Masarykova Univerzita Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví

Transkript

1 Masarykova Univerzita Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví Bakalářská práce Problematika úrazu kolenního kloubu u studentů FSpS MU Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Lenka Beránková Ph. D. Vypracovala: Kateřina Valová Brno 2010

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen literaturu uvedenou v seznamu literatury a souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Fakulty sportovních studií a zpřístupněna ke studijním účelům.

3 Poděkování: Děkuji především Mgr. Lence Beránkové, Ph.D. za odborné vedení v průběhu zpracování této bakalářské práce za užitečnou metodickou pomoc, pomoc s hledáním literatury spolupráci a trpělivost, kterou se mnou měla. Dále bych ráda poděkovala studentům, kteří byli ochotni vyplnit dotazníky a také PaedDr. Aleně Švestkové, PaedDr. Jaroslavu Šamšulovi a ještě jednou Mgr. Lence Beránkové, Ph.D za pomoc při rozdávání dotazníků.

4 Obsah 1 Úvod Anatomie dolní končetiny Kostra dolní končetiny Klouby volné dolní končetiny Vazy kolenního kloubu Chrupavka kolenního kloubu Svaly dolní končetiny Poranění kolenního kloubu Poranění vazů kolenního kloubu Poranění menisků Poranění chrupavky Poranění čéšky Prevence proti poranění kolenních kloubů Fixace kolenního kloubu Obvaz Taping Ortézy a bandáže Doplňky stravy Léčebná rehabilitace Léčebná tělesná výchova Ergoterapie - léčba prací Fyzikální terapie (Fyziatrie) Kontaktní elektroterapie Nekontaktní elektroterapie Magnetoterapie Hydroterapie vodoléčba Zdravotní tělesná výchova (ZTV) Poranění kolenních kloubů u studentů FSpS (výzkum) Vytyčení problému Cíl Metody...36

5 6.4 Charakteristika skupiny Vyhodnocení dotazníků Vyhodnocení dotazníku 1. ročník bakalářského studia Vyhodnocení dotazníku 2. ročník bakalářského studia Vyhodnocení dotazníku 3. ročník bakalářského studia Vyhodnocení dotazníku 1. ročník magisterského studia Diskuze Závěr Použitá literatura: Přílohy Resumé...67

6 1 Úvod Úrazy kolenních kloubů jsou jedním z nejčastějších zranění při sportu vůbec. Nejčastěji úrazy kolenního kloubu vznikají nárazem, a to u fotbalu, hokeje a lyžování. Mezi další sporty, ve kterých je kolenní kloub hodně zatěžován patří házená, basketbal, lehká atletika (skok do dálky, překážky), tenis, squash atd. Kolenní kloub je bezpochyby jeden z nejproblémovějších kloubů jak u profesionálních, tak u rekreačních sportovců. Mnoho sportovců trpí bolestmi kolenních kloubů a mnoho z nich zanedbává léčbu. V bakalářské práci se budeme zabývat problematikou úrazů kolenních kloubů u studentů na Fakulty sportovních studií (dále jen FSpS). Cílem teoretické části práce je podat ucelený přehled o problematice poranění kolenních kloubů. Ke splnění cíle teoretické části práce použijeme metodu rešerše literárních zdrojů. Cílem empirické části práce je zjistit úrazovost kolenních kloubů u studentů FSpS a zhodnotit zda jsou zjištěné úrazy spojeny se studiem na FSpS. Ke splnění cíle empirické části práce využijeme metodu sběru dat pomocí sociologického dotazníku. Získaná data budou posléze vyhodnocena pomocí software Microsoft Excel. 6

7 2 Anatomie dolní končetiny 2.1 Kostra dolní končetiny Kostru dolní končetiny tvoří pletenec dolní končetiny a kostra volné dolní končetiny. Pletenec tvoří pravá a levá kost pánevní (os soxae). Kosti pánevní jsou vzadu napojeny na kost křížovou (os sacrum) a vepředu na chrupavčitou ploténku symfyzu spony stydké (symphysis). Všechny tyto kosti tvoří pánev (pelvis) na které je pak připojena kostra dolní končetiny. Kosti volné dolní končetiny Stehenní kost (femur) složena z hlavice (caput femoris), krčku (collum femori), z těla (corpus femoris) a z kondylů (condyli femoris). Je to nejmohutnější kost těla. Čéška (patella) má tvar trojúhelníku, je vyvinuta v úponové šlaše čtyřhlavého svalu stehenního. Vnitřní plocha čéšky směřuje do kloubní dutiny kolenního kloubu. Čéška je hmatná po své přední ploše a po obvodu. Kosti bérce (ossa cruris) kosti bérce tvoří holenní kost (tibia) a lýtková kost (fibula). Holenní kost (tibia) složena ze dvou konců a těla. Proximální konec je rozšířen na dva kloubí hrboly (condylus medialis et lateralis), ty představují jamky kolenního kloubu. Distální konec je zakončen vnitřním kotníkem (malleolus medialis). Lýtková kost (fibula) tenká, štíhlá, dlouhá kost. Kostra nohy skládá se z kostí zánártních, nártních a článků prstů. Kost hlezenní (talus) kosti jsou složeny ve dvou proximo distálně směřujících pruhů. Tibiální pruh vnitřní. Fibulární pruh vnější. Nártní kosti (ossa metatarsi) tvoří pět kostí (matarzů). Každá kost má tři části, a to bazi, tělo a hlavici. Kosti prstů nohy (Phalanges) [5,2] 7

8 2. 2. Spojení kostí volné dolní končetiny Spojení kostí může být: pevné vazivo, chrupavka, kost pohyblivé kloub Klouby volné dolní končetiny Kloub se skládá z kloubní jamky na jedné straně a z kloubní hlavice na protilehlé straně. Kloubní plochy jsou pokryty kloubní chrupavkou, která pomáhá tlumit nárazy. Kloub je uzavřen kloubním pouzdrem, které je tvořeno dvěma vrstvami zevní a vnitřní. Vnitřní (sinoviální) vrstva produkuje vazký kloubní maz (synovii). Kloubní maz umožňuje lehké klouzání styčných ploch a vyživuje kloubní chrupavku. Klouby volné dolní končetiny Kyčelní kloub (articulatio coxae) je kulovitý omezený kloub. Hlavice kosti stehenní (femuru) zapadá do hluboké jamky (acetabula). Kloubní pouzdro je zesíleno třemi loubními vazy (ligamenta). Kinetika kyčelního kloubu extenze, flexe, abdukce, addukce, zevní a vnitřní rotace. Kyčelní kloub nese váhu celého těla, a proto u něj hrozí opotřebování. Kolenní kloub (articulatio genus) je kloub složený. Kolenní kloub je největší kloub těla, kde se stýká kost stehenní (femur), kost holenní (tibie), čéška (patella) a vazivově chrupavčité kloubní menisky. Kloubní hlavici tvoří mediální a laterální kondyl kosti stehenní a jamku mediální a laterální kondyl kosti holenní. Menisky vybíhají dopředu a dozadu v rohy neboli cípy a těmi se upínají na kondylární ploše kosti holenní a za kostní vyvýšeninu. Čéška je vnitřní plochou převrácena dovnitř kloubu. Zevní plocha je zavzata do slachy čtyřhlavého svalu stehenního. Přední a zadní zkřížené vazy probíhají uvnitř kloubu. Tyto vazy jsou napnuté od 8

