Strategický plán rozvoje města Buštěhradu do roku 2018

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Strategický plán rozvoje města Buštěhradu do roku 2018"

Transkript

1 Strategický plán rozvoje města Buštěhradu do roku 2018 Verze schválená v listopadu

2 OBSAH 1. Úvod Slovo starosty města Buštěhrad O strategickém plánování Metodika tvorby strategického plánu Realizace strategického plánu Postup prací na přípravě Strategického plánu rozvoje Města Buštěhrad Průběh zpracování Strategického plánu rozvoje města Buštěhrad Organizační struktura Analytická část Celková charakteristika města Návrhová část Záměry a cíle města Buštěhradu Klíčové oblasti Realizační část Opatření k naplnění strategických cílů Relevantní možnosti čerpání finančních zdrojů EU Další finanční zdroje v rámci Evropského hospodářského prostoru Finanční pomoc v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce Národní zdroje Indikativní seznam projektových záměrů Monitorovací část Implementace Institucionální zabezpečení Financování rozvoje Postup realizace (cyklus implementace) Monitoring implementace a komunikace s okolím 105 PŘÍLOHA Č. 1 Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi obyvateli města Buštěhrad PŘÍLOHA Č. 2 Formulář Projektový list PŘÍLOHA Č. 3 Akční plán pro postup do kategorie D MA21 PŘÍLOHA Č. 4 Abstrakt z přehledu o národních dotačních programech pro rok 2009 PŘÍLOHA Č. 5 Přehled časové osy a financování opatření strategických cílů 2

3 1. ÚVOD 1.1 Slovo starosty města Buštěhrad Vážení spoluobčané, důvodem pro vznik Strategického plánu rozvoje města Buštěhradu pro období (dále jen SPRM) je snaha současného zastupitelstva přistupovat k rozvoji města Buštěhrad koncepčně a plánovitě. Jeho přínosem v ideální situaci bude stav, kdy se Buštěhrad stane městem, jehož rozvoj není limitován délkou volebního období. Věřím, že existence SPRM výrazně pomůže zkvalitnit život nás všech, obyvatel našeho města. Na zpracování tohoto dokumentu se podílela řada odborníků z různých oblastí, politických představitelů města, ale i zástupci nejširší laické veřejnosti rekrutující se z aktivních obyvatel města. Veškeré podněty a připomínky byly zodpovědně posouzeny a ve většině případů i zohledněny. Tento přístup ke zpracování SPRM přispěl k tomu, že byla zpracována strategie podchycující většinu problémů a potřeb obyvatelstva, podnikatelů a organizací, které ve městě působí. K naplňování SPRM chceme dojít pravidelným zpracováním tzv. Akčních plánů, v rámci kterých budou ze SPRM vybrány úkoly určené v daném roce k realizaci. Zároveň bude zaveden princip monitorování, který bude sledovat, zda se SPRM daří naplňovat v souladu s aktuálním vývojem v našem městě a jeho okolí. Zcela zásadní pro úspěšnou realizaci SPRM je určení a přijmutí přímých institucionálních, ale i personálních odpovědností za dílčí plnění navržených úkolů. Očekáváme, že současní i budoucí političtí představitelé města v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích, přijmou svou zákonnou povinnost pečovat o všestranný rozvoj svěřeného území a o potřeby jeho občanů a budou aktivně dohlížet na úspěšnou realizaci a plnění navržených strategických cílů. Současné zastupitelstvo si je vědomo obrovského potenciálu, který v sobě naše město skrývá, a proto chceme udělat vše proto, aby jeho rozvoj byl v souladu s potřebami občanů i ve prospěch návštěvníků našeho města. Věříme, že strategický rozvojový dokument napomůže plánovitému a cílenému rozvoji našeho města, ve kterém se nám všem bude dobře žít. Ing. Václav Nový starosta města Buštěhrad 3

4 1.2 O strategickém plánování Vstup České republiky do Evropské unie sebou přinesl i nové principy řízení samostatných správních celků. Mezi nimi i široce přijímaný a uznávaný princip tzv.udržitelného rozvoje, tedy rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. Jde o vyvážený rozvoj v ekonomické, sociální a environmentální oblasti, využívající strategické plánování a zohledňující názory a potřeby veřejnosti. Moderní veřejná správa musí přijímat také moderní metody řízení, které směřují k rozvoji daného územního celku. Jednou z metod efektivního řízení je existence strategického plánu a uplatňování principů Místní Agendy 21. Co je strategický plán rozvoje města? Strategický plán rozvoje města je v podstatě ucelený koncepční plán rozvoje města v podobě písemného dokumentu, který je základem pro další směry rozvoje města s návazností na rozvoj regionu či větších územních celků. Hlavním smyslem je organizace rozvoje města na bázi souladu jednotlivých zájmů tak, aby město prosperovalo jako celek. Strategický plán rozvoje města (SPRM) je pořizován jako dokument dlouhodobé koordinace veřejných a soukromých aktivit demografického, ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území města. Úkolem strategického plánu rozvoje města je: definovat společné zájmy města, jeho obyvatel, zájmových organizací a podnikatelských subjektů definovat předpoklady realizace těchto zájmů včetně zajištění zdrojů pro jejich financování optimalizovat podmínky pro život a podnikání ve městě koordinovat vynakládání veřejných investic definovat dlouhodobé záměry politiky města posilovat sounáležitost a odpovědnost za rozvoj města u obyvatel, veřejných institucí, NNO a podnikatelů. SPRM rozvoje města bude sloužit jako podklad pro: zpracování projektových a investičních záměrů realizovaných ve městě sestavování městského rozpočtu práce na novelizacích územního plánu, přípravě dalších rozvojových dokumentů, při zpracování projektů pro čerpání dotací apod. rozpracování programových dokumentů jednotlivých oblastí života města sestavování finančních projektů k žádostem o finanční zdroje z EU, EHP, českých národní zdrojů apod. 4

