VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

Transkript

1 VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

2 Reginální analýza a prgramvání OBSAH 1 Reginální analýzy Strategie rzvje reginu Obsahvé zaměření situační sciálně eknmické analýzy Zdrje infrmací pr vypracvání situační analýzy Prfil reginu a jeh struktura Sciálně eknmická analýza pr Prgram rzvje kraje Zásady práce s ukazateli Vztah ukazatelů k prgramu, patření a prjektu Skládání ukazatelů Zpracvání sciálně-eknmické analýzy kraje pr Prgram rzvje kraje Sciálně eknmická analýza pr Reginální perační prgram Zhdncení výchzích dkumentů Sciálně eknmická analýza reginu Úprava analýzy eknmické a sciální situace reginu NUTS Analýza reginů na něž je zaměřvána sustředěná pdpra státu Charakteristika prblémvých reginů Pstup při vymezvání reginů na něž je zaměřvána sustředěná pdpra státu Strukturálně pstižené reginy Hspdářsky slabé reginy Metda suhrnnéh hdncení nezaměstnansti...19 Základní slžky ukazatele: Literatura 20 2

3 Reginální analýza a prgramvání 1 REGIONÁLNÍ ANALÝZY Analýza má smysl, je-li účelvá jak výchdisk prgnózy, jak výchdisk rzvjvéh dkumentu apd. Jde t, vytvřit si adekvátní pznatkvu základnu pstihující relevantní aspekty a pdstatné znaky zkumaných jevů či prcesů, na jejímž základě jsme schpni psudit předcházející vývj a aktuální stav předmětné prblematiky a učinit závažné závěry pr její řešení (zvládnutí) v buducnsti. Analýza bez jasnéh účelu je zpravidla bezbřehá, časvě nárčná, utápějící se v mnha zbytečných detailech. V tét kapitle se prt budeme zabývat reginálními analýzami účelvě jasně vymezenými, zaměřenými na frekventvané reginální aktivity sučasné dby, kterými jsu reginální strategie, prgramy rzvje krajů, reginální perační prgramy (umžňující napjit reginální rzvjvé aktivity země na strukturální fndy Evrpské unie) a na sustředěnu pmc státu prblémvým reginům. 1.1 Strategie rzvje reginu Situační analýza ústící v deskripci prfilu reginu je pdkladem a hlavním faktgrafickým materiálem pr všechny krky prcesu zpracvání strategie rzvje reginu. Fakta a pznatky získané při zpracvání Prfilu jsu určující při vypracvání SWOT analýzy - analýzy silných a slabých stránek reginu a jeh buducích příležitstí a mžných hržení. Služí jak sjedncující a referenční resp. argumentační materiál pr diskusi nad dalšími krky strategie vytýčení kritických blastí, cílů a strategií. Prfil je také pdkladem pr kvantifikaci (dhad dpadů) čekávatelných výsledků navrhvaných rzvjvých aktivit a pr jejich zpětné hdncení. V uvedeném smyslu je tedy Prfil velice důležitým vstupem a nezastupitelnu sučástí zpracvání strategie a může d značné míry vlivňvat i zaměření a frmu výsledných návrhů řešení Obsahvé zaměření situační sciálně eknmické analýzy Psuzvání reginu by měl být zalžen na glbálním sciálně eknmickém přístupu k reginu se zaměřením na jeh předcházející vývj a sučasnu situaci. Tím je vymezen základní bsahvé zaměření situační analýzy. Regin by měl být analyzván z těcht základních aspektů: byvatelstv eknmické činnsti infrastruktura živtní prstředí činitelé 3