9 kosti stehenní ke kosti holenní. Kinetika kolenního kloubu úplná extenze, flexe, při flexi je možná rotace. Articulatio tibiofibularis je to kloub mezi hlavičkou kosti lýtkové a zevním kondylem kosti holenní. Vzadu a vepředu je zesílen kloubními vazy. Kinetika articulatio tibiofibularis pouze malé pohyby v kloubu. Syndesmosis tibiofibularis vazivové spojení pomocí dvou příčných vazů. Klouby nohy tvoří jej několik kloubů. Tyto klouby na sebe těsně navazují. Jsou uloženy proximálně. [5] Vazy kolenního kloubu Na straně ventrální je tzv. čéškový vaz (ligamentum patella) čéškový vaz začíná na hrotu čéšky. Čéška je vložena do úponové šlachy čtyřhlavého stehenního svalu (m. quadriceps femoris). Tento vaz má po obou stranách dva slabší vazivové pruhy (retinaculum patellae mediale et leterale). [8] Postranní vazy Vnitřní postranní vaz (ligamentum collaterale mediale ) Vnitřní postranní je vepředu tvořen vertikálními a vzadu šikmými vazivovými vlákny. Vlákna začínají na mediálním epikondylu stehenní kosti a upínají se na holenní kost. Vaz je široký a plochý. Jeho zadní část pevně srůstá s kloubním pouzdrem a s vnitřním meniskem. Při extenzi kolena je zcela napjat, čímž je i stabilizován. Zevní postranní vaz (ligamentum collaterale laterale) Zevní postranní vaz je zaoblený až oválný svazek vláken jdoucí od laterálního epikondylu k hlavičce lýtkové kosti, kde se upíná. Vaz je oddělen od kloubního pouzdra vrstvičkou řídkého vaziva. Distální úsek vazu je obejmut úponovou 9

10 šlachou dvouhlavého stehenního svalu. Je zcela napjat při extenzi. Patří stejně jako vnitřní postranní vaz ke stabilizátorům kolena. Zkřížené vazy Zkřížené vazy jsou nejdůležitější stabilizátory kolenního kloubu. Klíčovou roli mají při redukci rotačních pohybů v kolenním kloubu, kdy spolupracují s postranními vazy kloubu. Přední zkřížený vaz (lig. cruciatum anterius) Začíná na vnitřní ploše zevního kondylu kosti stehenní a jde do přední interkondylární plochy. Přední zkřížený vaz omezuje posun hlezenní kosti dopředu. Zabezpečuje vnitřní rotaci bérce. Je nejvíce zatížen při vnitřní rotaci bérce. Když je koleno v hyperextenzi, je přední zkřížený vaz zatížen nejvíce. Omezuje zevní rotaci a brání posunu bérce dozadu. Zadní zkřížený vaz (lig. cruciatum posterius) Zadní zkřížený vaz vede od zevní plochy vnitřního kondylu kosti stehenní a jde do zadní interkondylární plochy. [16] Chrupavka kolenního kloubu Chrupavka (cartilago) je tuhá a pevná pojivová tkáň. Je složena z buněk (chondrocyty) a mezibuněčné hmoty. Díky chrupavce je zajištěn hladký pohyb kostěných komponent kloubu. Zdravá kloubní chrupavka zajišťuje správnou funkci všech kloubů, tedy i u kloubu kolenního. [9] Menisky jsou dvě chrupavčité destičky: meniscus medialis více otevřený. meniscus lateralis více uzavřený, pohyblivý. 10

11 Menisky slouží k vyrovnání zakřivení kloubních ploch mezi kostí holenní a stehenní. Oba menisky mají poloměsíčitý tvar a jsou připojeny ke kosti holenní. Meniskus medialis a meniskus lateralis tvoří spolu s kondyly tibie kloubní jamky. Obvod menisků je srostlý s kloubním pouzdrem a s mediálním kolaterálním vazem. [4,5] 2.2 Svaly dolní končetiny Sval má čtyři části: Začátek (origo) Svalová hlava (caput) Svalové bříško (venter musculi) Úpon svalu ( insertio) Svaly kyčelního kloubu (musculi coxae) Přední (ventrální) strana: M. iliopsoas funkcí svalu je flexe kyčelního kloubu, pomocná addukce a zevní rotace. Zadní (dorzální) strana: Svaly hýžďové (mm. gluteai) jsou abduktory, extensory a rotátory kloubu kyčelního. Svaly pelvitrochanterické zevní rotátory kyčelního kloubu. Svaly stehna (musculi femoris) Svaly bérce (musculi cruris) Svaly nohy (musculi pedis) Osteofasciální prostory a fascie dolní končetiny Klenba nožní má dvě sklenutí podélnou a příčnou klenbu. 11

12 Svaly kolenního kloubu Čtyřhlavý sval stehenní (m. quadriceps femoris) je mohutný sval. Tvoří jej čtyři hlavy. Musculus rectus femoris - začíná na tuberositas iliaca, nad acetabulem. Je jednokloubový. Musculus vastus lateralis - od labium laterale lineae asperae M. vastus medialis - začátek na labium mediale lineae asperae M. vastus intermedius - po celém obvodu femuru mimo linea asperae Společný úpon je báze a okraj patelly a jako ligamentum patellae na tuberositas tibiae. Inervován je m. femoralis. Je to jediný extenzor kolenního kloubu. Dvouhlavý sval stehenní (m. biceps femoris) patří mezi svaly dorzální skupiny stehna. Je složen ze dvou hlav, krátké hlavy (caput longum) a dlouhé hlavy (caput breve). Obě hlavy se upínají na capitulum fibule a na okraj laterálního kondylu tibie a obě míří šikmo laterokaudálně. Kratší hlava (caput breve) začíná na distální části labii lateralis lineae asperae. Delší hlava (caput longum) začíná na tuber ischiadicum. Funkce: flexe v kolenním kloubu a extenze v kyčelním kloubu. Pološlašitý sval (m. semitendinosus) sval dorzální skupiny. Začíná stejně jako na tuber ischiadicum. Má úpon pod mediálním epykondylem tibie. Funkce: flexe kolenního kloubu. Poloblanitý sval (m. semimembranosus) - sval dorzální skupiny. Začíná stejně jako m. semitendinosus a m. biceps femoris na tuber ischiadicum a upíná se šlachou ve třech místech na zadní část mediálního kondylu tibie. Funkce: extenze a addukce stehna v kyčli a flexe bérce. Krejčovský sval (m. sartorius) patří do skupiny ventrálních svalů stehna spolu se čtyřhlavým svalem stehenním. Má začátek jako dlouhý štíhlý sval na spina iliaca anterior superior a upíná se na vnitřní stranu tibie. Funkce: flexe v kolenním kloubu a v kyčli a zevní rotace bérce. 12

13 Štíhlý sval stehenní (m. gracilis) jeden ze skupiny svalů na mediální straně stehna (musculi adductores). M. gracilis je dlouhý štíhlý sval probíhající po vnitřní straně stehna. Má začátek od symphysis osium pubis, upíná se v pes anserinus na mediálním kondylu tibie. Funkce: flexe v kolenním kloubu a addukce stehna. Zákolenní sval (m. popliteus) patří mezi svaly bérce. Je to krátký sval uložen na dorzální straně kolenního kloubu. Začátek na zadní ploše laterálního kondylu femuru až k začátku m. soleus. Funkce: flexe kolenního kloubu. [5, 2] 13