5 Součástí strategického plánu je analýza vnějších a vnitřních podmínek dosavadního vývoje, definice rozvojových příležitostí města a jeho slabých a silných stránek. Na základě tohoto hodnocení jsou definovány strategické směry a cíle rozvoje města a návrh opatření k jejich dosažení, stejně jako způsoby, jakými je následně vyhodnocováno plnění vytyčených cílů. Strategický plán je zpracován na dobu platnosti několika let a nemůže a ani nemá být rigidním materiálem, ale živým dokumentem, který je aktualizován podle měnících se vnitřních a vnějších podmínek života města. K tomu je nezbytné využití principu partnerské spolupráce a zapojení veřejnosti do všech fází strategického plánování, v případě Buštěhradu spojené s aktivním zapojením do Místní agendy 21. Při přípravě plánu, realizaci úkolů z něj vyplývajících i při kontrole jeho naplňování je vhodné pracovat ve smyslu tzv. Místní agendy 21. Místní agenda 21 (MA 21) Agenda 21 je dokument OSN, který byl přijat v roce 1992 na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (tzv. Summit Země ). Rozpracovává principy udržitelného rozvoje v globálním měřítku do jednotlivých problémových oblastí. V dokumentu je konstatováno, že problémy, se kterými se lidstvo potýká jsou takového rozsahu, že je nezbytná mezinárodní spolupráce. Místní správy jsou v Agendě 21 vyzdviženy jako ty orgány, které vlivem na vývoj v místních podmínkách ovlivňují udržitelný rozvoj v globálním měřítku. Místní správy byly vyzvány k přijetí tzv. Místních agend 21 tj. strategickým plánům vypracovaným ve spolupráci s veřejným a občanským sektorem na principech udržitelného rozvoje. (Podrobné informace o zapojení města Buštěhrad do MA21 - viz. kapitola 7). 1.3 Metodika tvorby strategického plánu Vzhledem k tomu, že neexistuje jediná všeobecně přijímaná metoda provádění strategického plánování obcí a měst, zpracovatel strategického plánu zvolil metodiku, která je definována v tomto dokumentu a popisuje jednotlivé kroky zpracování zvolené na základě současných postupů a zkušeností zpracovatele plánu. Rozvojový dokument je zpracován metodou analýz, průzkumů a strukturovaných diskusí, ze kterých jsou následně formulovány závěry pro jednotlivé postupné kroky. Pracovní skupiny posuzují a projednávají jednotlivé postupové kroky např. formou komunitního plánování a veřejné diskuse a stanovují závěry na základě konsenzu (východiska pro další postup). Uvedený postup je v různých obměnách dlouhodobě zaveden pro programování regionálního rozvoje v zemích EU a od roku 1998 v ČR a doporučován MMR ČR. Část Analytická Činnost Organizačně technická příprava, vytvoření řídící a pracovní skupiny Analýza prostředí - vyhodnocení současného stavu jako východiska pro další postup 5

6 Část Část Syntetická Činnost Veřejná projednávání, zapojení veřejnosti a místních organizací při hodnocení současného stavu (kapacita, kvalita, šíře nabídky) Činnost Návrh rozvojové vize, globálních cílů a klíčových (prioritních) oblastí SWOT analýza, tj.stanovení silných a slabých stránek města, vnějších hrozeb a příležitostí Návrh strategických cílů klíčových oblastí Návrh způsobu realizace cílů, opatření a rozvojových aktivit, sestavení zásobníku projektů Veřejné projednání, zapojení veřejnosti a místních organizací do definice rozvojových priorit Dojednání finální podoby obecně akceptovatelného strategického plánu Dokončení dokumentu Základní členění vlastního dokumentu Každý SPRM by měl obsahovat následující částí: Příprava a organizační zajištění Analytická část Návrhová část Realizační část Monitorovací část Příprava a organizační zajištění Pro kvalitní a profesionální přípravu celého dokumentu je nezbytně nutné na začátku práce stanovit co možná nejpodrobněji veškeré organizační detaily, koncepci a harmonogram přípravy dokumentu. Stejně tak je důležité pečlivě zvážit zástupce a reprezentanty jednotlivých oblastí, zájmových skupin a organizací města Analytická část Analytická část dokumentu v sobě zahrnuje situační analýzu, z níž vychází podrobný popis profilu města, který je podkladem a hlavním faktografickým materiálem pro všechny další kroky procesu zpracování SPRM. Fakta a poznatky získané při zpracování profilu města jsou podklady a vstupy pro vypracování SWOT analýzy, pro definování vize rozvoje města, globálních cílů rozvoje a klíčových oblastí. Z vypracovaného profilu rovněž vychází stanovení strategických cílů a opatření. Z výše uvedeného vyplývá, že část dokumentu, která je věnována zpracování profilu města je důležitým vstupem a nedílnou součástí zpracování strategie a výrazně ovlivňuje i zaměření a výsledné návrhy řešení. Profil tvoří informační databázi důležitou pro celý proces zpracování dokumentu i pro všechny zapojené osoby. 6

7 Obsahové zaměření analýzy města Situační analýza je souhrn dílčích činností, které předcházejí zpracování profilu města. V průběhu zpracování situační analýzy dochází ke zkoumání prostředí z různých hledisek, shromáždění objektivních informací o místní situaci a postavení města ve větším celku tzn. mikroregionu, kraji nebo státě. Získané informace jsou podkladem pro zpracování SWOT analýzy, pro identifikaci kritických bodů, pro návrhy řešení a aktivit a naplňování strategických cílů. Součástí analýzy města je shromáždění informací o sociálně ekonomické situaci, zaměřené na předchozí vývoj i současnou situaci. Analýza je prováděna jak z hlediska kvantitativního, tak z hlediska kvalitativního Návrhová část Návrhová část strategického plánu obsahuje kapitoly, které v sobě zahrnují následující aktivity: Rozvojová vize města a dlouhodobé cíle SWOT analýza města Definice rozvojové vize Stanovení klíčových oblastí SWOT analýzy klíčových oblastí Stanovení strategických cílů klíčových oblastí V tvorbě strategie je nutné postupovat od globálního vnímání města, po stanovení klíčových oblastí, dále definování konkrétních úkolů, postupů a opatření, které by měly vést k naplnění rozvojové vize a strategických cílů. Rozvojová vize města Jedním z důležitých momentů v přípravě strategického plánu je formulace rozvojové vize města a k ní stanovené cíle. Tato zásadní formulace ovlivní další postup prácí na tvorbě strategie a ovlivňuje další směrování dokumentu a jeho jednotlivých částí. Jde o pohled na město jako celek. Měla by obsahovat jak stávající stav města tak jasně definovaný výhled ve stanoveném horizontu. Vize města by měla obsahovat filozofii a principy, na kterých bude strategie rozvoje založena. Vzhledem k tomu, že její definování nastává po zpracování analytického dokumentu je potřebné, aby již v tuto chvíli byly určeny oblasti, na které se další vývoj bude soustředit. Zde pomáhá stanovení globálních cílů, které na formulovanou vizi navazují a ukazují jasné směry rozvoje města. SWOT analýza města Po definování rozvojové vize a stanovení globálních cílů je jasně předurčen pohled na město pro zpracování SWOT analýzy města a dalších fází přípravy strategického dokumentu. Vize zpravidla výrazně omezí množství informací, které musí být pro analýzu brány v úvahu. 7

