teprve zpracován technický projekt stavby. Tuto variantu zmiňujeme pouze okrajově, právě vzhledem ke složitosti záměru. Při neodborném provedení stavby a nedostatečné údržbě hráze se mohou tyto objekty stává trvalou hrozbou pro území ležící pod nádrží. Budování těchto staveb se předpokládá spíše v rámci velkých projektů revitalizačního charakteru než v případě malých komunitních projektů. 6

14 SVÉPOMOCNÁ VÝSTAVBA MĚLKÝCH STUDNÍ Katuše Kubíková, Václav Navrátil Svépomocná výstavba mělkých studní je vhodná v případech, kdy je reálné využít mělký oběh podzemních vod, a v nesoudržných sedimentech (písky). V příhodných podmínkách je vhodné nahradit mělkými studnami nevyhovující odběry vody přímo z povrchových toků nebo vodních nádrží. Takto odebíraná voda má zpravidla lepší a stabilnější kvalitu. Schéma principu jímání podzemní vody mělkými studnami je patrné z obrázku č.1. Obr. 1: Mělký oběh podzemních vod a jeho zachycení mělkými studnami viz příloha Vysvětlivky: 1 - skalní podloží 2 - terasa 3 - údolní náplavy 4 - hladina mělké zvodně 5 - prostor břehové infiltrace 6 - hladina vody v toku 7 - studna jímající vodu z břehové infiltrace (v období deficitu suchá) 8 - studna jímající mělkou zvodeň s podílem infiltrované vody z toku 9 - studna jímající mělkou vodeň (bez infiltrace z toku) svépomocná výstavba mělkých studní Jednoduché mělké studny lze hloubit svépomocně se zapojením členů komunity. Základní doporučení pro konstrukci je možno převzít z ČSN Studny individuálního zásobování vodou, která obsahuje i informativní schémata konstrukce studní. Níže uvádíme shrnutí základního potřebného materiálu pro konstrukci studní a popis postupu prací: Materiál a nářadí: Nářadí lopaty, krumpáč, vědra s lanem, vodováha, lana na spouštění skruží, dostatečně dlouhé dřevěné trámky, nebo spouštěcí zařízení (trojnožka s kladkostrojem). Kalové čerpadlo pro průběžné odčerpávání vody ze studny při jejím hloubení. Není-i v lokalitě přívod elektrického proudu tak elektrocentrála. Dostatečně dlouhé hadice na odčerpávání vody ze studny a její odvod mimo prostor studny. Žebřík odpovídající délky. Skruže na vystrojení studny (ideálně průměr cca 1 m, výška 0,5 m pro lepší manipulaci při hloubení. 1