14 3 Poranění kolenního kloubu Kolenní kloub je jedním z nejsložitějších zařízení pohybového aparátu. Má komplikovanou biomechaniku. Koleno je zatěžováno mnohonásobně vyšší vahou, než je tělesná hmotnost. Při některých pohybech koleno nese až osminásobek hmotnosti člověka. Při vyšetření vždy srovnáváme obě kolena, tím zjišťujeme deformitu, otok a další jiné odlišnosti kolenního kloubu. [13] Při nepřiměřeném pohybu nebo při pohybu mimo osu kolenního kloubu může dojít k porušení nitrokloubní struktury. Ohroženy jsou zvláště menisky, vazy a chrupavka. [10] 3.1 Poranění vazů kolenního kloubu Kolenní kloub má pouzdro, které zesiluje několik vazů. Poranění vazů se projevuje otokem, palpační bolestí, omezením pohybu, často semiflekčním postavením nebo abnormální pohyblivostí. Postižený často popisuje lupnutí v koleni a nemůže došlápnout na poraněnou končetinu. [13,7] Poranění kolenních vazů je jedním z nejčastějších poranění kolenního kloubu. Velmi často bývá poraněna vnitřní a zevní sinoviální vrstva kloubního pouzdra. Zranění může nastat při nepřiměřeném pohybu nebo při pohybu mimo osu kolenního kloubu. [7] Při poranění kolenních vazů může dojít k: Natažení (distenze) vazu vaz je mikroskopicky poškozen, ale kontinuita je zachována. Léčba: přikládáme chladivé obklady, koleno necháváme v klidu až do ústupu bolesti. Po ústupu bolesti můžeme začít s funkčním léčením. Léčba trvá 2 4 týdny. Částečné přetržení (parciální ruptura) vazu snížena pevnost vazu, vaz je prodloužen, ale jeho kontinuita není úplně přerušena. 14

15 Léčba: při větších bolestech kolenní kloub fixujeme na 2 4 týdny. Po té následuje funkční doléčení. Léčba trvá 4 6 týdnů. Úplné přetržení (totální ruptura) vazu Při klinickém vyšetření nalézáme abnormální posun nebo abnormální zvětšení rozevření, kontinuita vazu je zcela přerušena. Léčba: fixujeme kloub na 4 6 týdnů v mírné flexi. Po té následuje funkční doléčení. Při odtržení vazu s kostním úlomkem nebo při výraznějším rozevírání kloubní štěrbiny je nutná operativní léčba. Při léčbě totální ruptury se postupy liší. Důležitou roli hrají faktory, jako jsou například: aktivita a motivace pacieta, artróza, celkový stav jedince atd. [3] Poranění postranních vazů Poranění může vzniknout násilnou abdukcí a zevní rotací bérce. Další příčinou může být působení přímého násilí na zevní stranu kolene. Pomocí rotačního pohybu může dojít i k poranění dalších vazů. [3] Pokud jsou vazivová poranění špatně zhojena, vznikají chronické nestability. Lehké nestability postranních vazů bývají kompenzovány funkcí svalů a tudíž nemají na funkci kloubu žádný vliv. Při selhání činnosti zkřížených vazů dochází k postupné distenzi sekundárních stabilizátorů a zhoršování nestability. Může se objevit tzv. vypadávání kolena, což vede k poškození kloubní chrupavky a poškození menisků. [12] Poranění zkřížených vazů Přední a zadní zkřížené vazy jsou pevné vazy ve střední části kolenního kloubu. Probíhají zkříženě v předozadním směru, tím zajišťují pasivní předo-zadní stabilitu kolenního kloubu. Tuto stabilitu aktivně podporují stehenní svaly - ohybače i natahovače. Přední zkřížený vaz je nejčastěji zraňovaná struktura kolene. K poranění dochází při násilí na koleno ze zevní strany - náraz do kolene při zatížené 15

16 končetině. Tento vaz se trhá při úponu na stehenní kost a skoro vždy se utrhne celý. Zbytek vazu může volně vlát po koleni, což způsobuje zablokování kolene a brání plnému propnutí. Léčba: operativně provedena náhrada předního zkříženého vazu. Zadní zkřížený vaz poranění zadního zkříženého vazu je velmi vzácné, objevuje se hlavně u vykloubeného kolene. Poranění nastává při násilí na propnuté koleno, doskočení na propnutou končetinu, protlačení kolena dozadu při zatížené končetině apod. Léčba: po poranění musí být koleno znehybněno ortézou. Po té je většinou operativně provedena náhrada jak zadního, tak předního zkříženého vazu. Na poranění může mít vliv oslabení svalových skupin.[15] 3.2 Poranění menisků Menisky jsou v každém koleni dva zevní a vnitřní. Mechanismem úrazu může být zatížení, nejčastěji s rotací kolene. Při fixované končetině stáním na jedné noze, často v kombinaci s ohnutím kolena, dřepem apod. dochází k roztržení menisku. Výpotek se vytvoří do několika hodin nebo přes noc. Poranění vnitřního menisku je častější než zevního, protože u vnitřního menisku je možná větší rotace. Muži bývají postiženi častěji než ženy. Roztržení (ruptura) menisku pacient popisuje bolest a prasknutí. Bolestivá může být i chůze po nerovném terénu nebo při rotaci zatížené dolní končetiny. Koleno nelze natáhnout, je zablokované. Koleno je oteklé a při současném poranění vazů se tvoří hematom. Při přesáhnutí meze pohyblivosti se může meniskus skřípnout mezi kloubní plochy a tak dojde k roztržení nebo k prasklině. 16

17 Poškozený meniskus po té vlaje v kloubu a zakliňuje se mezi kloubní plochy. Pacient vnímá v koleni různé přeskakování, praskání a bolesti. U mladých jedinců vzniká většinou trhlina podélně. Prokrvené části menisku se zde mohou zhojit. U starších jedinců (nad 40 let) jsou trhliny většinou horizontální a lalokové. Pokud se zranění dlouho neléčí, prasklý meniskus může poškozovat přilehlé chrupavčité kloubní povrchy. Po určité době může dojít k artróze. Typy roztržení menisku: Traumatická ruptura je nejčastěji podélná nebo příčná. Degenerativní ruptura většinou lalokové a horizontální. Léčba operační.[15, 16, 3] Existuje několik testů, dle kterých můžeme poranění menisku snadno zjistit. Steimannův test I. - při pasivní flexi bolest v mediální štěrbině, páčení kolena do zevní rotace, bolest v laterální štěrbině při vnitřní rotaci (laterální). Childress (test dřepnutí) - pacient se snaží udělat několik kroků ve dřepu. Při pohybu do dřepu a při pokusu o pár krůčků dojde k bolesti v kloubní štěrbině. Payrův test - bolest vyvolává turecký sed, nebo je turecký sed pro pacienta nemožný. Bolest mediální kloubní štěrbiny. [7] 3.3 Poranění chrupavky Některé vady kolenního kloubu mohou být vrozené, některé vznikají následkem činnosti či úrazu. Pokud jsou dolní končetiny nestejné, není chrupavka opotřebována rovnoměrně. My se zaměříme na poranění, která vznikají následkem činnosti či úrazu. Správné cvičení vede k delší životnosti chrupavky. K úrazu chrupavky může dojít přímým nebo nepřímým mechanismem. Přímý mechanismus příčinou je přímý náraz na koleno. Nepřímý mechanismus příčinou bývají střižné nebo rotační síly. Rotační síly vedou ke zranění kondylů kosti stehenní. Střižné síly při vykloubení čéšky vedou k odtržení fragmentu z mediálního okraje čéšky a laterálního 17

