Doplňky stravy pro sportovce ve výživě bobistů. Bakalářská práce

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví Doplňky stravy pro sportovce ve výživě bobistů Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: MUDr. Kateřina Kapounková Vypracovala: Jitka Štědroňová Regenerace a výživa ve sportu Brno, 2013

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. V Brně dne 10. dubna 2013 podpis

3 Poděkování Děkuji MUDr. Kateřině Kapounkové za odborné vedení a poskytnuté rady při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Vladimíru Hladíkovi za pomoc při distribuci dotazníků.

4 Seznam použitých zkratek: AMK aminokyseliny BCAA - Branched-Chain Amino Acid BM bazální metabolismus CEP celkový energetický příjem CNS centrální nervový systém EAMK esenciální aminokyseliny GH - Growth hormone (růstový hormon, somatotropin) GI glykemický index IMT - intramuskulární tuk IMTG - intramyocelulární triacylglycerol MK mastné kyseliny RTC roční tréninkový cyklus TAG - triacylglycerol TFmax maximální tepová frekvence TH tělesná hmotnost TJ tréninková jednotka

5 ÚVOD... 7 TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE Charakteristika bobového sportu Fyziologická charakteristika bobisty Zdravotní aspekty bobového sportu Kondiční příprava Roční tréninkový cyklus bobistů Hlavní úkoly sportovního tréninku Výživová doporučení pro sportovce Doporučený příjem makronutrientů pro sportovce Sacharidy Bílkoviny Tuky Shrnutí Shrnutí nutričního doporučení pro bobisty Nutriční timing Stravování před silovým a rychlostním tréninkem Stravování během silového a rychlostního tréninku Stravování po silovém a rychlostním tréninku Doplňky stravy legislativa Cíle užívání doplňků stravy ve sportu Dělení doplňků stravy Nejčastěji užívané doplňky stravy v rychlostních a silových sportech Proteinové doplňky stravy Sacharidové doplňky stravy... 30

6 3.4.3 Aminokyseliny Kreatin Beta hydroxy beta - metylbutyrát (HMB) Pufry Stimulanty MCT olej (medium-chain triglyceride oil) Konjugovaná kyselina linolová (CLA) Shrnutí doporučení k užívání doplňků stravy pro sportovce v bobovém sportu: EPMIRICKÁ ČÁST PRÁCE Cíle praktické části Charakter výzkumu Výzkumné otázky Úkoly práce Použité metody výzkumu Výzkumný vzorek Další okolnosti výzkumu Výsledky výzkumu a diskuse Diskuse Závěr Seznam použité literatury: Seznam příloh: Resumé... 73

7 ÚVOD Bakalářská práce je zaměřena na užívání doplňků stravy v bobovém sportu. Téma bylo zvoleno v návaznosti na stále vzrůstající oblibu doplňků stravy pro sportovce. Bobový sport je náročný nejen na techniku, ale hraje zde i svou roli váha samotných bobistů, která pomáhá zvýšit celkovou hmotnost bobu, s cílem dosáhnout vyšší rychlosti během závodu. Z tohoto pohledu je zajímavá myšlenka, jak by doplňky stravy mohly pomoci bobistům k získání vyšší hmotnosti. Většina odborných prací na téma výživa a doplňky stravy (suplementy) se zaměřuje převážně na jejich význam v kulturistice nebo ve vytrvalostních sportech. Odborné literatury k bobovému sportu není mnoho a proto bylo zvoleno toto téma, se snahou přispět k rozšíření znalostí o vztahu těchto sportovců k doplňkům stravy. Důvodem výběru tohoto tématu bylo dlouhodobější pozorování chování atletů provozujících bobový sport, kteří ve větší míře užívají doplňky stravy. Pozorování vedlo k různým otázkám, které se pokouší objasnit empirická část práce. Cílem práce je zjistit základní informace o užívání doplňků stravy v bobovém sportu během jednotlivých období RTC a porovnat je s účelem jakým je bobisté užívají. S ohledem na cíle práce byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Bakalářská práce bude rozdělena na dva tematické celky tvořené teoretickou a výzkumnou částí. Teoretickou část tvoří základní charakteristika bobového sportu, výživová doporučení pro sportovce a přehled nejčastěji užívaných doplňků stravy ve sportu. Výzkumná část je zaměřena na zhodnocení výsledků získaných z dotazníku a jejich konfrontaci s dostupnou odbornou literaturou.. 7

8 TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE 1 Charakteristika bobového sportu Bobový sport se začal vyvíjet v průběhu 19. stol., kdy se k původním saním sloužícím pro přepravu nákladu, připojil řídící mechanismus. Na rozvoji bobismu má největší podíl Švýcarsko, ve kterém byl také založen první světový bobový klub ve Sv. Mořici., roku Historicky poprvé startovaly čtyřboby na OH ve Francouzském Chamonix, v roce 1924 a o 8 let později v roce 1932 se k nim připojily i dvouboby na OH v Lake Placid, U.S.A. [47] Mezinárodní bobová federace byla založena v roce 1923 a její oficiální název zní The Federation Internationale de Bobsleigh et de Tobogganing (FIBT). Federace sdružuje nejen boby, ale i skeleton. Soutěží se většinou v uměle vybudovaných ledových drahách. Závodí se v několika disciplínách: mužské boby dvouboby, čtyřboby a ženské boby - dvouboby. Posádku bobu tvoří pilot a brzdař ve dvoubobu. Ve čtyřbobu se k nim připojují další dva členové posádky. Na startu posádka roztlačí bob, jehož rychlost během startu může dosahovat přes 40 km/h. Startovní vzdálenost 50 m zdolá posádka za necelých 6 sekund. Po startu posádka bobu projede cca 1500 m dlouhou ledovou drahou s množstvím zatáček v průměru za 60 sekund, rychlostí přes 135 km/h. Techniku a rychlost samotné jízdy ovlivní již pouze pilot bobu. Závodníci pocházejí z různých sportovních odvětví především z řad atletů (sprinterů) a gymnastů. [45, 46, 47] 1.1 Fyziologická charakteristika bobisty K největšímu zatížení během výkonu bobisty dochází při startu (rozjezdu bobu), při samotné jízdě je sportovec téměř nehybný. Při startu je nejdůležitější rychlost běhu a svalová síla sportovce. Z toho důvodu řadíme bobový sport mezi rychlostně silové disciplíny. Při startu, který odpovídá zatížení sprintera s důrazem na svalovou sílu, která je nutná k roztlačení bobu, je pro výkon rozhodující anaerobní alaktátová i laktátová kapacita organismu. Intenzita zatížení během startu je maximální, metabolické krytí ATP-CP systém, dominantním 8

9 zdrojem energie je ATP a CP. Energetický výdej při startu je % nál. BM. Při samotné jízdě spojené s ovládáním stroje je energetický výdej % n. BM. U bobistů převažují rychlá svalová vlákna nad pomalými svalovými vlákny. [16, 29, 30] Hodnoty naměřené u bobistů během výkonu: srdeční frekvence tepů.min -1 hladina laktátu v krvi 4-9,3 mmol.l -1 [16] 1.2 Zdravotní aspekty bobového sportu Vlivem silné izometrické kontrakce v průběhu jízdy dochází k poškození svalových vláken. V průběhu jízdy dále dochází ke zrychlení bobu, které působí na sportovce v zatáčkách odstředivou silou odpovídající přetížení cca 2 g. Přetížení 2-4 g se projevuje ztíženým dýcháním, poklesem tváří, ale i ztíženým pohybem končetin, což může mít významný vliv na řízení bobu. Snížení rozdílu hladin krve mezi srdcem a mozkem lze kompenzovat vydechováním a stahováním hrudního a břišního svalstva, při kterém se spontánně zvýší intrathorakální tlak. Další nepříznivě působící vliv na zdraví má klima, kdy teplota může klesnout velmi nízko (závodí se i v -25 o C). Takové klimatické podmínky mohou vést k poruchám vestibulárního aparátu. [16] 1.3 Kondiční příprava Roční tréninkový cyklus bobistů Většina bobistů volí jednovrcholový model přípravy (viz tab. 2), který se skládá z přípravného období o celkové délce sedmi měsíců, závodního období o délce čtyř měsíců a přechodného období o délce jednoho měsíce. [4] 9

10 tab. 2 RTC bobistů [4] Období etapy počet měsíců měsíce Přípravné Jarní 3 IV. - VI. Letní 2 VII. VIII. Podzimní 2 IX. X. Závodní Závody světového poháru 2 XI. XII. Hlavní závody 2 I. II. Přechodné 1 III. Jednotlivé markocykly RTC v bobovém sportu jsou většinou rozděleny na měsíční mezocykly. Jarní přípravné období začínající na začátku dubna a končící na konci června tvoří první tři mezocykly. První mezocyklus je zaměřen na rozvoj obecné kondice vytrvalosti a všeobecné síly (př. kruhový trénink, běžecké úseky ). Druhý a třetí mezocyklus je zaměřený na rozvoj všeobecných silových schopností (př. cviky s činkou přemístění, trhy, dřepy ) a odrazové síly (př. překážky, víceskoky ). Letní přípravné období je tvořené dvěma mezocykly (4. 5., červenec až srpen), jejichž hlavním úkolem je rozvoj speciální kondice a to rychlosti (př. krátké sprinty na dráze) a rychlé, výbušné síly (př. odrazy, výskoky, překážky, trh ). Dalším důležitým úkolem letního přípravného období je rozvoj speciálních bobových dovedností na bobovém trenažéru (př. technika startu s bobem, naskakování do bobu a souhra členů posádky). V podzimním přípravném období (6-7 mezocyklus) začínajícím v září a končícím v říjnu se bobisté ještě více soustředí na speciální kondici a to především na rozvoj dynamické síly a techniky. V tomto období začínají bobisté trénovat starty již přímo na dráze. Závodní období začíná v bobovém sportu v listopadu a končí na konci února (8-11 mezocyklus). Během nezávodních týdnů se bobisté snaží udržet stávající výkonnost a většinu času tráví v posilovně nebo na stadionu, kde trénují rychlost. Poslední dvanáctý mezocyklus (přechodné období) tráví bobisté doléčováním zranění vzniklých během sezony, odpočinkem a doplňkovými sporty jako jsou například různé druhy sportovních her, plavání atd. [V. Hladík (personal communication, April 1, 2013)] 10

