6.2. Mytologie Božstva života a smrti Mýty o původu smrti Posmrtný život Koloběh životů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "6.2. Mytologie...28 6.2.1. Božstva života a smrti...28 6.2.2. Mýty o původu smrti...31 6.3. Posmrtný život...34 6.3.1. Koloběh životů...34 6.3.2."

Transkript

1 OBSAH 1. Abstrakt Klíčová slova Úvod Historický kontext Geografické podmínky a původní obyvatelstvo Civilizace údolí Indu Árjové Vývoj indické společnosti Boj za indickou nezávislost Náboženské systémy a filosofie Současné náboženské zastoupení Náboženství Harappanů Védské náboženství Lesní filosofie Džinismus Buddhismus Hinduismus Vznik a rozšíření Filosofické školy Literatura a tradice Společnost Kasty Životní stupně Neohinduismus Islám Sikhismus Pársismus Hinduistická tanatologie Tělo a duch

2 6.2. Mytologie Božstva života a smrti Mýty o původu smrti Posmrtný život Koloběh životů Cesty k vysvobození z koloběhu Ortodoxní směry Neortodoxní směry Eschatologické představy Kolektivní eschatologie Individuální eschatologie Nebe, země a podsvětí Pekla Pohřební ritus První doklady pohřbívání Kostrová pohřebiště Harappanů Dolmeny Hinduistický pohřeb Správné umírání Kremace Kremační místo Rituály před kremací Rituály při kremaci Rituály po kremaci Problémy s kremací Kult předků Genderové fenomény Úděl vdov Satí Sebevraždy Infanticida a potraty Tanatologie menšinových náboženství Islám Buddhismus

3 7.3. Džinismus Sikhismus Pársismus Závěr O autorce Slovník důležitých jmen a pojmů Rejstřík Seznam použité literatury a jiných pramenů Literatura Webové stránky Přílohy Seznam vyobrazení Obrazové přílohy

4 1. Abstrakt Smrt je v hinduistické společnosti pojímána jako součást koloběhu životů, a každý člověk nutně projde nesčetnými cykly tohoto procesu znovuzrozování. Počet a kvalita těchto zrození jsou dány činy a vírou člověka, které ovlivní jeho posmrtný život. Hinduisté totiž věří, že trvalá duše přežívá i po smrti, spočívá po různě dlouhou dobu v jiné sféře, a poté se spojuje s novým tělem. Odraz těchto představ je možné spatřovat v obřadech zaručujících příznivý osud zemřelých předků, a ve způsobu pohřbívání, jímž je kremace spojená s celou řadou složitých rituálů. Práce sleduje tato témata v rámci vývoje hinduismu, během něhož se vyvinul v složitou nábožensko-společenskou instituci zahrnující množství názorů a směrů. Okrajově se též věnuje tématům, která se týkají smrti v pojetí menšinových náboženství dnešní Indie. život posmrtný. 2. Klíčová slova Eschatologie, hinduismus, Indie, kremace, náboženství, pohřeb, rituál, smrt, 4

5 3. Úvod Indie je co se týče náboženství a zvyků neobyčejně pestrou zemí. V této práci je téma zaostřeno na hlavní indické náboženství hinduismus a jeho nazírání na smrt, posmrtný život a s ním související pohřební rituály. Život každého hinduisty je pevně spoután tradicemi a zvyky, které striktně vymezují jeho povinnosti a veškeré rituály, včetně pohřebních. Se svým neodmyslitelným kastovním systémem je spíše nábožensko-společenskou organizací většiny indického obyvatelstva a v praktickém životě klade větší důraz na vztahy mezi jednotlivými vrstvami společnosti a rituální složku náboženského života, než na jeho věroučné základy. To, co souhrnně můžeme nazvat správným chováním, hinduistovi zaručí příznivý osud jeho duše po smrti. Pro nastínění tohoto tématu je v práci zahrnuta poměrně rozsáhlá kapitola zabývající se základními koncepty hinduismu. Posmrtný život je v hinduismu spjat s řadou eschatologických představ, které se odrážejí v celoživotních obřadech, zejména ve složitých pohřebních rituálech, jejichž důležitost a komplexnost vypovídá o rozsáhlé koncepci posmrtného života. Oslavují završení životní etapy, v tomto případě konec života v jednom těle. Očišťují odstraněním nečistot a odevzdáním celého těla popelu nebo zemi. Zároveň povznáší, jelikož duše se osvobozuje pro další zrození, k němuž dříve či později dojde. S těmito obřady souvisí také silný kult předků, který se v hinduistické společnosti zachoval z dob árijské společnosti. Hinduistické tvrzení, že smrt je dílčí zkušenost v dlouhém směřování k vysvobození a duše v tomto procesu zůstává nezničitelná, vyzdvihuje způsob pohřbívání zemřelých. V centrální a trvalou společenskou instituci se v indické kultuře vyvinula kremace. K obřadnímu zničení těla po smrti však v Indii slouží žeh i pohřeb do země. Oba způsoby jsou známy od dob nejstarších véd (vznikaly již od poloviny 2. tisíciletí př. n. l.) a oba dva se v současném hinduismu praktikují (i když vyšší společenské skupiny nebožtíky obvykle spalují a nižší provádí kostrový pohřeb). Podle hinduistů lidská existence není ukončena v rámci jednoho pozemského života, čímž klesá důležitost těla zemřelého, které není jedinečné; je pouze nepodstatnou 5

6 schránkou. To je také důvodem, proč se v indickém kulturním světě setkáváme jen s malým zájmem o pohřební architekturu. S hinduistickým pohřbíváním se pojí určitá specifika, jako je například satí, v minulosti praktikovaný zvyk věrné vdovy zemřít na pohřební hranici společně se zesnulým manželem. Za účelem zasazení této práce do kulturního rámce celé indické společnosti je závěrečná část věnovaná menšinovým náboženstvím v Indii. V ní je stručně popsáno pojetí témat dotýkajících se otázky smrti v těchto jednotlivých náboženstvích a jsou naznačeny rozdíly s pojetím hinduistickým. 6

7 4. Historický kontext Indie je zemí se složitou historií a nalezneme zde množství regionů, které mají svá kulturní, etnická a jazyková specifika a jejichž utváření bylo kromě konkrétních přírodních podmínek podmíněno i vlastním historickým vývojem. Je tedy obtížné mluvit o dějinách Indie jako jednoho konkrétního státního útvaru, kráčejícího dějinami od starověku až po současnost. Je však možné Indií rozumět spíše civilizační okruh, který je vymezen určitými geografickými a kulturně-historickými charakteristikami. Jasně kulturní či kulturně-náboženské je naproti tomu vymezení, jež nacházíme v klasické indické tradici. Země se zde ovšem nenazývá Indie, ale Bháratavarša, dědičné sídlo rodu Bharatovců, vystupujícího již v textech védských sbírek. O mnoho pozdější Višnupurána podává její vymezení takto: Země, která leží severně od oceánu a jižně od Sněžných hor, se nazývá Bhárata, neboť v ní žijí potomci Bharatovi. Má rozsah devíti tisíc jódžan a je zemí činů (karmabhúmi), díky nimž lidé dosahují buď nebe, nebo konečného vysvobození z koloběhu existencí (Filipský 2000b, s. 11). Tato definice spolu s dalšími výrazy představuje jakýsi společný pojmový a světonázorový základ, který je rozvíjen v nepřeberném množství variant a směrů od starověku až po nejnovější dobu. K takto obecně definovanému základu indickosti se může přihlásit jak Nepál, tak i buddhistický Bhután a Šrí Lanka. Během vzájemné interakce tento dynamicky se vyvíjející indický systém vstřebával vnější vlivy a impulsy a přetvářel je v pozoruhodnou syntézu, v níž neztratil svou vlastní identitu, a přitom umožňoval zachování a další rozvoj řady tendencí (Filipský 2000b, s. 13) Geografické podmínky a původní obyvatelstvo Území, na němž se Indie rozkládá, vzniklo nárazem původně samostatné indické litosférické desky do euroasijské pevniny. Při této události se zformovaly tři výrazné geomorfologické celky: poloostrov Přední Indie oddělený soustavou indoganžských nížin od hradby horského systému Himaláje. Díky této konfiguraci Indie odedávna byla, a do určité míry stále je, jakýmsi pevninským ostrovem, oblastí poměrně izolovanou od svého 7

8 okolí mořem a vysokými horstvy. Specifická zeměpisná poloha se odráží například v klimatických poměrech a zákonitě se musela projevit i na osobitém vývoji indické společnosti (Šust, s. 5). Íránská náhorní plošina, přeťatá strmými horskými hřbety a příkře spadající do přilehlých údolí řek Eufratu, Tigridu a Indu, byla ve 4. a 3. tisíciletí př. n. l. domovem mnoha různých skupin obyvatel. Příslušníci těchto skupin se živili chovem dobytka a také zemědělstvím (obr. 1). I když musíme předpokládat, že do určité míry kočovali, jako je tomu u podobných společenství dodnes, přece máme hmatatelné důkazy o tom, že většina žila usedlým životem. Jejich vesnice totiž stály a byly obnovovány na stejném místě, takže z jejich základů nakupených na sebe v mnoha vrstvách se časem utvořily telly čili sídlištní pahorky, které jsou dnes pro nás důležitým zdrojem informací (Wheeler, s. 11, 12) Civilizace údolí Indu Historický počátek indických národů a národností je všeobecně spojován se vznikem a rozvojem kultury ve 3. tisíciletí př. n. l. Nížina řeky Indu byla už kolem roku 2500 př. n. l. domovem svébytné a vzkvétající civilizace, jež se vyznačovala rozvinutým sociálním a politickým systémem a měla svůj vlastní panteon bohů. Předměty pocházející ze sídel této civilizace byly nalezeny daleko na jihu až poblíž Bombaje, avšak o moci a vlivu této kultury nejvíce vypovídají velká města Mohendžo-daro a Harappa. Tato dvě místa leží u řeky Indu protékající pláněmi Pákistánu. Ty jsou dnes vyprahlé, tehdy ale o vodu nouzi neměly. Městskou civilizaci, která tam po jistou dobu vzkvétala, nazýváme civilizací údolí Indu či Harappskou civilizací. Byla současnicí kultur Mezopotámie a Egypta, avšak navzdory četným archeologickým objevům o ní nemáme žádné písemné záznamy. Písmo zaznamenané na hliněných tabulkách, kterých se dochovalo asi 3000 kusů, nebylo dosud rozluštěno. To, že Mohendžo-daro a Harappa jsou dílem téže kultury, badatelé usuzují z pravidelného rozvržení ulic a z architektury budov, studní a stok. Artefakty náležející k této kultuře byly při vykopávkách nalezeny na sedmdesáti různých místech v Pákistánu, ale i v Gudžarátu a Radžasthánu. Území, které tyto lokality vymezují, je rozlehlejší než dnešní Pákistán a můžeme přepokládat, že na něm vznikala rozsáhlá říše nebo jakási konfederace. Existují archeologické důkazy o jejích obchodních stycích s Mezopotámií (Waterstone s. 8, 10, Wolf s. 115). 8