15 Štěrk, písek na obsyp, kameny na podložení. Jíl, případně cement na těsnění. Zákrytová deska. Ochranné pomůcky. svépomocná výstavba mělkých studní Postup prací: Vytyčení místa studny, přitom je nutno dbát na dostatečnou vzdálenost od potenciálních zdrojů znečištění (septiky, jímky, nádrže apod.- viz výše uvedená ČSN). Vyčištění pozemku od porostů, odstranění horní vrstvy (drnu), určení místa pro ukládání vykopané zeminy. Zahájení kopání. Osazení první skruže. Je třeba dbát na správnou orientaci. Dosedací plocha je opatřena zámkem který zajišťuje přesné dosednutí skruží na sebe. Zámek dosedací plochy musí být orientován tak, aby vyvýšené místo bylo uvnitř skruže (první skruž, která je nejhlouběji, může být vyrobena z porézního betonu). Odstraňování zeminy ze dna studny při současném posouvání první skruže (podhrabávání skruže). Průběžná kontrola horizontální roviny usazení skruže (při šikmém usazení skruže nebude budoucí studna kolmá a dalším podkopáváním se bude skruž ještě více odchylovat!) Při usazení druhé skruže již nelze většinou odchylku odstranit! Průběžné osazování dalších skruží, nutno dbát na dokonalé dosednutí styčných ploch. Po dosažení přítoku vody do studny zahájit odčerpávání vody ze studny kalovým čerpadlem. Současně pokračovat až do dosažení konečné hloubky. Dodržovat bezpečnostní předpisy! Pracovník ve studni musí být navázán na bezpečnostním laně a neustále kontrolován, v případě náznaků nevolnosti musí být okamžitě vytažen ze studny! Pozor na možné výrony plynů zejména při hloubení hlubších studní! Konečná úprava objektu a jeho testování: Spodní skruž se doporučuje vypodložit kameny a dno vysypat štěrkem. Prostor mezi stěnou skruže a výkopem těsnit (minimálně do hloubky 2 m) jílem, případně použít cementaci. V případě, že bude budováno podzemní potrubí od objektu, provést napojení cca 1 m pod terénem (mezi jednotlivými skružemi), bude-li pokládáno podzemní vedení či kabeláž, nutno zakrýt ochrannou páskou. Zaznamenat průběh vedení, případně znatelně vytyčit průběh vedení v terénu pro zabránění narušení vedení (např. překopy při zemních pracích nebo při zemědělské činnosti). Vyspádování terénu od studny pro zabránění průsaku povrchových vod za plášť výstroje studny. Provedení čerpací zkoušky pro ověření vydatnosti. Odběr vzorku vody na analýzy. Osazení čerpadlem s odpovídajícím výkonem (zohlednit požadované odběrové množství, akumulaci, výkon čerpadla, sací výšku a výtlak), zakrytí studny krycí deskou. Oplocení objektu, zabránění přístupu nepovolaných osob. 2

16 Foto: postup hloubení studny zahájení prací 2 - zapouštění první skruže 3 - zapouštění první skruže obr zapouštění první sktruže obr instalace čerpadla pro odčerpávání v průběhu hloubení 6 - odčerpávání a hloubení 7 - pomoc žen - bloky pod spodní skruž 8 - osazení horní skruže svépomocná výstavba mělkých studní Mělké studny na březích jezer a řek mohou nahradit nevyhovující odběry povrchových vod. Povrchové vody jsou enormně zatěžovány lidskou činností a snadno zranitelné, zatímco podzemní vody vykazují zpravidla lepší jakost a nadložní ochranná vrstva zeminy ztěžuje možnost kontaminace odebírané vody. V případě, že kvalita vody vyžaduje úpravu některých parametrů (fyzikálně chemický a bakteriologický rozbor), je nutno zpracovat individuálně návrh technologie pro úpravu vody (příklad viz studie na 3

17 PROBLEMATIKA SANITACE A VZNIKAJÍCÍCH ODPADŮ Katuše Kubíková 1. Úvod Jedním ze základních problémů komunit v rozvojových zemích je chybějící hygienické zázemí. Jeho úroveň pokulhává za rostoucím počtem obyvatel a to jak na venkově, tak zejména v rychle se rozšiřujících chudinských čtvrtích městských aglomerací. Chybějící hygienické zázemí nebo jeho velmi nízká úroveň mají za následek prudké šíření infekčních chorob, kontaminaci vodních zdrojů a podobně. problematika sanitace a vznikajících odpadů Organizace WaterAid, která se touto problematikou dlouhodobě zabývá, uvádí na svých webových stránkách ( že 2,6 miliardy lidí na světě nemá přístup k řádným toaletám. To výrazně přispívá k šíření nemocí, které mají svůj původ v kontaminované vodě a v důsledku toho zemře každých 15 sekund jedno dítě. Zajištění hygienického zázemí pro komunity v rozvojových zemích na úrovni, na kterou je zvyklý běžný Evropan je velmi vzdálená a finančně velmi nákladná záležitost. Zlepšení situace však může výrazně napomoci i podpora výstavby jednoduchých latrín. Důležitou součástí je i osvěta pro místní, jakým způsobem tyto objekty stavět, jak je udržovat, jaká jsou rizika. Při realizaci nejrůznějších projektů (školy, sociální zařízení, komunitní centra apod.) v rozvojových zemích se často setkáváme s přáním mít hygienická zařízení na stejné úrovni jako je běžná v Evropě (např. splachovací toalety). Zde je nutno upozornit na to, že toto řešení klade enormní nároky na spotřebu vody a zejména tak dochází ke vzniku velkého množství odpadních vod. Bez řádného čištění odpadních vod a jejich nevhodným vypouštěním pak dochází k daleko větší zátěži prostředí a narůstá riziko šíření infekčních chorob. Tento příspěvek prezentuje základní možnosti zajištění vyhovujícího hygienického zázemí (venkovské oblasti, chudinské čtvrti), okrajově se zabývá i jednoduchými možnostmi čištění odpadních vod. 2. Venkovské oblasti Vhodným řešením pro zajištění sociálního zázemí ve venkovských oblastech pro jednotlivé domácnosti, školy, komunitní centra apod. je výstavba suchých WC. Při dodržení zásad umístění 1