11 1.3.2 Hlavní úkoly sportovního tréninku Hlavní roli při tréninku hraje nejen fyzická, ale i psychologická příprava. Další součástí tréninku je nácvik souhry jednotlivých pohybů posádky v průběhu roztlačení bobu a během naskakování do bobu. Z fyzické přípravy se rozvíjí zejména rychlost a síla. Pro trénink rychlosti jsou voleny krátké sprinty do 100 m, běh do kopce, schodů atd. Pro rozvoj maximální a výbušné síly je využívána metoda opakovaného úsilí a metoda plyometrická. Další součástí tréninku je nácvik koordinace a reakční rychlosti sportovce. K rozvoji rychlostní vytrvalosti se využívá především atletický trénink (běhy na m). [16] Příklad TJ bobisty z konce jarního přípravného období úvodní část TJ: 15 minut rozklusání + 15 minut strečink 2 x 60 m % intenzita z maxima 3 série po 3 x 25 m (skipping, předkopávání, zakopávání) hlavní část TJ: 2 x 30 m - zrychlení na každý třetí krok, čtyři rychlé dokroky 2 x 30 m skipping (3x levá, 3x pravá noha) 2 x 80 m rozloženě (20 m 90 %, 20 m klus ) 30 m s padavého startu pauza 3-4 min 60 m - 90% intenzita z maxima pauza 4-5 min 30 m 90 % intenzita z maxima pauza 6 min 1 x 80 m rozloženě po 20 m 2 x 30 m klus poskočný s činkou (30 kg) 2 x 10 s 50 kg - výskoky z podřepu 2 x 8 s kg (každá noha) - výskoky na jedné noze z podřepu 11

12 3 x 12 - výpady vpřed s činkou (30 kg) 6 x chůze přes překážky 3 série 4 x 40 m běh na % intenzita z maxima (pauzy 30 sec., mezi sériemi 90 sec.) závěrečná část TJ: klus 3 min + strečink poznámka k TJ: (Intenzita je stanovena na základně průběžných výkonnostních testů. Intenzita se hodnotí na základě maximálních dosažených výsledků) [V. Hladík (personal communication, April 1, 2013)] 12

13 2 Výživová doporučení pro sportovce Jednou z nejdůležitějších podmínek regenerace sportovce pro dosažení maximálního výkonu je správná skladba stravy. Maximální využití všech živin v potravě je zajištěno pomocí rozložení stravy do průběhu celého dne v závislosti na množství fyzické aktivity. Strava musí být volena tak, aby zabezpečila adekvátní příjem bílkovin a sacharidů k uhrazení celodenních potřeb organismu. S ohledem na osobní potřeby volíme individuální cíle (nabrání svalové hmoty, úbytek hmotnosti atd.), které zohledňujeme ve stravovacím plánu. [8, 21] 2.1 Doporučený příjem makronutrientů pro sportovce Makronutrienty jsou makroergické substráty (živiny), mezi které řadíme sacharidy, tuky a bílkoviny. Jsou to látky, které poskytují organismu energii nutnou pro život. [20] Sacharidy Hlavním úkolem sacharidů dostupných ze stravy je dodávat lidským buňkám energii. Sacharidy se v těle štěpí na monosacharidy, z nichž nejdůležitější je glukóza, která se v těle ukládá v podobě glykogenu a to v játrech a ve svalech. Hydrolýzou glykogenu se opět získává glukóza, která je využita jako přímý zdroj energie. Každá buňka lidského těla do jisté míry využívá glukózu pro získání energie. Mozkové buňky a buňky nervového systému jsou na energii získané z glukózy zcela závislé. Do skupiny sacharidů patří i vláknina, kterou dělíme na rozpustnou a nerozpustnou. Každá má v organismu odlišnou funkci. Rozpustná vláknina snižuje hladinu glykémie a hladinu cholesterolu v krvi. Nerozpustná vláknina podporuje střevní peristaltiku. [27] 13

14 Význam sacharidů pro sportovce Sacharidy mají pro sportovce velký význam. Jsou nejpohotovějším zdrojem energie pro sportovní výkon. Vyčerpání sacharidových zásob ovlivňuje sportovní výkon dochází k vyčerpání a nutnému ukončení výkonu. [15, str. 9] Nedostatek sacharidů ve stravě nevytváří dostatečnou zásobu glykogenu pro pracující svaly, které se z tohoto důvodu rychleji unaví a sportovec není schopen kvalitně odtrénovat. Čím větší je množství svalové hmoty, tím větší je schopnost organismu syntetizovat svalový glykogen a vytvořit si tak větší zásoby pro fyzickou aktivitu. Jelikož jsou zásoby glykogenu v těle malé ( g), je pro kvalitní sportovní výkon nezbytné správné načasování příjmu sacharidů. Po vyčerpání svalového glykogenu využije organismus glukózu z krve. Poté začnou játra uvolňovat glukózu z jaterního glykogenu, aby zabránili hypoglykemii. Při déletrvajícím vytrvalostním výkonu může dojít ke kritickému snížení jaterních glykogenových zásob a ke vzniku hypoglykemie, aniž by se vyčerpali zdroje svalového glykogenu. Naopak při intenzivním výkonu se snižuje hladina svalového glykogenu až na pouhých 20%, ale hladina jaterního glykogenu se výrazně nesnižuje. Obě situace mají za následek snížení sportovního výkonu. [8, 11, 21] Obecné doporučení příjmu sacharidů Obecně se doporučuje denní příjem sacharidů okolo % z celkově přijaté energie. Většinu z doporučené denní dávky by měly tvořit sacharidy složené (polysacharidy). Jednoduché sacharidy by neměli tvořit více jak 10 % z CEP sacharidů. Doporučený denní příjem vlákniny je g. [17, 23] Doporučený příjem sacharidů pro sportovce Sacharidy by v jídelníčku sportovce měli tvořit % CEP dle typu sportu. Doporučený příjem sacharidů pro silové a rychlostní sportovce a sportovce trénující méně než 1 hodinu denně je 4 6 g/kg TH. Pro sportovce trénující 1-2 hodiny denně se doporučuje přijmout 6-7 g/kg TH. Pro sportovce trénující

15 hodiny denně se doporučuje 8-10 g/kg TH a při tréninku trvajícím déle jak 4 hodiny se doporučuje více než 10 g/kg TH. Sportovcům budujícím svalovou hmotu a sprinterům se doporučuje 7 10 g/kg TH denně. [37, 42] Další zdroje doporučují přijímat sacharidy v závislosti na délce trvání tréninku, př. u 90 kg vážícího sportovce trénujícího 1 hodinu denně je dodatečný příjem sacharidů 350 g, při dvouhodinovém tréninku je to 450 g a při tříhodinovém tréninku 550 g sacharidů. S každou přibývající hodinou se příjem sacharidů navyšuje o 100 g. [8, 17, 21] Bílkoviny Bílkoviny jsou tvořeny z AMK spojených dusíkatou vazbou. Je známo 20 AMK, z nichž 8 je esenciálních. Esenciální AMK si lidské tělo nedovede vytvořit, a proto je musí přijímat ve formě potravy. Z přijímaných bílkovin jsou nejkvalitnější tzv. plnohodnotné bílkoviny, které obsahují všech 8 esenciálních AMK (př. mléčná a vaječná bílkovina). [15, 21] Bílkoviny mají v organismu hned několik hlavních funkcí. Jsou to základní stavební jednotky tělesných tkání, které tvoří strukturu lidského organismu. Jsou součástí enzymů katalyzujících buněčné reakce. Účastní se transportu, imunity, acidobazické rovnováhy, hormonálního řízení a mohou být za určité situace využity k tvorbě energie procesem glukoneogeneze. Lidské tělo nedokáže skladovat přijaté bílkoviny. Buď jsou tedy ihned využity anebo přeměněny na zásobní tuk nebo na glukózu, která se dále využije pro tvorbu energie. [23] Význam bílkovin pro sportovce Bílkoviny hrají důležitou roli v obnově a stavbě svalové tkáně ve fázi regenerace po tréninku. Během posilování dochází k drobným poškozením svalu, která mají za následek svalovou bolest. Adaptační odpovědí organismu je budování silnějších a objemnějších svalových vláken, které zajistí lepší odolnost 15

16 vůči této zátěži. K budování svalové hmoty je nezbytná pozitivní dusíková bilance zajištěná dostatečným příjmem bílkovin. [11] Bílkoviny mají význam i pro vytrvalostní sportovce. Po vytrvalostním tréninku může dojít k poškození svalů sportovce nebo jeho ztrátám v závislosti na objemu a intenzitě tréninku. Podle některých výzkumů vede podání bílkoviny společně se sacharidy po tréninku ke snížení odbourávání svalových bílkovin a ke snížení bolesti ve svalech. [21] Doporučený příjem bílkovin Optimální potřeba bílkovin tvoří cca 12-15% z CEP. Pro sportovce silových disciplín se doporučuje až 25 % z CEP. Za vhodný příjem bílkovin pro bobisty se uvádí příjem okolo 18 % z CEP. [7, 15, 16] Nejvyšší nároky na množství přijatých bílkovin mají vytrvalostní sportovci, dospívající sportovci, lidé začínající s cvičením a lidé držící dietu s nízkým obsahem energie. Obecně sportovci potřebují vyšší příjem bílkovin k obnově poškozené tkáně, k nárůstu svalové hmoty a výjimečně i k tvorbě energie. Doporučený příjem bílkovin pro jednotlivé skupiny viz tabulka 1. [1] tab. 1: Doporučený příjem bílkovin jedinec Gramů bílkovin na 1 kg hmotnosti Dospělý se sedavým stylem života 0,8 Kondičně cvičící, dospělý 1,0-1,5 Vytrvalostní sportovec, dospělý 1,2-1,6 Dospívající sportovec v růstu 1,5-2,0 Dospělý budující svalovou hmotu 1,5-1,7 Sportovec omezující příjem energie 1,6-2,0 Odhadovaná maximální využitelná dávka pro 2,0 dospělého Průměrná potřeba bílkovin vytrvalostních 1,1-2,0 sportovců mužů Průměrná potřeba bílkovin vytrvalostních 1,1-1,8 sportovců žen převzato od Nancy Clark (2009) Doporučený příjem bílkovin pro sprintery činí 1,2-1,7 g/kg TH denně. Maximální využitelná dávka bílkovin je 2-2,5 g/kg TH denně. [21, 42] 16