9 Civilizace údolí Indu ovládala koncem 3. tisíciletí př. n. l. rozsáhlé území, táhnoucí se podél západoindického pobřeží od Makránu na severu až ke Khambátskému zálivu a pak ústím řek Narmady a Kimu daleko na jihu. Tohoto velkého územního rozšíření dosáhla buď spontánní expanzí, nebo působením různých obchodních či jiných zájmů a tlaků, které zatím nemůžeme přesně určit. Ale již dlouho před polovinou 2. tisíciletí (přibližně kolem roku 1470 př. n. l.) se v ní začal projevovat vnitřní úpadek. Ten byl vyvolán snad geomorfologickými změnami a občasnými povodněmi. Pokud můžeme soudit podle Mohendžo-dara, připravil cestu k jejímu násilnému konci, způsobenému vpádem cizích nájezdníků. Zatím nelze prokázat, zda těmito nájezdníky skutečně byli kočovní Árjové, jejichž vpády do Paňdžábu se odrážejí ve védských hymnech (Wheeler, s. 91) Árjové Obraz, který skýtá Rgvéd, se v obecnějším smyslu shoduje se situací, jaká asi provázela zánik civilizace v samotném údolí Indu. Vpád Árjů do Země pěti řek - do Paňdžábu a okolí - se ve védských hymnech ustavičně objevuje jako útok na opevněná města původních obyvatel (obr. 2). Pro tato města se užívá termínu pur (hradba, pevnost, hradiště). Indra, árijský bůh války, vystupuje jako puramdara (ničitel pevností). Boří devadesát pevností, či pustoší pevnosti, tak jako věk stravuje šat. Časové údaje o árijských vpádech do severozápadní Indie jsou z větší části jen pouhými dohady. S dostatečnou jistotou lze předpokládat jen to, že k nim došlo asi v polovině 2. tisíciletí př. n. l. (Wheeler, s. 51, 53). Příchod árjovských válečníků se stal počátkem nové fáze ve vývoji indické kultury a náboženství. Někdejší velká města kultury povodí Indu již ležela v troskách, a proto se Árjové střetávali při svém postupu na východ jen s rozptýlenými populacemi lovců a zemědělců. Vítězství Árjů v severní Indii nebylo jen důsledkem vojenské převahy, ale bylo i projevem životaschopnosti nové kultury, kterou ze své pravlasti ve střední Asii přinesli. Odkud Árjové přišli mnoho nevíme. Velmi málo je známo i o prvním tisíci let jejich pobytu v Indii. O příčinách, které je přiměly k odchodu z původní vlasti, se můžeme jen dohadovat. Snad bylo jejich stěhování odněkud ze stepí mezi Kaspickým a Aralským mořem vyvoláno přelidněním, snad byli náhle vytlačeni jinými kmeny usilujícími o rozšíření pastvin pro svá stáda. Árjové byli kočovníky a jejich předkové patrně po mnohá tisíciletí lovili na pláních Eurasie. Neznali železo a nestavěli z kamene. Představu o 9

10 prvních staletích jejich života v Indii mohou proto archeologové sestavovat jen z úlomků keramiky a téměř zcela setřených stop hospodářské činnosti (Watertone, s. 8, 12, 13) Vývoj indické společnosti Indooárijské etnické skupiny se rozšířily do západní, severní a střední Indie, zatímco jižní část poloostrova zůstala osídlena původními Drávidy, nejtmavšími europoidními etniky vůbec. Mezi oběma těmito velkými národnostními celky přežívaly mnohé další, většinou malé etnické skupiny tibetočínského, austroasijského a negritského původu, z nichž většina byla asimilována do větších národnostních, národních a státních celků za vlády dynastie Maurjů, Guptovců, Mughalů aj. Rozkvět indických společností byl několikrát narušen cizími vpády na Indický poloostrov. V období př. n. l. vpádem Peršanů do západní Indie, později v období př. n. l. vítězným tažením Alexandra Velikého (Wolf, s. 115). Tento vývoj vyvrcholil vznikem Maurjské říše, jakýmsi nástupnickým státem perského imperia a Maurjové zdědili a současně přetvořili achajmenovské politické i kulturní ideje a dokázali dobře využít nadání nezaměstnaných perských řemeslníků a umělců. Nejpozoruhodnějším příkladem tohoto procesu bylo přejímání perských stavitelských forem, které pak ovlivňovaly indickou náboženskou architekturu daleko do středověku (Waterstone s. 7, Wheeler, s. 91). Nejslavnějším panovníkem Maurjské dynastie byl Ašóka (vládl př. n. l.), o němž se mnohé dozvídáme z jeho vlastních nápisů, které dal tesat do sloupů a skal po celé své rozsáhlé říši. Sám oficiálně přestoupil k buddhismu, stal se jeho patronem a šířil jej do Kašmíru, Gandháry, Baktrie, jihoindických království a na Cejlon. Ašóka patří bezesporu k největším postavám indické historie. Poprvé sjednotil pod svou osvícenou vládou většinu indického kontinentu a zajistil svému rozsáhlému impériu celá desetiletí míru a pokojného vývoje. Poměrně dlouhá vláda této slavné dynastie končí rokem 184 př. n. l. zavražděním posledního Maurje Brhadrathy a začíná další historická etapa cizích vpádů a invazí. Nesmírně závažné jsou změny, jimiž v tomto období cizích nadvlád a domácích dynastií prochází jak indická společnost, tak i její náboženská ideologie; v této době se formuje hinduismus, komplex nábožensko-sociálních institucí. Ve 3. století n. l. je celý indický subkontinent rozdroben na drobná království a knížectví. Teprve když se na politické scéně objevují příslušníci mocné guptovské dynastie, aby vrátili alespoň větší 10

11 části indického území někdejší sjednocenost a spořádanost, historický vývoj se opět ujasňuje (Knipe, s. 205, Zbavitel 1985, s. 102, 107, 113, 114, 129, 161). Guptovské období (přibližně n. l.) bývá nazýváno indickým klasickým věkem, neboť právě tehdy se zformovaly významné výtvarné slohy, literární žánry a filosofické směry, z jejichž odkazu Indie dodnes čerpá (Waterstone, s. 7). Oslabení a nakonec pád guptovské moci poskytly různým ambiciózním menším vladařům jak v sousedních oblastech severní Indie, tak i na území vlastní Guptovské říše příležitost zcela se osamostatnit. Příznačným rysem tohoto období je nejen vznik řady drobných státečků, ale i vzájemné boje mezi silnějšími vladaři o rozšíření panství na úkor slabších sousedů a pokusy o válečná tažení ve větším rozsahu než dříve (Zbavitel 1985, s. 199). Počátkem 8. století začaly vpády muslimů do západní Indie a pronikání islámu bylo zpočátku provázeno ničením svatyní a násilným obracením na novou víru. Prvními muslimy, kteří dorazili do Indie, byli arabští kupci, kteří už v 8. století obchodovali s hinduistickými vládci Sindhu a Paňdžábu. Obchod tu ale posléze vystřídalo drancování: ve 12. století sultánové tureckého a afghánského původu vysílali do severní Indie takřka každý rok loupežné výpravy. Počátkem 13. století vznikl Dillíský sultanát. Jeho moc se pak rychle šířila a v polovině 14. století sahala i do Dakšinu a na malabárské pobřeží. V 15. století vzdoroval na jihu další expanzi islámu hinduistický Vidžajanagar, zatímco na jihozápadě jí stáli v cestě Rádžpútové. Prolomit tuto hráz se podařilo teprve Mughalům, jejichž první císař Bábur se v Indii chopil moci v roce Příznačným rysem mughalského období bylo prolínání hinduistických a islámských prvků v architektuře, umění, myšlení i denním životě (Waterstone, s. 144). Nadvláda islámu přesto nikdy neobsáhla celý Indický subkontinent. Zejména oblasti jižní Indie zůstaly trvale mimo dosah jeho přímého působení, a i ty oblasti, jež se dříve či později dostaly pod nadvládu muslimských dynastií, byly islámem ovlivněny velmi nestejnou měrou (Filipský 2000b, s. 15) Boj za indickou nezávislost Boj indických národů za nezávislost začal intenzívně teprve v 18. století, kdy roku 1757 zahájili Britové koloniální expanzi; pak následovaly války s Východoindickou společností a nakonec obsazení celé Indie Brity roku 1857 (Wolf, s. 115). 11

12 V létě roku 1947 Velká Británie rozhodla o ukončení své nadvlády nad Indickým subkontinentem a poté byla největší a nejbohatší britská kolonie rozdělena podle náboženského hlediska na Indickou unii a muslimský Pákistán. Podle odhadů tehdy odešlo z Pákistánu do Indie asi deset milionů hinduistů a opačným směrem se vydalo okolo sedm milionů muslimů; minimálně půl milionu osob divoký exodus nepřežilo (Šust, s. 5). Národní boj Indů byl dovršen vyhlášením Indické republiky s ústřední vládou v Dillí. Ta spravuje 28 svazových států, na jejichž území nalezneme 18 jazykových etnik. Dnes představuje Indie (podle rozlohy 7. největší země) světovou velmoc s obrovským lidským potenciálem, materiálními zdroji, rychlým ekonomickým růstem a nezanedbatelnou vojenskou silou. Úměrně tomu roste její politický význam. Indie je největší asijskou demokracií s nepřetržitým demokratickým vývojem (Filipský, s. 891, Knížková, s. 6, Wolf, s. 115) Klíčovým problémem současné Indie je populační růst. Od roku 1951, kdy v zemi žilo 360 milionů lidí, se jejich počet ztrojnásobil, momentálně již přesahuje miliardu, což znamená, že každý šestý obyvatel planety je Ind. Podle demografických odhadů by se v následujících padesáti letech měla Indie dostat k číslu 1,5 miliardy, a stát se tak nejlidnatějším státem světa (Šust, s. 6). 12

13 5. Náboženské systémy a filosofie Relativně krátká epocha zrodu první indické filosofie a velkých náboženských soustav se rozpadá se na dvě navzájem výrazně odlišné etapy. V té první, ještě před polovinou 1. tisíciletí př. n. l., tu vznikají nejstarší védské upanišady, ve druhé jsou pak založena dvě velká náboženství, buddhismus a džinismus, a začíná se formovat hinduismus. Základem následného vývoje jsou jednoznačně upanišady. Není vůbec nadsázkou, řekneme-li, že předznamenaly a poznamenaly všechen další duchovní a kulturní život Indie a prostřednictvím buddhismu, který na ně bezprostředně navázal, silně ovlivnily i jiné rozsáhlé oblasti asijského kontinentu (Zbavitel 1993, s. 5). Přímým pokračováním védských upanišad jsou tedy tři velké náboženské systémy: buddhismus, džinismus a hinduismus. Představitelé těchto náboženství považují půdu Indie za posvátnou. V zemi 330 miliónů bohů a bohyní mohou božství dosáhnout i lidské bytosti. Mnohost bohů a věr je projevem indického eklekticismu a tolerance. Indická náboženství snad proto, že nejsou monoteistická, a že uznávají mnoho bohů, nepovažují příslušníky jiných národů za nepřátele víry; naopak se spíše snaží obsáhnout každé lidské úsilí o poznání a uctívání boha. Základem indické filosofie je přesvědčení, že tento svět je plný strastí a klamů, za nimiž se skrývá nepojmenovatelná skutečnost transcendentního božstva. Tento názor, jakož i uznávání autority védů spojuje rozmanité náboženské proudy světa hinduismu (Zbavitel 1993, s. 6, Waterstone, s. 7) Současné náboženské zastoupení Dnešní moderní Indie je sekulární stát, v jehož životě má náboženství hinduismu nadále velmi důležitou úlohu. Mají zde nemalý význam i jiné víry. Žijí zde muslimové (11,2 %), křesťané (2,6 %), Sikhové (1,9 %), buddhisté (0,7 %), džinisté (0,5 %), Pársové (0,01 %), několik tisíc vyznavačů židovské víry a starobylá kmenová náboženství (Filipský 2000b, s. 392, Waterstone, s. 6, Aharon, [online]). 13

