Význam účetního výkaznictví pro posouzení finanční pozice a výkonnosti podniku a jeho budoucího vývoje

Transkript

1 Význam účetního výkaznictví pro posouzení finanční pozice a výkonnosti podniku a jeho budoucího vývoje Bakalářská práce Matrosau Uladzislau Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o. katedra Hotelnictví Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Eliška Smotlachová Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: tenp@ .cz Praha

2 Bachelor s Dissertation The importance of financial reporting to assess the financial position and performance of the company and its future development Matrosau Uladzislau The Institute of Hotel Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management Major: Hotel Management Thesis Advisor Ing. Eliška Smotlachová Date of Submission: Datum of Thesis Defense: tenp@ .cz Prague

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Význam účetního výkaznictví pro posouzení finanční pozice a výkonnosti podniku a jeho budoucího vývoje zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o. V Praze dne 3

4 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá elementární finanční analýzou hospodaření podniku po dobu 6 let. Je rozdělena do tři části - teoretické, analytické a návrhové. V teoretické části bakalářské práce je uvedena struktura elementární finanční analýzy, která je sestavena pouze ze zdrojů účetního výkaznictví. Podnik je hodnocen vertikální a horizontální analýzou rozvahy a analýzou poměrovými ukazateli. Dosažené výsledky finanční analýzy poukazují na dobrou finanční situaci v podniku. Klíčová slova Finanční analýza, elementární finanční analýza, účetní výkaznictví, účetní výkazy, metody finanční analýzy, vertikální a horizontální analýza, poměrové ukazatele. Abstract Bachelor dissertation deals with the elemental analysis of the financial management of the company for 6 years. It is divided into three parts - theoretical, analytical and forms of order. In the theoretical part of the dissertation structure is fundamental financial analysis that is built only from financial reporting. The company is evaluating vertical and horizontal balance sheet analysis, analysis of relative indicators. The achieved results of the financial analysis show good financial situation of the companyю Keywords Financial analysis, basic financial analysis, financial reporting, financial statements, financial analysis methods, horizontal and vertical analysis ratios. 4

5 Obsah ÚVOD Teoretická část Účetní výkaznictví Zásady účetního výkaznictví Uživatele účetního výkaznictví Metody finanční analýzy Elementární metody finanční analýzy Analýza stavových ukazatelů Horizontální analýza Vertikální analýza Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele rentability Horizontální analýza pasiv Vertikální analýza Vertikální analýza aktiv Vertikální analýza pasiv Poměrové ukazatele Rentabilita Aktivita Likvidita a čistý pracovní kapitál Zadluženost Návrhová část Závěr Literatura Seznám tabulek a grafu Příloha

6 ÚVOD Vlastním internetový obchod, který se zabývá maloobchodem a velkoobchodem. Z toho oboru jsem si tedy i vybral téma této bakalářské práce, protože pro podnikový management je důležité znát finanční situaci podniku a ve své práci bych se chtěl věnovat způsobům, které managementu tuto situaci mohou ukázat tedy finanční analýze. Primárním zdrojem pro poskytování informací o stavu finanční situace podniku je účetnictví, které poskytuje informace prostřednictvím účetních výkazů. Samotné účetní výkazy představují pro laika pouze sled nic neříkajících číslic. Přesto pomocí dobře provedené finanční analýzy, která vychází z účetních výkazů, je možné posoudit finanční situaci podniku, jeho výkonnost, návratnost investic a případně vytvořit strategie pro budoucí vývoj. Považuji za zajímavé, kolik zjištění může finanční analýza přinést a jak mnoho může odborník, který má přístup k účetním výkazům, zjistit o situaci podniku, který nemusí ani blíže znát. Cílem této práce je posoudit finanční situaci vybraného podniku za období 6 let a to za pomoci elementární finanční analýzy a na základě zjištěných výsledků navrhnout taková opatření pro budoucí rozvoj firmy, která povedou k celkovému zlepšení finanční situace sledovaného podniku. V zájmu naplnění stanoveného cíle bakalářské práce, je její text rozdělen do tří částí. První část je teoreticko-metodologická a popisuje teoretické aspekty sestavování a využití jednotlivých položek elementární finanční analýzy. Tato část je podkladem, ze kterého vychází a čerpá část druhá, praktická. Ta je tedy zaměřena hlavně na zkoumání účetních výkazů podle metod elementární finanční analýzy, a na popis výsledků, které z provedené analýzy vyplynuly. Třetí část práce je částí návrhovou. V ní se vychází ze zjištění, která přinesla část druhá a cílem této části je posoudit finanční situaci na základě výsledků z praktické části a navrhnout podniku takové kroky, které by mohly být přínosem pro budoucnost. 6

7 1. Teoretická část Účetnictvím rozumíme hlavní nástroj, který poskytuje informací o ekonomické aktivitě ekonomických subjektů. Tyto účetní informace napomáhají jejich uživatelům posoudit efektivnost aktivity podniku a vyhodnotit, je-li majetek pravidelně spravován, a zda není ohrožena další existence podniku. Proto, aby bylo možné podnik rozvíjet a mít přehled o jeho finančním stavu, provádí podnikový management finanční analýzu. Úkolem finanční analýzy je zjistit, které faktory a s jakou intenzitou přispěly k současné finanční situaci podniku. Dalším úkolem je poskytnout dostatek kvalitních informací podnikovému managementu. Tyto informace slouží pro různá taktická, strategická a operativní rozhodnutí managementu a k posouzení minulého, současného a budoucího stavu hospodaření podniku. Veškeré účetní informace čerpáme z účetního výkaznictví. 1.1 Účetní výkaznictví Za výkaznictví je považovaná činnost, jejímž cílem je dostát povinnostem vyplývajícím z právních předpisů a sestavit tak určitou strukturovanou zprávu o hospodaření nebo jeho části, resp. účetní jednotce jako celku nebo její části. Při výrazném zjednodušení můžeme zúžit pohled na výkaznictví a zaměřit se pouze na výkazy účetní. Ty mají za úkol poskytovat informace o stavu: Majetku a závazků, výši vlastního jmění a jiných položek pasiv Výnosů a nákladů realizovaných v daném období Dalších důležitých okolností, které se váží k hospodaření účetní jednotky a příslušnému období, za které jsou výkazy sestavovány (Stejskal, 2006, s. 1) Proces sestavování účetních výkazů se nazývá účetní závěrka. V podstatě, účetní závěrku tvoří: Rozvaha neboli bilance Výkaz zisku a ztrát neboli výsledovka Příloha 7