18 a výstavby a vhodné bezpečné likvidace obsahu jímek se výrazně snižuje riziko šíření infekčních onemocnění. Mnoho konkrétních příkladů a zkušeností lze nalézt na Pro rurální oblasti se jednoznačně osvědčila výstavba latrín (suchých WC). Dále se osvědčilo i další využití obsahu jímek po úpravě jako hnojiva (po vyzrání a smísení s popelem, zeminou, rostlinným odpadem). Výsledkem je pak vedle výrazného snížení nemocnosti a úmrtnosti obyvatel i vyšší výnos zemědělských produktů. V evropských poměrech je možnost následného využití lidských exkrementů velmi omezena legislativou. V rozvojových zemích může mít při dodržování základních pravidel vysoký ekonomický přínos pro komunitu. V rozvojovém světě je řada oblastí, kde se tento způsob již tradičně využívá. Obr. 1: Schéma konstrukce latríny Způsob provedení jednoduché latríny s dvokomorovou jímkou je uveden na obrázku č. 1 (podle problematika sanitace a vznikajících odpadů Výstavba latrín není složitá ani náročná na technické a materiálové vybavení. Jako jímky lze využít buď různé průmyslově vyráběné nádrže nebo je možno vybudovat jímky zděné či železobetonové. Důležitý je návrh konstrukce ve vztahu ke konkrétním podmínkám lokality, kdy je nutno brát ohled zejména na propustnost podloží, pozici objektu ve vztahu k možným okolním využívaným zdrojům vody (studny) a úroveň hladiny podzemní vody. WaterAid uvádí postup výstavby latrín v jednotlivých krocích následovně: 1. Na každou latrínu je potřeba 300 kg cementu. Pro vyztužení podlahy jsou využity kovové pruty. 2. Vytyčí se prostor o výměře cca 3 x 2 m. 3. Ve vytyčeném prostoru je následně vykopána jáma do hloubky 3 metry. 4. Z cementu a říčního písku se připraví zdící bloky, které po složení vytvoří kružnici. Bloky se před použitím nechají jeden týden vyschnout. 2

19 5. Připraví se malta a zahájí se zdění jímky. 6. Vytvoří se krycí železobetonová deska opatřená vstupním otvorem, otvorem pro odvětrání a otvorem pro vybírání (odčerpání) kalu. 7. Deska se nasune na vyzděnou jímku. 8. Konečná úprava výstavba nadzemní části toalety. problematika sanitace a vznikajících odpadů Obr. 2: Postup vybudování suchého WC (podle WaterAid) Příklad konkrétního objektu suchého WC pro školu a komunitní centrum v Keni (Rusinga Island) je uveden na obrázku č. 3. Obr. 3: Suché WC pro objekt školy a komunitního centra na Rusinga Island v Keni (foto K. Kubíková) 3. Města, chudinské čtvrti Řada velkoměst se dosud potýká s problémem nevyhovujícího způsobu likvidace odpadních vod. Často jsou vody bez jakéhokoli čištění vypouštěny do řek, otevřených rýh, volně na povrch terénu. Na obrázku č.4 je záběr z vyústění odpadní kanalizace pod milionovým městem v semi- 3