17 Rizika spojená s nadměrným příjmem bílkovin Vysoký obsah bílkovin ve stravě způsobuje dehydrataci, která vede ke zhoršení výkonu a celkové únavě. Déletrvající nadměrný příjem může způsobit rozvoj hypertenze a vést k poškození ledvin. Může se rozvinout pseudouremický syndrom, který je provázen chronickou únavou. Mezi další rizika nadměrného užívání bílkovin patří poškození jater, ateroskleróza, osteoporóza (spíše u žen) a dna. [6, 7, 11, 17] Strava s vysokým obsahem bílkovin je většinou spojena i s vysokým obsahem tuku ve stravě. Jelikož hlavní zdroje bílkovin jsou živočišného původu a ty jsou zároveň zdroji většího množství tuku a cholesterolu můžeme za negativní vliv nadměrného užívání bílkovin považovat nárůst podkožního tuku. [11] Tuky Tuky řadíme do skupiny lipidů, což jsou ve vodě málo rozpustné látky, které plní v těle mnoho biologických funkcí. Mezi jejich hlavní funkce patří tvorba zásob energie. Jsou zároveň složkami buněčných membrán a usnadňují vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích. Tuky mají dvakrát větší energetickou denzitu než bílkoviny a sacharidy a z toho důvodu jsou v těle nejbohatším zdrojem energie. Ve stravě přijímáme nejčastěji triacylglyceroly (TAG), které se ukládají uvnitř adipocytů tukové tkáně. TAG přijímané potravou dělíme na živočišné a rostlinné. Živočišné tuky obsahují převážně nasycené mastné kyseliny a rostlinné tuky obsahují převážně nenasycené mastné kyseliny. Společně s živočišnými tuky přijímáme cholesterol. Cholesterol je steroidní látka, která tvoří součást steroidních hormonů a žlučových kyselin a je pro tělo nepostradatelná. [15, 23] Význam tuků pro sportovce Tuky jsou pro sportovce zdrojem energie během aerobního výkonu. Energie uložená v tucích pochází převážně z IMT, z MK uvolněných z tukových 17

18 buněk (adipocytů) anebo z chylomikronů. Nejlépe se využije tuk uložený ve svalech, tzv. intramuskulární tuk (IMT) / intramyocelulární triacylglycerol (IMTG), který je k dispozici během středně intenzivního cvičení vytrvalostního charakteru. Při zátěži trvající 1-3 hodiny je sportovec schopen spotřebovat % IMTG a dobře trénovaný sportovec i více. Energie získaná z tuků během zátěže výrazně šetří omezené zásoby glykogenu v těle. Nejefektivnější zóna pro spalování tuků je mezi 65 až 85 % TF max. [21] Pro silové a rychlostní sportovce nemá energie získaná z tuků větší význam a to z toho důvodu, že tuk se při anaerobním ani silovém výkonu nespaluje. [21] Doporučený příjem tuků Obecné doporučení pro příjem tuků ze stravy je 25-30% z CEP. Polovinu z takto přijatých tuků by měli tvořit esenciální MK (př. kyselina linolová, linoleová). Důležitou roli hraje poměr omega-6/omega-3 nenasycených MK, který by měl být v poměru 5:1, v ideálním stavu 1:1. Pro lidský organismus jsou tuky nezbytné a jejich příjem by neměl být nižší než 15 % z CEP. Doporučení pro příjem trans nenasycených MK je do 2 % z CEP a cholesterolu do 300 mg denně. [5, 15, 17, 25] Doporučený příjem tuků pro aktivní jedince je % z CEP. Pro sprintery se doporučuje % CEP z tuků dle požadavků na celkovou energetickou potřebu. Pro sportovce zvyšující svou svalovou sílu % tuků z CEP. [11, 37, 42] 2.2 Shrnutí Makronutrienty jsou jako zdroj energie využívány v závislosti na délce a intenzitě sportovního výkonu. Zdroje, ze kterých se čerpá energie, jsou volné mastné kyseliny, plazmatická glukóza, svalový glykogen a svalové TAG. 18

19 Vydaná energie (cal/kg/min) Následuje názorná tabulka podílu jednotlivých zdrojů energie během výkonu různé intenzity, viz obr. 1. [19] Podíl 4 zdrojů energie po 30 minutách cvičení při 25%, 65% a 85% VO2 max. svalový glykogen plazmatické VMK plazmatická glukóza svalové TAG % 65% 85% % VO 2 max obr. 1: podíl zdrojů energie během výkonu [19] Nutriční potřeba a správný výběr potravin jsou závislé na povaze sportovní disciplíny. Jiné potřeby má vytrvalostní sportovec a jiné silový sportovec. Vytrvalostí sportovec je závislý na doplnění glykogenových zásob energie. Vhodná je strava tvořená sacharidy z více než 65 % CEP. Silový sportovci zaměřují svou pozornost na bílkoviny. Jejich adekvátní příjem zajistí stavební materiál pro rostoucí svaly a zajistí obnovu poškozené svalové tkáně. [19] Shrnutí nutričního doporučení pro bobisty Z textu viz výše vyplývá doporučený příjem bílkovin pro bobisty 18 % z CEP, což pro sportovce vážícího 95 kg představuje 1,9 g/kg TH. Toto doporučení se pohybuje na horní hranici doporučeného maximálního příjmu bílkovin. Pro bobistu trénujícího 2-4 hodiny denně rychlostně silového tréninku 19

20 je doporučený příjem sacharidů 8-10 g/kg TH. Tuky by měly být v jídelníčku bobisty zastoupeny z (25) %, jak vyplývá z doporučení pro rychlostní a silové sporty viz text výše. 2.3 Nutriční timing Správný příjem stravy během dne napomáhá k dosažení maximální výkonnosti sportovce a zlepšení nebo udržení jeho kondice. Správné načasování příjmu a množství potravin před tréninkem nebo soutěží lépe připraví svaly pro nadcházející zátěž. Během tréninku oddálí nástup únavy a po tréninku slouží jako regenerační prostředek pro budování a obnovu svalové hmoty a obnovu energetických zásob. Mezi příjmem jednotlivých živin před, během a po tréninku či soutěží jsou mezi sportovci s různou délkou a intenzitou trvání tréninku rozdíly. [21] Stravování před silovým a rychlostním tréninkem Před tréninkem lehké nebo střední zátěže není svačina zapotřebí, ale pouze za předpokladu, že od posledního jídla neuplynulo více jak 4 hodiny. V tom případě se doporučuje přijmout 15 g sacharidů. Pokud je trénink před snídaní, doporučuje se svačina s g sacharidů spolu s g bílkovin nebo s 6 g esenciálních AMK. [21] Před náročným tréninkem je doplnění makronutrientů v podobě svačiny nutné. Svačina 2-3 hodiny před tréninkem by měla obsahovat kcal a to v podobě g sacharidů spolu s g bílkovin nebo s 6 g esenciálních AMK. Svačina méně jak 1 hodinu před tréninkem by měla obsahovat do 200 kcal sestavených z 35 g sacharidů spolu s g bílkovin nebo s 6 g esenciálních AMK. [21] 20

21 2.3.2 Stravování během silového a rychlostního tréninku Během silového tréninku se využívají zásoby glykogenu pro anaerobní glykolýzu. Jelikož čistá doba posilování zabere z dvouhodinového tréninku cca 30 minut, není zapotřebí doplňovat energii během tréninku. [25] Za předpokladu, že sportovec trénuje před snídaní, se během lehkého tréninku doporučuje zkonzumovat ml sportovního nápoje. To samé platí pro trénink střední intenzity, kdy se doporučuje ml sportovního nápoje. [21] Během náročného tréninku už je svačina zapotřebí. Pro menší sportovce je vhodná dávka sacharidů g na 1 hodinu a u větších sportovců g sacharidů na 1 hodinu. [21] Stravování po silovém a rychlostním tréninku Po lehkém tréninku není svačina zapotřebí. Po tréninku střední intenzity je vhodné doplnit 0,7 g/kg sacharidů spolu s 0,1-0,2 g/kg bílkovin. Po náročném tréninku se doporučuje doplnit 1-1,2 g/kg sacharidů spolu s 0,1-0,25 g/kg bílkovin a do dvou hodin po tréninku sníst hlavní jídlo. Vhodná forma doplnění bílkovin je v podobě proteinového koncentrátu. [8, 21] Po tréninku se lidský organismus nachází v katabolickém stavu a snaží se zregenerovat vyčerpané zásoby glykogenu tím, že nastartuje anabolické procesy. To je ten správný čas pro doplnění živin. Pokud se sportovec snaží nabrat svalovou hmotu, je doba do 30 min po tréninku (tzv. anabolické okno ) ta nejvhodnější na doplnění živin potřebných pro anabolické reakce. V této době má organismus nejvyšší schopnost využít jednoduché sacharidy k doplnění svalového a jaterního glykogenu a současně startuje potřeba pro přísun bílkovin k regeneraci poškozených svalových vláken a k nárůstu svalové síly. Obsah přijatých sacharidů po tréninku by však neměl převyšovat 30 g v jedné dávce, aby nedošlo k nadměrné stimulaci inzulinové sekrece. Inzulín je anabolický hormon, který stimuluje tvorbu svalové hmoty a obnovení zásob glykogenu ve svalech a játrech, 21

22 ale při nadměrném příjmu glukózy stimuluje její ukládání do zásob v podobě nežádoucího tuku. [24, 25] Tekutá strava po tréninku má v tomto případě výhodu oproti běžné stravě. Gainer nebo proteinový koncentrát je lépe stravitelný. Organismus se tak rychleji dostane ze stádia katabolismu a začíná budovat svalovou hmotu. Glukóza a bílkoviny z tekuté stravy jsou rychleji dostupné pro buňky, které je mohou využít k doplnění zásob energie v podobě glykogenu z glukózy a k budování svalové hmoty z bílkovin. [18] 22