8 SWOT analýza je standardní metoda používaná k definování analytických poznatků o sledovaném jevu. V metodickém pojetí představuje silný nástroj pro celkovou analýzu vnitřních a vnějších činitelů a obsahuje základní techniky zpracování strategické analýzy. Jádro metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř základních skupin, na faktory vyjadřující silné nebo slabé vnitřní stránky posuzované oblasti a faktory vyjadřující příležitosti a hrozby jako vlastnosti vnějšího prostředí). Analýzou vzájemné interakce jednotlivých faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a hrozbám na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu. SWOT je zkratkou slov z angličtiny: Strengths (přednosti = silné stránky), Weaknesses (nedostatky = slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby). SWOT analýza tedy vychází z předpokladu, že organizace samotné realizace akce dosáhne strategického úspěchu maximalizací předností a příležitostí a minimalizací nedostatků a hrozeb. Stanovení klíčových oblastí Výběr klíčových oblastí, na které navazuje formulace strategických cílů je rozhodujícím momentem přípravy celého dokumentu. Pro jednotlivé oblasti jsou samostatně zpracované SWOT analýzy. Výběr klíčových oblastí bude proveden na základě zpracované analýzy, profilu města, definované rozvojové vize a stanovení globálních cílů. Základnou pro část dokumentu zaměřeného na jednotlivé klíčové oblasti je práce řídící a pracovní skupiny. Je nutné, aby klíčové oblasti byly určeny uvážlivě, aby pokrývaly skutečně zásadní oblasti života města a město bylo schopno ve stanoveném horizontu dosáhnout zlepšení prostřednictvím reálných lidských a finančních zdrojů. SWOT analýzy klíčových oblastí SWOT analýza je v této fázi procesu strategického plánování zcela zaměřena na určené klíčové oblasti. Z detailně zpracované SWOT analýzy vyplynou jasně formulované strategické cíle. Využití SWOT analýzy: pro identifikaci klíčových oblastí, resp. zpřesnění definovaných klíčových oblastí jako základ pro zaměření celé rozvojové strategie města jako základ pro formulaci strategických cílů a následně opatření a rozvojových aktivit jako základ pro stanovení pozice města ve srovnání s jinými městy Stanovení strategických cílů klíčových oblastí Strategický cíl určuje definovaný směr pro rozvoj města a informaci o stavu, kterého by mělo být dosaženo realizací navržených rozvojových aktivit. Strategické cíle se odvozují od vize města o jeho budoucím vývoji, globálních cílů a výsledků SWOT analýzy. 8

9 Stanovení strategických cílů navazuje na výběr klíčových oblastí, zaměřuje se na tyto klíčové oblasti a tvoří základní rámec pro přijímání rozhodnutí o opatřeních a rozvojových aktivitách. Strategické cíle by měly být formulovány s vědomím reálnosti, musí být jasné a stručné, musí ukazovat směr a formulovat očekávaný výsledek. Stanovení cílů, stejně jako předtím stanovení klíčových oblastí by mělo být konsensem všech osob zainteresovaných na přípravě a realizaci strategického plánu. Vazba mezi cíli a SWOT analýzou Formulace strategických cílů musí být v souladu s definicemi faktorů ve SWOT analýze. Cíle by měly využívat identifikované silné stránky města. Cíle by měly eliminovat identifikované slabé stránky města. Cíle by měly využívat identifikované příležitosti rozvoje města. Cíle by měly reagovat na identifikovaná ohrožení rozvoje města Realizační část Stanovení opatření a rozvojových aktivit Jde o formulaci, jakým způsobem dosáhnout naplnění formulovaných strategických cílů. Opatření můžeme vnímat jako specifickou cestu (program, projekt), jejíž prostřednictvím je dosahováno strategických cílů. Ke každému strategickému cíli existuje zpravidla více než jedno opatření. Časový horizont jejich trvání může být různý, ale vždy v rámci časového úseku, pro který se strategie rozvoje města připravuje. Opatření musí být realistické a dosažitelné. Lidské, finanční a institucionální zdroje potřebné k dosažení, musí být k dispozici, nebo alespoň identifikovatelné. Některé zdroje lze nalézt v rámci města nebo regionu. Jiné lze získat od institucí na národní úrovni nebo soukromého sektoru, případně na úrovni EU (strukturální fondy), nebo pravděpodobněji kombinací všech výše uvedených možností. U každého opatření by měly být zvažovány tyto faktory: Popis opatření Instituce odpovědné za realizaci Časový rámec Zdroje financování Ke každému opatření bývá zpravidla přiřazena řada rozvojových aktivit. Musí proto následovat výběr těch nejdůležitějších. Bývá obvyklé, že pro implementaci SPRM vedení města definuje akční plán, který specifikuje akce a projekty a přesný časový harmonogram jejich realizace. Akční plán by měl být aktualizován pravidelně nejlépe jednou ročně v návaznosti na sestavování městského rozpočtu. 9

10 1.3.5 Monitorovací část Postupnou realizací akčního plánu dochází k naplňování rozvojových aktivit a strategických cílů. Tato část dokumentu umožňuje průběžný a jasný monitoring naplňování cílů plánu. V rámci monitoringu plánu budou každoročně sestavován akční plán, ve kterém budou definovány aktuální opatření resp. projektové záměry, jejich finanční náročnost, termín realizace a možnosti získání zdrojů na pokrytí jejich nákladů. Je tedy nezbytné, aby ve stanovených obdobích (1x ročně) probíhalo vyhodnocení postupu realizace strategického plánu a přínosů dosažených pro rozvoj města. Na základě těchto hodnocení s přihlédnutím k aktuální situaci města a k dalším vnějším i vnitřním faktorům by měl každý rok vznikat akční plán, který bude po uplynutí jednoho roku vyhodnocen a připraven nový na další rok. 1.4 Realizace strategického plánu Proces postupného uskutečňování návrhů strategického plánu se nazývá implementace. Implementace je složitým procesem, jehož funkčnost je závislá na: politické vůli a vstřícnosti představitelů samosprávy k potřebám města vyvážené koncepci, systému přípravy a realizace projektů organizační struktuře a způsobu práce na naplňování plánu spolupráci zainteresovaných subjektů (města, veřejnosti, neziskových organizací, mikroregionu, podnikatelů, partnerů apod.) komunikaci, publicitě a osvětě kontrole zpětné vazbě Implementace strategického plánu nemůže vytvářet nové organizační struktury, instituce a organizace, ale měla by vhodným způsobem využívat existující organizační strukturu a institucionální rámec. Pro řízení implementace je ale nezbytné ustanovit implementační (řídící a pracovní) skupinu, kterou většinou tvoří dosavadní členové řídící a pracovní skupiny pro zpracování SPRM. Výkonnou složkou implementační skupiny je manažer rozvoje města. Tuto funkci by měl převzít zaměstnanec městského úřadu. Předpokladem pro fungování managementu strategického plánu je přesné stanovení kompetencí implementační skupiny k výkonné jednotce manažerovi rozvoje města. Cyklus implementace strategického plánu má tři základní fáze, které vyžadují provádění nutných a opakovaných činností: A. Přípravná fáze - hodnocení projektů dle stanovených kritérií - rozhodnutí o zařazení projektu do potenciálu - průběžná aktualizace potenciálu projektů 10