4 Reginální analýza a prgramvání Psuzení byvatelstva by měl být prveden s cílem bjasnit, c regin a jeh byvatelstv představují. Půjde tedy : demgraficku analýzu sciální diferenciaci byvatelstva, živtní úrveň zaměstnanst, strukturu zaměstnansti, vývj situace na trhu práce zdraví z hlediska dpadů pracvních pdmínek a živtníh prstředí živtní styl (umění, kultura, vlný čas, sprt, zvyky a tradice, apd.) sídlení z hlediska zón sídlení U eknmických činnstí by měly být zkumány: průmyslvé a stavební činnsti zemědělské činnsti, lesnictví a vdní hspdářství bchdní a jiné činnsti výrbní pvahy výrbní služby nevýrbní služby, zejména služby cestvníh ruchu, vzdělávací, kulturní a zdravtnické činnsti, činnsti suvisející s vlným časem, rekreací a sprtem, peněžnické činnsti apd. U infrastruktury by měla být analýza zaměřena na tyt základní faktry: dpravní infrastrukturu, telekmunikace survinvé a energetické zdrje a sítě, bydlení, veřejné služby, urbanistická rganizace dispnibilní plchy, budvy a stavby vhdné pr nvé pdnikatelské aktivity U živtníh prstředí by měla být analýza zaměřena na: vzduší, vdu, půdu (vč. těžby nerstných survin, pddlvaných území, radiace) dpady péči krajinu (chráněná, devastvaná a nepřístupná území, ÚSES ) největší znečišťvatele U činitelů je třeba identifikvat všechny subjekty, kteří pzitivně zasahují resp. by mhli zasahvat d vývje reginu (státní správa, místní správa, sdružení, krprace, charitativní, humanitní a kulturní instituce, apd.) a analyzvat jejich stav, vyknané práce, finanční mžnsti apd Zdrje infrmací pr vypracvání situační analýzy Infrmace pr vypracvání situační analýzy je mžn získávat ze dvu typů zdrjů. Český statistický úřad (ČSÚ), který vytváří a spravuje různě bsáhlé a různě aktualizvané databáze. Pr ptřeby Strategie jsu k dispzici databáze, které shrnují z různých zdrjů ČSÚ údaje v členění pdle krajů a pdle kresů. 4

5 Reginální analýza a prgramvání Nejpdrbnější data lze získat ze Sčítání lidu, dmů a bytů, které se kná jednu za deset let (napsledy v rce 2001). V mnha případech, prtže pr Strategii je třeba znát aktuální stav a vývj, jsu tat data nepužitelná. Tent zdrj je prt třeba pužívat p psuzení individuální kvality infrmací, neb jak zdrj dplněný další aktuální údaje (z výběrvých šetření ap.). Reginální a municipální instituce, které mhu pskytnut infrmace zpravidla pdrbnější, aktuálnější, ale jejichž získání je v mnha případech nárčnější než v případě infrmací z ČSÚ. Instituce dispnující infrmacemi aktuální situaci v reginu: Úřady práce vedu pdrbná a aktuální data zaměstnansti a trhu práce v kresním členění Okresní správa sciálníh zabezpečení přehled zaměstnansti v malých pdnicích a jejím vývji Městské úřady hlašvny, správy bytů Dpravní inspektráty pčty mtrvých vzidel Místní pdniky, správci a majitelé technické infrastruktury individuální data, jinde nedstupná (tyt instituce nejsu pvinny pskytvat jakékliv údaje; lze je získat jen dbrvlně na základě nefrmálními vztahů) Prfil reginu a jeh struktura Situační analýza by měla vyústit v suhrnný analytický dkument, pr nějž se v psledních letech v ČR vžil název Prfil reginu. Analytické infrmace charakterizující regin je pr jejich dalšíh pužití účelné rzvrhnut d následujících částí: 1. Úvd 2. Charakteristika území 3. Infrastruktura 4. Hspdářství 5. Zaměstnanst a trh práce 6. Sciální, zdravtní a kulturní infrastruktura 7. Živtní prstředí 8. Rekreace a cestvní ruch 5

6 Reginální analýza a prgramvání 1.2 Sciálně eknmická analýza pr Prgram rzvje kraje Zásady práce s ukazateli Všebecná pravidla pr ukazatele Aby byl mžn mnitrvat realizaci prgramu a psudit plnění jeh cílů, je nutn užít mnžinu ukazatelů, které musí být rzhdnuty v dstatečném předstihu před realizací prgramu, aby příslušná data mhla být shrmážděna. Ve většině případů budu značeny cílvé úrvně, které v agregvané frmě budu dpvídat cílům prgramu. Úrvně ukazatelů jsu tyt: zdrjvé neb vstupní ukazatele vztahující se k alkvanému rzpčtu pr každu úrveň pdpry. Finanční ukazatele jsu pužity pr mnitrvání průběhu realizace pdle rčních závazků a plateb ze zdrjů, dispnibilních pr jakukliv peraci, patření neb prgram ve vztahu k jejich právněným nákladům, ukazatele výstupu vztahující se k činnsti. Jsu měřeny v naturálních jedntkách (např. pčet km vybudvané silnice, úrveň rzpracvansti) neb finančních jedntkách (např. náklady na vybudvání silnice, ukazatele výsledku vykazující přímé a kamžité efekty z prgramu. Pskytují infrmace změnách, které vlivňují chvání neb výkn přímých uživatelů pmci. Tyt ukazatele mhu mít také naturální pvahu (snížení cestvní dby, pčet silničních nehd apd.) neb finanční pvahu (snížení dpravních nákladů apd.), ukazatele dpadu (účinku) 1 vykazující důsledky prgramu nad rámec kamžitých efektů na přímé uživatele prgramu. Lze definvat dva druhy účinků pdle th, zda se jedná účinky, které se prjeví p uplynutí určité dby (specifické účinky), jež jsu však přím spjeny s realizvanu činnstí, neb dluhdbé účinky vlivňující větší část byvatel (glbální účinky). 1 Ukazatele účinku jsu stanveny účelvě jak účinky pzitivní, které indikují efektivnst vlžených prstředků pr rzvj kraje. Při vlastní realizaci prgramu zpravidla dchází též k účinkům negativním, které jsu nežáducí a jsu způsbeny lidsku aktivitu. Tent druh účinků, ve velké většině vlivňující některé slžky živtníh prstředí, není ex ante stanven jak cílvá hdnta, nýbrž účinky je nutn identifikvat při hdncení vlivu prgramu na živtní prstředí. Zpětně se pak prvede adekvátní krekce v prgramu pr eliminaci či zmírnění negativních účinků. 6