20 aridní oblasti v severním Iráku (pro představu se jedná o cca 2000 l/s, které jsou takto vypouštěny). Níže je tato odpadní voda využívána k přímým závlahám zemědělsky využívaných pozemků, což následně přináší vysoký výskyt závažných infekčních onemocnění obyvatel. Obr. 4: Nevyhovující způsob likvidace odpadních vod a jejich následné využití (severní Irák, foto K. Kubíková) Řešení takových případů vyžaduje náročná technicko-ekonomická řešení. problematika sanitace a vznikajících odpadů S rychle rostoucím počtem obyvatel měst v rozvojových zemích však dochází k prudkému rozšiřování chudinských čtvrtí. Tyto tzv. slumy se rychle rozrůstají na okraji stávající obytné zástavby a to bez předem vybudované infrastruktury. Počet toalet je naprosto nedostačující a vzhledem k husté koncentraci chatrčí, ve kterých lidé žijí, často ani Obr. 5: Slum Kibera v keňském Nairobi (foto K. Kubíková) 4

21 není místo pro výstavbu objektů. V největším keňském slumu Kibera v Nairobi, který obývá přes 1 milion lidí, je dosud častý jev tzv. flying toilets (člověk vykoná potřebu do plastikového sáčku a ten potom odhodí co nejdále). Uličky mezi chatrčemi jsou pokryty odpadky, včetně lidských výkalů, v lepším případě je alespoň po straně komunikace vybudován žlábek či dokonce potrubí, které pak odvádí veškerý odpad do otevřené stoky (viz obrázek č.5). Obdobná situace je v mnoha dalších chudinských čtvrtích. problematika sanitace a vznikajících odpadů V posledních letech se rozvíjí řada projektů, které přispívají k řešení této neutěšené situace v největším keňském slumu. Projekty, které již byly úspěšně realizovány, mohou být inspirací pro další lokality s obdobnými problémy. Organizace Umande Trust vyvinula "koncept biocenter. Jedná se o blok latrín, který generuje bioplyn. Projekt je veden členy komunity. Technologie může být aplikována kdekoli a je vhodná zejména ve slumech. Odpad je likvidován přímo v místě bez nutnosti zvláštní infrastruktury. Technologii lze zjednodušeně popsat takto: Fekální odpad je smíchán s vodou v anaerobních podmínkách a vytváří se bioplyn. Tekutina, která zbude, je z 90 % zbavena patogenních organismů a na místě je filtrována. Vzniklý bioplyn se využívá k vaření, např. v rámci programů pro výživu dětí ze slumů. Tímto způsobem jsou omezeny emise uhlíku jednak přeměnou methanu na CO2 a vodu a dále v důsledku omezení spotřeby jiných paliv. Součástí projektu je objekt umýváren a kiosek pro prodej pitné vody. Biocentrum může být většinou vybudováno z lokálně dostupných materiálů, bez zvláštních požadavků na kvalifikaci stavebních dělníků, obsluha a údržba je minimální a jednoduchá. V roce 2008 byly rozestavěny 4 takováto centra, na rok 2009 se plánovala výstavba dalších 3 biocenter. Schématický plán biocentra a fotografie z jeho výstavby jsou na obrázcích č. 6 a 7 (materiály Umande Trust). Obr. 6: Biocentrum ve slumu Kibera v Nairobi - plán 5