14 5.2. Náboženství Harappanů Jak naznačuje mnoho okolností, v životě lidu civilizace údolí Indu hrálo náboženství významnou, ne-li základní roli. Z této doby již pravděpodobně pocházejí sošky Matky, bohyně plodnosti, zřejmě uctívané i v domácnostech. Na pečetidlech se objevuje také řada motivů, které značně připomínají některé rysy pozdějšího hinduismu. Jsou tu například zobrazeny patrně posvátné stromy jako banyán, dodnes považovaný pravověrnými hinduisty za nejposvátnějšího příslušníka celé rostlinné říše. Podivné vyobrazení figury na jiném pečetidle bylo označeno za jakéhosi protošivu (obr. 3), předchůdce jednoho z dvojice hlavních hinduistických bohů, s nímž má několik společných znaků. Také kult ohně se zdá být doložen v harappských nálezech dosti přesvědčivě (Zbavitel 1985, s. 37) Védské náboženství Ve 2. tisíciletí př. n. l. s sebou Árjové ze střední Asie do Indie přinesli nové náboženské představy. Jádro védského náboženství Árjů sestávalo z rituálu oběti a z přesvědčení, že vesmír musí být neustále znovu vytvářen. Oběť byla vždy zápalná, jelikož právě oheň odnášel v podobě dýmu vzhůru k nebi obětiny těm bohům, jimž byly určeny. Vykonavatelé těchto védských obětí byly bráhmanští kněží - bráhmani; díky jejich jedinečné úloze bývá védské náboženství nazýváno bráhmanismus (Waterstone, s. 6, 26, Zbavitel 1985, s. 50). Nejdůležitější součást védského rituálu tvořila tzv. sómová oběť, obřadné lisování, čištění a úlitba opojné šťávy neznámé rostliny ztotožňované na základě popisu jejího vzhledu a halucinogenních účinků s muchomůrkou červenou. V souladu s tím se rovněž bůh Sóma, ztělesňující posvátnou rostlinu a její výtažek, stal jednou z ústředních postav védského panteonu. Sóma jako personifikace těchto blahodárných účinků byl slaven jako otec bohů, dárce života a nesmrtelnosti. Byl spojencem pravdy, nesmiřitelným odpůrcem zla a nesmlouvavě trestal hříšníky. Zároveň však propůjčoval věčný život duším zemřelých, spolu s nimiž prodléval v třetím nebi, v rajské říši Jamově. V mladší védské literatuře začal být Sóma ztotožňován s Měsícem jakožto nebeským pohárem nápoje nesmrtelnosti. Z něho pijí bohové spolu s mány a třebaže jeho obsah časem ubývá, nikdy zcela nevysychá, protože se vzápětí opět doplňuje (Zbavitel 1986, s. 96). 14

15 Další z důležitých bohů byl Agni, bůh obětního ohně a domácího ohniště. Varuna a Indra byli válečníci, kteří svým jasem prozářili pro Árje chaotickou temnotu předárjovských říší démonů a vnesli do nich védský řád a pravdu. Snad nejzajímavější postavou védského panteonu je právě Varuna, strážce věčného řádu rta, který panuje všude, v přírodě i v lidské společnosti, a ovládá veškeré dění ve světě (Waterstone s. 8, Zbavitel 1985, s. 51). Ústřední božstva Árjů byla spojována spíše se Sluncem než s Měsícem a jejich mýty v sobě nesly příslib svobody a vítězství. Panteon jejich bohů byl zdrojem inspirace básníků a proroků, kteří během tisíce let nadvlády Árjů dali vzniknout védům. Jazykem těchto posvátných textů je sanskrt, jeden z nejstarších známých indoevropských jazyků (Waterstone, s. 12) Lesní filosofie V první polovině 1. tisíciletí př. n. l. měli bráhmani v severní Indii téměř úplný monopol na rozhodování v otázkách víry a rituálu. Obětní obřady tehdy ne každého nábožensky uspokojovaly, ať už byl bráhmanem, či nikoli, a postupně přibývalo těch, kteří se přikláněli k odmítnutí světa a ke zříkavému životu. Putování (pravradžja) bylo těmto lidem životní zásadou, setrvávali v něm, aby se jim konkrétní místa v lesích nestala domovem, a zastavovali se, jen když jim další cestu znemožnily monzunové deště. Základními pojmy jejich tzv. lesní filosofie byly sansára (koloběh reinkarnací) (obr. 4) a karma (přesvědčení, že minulé činy ovlivňují budoucí životy jednotlivce) a hlavním cílem těchto poutníků bylo dosažení mókši, čili vysvobození z pout materiálního světa a přerušení nekonečného cyklu opětovných zrození a smrtí. Ve snaze dosažení tohoto cíle podstupovali někteří z nich velmi tvrdé odříkání, hladověli a ž k smrti a vystavovali se extrémnímu horku i chladu. Tito asketové již nectili obětní oheň a místo toho v sobě hladověním a meditací zapalovali žár vnitřní (tapas). V tomto prostředí našli své žáky i zakladatelé buddhismu a džinismu, Buddha a Džina, kteří sami byli askety, a to askety vyhlášenými (Waterstone, s. 26, 28) 15

16 Džinismus Kolem roku 540 př. n. l. se narodil Vardhamána Mahávíra, který ve věku 30 let opustil domov a stal se potulným asketou. Po dvanáct let putoval zcela neoděn Indií a živil se almužnou. Pak prý pochopil tajemství života a stal se Džinou, tj. Vítězem, zakladatelem džinismu. Podle džinistické tradice se stal vševědoucím a rozuměl všem, znal podmínky světa bohů, lidí i démonů, znal podmínky všech živých bytostí v celém světě. Mahávíra získal záhy množství žáků a stoupenců. Zemřel dobrovolnou smrtí hladem kolem roku 468 př. n. l. Později, ve 4. století př. n. l. donutil hladomor značnou část džinistů odejít na jih Indie, kde vzniklo další džinistické centrum. Tito jihoindičtí džinisté se nazývali digambarové, tj. vzduchem odění, neboť chodili nazí. Dnes je počet stoupenců tohoto směru zanedbatelný na rozdíl od švétámbarů, tj. bíle oděných, kteří zůstali žít v povodí Gangy a získali v průběhu tisíciletí stoupence v mnoha dalších oblastech Indie. Základy učení byly u obou sekt stejné. Rozšiřovalo se dlouho ústním podáním a v 5. století n. l. bylo utříděno v džinistický kánon (Marková 1996, s. 9, 11). Džinismus vidí vesmír jako materiální a stálý, což je v silném kontrastu s buddhistickým názorem, že všechno je klamné a pomíjivé, a že nirvana či mókša znamená splynutí nebo zánik individuality v nedefinovatelném konečném stavu (Kastenbaum, s. 491) Buddhismus Buddha, tj. Probuzený, vlastním jménem Siddhártha Gautama, se narodil v roce 563 př. n. l. V pětatřiceti letech přišel do Bódhgaje, kde usedl pod strom Bódhi, v němž buddhisté spatřují strom života, a slíbil si, že nevstane, dokud nedojde osvícení. Po devětačtyřiceti dnech meditací dosáhl nirvány, stavu neproměnnosti uprostřed neustálých proměn každodenního života (obr. 5). Buddha, který pojímal svět jako zdroj utrpení, dospěl ke kompromisu mezi asketismem (obr. 6) a materialismem (příklonem k hmotnému světu). Buddhismus prošel v Indii obdobím velkého rozkvětu za dynastie Maurjů. Když se však říše Maurjů zhroutila, zeslábl i vliv jejího náboženství. Buddhovi následovníci museli od 1. tisíciletí n. l. čelit neustálému tlaku ze strany bráhmanů a ze západních částí 16

17 subkontinentu je ve 12. století začali vytěsňovat muslimové. Buddhismus se proto v Indii udržel hlavně v obtížněji dostupných podhůřích Himaláje (Waterstone, s. 7, 26, 30). V původním učení byl Buddha jen hlasatelem pravdy a ukazovatelem cesty ke spáse. Už jeho přímí žáci však položili základy k jeho zbožštění formulí o třech klenotech : Uchyluji se k Buddhovi, uchyluji se k nauce, uchyluji se k řádu. Tradice brzy prohlásila Gautamu za jednoho z dlouhé řady buddhů, tj. lidí, kteří vlastním úsilím dosáhli osvícení a poučovali pak o cestě k jeho dosažení také ostatní lidi. Z tohoto nového pojetí vzniklo rozsáhlé odvětví buddhistické mytologie. Nejcharakterističtějším rysem tohoto nového pojetí je soucit s ostatními živými tvory a činnost zaměřená k tomu, aby všichni lidé dosáhli nirvány. A to se stává novým cílem stoupenců tzv. mahájánového buddhismu (Zbavitel 1985, s. 81) Hinduismus Hinduismus je velmi složitý společensko-náboženský systém, ke kterému se hlásí více než 82 procent z 800 milionů indického obyvatelstva. Jeho síla spočívá nejen v tom, že nepředstavuje jen náboženskou víru, ale také organizaci společnosti hluboko zakořeněnou v tradici, ve které platí přísné předpisy o chování a vzájemných vztazích mezi jejími členy. Základem společenské organizace hinduismu je velkorodina a kasta (Knížková, s. 6, Rácová, s. 106). Pátráme-li po tom, co je pro hinduismus nejcharakterističtější, zjišťujeme na jedné straně velikou světonázorovou volnost a tolerantnost, jaká nemá v jiných náboženstvích světa obdoby, a na druhé naopak snahu o přísné a s pokračujícím vývojem až puntičkářsky rigorózní podrobení společenských vztahů a individuálního chování každého jedince společným normám vytyčeným s pomocí rozsáhlé sítě příkazů a předpisů. Tedy naprostou svobodu myšlení a víry, vyváženou co nejpřísnější spoutaností projevů člověka v jeho soukromém, rodinném a veřejném životě (Zbavitel 1993, s. 8) Vznik a rozšíření Hinduismus nemá žádného zakladatele a dokonce ani není možno zjistit, kdy přesně vznikl. Vyvinul se někdy v průběhu druhé poloviny 1. tisíciletí př. n. l. ze staršího védského náboženství bráhmanismu, a ani domácí tradice nepřisuzuje jeho vznik žádné 17