7 Reginální analýza a prgramvání Následující tabulka bjasňuje uvedené úrvně ukazatelů na příkladu různých druhů infrastruktury. Průmyslvý pzemek Silnice z A d B Rekultivace městskéh zdevastvanéh území Vstupy Náklady na rzvj pzemku Stavební náklady Prjekční náklady Výstupy Plcha připravvanéh pzemku Délka vybudvané trasy Zrekultivvaná plcha Výsledky Přitažlivst pzemku ve srvnání se susedními pzemky Zisk z dstupnsti Změna pčtu (a sciálně-dbrnéh prfilu) byvatel v klí d 1 km Účinky Pdlahvé plchy, které získaly pdniky p 1 rce Pčet vzidel pužívajících silnici p 1 rce % městských byvatel, kteří zde chtějí zůstat (kntext) Růst zaměstnansti v dtčených pdnicích % reginálních pdniků, které využívají výhd dstupnsti (kntext) V implementační fázi by měly navržené ukazatele vést ke zjedndušení a sjedncení mnitrvání a hdncení PRK. Prblémy při užití ukazatelů Ukazatele pr ptřeby mnitrvání by měly pskytvat infrmace služící pr zlepšení kvality a efektivnsti pdpry z veřejných zdrjů. Měly by také dpvídat a být změřitelné v různých etapách realizace danéh PRK. Kvantitativní pvaha těcht ukazatelů by měla napmci vlastnímu prcesu přípravy prgramů a pskytnut referenční bdy pr mnitrvání a hdncení. V suvislsti s pužitím ukazatelů pr ptřeby mnitrvání se mhu vyskytnut některé prblémy, které jsu dále specifikvány. Vazby mezi příčinu a účinkem Z hlediska knečných cílů mhu u plánvaných činnstí, dsažených výsledků a účinků nastat ptíže při stanvení jasných vazeb mezi příčinu a účinkem. Např. zvýšení zaměstnansti v reginu by mhl být způsben faktry, které nejsu uvedeny v daném prgramu. Za takvé situace bude vhdné využít metdu hdncení účinku patření na danu cílvu skupinu ve srvnání s bdbnu (kntrlní) cílvu skupinu, u které se patření neaplikuje. 7

8 Reginální analýza a prgramvání Slžitst metd měření Výstupy a výsledky se dají měřit relativně přímčaře a blízk "úrvni" patření. Účinky však napak musí být měřeny z vnějšku ve vztahu k patření. Přitm nemusí být přím viditelné neb zřejmé, cž má pačné důsledky z hlediska jejich měřitelnsti. Navíc je účinek čast kumulativním efektem řady patření, cž může dále kmplikvat analýzu účinků. Dstupnst údajů V rzhdujících etapách rzhdvání, např. při změnách neb aktualizaci PRK, mhu být údaje nedstupné. Kmbinace ukazatelů Při kmbinvání určitých ukazatelů mhu nastat prblémy. Zatímc finanční ukazatele lze agregvat pr všechny úrvně (patření, pririta, prgram), je velice nesnadné, a někdy se t ukazuje jak nevhdné, agregvat naturální ukazatele. T tedy znamená, že je důležité vybrat příslušné naturální ukazatele pr každu úrveň tak, aby byl mžn měřit dpvídající kvantifikvatelné výsledky a účinky. Ukazuje se, že všebecně lze lépe připravit a kvantifikvat ukazatele pr mnitrvání na úrvni patření neb prjektu. Je velice btížné určit a pužít ukazatele na vyšší agregvané úrvni (pririta, prgram). Prt je důležité nikliv zjedndušit definvání ukazatelů, nýbrž pužít kvantitativní a kvalitativní infrmace různých slžkách intervence. Nepřímé či nepředpkládané efekty Je důležité shrmáždit c nejvíce nepřímých neb nepředpkládaných efektů intervence (např. různé substituční efekty apd.), které vlivňují specifikvané výsledky a účinky danéh patření (prgramu), zejména ve vztahu k tvrbě a udržení pracvních míst Vztah ukazatelů k prgramu, patření a prjektu Vztah ukazatelů a cílů prjektů a suhrnných cílů prgramu spčívá v tm, že tyt cíle se vyjadřují pmcí ukazatelů. Většinu jde jejich změnu danu buď jak přírůstek (např. pčet nvě vzniklých pracvních míst), neb jak prcentní zvýšení (např. zvýšení zaměstnansti... %). Na brázku je vyjádřen vztah prgramu a jeh kmpnent, tj. patření a knkrétních prjektů k ukazatelům: 8