11 B. Návrh akčního plánu C. Realizace akčního plánu - návrh způsobu podpory projektů - výběr projektů do akčního plánu pro realizaci v daném období - schválení vybraných projektů - realizace projektů - kontrola, monitoring a zajištění udržitelnosti projektů Přípravná fáze Identifikace projektů (základní výběr projektů do potenciálu) Základním úkolem implementační skupiny je vytvářet nové projektové záměry vycházející ze strategického plánu, trvale podněcovat zainteresované subjekty k jejich vzniku a vést o nich systematický přehled. Díky této činnosti je vytvořena řada záměrů, které tvoří základnu pro realizace opatření vedoucích k jejímu naplnění a seznamu potenciálních předkladatelů projektových záměrů. Důležitou platformou pro získávání nových námětů je komunikace s veřejností, podnikatelskými subjekty, neziskovými organizacemi, spolky a dalšími organizacemi působícími na území města. Hodnocení projektů dle stanovených kritérií Dle předem daného postupu jednotliví předkladatelé projektů připravují a předkládají své záměry k posouzení implementační skupině. Implementační skupina zhodnotí podle specifických ukazatelů kvalitu projektu, jeho soulad se strategickými cíli a opatřeními relevantní klíčové oblasti a rozhodne o zařazení projektu do potenciálu Realizační fáze Ze zpracovaného potenciálu jsou na základě dohody všech zúčastněných a zainteresovaných subjektů stanoveny prioritní projekty. Kritéria, která musí být při výběru prioritních projektů zohledněna: soulad s ostatními cíli strategického plánování reálnost záměru a schopnost jeho realizace finanční náročnost projektu způsob financování projektu harmonogram přípravy a realizace projektu vliv na ŽP, sociální dopady Potenciál projektů musí být pravidelně aktualizován a upravován dle současné situace v rozvoji města. Z potenciálu projektů je následně sestavován akční plán na určité období (zpravidla 1 rok). Podmínky úspěšného akčního plánu: reálnost provedení záměru a finanční zdroje vhodné časové období 1-2 roky 11

12 soulad a podpora dohoda všech zainteresovaných stran přesná definice projektových záměrů způsob jejich podpory harmonogram projektu personální zabezpečení realizace projektu Rozhodování zastupitelstva města o podpoře vybraných projektů, resp. o schválení akčního plánu, musí probíhat v souladu s nastavenými rozhodovacími mechanismy městské samosprávy. Základní podmínky realizace projektů: kvalitní a bezpečný legislativní rámec realizace projektu mezi žadatelem a městem definování závazků města a žadatele příjemce podpory, a to po celou dobu přípravy, realizace, monitoringu a udržitelnosti projektu volba vhodného způsobu financování kofinancování, vhodný dotační titul, bankovní úvěr apod Kontrola, monitoring a udržitelnost projektů Kontrola a monitoring znamenají pečlivé a soustavné vyhodnocování aktuálního stavu projektu, naplňování jeho cílů, stanovených kritérií, dodržování závazků a efektivního způsobu financování, a to nejen ve fázi přípravy a realizace, ale také ve fázi tzv. udržitelnosti projektu (tj. minimální doba, po kterou musí projekt být provozován v plném rozsahu). I v této fázi je podmínkou kvalitní a otevřená komunikace všech zainteresovaných subjektů. Z výše uvedeného vyplývá, že celý proces přípravy a realizace strategického plánu nutně musí provázet princip partnerství. Partnerství je jedním z principů, na kterém je založeno fungování základních evropských mechanismů, včetně MA21. Pro vyvážený přístup k rozvoji města je důležité partnerství mezi veřejným, neziskovým a soukromým sektorem. Jde o aktivní účast na přípravě, realizaci i udržitelnosti projektu. Partnery mohou být místní, nadregionální i zahraniční subjekty, které mají trvalý zájem na kvalitním uskutečnění a fungování projektu. Poskytují odbornou a morální podporu projektu, přirozeným způsobem provádějí kontrolu ve všech fázích projektového cyklu, pomáhají při řešení krizových situací a naplňují řadu dalších neopominutelných zásad nutných pro úspěšnou realizaci projektových záměrů. 12

13 2. POSTUP PRACÍ NA PŘÍPRAVĚ STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE MĚSTA BUŠTĚHRAD 2.1 Průběh zpracování Strategického plánu rozvoje města Buštěhrad O zadání zpracování Strategického plánu rozvoje města Buštěhrad rozhodlo Zastupitelstvo města Buštěhrad. Doba vzniku a účinnosti dokumentu je spjata s dalším rozvojovým obdobím města, ale také s tzv. druhým programovacím obdobím podpory Evropské unie (tj. období ). SPRM vedle své funkce rozvojového dokumentu města plní i funkci podpůrného dokumentu pro možnost čerpání finančních prostředků ze zdrojů Evropské unie a EHP Harmonogram přípravy SPRM: Krok Aktivita Termín 1. Organizační příprava 03/ /2008 Struktura dokumentu, metodika dokumentu, management dokumentu 2. Analytická část Dotazníkové šetření, průzkum názorů veřejnosti Veřejné projednávání s občany Schůzky se zástupci spolků Profil města 04-08/ / / /2009 Analýza vnitřních a vnějších vztahů města 3. Návrhová část SWOT analýza města Vize a cíle Určení klíčových oblastí 09-12/ /2009 Stanovení strategických cílů 4. Veřejné projednání Veřejné debaty s obyvateli Buštěhradu Schůzky se zástupci spolků Projednávání SPRM na jednáních zastupitelstva 09-10/ / / Vypracování 1. verze SPRM 02-03/ Realizační část 03-05/2009 Stanovení opatření a rozvojových aktivit 7. Kompletní sestavení dokumentu 05-09/ Veřejné projednání 09-10/ / Zveřejnění a schválení strategického plánu 10/