23 3 Doplňky stravy Názory na doplňky stravy se mezi odborníky značně odlišují. Jedna skupina je doporučuje a druhá neméně početná skupina odborníků jim nepřisuzuje žádné vyšší účinky na zdraví či sportovní výkonnost. [25] 3.1 legislativa Zákon č. 110/197 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích definuje doplněk stravy jako potravinu, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích. [28] Požadavky na složení doplňků stravy, jejich označování a způsob použití upravuje vyhláška č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin v návaznosti na předpisy evropského společenství. [26] Označování doplňků stravy dle vyhlášky č. 225/2008 Sb. 3, odst. (1) a (5) (1) Kromě požadavků na označování obalu potravin upravených v zákoně a ve zvláštním právním předpise se na obalu pro spotřebitele uvede: a) v názvu potraviny slovo "doplněk stravy", b) název vitaminů, minerálních látek nebo dalších látek charakterizujících výrobek, c) číselný údaj o množství vitaminů, minerálních látek nebo dalších látek vztažený na doporučenou denní dávku, přičemž u vitaminů a minerálních látek se použijí jednotky uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce, d) údaje o obsahu vitaminů a minerálních látek i v procentech doporučené denní dávky uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce, přičemž tento údaj lze uvést i v grafické podobě, e) doporučené denní dávkování a popřípadě další podmínky použití, f) varování před překročením doporučeného denního dávkování, g) upozornění, aby byly výrobky uloženy mimo dosah dětí, h) upozornění, že doplňky stravy nejsou náhradou pestré stravy, i) upozornění "Nevhodné pro těhotné ženy" u doplňků stravy obsahujících více než 800 μg (RE) vitaminu A v denní dávce (5) Označování doplňků stravy nesmí a) doplňkům stravy přisuzovat vlastnosti týkající se prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo na tyto vlastnosti odkazovat, 23

24 b) obsahovat žádné tvrzení uvádějící nebo naznačující, že vyvážená a pestrá strava obecně nemůže poskytnout dostatečné množství vitaminů anebo minerálních látek. [26] Specifické požadavky na uvádění doplňků stravy do oběhu dle Zákona č. 110/197 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích 3d (1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu doplněk stravy je povinen před jeho prvním uvedením do oběhu zaslat Ministerstvu zdravotnictví, a v kopii ministerstvu, český text označení, který bude uveden na obale výrobku. [28] Balení doplňků stravy dle Zákona č. 110/197 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích 11 odst. (1) f) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny do oběhu, je povinen potraviny určené pro zvláštní výživu, doplňky stravy a potraviny nového typu uvádět do oběhu pouze balené.[28] 3.2 Cíle užívání doplňků stravy ve sportu Hlavním cílem užívání doplňků stravy ve sportu je uspokojit zvýšené nároky organismu na energetické zdroje, stavební látky a mikroživiny. Dalším cílem jejich užívání je zvýšení přísunu biologicky účinných látek např. stimulantů, antioxidantů nebo vitamínů účastnících se metabolické přeměny. [14] Nejčastější důvody k užívání doplňků stravy ve sportu jsou za účelem: 1) zvětšení objemu svalové hmoty 2) nárůstu svalové síly 3) urychlení procesu regenerace 4) spalování tuků 5) prevence poškození zdraví 6) zvýšení výkonnosti a vytrvalosti [8, 17, 21] 24

25 3.3 Dělení doplňků stravy Doplňky stravy rozdělujeme do několika skupin: a) podle formy na tekuté a pevné. Mezi tekuté doplňky stravy řadíme gely, sirupy, roztoky, oleje (olivový extrakt), spreje, kapky (rostlinné extrakty), aerosoly a tobolky. Mezi pevné doplňky stravy řadíme tablety, granuláty, dražé, pastilky, prášky a žvýkací plátky, b) podle původu doplňků stravy na živočišné, rostlinné a syntetické, c) podle chemického charakteru a funkčních skupin na antioxidanty, vitaminy, minerální látky, soli a ionty, aminokyseliny, hormony a látky hormonům podobné. [12] Doplňky stravy dále dělíme podle účinku: a) doplňky stravy zvětšující objem svalové hmoty (proteiny, aminokyseliny), b) doplňky stravy s anabolickým efektem, které zvyšují svalovou sílu a chrání svalovou hmotu před katabolickým efektem, c) doplňky stravy snižující množství tukové tkáně (L-carnitin, HCA, chrom aj.), d) doplňky stravy s antioxidačním účinkem, které chrání před působením volných kyslíkových radikálů, příznivě ovlivňují imunitu, působí protizánětlivě a zvyšují odolnost vůči stresu (vit. E, C, betakarotén, koenzym Q10 aj.), e) energizéry (přirozeně stimulující látky), f) doplňky stravy urychlující regeneraci. [17] 3.4 Nejčastěji užívané doplňky stravy v rychlostních a silových sportech Tato kapitola se zabývá nejužívanějšími doplňky stravy, které jsou zároveň i nejčastěji nabízené na českém trhu a mají význam pro sportovce rychlostních a silových disciplín. 25

26 3.4.1 Proteinové doplňky stravy Bílkoviny v proteinových přípravcích tvoří minimálně 40 %. Proteinové přípravky dodají tělu sportovce kvalitní a rychle stravitelné bílkoviny bez obsahu tuku a laktózy, které sebou běžná strava přináší. [11] Formy proteinových přípravků: a) proteinové nápoje tekutá forma prodávaná v lahvích. Výhodou je, že přípravek není zapotřebí předem připravovat a je snadno dostupný. b) tablety a kapsle tablety bývají větší a doporučuje se je rozžvýkat. Kapsle bývají menší a polykají se. Tablety a kapsle jsou lépe stravitelné než prášková forma. Jejich obliba je přesto nižší především k vyšší pořizovací ceně. c) proteinové prášky jejich příprava je složitější na rozdíl od předešlých forem. Prášek je zapotřebí rozmíchat v nápoji, nejčastěji se míchá s vodou nebo mlékem, přesto je prášek nejoblíbenější forma proteinových přípravků mezi sportovci, zejména z důvodu jeho ceny. [3] d) proteinové tyčinky tuhá forma proteinových přípravků vhodná ke konzumaci při déletrvajících výkonech. Svým obsah a vysokou energetickou hodnotou jsou proteinové tyčinky vhodnou alternativou běžného jídla zejména na cestách. [5] Nejběžnější zdroje bílkovin v proteinových přípravcích Druhů bílkovin pro výrobu suplementů je hned několik. Mezi méně využívané patří například vaječná, rýžová nebo pšeničná bílkovina. Pro svoji chuť jsou však velice málo vyhledávané. K výrobě se nejběžněji používají bílkoviny mléka (syrovátka a kasein) a sojová bílkovina. [38] 1) Sojová bílkovina je nejkvalitnější z rostlinných zdrojů. Neobsahuje tuk, cholesterol ani laktózu, jako je tomu u mléčných zdrojů bílkovin. I přes svůj nižší obsah aminokyseliny metioninu je vyhledávaným zdrojem bílkovin zejména vegetariány a sportovci, kteří nekonzumují mléčné výrobky. [11, 34] 26

27 Formy sojových bílkovin: a) Izolát se vyrábí z odtučněné sojové mouky, kdy se postupně odstraňuje tuk a sacharidy. Bílkoviny tvoří v přípravku 90 %. Výsledný produkt je neutrální chuti a nemá nadýmavé účinky. Množství bílkoviny, které je tělo schopno vstřebat po příjmu sojového izolátu je %. b) Koncentrát je směs s obsahem 70 % bílkovin. Dobře se rozpouští ve vodě, je snadno stravitelný a zachovává si obsah vlákniny. Čistá využitelnost sojového koncentrátu (tzv. NPU) je 67. Množství bílkoviny, které je tělo schopno vstřebat po příjmu sojového koncentrátu činí 95 %. c) Sojová mouka vzniká broušením sojových bobů, při kterém vzniká jemný prášek. Se svým obsahem bílkovin 50 % má nejnižší obsah oproti ostatním zdrojům sojové bílkoviny. [31] 2) Kasein tvoří největší podíl bílkovin v mléce. Jeho kvalita se odvíjí od způsobu, jakým se vyrábí. Kasein se z mléka získává procesem srážení mléka syřidly, kyselinami nebo použitím zákysu. Oproti syrovátce se tráví mnohem pomaleji a poskytuje tak tělu bílkoviny až po dobu 8 hodin. Sportovci užívají kasein většinou před spaním jako poslední jídlo, čímž zabraňují nežádoucímu procesu katabolismu svalové tkáně. Z tohoto důvodu je označován jako night protein. Jeho využití po tréninku není tak účinné jako u syrovátkového proteinu a to právě z toho důvodu, že se začíná vstřebávat mnohem později a nezajistí tak tělu pohotový zdroj bílkovin pro rychlou obnovu poškozených svalů. [6, 39] Formy kaseinových bílkovin: Pro výrobu doplňků stravy se využívají převážně tři formy kaseinových bílkovin - kaseinát vápenatý, micelární kasein a izolát mléčného proteinu. a) Kaseinát vápenatý se získává z odstředěného mléka sýřením kyselinami. V další fázi procesu je neutralizován hydroxidem vápenatým. Tento postup není příliš vhodný. Většina takto získaného proteinu se nestráví a nevyužitý protein se z těla vyloučí. 27

28 b) Micelární kasein je vyráběn ultrafiltrací mléčné bílkoviny z čerstvého odstředěného mléka. Tímto procesem se odstraní tuk a laktóza a výsledný produkt je tvořen bílkovinami z 85 %. Díky micelám kasein snadno prostupuje přes střevní stěnu. Takto připravený kasein se velmi dobře vstřebává a jeho využitelnost je vysoká. c) Izolát mléčného proteinu je oblíbená forma proteinových přípravků, avšak jejich kvalita kolísá. Izolát je tvořen z 80 % kaseinem a z 20 % syrovátkovou bílkovinou. [32] 3) Syrovátkový protein vzniká při srážení mléka, kdy po odstranění tuhé části (kaseinu) zůstane tekutá část (mléčná syrovátka), která ovšem obsahuje pouhých 15 % bílkovin a zbytek tvoří mléčný tuk a laktóza, která tvoří převážnou část. Proto se takto získaná syrovátka dále upravuje a prodává jako součást proteinových přípravků pod označením Whey protein. V současné době jsou na trhu k dispozici tři formy syrovátkových proteinů syrovátkový koncentrát, izolát a hydrolyzát. Nejkvalitnější z těchto tří forem je bezpochyby syrovátkový hydrolyzát. [34] Formy syrovátkových proteinů: a) Syrovátkový koncentrát (WPC Whey Protein Concentrate) vyráběný procesem ultrafiltrace, při kterém se používají speciální membrány oddělující od sebe jednotlivé složky syrovátky. Takto získaný koncentrát má vysokou stabilitu, ale díky nízkému stupni denaturace se cenné bílkoviny znehodnotí. Obsah bílkovin v koncentrátech se pohybuje od 41 % do 85 %. Z uvedených forem syrovátek se tráví nejpomaleji, přibližně 1,5 3 hod v závislosti na koncentraci konzumovaného koncentrátu. Jednou z výhod je jejich chuť díky nižší koncentraci proteinu a vyššímu obsahu laktózy a tuku. Také cena koncentrátu je podstatně nižší než u kvalitnějších forem syrovátkových proteinů. [24, 40] b) Syrovátkový izolát (WPI Whey Protein Isolate), vyráběný technologickými postupy za použití iontové výměny nebo ultrafiltrace, obsahuje minimální množství tuku a laktózy. Syrovátkový izolát je druhý 28