8 Také do účetní závěrky můžeme zahrnovat výkaz cash flow neboli přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní závěrku, neboli účetní výkazy, je každý podnik povinen sestavit k tzv. rozvahovému dni. Obvykle tento den je běžného roku Zásady účetního výkaznictví Hlavním úkolem účetních výkazů je poskytnutí účetní informace odborným uživatelům účetnictví. Účetní informace hlavně zahrnují stav: majetku (dlouhodobého, krátkodobého či finančního), závazků, pohledávek, nákladů, výnosů atd. Proto účetní výkazy musejí být správně sestaveny podle určitých zásad: Srozumitelnost Informace by měla být srozumitelná pro uživatele, kterým je určena. Zároveň se předpokládá, že uživatelé jsou informovaní a mají dostatečné poznatky o ekonomických a podnikatelských aktivitách podniku. (Informace o složitých činnostech podniku by neměly být vylučovány jen z toho důvodu, že pro některé uživatele jsou obtížně pochopitelné). Relevance Informace je relevantní, pokud je užitečná pro uživatele. Spolehlivost Spolehlivá informace podává věrný a poctivý obraz, zobrazuje podstatu a ekonomickou realitu, je úplná a je přeložena v souladu se zásadou opatrnosti. Srovnatelnost Účetní informace měla by mít možnost porovnání účetní závěrky podniku v průběhu času a účetní závěrky podniku mezi sebou. Dokladovost Účetní informace jsou obsaženy v účetních dokladech. Tyto doklady musí splňovat určité kvalitativní charakteristiky. Musí být: úplné, včasné, přesné, přehledné a pravdivé. [1] Pro uplatnění uvedených zásad je nutné vytvořit předpoklady a účetním jednotkám stanovit jednoznačné povinnosti, bez jejichž splnění nelze hlavní funkce účetních výkazů zajistit. Proto se závazným způsobem stanoví: 8

9 Struktura údajů účetních výkazů, kterou se stanoví jednotný přístup k členění majetku, závazků, vlastního jmění, nákladů a výnosů; Základní míra podrobnosti těchto údajů v účetních výkazech Obsahové vymezení údajů v účetních výkazech, s čímž souvisí i jednotné stanovení způsobů oceňování jednotlivých položek majetku a závazků, Způsob zjišťování výsledku hospodaření (okamžik realizace) Princip, že výnosy, a k nim vztahující se náklady, musejí být zachyceny v účetních výkazech za to účetní období, s kterým věcně a časově souvisejí bez ohledu na to, zda byly peněžně vypořádány. V současné účetní legislativě je závazný model účetní závěrky vybraných organizací stanoven zákonem o účetnictví a prováděcí vyhláškou č. 410/2009 Sb. Podle nich tento model tvoří složky, kterými jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přehled o peněžních tocích a příloha. [7] Rozvaha neboli bilance, je jedním ze základních a nejdůležitějších účetních výkazů. Představuje pohled na majetek podniku z dvou stran. První strana jsou aktiva, která představují majetek podniku (oběžná aktiva, dlouhodobý majetek ). Druhá strana jsou pasiva a představují veškeré finanční zdroje (vlastní kapitál, cizí zdroje, dlouhodobé a krátkodobé závazky atd.). Tento pohled na podnik vyjadřuje, že každý majetek společnosti byl financován z nějakých určitých prostředků. Hlavním pravidlem rozvahy (zlaté bilanční pravidlo) je, že se tyto dvě strany musejí rovnat, tj. veškerá aktiva se musejí rovnat veškerým pasivům. V případě, že se nerovnají, můžeme dojít pouze k jedinému závěru - že rozvaha není správně sestavena. Rozvaha by měla být strukturována tak, aby podávala přehled o stavu majetku podniku k určitému datu (ke konci kalendářního období) ve srozumitelném a jednoznačném stavu tak, aby majitelé podniku a ostatní uživatelé účetních výkazů mohli získat patřičné účetní informace. Z rozvahy je možné také vyčíst informace o finanční situaci podniku, stupni zadluženosti, likviditě atd. Veškeré hodnoty v rozvaze jsou nejčastěji udávány v tisících korun. 9

10 Do funkce bilance nepatří zobrazování informace o tvorbě hospodářského výsledku. Tuto informaci můžeme získat z přehledu zisku a ztrát, neboli z výsledovky. [6] Výkaz zisku a ztrát je druhý účetní výkaz, který přináší strukturovaně uspořádané položky nákladů, výnosů a výsledku hospodaření a ukazuje hospodářský výsledek podniku za sledované období. Výsledovka by měla být sestavena ke konci kalendářního období. Veškeré hodnoty ve výkazu zisku a ztrát jsou také obvykle uváděny v tisících korun. V případě rozvahy máme zlaté bilanční pravidlo, u výsledovky je trochu jinak. V první fázi sestavování výsledovky nedochází k tomu, že náklady se rovnají výnosům. Je to proto, že rozdíl výnosů a nákladů ukazuje, jak byl podnik úspěšný ve sledovaném období. Až po této fázi se obě sledované strany vyrovnávají. Příloha k účetním výkazům je určena pro vysvětlení jak rozvahy, tak výsledovky. Samotné účetní výkazy obsahují pouze číselné hodnoty a není v nich žádný prostor pro vyjádření k uváděným datům Uživatele účetního výkaznictví Sféra uživatelů účetních výkazů je velice široká. Jedná se o podnikový management, zaměstnance, akcionáře, banky, případnou konkurenci, dodavatele, zákazníky, státní orgány a další specifické skupiny uživatelů. Každý zkoumá tyto výkazy podle svých potřeb. Pro podnikový management jsou nejdůležitější ty účetní výkazy, které slouží jako podklad pro rozhodování dlouhodobého a krátkodobého finančního řízení podniku. Pomocí účetních výkazů jsou manažeři schopni udělat SWOT analýzu podniku, která ukazuje silné a slabé stránky, ale také příležitosti a hrozby, které mohou ohrožovat jeho existenci. Účetní výkazy pomohou managementu posoudit podnik z hlediska jeho efektivní správy, ale také rozhodovat o optimální kapitálové a majetkové struktuře nebo plánovat budoucnost podniku. Také zaměstnanci mají zájem na dobré finanční situaci podniku. Informace z účetních výkazů jim poskytnou informace o tom, zda podnik není ohrožen, zda je schopen hradit mzdové výdaje a jak je na tom s úrovní zaměstnanosti. Zároveň 10