14 2.1.2 Vypracování analytické části Situační analýza města byla prováděna jak z hlediska kvantitativního, tak z hlediska kvalitativního. Kvantitativní analýza je však nutně omezena na současnou úroveň klíčových ekonomických a demografických ukazatelů a trendů. Informace pro vypracování situační analýzy byly získávány z následujících zdrojů: Český statistický úřad (ČSÚ): ČSÚ vytváří a spravuje různé databáze, které jsou různě obsáhlé a různě aktualizované. Pro zpracování strategického plánu jsou použity databáze a údaje v členění podle krajů a podle okresů. Nejpodrobnější data lze získat ze Sčítání lidu, domů a bytů, které se naposledy konalo k Vzhledem k poměrně dlouhé době, která uplynula od posledního sčítání lidu jsou některá data pro zpracování analýzy nepoužitelná. Statistiky a dokumenty městského úřadu Městský úřad disponuje některými údaji a koncepčními dokumenty zpracovanými pro město, které poskytují informace podrobnější a aktuálnější než ČSÚ. Místní organizace, podniky, správci a majitelé technické infrastruktury apod. (individuální data) Místní šetření (průzkum názorů veřejnosti) - anketa Průzkum názorů veřejnosti V rámci zpracování profilu města probíhal průzkum názorů obyvatel města Buštěhrad, jehož cílem bylo zjistit názory občanů na aktuální situaci, problémy a potřeby města, včetně představ o jeho dalším rozvoji. Již v roce 2007 byla na webových stránkách města uveřejněna anketa Jaká oblast je pro vás prioritou v rozvoji našeho města?, které se zúčastnilo 136 občanů. Z ankety vyplynuly tyto priority: Oblast Počet respondentů v % Školství 9 Kultura 9 Sport 15 Ekologie 17 Výstavba (např. komunikace, zámek, ) 32 Podrobný průzkum probíhal formou anonymního dotazníkového šetření mezi obyvateli města a dále šetření pomocí řízených telefonních rozhovorů. Průzkum byl realizován v květnu až červenci Celkem bylo sesbíráno a vyhodnoceno 142 dotazníků a bylo uskutečněno 22 řízených rozhovorů. Byla uskutečněna také setkání s občany formou kulatých stolů (červen a září 2009), při nichž byli účastníci seznámeni s postupem přípravy plánu a mohli vyjádřit své připomínky. 14

15 Výsledky šetření byly zohledněny při zpracování SPRM. Vyhodnocení dotazníkového šetření je uvedeno v příloze č. 1. (Vzhledem k tomu, že ne všichni dotázaní se vyjádřili ke všem uvedeným otázkám, byl u každé otázky stanoven skutečný počet odpovědí a z tohoto počtu pak vychází procentuální vyhodnocení.) Po dokončení plánu bylo jeho definitivní znění odsouhlaseno zastupitelstvem města za účasti občanů. Struktura analytické části SPRM Buštěhrad Situační analýza vyprofilovala podrobný popis města, který je utříděn do následujících kapitol: Obyvatelstvo Infrastruktura Komunikující město Památky a CR Sport, kultura a využití volného času Vzdělání Životní prostředí Sociální služby, zdravotnictví 2.2 Organizační struktura Proces strategického plánování budoucího rozvoje města je hledáním a formulací konsensu mezi představiteli řady různých institucí ve městě. Zastupitelstvo města schvaluje návrh na zpracování Strategického plánu, jeho obsahovou část a výsledný dokument schvaluje a projednává Strategický plán návrh obsahové části, dílčí dokumenty, výsledný dokument Řídící a pracovní skupina připravuje proces tvorby Strategického plánu a podílí se na jeho realizaci projednává a schvaluje jednotlivé postupné kroky při vytváření SPRM zajišťuje dodržování zvolené koncepce, koordinaci a realizaci dílčích kroků tvorby SPRM a dohlíží nad postupem prací při jeho aktualizaci stanovuje základní východiska (vize, vymezení klíčových oblastí) na základě výstupů jednotlivých kroků zpracovává návrhy strategie pro jednotlivé klíčové oblasti, projednává návrhy dokumentů, stanovuje priority zajišťuje vnitřní a vnější komunikaci koordinuje spolupracující organizace 15

16 předkládá Strategický plán k projednání radě města zajišťuje implementaci plánu Spolupracující organizace (partneři) účastní se práce ve skupinách zprostředkovávají informace o postupu práce na Strategickém plánu v rámci svých kontaktů připomínkují pracovní verze dokumentu Veřejnost formuluje náměty vyjadřuje připomínky k návrhům dílčích výstupů a výsledného dokumentu podílí se na práci pracovních nebo expertních pracovních skupin Poradenská společnost zajišťuje metodiku aktualizace strategického plánu, sleduje postup tak, aby byly dodrženy zvolené principy realizuje průzkumy, zapojení veřejnosti, doprovodné akce zpracovává komunikační strategii zajišťuje zohlednění principů udržitelného rozvoje připravuje a moderuje pracovní jednání zpracovává výstupy jednání do konečné podoby dokumentu 16

17 3. ANALYTICKÁ ČÁST 3.1 Celková charakteristika města Kraj: Středočeský Okres: Kladno Nadmořská výška: m n.m. Katastrální území: 761 ha Počet obyvatel: Průměrný věk: 40,7 let Buštěhrad je město ve Středočeském kraji nacházející se 5 km východně od Kladna. Spadá do bývalého okresu Kladno a je součástí mikroregionu Údolí Lidického potoka. Na východě sousedí s katastrálním územím Číčovice a na jihu s katastrální územím Lidice a Hřebeč. Geologické a půdní poměry Buštěhrad stejně jako jiné obce tohoto mikroregionu patří do oblasti Kladenské tabule VA 2B, která je tvořena převážně sprašemi a téměř nepropustným podložím skládajícím se z pleistocenních spraší a sprašové hlíny (kvartér). Charakteristické půdní typy této oblasti jsou hlavně černozemě, černozemě karbonátové, rendziny a rendziny hnědé, nacházejí se zde kvalitní bonity zemědělské půdy 1. a 2. třídy ochrany. Na katastrálním území Buštěhradu se nenacházejí žádná ložiska nerostných surovin. Hydrologické poměry Městem protéká Buštěhradský potok s plochou povodí 8,165 km 2 a průměrným dlouhodobým ročním průtokem 28 l.s -1. Je součástí povodí Vltavy, kam je odváděn Zákolanským potokem. V centru města vytváří dvě vodní plochy Starý a Nový rybník. Potok je na většině míst doplňován břehovými porosty, není však ani v nově schváleném územním plánu navržen jako biokoridor. Základní klimatické údaje Oblast města spadá do první mírně teplé a mírně suché klimatické oblasti (T2). Ta se vyznačuje dlouhým teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím a teplým až mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou. Průměrná roční teplota vzduchu je 7,5 8,5 C a roční srážkový úhrn je mm. Rovněž spadá do první sněhové oblasti (sněhové zatížení 0,7 kn/m2). Sněhová pokrývka se 17