18 historické nebo alespoň mytické osobnosti. Nemá dokonce ani svůj vlastní autochtonní název (Zbavitel 1993, s. 6). Termín hinduismus je neindického původu. Vytvořili jej Evropané ze starého slova Hindu, užívaného muslimskými dobyvateli pro ty obyvatele Indie, kteří nepřijali islám a zůstali tedy pouhými Indy. Evropští misionáři pravděpodobně jako první oddělili označení Indie, Ind pro oblast zeměpisnou a národnostní od hinduismus, hinduista pro oblast náboženskou. Dnešní termín hinduismus, užívaný už i samotnými Indy, v sobě podržel celou původní pojmovou změť náboženských představ, které mají sice mnoho společného, ale daleko více nesourodého (Preinhaelterová 2001, s. 161). Hinduisté zjevně po dlouhá staletí nepociťovali potřebu označovat svou víru nějakým zvláštním jménem. Nanejvýš se hovořilo o odvěkém řádu (sanátanadharma) tam, kde šlo o zdůraznění rozdílů mezi nimi a vyznavači jiných indických věr, jako byl buddhismus a džinismus (Zbavitel 1993, s. 7). V jižní části Indie hinduismus do 8. století n. l. vystřídal buddhismus, zatímco na jejím západě vznikly křesťanské a židovské kolonie. V současné podobě je hinduismus výsledkem několikatisíciletého vývoje, kterým prošel v Indii, odkud se rozšířil i do jihovýchodní Asie a dnešní Indonésie. Hinduistické chrámy, mytologie a literární památky v sanskrtu jsou toho v mnoha zemích této oblasti dodnes důkazem. V průběhu historie zde byl postupně převrstven buddhismem a islámem a posléze vytlačen. Hinduistické komunity a známky působení hinduismu dnes nalézáme zejména na Šrí Lance, v části Malajsie a na indonéském ostrově Bali. Hlásí se k němu ovšem i indické menšiny ve světě všude tam, kde se usadily - v Africe, Asii, Tichomoří i Americe. Podle propočtů růstu obyvatelstva se bude v roce 2025 k indické civilizaci založené na hinduismu hlásit 16,9 procent obyvatel světové populace, a tak si udrží své třetí místo po čínské a islámské civilizaci (Waterstone, s. 7, Knížková, s. 6) Filosofické školy Dnes existuje množství odnoží hinduismu s odlišnou posvátnou literaturou, vírou i praktikami. Na rozdíl od většiny religiózních systémů nevedou kořeny hinduismu k jediné historické postavě; po staletí přispívali k jeho rozvoji nespočetní dávní i současní proroci, mystici a filozofové. Existuje mnoho akceptovaných systémů hinduistické filozofie, ale většina hinduistů vyznává jednu ze šesti tradičních filosofií. Mezi tři nejpopulárnější patří sánkhja - dualistický názor, který považuje hmotu a ducha za věčně oddělené skutečnosti, 18

19 odmítá existenci boha (tvůrce), a je tak ateistickou filosofií; jóga-názory tohoto systému týkající se hmoty a ducha jsou podobné jako u sánkhji, ale jóga učí o existenci boha stvořitele, a je tedy filosofií teistickou; védánta - nejrozšířenější systém, v rámci něhož existují tři rozdílné názory. Nedualisté věří, že nejvyšší podstatou je brahman. Brahman je považován za jedinou opravdovou existenci. Pro ty, kteří věří ve zdrženlivý nedualismus, je brahman neosobní, transcendentní a nepopsatelný a je podstatou čistého vědomí. Dualisté vidí v brahmanovi boha, který je stvořitelem všeho, stvořený svět považují za opravdový, od brahmana odloučený. Výše uvedené definice naznačují skutečnost rozvoje hinduismu, tak jak na sebe přibíral překvapující názorovou rozmanitost a mezi jeho stoupenci vznikaly názorové neshody. Společné jim je uznávání posvátnosti níže uvedených spisů (Ma'súmiánová, s. 13, 15) Literatura a tradice Tradice je tím, co po celou dlouhou dobu existence hinduismu spojuje jeho příslušníky v jediný celek, jenž je navzdory věroučné rozmanitosti i etnickým rozdílům, regionálním zvláštnostem a sociálním propastem až pozoruhodně jednolitý a výrazně celoindický (Zbavitel 1993, s. 9). Tuto tradici, která spojuje hinduisty z nejjižnějšího pobřeží Indie s obyvateli Himálaje, vytváří dvě složky. Té první se říká šruti ( to, co bylo slyšeno ), a je to posvátná védská literatura, která je uctívána jako zjevení. Doslovný význam pojmu véd je posvátná znalost. V širším slova smyslu jde o celý soubor hinduistických posvátných spisů známých jako védy. V užším slova smyslu odkazuje tento termín ke čtyřem konkrétním knihám. Hlavní místo mezi nimi zaujímá Rgvéd, antologie náboženské poezie opěvující různá hinduistická božstva, o nichž se přepokládá, že sídlí na zemi, ve vzduchu a na nebesích. Rgvéd se skládá z deseti knih obsahujících 1028 hymnů, jež byly sebrány v rozmezí 600 let, přibližně mezi roky př. n. l. Patří tak mezi nejstarobylejší dochované náboženské rukopisy. Bráhmany tvoří řadu prozaických komentářů k védům, napsaných různými hinduistickými mudrci mezi lety př. n. l. Tyto komentáře zdůrazňují moc védských rituálů a obětí pro ovládání bohů, přírody a lidstva. Upanišady ( sezení poblíž učitele ), jsou skupinou spekulativních pojednání sepsaných védskými mudrci. Tyto spisy rozvíjejí filosofické významy védů a jsou psány formou dialogu. 19

20 Upanišady vznikly v časovém rozmezí tří až čtyř set let, počínaje přibližně rokem 300 př. n. l. Druhou složkou tradice je tzv. smrti ( to, co bylo zapamatováno ). Je to posvátná nevédská literatura, která obsahuje množství různých spisů na rozličná témata, sahající od gramatiky a etymologie až k medicíně a hygieně, filosofii i sektářským vyznáním. Do této kategorie také patří oblíbená díla jako purány (osmnáct knih a náboženských básní) i dva největší indické eposy Rámájana a Mahábhárata. Mahábhárata je nejrozsáhlejším eposem na světě, skládá se z veršů a její součástí je i nejmilovanější náboženská kniha Indie Bhagavadgíta ( Píseň požehnaného pána ). Náleží mezi nejpopulárnější hinduistické rukopisy. Je to jedno z nejvýznamnějších klasických děl náboženské literatury, které ovlivnilo hinduistické myšlení na více než 2000 let, zvláště pak v posledních sto letech. Bhagavadgíta potvrzuje jednotu bytí a znovuzrození představenou upanišadami a předkládá tři různé cesty k vysvobození (Ma'súmiánová, s. 15, 16, 23). Na počátku našeho letopočtu se objevil tzv. Manuův zákoník (Mánavadharmašástra) obsahující stručný výklad hinduismu. Tento spis se stal závazným textem klasického indického práva. Původně sanskrtský text sestavil mudrc Manu jako jeden z několika přehledů pojednávajících o náboženství, právu, správném konání, tedy o všem, co zahrnuje sanskrtské slovo dharma. Podle Manua se člověk smí plně soustředit na vysvobození ze světa neustálých znovuzrození až poté, co splatí tři dluhy. Manu tak podává vhodnou pracovní definici hinduismu, neboť vystihuje základní momenty tradice, v níž stojí (Zbavitel 1985, s. 20). V období let n. l. se vytvořila ještě jedna sanskrtská textová tradice, která spojovala starý materiál s novou formou. Tyto tajné texty, tantry, propagující osvobození radikální vírou a radikálními postupy, vytvářely buddhistické i hinduistické školy. (Knipe, s. 74) Společnost Ústředním bodem a rozhodujícím činitelem v životě každého jedince je dharma. Tento pojem je jakýmsi souhrnem základních práv, úkolů a povinností každého člověka, a to v souladu s jeho věkem, pohlavím a hlavně společenským zařazením. Základem, na němž je tato koncepce vybudována, je takzvaná varnášramadharma, tj. dharma stavů a životních stupňů (Knížková, s. 11,12). 20

21 Kasty Už ve vývojové fázi předcházející vzniku hinduismu, ve védském náboženství, je společenství jeho vyznavačů pojímáno jako kolektiv stvořený stvořitelem Brahmou a od počátku a natrvalo rozdělený do čtyř stavů zvaných varny. Nejvyšší postavení v něm zaujímali kněží bráhmani, jejichž údělem bylo přinášet za sebe i za celou společnost oběti bohům a vzdělávat sebe i jiné. Druhý stav tvořili bojovníci kšatrijové, ochránci životů a majetků celé obce, a třetí vaišjové, kteří živili všechny zemědělstvím, chovem dobytka, řemesly a obchodem. Nejnižší postavení připadlo pak šúdrům, sluhům a nádeníkům. V průběhu staletí byl védský bráhmanismus vystřídán hinduismem a starý systém stavů nahradila nová kastovní soustava. Historikové se stále víc kloní k názoru, že kasty se nevyvinuly přímo z védských varn, nýbrž že vznikly spíše na základě kmenových, rodových a regionálních tradic a profesionálního rozlišení, ale podřídily se předpisům týkajícím se dharmy různých stavů a aplikovaly je na sebe. Především pak zachovaly a ještě víc utužily tradici dědičného povolání a vzájemné separovanosti jednotlivých kast, projevující se odporem ke kastovně smíšeným manželstvím a složitými předpisy o vzájemných stycích kast a zejména jejich společném stolování (Knížková, s. 12). Sám indický termín pro kastu, džáti (zrození), vypovídá o tom, že kastovní příslušnost je dána jednou provždy přímo rodovým původem a je po celou dobu jedincova života nezaměnitelná. Znamená to mimo jiné, že plnoprávným příslušníkem hinduistické komunity může být jen potomek indických rodičů. Narozdíl od védského bráhmanismu, u kterého máme dochovány spolehlivé popisy obřadů, jejichž prostřednictvím se mohli i cizí dobyvatelé, například Řekové nebo Skýthové, stát hinduisty, ba dokonce i příslušníky druhého nejvyššího stavu kšatrijů, neexistuje žádná konverze k hinduismu v pravém slova smyslu. Neboť ani sebenadšenější souhlas s některou z nesčetných variant jeho učení a bezvýhradná ochota podrobit se jeho zvyklostem nemůže nahradit to nejpodstatnější, totiž zrození v rámci některé kasty; do žádné z nich není možno zvenčí proniknout. A tak nacházíme mimo hranice Indie hinduisty v tom pravém slova smyslu jenom v koloniích indických vystěhovalců, například v některých zemích Jihovýchodní Asie, v Africe či na ostrovech v Karibském moři; jedinou výjimku tvoří obyvatelé indonéského ostrova Bali, kteří se již po staletí hlásí k hinduismu, což ovšem neznamená, že se také indický hinduismus hlásí k nim. Důraz na indickost hinduismu je zcela jednoznačný. Už před půldruhým stoletím uvedl H. H. Wilson, jeden z prvních evropských znalců hinduismu, tento výčet všeho, co 21