11 účetní výkazy mohou sloužit jako podklad pro jednání zaměstnanců či zaměstnaneckých odborů s managementem společnosti. Akcionáři, investoři a společníci jsou především při sledování účetních výkazů zaměřeni na to, zda jsou jejich prostředky výhodné uloženy, jak se vyvíjí současná situace podniku, jak jsou výnosné akcie a jaký lze předpokládat budoucí vývoj. Pro banky účetní výkazy slouží jako záruka pro poskytnutí úvěru. Banky zkoumají podnik z hlediska jeho budoucí finanční situace, což jim dovoluje posoudit, zda bude schopen splatit případný poskytnutý úvěr. Později, pokud není podnik schopen splácet své závazky, banka začíná studovat účetní výkazy podniku z hlediska ocenění jeho hodnoty tak, aby posoudila výnosnost při prodeji či konkurzu. Hlavním cílem sledování účetních výkazů konkurencí je srovnání. Konkurenti porovnávají vlastní účetní výsledky s výsledky konkurence. Na základě tyto analýzy přemýšlejí o svém chování na trhu. Dodavatelé se hlavně zaměřují na účetní informace tykající se likvidity a solventnosti podniku. Stejně jako banky chtějí mít záruku splacení závazků. Získané informace také mohou vypovídat o schopnosti a trvanlivosti případných dlouhodobých obchodních vztahů. Odběratelé (zákazníci) pomocí účetních výkazů sledují stabilitu a budoucí vývoj podniku. Pro něj je nejdůležitějším hlediskem, zda bude podnik schopen i dál zaručovat kvalitu a dochvilnost dodávek. Na základě získaných informací pak bude tato skupina rozhodovat o perspektivě dlouhodobých vztahů. Stát je jeden z nejdůležitějších uživatelů účetních výkazů. Především kontroluje plnění daňových povinnosti, sbírá informace pro státní statistiku a na základě provedené statistiky může rozhodovat o případných změnách ve své politice. Kromě všech výše uvedených skupin existují ještě některé specifické skupiny uživatelů - jde například o ekologické organizace, které sledují vliv činnosti podniku na životní prostředí v daném regionu, dále pak daňoví poradci, účetní znalci a odhadci, finanční analytici a ekonomičtí poradci, burzovní makléři, univerzity, 11

12 odborové svazy, novináři a v neposlední řadě široká veřejnost. (Strouhal, 2010, s. 16) 1.2 Metody finanční analýzy Metody finanční analýzy můžeme rozdělit na dvě základní skupiny: elementární a vyšší. V této práci budeme rozebírat pouze elementární skupinu a to z toho důvodu, že pro ni potřebujeme pouze účetní výkazy Elementární metody finanční analýzy Pro výpočet ukazatelů elementární finanční analýzy využíváme pouze základní aritmetiku a procentní výpočty. Zdroje, odkud čerpáme účetní informace, jsou účetní výkazy, např.: rozvaha, výkaz zisku a ztrát a cash-flow. Analýzu stavových ukazatelů, která se skládá z horizontální a vertikální analýzy rozvahy a výkazu zisku a ztrát, Analýzu tokových a rozdílových ukazatelů, což je v podstatě analýza cashflow a čistého pracovního kapitálu Analýzu poměrových ukazatelů tedy ukazatele rentability, aktivity, likvidity, zadluženosti a kapitálového trhu Analýzu soustav ukazatelů, DuPontův rozklad a ostatní pyramidové rozklady. Veškeré ukazatele elementárních metod finanční analýzy jsou extenzívní. Extenzivní ukazatele informují ukazatele o rozsahu, jsou proto uváděny v přirozených jednotkách. Extenzivní ukazatele jsou nositeli informací o rozsahu či objemu analyzované položky a představují kvantitu v přirozených jednotkách, tzn., že v případě analýzy základních účetních výkazů jde o kvantitu v peněžních jednotkách. (Růčková, 2008, s. 42) Analýza stavových ukazatelů Stavové ukazatele uvádí údaje o stavu k určitému časovému okamžiku, např. stav majetku a finančních zdrojů v rozvaze. Neovlivňuje je čas, kvůli tomu že ukazatel má hodnotu, která je na konci daného okamžiku. Analýza stavových ukazatelů se dělí na: Horizontální analýzu neboli analýzu trendů 12

13 Vertikální analýzu neboli procentní rozbor Horizontální analýza Horizontální analýza sleduje změny položek finančních výkazů během určitého období a pomocí kalkulace absolutních a relativních změn položek v jednotlivých řádcích účetních výkazů provádí vyhodnocení. Podmínkou této analýzy je to, že je nutné mít k dispozici delší časovou řadu účetních údajů a vyřadit náhodné a mimořádné vlivy. Výsledek horizontální analýzy může být charakterizován buď pozitivně (růstem jednotky v čase) anebo negativně (poklesem jednotky v čase). Relativní změny ukazatele oproti letošnímu období (i) vyjádříme následovně: Výsledky z horizontální a vertikální analýzy ukazují základní přehled o vývoji jednotlivých položek ve výkazech finančního účetnictví. Na základě toho můžeme zjistit, zda je podnik zaměřen především na používání dlouhodobých, nebo oběžných aktiv, zda je podnik financován cizími nebo vlastními zdroji. Dalším krokem je analýza získaných informací. Podnikový management je podle získaných dat schopen rozhodnout, které další ukazatele budou pro vyhodnocování výsledků činnosti podniku důležité. Například, pokud podnik ke své činnosti hlavně používá dlouhodobý majetek, bude důležitý ukazatel rentabilnosti dlouhodobého majetku. Vedle toho, pokud je z hlediska pasiv podnik zaměřen převážně na financování cizím kapitálem, bude podnikový management pozorně sledovat ukazatel finanční páky. [4] Vertikální analýza Základem metody vertikální analýzy je procentní rozbor finančních výkazů, vyčíslení procentuálního podílu položek na celku. Pojem vertikální analýza odpovídá vývoji jednotlivých položek během roku (procentní podíl sledované položky se zvyšuje či snižuje s časem). Příkladem je rozbor podílu jednotlivých položek majetku na celkových aktivech či podíl jednotlivých položek zdrojů na celkových pasivech. 13

14 Vertikální analýza rozvahy aktiv uvádí údaje, které ukazují, do jakých aktiv investoval podnik svůj kapitál. Před investováním do nějaké položky, podnikový management bere v úvahu hlavně tři faktory: výnosnost, likviditu a určitou míru finančního rizika. Vertikální analýza rozvahy pasiv uvádí, z jakých zdrojů podnik svá aktiva financoval - zda převážně z vlastního kapitálu anebo využil cizí zdroje. U cizích zdrojů se dále sleduje časová návratnost. Samozřejmě je levnější financovat majetek z krátkodobého cizího kapitálu. [9] Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele rentability Hlavní funkce ukazatele rentability je ukázat prospěch podniku. Tím pádem rentabilita ukazuje jak efektivně a úspěšně podnik hospodaří, poukazuje na slabé stránky v hospodaření. Čím jsou hodnoty vyšší, tím lépe. Také ukazatelé rentability mohou říci, zda je efektivnější pracovat s vlastním kapitálem nebo s cizími zdroji. Všechny ukazatele rentability se počítají v procentuálních hodnotách, proto je třeba výsledek podílů jednotlivých položek vynásobit hodnotou 100. Ukazatelů rentability je velké množství, ale v praxi se používají nejvíce následující: Rentabilita celkových aktiv Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu Rentabilita tržeb Rentabilita nákladů Prvním ukazatelem rentability je rentabilita celkových aktiv. 14