29 nejkoncentrovanější zdroj bílkovin s obsahem %. Jejich nevýhodou je nižší obsah vitamínů než u koncentrátu a méně příjemná chuť. Další nevýhodou takto kvalitního produktu je bezesporu jeho vysoká pořizovací cena. [24, 40] c) Syrovátkový hydrolyzát (WPH Whey Protein Hydrolyzate) je v současné době nejkvalitnějším zdrojem bílkovin v proteinových přípravcích. Vyrábí se dalším zpracováním syrovátkového izolátu, procesem zvaným hydrolýza, kdy se dlouhé řetězce proteinů enzymaticky naštěpí a tím se stávají lépe stravitelné. Čím větší je hydrolýza, tím je protein lépe stravitelný. Jeho hlavní nevýhodou jsou vysoké náklady na výrobu, díky nimž je i cena přípravků velice vysoká. Další nevýhodou je jeho nahořklá chuť, která je výsledkem procesu štěpení bílkovin. [40] Metody zpracování proteinových přípravků: K přípravě proteinových přípravků se využívá několik metod výroby: suchá cesta, patří mezi nejstarší dnes už nevyužívané metody výroby. Odstraněním laktózy a dalších látek vzniká dále sušený koncentrát. Nejmodernější způsob výroby se nazývá CFM (Cross Flow Microfiltration), takto získaný produkt je nejkvalitnější na trhu. Iontová výměna je o něco méně kvalitní, zato levnější způsob výroby proteinových přípravků. Takto získané produkty patří v poměru cena a kvalita k nejužívanějším. [38] Bližším seznámením s procesem výroby proteinových přípravků se tato práce nezabývá Shrnutí doporučení k užívání proteinových doplňků pro bobisty: Jak již bylo uvedeno v předešlé kapitole, doporučený denní příjem bílkovin pro bobisty je 18 % z CEP, což tvoří u bobisty vážícího 95 kg 180 g bílkovin denně. Přijetí takového množství bílkovin z běžné stravy může být problematické, proto je vhodné využít proteinové přípravky k doplnění potřebného množství bílkovin. Proteinové přípravky dodají sportovci kvalitní a rychle stravitelné bílkoviny, které tělo snadno využije bez případného navýšení přijatého tuku, který sebou běžná strava obsahující bílkoviny často přináší. 29

30 3.4.2 Sacharidové doplňky stravy Sacharidy ve stravě hrají klíčovou roli pro sportovní výkon. Dostatečné předzásobení sacharidy zajišťuje dostatek energie pro pracující svaly během zátěže. Po výkonu doplní sacharidy vyčerpané zdroje svalového a jaterního glykogenu. [21] Formy sacharidových doplňků: a) prášek sacharidové prášky dostupné na trhu se od sebe liší obsahem jednotlivých látek. Všechny obsahují složené a jednoduché sacharidy nebo jejich kombinace. Nejčastěji obsažené sacharidy jsou glukóza, fruktóza a maltodextriny. Jejich kombinace umožňuje udržet vysokou hladinu dostupné energie v průběhu výkonu. Kromě sacharidů jsou doplňky obohaceny i o jiné látky: vitaminy, elektrolyty, inositol, BCAA a další látky. Mezi sportovci je nejoblíbenější tzv. weightgainer/gainer, jedná se o práškovou směs sacharidů spolu s bílkovinami, které tvoří většinou od 8 do 30 %. U kvalitních výrobků bývá nejčastěji zastoupenou bílkovinou složkou syrovátkový koncentrát. Užívání gaineru je nejvhodnější v objemové fázi a to zejména po tréninku, kdy organismus potřebuje doplnit vyčerpané zásoby glykogenu a zároveň se nachází v katabolickém stavu. Pro nastartování proteosyntézy je zapotřebí velké množství energie, které nám dodají sacharidy z gaineru. Sacharidy zároveň stimulují produkci inzulínu, díky němuž započne proces anabolismu. To vše vede k zregenerování a posílení svalové tkáně. Jako méně vhodný sacharid pro přípravu gainerů se jeví fruktóza, která má nízký GI a je metabolicky nezávislá na inzulínu, tudíž nestimuluje jeho produkci stejně jako glukóza nebo maltodextrin. Někteří odborníci nedoporučují užívat gainer ihned po skončení tréninku, ale nejméně 45 minut po skončení výkonu. Inzulín totiž blokuje vyplavení růstového hormonu, který je rovněž anabolickým hormonem. [3, 24, 41] b) nápoje tekutá forma obsahující sacharidy a elektrolyty se prodává ve formě již hotových nápojů nebo koncentrátů, které se musí dále naředit tekutinou. Nejvhodnější sacharidy jsou ty, které obsahující glukózové polymery. Glukózové polymery mají nižší osmotickou aktivitu, a tudíž se rychleji vstřebají a mohou být okamžitě využity jako zdroj energie. Nápoje se doporučuje konzumovat během 30

31 tréninku i po něm. Mezi nejprodávanější nápoje patří Gatorade, který mimo sacharidů obsahuje i minerální a další látky. [3] c) sportovní tyčinky tuhá forma sacharidových doplňků populární zejména ve vytrvalostních sportech k doplnění energie během, před i po výkonu. Kvalitní tyčinky obsahují rýžový dextrin, který je tvořen glukózovým polymerem. Sportovní tyčinky obsahují převážně kukuřičný sirup nebo ovocný džus. [3] Shrnutí doporučení k užívání sacharidových doplňků pro bobisty: V předešlé kapitole byl uveden doporučený příjem sacharidů 8 10 g/kg TH pro rychlostně silový trénink. Doplnění příjmu sacharidů z běžné stravy může být podpořeno příjmem sacharidových doplňků, které dodají dostatek energie pro výkon a rychle doplní zásoby glykogenu ve svalech po náročném tréninku. Vhodné jsou zejména tekuté formy sacharidových doplňků, které se rychle vstřebávají a mohou být rychleji využity. Pro mladé začínající bobisty nebo bobisty, kteří se snaží zvýšit tělesnou hmotnost, jsou vhodným sacharidovým doplňkem weightgainery, které nastartují anabolické procesy v organismu a podpoří svalový růst, ke kterému je zapotřebí velké množství energie Aminokyseliny Aminokyseliny tvoří v organismu základní stavební jednotku bílkovin. Mají však i jiné funkce, mezi které patří účast na regulaci transkripce a translace, ovlivňování hormonální sekrece nebo imunomodulační účinky. Lidský organismus si nedokáže některé aminokyseliny syntetizovat, a proto musí být dodávány spolu s potravou. Tyto AMK nazýváme esenciální a tvoří je 8 AMK (izoleucin, valin, lyzin, leucin, metionin, tryptofan, treonin, fenylalanin). Pro člověka jsou biologicky významné AMK v L-formě, které se od D-formy liší prostorovým uspořádáním atomů. D-formu AMK organismus pro výstavbu vlastních bílkovin nedokáže využít. [10] Aminokyseliny jsou mezi sportovci velice oblíbené doplňky stravy. Vliv jednotlivých AMK na organismus je popsán níže. AMK doplňky rozdělujeme do 31

32 3 skupin. První skupinu tvoří produkty, které obsahují všechny AMK. Tyto produkty jsou většinou obyčejné proteinové suplementy. Druhou skupinu tvoří AMK individuální, které se prodávají odděleně a třetí skupinu tvoří suplementy, které tvoří dvě až tři AMK. Preparáty lze pořídit buď ve volné formě (krystalické) nebo s peptidovou vazbou. Pro vytěžení maximálního efektu z individuální AMK je vhodnější krystalická forma. [3] L-Arginin Arginin se řadí mezi semiesenciální glukogenní AMK nezbytné pro děti a starší lidi. Přirozeně se arginin vyskytuje v mléčných výrobcích, rybách a mase. Část argininu se v játrech přeměňuje na kreatin. Po vstřebání je arginin metabolizován na další aminokyselinu ornitin. Obě tyto AMK mají stimulační vliv na sekreci růstového hormonu, který podporuje proteoanabolismus, což vede k urychlení regenerace po výkonu. Mezi další funkce argininu patří podpora tvorby kolagenu, tvorba spermií, ochrana před devastací svalové tkáně a stimulace sekrece inzulinu, který je taktéž řazen mezi anabolické hormony. Doporučená denní dávka pro stimulaci zmíněných procesů je 2 3 g hodinu před tréninkem a 30 min před spaním. Udržovací dávka je asi 1 g denně. Pro zvýšení efektu při nabírání svalové hmoty se jeví jako vhodná kombinace argininu spolu s ornitinem a lysinem. [8, 10] V silových sportech je arginin oblíbený zejména kvůli svým silným vasodilatačním účinkům, které podporují prokrvení svalů a vedou k lepší regeneraci svalové tkáně a to tím způsobem, že jsou ze svalů odplavovány odpadní metabolity a současně se do svalů dostávají živiny. Dalším z hlavních důvodů je jeho již zmíněný stimulační efekt na produkci růstového hormonu (GH) a inzulínu. Produkty na našem trhu většinou obsahují arginin individuálně nebo jako jednu ze složek různých směsí. [2] 32