9 Reginální analýza a prgramvání Vstupy (finanční, naturální) PROGRAM Opatření 1 Opatření 2 Prjekt 1 Prjekt 2 Prjekt.. Prjekt... výstupy perační cíle výsledky účinky cíle prjektu indikátry specifické cíle glbální cíle cíle prgramu vyjádření efektů pmcí indikátrů skládání d vyjádření cílů pmcí indikátrů Zásadně jak efekty jedntlivých prjektů, tj. jejich výstupy, výsledky a dpady, tak i cíle prgramů se psuzují pmcí ukazatelů jakžt zjistitelných (měřitelných) veličin; tedy výstupy, výsledky, dpady, cíle jsu zásadně vyjádřeny ve frmě knkrétních čísel s definvaným významem (nikliv slvní vyjádření) - tedy přesně pdle pravidla c se měří, t se udělá. Důležitým hlediskem je t, aby ukazatele, vyjadřující cíle prjektu, byl mžn dvdit, sečíst z ukazatelů prjektů Skládání ukazatelů Při plánvání prgramu, patření a jedntlivých prjektů je zaptřebí navrhvat ukazatele tak, aby ukazatele vyšších uskupení (patření a prjektu) byl mžn získat z hdnt ukazatelů nižších stupňů hierarchie, tedy prjektů (pr patření) a patření (pr prgram). Naznačený přens ukazatelů zdla nahru ukazuje brázek. Sučasně pr etapu plánvání platí brácený pstup - "rzpis" ukazatelů z ukazatelů pr prgram na ukazatele pr patření a z nich na ukazatele pr jedntlivé prjekty. 9

10 Reginální analýza a prgramvání Prgram Prblémvé kruhy Kmunikace Jiné... Opatření Silnice P R O J E K T Y Je zřejmé, že ukazatele typu "nvá výrbní plcha v m 2 " je snadné sčítat přes jedntlivé prjekty, aby se získal tentýž ukazatel v rámci patření, d něhž prjekty spadají, i v rámci příslušnéh prgramu. Takvýt ukazatel se dá sčítat také pdle územníh dělení. Pdbnu pvahu má zaměstnanst ve smyslu ukazatele "čistý pčet nvě vzniklých pracvních míst". Prblematická už může být DPH, prtže ta se čast jinde vytváří a jinde vykazuje: Sčítat DPH je mžné v rámci patření (sučet za pdíly jedntlivých firem angažvaných v prjektech) neb prgramu, ale ne územně. Ukazatele hdntící např. eklgické vlivy (změny kncentrací škdlivých látek) je nutn stanvvat (definvat) individuálně a je také nutn stanvit i způsb jejich agregace (případně i d jiných ukazatelů), aby byl mžn získat smysluplné a věřitelné hdnty pr patření a pr prgram. Z tht phledu je zřejmé, že stanvit efekty prjektu lze vlastně pměrně jednduše vhdnu vlbu ukazatelů, ale prblém vzniká, je-li nutn stanvit efekty patření neb prgramu. Z th vyplývá nezbytnst při plánvání určit, jaké ukazatele by měly prjekty vykazvat, aby se vůbec daly stanvit ukazatele příslušných patření neb prgramu jak celku. 10