22 hinduismus prostřednictvím svého kastovního systému reguluje: kasta dává pokyny pro uznání, přijetí, zasvěcení a posvátné předurčení lidské bytosti hned od jejího příchodu na svět. Pro dětství, jinošství i dospělý věk nařizuje, jak sát, pít, jíst a vyprazdňovat se, jak se mýt, prát, pomazávat se a špinit, jak se oblékat a zdobit, jak sedět, vstávat, a uklánět se, jak se pohybovat, navštěvovat a cestovat, mluvit, číst, poslouchat a recitovat, meditovat, zpívat, pracovat, hrát si a bojovat. Má své zákony o společenských a náboženských právech, výsadách a zaměstnáních, o výcviku, školení a výchově, o závazcích, povinnostech a praktické činnosti, o božském poznání a obřadech, o omylech, přestupcích a hříších, o mezikastovních stycích a čeho se tu vyvarovat, o vyhnání z kasty, o znečištění a očistě, o pokutách, výstrahách, uvěznění, zmrzačení, vyhnanství a hrdelním trestu. Vysvětluje různé způsoby, jak se páchá to, čemu se říká hřích, jak se hříchy hromadí a jak se jich zbavit, vysvětluje způsoby získávání zásluh, udílení zásluh a ztrátu zásluh, zabývá se dědictvím, předáváním, vlastnictvím a vyvlastněním, půjčkami, zisky, ztrátami a hospodářským úpadkem. Rozhoduje v otázkách úmrtí, pohřbu a žehu a v otázkách posmrtné památky, pomoci a ublížení duši zemřelého. Zasahuje zkrátka do všech životních vztahů a událostí a do všeho, co životu předchází a co po něm následuje. Tento výčet výmluvně vystihuje co nejdůkladnější spoutanost soukromého, rodinného i veřejného života hinduisty v pravověrné společnosti, která zvláště na indickém venkově dodnes výrazně převládá (Zbavitel 1993, s. 7-9, 12). Jedním z neblahých důsledků vzniku kastovního systému bylo vytvoření početné vrstvy hinduistického obyvatelstva, které není zařazeno do žádné z kast a zaujímá postavení na samém dně této soustavy. Jsou to tzv. nedotknutelní, pocházející většinou z neárijských složek populace indického subkontinentu a vykonávající povolání, která ortodoxní hinduistická tradice považuje za rituálně trvale znečišťující. Mezi ně patří odklízení mrtvol a odpadků, práce s kůží a řada dalších činností. Za jejich emancipaci a zařazení mezi plnoprávné příslušníky hinduistické komunity zatím jen s omezeným úspěchem bojovalo mnoho významných osobností novodobých indických dějin, jako Mahátma Gándhí (Knížková, s. 12) Životní stupně V průběhu života se náplň pojmu dharma především u bráhmanů dost podstatně mění. Ideálně má každý z nich projít čtyřmi životními stupni zvanými ášramy. Jako chlapec, respektive mladík je brahmačárinem, učněm a žákem v domě svého učitele, a 22

23 mezi jeho povinnosti patří absolutní poslušnost a služba guruovi, žákovská píle, ale i péče o domácí obětní oheň a naprostá pohlavní zdrženlivost. Ve druhém stadiu, po návratu z učitelova domu, se stává grhsthou čili hospodářem; musí se oženit, založit rodinu, živit ji výkonem povolání, jež mu vymezuje jeho stav a starat se o to, aby měl alespoň jednoho mužského potomka a udržovatele rodu. Poté, když je rodina existenčně zajištěna, má zanechat výdělečné činnosti a jako sannjásin, neboli ten, kdo všechno odhodil, se v bezdomoví připravovat na příští znovuzrození, nebo usilovat o vysvobození z koloběhu životů. Je přirozené, že náplň dharmy je pro každý z těchto čtyř stupňů odlišná a někdy i přímo protikladná (Zbavitel 1993, s. 33) Neohinduismus I když se zejména v posledních desetiletích ozývají hlasy volající po uchování všech starých tradic, převážná většina moderních bráhmanů, hlavních ideologů hinduistické společnosti, podporuje jak její demokratizaci, tak rozvoj a co nejširší uplatňování těch nejcennějších hodnot, které nacházíme ve staroindickém duchovním odkazu. Už po téměř dvě staletí vznikají v Indii proudy a směry, souhrnným názvem označované jako neohinduismus, které se snaží uvést prastaré ideové a etické tradice v soulad s požadavky a potřebami moderního života. Osobnosti typy Rámmohana Ráje, Dajánanda Sarasvatího, Rámakrišny, Vivékánandy nebo Mahátmy Gándhího se staly symboly tohoto úsilí, jež vyvedlo hinduistickou společnost ze středověké stagnace. Poslední desetiletí, která uplynula od vymanění Indie z koloniální závislosti, poznamenal pak výrazně nový jev, který se v minulosti objevoval jen ojediněle. Je to šíření hinduistických idejí mimo hranice Indie. Je třeba zdůraznit, že nejde o nějakou misionářskou činnost, jejímž cílem by bylo získávání nových příslušníků pro hinduismus jako náboženský systém. Propagátoři těchto rozmanitých škol a směrů chtějí jen obohacovat duchovní život ostatního světa tím nejcennějším, k čemu dospělo indické myšlení v duchovní oblasti za dlouhá tisíciletí svého vývoje (Zbavitel 1986, s. 100) Islám Vyznavači islámu pokládají své náboženství za přirozenou monoteistickou víru a řád daný Bohem již prvnímu člověku, Adamovi. Samo slovo islám znamená odevzdání se (do 23

24 vůle Boží). Muslimové věří, že tuto Boží vůli zvěstovali lidem proroci. Nicméně až do vystoupení posledního a největšího z nich, Muhammada, zůstává úroveň poznání nízká, a tuto dobu proto označují za věk džáhilíje, nevědomosti (Kropáček, s. 9). Původ islámu se tedy datuje do počátku 7. století, kdy Prorok Muhammad začal šířit po dnešním Arabském poloostrově svou víru, ústně předával korán, který mu Alláh zjevil prostřednictvím archanděla Gabriela. V něm je popsána kosmologie, teologie a komplikovaná eschatologie (Kastenbaum, s. 484). Od 8. století až do 15. století vstupovaly na Indický subkontinent vlny etnických muslimů - Arabové, Turci, Afghánci, Peršané, Mongolové. Islám, systém závazných článků víry, představoval zrcadlový protiklad hinduismu: přísný monoteismus se svatou knihou, slovem Alláhovým v arabském koránu, jediná obec s jediným zákonem a představou vlasti islámu (dár ul-islám), ve které náboženství splývá se státním zřízením, nauka o jednotě Boha, ve které není místa pro ikonografii a už vůbec ne pro mýty, symboly a obřady oslavující mnohost božství. Tato silná nová víra byla uplatňována srozumitelně a rázně. Výsledkem příchodu islámu, který se odehrával téměř po celé středověké období, byl ten, že hinduisté, kteří nepřestoupili na novou víru, museli platit více či méně zatěžující daň z hlavy, tzv. džizju, ale vcelku žili jako dříve. Hinduismus zjevně nezaujal žádný z šesti islámských článků vyznání víry ani pět denních úkonů, což jsou srozumitelné doktrinální prvky, které ze sunnitského islámu činí ve vnějším výrazu nejjednoznačnější náboženství vůbec. Na druhou stranu v islámu došlo k přizpůsobení jihoasijským podmínkám. Patří mezi ně dodržování podrobných žebříčků výsad a omezení podobných kastovním, které plynule přecházejí od národů považovaných za čisté nebo neposkvrněné, po národy považované za poskvrněné či nečisté, dále prokazování úcty učitelům s velkou duchovní mocí, kteří připomínají guru, a potulným mnichům podobným jóginům či sádhuům, jisté projevy v modlitbách a pobožnostech, meditační techniky odkazující k tantrickým nebo jógickým, obřady životního cyklu podobné hinduistickým, účast na místních nebo celoindických poutích a slavnostech a především pobožnosti v hrobkách světců a spoléhání na moc světců v osobních záležitostech, jako je narození dítěte, uzdravení, osvobození od démonů atd. I přes přítomnost jednoho nebo několika těchto zvláštních rysů jihoasijského islámu platí, že průměrný muslim nadále vyznával většinu předepsaných článků víry a úkonů sunnitské tradice (Knipe, s. 90, 91). 24

25 5.7. Sikhismus Sikhismus vznikl na přelomu 15. a 16. století n. l. v severovýchodním Paňdžábu v Indii jako reformační hnutí, pokoušející se o smír hinduismu s islámem, který pronikal do Indie už po několik století a projevoval se stále výrazněji. V Paňdžábu začala jeho interakce s hinduismem. Zakladatel sikhismu Nának ( ), později nazvaný Guru, měl v úmyslu postavit se proti vzájemnému nepřátelství hinduistů a muslimů vytvořením nového monoteistického náboženství, které zdůrazňovalo výlučnosti všudypřítomného Pravého stvořitele, jehož je možno uctívat jen vnitřní meditací, bez vnějších projevů. Nánakova původně mírumilovná a čistě náboženská sekta Sikhů, tj. Učedníků, se postupně formovala v jednu z nejdisciplinovanějších komunit na severozápadě Indie. Tomu napomáhal požadavek úplného podřízení Sikhů duchovnímu učiteli guruovi jakožto prostředníkovi mezi nimi a Bohem a mluvčímu boha na zemi. Původní sikhismus hlásal zásadu naprosté rovnosti lidí, kterou přejal z islámu. Odsuzoval hinduistické kastovní přehrady. Tím se stával přitažlivým pro nejnižší kasty a jejich přílivem se sikhská obec rychle početně rozrůstala. Princip úplné rovnosti se v sikhské obci nezachoval. Vliv hinduistického kastovního systému byl vždy tak silný, že se kasty zformovaly i v jiných náboženských obcích včetně sikhské. Z principu rovnosti zůstalo zachováno lepší postavení ženy, než bylo v jiných komunitách. Vnějším symbolem zásady rovnosti bylo zřízení společných vegerariánských jídelen, zatímco ortodoxní hinduismus přísně zakazoval společné stolování členů různých kast. Z těchto jídelen se časem vyvinuly sikhské chrámy zvané gurudvára. Nesloužily jen k duchovním účelům, ale i jako ošetřovny nemocných a útulky pro ty, kteří potřebovali ochranu. Staly se postupně nejvýznamnějšími společenskými institucemi sikhismu a tento význam mají i dnes. Navenek se gurudváry vyznačují tím, že se z nich dnem i nocí ozývá nepřetržitá recitace z Ádigranthu, což je dodatečně sestavená sbírka nároků Nánakových a posvátná kniha Sikhů. Prostor před vstupem do gurudváry je neustále omýván a nesmí se na něj šlápnou obutou nohou. Větší gurudváry mívají kupoli zlatavé barvy. Sikhismus zavrhl hinduistické uctívání, odmítl askezi i půsty (Marková 1996, s. 3, 4). 25

26 5.8. Pársismus Pársismus je vlastně původní víra staroperského náboženského myslitele Zarathuštry, kterého v Evropě známe pod řeckým jménem Zoroaster. Odsud proto také označení zarathuštrismus nebo zoroastrismus. Slovo pársí znamená perský nebo Peršan a označují se jím uctívači ohně íránského původu, kteří byli po ovládnutí Íránu muslimy pronásledováni a rozhodli se hromadně opustit vlast. Není přesně známo, kdy přišli do Indie, ale bylo to nejpozději v 10. století n. l. Po strastiplné cestě přistávali na západoindickém pobřeží, v Gudžarátu, kde jim místní vladař dovolil usadit se za stanovených podmínek. Museli přijmout místní jazyk, zachovávat místní zvyklosti ohledně uzavírání sňatků a nesměli nosit zbraně. Žádná z podmínek nezasahovala do jejich náboženství, dokonce byly shledány určité paralely mezi jejich vírou a hinduismem (například úcta ke krávě). Počátkem 19. století se dostávali na klíčové pozice v obchodu a stáli v čele rozvíjejícího se textilního průmyslu. Kolem roku 1850 bylo čtyřicet procent míst v bombajském školství obsazeno Pársy, ačkoli tvořili jen šest procent bombajského obyvatelstva. Ochotně a pohotově přejímali evropské zvyklosti všedního života, ale pečlivě si střežili a dodnes střeží svou náboženskou tradici. Zarathuštra, který žil v století př. n. l., hlásal spravedlnost a věrnost moudrému pánu nazývaném Ahura Mazda. Věřil však i v různé dobré zlé duchy, zvlášť ve zlého Angru Mainu, jemuž přisuzoval stejné postavení jako Ahura Mazdovi. Oba jsou věční a to je důvod, proč je náboženství Pársů často považováno za dualistické. Zarathuštra ale věřil, že hmota není špatná ve své podstatě, a učil, že síly dobra nakonec nad zlem zvítězí. Proto lze pársismus považovat za náboženství monoteistické, věřící v jediného všemocného Boha. Hlavním centrem Pársů je Bombaj, ale párské menšiny žijí i v Gudžarátu a malé skupinky ve velkých městech - Dillí, Kalkatě a Madrásu. Pársové tvoří náboženskou menšinu také v Pákistánu, hlavně v Karáčí, a malý počet žije na Šrí Lance (Marková 1996, s. 12, 13, 15). 26

