FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB

Transkript

1 FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB Vzdělávání

2 2

3 3

4 4

5 DŮVODY PRO FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst spojen s teorií lidského kapitálu růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib, Spiegel 1994) vzdělaná pracovní síla můţe přilákat zahraniční investice přímo nebo nepřímo jako záruka politické stability celková produktivita faktorů produkce prostřednictvím technologických inovací 5

6 MIKROEKONOMICKÉ VLASTNOSTI VZDĚLÁNÍ Smíšený veřejný statek: - vzdělání při spotřebě svým nositelem má soukromé efekty (výdělky, sociální pozice, orientace v komplexním prostředí apod.) - vzdělání má rovněţ veřejné efekty, z nichţ nositel vzdělání nemá výnosy; často se označují jako externality 6

7 PROBLÉMY PŘI ROZHODOVÁNÍ O INVESTICI DO LIDSKÉHO KAPITÁLU Měření (odhady) nákladů na vzdělání Měření (odhady) výnosů mnohem sloţitější, mnoho typů výnosů Externality Výpočty návratnosti problém s dobou vyuţití lidského kapitálu, diskontní mírou a s mírou rizika Asymetrie informací Porovnání investičních moţností jiné finanční moţnosti, jiné vzdělávací dráhy atd. Finanční trhy jsou nedokonalé 7

8 VÝNOSY VZDĚLÁNÍ mnohem sloţitější problém soukromé výnosy zahrnují jednak zvýšené výdělky, jednak řadu nepeněţních soukromých výnosů (prestiţ, kulturní orientace ) Výnosy jsou věcí budoucnosti, relativně dosti vzdálené v řádu desítek let Společenské výnosy jsou rovněţ peněţní a nepeněţní, řada výnosů má charakter externalit 8

9 EXTERNALITY VZDĚLÁNÍ zahrnují kvalitní občanství, politickou stabilitu, komunikační dovednosti, právní chování, rozvoj kulturní úrovně, kvalitní trávení volného času a určitý zdravotní standard. Mezi dalšími externalitami lze jmenovat úspory veřejných výdajů, zejména v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotní péče. DOBA VYUŢITÍ LIDSKÉHO KAPITÁLU lidský kapitál se opotřebovává jako kaţdý jiný -technické opotřebení (stárnutí lidí, nemoc, nepouţívání získaných dovedností) -ekonomické opotřebení je dáno např. technickým pokrokem, kdy dovednosti dříve získané se stanou nepotřebnými; změna struktury hospodářství zmenší potřebu některých typů lidského kapitálu 9

10 FINANCOVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ POSKYTOVÁNÍ FINANCOVÁNÍ SOUKROMÉ VEŘEJNÉ SOUKROMÉ Soukromé vysoké školy Domácí vzdělávání Podpora soukromých VŠ VEŘEJNÉ Školné, poplatky Veřejné (státní) vysoké školy 10

11 ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ S FINANCOVÁNÍM VZDĚLÁNÍ Není jednoduché a všeobecné řešení TENDENCE: -sdílení nákladů veřejných a soukromých -veřejné zdroje hlavně do podpory zdrojů soukromých - podpora půjček, daňová zvýhodnění -vouchery o uplatnění veřejného zdroje rozhoduje spotřebitel -soukromé zdroje půjčky s odloţenou platbou, human capital contracts, absolventská daň, tradiční půjčky 11

12 ZÁKLADNÍ SYSTÉM FINANCOVÁNÍ SF EU SR veřejné VŠ, soukromé VŠ, státní VŠ Regionální školství: Kraje Obce a města Svazkové školy 12

13 FINANČNÍ OTÁZKY ZAJIŠŤOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO ŠKOLSTVÍ Finanční autonomie obcí RUD Dotační tituly Návrh optimalizace základního školství Institucionální aspekty Obce Ředitelé škol Kraje MŠMT Další organizace 13

14 FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ pedagogové MŠ, ZŠ, SŠ (vč. konzervatoří) a VOŠ financování prostřednictvím jednotných normativů stanovených MŠMT účelem vyrovnat mezikrajové rozdíly nepedagogové + pedagogové ZUŠ, MŠ a ZŠ při zdravotnických zařízeních a školských zařízení (ŠD, ŠK,DDM, DD, DM, internátů, PPP, SPC) Financování pomocí krajských normativů

15 FINANCOVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ MŠ, ZŠ, SŠ (VČ. KONZERVATOŘÍ), VOŠ rozdělení v kompetenci MŠMT princip jednotných republikových oborových normativů s celostátní působností tvoří přibliţně 70 % z rozpočtu regionálního školství