18 kondylu kosti stehenní. Poranění chrupavky je závislé na věku. U dětí a adolescentů vznikají spíše osteochondrální zlomeniny nebo imprese. U starších jedinců dochází spíše k odtržení na rozhraní kalcifikované a nekalcifikované chrupavky. Klinický obraz poranění chrupavky kolísá od negativního nálezu až po akutní blokádu. Poraněná chrupavka se projevuje bolestí a omezenou hybností až blokádou v kolenním kloubu. Spolehlivá diagnostika se určuje pomocí artroskopie. Nemusí však odhalit malé poškození chrupavky.[3] Léčba: hojení chrupavky je obtížné. Existuje několik technik, ale ideální metoda zatím neexistuje. Pokud je zvolen chirurgický způsob ošetření je nutné brát v ohledu několik faktorů, jako jsou například: hloubka, velikost a lokalizace defektu, stáří pacienta, přidružené patologické změny a pooperační rehabilitaci. Klasifikace Poranění kloubní chrupavky podle Muhra 1. Kontuze (zhmoždění) Subchondrální hematom struktura chrupavky je neporušena, prosvítá hematom na spodině. Fisury chrupavka je popraskaná, praskliny jsou paralelní nebo hvězdicové Léčba: lehčí kontuze lze léčit konzervativně. Těžké kontuze, u kterých hrozí odlomení chrupavky je nutné uvolněnou chrupavku odstranit. 2. Imprese Impresní zlomenina chrupavka zdánlivě nedotčená, je postižena subchondrální kost Pérující imprese nastává promáčknutím kloubní plochy. Spongióza pod chrupavkou zůstává promáčknutá. Při palpaci je možné cítit pérování kloubní chrupavky v místě léze. 18

19 Imprese kloubní hrany vzniká v hyperextenzi nárazem předního okraje kosti kolenní na kondyl kosti stehenní. Léčba: při větší deformitě kloubní plochy je nutné zvednutí subchondrální kosti s chrupavkou do původní úrovně a vyplnění defektu spongioplastikou. 3. Zlomeniny Izolovaná chondrální zlomenina způsobena odlomením chrupavky. Osteochondrální zlomenina způsobena odlomením kloubní chrupavky i s přilehlou subchondrální kostí. Léčba konzervativní terapie je možná pouze u dětí, jinak je léčba chirurgická. [3] 3.4 Poranění čéšky Při zastavení v běhu nebo při chůzi působí čéška jako brzda. Poranění čéšky je dalším z častých úrazů při sportu. Dislokací označujeme změnu polohy. Může dojít k: Subluxaci (neúplnému vykloubení) čéšky neúplné vysunutí čéšky. Luxaci (vykloubení) čéšky luxace čéšky může být vrozená nebo k ní může dojít nárazem nebo nepřiměřeným pohybem. Při vykloubení dojde k úplnému vysunutí kosti z normální polohy. Při vysunutí dochází k poškození vnitřních čéškových vazů. Pokud se čéška sama nevrátí do střední polohy, musí být vrácena odborně. Projevuje se bolestí, posunem čéšky a blokací kolene. Fraktuře (zlomenině) čéšky nejčastějším mechanismem zranění je přímý náraz na ohnuté koleno. Zlomeniny rozdělujeme: podle směru - příčné, šikmé či podélné podle počtu úlomků - dvou a víceúlomkové s posunem úlomků nebo bez něj 19

20 Léčba: Často se používají metody artroskopické. Zlomenina pokud se jedná o zlomeninu bez posunu úlomků, je možná konzervativní léčba sádrovou dlahou. Při posunu úlomků se provádí osteosyntéza, což je tahová cerkláž čéšky. Principem tahové cerkláže je znehybnění zlomeniny pomocí implantátů tenkých drátků tzv. Kirschnerovy drátky. Zlomeniny je nutné upravit tak, aby kloubní plocha byla celistvá, u dospělých se doporučuje úlomky odstranit a provést sešití čtyřhlavého stehenního svalu s čéškovým vazem. Otevřená luxace je nutné uvést čéšku do správné polohy. Při zlomenině čéšky pacient popisuje bolest, je viditelný otok a hematom. Pacient nemůže natáhnout koleno. V některých případech je i možno nahmatat úlomky kostí. Přesvědčivý je v tomto případě rentgen, který určí přesnější diagnózu. [18] 20

21 4 Prevence proti poranění kolenních kloubů Poranění dělíme na mechanická poranění, otevřená poranění a zavřená poranění. Mechanická poranění mohou být otevřená, tzn. s porušením kůže nebo sliznice, a nebo zavřená, což jsou poranění, kde je poškozena tkáň orgánu násilím, a to bez porušení souvislosti kůže. Otevřená poranění dělíme je podle vzniku rány (vulnera) mohou být např. Bodné, tržné, řezné, zhmožděné, vzniklé kousnutím apod. Zavřená poranění vznikají účinkem náhle působícího tlaku, v našem případě se jedná o podvrtnutí, vymknutí, zlomeninu atd. [14] 4.1 Fixace kolenního kloubu Obvaz Obvaz je definován jako léčebné nebo preventivní ovinutí části těla textilním materiálem tedy obinadlem. Je nutné správně zhotovení obvazu, aby byl jak účelný, tak estetický, plnil svou funkci po celou dobu přiložení a aby pacienta neobtěžoval. My se zaměříme na tahové (extenční) obvazy tyto obvazy vyrovnávají zkrácení končetin způsobené zlomeninami nebo vykloubením. Používají se pouze krátkodobě do nápravy. [11] Taping Tapování v oblasti kolenního kloubu posiluje oslabené vazivo, stabilizuje kolenní komplex a fixuje při zachování funkčnosti. Můžeme ho použít jako dlouhodobou aplikaci nebo i jednorázově před zátěží. Materiál: široká pevná páska, elastické pásky různé šíře, tenký molitan. 21

22 Základní tape kolenního kloubu Pacient je v uvolněném postoji na stole nebo na židli. Základní zámky provedeme v polovině lýtka a v polovině stehna, po jejich obvodu kruhové. Je nutné, aby čéška a podkolenní jamka zůstaly volné viz obr. 1 a obr. 2.[19] Obr. 1 - Základní tape kolenního kloubu - postup[19] kloubu postup[19] Obr. 2 - Základní tape kolenního Stabilizace kolenního kloubu kombinací pevného a elastického tapu Pacient je ve stoje. Pod patu tejpované nohy vložíme asi 7 cm vysokou podložku. Pevnou páskou kruhově obtočíme končetinu v horní třetině stehna a v dolní třetině lýtka. Elastickou pásku uchytíme podtahem na obtočky z vnější strany stehna k lýtku a tu překřížíme v ose pohybu zrcadlově obráceně vedenou další páskou viz obr. 3. [6] Obr. 3 Stabilizace kolenního kloubu kombinací pevného a elastického tapu postup.[19] Oboustranné zpevnění kolenních vazů Pacient je ve stoje. Pod patu vložíme 5-7 cm vysokou podložku. Základní obtočky provedeme v horní třetině stehna a v horní třetině lýtka. Další pásy lepíme v ose ohybu kolenního kloubu. Čéška a podkolenní jamka zůstavají volné viz obr. 4. [6] 22