18 zde udrží kolem 50 dnů s maximální průměrnou výškou sněhu 20 cm. Tento fakt silně ovlivňuje i vegetaci. Díky tomu, že se Buštěhrad rozkládá na náhorní plošině, která je téměř bez lesního porostu v oblasti poměrně suchého klimatu, je vystavován ohrožení větrnou a vodní erozí. Rajonizace Území Buštěhradu patří do výrobní oblasti řepařské, subtypu řepařsko ječného, který je charakteristický habrovou dubinou (Querceto - Carpinetum), kde má větší podíl habr než bříza, je zde přimíšen jasan s bylinným patrem bohatším o vlhkomilné druhy. Listnaté domácí dřeviny: javor babyka (Acer campestre), javor mléč (Acer platanoides), habr obecný (Carpinus betulus), střemcha obecná (Prunus padus), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), dřín obecný (Cornus mas), líska obecná (Corylus avellana), brslen evropský (Euonymus europea), kalina tušalaj (Viburnum lantana), kalina obecná (Viburnum opulus), zimolez obecný (Lonicera xylosteum) Jehličnaté domácí dřeviny: jalovec obecný (Juniperus communis), modřín opadavý (Larix decidua), borovice lesní (Pinus sylvestris), tis červený (Taxus baccata) Územní systém ekologické stability (ÚSES) Na katastrálním území Buštěhradu není v současné době vytvořen ÚSES. V platném územním plánu je ale navržen. Jedná se o lokální ÚSES se dvěma lokálními biocentry a pěti lokálními biokoridory. Regionální ani nadregionální ÚSES není na katastrálním území zastoupen. Biogeografické členění, geobotanická mapa, mapa potencionální přirozené vegetace Katastrální území Buštěhradu leží ve dvou bioregionech: 1.2 Řipský, 1.5 Českobrodský a dvou biochorách: -2BE a -2BD. Dle mapy Potencionální přirozené vegetace patří toto území do Černýšové dubohabřiny a dle Geobotanického členění spadá pod dubo - habrové háje. Ochrana přírody Na území města Buštěhrad se nenachází žádný přírodní park, památka či strom nebo jiný prvek ochrany přírody. Celý okres Kladno patří k oblastem s nejvíce postiženým životním prostředím v České republice, ale v současné době se poměrně výrazně zlepšuje stav ovzduší. 18

19 3.1.1 Obyvatelstvo Obyvatelstvo podle věku Obyvatelstvo celkem v tom ve věku Zdroj: MěÚ Buštěhrad Obyvatelstvo 15-leté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání v % Bez vzdělání Základní a neukončené základní Vyučení a střední odborné bez maturity Úplné střední s maturitou Vyšší odborné a nástavbové Vysokoškolské Nezjištěné Okres - Kladno 0,65 24,29 38,73 24,61 3,47 6,94 1,29 Buštěhrad 0,26 22,97 38,02 26,95 2,95 7,66 1,19 Zdroj: ČSÚ Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Rok Počet obyvatel Zdroj: MěÚ Buštěhrad

20 Graf číslo 1 Demografický vývoj obyvatelstva počet obyvatel roky Zdroj: ČSÚ Dlouhodobý vývoj počtu domů V roce 1998 bylo v Buštěhradě 683 domů, resp. čísel popisných, k bylo v Buštěhradě 876 domů, resp. čísel popisných. Rozvojová zóna Největší rozvojovou zónou v rámci města je zóna Ořešín, kde se předpokládá výstavba řadových domů se 130 bytovými jednotkami. Další pozemky jsou soukromé a jsou na různých místech města. Předpokládaný počet bytových jednotek, které zde mají vzniknout je Infrastruktura Město má od roku 2005 vypracovaný územní plán. V prosinci 2008 proběhla změna č. 1 územního plánu, která nabyla právní moci a v současné době je probíhá změna č. 2 a připravuje se změna č. 3. V bezprostředním okolí města se nachází významné silniční komunikace regionálního i nadregionálního významu a průmyslová zóna Kladno východ (část bývalého areálu SONP Kladno). Tyto komunikace a jejich příští rozvoj s sebou nesou pro město příležitosti a zároveň představují i ohrožení kvality života v Buštěhradu. Silnice a chodníky ve městě se nacházejí ve velmi špatném stavu (mj. následky plynofikace obce v 90. letech minulého století a budování kanalizace v letech ). Ve významné části nových lokalit, které vznikly v posledních cca letech nejsou komunikace prakticky řešeny. Nově vybudované lokality nejsou připojeny na kanalizaci. Spolu s růstem města souvisí i nárůst dopravy uvnitř města spojený se všemi negativy, které jsou s tímto jevem spojeny (bezpečnost, prašnost apod.). Ve velmi špatné stavu je většina městských schodišť. 20