16 FINANCOVÁNÍ VŠECH NEPEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ A PEDAGOGŮ ZUŠ, ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ rozdělení v kompetenci krajských úřadů tvoří přibliţně 30 % z rozpočtu regionálního školství Princip republikových a krajských normativů závazné postupy pro financování této oblasti stanoví MŠMT směrnicí (nebo vyhláškou)

17 OBOROVÝ NORMATIV 1 dítě v MŠ jednotřídní MŠ vícetřídní MŠ 1 ţáka v prvním stupni ZŠ ZŠ pouze s prvním stupněm ZŠ plně organizované 1 ţáka v druhém stupni ZŠ 1 ţáka SŠ skupiny nákladově srovnatelných oborů vzdělání ve střední škole, konzervatoři a vyšší odborné škole případné členění na normativ pro teoretickou a praktickou část vzdělávání

18 INSTITUCIONÁLNÍ PŘÍSPĚVKY PRO MŠ A ZŠ určeny pro subjekt pro MŠ a 1. a 2. stupeň ZŠ (a odloučené pracoviště) účelem je podpora vzdělávání ţáků v ZŠ a v MŠ nutnost existence i menších škol (dostupnost) povinnost přijmout (do výše kapacity) takový počet ţáků, který se přihlásí institucionální příspěvek je jednotný velikost subjektu bez ohledu na má-li škola výjimku z minimálního počtu dětí či ţáků, institucionální příspěvek se úměrně krátí

19 INSTITUCIONÁLNÍ PŘÍSPĚVEK PRO MŠ A ZŠ pro kaţdou mateřskou školu a kaţdé odloučené pracoviště mateřské školy pro kaţdý první stupeň základní školy a kaţdé odloučené pracoviště pro druhé stupně základní školy v obci (pokud je jich u jednoho zřizovatele více) - počet ţáků všech 2. stupňů u jednoho zřizovatele se vydělí číslem 200. Takto vypočítaným koeficientem se vynásobí hodnota institucionálního příspěvku

20 METODY URČENÍ VÝŠE FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Prostředky z kapitoly MŠMT Škola/školské zařízení Platy pedagogů, učebnice, učební pomůcky, DVPP Platy nepedagogů Provoz MŠ, ZŠ Oborový normativ + institucionální příspěvek Republikové/krajské normativy SŠ, konzervatoře, VOŠ Oborový normativ Republikové/krajské normativy Zřizovatel/ostatní zdroje/ ZUŠ Republikové/krajské normativy Školská zařízení Republikové/krajské normativy

21 FINANČNÍ TOK V ÚROVNI MŠMT - KRAJ z úrovně MŠMT objem prostředků pro krajský úřad vypočten jako součet částky stanovené podle oborových normativů a jednotek výkonu ve školách v příslušném kraji vč. institucionálního příspěvku pro MŠ, ZŠ a částky vypočtené podle obdoby současných republikových normativů

22 FINANČNÍ TOK V ÚROVNI KRAJ - ŠKOLA z úrovně krajů - objem prostředků pro Š/ŠZ stanoven podle oborových normativů a jednotek výkonu na škole (vč. instituc. příspěvku pro MŠ, ZŠ) mzdy pedagogů včetně odvodů + ONIV pro MŠ, ZŠ, SŠ, konzervatoře a VOŚ podle krajských normativů mzdy pedagogů včetně odvodů pro ŠD, ŠK, ZUŠ, DDM, DD, DDM, Internáty, PPP, SPC a MŠ a ZŠ při zdravotnických zařízeních mzdy nepedagogů včetně odvodů pro všechny subjekty

23 FINANČNÍ TOK V ÚROVNI KRAJ - ŠKOLA takto rozepsané prostředky by se pro kaţdý právní subjekt sečetly rozdělení finančních prostředků v rámci subjektu by bylo plně v pravomoci ředitele Š/ŠZ záměrem MŠMT je, aby dosavadní členění finančních prostředků podle ukazatelů (platy, OON, odvody, ONIV) bylo pouze orientační, nikoliv závazné

24 NÁBĚH NOVÉHO SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ zavedení reformy se předpokládá od legislativně připraveno do účelem ponechat dostatečný časový prostor k porovnání finančních dopadů a případným změnám tvorba rezervy - v přechodovém období by měla být vyšší vyuţití ke krytí kritických dopadů