22 Obr. 7: Biocentrum ve slumu Kibera v Nairobi - výstavba 4. Odpadní vody V případě, že vznikají na místě odpadní vody, je nutno tyto vody ošetřit tak, nezpůsobovaly devastaci životního prostředí v okolí, nebyly příčinou kontaminace povrchových a podzemních vod a v důsledku toho nevedly ke zvýšení výskytu infekčních onemocnění okolní populace. Nejjednodušším způsobem čištění odpadních vod jsou vícekomorové biologické septiky, které plní funkci mechanicko-biologického předčištění odpadních splaškových vod. Zpravidla se používá tří komorový septik, v jednotlivých komorách dochází k oddělení a sedimentaci nerozpuštěných látek, ke stabilizaci kalu a zachycení plovoucích nečistot. Doporučuje se provádět pravidelně vizuální kontrolu a jedenkrát za rok (či dle potřeby) odstraňovat kal. Pro chod zařízení nejsou potřeba energetické vstupy. problematika sanitace a vznikajících odpadů Pro dosažení vyššího účinku čištění odpadních vod je vhodné za septik dosadit další čistící stupeň, kterým je zemní filtr. Přečištěné vody je pak zpravidla možné vypouštět přímo do vodoteče, použít k závlahám nebo zasakovat do podloží. Jedná se v podstatě o nádrže vyplněné pískem či vhodnou zeminou. Filtr je vybaven nátokovým a odtokovým drenážním potrubím. Životnost filtrační náplně se uvádí až 20 let, filtry nevyžadují zvláštní obsluhu. Jiným vhodným způsobem čištění jsou tzv. kořenové čistírny odpadních vod. Tyto čistírny jsou založeny na principu horizontálního průtoku odpadní vody propustným substrátem, který je osázen mokřadními rostlinami. Při průchodu odpadní vody filtrační vrstvou dochází k postupnému odstraňování znečištění v důsledku kombinace fyzikálních, chemických a biologických procesů. Při využití kořenových čistíren v tropických oblastech s výskytem malárie je však nutno navrhnou čistírnu tak, aby nebyly umožněny podmínky pro množení moskytů. V našich podmínkách vyžaduje kořenová čistírna pro 500 obyvatel plochu kolem 2500 m2. V případě využití v rozvojových zemích je nutno přistupovat k návrhu individuálně vzhledem k odlišným podmínkám a výrazně nižší spotřebě vody na osobu. 6

23 Další způsoby čištění odpadních vod, které jsou náročné z technického, ekonomického i provozního hlediska v tomto souhrnu záměrně neuvádíme. Obecně v odlehlých venkovských oblastech využití těchto náročnějších technologií není příliš vhodné a to zejména z hlediska udržitelnosti chodu zařízení. 5. Závěr Na závěr je nutné zdůraznit důležitou roli osvěty širší komunity při realizaci projektů. V již realizovaných projektech se osvědčilo, že vhodným postupem je systém pilotních projektů. Pilotní fungující projekt, na kterém se obyvatelé seznámí se zcela zjevnými pozitivními dopady na konkrétní rodinu či komunitu, je inspirací i pro ostatní. Předpokladem udržitelnosti je využití jednoduchých, snadno pochopitelných postupů, které nevyžadují náročnou údržbu a nákladné provozní prostředky, a aktivní účast komunity při realizaci záměru. problematika sanitace a vznikajících odpadů Odkaz na informace: Toaleta VIP (Ventilated Improved Pit) ve venkovském zdravotním středisku v Masuku, Zambie 7

24 ALTERNATIVNÍ METODY ČIŠTĚNÍ PITNÉ VODY Milan Smrž Čištění vody výluhem ze semen moringy Od 70. let se intenzivně zkouší čištění vody semeny Moringy a prokázalo se, že tato metoda je efektivní pro odstranění zákalu způsobeného bahnitými součástmi, jílem a bakteriemi od středních až po vysoké znečištění. Roztoky semen Moringy jsou naopak málo účinné pro slabě znečištěné roztoky. Semena stromu Moringa oleifera čistí vodu dvojím způsobem, jednak koaguluje nečistoty (vytváří z nich pevný sediment) a zároveň působí antibakteriálně. Semena obsahují proteiny s kladným nábojem, které působí jako flokulanty, agregují částice a umožní jejich sedimentaci nebo filtraci. Podle probíhajících výzkumů potlačují semena Moringy i růst mikroorganizmů. Potřebný roztok na čištění vody se získá z jádra semen nebo z usušených zbytků po lisování oleje ze semen Moringy - tyto látky lze uchovávat, zatímco roztok již nikoliv. Pro vyčištění 10 litrů vody se použije tento postup: Jedna malá lžička rozdrcených nebo rozemletých vnitřků semen (neodbarvených) nebo stejně upravených zbytků po lisování oleje se přidá do 250 ml vody a třepe se jednu minutu. Po filtraci čistou textilií se extrakt nalije do čištěné vody a prudce se roztřepává 1 minutu a pak pomalu (15-20 otoček za minutu) asi 5-10 minut. Následuje sedimentace po dobu nejméně 1 hodiny. Čistá voda nad sedimentem se pak může použít. Úprava odstraňuje 90-99,9 % nečistot. Moringa nevyčistí 100 % patogenních zárodků. alternativní metody čištění pitné vody Semena jiného druhu - Moringa stenopetala - jsou na čištění vody účinnější. Více aktivních látek je v oříšcích během sucha než v deštivém počasí. Potřebné množství extraktu nízký zákal NTU<50 střední zákal NTU<150 vysoký zákal NTU extremní zákal NTU >250 1 semeno na 4 litry vody 1 semeno na 2 litry vody 1 semeno na 1 litr vody 2 semena na 1 litr vody 1