21 Infrastruktura města Potřebná infrastruktura města je vyřešena. Nedořešená místa jsou v rozvojových lokalitách nebo v obtížně přístupných částech města. Infrastruktura Popis stávajícího stavu Elektrická energie Nadzemní vedení 22kV a 110 kv z TR 110/22kV z Dříně. Vodovod Podél severního okraje města je VTL DN 300 pro Poldi. Z něho DN 80 ukončená v RS Buštěhrad. Postupně se buduje STL distribuční síť. Prameniště Buštěhrad je mimo provoz.vodovodní síť obce je napojena Voda do čerpací stanice v Buštěhradě, která je v majetku VKN,a.s., kam je ale dodávána voda z jiných pramenišť (Vrutice, Klíčava). Kanalizace Splašková kanalizace a ČOV je vybudována. Kanalizace není dořešena v nových lokalitách Za hřbitovem a Na Chmelnici. Telefon Stávající (nová, digitální) ATÚ Buštěhrad vybudována a dostatečnou kapacitou. Doprava Buštěhrad leží poblíž rychlostní komunikace R I/7 (Praha Slaný Louny Chomutov), která vznikla v 70. letech 20. století a stále splňuje všechny podmínky na ni kladené. Rychlostní komunikace R I/7 byla vybudována v 70. letech 20.století a splňuje podmínky kladené i v současnosti na komunikaci tohoto typu. Severní obchvat Buštěhradu II/101 (v úseku Buštěhrad Kralupy nad Vltavou) je součástí Územního plánu velkého územního celku Pražského regionu, který byl projednán a schválen. V současné době je projednávána realizace obchvatu a přeložky komunikace I/61. Realizace v průběhu 4 6 let. Problémem je dopravní obslužnost průmyslové zóny. Městem projíždí velký počet kamionů, (a to i v noci), které nerespektují dopravní značení a zkracují si cestu přes Buštěhrad. Velmi zatížená je především Tyršova ulice, ve které je i škola. Situaci by vyřešilo vybudování severního obchvatu pod Buštěhradskou haldou, ale realizace záměru se dá očekávat nejdříve za 4 6 let. V průmyslové zóně se čeká nárůst počtu průmyslových podniků, takže město má enormní zájem na vybudování této komunikace. Velký provoz je také v Kladenské ulici, kterou projíždějí autobusy Praha Kladno. Průjezdnost města je i ve špičkách většinou dobrá. Kvalita komunikací je dobrá. Na místních komunikacích se v důsledku výstavby kanalizace a postupného sesedání podloží objevují výmoly, které se však město snaží průběžně opravovat. Parkovacích míst je v Buštěhradě dostatek. Dříve bývaly problémy s parkováním v době pořádání Burzy. Nyní je situace lepší, protože pro návštěvníky Burzy je v její blízkosti zřízeno parkování na poli. Dopravní značení je v dostatečném rozsahu a kvalitě a odpovídá potřebám města. 21

22 V západní části intravilánu Buštěhradu, konkrétně na křižovatce u vodojemu, je navrhován kruhový objezd z důvodu zpomalení dopravy a zlepšení průchodnosti této rušné části. Hromadná doprava Hromadná doprava je realizována autobusy, spojuje Buštěhrad s Prahou, Kladnem a okolními obcemi. Ve městě jsou dvě autobusové zastávky. Buštěhrad nemá vlakové spojení. Cyklistická doprava V územně plánovací dokumentaci je navržen samostatný cyklistický okruh do Kladna, ke kterému je však nutné dobudování dodatkových zařízení. Snahou je, aby cyklostezka měla výstup na západě do kladenské kotliny a východě do pražské kotliny. Cyklistická doprava ve městě a jeho okolí bude řešena za účasti mikroregionu Údolí Lidického potoka viz kapitola Komunikující město. Trasa existující cyklistické stezky spojující obce mikroregionu Údolí Lidického potoka byla pozměněna. Vede i částí historického jádra města (podél zámku a kostela) a dále pokračuje k východnímu nově navrženému rybníku a zpět se vrací podél plánované nově vzniklé výstavby na původní trasu (u hřbitova), kde je navržen lesopark s dřevěnými odpočívadly a přístřeškem. Cílem je vytvoření klidnější trasy cyklostezky (podél Buštěhradského potoka) a její prodloužení i do intravilánu Buštěhradu. Trasa cyklostezky byla pozměněna i v obci Makotřasy a tím vznikla možnost dvou příjezdů do Buštěhradu (přímo podél zemědělského podniku, autobazaru a kolem východní strany hřbitova a druhá od obce Číčovice). V části podél komunikace 1. třídy bude pro cyklisty vytvořen samostatný pruh z důvodu rušné dopravy. Dodržena budou ochranná pásma a specifická pravidla dle zákona č. 13 / 1993 Sb. O pozemních komunikacích v aktuálním znění a jeho prováděcích předpisů a dle příslušných ČSN. V rámci mikroregionu Údolí Lidického potoka je navržen cyklistický okruh, který je nutné dostavět. V současnosti je značená cyklotrasa Hřebeč Lidice Číčovice Buštěhrad. (Strategie rozvoje dobrovolného svazku obcí mikroregion Údolí Lidockého potoka, 2002) Bezpečnost V Buštěhradě není služebna policie ČR ani zde není zřízena městská policie. Existuje veřejnoprávní smlouva mezi městem a obcí Stehelčeves, která obecní policii má a nabízí okolním obcím pomoc jejich strážníků. Ti se v Buštěhradě zaměřují na dopravu a pořádek. Jejich přítomnost představuje i důležitý prvek prevence trestné činnosti. Strážníci slouží v Buštěhradě 2 hodiny denně, v případě potřeby je možné je zavolat kdykoliv. Druhá veřejnoprávní smlouva je uzavřena mezi městem Buštěhrad a městem Kladno na působení městské policie, zaměřená na dopravu a dodržování veřejného pořádku na buštěhradských trzích. Buštěhrad spadá pod okrsek Státní policie ČR Kladno - venkov. Péče o svěřené území je z jejich strany nedostatečná. Důvodem jsou nízké početní stavy policistů. 22

23 3.1.3 Komunikující město Důvod, způsob založení a působnost: Městský úřad vznikl na základě zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) jakožto územně samosprávná jednotka s právní subjektivitou. Tento zákon byl nahrazen zákonem č.128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) - účinnost od Samostatná působnost podle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení). Úseky MěÚ: Matrika Evidence obyvatel Vnitřní správa Účtárna Výbory MěÚ: Výbor pro výstavbu Finanční výbor Kontrolní výbor Sociální a zdravotní výbor Kulturní a sportovní výbor Grantový a dotační výbor Výbor pro životní prostředí T echnické služby Technické služby jsou podle organizačního řádu součástí MěÚ a zajišťující například: údržbu chodníků, zastávek úklid košů a okolí kontejnerů údržbu a prořezávání zeleně, pálení větví v areálu zámeckého dvora údržbu a revize techniky údržbu veřejného rozhlasu údržbu veřejného osvětlení opravy a instalace dopravních značek na komunikacích města rozvoz popelnic svoz vánočních stromků přípravu prostor v kulturním středisku na zasedání zastupitelstva města a vítání občánků opravy, likvidaci následků vandalských činů Městský úřad je dobře fungující institucí. 23