Babylónské mýty a eposy Právo a soudnictví Babylónské hospodářství Zemědělství Domácí zvířata Řemesla Organizace hospodářství: stát, chrámy a

Babylónské mýty a eposy Právo a soudnictví Babylónské hospodářství Zemědělství Domácí zvířata Řemesla Organizace hospodářství: stát, chrámy a Obsah Předmluva Dějiny Babylónie Předehra Starobabylónské období ( před n. l.) Isin a Larsa Ešnunna a Elam Mari a Jamchad Asýrie Babylón na počátku vzestupu Babylón za Chammu-rabiho Chammu-rabiho nástupci

Více

Výstup: ústní zkouška četba za zimní semestr přečíst minimálně 1 titul:

Výstup: ústní zkouška četba za zimní semestr přečíst minimálně 1 titul: SVĚTOVÉ MÝTY úvod Výstup: ústní zkouška četba za zimní semestr přečíst minimálně 1 titul: převyprávění Mahábháraty (příp. 3dílnou dramatizaci: Jean-Paul Carriere: Mahábhárata, přel. Nina Vangeli) Bhagavadgíta

Více

Historické proměny hinduismu

Historické proměny hinduismu Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Bakalářská práce Historické proměny hinduismu Veronika Vetchá Plzeň 2013 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Katedra filozofie Studijní

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

Jóga v prostoru víry (úvod)

Jóga v prostoru víry (úvod) www.jogadnes.cz Jóga v prostoru víry (úvod) Olga Remešová připravila nový seriál, kde prostřednictvím laických informací zasazených do odbornějšího rámce, získáte povědomí o tom, co spojuje jógu s křesťanstvím,

Více

Robert Beer: Příručka tibetských symbolů Osm šťastných symbolů. skupinou buddhistických symbolů, které jsou tradičně uváděny v tomto pořadí: (1) bílý

Robert Beer: Příručka tibetských symbolů Osm šťastných symbolů. skupinou buddhistických symbolů, které jsou tradičně uváděny v tomto pořadí: (1) bílý Robert Beer: Příručka tibetských symbolů Osm šťastných symbolů Johana Pižlová Iva Zemanová Veronika Petlachová Osm šťastných symbolů (skt. aštamangala; tib. bkra-shis rtags-brgjad) je nejznámější skupinou

Více

srovnávací právo právní kultury

srovnávací právo právní kultury Brno International Business School srovnávací právo právní kultury Pavel Hungr KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2008 Publikace byla vydána ve spolupráci se soukromou vysokou školou Brno International Business

Více

2. kapitola. Šamanský pohled na svět

2. kapitola. Šamanský pohled na svět 2. kapitola Šamanský pohled na svět Mýty a legendy existujících šamanských kmenů nám mohou poskytnout vodítka k odpovědi na otázku, jak a kdy šamanismus vznikl, ale vždy musíme mít na paměti, že každý

Více

I. Nûco tady nesedí. Dûjiny tzv. civilizace datujeme řádově nejpozději někam do

I. Nûco tady nesedí. Dûjiny tzv. civilizace datujeme řádově nejpozději někam do I. Nûco tady nesedí Dûjiny tzv. civilizace datujeme řádově nejpozději někam do doby kolem 4 000 let př. n. l. Za úsvit civilizace se obecně považuje období, kdy skončila tzv. neolitická revoluce, což bylo

Více

ONDŘEJ ŠMERDA. Vývoj. latinkového (typografického) písma SŠOGD LYSÁ NAD L ABEM

ONDŘEJ ŠMERDA. Vývoj. latinkového (typografického) písma SŠOGD LYSÁ NAD L ABEM v ONDŘEJ ŠMERDA aaa eee Vývoj latinkového (typografického) i SŠOGD písma LYSÁ NAD L ABEM 2014 Copyright Ondřej Šmerda, 2014 ÚVOD Tato učebnice si klade za cíl popsat vznik a vývoj typografického a tedy

Více

Islám. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: prosinec 2012

Islám. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: prosinec 2012 Islám Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: prosinec 2012 ANOTACE Kód DUMu: VY_6_INOVACE_3.ZSV.9 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: prosinec 2012 Ročník: 3. ročník střední zdravotnická škola

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Dějepis 3. období 6. ročník Rulf, J., Válková, V.: Dějepis Pravěk a starověk (SPN, 2000) Mandelová, H. a kol.: Pravěk, Starověk (Kartografie Praha 1995)

Více

S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů. Panama J O S E F O P A T R N Ý. N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4

S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů. Panama J O S E F O P A T R N Ý. N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4 S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů Panama J O S E F O P A T R N Ý N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4 Prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc., 2004 Libri, 2004 ISBN 80-7277-216-3 Obsah

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona: Název materiálu: Autor: CZ.1.07/1.4.00/21.3569 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_18

Více

Filozofie staré Číny Konfucianismus Konfucius. Jana Kutnohorská

Filozofie staré Číny Konfucianismus Konfucius. Jana Kutnohorská Filozofie staré Číny Konfucianismus Konfucius Jana Kutnohorská Moudrost je přiznáním toho, že vím, co, vím, a že nevím, co nevím. Konfucia lze považovat za největšího muže čínských dějin. Jeho učení si

Více

Pronikání islámu Arabové

Pronikání islámu Arabové Pronikání islámu Arabové Arabští obchodníci v Kérale od 7. století (sňatky s indickými dívkami) 711: arabský vpád do Sindhu žádné mocenské zájmy v indické historii jen epizoda Turci turečtí důstojníci

Více

PhDr. Andrea Kousalová Světov ětov náboženství stv

PhDr. Andrea Kousalová Světov ětov náboženství stv Člověk a společnost 1. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM 1

Více

Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi

Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek.... Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi liší a je stále nespokojen s tím, jak vypadá - je to č

Více

OTÁZKY A ODPOVĚDI. Adi Šankaráčarja Vybráno ze Satsangu 24.2.2005. Óm Šrí Paramátmane Namaha

OTÁZKY A ODPOVĚDI. Adi Šankaráčarja Vybráno ze Satsangu 24.2.2005. Óm Šrí Paramátmane Namaha OTÁZKY A ODPOVĚDI Adi Šankaráčarja Vybráno ze Satsangu 24.2.2005 Óm Šrí Paramátmane Namaha Dnes ráno se mě jeden z vás ptal na jméno Šankaráčarja. Slíbil jsem mu, že odpovím na satsangu. Hledající se někde

Více

MIRO THAN ODOJ, KAJ MIRE NIPI. MÉ MÍSTO JE TAM, KDE JSOU MOJI LIDÉ. Romové pocházejí z indického subkontinentu. Neví se s jistotou, proč započali putování z Indie do Evropy. V průběhu staletí se přes útisk

Více

Otázka: Starověká kultura a umění na území Mezopotámie. Předmět: Dějepis, Dějiny umění. Přidal(a): Daniela

Otázka: Starověká kultura a umění na území Mezopotámie. Předmět: Dějepis, Dějiny umění. Přidal(a): Daniela Otázka: Starověká kultura a umění na území Mezopotámie Předmět: Dějepis, Dějiny umění Přidal(a): Daniela MEZOPOTÁMIE3. tisíce př.n.l. (3 500 2 350 př.n.l.) Na území dnešního Iráku, mezi řekami Eufrat a

Více

- čím se zabývá: popis, srovnávání, klasifikace, třízení a hledání společných znaků jednotlivých náboženských systémů

- čím se zabývá: popis, srovnávání, klasifikace, třízení a hledání společných znaků jednotlivých náboženských systémů Otázka: Religionistika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): A.M. Religionistika: - společenská věda, která se zabývá studiem náboženství - popisuje a srovnává jednotlivá náboženství, usiluje o

Více

03. 07. 2016 17:53 1/5 Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku

03. 07. 2016 17:53 1/5 Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku 03. 07. 2016 17:53 1/5 Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku Úvod Má práce má název Hlavní mezníky při studiu člověka

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 16/19. Název materiálu: Starověká Indie - test. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 16/19. Název materiálu: Starověká Indie - test. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Číslo materiálu: Název materiálu: Starověká Indie - test Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Petra Březinová STAROVĚKÁ INDIE TEST Jméno: 1. Zakresli do mapy státy, které již umíš Mezopotámii,

Více

Pedagogika východního myšlení. Bc. Otakar Prokeš

Pedagogika východního myšlení. Bc. Otakar Prokeš Pedagogika východního myšlení Bc. Otakar Prokeš Diplomová práce 2014 ABSTRAKT Smyslem diplomové práce Pedagogika východního myšlení je přiblížit čtenáři některé aspekty současné buddhistické praxe (tak,

Více

Vzdělávací obor Dějepis Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Vzdělávací obor dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je

Více

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické

Více

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu.

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu. Úvodem Již na počátku své dlouhé a strastiplné cesty lidé naráželi na záhadné a tajemné věci nebo úkazy, které nebyli schopni pochopit. Tak vzniklo náboženství a bohové. Kdo ale ti bohové byli ve skutečnosti?

Více

5.7. P rvouka 5.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 5.7.2. Začlenění průřezových témat 5.7.3. Zaměření na klíčové kompetence

5.7. P rvouka 5.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 5.7.2. Začlenění průřezových témat 5.7.3. Zaměření na klíčové kompetence 5.7. Prvouka obsah stránka 5.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.7.2. Začlenění průřezových témat 2 5.7.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.7.4. Formy a metody práce 3 5.7.5. Způsoby, formy

Více

I. DUCHOVNÍ SVÌT. MICHAEL NEWTON, PhD. UÈENÍ DUŠÍ

I. DUCHOVNÍ SVÌT. MICHAEL NEWTON, PhD. UÈENÍ DUŠÍ MICHAEL NEWTON, PhD. UÈENÍ DUŠÍ I. DUCHOVNÍ SVÌT V okamžiku smrti vystoupí duše ze svého těla. Je-li duše starší a má zkušenosti z mnoha předchozích životů, ihned pozná, že je volná, a vydá se domů. Tyto

Více

12. Klokoty PŮVOD HORY KLOKOTSKÉ

12. Klokoty PŮVOD HORY KLOKOTSKÉ 12. Klokoty PŮVOD HORY KLOKOTSKÉ V západní části Tábora na pravém břehu Lužnice se nalézá místo, které dnes nazýváme Klokoty. Dříve bylo nazýváno Hora Klokotská. O názvu proč právě Klokoty jsou uvedeny

Více

Proč hledat svou druhou polovičku?