33 L-Glutamin Glutamin je nejběžnější neesenciální AMK. Je přítomen v tělních tekutinách, podporuje imunitní systém, je součástí bílkovin, využívá se jako energetický substrát, podporuje syntézu svalového glykogenu, má výrazný antikatabolický efekt a zvyšuje hladinu růstového hormonu v krvi. Glutamin slouží také jako zdroj pro tvorbu GABA (kyseliny gama-amino-máselné), která je neuromadiátorem v CNS. Největší množství glutaminu je uloženo v kosterním svalu, který slouží jako hlavní zdroj glutaminu pro ostatní tkáně. Jestliže se hladina glutaminu sníží, ostatní AMK se musí přeměnit na glutamin, aby mohl sloužit jako zdroj pro proteosyntézu. [3, 8, 10] L-glutamin je ve sportu oblíbený zejména pro schopnost chránit ostatní AMK a pro své antikatabolické vlastnosti. L-glutamin může výrazně zvýšit produkci růstového hormonu a to při dávkách okolo 2000 mg, čehož při běžné suplementaci nelze dosáhnou, jelikož dostupné preparáty obsahují cca od 65 do 200 mg v jedné kapsli. Taková suplementace by byla finančně velice nákladná. [3] L-Tyrosine Tyrosin je neesenciální AMK zastoupená ve svalové bílkovině z 1-2 %. Do povědomí veřejnosti se dostal jako prekurzor mozkových neurotrasmiterů, které se starají o výkyvy nálad, potlačují stresové a depresivní stavy a podporují tvorbu endorfinů. Ve světě sportovců je spíše opomíjenou AMK. Můžeme ho však využít jako látku stimulující vylučování růstového hormonu stejně tak dobře, jako předešlé aminokyseliny. Další funkce tyrosinu jsou o něco zajímavější. Tyrosin je součástí hormonů štítné žlázy (trijodtyroninu a tyroxinu) a zejména v době redukčních diet, kdy dochází k utlumení BM, může tyrosin opět zvýšit jeho hladinu a tím zvýšit výdej energie. Tyrosin se prodává jako aminokyselina nejčastěji v kombinaci s kapsaicinem nebo L-karnitinem, s kterými podporuje využívání tuků jako zdroje energie. L-tyrosin se dále kombinuje s taurinem nebo kofeinem pro jejich synergické stimulační působení. Tyrosin se nejčastěji používá 33

34 30 60 minut před tréninkem. Pro podporu redukční diety je vhodné konzumovat L-tyrosine i ráno před snídaní. Nedoporučuje se jeho společná konzumace s proteinovými přípravky z důvodu jeho specifického efektu na organismus, který by byl potlačen. [3, 43] BCAA Pod názvem Branched-Chain Amino Acid (BCAA) se skrývá směs tří esenciálních větvených aminokyselin L-valinu, L-leucinu a L-izoleucinu. BCAA můžeme označit za nejužívanější aminokyselinové doplňky stravy ve sportu nejen silovém, ale i vytrvalostním a to zejména díky možnosti využití BCAA jako zdroje energie, čímž se šetří zásoby glykogenu ve svalu. Největší účinek z těchto tří aminokyselin má leucin, který příznivě působí na sekreci inzulínu jako anabolického hormonu. Dávky g BCAA urychlují syntézu svalových proteinů, ale pouze za předpokladu dostatečného příjmu bílkovin a sacharidů. Je prokázáno, že % AMK, které se vstřebají do svalu během prvních 3 hodin po jídle, jsou právě BCAA, které zde pomáhají k tvorbě dalších AMK. Větvené AMK mají anabolický účinek na svaly nejen díky stimulačním účinkům na vylučování inzulínu, ale i růstového hormonu. Užívání BCAA zabraňuje rozkladu svalových bílkovin během intenzivního tréninku, které je zapříčiněno vylučováním kortizolu, jenž způsobuje uvolňování BCAA z bílkovinných vazeb a je zodpovědný za rozklad svalových proteinů. BCAA dodané před nebo během tréninku jsou v takových případech snadno dostupným zdrojem energie a svalová bílkovina je tak chráněna před degradací. [3, 35] BCAA se prodávají ve formě tablet nebo v tekuté formě, která je lépe vstřebatelná. Pro podpoření metabolismu AMK se doporučuje užívat současně s vitaminem B 6. Za doporučenou dávku při dlouhodobém užívání se nejčastěji udává 5 15 g denně. Jiné zdroje uvádějí dávku 5 až 30 g denně. Doporučuje se brát BCAA před snídaní, před tréninkem a ihned po tréninku nebo 60 až 90 minut po tréninku. Větvené AMK se nedoporučují konzumovat společně s tryptofanem 34

35 nebo tyrosinem, se kterými soutěží o své místo, a proto je lepší brát je odděleně v jinou dobu. [3, 35] Kreatin Kreatin je přírodní látka s výrazně ergogenními vlastnostmi přirozeně se vyskytující v mase a rybách. Denní potřeba kreatinu je cca 2 g, z toho asi polovinu přijmeme stravou a zbytek si organismus syntetizuje v ledvinách a játrech z tří aminokyselin - glycinu, argininu a methioninu. Více než 95 % kreatinu v organismu je soustředěno v kosterních svalech, polovina ve formě volného kreatinu a polovina ve formě kreatin fosfátu. Kreatin je nejužívanější energizující suplement zejména mezi silovými a rychlostními sportovci. Kreatinový suplement zvyšuje hladinu přirozeně se vyskytujícího kreatinu v organismu o desítky procent a tím navyšuje kreatinové rezervy v těle, které mohou být během intenzivního tréninku využity pro syntézu ATP a následný vznik energie. Účinky kreatinu se projeví zvýšením výkonnosti a nárůstu svalové hmoty v průměru o 0,5 1 kg. Studie dále prokázaly jeho pozitivní účinek na snižování množství tělesného tuku. [3, 11] Nejvhodnější je užívat kreatin před výkonem pro maximalizaci zásob kreatinu ve svalech a po výkonu pro doplnění jeho vyčerpaných zásob. Kreatin se doporučuje užívat spolu se sacharidy, jelikož kreatin pro vstup do svalových buněk potřebuje inzulín, jehož hladina se zvyšuje po konzumaci sacharidů. Kreatin se doporučuje užívat v 4 až 6 týdenních cyklech. V iniciační fázi (prvních 5 až 7 dnech) je vhodné užívat g kreatinu denně, poté 1 2 g denně jako udržovací dávka. Jiná doporučení uvádějí jako denní dávku 10 g kreatinu rozloženou do dvou dávek před a po tréninku. [36] Formy kreatinu: Kreatin monohydrát (CrMH) je tvořen molekulou kreatinu, na kterou je navázána molekula vody. Mezi suplementy nalezneme jak práškovou formu kreatinu, tak kreatin ve formě tablet. Jeho nevýhodou je větší zadržování vody v těle. 35

36 Kre-Alkalyn je novější forma kreatinového suplementu. Jedná se o kreatin kombinovaný se solí s ph vyšší než 12, vznikající díky spojení molekul s pufrovacími činidly. Takto získaný kreatin je stabilnější a dostává se do svalu takřka neporušen, navíc se prakticky nepřeměňuje na odpadní kreatinin. [36] Beta hydroxy beta - metylbutyrát (HMB) Jedná se o derivát kyseliny máselné nacházející se v grapefruitech a rybím mase. HMB vzniká v lidském organismu přirozeně z aminokyseliny leucinu. Ve sportovní výživě je oblíbený z důvodu jeho antikatabolických účinků. Omezuje odbourávání svalové bílkoviny (proteolýzu) během intenzivní zátěže a zvyšuje proteosyntézu ve svalech. Jeho pozitivní účinky na nárůst svalové hmoty a spalování tuku byly zaznamenány zejména u začínajících sportovců, ale i u pokročilejších sportovců byl prokázán pozitivní účinek HMB. Doporučuje se užívat 1 3 g denně rozložených do tří dávek. U sportovců s vyšší tělesnou hmotností se doporučuje 5-6 g denně. [11, 25] Pufry Odstranění svalové bolesti vznikající vzrůstající acidózou, která je důsledkem hromadění vodíkových iontů (H + ) můžeme podpořit nejen aktivní regenerací, ale i využitím doplňků stravy, které obnovují acidobazickou rovnováhu, prostřednictvím látek schopných akceptovat H + tzv. pufry. Tyto látky se jeví jako výhodné zejména pro silové a rychlostní sportovce, kteří mají v důsledku vysokého podílu anaerobního získávání energie vysokou hladinu laktátu po zátěži, což zvyšuje potřebu pufrů. [9, 44] Hydrogenuhličitan sodný Bikarbonáty (NaHCO 3 ) Bikarbonáty jsou nejvýznamnější extracelulární pufry organismu. Významně přispívají k udržení acidobazické rovnováhy, čímž se zlepšují podmínky pro trénink. Bikarbonáty zmírňují svalovou bolest a tím je umožněn 36

37 kvalitnější a intenzivnější trénink. Všechny tyto faktory vedou k podpoře svalového růstu. Bikarbonáty navíc ovlivňují proces spalování tuků, jelikož hormony lipolýzy se tvoří v alkalickém prostřední ve větším množství. Nejčastěji užívaný bikarbonát je Natrium bikarbonát (jedlá soda), která je cenově nejdostupnější a nejrozšířenější formou. Doporučené množství bikarbonátu je 5-10 g denně rozdělené do několika dávek. Vhodné je začít s 1 g denně a dávku postupně zvyšovat. [44] Beta-alanin Beta-alanin je neesenciální AMK, která se vyskytuje přirozeně v potravě a je jednou ze složek Karnosinu. Karnosin je dipeptid, nacházející se ve větší koncentraci převážně ve svalových vláknech typu IIB. Karnosin účinkuje jako nitrosvalový pufr schopný vázat atomy vodíku, čímž brání snižování ph při anaerobní zátěži. Suplementace beta-alaninem napomáhá ke zvýšení množství karnosinu ve svalech, čímž se zmírňuje metabolická acidóza. Suplementace betaalaninem zvyšuje podíl pufrovací nitrosvalové kapacity karnosinu z 6 % až na 15 %. Všechny dosavadní poznatky vedou k závěru, že beta-alanin jako doplněk stravy zvyšuje výkon během intenzivního tréninku a vede ke svalovému rozvoji. [11, 25] Stimulanty Stimulanty jsou látky působící na centrální nervový systém. Mají povzbudivé účinky na náladu, snižují pocit únavy a zvyšují psychickou a fyzickou výkonnost. Mezi nejčastěji užívané stimulanty řadíme kofein a taurin, viz níže. Dále sem řadíme Guaranu, Ginseng nebo extrakt ze zeleného čaje. Stimulační látky se nejčastěji přidávají do sportovních (energetických) nápojů nebo se prodávají ve formě ampulí, kapslí či v tabletové formě. Nejprodávanější sportovní doplňky s obsahem stimulantů jsou Speed 8, Gutar od Nutrendu nebo samostatné koncentrované formy stimulantů jako například kofein nebo taurin. [3, 17] 37