15 Rentabilita celkových aktiv je hodnota prospěchu z využití celkových aktiv, má zkratku ROA. Tento ukazatel můžeme vypočítat pomocí vzorce: Rentabilita celkových aktiv = Zisk před úroky a zdaněním / Aktiva EBIT - čistý zisk anebo zisk před úroky a zdanění Aktiva - celková aktiva podniku Výsledkem výpočtu je hodnota čistého zisku z každé české koruny, investované do aktiv podniku. Rentabilita vlastního kapitálu je hodnota čistého zisku porovnaná s vlastním kapitálem, zkratka - ROE. Ukazuje, jak efektivně byly využity vlastní zdroje. Výsledek rentability vlastního kapitálu využívají například investoři. Pro výpočet tohoto ukazatele používáme vztah: Rentabilita vlastního kapitálu = čistý zisk / vlastní kapitál Doporučeným výsledkem rentability vlastního kapitálu, např. ve Spojených Státech je 10-12%. V zemích kde není stabilní ekonomika, např. v Rusku, je výsledná hodnota tohoto ukazatele často vyšší. Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu je označována výnosnost dlouhodobého investovaného kapitálu a udává, jakého čistého zisku podnik dosáhl z jedné investované koruny. Používanou zkratkou pro tento ukazatel je ROCE. Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu = Zisk před úroky a zdaněním / (Vlastní kapitál + Rezervy + Dlouhodobé závazky + Bankovní úvěry dlouhodobé) Výsledek ukazatele rentability dlouhodobého investovaného kapitálu můžeme použit pro rozhodnutí o budoucích investicích. Zda zisk z investovaných zdrojů přinese větší procento než úrok za investovanou hodnotu. 15

16 Ukazatel rentability tržeb ukazuje, jaká část čistého zisku připadá na 1 Kč tržeb. Ukazatel rentability tržeb v podstatě ukazuje, jak je efektivní podnik v hospodaření, ale neříká, je-li investice do podniku užitečná. [3] Vypočítat tento ukazatel můžeme pomocí následujícího vztahu: Rentabilita tržeb = Zisk před úroky a zdaněním / (Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb + Tržby z prodeje zboží) Posledním ukazatelem rentability je rentabilita nákladů. Tento ukazatel zobrazuje, kolik Kč nákladů musíme v podniku vynaložit, abychom dosáhli 1,-Kč zisku. Vzorec, podle kterého můžeme vypočítat rentabilitu nákladů je: Rentabilita Nákladů = čistý zisk / celkové náklady Výpočty rentability jsou víc vypovídající, pokud provádíme analýzu během několika let. Za určité období totiž vidíme vývoj, který je více vypovídající, než jeden spočítaný údaj. [11] Poměrové ukazatele likvidity Ukazatelé likvidity poukazují, jak rychle je schopen podnik splatit veškeré své krátkodobé závazky. Aby byl podnik solventní, neboli byl schopen splatit své závazky včas, musí mít určitou částku svých aktiv ve vysoce likvidní formě, což znamená rychle přeměnitelná aktiva v peněžní prostředky. Základní ukazatelé likvidity jsou: běžná likvidita pohotová likvidita okamžitá likvidita Běžná likvidita představuje schopnost podniku splácet krátkodobé závazky pomocí oběžných aktiv. Čím tento výsledek je vyšší, tím lépe. Doporučený výsledek je kolem hodnoty 2. Vychází-li podniku ukazatel běžné likvidity kolem hodnoty 1, znamená to, že podnik je potenciálně rizikový. Pohybuje-li se výsledná hodnota kolem 3, podnik má neracionální strukturu kapitálu. 16

17 Počítá se podle následujícího vztahu: Běžná Likvidita = Oběžná Aktiva / Krátkodobé Závazky Pohotová likvidita charakterizuje schopnost podniku splatit krátkodobé závazky pomocí vysoce likvidních aktiv. Za vysoce likvidní aktiva počítáme veškerá oběžná aktiva, kromě zásob. Ukazatel vypovídá o tom, jak je podnik schopen splatit své krátkodobé závazky pokud vyvstane problém s realizací zásob. Pohotová Likvidita = (Oběžná aktiva Zásoby) / Krátkodobé závazky Okamžitá likvidita vyjadřuje schopnost podniku splatit své krátkodobé závazky finančním majetkem. Doporučenou hodnotou výsledku ukazatele okamžité likvidity je rozmezí 0,2 až 0,5. [11] Okamžitá likvidita = Finanční majetek / Krátkodobé závazky Poměrové ukazatele aktivity Ukazatel aktivity je pojem, který charakterizuje intenzitu využití aktiv nebo závazků podniku. Ukazatelé měří vázanost kapitálu v jednotlivých formách majetku dvojím typem vztahu: kolikrát se za dané období majetek obrátí: Rychlost obratu za období = Tržby (náklady) za období / Stav (průměrný stav) položky aktiv jak dlouho je majetek vázán v dané formě: Doba obratu = Stav (průměrný stav) položky aktiv / Denní tržby (náklady) V praxi se nejčastěji používají následující ukazatelé: Obrat celkových aktiv Doba obratu zásob 17

18 Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků Obrat zásob Obrat pohledávek Obrat závazků Zrychlování obratu majetku je pozitivním trendem, protože znamená pro podniky vyšší tržby. Přehnané zrychlování obratu však může ohrozit plynulost výroby i prodeje Analýza čistého pracovního kapitálu Pod pojmem čistý pracovní kapitál rozumíme hodnotu, která se skládá z oběžných aktiv po odečtení krátkodobých závazků. Pokud je výsledek záporný, znamená to, že podnik je plně závislý na prostředcích investorů a nemá žádné vlastní prostředky. Pokud je výsledek kladný, záleží zhodnocení výsledku na celkovém porovnání se základním kapitálem. Pokud je výsledek čistého pracovního kapitálu větší, než základní kapitál, znamená to, že podnik hospodaří se ziskem. Naopak pokud je výsledná hodnota v porovnáních se základním kapitálem menší, skončil podnik své hospodaření se ztrátou. Tento ukazatel hlavně využívá podnikový management. Počítá se podle následujícího vztahu: Čistý pracovní kapitál = (Zásoby + Pohledávky + Finanční majetek) - Krátkodobé závazky Poměrové ukazatele zadluženosti Otázka na kterou odpovídá pojem ukazatele zadluženosti je: Jak je podnik financován? Pro svoji existenci podnik využívá vlastní a cizí prostředky. Cizí kapitál podnik využívá pouze v tom případě, pokud výnos z vložených cizích zdrojů převyšuje náklady - úrok. Ukazatelé zadluženosti měří, jak podnik využívá k financování cizí zdroje a jak je schopný splatit své závazky. [10] V praxi se hlavně používají následující ukazatelé 18