11 Reginální analýza a prgramvání Zpracvání sciálně-eknmické analýzy kraje pr Prgram rzvje kraje Cílem analýzy je vytvřit výchzí pznatkvu základnu, z níž je mžné stanvit směr hlavních úklů, jež musí prgram řešit, a vytvřit rámec a lgický základ pr výběr patření a činnstí, které budu sučástí prgramu. Analýza musí rvněž dhalit reginy (kresy, bce), v nichž se v rámci kraje prjevují nedůvdněné rzdíly (disparity). Analýza by měla pdat jasný braz mžnstech rzvje kraje, zejména jeh silných a slabých stránkách kraje. Měla by rvněž identifikvat aktivity, které již byly v kraji vyknány. Tent krk má dvě části, které tvří: prezentace hlavních eknmických a sciálních tendencí patrných (dvditelných) ze získaných knkrétních údajů a ppis blastí činnstí vykazujících největší ptenciál pr eknmický a sciální rzvj kraje, se zdůrazněním vnitrreginálních kmparací a prezentací vnitrkrajských disparit, analytické pznatky vyvzené z hlavních tendencí vývje kraje a jeh makrklí uspřádané ve frmě SWOT analýzy. Prfil kraje jak celek by měl bsahvat tyt údaje: ppis kraje a hlavní gegrafické údaje (včetně knkrétní plhy, rzlhy, využití území atd.), hlavní ukazatele, které dkumentují dynamiku kraje v těcht blastech: demgrafické změny, phyby ppulace (včetně migrace), suhrnné výsledky hspdářskéh vývje psledních let vyjádřené statistickými údaji i infrmacemi z jiných zdrjů, vývj průmyslu, vývj dvětví zemědělství a lesnictví, vývj venkvskéh prstru, vývj služeb (vč. cestvníh ruchu, lázeňství apd.), stav a vývj malých a středních pdniků, zaměstnanst a nezaměstnanst, tendence vývje trhu práce, stav a vývj vzdělávání, zdravtních a sciálních služeb, kultury a vlnčasvých aktivit, stav a vývj infrastruktury pdprující reginální rzvj (institucinální, dpravní a technické), stav a vývj živtníh prstředí. 11

12 Reginální analýza a prgramvání přehled dsavadních prgramů a prjektů realizvaných v kraji a financvaných z veřejných zdrjů (státní rzpčet, krajský rpčet, místní rzpčty, zdrje EU). Při prezentaci tendencí eknmickéh a sciálníh rzvje bývá užitečné prvnat statistiky kraje s celstátním statistickým průměrem a pkud mžn i s hdntami průměru EU. Sučástí analytických závěrů je také Diagnóza kraje, která uvede identifikvané důvdy vývjvých tendencí, charakteristiku hlavních pzitivních a negativních rysů vývje kraje a jeh makrklí a také důvdněné vymezení blastí činnstí, jež se pravděpdbně budu nejvíce pdílet na rzvji kraje během realizace prgramu (se zřetelem k pravděpdbným rizikům při jeh naplňvání). Výsledek diagnózy se předkládá ve frmě SWOT analýzy kraje členěné pdle prblémvých kruhů. Analýza by měla také pskytnut infrmaci, zda bude lépe slabu stránku neb hržení kraje neutralizvat neb zda existuje mžnst navrhnut určité intervence, které by tyt reginální slabé stránky či hržení změnily (např. gegrafická dlehlst může být při dbrém marketingu příležitstí pr rzvj cestvníh ruchu). Při tvrbě bu částí budu základním výchzím pdkladem zpracvané prfily a SWOT analýzy vypracvané v rámci tvrby Strategie rzvje kraje. Velké mnžství údajů z nich může být přím převzat, pkud u nich nedšl ke změně. Rvněž mnh analytických pznatků ze SWOT analýzy by si měl zachvat platnst i pr Prgram rzvje kraje. 1.3 Sciálně eknmická analýza pr Reginální perační prgram Analýza by měla bsahvat části, jejichž bsah pr knkrétní dkument Reginálníh peračníh prgramu (ROP) je uveden dále Zhdncení výchzích dkumentů Cílem tht krku je zhdntit výchzí dkumenty spjené s ROP, kterými jsu Strategie sudržnsti EU, Nárdní rzvjvý plán, Nárdní strategický referenční rámec (NSRR) a zaměření a bsah předcházejících ROP a Prgramů rzvje kraje. Výchzí hdncení musí také psudit, zdali existující ROP je zpracván v suladu s legislativu resp. dpručeními EU a NSRR ČR. Pkud jde analýzu sciálně eknmické situace, zde je nutn se zaměřit na ty prblémvé kruhy, které jsu intervenčními tituly (blastmi pdpry) EU pr dané plánvací bdbí a které se stanu priritami ROP, zejména vývj hspdářství, trhu práce, lidskéh ptenciálu, infrastruktury, cestvníh ruchu a živtníh prstředí). V suvislsti s tím musí být velká pzrnst věnvána také zhdncení vývje makreknmickéh klí včetně klnstí suvisejících s členstvím ČR v EU. Pkud jde vlastní prgram, zde je nutn se zaměřit hlavně na zhdncení pririt 12