23 Obr. 4 Oboustranné zpevnění kolenních vazů postup. [19] Tape kolene s překrytím čéšky Pacient je vleže a postiženou končetinu má ve středně funkční pozici. Aplikujeme elastickou širokou pásku a přikládáme molitanovou podložku do citlivé oblasti podkolení jamky. Začínáme volnou kruhovou obtočkou v oblasti kolenního kloubu, páska vede přes čéšku a podkolenní jamku, vše volně viz obr. 5. [6] Obr. 5 - Tape kolene s překrytím čéšky postup. [19] Taping je velmi starou metodou. Dříve byl používán jako prevence, dnes je již využíván při akutních potížích. Více používanou metodou dnes jsou ortézy a bandáže viz [6] Ortézy a bandáže Ortéza je zdravotní pomůcka, která udržuje vzájemně pohyblivé části těla v pevné poloze. Různé typy ortéz jsou uvedeny viz. Obr. 6, obr. 7, obr. 8, obr. 9, obr. 10 a obr. 11. Orto = rovný, přímý. Ortéz nevyužívají jen nemocní lidé, ale i sportovci nebo lidé s bolestmi kolenních i jiných kloubů. Ortézy mohou určenou 23

24 část těla znehybnit úplně, nebo jen danou oblast fixovat bez omezení v pohybu. Ortézy mohou být vyztuženy pevnými konstrukcemi nebo jsou velmi pružné a ohebné. Ortéza slouží jako ochrana před namožením svalů a kloubů. Sportovní ortézy jsou obvykle řešeny jako návlek, vyrobeny z pružného, ale pevného textilního materiálu např. z neoprenu. Hlavní úlohou ortéz je změna biomechaniky pohybu, modifikace silových poměrů a stimulace propriorecepce. U akutních poranění používáme ortézy pasivní - s pevnými výztuhami. Výztuhy musí být vždy dvoukloubové. Aktivní ortéza musí splňovat několik podmínek musí být volná čéška nebo pomocí otvoru zajištěno její odlehčení a současně její dobré vedení, nesmí škrtit ani klouzat. Pro sport se používají zejména čtyřbodové ortézy, viz obr. 12. Obr. 6 [21] Obr. 7[21] Obr. 8[21] Obr. 9[21] Obr. 10[21] Obr. 11[21] Obr č. 12 [21] Obr č neoprenová bandáž z elastického materiálu, jako návlek. Slouží jako 24

25 profylaktický prostředek při rehabilitaci, vykloubení, artritidě atd. Obr. č stejně jako obr č. 6 neopranová bandáž z elastického materiálu s otevřenou patelou. Obr. č stahovací bandáž kolene z neoprenu, po obou stranách kolena vyztužena pohyblivými fixačními výztuhami, umožňující pohyb vpřed. Obr. č tato bandáž má kvalitnější oporou ve tvaru koňské podkovy, dvěmi mediálními a dvěmi laterálními výztuhami. Obr. č kolenní páska má systémem pro stupňovanou fixaci patelární šlachy. Bývá používána při zánětu čéšky. Obr. č bandáž kolene s otevřenou patellou. Slouží jako prevence. Tato bandáž poskytuje základní podporu a ochranu a současně zmírňuje tlak na čéšku. [21] Obr. č čtyřbodová ortéza. Model lze zvolit podle druhu poranění. Malá hmotnost zajišťuje pohodlnost. Výstelky ortéz jsou z gelu. Pevná rámová konstrukce zajišťuje dobrou funkci ortézy. [20, 21, 23] Doplňky stravy Doplňky stravy jsou potraviny s vysokým obsahem vitamínů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Tyto potraviny byly vyrobeny za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav. Doplňky stravy musí být schváleny Ministrem zdravotnictví ČR (Mzd ČR). Můžeme je zakoupit v lékárnách, ale i mimo ně. [22] Farmakologická léčba Farmakologická léčba je nedílnou součástí léčby. Léčbu je vhodné zahájit čistým analgetikem paracetamolem. Paracetamol nepůsobí vážnější gastrointestinální potíže. 25

26 NSAID (Non steroidal anti inflammatory drug) - aplikace je možná lokální nebo systémová. Terapie může být dlouhodobá, proto je třeba brát v úvahu riziko nežádoucích účinků, kterými se NSAID vyznačuje. Nejčastěji to jsou gastrointesticiální, renální a kardiovaskulární nežádoucí účinky. Podání NSAID je vždy pouze v kompetenci lékaře. [1] SYSADOA (Symptomatic slow acting drugs for osteoarthrosis) - (dříve chondroprotektiva) SYmptomatic Slow Acting Drugs for OsteoArthrosis) - působí do porušeného metabolismu chrupavky. Většina z těchto látek má i protizánětlivý účinek, který je založený na interakcích s protizánětlivými cytokiny. SYSADOA může zmírňovat symptomy doprovázející bolest a ztuhlost. Výhodou je, že nežádoucí účinky se objevují velmi zřídka, nevýhodou naopak pozvolný nástup klinického účinku. Mezi SYSADOA řadíme soli glukosaminu, chondroitin sulfát, kyselina hyaluronová, ASU a diacerein. [1] DMOAD (Disease modyfying osteoarthrosis drugs) tyto látky dokáží zabránit, zastavit či brzdit progresi osteoartrózy u člověka, což je možné i u všech SYSADOA. Rozdíl spočívá v množství průkazných klinických studií účinnosti jednotlivých látek v terapii osteoartrózy. [1] Glukosamin je základní stavební jednotkou mnoha typů glykosaminglykanů (GAG): keratanu, heparanu, kyseliny hyaluronové atd. Glukosamin je normální složkou chrupavky i glykosaminglykanů synoviální tekutiny. Účinnost glukosaminu byla sledována studiemi zaměřenými většinou na symptomy osteoartrózy. Docházelo k ústupu bolesti a zlepšení funkčnosti. [1] Chondroitin sulfát - je přirozený GAG chrupavky, polysacharid. Skládá se z opakujících jednotek disacharidu: kyselina D-glukuronová a N-acetylgalaktosamin sulfát. Chondroitin sulfát je jednou z hlavních složek mezibuněčné hmoty chrupavky. Po podání se vstřebává s dostupností jen 10 13%, ale i přesto vykazuje vysoký tropismus pro chrupavku. Inhibuje aktivitu enzymů poškozujících chrupavku, stimuluje biosyntézu v chrupavce a zlepšuje mechanicko elastické vlastnosti chrupavky. [1] Chondroitin v doplňcích stravy i v registrovaných léčivých přípravcích je 26

27 většinou bovinního či prasečího původu nejčastěji je izolován z chrupavky hovězí prudušnice, vepřových uší či rypáku, ale také například ze žraločí chrupavky. Celkový biologický i farmakologický účinek chondroitinu je ovlivňován zdrojovým materiálem, výrobními procesy, přítomností znečišťujících látek a mnoha dalšími faktory. [1] Kyselina hyaluronová jako jediná látka této skupiny není sulfátová. Vyskytuje se ve všech pojivových tkáních. Je nejdůležitější složkou synoviální tekutiny kloubů. Představuje určitý pojivový prvek extracelulární chrupavky. V mezibuněčné hmotě chrupavky nebo synoviální tekutině je komponentou udržující vodní homeostázu. Kyselina hyaluronová je hydrofilní a přitom viskózní, což umožňuje aplikaci velmi tenkou jehlou například do kloubních prostor. Kyselina tedy funguje jako kloubní lubrikant v kloubech.terapeuticky užívaná exogenní kyselina hyaluronová může být živočišného nebo bakteriálního původu. Vysokomolekulární preparáty fungují jako viskosuplementum, nahrazující nebo doplňující synoviální tekutinu. Nízkomolekulární preparáty snižují bolest, zlepšují funkci a pravděpodobně mají i určitý strukturumodifikující efekt. Dostupné preparáty jsou registrovány jako léčiva či zdravotnické prostředky jak v ČR, tak ve světě a většina z nich je určena k aplikaci do kolenního kloubu. Vedlejším nežádoucím účinkům lze předejít správnou aplikací, kterou provádí ortoped nebo revmatolog, po zaškolení i chirurg nebo rehabilitační lékař. [1] Diacerein je výtažek z rebarbory. Brzdí rozvoj zánětu a bolesti. Nežádoucím účinkem může být průjem. [1] ASU (avocado and soybean unsaponifiables) je výtažek z avokáda a sóji. Má pozitivní vliv na metabolismus chrupavky, stimuluje produkci růstových faktorů, které chondrocyty stimulují k produkci extracelulární matrix chrupavky, včetně kolagenu. ASU je vhodný lék pro osteoartrózu kolene. U léčbě chondropatie u sportovců byla léčba pomocí ASU shledána účinnější než NSAID. Nežádoucí účinky jsou pouze vzácné. [1] 27