19 Celková zadluženost Zadluženost vlastního kapitálu Úrokové krytí Ukazatel celkové zadluženosti vyjadřuje finanční úroveň podniku. Ukazují v procentuální hodnotě, v jaké míře kryjí cizí zdroje vlastní kapitál. Ukazatel se vypočítá: Celková zadluženost = Cizí kapitál / Aktiva Ukazatel zadluženosti vlastního kapitálu je poměrně významným ukazatelem pro banku z hlediska poskytnutí úvěru. Cizí zdroje by neměly překročit jeden a půl násobek hodnoty vlastního jmění; optimální stav je nižší hodnota cizích zdrojů než vlastního jmění. (Jadviščák) Vztah: Zadluženost vlastního kapitálu = Cizí zdroje / Vlastní kapitál Ukazatel úrokové krytí vypovídá o tom, kolikrát podnik může zaplatit úrok z výsledku hospodaření za sledované období. Čím je vyšší tato hodnota, tím je lepší finanční situace podniku. Úrokové krytí = Zisk před úroky a zdanění / Nákladové úroky Hlavními uživateli ukazatelů zadluženosti jsou banky, dodavatelé a odběratelé. Určení optimální finanční struktury ve smyslu určení vhodné skladby zdrojů financování patří mezi nejtěžší a nejdůležitější úkoly finančního řízení. (Strouhal, 2010, s. 542) 19

20 2. Praktická část Praktická část se věnuje zkoumání podniku za pomoci horizontální a vertikální analýzy rozvahy podniku, výpočtu vybraných ukazatelů rentability, likvidity, zadluženosti a aktivity. 2.1 Charakteristika podniku Zkoumaným podnikem je akciová společnost, předmětem činnosti podle zápisu do obchodního rejstříku je: maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny specializovaný maloobchod velkoobchod reklamní činnost a marketing poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software zprostředkování obchodu zpracování dat, služby databank, správa sítí výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení 2.2 Horizontální analýza V této časti jsem se zaměřil na zkoumání finanční situace podniku za pomoci horizontální analýzy. Sledoval jsem vývoj jednotlivých položek účetní rozvahy za období 6 let. Podle pohybu zásob předpokládáme, že podnik je obchod, který se hlavně zabývá prodejem zboží. Velký počet krátkodobých pohledávek a finančního majetku vypovídá o tom, že podnik má už zaplaceno za nějaké zboží, ale zatím ho ještě neobdržel Horizontální analýza aktiv Zkoumání horizontální analýzy aktiv proběhlo pomocí sestavení tabulky a zpracování grafu. 20

21 Tabulka č. 1: Horizontální analýza aktiv v rozvaze Položka Absolutní změny Relativní změny 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 Aktiva celkem % 38% 52% 4% 22% Dlouhodobý majetek % -1% -59% 34% 126% Dlouhodobý nehmotný majetek % -14% -25% Dlouhodobý hmotný majetek % -2% -60% 36% 132% Dlouhodobý finanční majetek % 5% -1% 13% -2% Oběžná aktiva % 41% 56% 0% 21% Zásoby % -5% 40% 65% 165% Dlouhodobé pohledávky % Krátkodobé pohledávky % 84% -14% -15% 29% Krátkodobý finanční majetek % 43% 123% -11% -51% Ostatní aktiva % 2% 1484% 226% 5% Zdroje: Vlastní výpočet Z tabulky je zřejmě vidět absolutní změnu vývoje jednotlivých položek aktiv. Celkem aktiva stále rostou. Hlavní objem aktiv je v oběžných aktivech: zásoby, krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek. Na rozdíl od období 2004/2005, v období 2005/2006 vidíme pokles zásob o 5%, ale stále rostou krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek. Od roku 2006 dochází k růstu zásob a také poklesu krátkodobých pohledávek. Zvýšení zásob můžeme charakterizovat, jako rozšíření sortimentu obchodu. Od roku 2009 vidíme pokles krátkodobých finančních majetků až o 51%. Zdroje na účtech v bankách se snížily o polovinu, což jen dokládá úvahu o rozšíření podniku. Největší změny se nastaly v roce Charakteristika těchto změn je vysvětlitelná pomocí přechodu na novou formu podnikání. Podnik je akciovou společností od roku 2004 veškeré investované zdroje začaly přinášet zisk až příští rok. V roce 2005 také sledovaná společnost zakoupila software, který byl prvním dlouhodobým nehmotným majetkem podniku. Pro důkladnější posouzení vývoje aktiv, jsem vytvořil graf. Z něj je vidět, že oběžná aktiva stále rostou, ačkoliv v roce 2008 zůstala hladina oběžných aktiv téměř na stejné úrovni jako v roce Pouze v roce 2007 narostly ostatní aktiva, důvodem je časové rozlišení. Dále v roce 2007 klesl dlouhodobý hmotný majetek. Z rozvahy lze vyčíst, že firma přestala být vlastníkem pozemků. Ty přitom v roce 2006 představovaly hodnotu 9834 tisíc korun. 21

22 Graf č. 1: Vývoj aktiv Vývoj aktiv Dlouhodobý majetek Ostatní aktiva Oběžná aktiva Zdroje: Vlastní zpracování V roce 2008 a 2009 podnik získal samostatné movité věci a soubory movitých věcí, díky čemuž se zvedly celkové hodnoty dlouhodobého majetku. Velkou změnou prošel stav zásob společnosti, které byly navýšeny o 165%. Lze to vysvětlit právě rozšířením firmy, například byla otevřena nová pobočka a samozřejmě rozšířen sortiment prodávaného zboží. Jisté výkyvy v hospodaření podniku jsou normální a odrážejí vždy aktuální stav. Důležité je však posuzovat je v celkových souvislostech. Z rozboru aktiv je patrné, že celkově aktiva rostla, popřípadě stagnovala. Jednorázový prodej pozemků způsobil pokles dlouhodobého majetku, ale i tento pokles byl za dva roky výrazně překonaný díky rozšíření podniku Horizontální analýza pasiv Zkoumání horizontální analýzy aktiv proběhlo pomocí sestavení tabulky a zpracování grafu 22

23 Na rozdíl od aktiv, pasiva se stalé pohybují. Na absolutních změnách vidíme, že vlastní kapitál (zejména dle výsledků hospodaření minulého období a současného období), pořad stoupá a to již po dobu 5 let. Narozdíl od roku 2007, v roce 2008 klesl výsledek hospodaření z minulých let až o 76%. Nicméně vlastní kapitál celkem klesl o 30% (o tisíc českých korun). V roce 2009 výsledek hospodaření klesl ještě víc - o 94%. Ale v absolutních změnách se nejedná o tak velkou hodnotu oproti roku Od roku 2007 podnik začal používat cizí zdroje, zejména v podobě krátkodobých závazků. Při hlubší analýze je patrné, že podniku stouply daňové závazky a dotace, ale zároveň klesly závazky z obchodních vztahů a to téměř o stejnou hodnotu. Také vidíme, že největší nárůst krátkodobých závazků byl v roce Od roku 2008 podnik začal využívat více cizích zdrojů, než bylo vlastního kapitálu. Zejména se jednalo o závazky z obchodních vztahů a závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení. V relativních změnách tato hodnota se změnila o 241%. Tabulka č. 2: Horizontální analýza pasiv v rozvaze Pol ožka Absolutní změny Rela tivní změny 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 Pasiva celkem % 38% 52% 4% 22% Vlastní kapitál % 78% 58% -30% -4% Základní kapitál % 0% 0% 0% 0% Kapitálové fondy % -50% 2000% -14% Fondy ze zisku % 0% 100% 0% Kumulované výdělky % 131% 79% -76% -94% Výsledek hospodaření bež. Obd % 40% 33% 47% 20% Cizí zdroje % -30% 10% 241% 56% Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky % -30% 10% 241% 56% Bankovní úvěry Ostatní pasiva % -98% 12674% -100% - Zdroje: Vlastní výpočet Další graf (Graf č. 2) přináší přehled vývoje pasiv: V roce 2004 byl vlastní a cizí kapitál téměř na stejné hladině, ale od následujícího roku začal převažovat vlastní kapitál. Množství vlastního kapitálu stoupalo až do roku 2007, poté začalo. Opačnou tendenci měly cizí zdroje - začaly stoupat od roku Přičemž do té doby byly skoro ve stejné hladině. 23