38 Kofein Kofein je látka obsažená v přírodních zdrojích, jako je káva, guarana, čokoláda, čaj nebo kolové ořechy. Ve sportu je kofein využíván zejména pro zvýšení výkonnosti ve vytrvalostních sportech. Studie prováděné na silových sportovcích taktéž prokázaly vliv kofeinu na silový výkon, kdy se po jeho užití zvýšil výkon a trénink se tím zintenzivnil. Podle nových studií může kofein pozitivně ovlivnit produkci epinefrinu v nadledvinkách a tím zvýšit svalovou kontrakci. Dá se tedy předpokládat jeho pozitivní vliv na zvýšení výkonu až o 22 %. Doporučená denní dávka kofeinu pro zvýšení silového i vytrvalostního výkonu je 3 6 mg/kg TH min před tréninkem. [3, 11] Taurin Taurin patří mezi podmíněně esenciální AMK, které nejsou součástí proteinu, přesto jsou to nejběžnější AMK kosterního svalu. V těle se taurin dokáže syntetizovat ze dvou AMK methioninu a cysteinu. Vysokou koncentraci taurinu nacházíme především v CNS, srdečním a kosterním svalstvu a sítnici. Mezi jeho hlavní funkce patří přeměna cholesterolu na žlučové kyseliny, dále funguje jako přenašeč nervových vzruchů v mozku. [10] L-taurin se přidává do sportovních nápojů pro zvýšení koncentrace před výkonem, orientace v prostoru a k oddálení únavu. Doporučená denní dávka taurinu je 1-3 g. V průběhu cvičení hladina taurinu ve svalech klesá. Při suplementaci taurinem před tréninkem se pokles síly téměř neobjeví. Mezi další účinky taurinu patří diuretické účinky, zvětšení objemu buněk díky jeho schopnosti vázat vodu podobně jako kreatin, snižování hladiny LDL cholesterolu a zvyšování hladiny HDL cholesterolu. Denní doporučenou dávku je vhodné rozdělit na dvě dávky, jednu před tréninkem a jednu po tréninku. [13, 33] Kombinace taurinu s kofeinem a větším množstvím jednoduchých cukrů má silně stimulační účinky na organismus, které se dají velice dobře využít zejména ve sportu. Jejich kombinace s alkoholem může být nebezpečná a není doporučována ani výrobci těchto nápojů. [22] 38

39 3.4.8 MCT olej (medium-chain triglyceride oil) Je synteticky připravovaný tuk se středně dlouhým řetězcem. Nejběžněji se vyrábí z kokosového oleje. Původně se využíval v medicíně pro pacienty s problematickým trávením běžného tuku. Dnes ho využívá i sportovní výživa jako rychlý zdroj energie. MCT olej se také řadí do skupiny spalovačů tuků a látek na podporu svalového růstu. Metabolismus MCT je mnohem rychlejší než metabolismus běžného tuku s dlouhým řetězcem. Většina MK se bez přítomnosti L-carnitinu není schopna dostat přes membránu do mitochondrií. MCT olej je nezávislý na L-carnitinu a může volně vstupovat do mitochondrií, kde je oxidován a využit jako zdroj energie podobně jako je tomu u sacharidů. Díky svým vlastnostem může být MCT olej využit ke zvýšení aerobního vytrvalostního tréninku. Jeho účinek na podporu svalového růstu nebyl prozatím prokázán. [3, 11] Konjugovaná kyselina linolová (CLA) CLA je zkratka pro konjugovanou kyselinu linolovou, která se řadí mezi izomery kyseliny linolové. Ve své molekule obsahuje dvě konjugované dvojné vazby. CLA je obsažena v tuku přežvýkavců, v mléčných produktech a některých olejích. Jeho účinky na lidský organismus nejsou jednoznačně prokázané. Asi v polovině studií byl prokázán pozitivní účinek na snížení tělesného tuku a zvýšení podílu svalové hmoty vlivem suplementace CLA. Ve sportu se CLA využívá převážně v silových sportech v rýsovacím období. Doporučená denní dávka CLA se pohybuje okolo 1 až 3 g. Jiné zdroje uvádějí doporučenou denní dávku až 4 g. [3, 25] Shrnutí doporučení k užívání doplňků stravy pro sportovce v bobovém sportu: Doporučení k užívání proteinových a sacharidových doplňků stravy viz předešlé kapitoly. Pro rychlostně silové sporty se z výše uvedených doplňků stravy jeví za vhodné zejména doplňky stravy podporující anabolické procesy 39

40 v organismu a to zejména s proteoanabolickými účinky a s antikatabolickými účinky. Příkladem užívání doplňků stravy by mohl být následující model: Jednu hodinu před tréninkem vzít 2 3 g argininu, dle doporučení viz výše pro stimulaci produkce růstového hormonu, který podporuje proteoanabolické procesy a urychluje regeneraci po tréninku. Krátce před tréninkem (zejména v přípravném období RTC) vzít 5 g kreatinu spolu se sacharidy a 5 g BCAA. Kreatin podporuje zvýšení výkonnosti a nárůst svalové hmoty, před tréninkem maximalizuje zásoby kreatinu ve svalech. Protože kreatin potřebuje ke svému využití inzulín, je vhodné užívat ho společně se sacharidy, které zvyšují hladinu inzulinu v krvi. Vhodná forma kreatinu je kre-alkalyn viz text výše. BCAA zabraňují rozkladu svalové bílkoviny během intenzivního tréninku, jelikož je snadno dostupný jako náhradní zdroj energie, čímž chrání svalovou bílkovinu před degradací. Ihned po tréninku vzít opět 5 g BCAA a 5 g kreatinu spolu se sacharidy. Kreatin po tréninku doplní vyčerpané zásoby kreatinu ve svalech a BCAA se jako první AMK až z 90 % vstřebávají do svalu, kde jsou využity k reparaci a novotvorbě bílkovin. Večer před spaním cca min vzít druhou dávku argininu v množství 2 3 g. Pro obnovu acidobazické rovnováhy je vhodné užívat pufry a to například bikarbonát v množství cca 5 g denně, rozdělené do několika dávek v průběhu dne nebo doplněk stravy bata-alanin s obdobným účinkem. Dalším vhodným doplňkem stravy by mohl být HMB s antikatabolickými a proteosyntetickými účinky v množství 3 g denně rozdělených do několika dávek. 40

41 EPMIRICKÁ ČÁST PRÁCE 4 Cíle praktické části Cílem práce bylo získat informace o užívání doplňků stravy v bobovém sportu a zjistit hlavní důvody s jakými bobisté užívají doplňky stravy během jednotlivých období ročního tréninkového cyklu. 5 Charakter výzkumu 5.1 Výzkumné otázky VO 1: Které doplňky stravy jsou nejpoužívanější v bobovém sportu? VO 2: V kterém období ročního tréninkového cyklu užívají bobisté nejvíce doplňků stravy? VO 3: Jaké jsou hlavní důvody užívání doplňků stravy během jednotlivých období RTC? 5.2 Úkoly práce Vzhledem k cílům práce byly stanoveny tyto úkoly: 1. Shromáždit materiály k dosavadním poznatkům v dané problematice 2. Sestavit dotazník na základě prostudované odborné literatury a zrealizovat jeho distribuci 3. Vyhodnotit dotazník na základě získaných dat 4. Vyvodit závěr na základě získaných dat 5.3 Použité metody výzkumu K vypracování praktické části byla zvolena metod kvantitativního výzkumu formou dotazníku, který vzhledem k omezenému času na získání 41

42 informací od zkoumaných osob vyšel jako metoda nejefektivnější. Dotazník byl sepsán v českém i anglickém jazyce, vzhledem k oslovení většího počtu respondentů ze zahraničí. Samotný dotazník obsahuje 12 otázek: 4 otevřené, 1 polouzavřenou a 7 uzavřených, které byly vytvořeny s ohledem na cíle výzkumu, viz příloha č. 1 a Výzkumný vzorek Výzkumný vzorek tvoří reprezentanti evropského a světového poháru v bobovém sportu. Záměrně byli osloveni i bobisté z jiných zemí a to z důvodu získání většího množství vyplněných dotazníků pro objektivnější zhodnocení výsledků dotazníkového šetření. 5.5 Další okolnosti výzkumu Respondentům byl dotazník předán osobně na tréninku nebo prostřednictvím jednoho z českých reprezentantů přímo na závodech. Za vhodnou formu dotazníkového šetření byl zvolen tištěný dotazník, který si bobisté mohli po závodech odnést sebou a v průběhu druhého závodního dne vrátit vyplněný. Celkem bylo rozdáno 60 dotazníků, z nichž se vrátilo 48 vyplněných. Dotazník vyplnilo 9 českých bobistů, kteří tvoří 19 % respondentů. Z celkového počtu respondentů dotazník vyplnilo 8 žen, které tvoří pouze 17 % respondentů. 42

43 6 Výsledky výzkumu a diskuse Otázka č. 1 - Kolik tréninkových jednotek absolvujete za týden? v přípravném období... v závodním období... 50% 40% Počet absolvovaných TJ za týden během závodního a přípravného období 40% 46% 44% 30% 25% 25% 20% 10% 0% 13% 4% 4% 4 a méně TJ 5-7 TJ 8-10 TJ 11 a více TJ přípravné období závodní období obr. 2 počet absolvovaných TJ za týden Komentář k otázce č. 1 (obr. 2): Na otevřenou otázku č. 1 odpovídali respondenti volně počtem odtrénovaných TJ za týden během přípravného a závodního období. Během přípravného období odtrénuje 44 % bobistů 8 10 TJ týdně a 40 % bobistů 5 7 TJ týdně. Během závodního období se počet odtrénovaných TJ snižuje. 46 % bobistů odtrénuje 5 7 TJ týdně, 25 % bobistů 8 10 TJ a stejné procento dokonce i 4 a méně TJ týdně. Otázka č. 2 - Jaký je váš celkový počet odtrénovaných hodin za týden? v přípravném období... v závodním období... 43

44 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2% Počet odtrénovaných hodin za týden v jednotlivých obdobích 14% 10% 42% 40% 42% 33% 2% 15% 6 a méně hod 7-10 hod hod hod 20 a více hod 0% v přípravném obd. v závodním obd. obr. 3 počet odtrénovaných hodin za týden Komentář k otázce č. 2 (obr. 3): Na otevřenou otázku č. 2 mohli respondenti volně odpovídat počtem odtrénovaných hodin během přípravného a závodního období. Nejvíce bobistů a to 40 % odtrénuje během přípravného období hodin týdně. Další nejpočetnější skupina 33 % bobistů odtrénuje během přípravného období hodin za týden a většina zbylých respondentů trénuje více jak 20 hodin týdně. Během závodního období se počet odtrénovaných hodin týdně snižuje. 42 % bobistů trénuje 7 10 hodin týdně, stejné procento trénuje hodin týdně a většina zbylých dotázaných trénuje 6 a méně hodin týdně. Otázka č. 3 - Užíváte doplňky stravy? ano 46 ne 2 44