13 Reginální analýza a prgramvání jedntlivých prblémvých kruhů. Je třeba vzít rvněž v úvahu shrmážděné připmínky a pžadavky, vznesené ze strany správních úřadů, bcí, bčanů a dalších zainteresvaných institucí, nalézt jejich adekvátní uplatnění v ROP. Pznatky z hdncení analýzy se stávají zadáním pr následující krky Sciálně eknmická analýza reginu Úvd. Zeměpisné umístění České republiky a danéh reginu v rámci Evrpy a jeh pstavení jak reginu v rámci kritérií pdpry ze strany EU. Analýza sučasné sciální a eknmické situace reginu. Cílem analýzy je stanvit becný směr hlavních úklů, jež musí prgram řešit, a zajistit rámec a lgický základ pr výběr patření a činnstí, které budu sučástí peračníh prgramu. Údaje uváděné v tét kapitle by měly být sestaveny tak, aby byl jasně prkázána, pdstatněnst zvlených pririt, tj. musí jasně ukázat ptřebu finanční pdpry a intervence EU. Analýza musí rvněž dhalit subreginy (kresy), v nichž se prjevují nedůvdněné reginální disparity. Analýza reginu jak celku vedle ppisu reginu a hlavních gegrafických údajů (včetně plhy, rzlhy, využití území atd.) a hlavních ukazatelů, které dkumentují dynamiku reginu v klíčvých blastech musí také prezentvat tendence sučasnéh hspdářskéh a sciálníh vývje reginu a blastí eknmických a sciálních činnstí s největším ptenciálem rzvje. Analýza zahrnuje hlavní sféry a pdmínky živta v reginu jak jsu demgrafie a struktura sídlení, situace ve výrbních dvětvích (zemědělství, lesnictví, průmysl, služby, rzvj maléh a středníh pdnikání), stav infrastruktury, trh práce a nezaměstnanst, živtní prstředí, cestvní ruch aj. Specifická pzrnst by přitm měla být věnvána stavu knkurenceschpnsti pdniků, výzkumu a vývje, invací, malých a středních pdniků, stavu živtníh prstředí, situaci na trhu pracvních příležitstí a situaci v blasti dbrnéh vzdělání, stavu vývje rvnprávnsti mužů a žen, zejména s hledem na pracvní příležitsti. Analýza musí být selektivně sustředěna na kruhy, které budu předmětem buducí finanční pdpry ROP ze strany EU. Při prezentaci tendencí eknmickéh a sciálníh vývje je účelné prvnat statistiky reginu s celstátním statistickým průměrem a pkud mžn i s hdntami EU. Analytický ddíl, který uvádí důvdy vývjvých tendencí, by měl bsahvat charakteristiku hlavních pzitivních a negativních rysů vývje reginu a také důvdněné vymezení blastí činnsti, jež se pravděpdbně budu nejvíce pdílet na rzvji během prgramu (se zřetelem k pravděpdbným rizikům při jeh naplňvání). SWOT analýza reginu. Analytické pznatky je třeba prezentvat ve frmě SWOT 13

14 Reginální analýza a prgramvání analýzy, která tvří výchdisk pr frmulvání cílů ROP. SWOT analýza musí být prvázána s buducími priritními blastmi a patřeními prgramu. Tat frma prezentace analýzy je pžadvána metdiku EU. Obsahuje zhdncení silných a slabých stránek ptenciálu reginu a příležitstí a hržení danéh reginu z hlediska stavu a vývje jeh klí se zvýrazněním reginálních disparit v jedntlivých priritních blastech Úprava analýzy eknmické a sciální situace reginu NUTS 2 Cílem tht krku je stanvit eknmický a sciální rámec příslušnéh Reginu sudržnsti (NUTS 2) pr buducí pdpru ze strukturálních fndů ES na základě analýz, prvedených v jedntlivých krajích, které Regin sudržnsti tvří. Cílem je stanvit becný směr hlavních úklů, jež musí prgram řešit, a zajistit rámec a lgický základ pr vybrané pririty a patření, které budu sučástí ROP. Nejdůležitější je přitm správně shrnut pznatky analýzy a diagnózy uvedené v jedntlivých Prgramech rzvje krajů za celý regin NUTS 2 v případě, že je tvřen dvěma neb třemi kraji. Analýzy krajů vypracvané při tvrbě PRK prezentují tendence hspdářskéh a sciálníh vývje krajů a jejich makrklí, tj. knkrétní ppis hlavních tendencí a hlavních příčin jejich trajektrií, a zkumají hlavní blasti eknmických a sciálních činnstí s největším rzvjvým ptenciálem. Analýza pr ROP musí tyt krajské analýzy integrvat. Tent krk ústí d dvu knkrétních dílčích výstupů: zpracvání statistické prezentace Reginu sudržnsti, rzbr ptenciálu jeh eknmickéh a sciálníh rzvje a zvýraznění reginálních diferencí (disparit) v jedntlivých priritách; SWOT analýzy ptenciálu Reginu sudržnsti pr vybrané pririty a vývjvých tendencí tht ptenciálu. 14