24 Graf č. 2: Vývoj pasiv Vývoj pasiv Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva Zdroje: Vlastní zpracování Skupina ostatních pasiv vůbec není stabilní, jejich hodnota dosáhla maximální úrovně v roce 2007 a to z nuly v roce předchozím, tj a opět následující rok 2008 opět do nuly klesla. Nestabilita pasiv vypovídá o nestabilitě zdrojů financování podniku, což je poměrně zajímavé zjištění. Management firmy přijal po čtyřech letech fungování podniku odlišnou finanční strategii z náznaků v počátku grafu, tedy v roce 2004 vidíme, že v tu dobu převažovaly cizí zdroje nad zdroji vlastními. Lze tedy soudit, že od té doby management podniku pracoval výrazně na tom, aby situaci obrátil a podnik financoval převážně z vlastních zdrojů, přičemž v roce 2007 rozhodnutí změnil a opět začal pracovat na financování ze zdrojů cizích. Je to poměrně zajímavé rozhodnutí vzhledem k době, protože v roce 2007 ještě plně nedolehla celosvětová finanční krize a tedy rozhodnutí managementu přišlo dříve, než byly objektivně cizí zdroje opravdu výhodné tedy v době krize, v období nízkých úroků na půjčení kapitálu. 2.3 Vertikální analýza Tato část je zaměřena na zkoumání finanční situace společnosti pomocí sledování struktury jednotlivých položek účetního výkazu a to za období 6 let. Výsledky jsou vyjádřené v procentech. 24

25 2.3.1 Vertikální analýza aktiv Vertikální analýzu aktiv jsem prováděl pomocí sestavení tabulky a vypracování grafů. Pří zkoumání dat z tabulky můžeme říct, že největší skupinou aktiv jsou aktiva oběžná. Jedná se především o zásoby, krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek. V roce 2004 oběžná aktiva tvořila téměř 87% celkových aktiv podniku. Největší procent aktiv byl soustředěn v krátkodobém finančním majetku - téměř 45%. Také je zaznamenáno, že v tomto roce měl největší podíl na celkových aktivech dlouhodobý majetek - 13,16%. Z něj pak největší podíl, 13,03%, je dlouhodobý hmotný majetek. V roce 2005 se změnil podíl dlouhodobého majetku o -5%. Největších změn ve struktuře aktiv dosáhly krátkodobé pohledávky. Jejich hodnota stoupala o necelých 12%. Mírně klesly zásoby a všechny ostatní položky. V roce 2006 pokračoval zhruba stejný vývoj, jako v roce předchozím. Rok 2007 byl rokem, ve kterém krátkodobý finanční majetek stoupl téměř o 30%, a to celkově znamenalo, že jeho hodnota ve struktuře aktiv činila 61%. Oproti tomu se zhruba o polovinu zmenšila suma krátkodobých pohledávek. Zásoby mírně klesly, stejně jako dlouhodobý majetek. V roce 2008 se podíl aktiv se změnil. Zásoby oproti jiným položkám stouply a to o necelých 10%. Naopak 10% ztratila položka krátkodobého finančního majetku. Mírně klesly krátkodobé pohledávky. Oproti jiným rokům ostatní aktiva začaly činit 4% v celkovém podílu aktiv. V roce 2009 se zvýšila hodnota zásob o 30%, což činilo celkový podíl 54,62%. V opačném postavení byl krátkodobý finanční majetek, jehož hodnota oproti minulému roku klesla a to o více než 30% v celkovém podílu aktiv. Mírně stouply krátkodobé pohledávky a dlouhodobý finanční majetek. Tabulka č. 3: Podíl celkových aktiv v % 25

26 Položka Podíl (%) Aktiva celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Dlouhodobý majetek 13,16% 8,10% 5,85% 1,59% 2,04% 3,77% Dlouhodobý nehmotný majetek 0,00% 0,00% 0,06% 0,05% 0,04% 0,03% Dlouhodobý hmotný majetek 13,03% 8,03% 5,73% 1,50% 1,96% 3,71% Dlouhodobý finanční majetek 0,13% 0,08% 0,06% 0,04% 0,04% 0,03% Oběžná aktiva 86,82% 91,70% 94,01% 96,94% 93,35% 92,29% Zásoby 27,30% 25,18% 17,30% 15,93% 25,21% 54,62% Dlouhodobé pohledávky 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,02% 0,00% Krátkodobé pohledávky 14,75% 26,39% 35,17% 19,92% 16,27% 17,10% Krátkodobý finanční majetek 44,78% 40,13% 41,54% 61,09% 51,85% 20,57% Ostatní aktiva 0,02% 0,19% 0,14% 1,47% 4,61% 3,94% Zdroje: Vlastní výpočet Pro lepší vnímání podílu aktiv, jsem vytvořil graf. Graf č. 3: Podíl celkových aktiv v % Podíl aktiv v % Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Ostatní aktiva 0,02% 0,19% 0,14% 1,47% 4,61% 3,94% 86,82% 91,70% 94,01% 96,94% 93,35% 92,29% 13,16% 8,10% 5,85% 1,59% 2,04% 3,77% Zdroje: Vlastní zpracování Na grafu je zřetelný celkový podíl aktiv v jednotlivých skupinách aktiv. Zřetelně je patrné, že oběžná aktiva vždy převažují. Největší procent oběžných aktiv byl v roce téměř 97%, naopak nejmenší v roce téměř 87%. Také můžeme poznamenat, že dlouhodobý majetek až do roku 2007 klesal. V opačném postavení je vývoj u skupiny ostatních aktiv, která se pochybuje ve své podstatě rostoucím tempem. Další tabulka zobrazuje změnu struktury aktiv za období 6 let. 26