28 Homeopatika nejsou chápána jako standardní součást terapie. Studie ale prokázaly protizánětlivý a zklidňující efekt. Tyto látky aplikované přímo do kloubu u řady jedinců mají prokazatelně zklidňující efekt. [1] 28

29 5 Léčebná rehabilitace Úkolem rehabilitace je navrácení plných fyziologických funkcí. Cílem je omezení nebo zabránění vzniku druhotných změn. Terapeutickými složkami jsou léčebná tělesná výchova, fyzikální terapie a léčba prací. Léčebná rehabilitace je v kompetenci fyzioterapeutických oborů. Pro lepší orientaci v kompetencích cvičitelů provádějící LTV a ZTV uvádíme popis jednotlivých zdravotních skupin Zdravotní skupiny: 1. Zdraví jedinci, připraveni na plné tělesné zatížení (s žáky může pracovat učitel TV, trenér, cvičitel) 2. Zdraví jedinci, méně trénovaní (viz. 1.) 3. Zdravotně oslabení jedinci mají omezení v TV (kvalifikovaný učitel TV nebo ZTV, cvičitel ZTV, trenér) 4. Nemocní jedinci (fyzioterapeut cvičitel LTV) 5.1 Léčebná tělesná výchova Léčebná tělesná výchova je léčebná rehabilitace používaná v prvním poúrazovém a pooperačním období. Používáme aktivní cvičení v podobě dýchací gymnastiky, která vede ke zlepšení plicní ventilace. Pohyby dolních končetin v léčebné tělesné výchove rozdělujeme: Pasivní pohyby ty slouží především k rozsahu kloubní pohyblivosti. Aktivní pohyby slouží k podpoře funkce svalů. Cvičení v představě pacient se pouze soustředí na úmyslně provedený pohyb, aniž by jej vykonal. Je nutné udržuje zdatnost celého těla a posilovat orgány, jejichž klid není nutný při léčbě. K léčebné tělesné výchově patří i kondiční tělocvik pro ležící a pohybově omezené jedince. [14] 29

30 5.2 Ergoterapie - léčba prací Léčba prací je další významnou složkou rehabilitace. Léčba prací v podstatě vyplňuje volný čas pacienta výcvikem, tzn. každodenních činností, které směřují k samostatnosti pacienta. Hlavním prostředkem je zde hlavně obnova funkce horních končetin. Pokud není možné obnovit funkci kloubu, snaží se ergoterapeut najít a naučit pacienta kompenzační mechanismy, kterými může být postižená funkce nahrazena. Úkolem ergoterapie je začlenit pacienta do běžného životního procesu nebo mu pomoci najít pomůcky, který mu tento život usnadní. [14, 3] 5.3 Fyzikální terapie (Fyziatrie) Fyzikální terapie používá především empiricky zjištěného působení různých druhů fyzikálních energií a polí na lidský organismus. Působí, jak místně, tak i na celý organismus a zlepšuje prokrvení tkání, působí protizánětlivě apod. Tento způsob tedy odstraňuje funkční poruchu dříve, než dojde k její přeměně na poruchu strukturální. Společným rysem těchto metod je více či méně cílené ovlivnění aferentního nervového systému, které vyvolá celkovou nebo lokální odezvu. Fyzikální terapie nepůsobí pouze analgeticky, ale proniká blíže k řešení příčin. Analgetika nebo kortikosteroidy pomáhají pacientovi přečkat dobu bolesti. [14, 3] Součástí tzv. Reflexní léčby je například reflexní masáž, akupunktura, elektroléčba nebo tepelná léčba. Reflexní léčba působí na patologický proces vhodnými podněty místně i reflexně zároveň. Důležitou součástí rehabilitace je i psychologická péče. Psychologická péče pomáhá pacientovy zvládnout změny způsobu života v důsledku poranění. Součástí rehabilitační péče může být i lázeňská léčba. [14] Metody fyzikální terapie - Zde se zaměříme na metody, které jsou používány při rehabilitaci kolenních kloubů. 30

31 5.3.1 Kontaktní elektroterapie Tato metoda využívá aplikace elektrických proudů na organismus. Používané druhy elektromagnetických polí se aplikují elektrodami, které se přikládají na pokožku. To znemožňuje použití při poškození kůže nebo v případě, že povrch ošetřované části je nedostupný, jako např. V případě sádrové fixace. Rozdělení: Galvanoterapie při galvanoterapii je aplikován stejnosměrný proud s neměnnou polaritou elektrod. Při průchodu tohoto proudu tkáněmi dochází k řadě elektrochemických dějů, které vyvolávají odpověď organismu. Aby byla galvanoterapie úspěšná, je důležitá polarizace tkání, hyperemie a změny nervové dráždivosti. Polarizace tkání při průchodu stejnosměrného proudu dochází k depolarizaci membrán a postupně klesá elektrický odpor tkání. Mění se propustnost buněčných membrán. Hyperemie je šetrný způsob, kterým lze využít galvanoterapie i u srdečních onemocnění. Hyperemie má trofotropní účinek, který zlepšuje lokálně regeneraci tkání a lokální imunitní mechanismy. Galvanoterapie zmenšuje bolesti z lokální ischemie, vede k myorelaxaci. Změny nervové dráždivosti ke zvýšené dráždivosti nervových zakončení dochází pod katodou. Pod anodou dochází ke snížení dráždivosti. Tento jev se využívá pro snížení nervové dráždivosti. Nízkofrekvenční proudy jsou střídavé proudy o nízké frekvenci do 1kHz. Mají zejména analgetický a vazodilatační a dráždivý účinek. Charakteristika těchto proudů jsou frekvence, intenzita, tvar a délka impulzu. Intenzita je určována podle reakce pacienta. Středně frekvenční proudy proudy s frekvencí Hz. Tyto proudy snadno překonávají kožní odpor a pronikají do hloubky. Nemají ale dráždivé účinky, což znemožňuje působit na nervová zakončení a na svalová vlákna. Elektrogymnastika - je to vyvolání mimovolné kontrakce příčně pruhovaného svalu pomocí elektrického dráždění. Elektrogymnastika 31