15 Reginální analýza a prgramvání 2 ANALÝZA REGIONŮ NA NĚŽ JE ZAMĚŘOVÁNA SOUSTŘEDĚNÁ PODPORA STÁTU 2.1 Charakteristika prblémvých reginů Dle zákna č. 248/2000 pdpře reginálníh rzvje jsu na základě průběžné analýzy vymezvány prblémvé reginy, jejichž rzvj je třeba s hledem na vyvážený rzvj státu a vyrvnávání rzdílů mezi jedntlivými územními celky pdprvat. Může jít tyt typy prblémvých reginů: 1) Strukturálně pstižené reginy 2) Hspdářsky slabé reginy 3) Venkvské reginy 4) Jiné prblémvé reginy Strukturálně pstižené reginy Reginy s vyským zastupením průmyslu a vyským stupněm urbanizace, ve kterých se sustřeďují negativní prjevy strukturálních změn, dchází v nich k útlumu významných pdniků, resp. celých dvětví a k nadprůměrnému růstu nezaměstnansti; Hspdářsky slabé reginy Oblasti charakteristické nízku živtní úrvní, nízkým eknmickým ptenciálem, nadprůměrným pdílem zaměstnansti v primárním sektru a nadprůměrnu nezaměstnanstí; Venkvské reginy Venkvské blasti charakteristické nižším stupněm urbanizace a eknmickéh rzvje, nízku husttu zalidnění, pklesem pčtu byvatel a vyským pdílem zaměstnansti v zemědělství; Jiné prblémvé reginy Reginy se specifickými prblémy, jejichž pdprvání státem je v jistém časvém bdbí nezbytné (například reginy: pstižené živelnými phrmami, se silně narušeným ŽP, s vysku míru nezaměstnansti). Vzhledem k dlišnsti charakteristik jedntlivých typů prblémvých reginů, musí být pr jejich vymezení pužity dlišné, je charakterizující ukazatele. Obecně může jít ad hc vymezené územní celky. Reálná dstupnst ptřebných 15

16 Reginální analýza a prgramvání infrmací (zejména statistických dat) však determinuje územní detail na úrvni kresů. 2.2 Pstup při vymezvání reginů na něž je zaměřvána sustředěná pdpra státu Strukturálně pstižené reginy Ukazatele pr vymezení strukturálně pstižených reginů: 1. Pdíl zaměstnansti v průmyslu na celkvé zaměstnansti v daném rce. Váha ukazatele - 0, Pčet zaměstnanců v průmyslu v daném rce vzhledem k bazickému (základnímu) rku. Váha ukazatele - 0,2. 3. Suhrnné hdncení nezaměstnansti k danéh rku (pužita metda suhrnnéh hdncení stavu nezaměstnansti v reginech). Váha ukazatele - 0,4. 4. Pčet sukrmých pdnikatelů ve vymezeném území na 1000 byvatel v daném rce. Váha ukazatele - 0,1. Algritmus výpčtu jedntlivých ukazatelů a keficientu výslednéh hdncení Jedntlivé ukazatele: zjištění hdnty každéh ukazatele pr jedntlivé rky sledvání; převd veliksti každéh ukazatele na dpvídající pměrný keficient; vynásbení získanéh keficientu vahu příslušnéh ukazatele; Výsledné hdncení VH = U1*0,3 + U2*0,2 + U3*0,4 + U4*0,1 U1 = keficient ukazatele pdíl zaměstnansti v průmyslu na celkvé zaměstnansti U2 = keficient ukazatele vývj zaměstnansti v průmyslu U3 = keficient ukazatele suhrnné hdncení nezaměstnansti 2 Jde váhy ukazatelů stanvené pr hdncení reginů na bdbí let

17 Reginální analýza a prgramvání U4 = keficient ukazatele pčet sukrmých pdnikatelů na 1000 byvatel Výpčet suhrnnéh keficientu hdncení strukturálně pstižených reginů výpčet výslednéh hdncení všech kresů zvlášť za každý rk pdle výše uvedenéh algritmu; výpčet průměru hdnt za celý časvý hriznt za jedntlivé kresy; sestavení přadí strukturálně pstižených reginů; Na základě výše uvedenéh pstupu byly v ČR vymezeny pr bdbí jak strukturálně pstižené tyt reginy (10 kresů): 1. Mst 6. Kladn 2. Karviná 7. Ostrava-měst 3. Teplice 8. Přerv 4. Chmutv 9. Luny 5. Děčín 10. Frýdek-Místek Tyt kresy mají celkem 1,72 mil. byvatel, cž je 16,7% z pčtu byvatel ČR. Rzlhu km2 zaujímají 9,3% území ČR. Další přadí: 11. Jeseník 16. Litměřice 12. Bruntál 17. Ústí n. Labem 13. Nvý Jičín 18. Znjm 14. Vsetín 19. Sklv 15. Šumperk 20. Olmuc 17