25 Postup 1. Nasbírat zralé lusky Moringa oleifera a vyndat semena. 2. Semena oloupat aby se získalo čisté jádro. 3. Rozdrtit nebo rozemlít semena a prosít prášek přes jemné síto. 4. Vytvořit z prášku a vody pastu. Jedno semeno v principu vyčistí 1 litr vody. 5. Smíchat pastu a jeden šálek čisté vody a třepat minutu. 6. Filtrovat tento roztok jemnou látkou do vody, jež má být vyčištěna. 7. Třepat rychle nejméně minutu a pak pomalu 5-10 minut. 8. Nechat stát v klidu 1-2 hodiny. Pro úplnou sterilizaci ještě využít další metody: pískový filtr: sluneční sterilizace: chlorace: 1-2 kapky chlornanu sodného na litr surové vody převaření: minimálně 5 minut Sluneční sterilizace alternativní metody čištění pitné vody Sluneční sterilizace vody (SODIS) je metoda pro maloobjemové použití v tropických oblastech mezi rovnoběžkami 35 severní, či jižní šířky. Sterilizace je založena na vzájemném působení teploty, kyslíku a ultrafialového slunečního záření. Proto se musí použít pouze lahve z PET materiálu, který má dostatečnou průchodnost. Před použitím je třeba lahve vypláchnout. Lahve by se neměly používat déle než jeden rok, protože pak klesá průchodnost UV paprsků. Lahve se naplní vodou do tří čtvrtin a pak 20 sekund třepou, pro zvýšení obsahu kyslíku. Důležité je, aby lahve byly dobře uzavřeny, nelze použít větší lahve než 2 litry. Vrstva vody, kterou sluneční paprsky prochází, nemá být větší než 10 cm. Lahve musí ležet vodorovně, nebo ve sklonu ke slunci. S výhodou lze lahve položit do vlnitého plechu, například na střeše. Pro dostatečnou dezinfekci vody, která byla ověřena v laboratořích, postačuje 6 hodin slunečního svitu za jasného počasí nebo částečné oblačnosti (do 50 %) tak aby teplota vody dosáhla alespoň 50 C. Při plné oblačnosti je třeba lahve exponovat dva následující dny. Použitá vody nesmí být příliš zakalená, pak metoda nefunguje. Limitou je 30 NTU (Nephelometric Turbidity Units). Zákal lze určit odhadem, když láhev s vodou podložíme textem s písmeny o výšce 12 mm a tloušťce čar 2 mm. Přečteme-li tato písmena přes láhev plnou zkoumané vody je NTU nižší než 30 a metoda SODIS je použitelná. Jinak je třeba vodu filtroval nebo nechat usadit. Rovněž nelze vyčistit vodu chemicky kontaminovanou. 2