32 posiluje sval a zařazuje ho zpět do pohybového stereotypu. Tato metoda je využívána i pro posílení hypotrofických svalů například po operaci atd. jsou používány středně frekvenční proudy od 2500 Hz do Hz. Elektrodiagnostika a elektrostimulace Elektrodiagnostika je stanovení parametrů pro elektrostimulaci. Elektorstimulace využívá šikmé pulzy s postupným vzestupem intenzity. [3] Nekontaktní elektroterapie Tato metoda využívá druhy proudů a polí, u kterých není nutný styk s pokožkou. Využívají se tedy tam, kde není možná kontaktní elektroterapie například končetina v sádře apod. Krátkovlnná diatermie jde o využití tepelného efektu průchodu vysokofrekvenčních elektrických proudů lidským organismem. Aby proud prošel i špatnými vodiči, je nutné použít proud vysokofrekvenční o frekvenci 17 khz. Elektromagnetická energie se v tkáních mění na tepelnou prohřívá tkáně a účinek je tedy tepelný. Distanční elektroterapie využívá elektromagnetické indukce. Magnetická složka přístrojem vytvářeného magnetického pole je potlačena, aby se mohli projevit účinky elektrické složky pole před magnetickou. Tato elektroterapie má zejména účinky analgetické, dané dráždivým účinkem proudu. Mají hojivý efekt a urychlují hojení měkkých tkání.[3] Magnetoterapie Magnetoterapie využívá složky elektromagnetického pole. Nejúčinnější je magnetické pole, kde skokové intenzity vytvářejí pulzy s frekvencí do 120 Hz. Hlavní účinek magnetoterapie je ovlivnění transportu iontů, hlavně vápenatých, na buněčných membránách. Urychluje hojení kostí a měkkých tkání. Je to nekontaktní metoda, tudíž je vhodná k podpoře léčby fixovaných zlomenin nebo 32

33 ran, pooperačních otoků atd. Magnetoterapii je vhodné aplikovat na edémy nebo preventivně ještě v době fixace. Vhodná je i aplikace na degenerativní onemocnění kloubů.[3] Hydroterapie vodoléčba Hydroterapie je pravděpodobně nejstarší metoda fyzikální léčby. Její účinky jsou ale nejméně uspokojivé. Setkáváme se i s teoriemi, které mluví spíše o psychickém vlivu této terapie. Hydroterapie je ztotožňována s termoterapií, protože je přenašečem tepelných podnětů. Je několik procedur, na které můžeme vodoléčbu rozdělit. Je to například procedura s tepelnými účinky termoterapie, procedura s mechanickými účinky vířivka, podvodní masáž, procedury s chemickými účinky přísadové koupele atd. [3] 5.4 Zdravotní tělesná výchova (ZTV) Zdravotní tělesná výchova je forma tělesné výchovy, která je určena pro zdravotně oslabené jedince, to znamená pro jedince zařazené do III. zdravotní skupiny. Zdravotní tělesná výchova je v kompetenci učitele ZTV. Cílem zdravotní tělesné výchovy je odstranit nebo zmírnit zdravotní oslabení. Dále se zdravotní tělesná výchova snaží poskytnout oslabenému sportovní vyžití s ohledem na jeho schopnosti a zdravotní vztah. Úkolem zdravotní tělesné výchovy je příznivě ovlivňovat zdravotní oslabení, vybavit cvičence základními pohybovými dovednostmi a návyky, prohloubit znalosti o vlastním zdravotním stavu, utvářet pocit sebedůvěry ve vlastní schopnosti, vyrovnat se s vlastním handicapem, jak vrozeným, tak získaným. Zdravotní tělesná výchova využívá prostředky obecné a vyrovnávací. Obecné: základní gymnastika, pohybové hry, rytmická gymnastika, atd. V léčebné fázi ale využijeme spíše vyrovnávacího cvičení (uvolňovací, 33

34 protahovací, posilovací, dechová, relaxační, vytrvalostní, rovnovážná). [24] 34

35 6 Poranění kolenních kloubů u studentů FSpS (výzkum) 6.1 Vytyčení problému Jak již napovídá název bakalářské práce, zaměřili jsme se na problematiku úrazovosti kolenního kloubu u studentů Fakulty sportovních studií, dále již FSpS. Kolenní kloub je jeden z nejvíce zatěžovaných kloubů vůbec. Problémy se objevují nejen u sportovců, ale i například u obézních lidí, u lidí s nadváhou a u lidí pokročilejšího věku. My jsme se zaměřili na problémy vzniklé sportovní aktivitou. Sport s sebou nese zvýšenou zátěž nejen na kolenní kloub, ale na celý pohybový aparát. Dnešní medicína už dovede nahradit některé části kolenního kloubu, ale zdaleka ne tak dobře, jako kloub vlastní. Je tedy nutné dbát na prevenci, nepřetěžovat kolenní kloub a v neposlední řadě se zaměřit i na kompenzační cvičení. Problematiku úrazů kolenního kloubu u studentů FSpS jsme zjišťovali pomocí sociologického dotazníku. 6.2 Cíl Cílem výzkumné části bylo zjištění četnosti úrazů a problematiky kolenního kloubu u studentů FSpS. Dotazníky byly rozdány v prvním, druhém a třetím ročníku bakalářského prezenčního studia a v prvním ročníku magisterského prezenčního studia. Budeme tedy mezi sebou porovnávat studenty různých ročníků a zjišťovat, zda má studium FSpS pozitivní nebo negativní vliv na kolenní klouby studentů. Dále z dotazníků vyplyne, zda se studenti věnují sportu aktivně, pasivně nebo jen v rámci studia FSpS, jaký sport provozují a na jaké úrovni, jestli měli nebo mají problémy s kolenními klouby, jestli měli nějaký úraz kolenního kloubu, jestli problémovost kolenního kloubu ovlivnila jejich sportovní kariéru a zda nějakým způsobem zabraňují bolestem kolenních kloubů. 35

36 6.3 Metody Jako výzkumnou metodu jsme použili metodu sociologického dotazníku, ve kterém se objevily otázky jak uzavřené, polouzavřené, tak i otevřené. Dotazník tvořilo 12 otázek, kde 7. otázku tvořily tři podotázky. 1., 6., 8., 11. otázky byly uzavřené, 3., 7. 3., 9. byly polouzavřené, 2., 4., 5., 7. 1., 7. 2., 10, 12. byly otázky otevřené viz Příloha. Prvních pět otázek se týká charakteristiky jednotlivce (pohlaví, věk, studium, hmotnost, výška) 6.4 Charakteristika skupiny Viz. Tab. 1. Dotazovaní se pohybují ve věku let. Jedná se o studenty prvního, druhého a třetího ročníku prezenčního studia a studenty prvního ročníku magisterského prezenčního studia FSpS. Dotazník vyplnilo celkem 100 studentů z toho 52 žen a 48 mužů. Z prvního ročníku bakalářského studia dotazník vyplnilo 17 studentů (8 žen a 9 mužů), z druhého ročníku bakalářského studia 41 studentů (24 žen a 17 mužů), ze třetího ročníku bakalářského studia 27 studentů (12 žen a 15 mužů) a z prvního ročníku magisterského studia 15 studentů (8 žen a 7 mužů). Tab. 1 - Charakteristika dotazované skupiny, počty studentů jednotlivých ročníků. Pohlaví 1. ročník Bc. 2. ročník Bc. 3. ročník Bc. 1. ročník mgr. ženy muži Vyhodnocení dotazníků Získaná data jsou vyhodnocena pomocí software Microsoft Excel, kde n = četnost Vyhodnocení dotazníku 1. ročník bakalářského studia Otázka č. 1 - Pohlaví Tab. 2 - Počet dotazovaných studentů 1. ročníku bakalářského studia. Pohlaví 1. ročník Bc. ženy 8 muži 9 36