18 Reginální analýza a prgramvání Hspdářsky slabé reginy Ukazatele charakterizující hspdářsky slabé reginy: Suhrnné hdncení nezaměstnansti k danéh rku (pužita metda suhrnnéh hdncení stavu nezaměstnansti v reginech). Váha ukazatele - 0,3 3. Daňvé příjmy (daňvá výtěžnst) na 1 byvatele reginu v daném rce Váha ukazatele - 0,1. Průměrná měsíční mzda v reginu v daném rce Váha ukazatele - 0,15. Pdíl zaměstnansti v zemědělství, lesnictví a ryblvu na celkvé zaměstnansti v daném rce Váha ukazatele - 0,2. Pčet zaměstnanců v zemědělství, lesnictví a ryblvu v daném rce vzhledem k bazickému (základnímu) rku. Váha ukazatele - 0,15. Hustta sídlení (pčet byvatel na 1 km 2 ) v daném rce Váha ukazatele - 0,1. Algritmus výpčtu jedntlivých ukazatelů a keficientu výslednéh hdncení Jedntlivé ukazatele: zjištění hdnty každéh ukazatele pr jedntlivé rky sledvání; převd veliksti každéh ukazatele na dpvídající pměrný keficient; vynásbení získanéh keficientu vahu příslušnéh ukazatele; Výsledné hdncení VH = U1*0,3 + U2*0,1 + U3*0,15 + U4*0,2 + U5*0,15 + U6*0,1 U1 = keficient ukazatele suhrnné hdncení zaměstnansti U2 = keficient ukazatele daňvé příjmy na 1 byvatele U3 = keficient ukazatele průměrná mzda 3 Jde váhy ukazatelů stanvené pr hdncení reginů na bdbí let

19 Reginální analýza a prgramvání U4 = keficient ukazatele pčet zaměstnanců v zemědělství, lesnictví a ryblvu na celkvé zaměstnansti U5 = keficient ukazatele vývj zaměstnansti v zemědělství, lesnictví a ryblvu U6 = keficient ukazatele hustty sídlení Výpčet suhrnnéh keficientu hdncení hspdářsky slabých reginů výpčet výslednéh hdncení všech kresů zvlášť za každý rk pdle výše uvedenéh algritmu; výpčet průměru hdnt za celý časvý hriznt za jedntlivé kresy; sestavení přadí strukturálně pstižených reginů; Na základě výše uvedenéh pstupu byly vymezeny jak hspdářsky slabé tyt reginy (10 kresů): 1. Luny 6. Jeseník 2. Tachv 7. Třebíč 3. Znjm 8. Prachatice 4. Český Krumlv 9. Břeclav 5. Bruntál 10. Svitavy Deset vybraných kresů má 0,86 mil. byvatel, cž je 8,3% byvatel ČR. Zaujímají km 2, cž je 17,2% území ČR. Další přadí: 11. Chmutv 16. Litměřice 12. Vyškv 17. Rakvník 13. Žďár nad Sázavu 18. Kutná Hra 14. Klatvy 19. Mst 15. Přerv 20. Plzeň-sever 2.3 Metda suhrnnéh hdncení nezaměstnansti Základní slžky ukazatele: Nezaměstnanst: N = uchazeči zaměstnání / pracvní síla Dluhdbá nezaměstnanst: D = dluhdbě nezaměstnaní / pracvní síla 19

20 Reginální analýza a prgramvání Tlak na pracvní místa: V = (uchazeči vlná pracvní místa) / pracvní síla Stanvené váhy: v1 = 0,4; v2 = 0,3; v3 = 0,3 4 Výpčet suhrnnéh hdncení: SHN = v1*n + v2*d + v3*v 3 LITERATURA 1. Metdika zpracvání Reginálních peračních prgramů a Splečnéh reginálníh peračníh prgramu na léta MMR, DHV CR, Ostrava Prgram rzvje kraje (PRK) (Metdická příručka), MMR, Praha Systémvé a metdické aspekty tvrby strategií rzvje reginů (VÚSC) České republiky (Metdická příručka), MMR, Praha Jde váhy ukazatelů stanvené pr hdncení reginů na bdbí let