Proč hledat svou druhou polovičku? Proč hledat svou druhou polovičku? Vyšší úrovní lidské lásky je spojení jedné duše ve dvou tělech. Šrí Aurobindo Vždy existovala potřeba najít svou spřízněnou duši*, svou druhou polovičku, tedy toho jediného

Více

Všeobecná etická teorie a profesní etika záchranáře

Všeobecná etická teorie a profesní etika záchranáře Všeobecná etická teorie a profesní etika záchranáře Etika je filozofická disciplína, která zkoumá morálku nebo morální konání a jeho normy.je disciplínou praktické filozofie, která se zaobírá lidským konáním

Více

Krize dualismu Za. světové války Kulturní vývoj, věda a školství Od Trianonu do konce. světové války Ve víru revolucí a za tzv. Bethlenovy éry Cestou

Krize dualismu Za. světové války Kulturní vývoj, věda a školství Od Trianonu do konce. světové války Ve víru revolucí a za tzv. Bethlenovy éry Cestou Obsah Uhry a Maďarsko Od Álmose k Arpádovcům Původ Maďarů a obsazení vlasti Christianissimus rex Stephanus Mezi Říší, Římem a Byzancí Neklidná léta Kultura raného středověku Za vlády cizích dynastií Anjouovci

Více

Základy hinduismu. Evangelická teologická fakulta UK 2012

Základy hinduismu. Evangelická teologická fakulta UK 2012 Základy hinduismu Evangelická teologická fakulta UK 2012 předběžný rozvrh přednášek 1. Úvod, harappská kultura, védy a náboženství véd 5. 10. 2. Mladší védská literatura, učení upanišad 12. 10. 3. Upanišadová

Více

původní obyvatelé: představitelé harrapské civilizace

původní obyvatelé: představitelé harrapské civilizace HINDUISMUS hlavní náboženské směry Indie: hinduismus, buddhismus, džinismus vyvinuly se z tzv. védského náboženství (brahmanismus), které přinesli Árjové původní obyvatelé: představitelé harrapské civilizace

Více

Etika v sociální práci

Etika v sociální práci Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy

Více

10+3 nejpodivnější záhady 1. Čínské mozaikové linie Tyto podivné linie se nacházejí v Číně na souřadnicích: 40 27 28.56 N, 93 23 34.42 E. Asi proto, že se jedná o Čínu, není k dispozici moc informací.

Více

Evropský pohled (především) snaha o zařazení hinduismu jako jednotného náboženství (zakladatel, jasně stanovené učení ) mezi světová náboženství

Evropský pohled (především) snaha o zařazení hinduismu jako jednotného náboženství (zakladatel, jasně stanovené učení ) mezi světová náboženství Hinduismus Pojem HINDUISMUS Až v 19. století pro skupinu indických náboženství. Původ slova: hindu (perština), sindhu (sanskrt) řeka. Hinduisté původně své náboženství nijak nenazývali. Obyvatelstvo Indie

Více

Česká egyptologie. Zbyněk Žába. František Lexa zakladatel české egyptologie, profesor egyptologie na Karlově univerzitě

Česká egyptologie. Zbyněk Žába. František Lexa zakladatel české egyptologie, profesor egyptologie na Karlově univerzitě STAROVĚKÝ EGYPT 1) 2) 3) Česká egyptologie František Lexa zakladatel české egyptologie, profesor egyptologie na Karlově univerzitě Zbyněk Žába žák Františka Lexy. podílel se na založení Československého

Více

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla

Více

Starověk. Věda: Matematika šedesátková soustava, rozvoj geometrie, násobilka, mocniny Kalendář podle záplav, aby věděli, kdy přijdou

Starověk. Věda: Matematika šedesátková soustava, rozvoj geometrie, násobilka, mocniny Kalendář podle záplav, aby věděli, kdy přijdou Starověk vznik starověkých říší: Přední východ, Dálný východ (Indie, Čína), Egejská oblast 1) Staroorientální říše v Asii (od 3500 let př.n.l.) 2) Klasické říše u středozemního moře (od 1000 let př.n.l.)

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 4 9 6 VOSKAŘSTVÍ Lenka Blažková

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

Ole Martin Høystad. Historie srdce

Ole Martin Høystad. Historie srdce Ole Martin Høystad Historie srdce ole martin høystad historie srdce This translation has been published with the financial support of NORLA. Copyright Spartacus Forlag AS 2003 The translation is based

Více

Гора М. Історія бухгалтерських записів Michal Hora УДК 657

Гора М. Історія бухгалтерських записів Michal Hora УДК 657 УДК 657 Гора М. Історія бухгалтерських записів Michal Hora HISTORIE ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ 1 Tento příspěvek popisuje historii účetních záznamů od prvopočátků až po vynález knihtisku. Je v něm popsána způsob

Více

Užitá kaligrafie. Výukový modul. Iva Rohanová

Užitá kaligrafie. Výukový modul. Iva Rohanová Užitá kaligrafie Výukový modul Iva Rohanová Stránka 1 Předmluva: Písmo je činnost, která má v různých kulturách různé vlastnosti. Přesto představuje jednu oblast s určitými společnými znaky. Jednotlivé

Více

ETIKA A ETICKÉ ASPEKTY V SOCIÁLNÍ PRÁCI

ETIKA A ETICKÉ ASPEKTY V SOCIÁLNÍ PRÁCI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA Katedra filozofie a etiky v pomáhajících profesích Studijní opora předmětu ETIKA A ETICKÉ ASPEKTY V SOCIÁLNÍ PRÁCI oboru Sociální

Více

a Muslimové a jejich svět

a Muslimové a jejich svět 11Muslimove-Qxd9-vnitrek_Muslimove-Qxd9-2015 11/30/15 10:42 PM Stránka 5 Miloš Mendel a Muslimové a jejich svět O VÍŘE, ZVYKLOSTECH A SMÝŠLENÍ VYZNAVAČŮ ISLÁMU Dingir 2016 11Muslimove-Qxd9-vnitrek_Muslimove-Qxd9-2015

Více

Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci

Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci Mgr. Daniela Boďová 1 Daniela.Bodova@seznam.cz 2. ročník doktorského studia demografie Úvod Určitý vliv nezměřitelný Ostatní vlivy; individuální

Více

Historie číselných soustav

Historie číselných soustav Historie číselných soustav Pravěcí lidé si při počítání vystačili s prsty na rukou. Přibližně před 6000 lety však došlo ke změně. Na Středním východě se lidé naučili ochočovat si zvířata a pěstovat plodiny

Více

Vstupní brána - Portál

Vstupní brána - Portál Vstupní brána - Portál Vstupní brány znázorňují hranici, oddělují prostory: prostor vnějšího světa od prostoru domácí intimity; prostor hluku od prostoru ticha; prostor každodenního života od hlubokých

Více

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II Karolína Kučerová Masová komunikace IV, LS 2001/2002 2 Náboženství je v nejobecnějším slova smyslu definováno

Více

přírodní (kmenové) náboženství šamana

přírodní (kmenové) náboženství šamana Světová náboženství Úvod již pravěcí lidé uctívali přírodní živly, zvířata i totemy jako božstva dodnes žijí ve světě kmeny, které vyznávají přírodní (kmenové) náboženství (důležitá postava šamana) náboženství

Více

Šiřte poselství lásky

Šiřte poselství lásky Šiřte poselství lásky Promluva Satja Sáí Báby z 25. prosince 1994 Vesmír je ovládán Bohem, Bůh je veden pravdou, pravdě vládnou ušlechtilé bytosti, kdo je ušlechtilý, je Bůh sám. Vtělení božské lásky!

Více

Výuková lekce zaměřená na sdílení

Výuková lekce zaměřená na sdílení Výuková lekce zaměřená na sdílení Vývojový tým Člověk a společnost Rituály narození, křest 8. ročník ZŠ Cíl čtenářské gramotnosti Žák klade otázky v průběhu četby k tomu, co ho v textu zaujalo, sdílí svoje

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona: Název materiálu: Autor: CZ.1.07/1.4.00/21.3569 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_14

Více

Historické souvislosti sociální práce a sociální politiky 2010/2011. Část 1 Úvod, počátky lidské společnosti. Pravěk, starověké civilizace

Historické souvislosti sociální práce a sociální politiky 2010/2011. Část 1 Úvod, počátky lidské společnosti. Pravěk, starověké civilizace Historické souvislosti sociální práce a sociální politiky 2010/2011 Část 1 Úvod, počátky lidské společnosti. Pravěk, starověké civilizace Historia magistra vitae Několik otázek na úvod sociální práce,

Více

Otázka: Pravěk. Předmět: Dějepis. Přidal(a): BarboraKleckova

Otázka: Pravěk. Předmět: Dějepis. Přidal(a): BarboraKleckova Otázka: Pravěk Předmět: Dějepis Přidal(a): BarboraKleckova Období od osídlení Země prvními lidmi až po období vzniku prvních lidských civilizací; nejdelší období v dějinách lidstva, které trvalo více než

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 1 9 8 Marek Svítek Pěstujeme

Více

1.V jakých situacích můžete být vy osobně v životě diskriminováni?

1.V jakých situacích můžete být vy osobně v životě diskriminováni? Diskriminace 1.V jakých situacích můžete být vy osobně v životě diskriminováni? V životě nalezneme hned několik situací, ve kterých se můžeme setkat s diskriminací. Hlavními důvody jsou: Rasa Věk Národnost

Více

Poválečná obnova a poslední léta stalinismu 78 Od pádu stalinismu k perestrojce (1953 1988) 80 Černobyl, Kuropaty, nezávislost 84 Prezidentská

Poválečná obnova a poslední léta stalinismu 78 Od pádu stalinismu k perestrojce (1953 1988) 80 Černobyl, Kuropaty, nezávislost 84 Prezidentská Obsah Předmluva 7 Pravěk 9 Bílá Rus ve středověku 11 Místní knížectví mezi Kyjevem a Novgorodem 11 Pod litevským vlivem 14 Krevská unie 17 Sociální a hospodářské změny 14. 16. století 18 Středověká umělecká

Více

Démokritos z Abdér. Provizorní překlad testimonií DK 68 A 1 + A 33. (s podstatným užitím překladu Antonína Koláře)

Démokritos z Abdér. Provizorní překlad testimonií DK 68 A 1 + A 33. (s podstatným užitím překladu Antonína Koláře) Démokritos z Abdér Provizorní překlad testimonií DK 68 A 1 + A 33 (s podstatným užitím překladu Antonína Koláře) Diogenés Laertios, Vitae philosophorum IX, 34-49 A 1 Démokritos, syn Hégésistratův, podle

Více

http://www.akropolis.cz/bulletin/053/bulletin_nova_akropolis.html

http://www.akropolis.cz/bulletin/053/bulletin_nova_akropolis.html Page 1 of 5 Myšlenka na tento měsíc: Obrať se ke svému osudu čelem: buď se zlu vyhni, a nemůžeš-li se mu vyhnout, nes jej jako muž. Niccolo Machiavelli MINULÁ ČÍSLA BULLETINU PRÁVĚ VYŠEL 2. DÍL! Úvodník

Více

Harappská kultura. 4. tisíciletí A zemědělství pšenice, proso, ječmen, rýže skot, sloni 2. tisíciletí A kultura Harappa, Mohendžodaro, 100 sídlišť