27 Na rozdíl od roku 2004, v roce 2005 dlouhodobý majetek klesal o 5%. Za toto období došlo k největším změnám v položce krátkodobých pohledávek. Jejich hodnota oproti ostatním aktivům stoupla více než o 11%. Klesla hodnota zásob a krátkodobého finančního majetku. Přesto oproti roku 2004, vzrostla v roce 2005 oběžná aktiva jako celek o téměř 5%. V období 2005/2006 byly patrné následující změny: Dlouhodobý majetek klesl o více než 2%, přičemž skoro celá hodnota byla zahrnuta ve změnách dlouhodobého hmotného majetku; Oběžná aktiva znovu stouply o více než 2%, hlavní příčinou této změny je pokles krátkodobých pohledávek a růst finančního majetku. Tabulka č. 4: Změna struktury aktiv v % Položka Změna struktury 2004/ / / / /2009 Aktiva celkem 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Dlouhodobý majetek -5,05% -2,26% -4,26% 0,45% 1,73% Dlouhodobý nehmotný majetek 0,00% 0,06% -0,01% -0,01% -0,02% Dlouhodobý hmotný majetek -5,00% -2,30% -4,23% 0,46% 1,75% Dlouhodobý finanční majetek -0,05% -0,02% -0,02% 0,00% -0,01% Oběžná aktiva 4,88% 2,31% 2,93% -3,59% -1,06% Zásoby -2,12% -7,88% -1,37% 9,28% 29,41% Dlouhodobé pohledávky 0,00% 0,00% 0,00% 0,02% -0,02% Krátkodobé pohledávky 11,64% 8,78% -15,26% -3,65% 0,84% Krátkodobý finanční majetek -4,65% 1,41% 19,56% -9,24% -31,29% Ostatní aktiva 0,17% -0,05% 1,33% 3,14% -0,67% Zdroje: Vlastní výpočet V roce 2007, oproti roku 2006, stoupla ostatní aktiva a oběžná aktiva. Stejně se snížila hodnota dlouhodobého majetku ve struktuře aktiv. Velké změny se týkaly i položek krátkodobých pohledávek a finančních majetku. Téměř o 20% stoupla hodnota krátkodobého finančního majetku a o 15% klesly krátkodobé pohledávky Za období 2007/2008 se v podniku změnila struktura oběžných aktiv. Důvodem je změna hodnoty krátkodobého finančního majetku, která činila více než 9% vůči celkové struktuře aktiv, a také se změnila hodnota krátkodobých pohledávek o -3,5% a zásoby o více než +9%. 27

28 Období 2008/2009 velké změny nepřineslo a to z pohledu velkých skupin aktiv. Při hlubší analýze je však patrné, že došlo ke změně vnitřní struktury oběžných aktiv. Krátkodobý finanční majetek klesl o více než 30%. Opačnou změnu vykázala položka zásob - stoupla téměř o 30%. Další graf ukazuje změnu struktury aktiv. Sledujeme 3 skupiny aktiv: Dlouhodobý majetek, Oběžná aktiva a Ostatní aktiva. Graf č. 4: Změna struktury aktiv v % Změna struktury aktiv v % 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% -2,00% 0,17% 4,88% -5,05% 1,33% 2,31% 2,93% -2,26% -0,05% -4,26% 3,14% 0,45% -3,59% 1,73% -1,06% -0,67% -4,00% -6,00% 2004/ / / / /2009 Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Ostatní aktiva Zdroje: Vlastní zpracování Největší změna struktury aktiv přišla mezi lety 2004 a V celkové struktuře aktiv klesla hodnota dlouhodobého majetku vůči ostatním sledovaným aktivům o 5%. Do roku 2008 stále klesala aktiva dlouhodobého majetku, ale od roku 2008 začala stoupat. V opačném směru se pohybovala oběžná aktiva. Rok 2009 je nejstabilnější. Maximální změna struktury aktiv činila 1,73%, a to ve prospěch dlouhodobého majetku. Síla oběžných aktiv, tak jak je zde vykreslena, je logická vzhledem k tomu, že firma se zabývá obchodem a tedy její hlavním výrobním prostředkem jsou oběžná aktiva. Ostatní aktiva nejsou výrobním prostředkem a jejich velikost není nutná ve vyšší než potřebné míře. Snížení poklesu růstu těchto aktiv, naopak jejich pokles v letech po roce 2007 je možné také přičítat poklesu objemu zakázek v krizovém 28

29 období. Vzhledem k tomu, že rostl v tomto období dlouhodobý majetek, lze předpokládat, že část aktiv byla převedena do jiné formy Vertikální analýza pasiv Také vertikální analýza aktiv byla provedena za pomoci sestavení tabulky a vytvoření grafu. Pro analýzu celkového podílu pasiv vycházíme ze základního dělení na vlastní zdroje a cizí kapitál. V roce 2004 byl celkový podíl pasiv následující: 46% celkových pasiv činila hodnota vlastního kapitálu. Vlastní kapitál zahrnoval výsledek hospodaření běžného období, který činil téměř 45%, a základní kapitál v hodnotě 1,63% celkového objemu. 52,12% celkových pasiv byl podíl cizích zdrojů. Veškerý cizí kapitál byl v krátkodobých závazcích. Ostatní pasiva činila pouze 1,87% celkových pasiv. V roce 2005 Více, než polovina veškerých pasiv, byla soustředěna ve vlastním kapitálu, přesně 63,35%: Výsledek hospodaření minulého období činil téměř 27%, Základní kapitál - téměř 1%, Výsledek hospodaření běžného období - 35,35% Také byly vytvořeny fondy ze zisku. Jejich hodnota činila 0,1%. Hodnota cizích zdrojů se zmenšila skoro o 20% oproti roku Ve skupině cizího kapitálu podnik využívá pouze položku krátkodobých závazků, která činila 35,77% z celkových pasiv. Zbytek je ve skupině ostatních pasiv a činí téměř 1%. Tabulka č. 5: Podíl celkových pasiv v % 29

30 Položka Podíl (%) Pasiva celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Vlastní kapitál 46,00% 63,35% 81,89% 85,63% 57,16% 44,77% Základní kapitál 1,63% 0,99% 0,72% 0,48% 0,46% 0,37% Kapitálové fondy 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Fondy ze zisku 0,00% 0,10% 0,07% 0,05% 0,09% 0,07% Kumulované výdělky -0,01% 26,91% 45,19% 53,51% 12,08% 0,64% Výsledek hospodaření bež. Obd. 44,38% 35,35% 35,91% 31,60% 44,53% 43,68% Cizí zdroje 52,12% 35,77% 18,09% 13,10% 42,84% 54,63% Rezervy 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Dlouhodobé závazky 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,04% Krátkodobé závazky 52,12% 35,77% 18,09% 13,10% 42,84% 54,59% Bankovní úvěry 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Ostatní pasiva 1,87% 0,88% 0,02% 1,27% 0,00% 0,60% Zdroje: Vlastní výpočet V roce 2006 ve struktuře pasiv začala výrazně převažovat skupina vlastního kapitálu. Celkem její hodnota činila 81,89%. Tato hodnota zahrnovala položky: výsledek hospodaření minulého období, výsledek hospodaření běžného období, základní kapitál a fondy ze zisku. Procentuální poměr se odvíjí tak, že největší procento mají kumulované výdělky, a to je 45,19%. Na druhém místě je výsledek hospodaření běžného období s hodnotou téměř 36%. Dále je položka základního kapitálu, její hodnota je 0,72%. Zbytek jsou fondy ze zisku - 0,07%. Cizí kapitál vůči veškerým pasivům má hodnotu více než 18%. Žádnou novou položku podnik v této skupině pasiv nezapojil. 18% činí krátkodobé závazky, ostatní pasiva téměř vymizela, jejich hodnota je 0,02%. Rok 2007 vykázal nejvyšší podíl vlastního kapitálu a to 85,63% celkových pasiv. Žádná nová položka se neobjevila, a tedy tento celkový podíl byl rozdělen na tyto položky: Základní kapitál - 0,48% Fondy ze zisku - 0,05% Výsledek hospodaření minulých let - 53,51% Výsledek hospodaření běžného období - 31,60% 30