37 Otázka č. 2 - Věk Věk studentů prvního ročníku bakalářského studia se pohybuje mezi 19 až 22 lety. Otázka č. 3 - Kolikátý ročník na FSpS nyní studujete? Všichni studují první ročník bakalářského studia. Otázka č. 4 - Hmotnost Hmotnost je počítána aritmetickým průměrem a je udána v kg. Tab. 3 - Hmotnost studentů 1. ročníku bakalářského studia (aritmetický průměr). ženy 61,5 muži 83,2 Otázka č. 5 Výška Výška je stejně jako hmotnost počítána pomocí aritmetického průměru všech vyplněných dotazníků. Výška je uvedena v cm. Tab. 4 - Výška studentů 1.ročníku bakalářského studia (aritmetický průměr) ženy 170,6 muži 179,5 Otázka č. 6 Sportuji nebo sportoval/a jsem: závodně rekreačně pouze v rámci studia n=1 (5,88%) závodně rekreačně pouze v rámci studia n=16 (94,12%) Graf č. 1 Graf otázky č. 6 (sportuji nebo sportoval/a jsem?). 37

38 Tato otázka sloužila k rozdělení studentů na aktivní a rekreační sportovce a ty, kteří sportují jen v rámci studia. Z grafu jasně vyplývá, že studenti této skupiny (1. ročník bakalářského studia) jsou většinou aktivními sportovci. Jen malá část z nich se věnuje sportu pouze rekreačně. Otázka č Jaký sport provozujete? Na tuto otázku odpovídali pouze ti, kteří se věnují nějakému sportu závodně. U této otázky jsou sporty rozděleny do několika skupin: Míčové hry zde je zahrnut volejbal, basketbal, házená Atletika vzhledem k tomu, že žádný ze studentů neuvedl konkrétní atletickou disciplínu, kterou provozuje, je atletika, jako taková další skupinou. Esteticko-koordinační disciplíny sem jsou zařazeny všechny druhy tance, synchronizované plavání, krasobruslení, akrobatický rokenrol Golf Fotbal fotbal je jako samostatná disciplína, protože podle dotazníků je to jeden s nejpopulárnějších a nejvíce provozovaných sportů na FSpS. Plavání nikdo ze studentů neuvedl, v jakém stylu závodí a dle zkušenosti se většinou jeden plavec zaměřuje na více než jeden z plaveckých stylů, tudíž je plavání zahrnuto jako další kategorie. n=1 (6,25%) n=3 (18,75%) n=4 (25,00%) n=3 (18,75%) Míčové hry atletika Esteticko-koordinační disciplíny Golf Fotbal Plavání n=1 (6,25%) n=4 (25,00%) Graf č. 2 Graf k otázce č (Jaký sport provozujete?) 38

39 Otázka č Jak dlouho tento sport provozujete? 4,00 (26,67%) 8,00 (53,33%) 1-3 roky 4-6 let 7-9 let 10 a více let 3,00 (20,00%) Graf č. 3 Graf otázky č (Jak dlouho tento sport provozujete?). Odpovědi na tuto otázku jsou rozděleny po třech letech, aby se daly výsledky lépe graficky zpracovat. Víc jak polovina z dotazovaných studentů prvního ročníku bakalářského studia provozuje jimi vybraný sport déle jak 10 let. Otázka č Na jaké úrovni závodíte: Okresní nebo krajský přebor Liga Reprezentace Jiné: n=1 (6,25%) n=5 (31,25%) n=7 (43,75%) Okresní nebo krajský přebor Liga Reprezentace Jiné n=3 (18,75%) Graf č. 4 Graf k otázce č (Na jaké úrovni závodíte?). U čtvrté možnosti jiné, která byla u těchto studentů vyplněna pouze jedenkrát, se jednalo o speciální kategorii akrobatického rokenrolu. 39

40 Otázka č. 8 Měl/a jste někdy nebo máte zdravotní problémy s kolenními klouby?: Ano, navštěvuji lékaře Ano, ale nenavštěvuji lékaře Ne, nikdy jsem neměl/a žádné problémy n=12 (70,59%) n=5 (29,41%) Ano, navštěvuji lékaře Ano, ale nenavštěvuji lékaře Ne, nikdy jsem neměl/a žádné problémy Graf č. 5 Graf k otázce č. 8 (Měl/a jste někdy nebo máte zdravotní problémy s kolenními klouby?). Na tuto otázku odpovídají opět všichni studenti jak ti, kteří sportují závodně, tak i rekreační sportovci nebo ti, kteří se věnují sportu pouze v rámci studia. Pro ty, kteří odpověděli čtvrtou možnost ne dotazník touto otázkou končí. Z tohoto grafu můžeme vidět, že studenti prvního ročníku většinou nemají problémy s kolenními klouby a ti, kteří nějaké problémy mají nenavštěvují lékaře. Otázka č. 9 Měl/a jste někdy nějaký úraz kolenního kloubu?: Ano, byl následkem sportu, který provozuju Ano, následkem studia na FspS Ano, následkem. ne 40

41 n=2 (25,00%) Ano,byl následkem sportu, který provozuji Ano, následkem n=5 (62,50%) n=1 (12,50%) Ano, následkem studia na FSpS ne Graf č. 6 Graf k otázce č. 9 (Měl/a jste někdy nějaký úraz kolenního kloubu?). U třetí odpovědi (Ano, následkem ) měl student úraz v gymnastice na základní škole. Jak již z tohoto grafu vyplývá, tak následkem studia na FSpS neměl nikdo z dotazovaných prvního ročníku bakalářskoho studia úraz během působení na fakultě. Nepředpokládali jsme, že by se studenti zranili už v prvním ročníku. Otázka č. 10 Charakterizujte úraz Tato otázka je otevřená a navazuje na otázku č. 9. Ti, kteří odpověděli na otázku č. 9 Ne, těch se tato otázka netýká. n=1 (50,00%) n=1 (50,00%) Vazivo Luxace pately Graf. č. 7 Graf k otázce č. 10 (Charakterizujte úraz). Studenti s poraněním kolenního kloubu uvedli ochablé vazivo a luxaci čéšky. Otázka č. 11 Museli jste někdy kvůli zdravotním problémům s kolenními klouby přestat sportovat?: Ano, pouze na pár měsíců Ano, na víc jak jeden rok Ano, musel/a jsem přestat úplně Ne 41

42 Ano, pouze na pár měsíců Ano, na víc jak jeden rok Ano, musel/a jsem přestat úplně n=3 (100,00%) Graf č. 8 graf k otázce č. 11 (Museli jste někdy kvůli zdravotním problémům s kolenními klouby přestat sportovat?). Z grafu jasně vidíme, že studenti museli přerušit sportovní aktivitu kvůli kolennímu kloubu pouze na pár měsíců a nadále se již mohou bez následků věnovat jejich sportovní disciplíně. Otázka č. 12 Děláte něco, abyste zmírnili nebo zabránili bolestem kolenních kloubů, popřípadě předešli úrazu?: n=1 (25,00%) Ano ne n=3 (75,00%) Graf č. 9 graf k otázce č. 12 ( Děláte něco, abyste zmírnili nebo zabránili bolestem kolenních kloubů, popřípadě předešli úrazu?) Student, který odpověděl Ano uvedl pouze prevence, což je široký pojem ze kterého nemůžeme zjistit, jak se tedy snaží vyhnout úrazům a bolestem kolenního kloubu. Také zde můžeme vidět špatný přístup studentů k jejich zdraví Vyhodnocení dotazníku 2. ročník bakalářského studia Otázka č. 1 Pohlaví Tab. 5 Počet dotazovaných studentů 2. ročníku bakalářského studia Pohlaví 2. ročník Bc. ženy 24 muži 17 42