Harappská kultura. 4. tisíciletí A zemědělství pšenice, proso, ječmen, rýže skot, sloni 2. tisíciletí A kultura Harappa, Mohendžodaro, 100 sídlišť Indie subkontinent Himálaj - zvláštní přírodní podmínky, ochrana před suchými větry, zadržení srážek od moře Indus, Ganga, Brahmaputra zemědělství, doprava izolovaný kulturní a politický vývoj Harappská

Více

Zelená brána Černé země

Zelená brána Černé země směr Evropa francie Text a foto: Markéta a Michael Foktovi Zelená brána Černé země Dříve tu lidé žili kvůli rašelině, dnes tady díky její těžbě hnízdí ptáci. Během tisíců let vystřídaly zdejší lesy porosty

Více

KATEŘINA KLÁPŠŤOVÁ ČESTMÍR J. KRÁTKÝ. Encyklopedie bohů a mýtů předkolumbovské Ameriky. Mexiko a Střední Amerika

KATEŘINA KLÁPŠŤOVÁ ČESTMÍR J. KRÁTKÝ. Encyklopedie bohů a mýtů předkolumbovské Ameriky. Mexiko a Střední Amerika KATEŘINA KLÁPŠŤOVÁ ČESTMÍR J. KRÁTKÝ Encyklopedie bohů a mýtů předkolumbovské Ameriky Mexiko a Střední Amerika Nakladatelství Libri Praha 2001 Kateřina Klápš ová, Čestmír J. Krátký, 2001 Illustrations

Více

ROMOVÉ 1945-1949. Eva Šotolová

ROMOVÉ 1945-1949. Eva Šotolová ROMOVÉ 1945-1949 Eva Šotolová Konec 2. světové války jc historickým mezníkem vc vývoji a postavení Romů v naší společnosti. Romové čeští a moravští se vraceli z koncentračních táborů. Zbylo pouze několik

Více

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům.

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. V pásmu od severní Afriky po centrální Asii jsou šířením pouští ohroženy dvě miliardy lidí. Spolu s rozšiřováním pouští

Více

Základy buddhismu. Evangelická teologická fakulta UK 2011

Základy buddhismu. Evangelická teologická fakulta UK 2011 Základy buddhismu Evangelická teologická fakulta UK 2011 Základy buddhismu Úvod, upanišadová krize, vznik džinismu a buddhismu, počátky buddhismu 18. 2. Počátky buddhismu, Buddha a jeho učení 25. 2. Rané

Více

České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská. Matematika ve starověké Babylónii

České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská. Matematika ve starověké Babylónii České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Matematika ve starověké Babylónii Vít Heřman Praha, 22.2.2008 Obsah: 1. Úvod 2. Historický kontext 3. Dostupné historické zdroje

Více

Týden od 23. listopadu do 29. listopadu 2008. Biblické texty na tento týden: Ř 3,19 26; 2 K 5,18 21; 1 J 4,7 11

Týden od 23. listopadu do 29. listopadu 2008. Biblické texty na tento týden: Ř 3,19 26; 2 K 5,18 21; 1 J 4,7 11 Týden od 23. listopadu do 29. listopadu 2008 Biblické texty na tento týden: Ř 3,19 26; 2 K 5,18 21; 1 J 4,7 11 Základní verš Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní krví se stal smírnou obětí pro ty, kdo

Více

http://www.akropolis.cz/bulletin/029/bulletin_nova_akropolis.html

http://www.akropolis.cz/bulletin/029/bulletin_nova_akropolis.html Page 1 of 6 Myšlenka na tento měsíc: "Být filozofem znamená žít život odvážným způsobem a zaměřit své úsilí na to, aby se myšlenky a city odrážely v činech." Delia S. Guzmán MINULÁ ČÍSLA BULLETINU Úvodník

Více

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc!

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Čtení: Lukáš 9:18 27 Asi před deseti lety se promítal film o třech přátelích z New Yorku, kteří se blížili ke čtyřicítce a měli velký zmatek ve svých životech, zaměstnáních,

Více

Metodický list Pověst

Metodický list Pověst Metodický list Pověst Littera KČJL PdF UHK Pověst metodický list Žánr pověsti Pověst (stejně jako žánr pohádky) patří svým původem do ústní lidové tradice. Pověst se vyznačuje vztahem k reálné skutečnosti

Více

Pravěk. periodizace dle používaných materiálů ( doba kamenná, bronzová )

Pravěk. periodizace dle používaných materiálů ( doba kamenná, bronzová ) Pravěk 3miliony př. n. l. až do vzniku prvního písma: 3000let př. n. l nejdelší období v dějinách někdy nazýváme jako prehistorie česky předhistorie žádné písemné prameny, pouze hmotné (malby, sošky, nástroje,

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů Polsko MILOŠ ŘEZNÍK Nakladatelství Libri, Praha 2002 Mgr. Miloš Řezník, PhD., 2002 Libri, 2002 ISBN 80-7277-129-9

Více

Obsah. Tiráž" 4. Příběhy starého Izraele" 5 IZRAEL" 6

Obsah. Tiráž 4. Příběhy starého Izraele 5 IZRAEL 6 Obsah Tiráž" 4 Příběhy starého Izraele" 5 IZRAEL" 6 První příběh O TOM, JAK VZNIKL PODLE IZRAELCŮ SVĚT A VŠECHNY JEHO DIVY A KTERAK PRVNÍ LIDÉ DOSTALI DAREM RÁJ A JAK HO POZBYLI" 9 Druhý příběh V NĚMŽ

Více

Zanes na časovou osu všechny důležité mezníky středověku (uč. D. str. 10) STŘEDOVĚK

Zanes na časovou osu všechny důležité mezníky středověku (uč. D. str. 10) STŘEDOVĚK 1 STŘEDOVĚK Zanes na časovou osu všechny důležité mezníky středověku (uč. D. str. 10) STŘEDOVĚK období od pádu Západořímské říše (476) do objevení Ameriky Španěly (1492), v českých dějinách je za konec

Více

VÝCHOVNĚ PASTORAČ NÍ PROJEKT Domu Ignáce Stuchlého ve Fryštáku

VÝCHOVNĚ PASTORAČ NÍ PROJEKT Domu Ignáce Stuchlého ve Fryštáku VÝCHOVNĚ PASTORAČ NÍ PROJEKT Domu Ignáce Stuchlého ve Fryštáku Mgr. Michael Martinek 1. CHARAKTERISTIKA Dům Ignáce Stuchlého (dále jen DIS) je pobytovým výchovně vzdělávacím zařízením pro mládež. Patří

Více

Nabídka cestopisných besed a promítání

Nabídka cestopisných besed a promítání Nabídka cestopisných besed a promítání Cestovatelé 1 Irian Jaya Papua Nová Guinea život mezi kanibaly 2 Další besedy: 1. Sulawesi Celebes 3 2. Bali ostrov Bohů 4 3. Lombok větší bratr Bali 4 4. Borneo

Více

Mnoho povyku pro všechno

Mnoho povyku pro všechno Kapitola první Mnoho povyku pro všechno Za jasného dne nahlédnete do věčnosti. Alan Lerner 1 Zběžný průvodce nekonečnem Je-li skutečně nějaké Vědomí Vesmírné a Svrchované, jsem já jednou jeho myšlenkou

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

PRÁCE S ATLASEM. Celkem 30 bodů. Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby

PRÁCE S ATLASEM. Celkem 30 bodů. Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby Soutežící: ˇ ZEMEPISNÁ ˇ OLYMPIÁDA PRÁCE S ATLASEM Celkem 30 bodů Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby 1 2 body Doprava patří mezi velmi rychle se rozvíjející

Více

22. 04. 2016 16:05 1/5 ALBÁNCI V ŘECKU

22. 04. 2016 16:05 1/5 ALBÁNCI V ŘECKU 22. 04. 2016 16:05 1/5 ALBÁNCI V ŘECKU ALBÁNCI V ŘECKU 1) Vlajka Albánie 2) Vlajka Řecka. 1. ÚVOD Albánci v Řecku jsou příkladem velké alochtonní minority, která nemá přesně vymezenou oblast pobytu a žije

Více

MANUÁL INICIACE DO KRISTOVY SÍLY

MANUÁL INICIACE DO KRISTOVY SÍLY MANUÁL INICIACE DO KRISTOVY SÍLY Originál: www.sokaisi.eu Česká verze: http://vzestup.stesticko.cz Zakladatelem tohoto systému je Armand Manuel Ratundu CHRISTIC FORCE Initiation (INICIACE DO KRISTOVY SÍLY

Více

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Vývoj chrámové architektury

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Vývoj chrámové architektury Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Úvod do egyptské archeologie Vývoj chrámové architektury Petra Maříková Vlčková 12.01.2016 Funkce chrámů: Mnoho vzájemně se proplétajících

Více

Hvězdy tvoří vedle Slunce a Měsíce sku pinu

Hvězdy tvoří vedle Slunce a Měsíce sku pinu HVĚzDa - SyMbol astrální symbolika Hvězdy tvoří vedle Slunce a Měsíce sku pinu významných astrálních symbolů. Pod pojmem hvězda si však nemůžeme představit dnešní vědecký výklad tohoto termínu. Dříve

Více

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. d) této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. d) této smlouvy, 27.6.2014 Úřední věstník Evropské unie L 189/93 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 656/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky - uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků

Více

Srovnání historických období pracovní listy

Srovnání historických období pracovní listy VY_52_INOVACE_CVSD2_29_4B Ročník: 4. Srovnání historických období pracovní listy Vzdělávací oblast: Člověk ve světě místo kde ţijeme Anotace: Autor: Tento výukový materiál je určen pro skupinovou práci

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Dějepis 3. období 7. ročník Čechura, J. a kol.: Dějepis Středověk (SPN, 1998) Mandelová, H. a kol.: Středověk (Kartografie Praha, 1996) - atlas Mandelová,

Více

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Vývoj nekrálovských hrobek 2. a 1.

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Vývoj nekrálovských hrobek 2. a 1. Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Úvod do egyptské archeologie Vývoj nekrálovských hrobek 2. a 1. tisíciletí Petra Maříková Vlčková 15.12.2015 První přechodné období

Více

Bulletin Trojúhelníků Září 2013 Č. 185 Finální text. Strana 1: Éter

Bulletin Trojúhelníků Září 2013 Č. 185 Finální text. Strana 1: Éter Bulletin Trojúhelníků Září 2013 Č. 185 Finální text Strana 1: Éter Éter je popisovaný jako to, co dělá všechny vztahy možnými (Telepathy and the Etheric Vehicle, (Telepatie a éterické vozítko), str. 114

Více

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga sex a 1 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga a sex Sexuální síla z pohledu jogína cesta od rozkoše k duchovnímu štěstí Elisabeth Haichová Přeložil Jan Menděl 3 Jóga a sex Elisabeth

Více

Karel Hynek Mácha. Život a dílo

Karel Hynek Mácha. Život a dílo Karel Hynek Mácha Život a dílo Karel Hynek Mácha (16. listopadu 1810 Praha 6. listopadu 1836 Litoměřice) jeden z největších českých básníků, ve své době nepochopen představitel romantismu a zakladatel

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_15. Mgr. Martin Chovanec. Pozdní středověk. prezentace

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_15. Mgr. Martin Chovanec. Pozdní středověk. prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více