31 V roce 2008 začal podnik využívat cizí zdroje. Hodnota cizích zdrojů výrazně narostla (žádná nová položka se neobjevila). Téměř 43% celkových pasiv je v cizím kapitálu. Ostatní procenta jsou ve vlastním kapitálu, protože ostatní pasiva úplně vymizela. Ani využívané položky vlastního kapitálu se nezměnily. Takže procentuální pasiva vlastního kapitálu děli se na 4 položky: Základní kapitál - 0,46% Fondy ze zisku - 0,09% Kumulované výdělky - 12,08% Výsledek běžného období - 44,53% V roce 2009 již podnik využíval převažující podíl pasiv z cizích zdrojů, současně se tedy podíl vlastního kapitálu výrazně zmenšil. V roce 2009 podíl vlastního kapitálu činil 44,77%, zatímco podíl cizích zdrojů byl 54,63%. Také se v roce 2009 znovu objevila položka ostatních pasiv, nicméně její podíl byl méně, než 1% z celkových pasiv. Ve vlastním kapitálu klesla hodnota kumulovaných výdělků téměř k nule. Jejich celkový podíl byl méně, než 1 procento. Proto je možné říci, že téměř celý podíl pasiv vlastního kapitálu byl tvořen výsledky hospodaření běžného období (43,68%). Dále vlastní kapitál zahrnoval základní kapitál a fondy ze zisku, které spolu činili méně, než polovinu procenta. Další graf zobrazuje změnu struktury pasiv, nicméně tato změna není zobrazena tak detailně, jako v tabulkovém zobrazení. Je vidět strukturu pasiv za každý sledovaný rok. Je vidět průběžná změna na počátku sledovaného období společnost používala více cizích zdrojů, později už vlastní kapitál výrazně převažoval v celkové struktuře pasiv. V letech 2006 a 2007 společnost stále využívala vlastní kapitál více, než cizí zdroje. Ale od roku 2008 vidíme výrazný pokles vlastního kapitálu a to téměř o 30%. Tento započatý vývoj cizích zdrojů v pasivech pokračoval i v roce 2009, kdy podnik začal používat více cizí kapitál než vlastní. 31

32 Graf č. 5: Podíl celkových pasiv v % Podíl pasiv v % Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva 1,87% 0,88% 0,02% 1,27% 0,00% 0,60% 18,09% 13,10% 35,77% 42,84% 52,12% 54,63% 46,00% 63,35% 81,89% 85,63% 57,16% 44,77% Zdroje: Vlastní zpracování Další tabulka zobrazuje podrobnou změnu struktury pasiv. Tabulka č. 6: Změna struktury celkových pasiv v % Položka Změna struktury 2004/ / / / /2009 Pasiva celkem 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Vlastní kapitál 17,35% 18,54% 3,74% -28,46% -12,40% Základní kapitál -0,64% -0,27% -0,25% -0,02% -0,08% Kapitálové fondy 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Fondy ze zisku 0,10% -0,03% -0,02% 0,04% -0,02% Kumulované výdělky 26,91% 18,28% 8,31% -41,42% -11,44% Výsledek hospodaření bež. Obd. -9,03% 0,56% -4,31% 12,93% -0,85% Cizí zdroje -16,35% -17,68% -5,00% 29,74% 11,79% Rezervy 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Dlouhodobé závazky 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,04% Krátkodobé závazky -16,35% -17,68% -5,00% 29,74% 11,76% Bankovní úvěry 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Ostatní pasiva -1,00% -0,86% 1,26% -1,27% 0,60% Zdroje: Vlastní výpočet Při analýze změny struktury pasiv v období 2004/2005 vidíme, že se změnila hodnota vlastního kapitálu o +17,35%, a to především díky změně položek 32

33 kumulovaných výdělků a výsledku hospodaření běžného období. Cizí zdroje ztratily svůj podíl vzhledem k veškerým pasivům o 16,35%, zejména se jednalo o krátkodobé závazky. Ve stejné situaci byla ostatní pasiva, jejich hodnota se snížila o 1%. V období 2005/2006 byly zaznamenány ještě větší změny. Vlastní kapitál stoupl ještě o 18,5%, hlavně kvůli růstu kumulovaných výdělků. Ostatní pasiva v tomto období moc nezměnila svůj celkový podíl oproti minulému období. Cizí zdroje klesly až o 17%. Období 2006/2007 mělo skoro stejné tendence jako období předcházející. Vlastní kapitál stoupl pouze o 3% a také stoupla ostatní pasiva skoro o 1,5%. Cizí zdroje pořad klesaly. Největšího růstu dosáhla položka vlastního kapitálu kumulované výdělky anebo výsledek hospodaření minulého období. Největší pokles měla položka cizích zdrojů krátkodobé závazky. Další období přineslo velké změny. Podnik začal využívat cizí zdroje. Zvýšila se skoro o 30% hodnota krátkodobých závazků, co znamená, že se zvýšil i podíl cizích zdrojů vůči celkovým pasivům. Vlastní kapitál měl opační tendence, jeho hodnota se snížila skoro o 30%. Především došlo ke snížení kumulovaných výdělků více, než o 40%. Výsledek hospodaření běžného období stoupl téměř o 13%. Skupina ostatních pasiv klesla o 1%. V roce 2009 měla struktura pasiv stejné tendence jako v roce předchozím. V tomto roce začal podnik využívat více cizích zdrojů, než vlastního kapitálu. Procento cizích zdrojů vůči celkovým pasivům bylo navýšeno ještě o +12%. Skoro o stejnou hodnotu poklesl vlastní kapitál. Ostatní pasiva mírně stoupla. Další graf zobrazuje pouze změny struktury pasiv oproti letošním rokům. Změny grafu v roce 2005 oproti roku 2004 ukazují, že vlastní kapitál stoupl o 17,35%, naopak, cizí zdroje klesly o 16,35%. Také klesla o 1% ostatní pasiva. Rok 2006 je odlišen od roku 2005 pouze hodnotami. Směr pohybu sledovaných skupin pasiv zůstal stejný. 33