26 okální cykly MANAGEMENT LOKÁLNÍCH CYKLŮ

27 OBSAH JAK MĚŘIT PENĚŽNÍ TOKY V LOKÁLNÍ EKONOMICE? PŘEDSTAVENÍ LOKÁLNÍHO MULTIPLIKÁTORU Ekonomika jako děravé vědro Princip lokálního multiplikátoru Příklad výpočtu První aplikace v České republice LM3 online Závěr 71 PŘEDCHÁZET NEDOROZUMĚNÍ V INTERKULTURNÍ KOMUNIKACI 72 Muslimské země 74 Vietnam 75 Mongolsko 76 Zambie 77 Uganda 78 Místa extrémní chudoby - slumy, ghetta, favely Obecná pravidla 79 Touha pomáhat versus participativní dialog 79 Poděkování 80 MODEL ŘÍZENÍ MALÉHO PODNIKU PRO SPRÁVU MIKRO-HYDROENERGETICKÝCH PROJEKTŮ V PERU Úvod Model Aktéři v rámci modelu a jejich role 82 Vlastník; Malý podnik; Uživatelé; Revizní komise 4. Fungování modelu Proces uvádění modelu do praxe Některé rady a doporučení ze zkušeností s tímto modelem 85 management lokálních cyklů VÝMĚNNÝ KRUH (LETS) 86 Základní myšlenka výměnného kruhu 87 I bez peněz můžete podstatně zlepšit svou situaci Jak pracuje výměnný kruh - obecně Tři dobré důvody pro výměnný kruh Sousedská výpomoc; 2. Ekonomická svépomoc; 3. Rozvoj obce / Lokální ekonomika Pravidla výměnného kruhu Organizační struktura; 2. Členství; 3. Výměna; 4. Důvěra jako ručení 64

28 PŘÍRODNÍ MEDICÍNA 93 Česnek setý - Alium sativum 93 Česnekové přípravky: Česnekový med; přípravek proti kašli; česnekový olej Použití: bradavice, nežity, abscesy; améby; kousnutí a píchnutí hmyzem, moskyty a škorpióny; lehká malárie; diabetes, vysoký krevní tlak; kašel, nachlazení, bolesti krku; bolest zubů; kandidóza; atletická noha. Pelyněk roční - Artemisia anua 94 Pěstování Použití: Malárie; hemoroidy, bilharióza; oční infekce; AIDS; kandidóza v ústech; kašel, nachlazení, zánět horních cest dýchacích; otevřený absces. Mango - Mangifera indica 96 Použití: průjem, amébová dysentérie; kašel, bronchitida; zácpa; horečka; zánět dásní, kurděje; oči; hemoroidy, červy. Baobab - Adansonia digitata 97 Použití: Podpora trávení; horečka; průjem; potravina; přípravek na rány; Papája - paw-paw 97 Použití: Ošetření ran; profylaxe červů a améb; lehké případy malárie; avitaminóza; hepatitida, žloutenka, žlutá zimnice; záněty močových cest; mýdlo; astma; kašel; trávení a žaludeční vředy; mykózy. Guava - Psidium Guajava 98 Použití: Průjmy dospělých; kurděje; kašel; rány; bolest zubů; snížení krevního cukru; otevřené abscesy. Blahovičník - Eucalyptus globulus 99 Použití: Čaj proti kašli; sirup a kapky proti kašli; bolest v krku; dezinfekce ran; hygiena ústní dutiny. Moringa - Moringa oleifera, M. stenopetala 100 Použití: Potravina; AIDS; průjem; zácpa; krevní tlak; onemocnění kůže Africká kopřiva - Coleus Forskohlii 101 Použití: glaukom (zelený zákal); kardiovaskulární nemoci; hypertense (vysoký krevní tlak); obesita; ekzémy a lupénka; nespavost a poruchy spánku; křeče a svalové napětí; astma, městnavé srdeční selhání. Neem/Ným - Azadiracha Indica 101 Použití: Malárie, prevence zubního kazu; spavá nemoc; veš dětská, svrab; lupénka, skrofulóza, kandidóza, mykózy, svrab, kožní problémy; průjem a úplavice; insekticid; skladování potravin. Černý kámen - Black stone 103 Výroba Použití: Jedovaté uštknutí či kousnutí Absorpční dřevěné živočišné uhlí 103 Výroba Použití: otravy, nevolnosti management lokálních cyklů 65