45 120% 100% Užívání doplňků stravy mezi bobisty 96% 80% 60% 40% 20% 0% užívá doplňky stravy 4% neužívá doplňky stravy obr. 4 užívání doplňků stravy mezi bobisty Komentář k otázce č. 3 (obr. 4): Z 48 bobistů, kteří vyplnili dotazník, užívá doplňky stravy 46, kteří tvoří 96 % respondentů. Další část dotazníku vyplňovalo tedy 46 bobistů. Otázka č. 4 - Které druhy doplňků stravy užíváte nebo jste někdy vyzkoušel? proteiny 45 vitamíny 45 aminokyseliny 35 minerální látky 32 iontové nápoje 27 gainery 23 stimulanty 18 kloubní výživu 8 anabolizéry 4 45

46 100% Užívané nebo vyzkoušené doplňky stravy 98% 98% 80% 60% 40% 76% 70% 59% 50% 39% 20% 0% 17% 9% obr. 5 užívané nebo vyzkoušené doplňky stravy Komentář k otázce č. 4: 98 % bobistů uvedlo, že alespoň jednou vyzkoušeli proteinové a vitaminové doplňky stravy. O něco méně respondentů vyzkoušelo nebo užívá aminokyseliny a to 76 %, 70 % vyzkoušelo minerální látky atd., viz obr. 5. Otázka č. 5 - Zaškrtněte nejčastěji užívaný doplněk stravy, který užíváte (zaškrtněte v každém sloupci pouze jeden). Doplňky stravy v závodním obd. v přípravném obd. v přechodném obd. proteiny vitamíny aminokyseliny stimulanty iontové nápoje gainery anabolizéry minerální látky kloubní výživa žádné

47 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 33% Nejužívanější doplňky stravy během závodního období 22% 17% 11% 9% 7% 2% obr. 6 - nejužívanější doplňky stravy během závodního období 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Nejužívanější doplňky stravy během přípravného období 52% 15% 15% 15% 2% obr. 7 - nejužívanější doplňky stravy během přípravného období 47

48 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 33% Nejužívanější doplňky stravy během přechodného období 15% 15% 11% 11% 9% 2% 2% 2% obr. 8 nejužívanější doplňky stravy během přechodného období Komentář k otázce č. 5: Z odpovědí na otázku č. 5 vyplývá, že nejužívanějším doplňkem stravy během závodního období jsou proteiny následované vitamíny, aminokyselinami a stimulanty viz obr. 6. V přípravném období jsou pro více než polovinu respondentů nejužívanějším doplňkem stravy taktéž proteiny následované gainery, vitamíny a aminokyselinami viz obr. 7. Během přechodného období užívají bobisté nejčastěji proteiny jako v předešlých obdobích a vitaminy. 15 % bobistů uvedlo, že během přechodného období neužívají žádné doplňky stravy, viz obr

49 Otázka č. 6 - Zaškrtněte druhý nejčastěji užívaný doplněk stravy, který užíváte (zaškrtněte v každém sloupci pouze jeden). Doplňky stravy v závodním obd. v přípravném obd. v přechodném obd. proteiny vitaminy aminokyseliny stimulanty minerální látky gainery kloubní výživa iontové nápoje žádné anabolizéry % 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Druhý nejčastěji užívaný doplněk stravy v závodním období 33% 28% 17% 13% 4% 2% 2% obr. 9 druhý nejčastěji užívaný doplněk stravy v závodním období 49

50 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 33% Druhý nejčastěji užívaný doplněk stravy v přípravném období 17% 13% 11% 11% 7% 2% 2% 2% 2% obr druhý nejčastěji užívaný doplněk stravy v přípravném období 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 37% Druhý nejčastěji užívaný doplněk stravy v přechodném obdobích 24% 9% 9% 7% 7% 4% 4% obr druhý nejčastěji užívaný doplněk stravy v přechodném období Komentář k otázce č. 6: Druhým nejčastěji užívaným doplňkem stravy v závodním období jsou proteiny pro 33 % bobistů. Následují vitamíny, aminokyseliny a stimulanty viz 50

51 obr. 9. Během přípravného období uvádí 33 % bobistů jako druhý nejužívanější doplněk stravy vitamíny, poté proteiny a gainery viz obr. 10. V přechodném období jsou druhým nejužívanějším doplňkem stravy vitaminy pro 37 % bobistů. 24 % bobistů neužívá, jako druhý nejužívanější doplněk stravy žádné doplňky viz obr. 11. Otázka č. 7 - Vypište doplňky stravy, které užíváte v jednotlivých obdobích sezóny. Doplněk stravy z.o. při.o. pře.o. Doplněk stravy z.o. při.o. pře.o. vitaminy magnesium BCAA gainery proteiny tribulus kreatin koenzym Q kofein L-carnitine glutamine zinek minerální látky energetické gely wobenzym stimulanty aminokyseliny B vitamin C arginine iontové nápoje CLA omega 3 a 6 MK chondrosulf vápník inosine nitrix oxid hořčík, vápník, zinek ZMA probiotika guarana (z.o. závodní období, při.o. přípravné období, pře.o. - přechodné období) 51

52 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 76% Doplňky stravy užívané v závodním období 46% 46% 37% 35% 33% 28% 15% 11% 11% 20% obr. 12 doplňky stravy užívané v závodním období 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 65% Doplňky stravy užívané v přípravném období 59% 41% 41% 33% 24% 13% 13% 11% 13% 26% obr doplňky stravy užívané v přípravném období 52

53 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 59% Doplňky stravy užívané v přechodném období 33% 26% 22% 20% 15% 9% 7% 7% 9% 11% obr doplňky stravy užívané v přechodném období Komentář k otázce č. 7: Během závodního období užívá 76 % respondentů vitaminy, 46 % respondentů užívá BCAA a proteinové doplňky stravy a 37 % užívá kreatin, viz obr. 12. Během přípravného období se pořadí doplňků stravy neliší, procentuelně však dochází k posunům: 65 % respondentů užívá vitaminy, 59 % proteiny a 41 % BCAA a kreatin viz obr. 13. Během přechodného období je pořadí obdobné. 59 % respondentů užívá vitaminy, 33 % proteiny, 26 % BCAA a 22 % užívá minerální látky, viz obr. 14. Mezi nejčastěji uváděný vitamin patřil vitamin C, nejčastěji uváděné minerální látky v dotazníku byli vápník, ZMA a magnesium. Mezi užívané aminokyseliny se zařadily glutamin a arginin. Ze stimulantů uváděli respondenti nejčastěji kofein a vyskytla se zde i guarana. Doplňky stravy, které uvádělo tři a méně respondentů, byly v grafu zahrnuty do sloupce ostatní, patří mezi ně např.: L-carnitine, koenzym Q10, tribulus, CLA, inosine nebo např. probiotika. 53

54 Otázka č. 8 - Vypište doplňky stravy, které užíváte před a po tréninku a před a po závodě. Doplněk stravy Před tréninkem Po tréninku Před závodem Po závodu kofein kreatin vitamíny AMK stimulanty BCAA iontové nápoje proteiny minerální látky nitrix oxid guarana glutamine vitamin C taurin bikarbonát magnesium diosgenin inosine gainery tribulus Omega 3 a 6 MK antioxidanty Nejčastěji užívané doplňky stravy před tréninkem 30% 25% 26% 26% 20% 15% 10% 5% 15% 15% 15% 9% 9% 9% 7% 9% 0% obr. 15 nejčastěji užívané doplňky stravy před tréninkem 54

55 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Nejčastěji užívané doplňky stravy po tréninku 37% 26% 24% 20% 17% 13% 4% 7% obr nejčastěji užívané doplňky stravy po tréninku 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Nejčastěji užívané doplňky stravy před závodem 73% 20% 20% 20% 13% 7% 7% 4% 4% 4% obr nejčastěji užívané doplňky stravy před závodem 55

56 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 41% Nejčastěji užívané doplňky stravy po závodu 33% 28% 17% 13% 11% 7% 7% 2% obr nejčastěji užívané doplňky stravy po závodu Komentář k otázce č. 8: 26 % respondentů uvedlo, že před tréninkem užívají kreatin a BCAA. 15 % respondentů uvedlo vitaminy, stimulanty a aminokyseliny. Po tréninku užívá největší procento respondentů BCAA a to 37 % z celkově dotázaných. 26 % respondentů užívá gainery, 24 % aminokyseliny a 20 % minerální látky, viz obr. 16. Před závodem užívá většina bobistů 72 % stimulanty. Mezi uváděnými stimulanty výrazně převažoval kofein, další uváděné stimulanty byli guarana a taurin. 20 % bobistů užívá před závodem kreatin, vitaminy a aminokyseliny, viz obr. 17. Po závodě užívá necelá polovina (45 %) bobistů proteinové doplňky stravy, 33 % BCAA a 28 % aminokyseliny viz obr

57 Otázka č. 9 - Za jakým účelem užíváte doplňky stravy v jednotlivých obdobích sezóny? v závodním v přípravném v přechodném účel: období období období pro nárůst svalové hmoty k hubnutí k zvýšení výkonnosti k regeneraci po zátěži z jiného důvodu Účel za jakým užívají bobisté doplňky stravy v jednotlivých obdobích 80% 74% 72% 76% 72% 70% 60% 50% 59% 57% 40% 35% 30% 30% 20% 13% 7% 10% 4% 0% 0% 9% 7% 0% závodní obd. přípravné obd. přechodné obd. regenerace po zátěži zvýšení výkonnosti nárůst svalové hmoty jiný důvod hubnutí obr. 19 účel za jakým užívají bobisté doplňky stravy v jednotlivých obdobích Komentář k otázce č. 9 (obr. 19): U otázky č. 9 mohli respondenti zvolit více odpovědí. Průměrně uváděl každý bobista jeden až dva důvody, kvůli kterým užívá doplňky stravy během jednotlivých období. Regeneraci po zátěži uvedlo 74 % bobistů za jeden z důvodů užívání doplňků stravy během závodního období. Skoro totožné procento dotázaných (72 %) uvedlo jako důvod zvýšení výkonnosti. 57