24 Městský úřad Buštěhrad se od února 2008 zapojil do projektu CZECH POINT, díky kterému mají obyvatelé města jednodušší přístup k výpisům z některých databází, např. zde mohou získat výpis z katastru nemovitostí, z obchodního rejstříku, z živnostenského rejstříku, z rejstříku trestů, z bodového hodnocení osoby apod. Aktuální informace o rozpočtu města jsou uvedeny na webových stránkách Veřejně přístupný internet je v městské knihovně, od ledna 2006 jej také místním seniorům nabízí DPS Buštěhrad. Město Buštěhrad provozuje kvalitní webové stránky www. mestobustehrad.cz (oceněné v soutěži Zlatý erb) a vydává časopis Buštěhradský zpravodaj. I přesto tuto nabídku je mezi občany rozšířeno povědomí o tom, že město málo komunikuje a vůči svému okolí aktivně nekomunikuje téměř vůbec. Chce-li být svými obyvateli i svým okolím město vnímáno jako kvalitní partner pro spolupráci, je nezbytně nutné posílit komunikaci města jak směrem dovnitř tak i ke svému okolí. B uštěhrad jako součást Mikroregionu Údolí Lidického potoka (ÚLP) Členské obce mikroregionu: Buštěhrad Číčovice Dolany Hřebeč Lidice Makotřasy Malé Přítočno Pletený Újezd Velké Přítočno Stehelčeves Mikroregion má zpracované dokumenty Plán práce DSO mikroregionu ULP na rok a Strategie rozvoje DSO Mikroregion Údolí Lidického potoka na léta Strategie je dokument, reprezentující dobrovolný svazek obcí Mikroregion údolí Lidického potoka a předpoklad rozvoje území. Mikroregion Údolí Lidického potoka si pro svoji činnost definoval 3 zásadní náměty, na kterýc h chce systematicky pracovat: Rekultivace a ozelenění údolí Lidického potoka studii zpracovala Katedra krajinné architektury České zemědělské univerzity Praha a zahrnuje celý mikroregion. Pro každou obec byly vytvořeny 2 alternativy ozelenění a rekultivace. Dne proběhla slavnostní prezentace těchto studií, kde jednotliví autoři prezentovali své 24

25 práce. V současné době by měla nastat další etapa tzn. na základě zadání obcí, která studie byla vybraná, dokončí katedra dokument na úroveň realizačního projektu. Po dopracování všech studií dostanou jednotlivé obce i mikroregion realizační projekt Rekultivace a ozelenění údolí Lidického potoka. Tento dokument bude základním podkladovým materiálem pro přípravu žádostí o finanční podporu ze zdrojů Evropské unie. Cyklostezka definice tohoto úkolu obsahuje náměty jednotlivých obcí regionu pro vybudování cyklotras a cyklostezek. Existuje mapa 1:25000, která obsahuje výhled, jak by cyklostezky a cyklotrasy měly vypadat. Potřeby mikroregionu se podařilo zakomponovat do generálního územního plánu Středočeského krajského úřadu. Hlavním úkolem je vybudování cyklostezky, která by propojila obce od Pleteného Újezda po Číčovice. Bude měřit 45 km. Celkový finanční rozsah této stavby je cca 60 mil. Kč. Bude muset být budována po etapách, tzn. definovat jednotlivé úseky, které by mohly být postupně budovány. V současné době jsou k dispozici finanční zdroje na první etapu - 8 km trasy. Mikroregion musí určit, která část bude ta první. Nabízejí se následující varianty: optimální varianta, propojit střed mikroregionu Hřebeč, Lidice, Makotřasy, ale obce nemají cyklostezky zahrnuty v územním plánu. Druhá možnost je směrem na západ propojit Pletený Újezd s Koženou Horou a další úsek kolem Pleteného Újezdu. Vedení mikroregionu bude muset v budování postupovat dle skutečnosti, která je zanesena v územním plánu nebo získané finanční zdroje investovat do zlepšení stavu některých polních cest, které jsou cyklisty již využívány. Vše bude probíhat za účasti a finanční pomoci Středočeského kraje. Projekt má podporu kraje a potenciál získat finanční zdroje z rozpočtu kraje i EU. Výstavba v průmyslové zóně Kladno východ - tento záměr je velmi závažný. Výstavba v průmyslové zóně Kladno východ, za Třineckými železárnami (obrovská plocha 600 ha), na které chtějí investoři uskutečňovat podnikatelské záměry a budovat různé investiční objekty. Toto řešení představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí území, především Buštěhradu, ale také celého regionu. V současné době není vyřešena obslužnost této zóny a existuje představa, že veškerý stavební materiál bude do zóny navážen komunikací v těsné blízkosti Buštěhradu. Znamenalo by to navíc 1000 nákladních vozů denně. Mikroregion se rozhodl velice ostře a důsledně celou záležitost monitorovat a sledovat. Nyní má mikroregin asi obyvatel, a je proto nezbytné, aby do dalšího vývoje tohoto území zasahoval. Jde o strategickou záležitost a cílem je, aby byla vyřešena obslužnost průmyslové zóny dříve než se začnou uskutečňovat jednotlivé podnikatelské záměry. Bude vybudován aglomerační oblouk sever, ze zóny kolem Buštěhradské haldy, dále by se komunikace napojila na komunikaci R7 Slaný Praha. Tlak musí být především na dodržení návaznosti jednotlivých činností. Nejdříve musí být vybudována obslužná komunikace, což je však stavba finančně i časově velmi náročná (předpokládá se dobu 5 6 let) a teprve následně je možné začít uskutečňovat jednotlivé investiční záměry, které mohou být hotové v období 1 roku. Je třeba dodržet podmínku, že dříve než bude zajištěna obslužnost zóny nebudou prováděny žádné investice. Jde o zcela zásadní zásah do rozvoje regionu a celé oblasti a dotýká se všech obcí. K dalším aktuálním úkolům patří uskutečnění plánovaného setkání mikroregionů Středočeského kraje s přesahem vybraných mikroregionů mimo Středočeský kraj. Setkání se uskuteční na téma podíl mikroregionů na krajinné tvorbě, územní politice, životním prostředí, čerpání finančních zdrojů EU apod. Setkání by se mělo uskutečnit na podzim roku

26 Práce mikroregionu je aktivní a přesně cílená a podařilo se pro ni získat starosty všech obcí (valné hromady mikroregionu mají 100% účast), a proto je možné řešit záležitosti, jak aktuální tak ty, které jsou nadčasové a mohou zajistit regulovaný a trvale udržitelný rozvoj regionu. Pro shrnutí uvádíme soupis řešených oblastí Mikroregionu Údolí Lidického potoka: Ozelenění a rekultivace Údolí Lidického potoka, s možností likvidace černých skládek v předmětném území Řešení zásadních dopravních problémů, zejména v souvislosti s rozvojem průmyslové zóny Kladno - východ Výstavba cyklostezek. Rozvoj cestovního ruchu mikroregionu Rekonstrukce a výstavba chodníků v jednotlivých obcích Tématický zájezd mikroregionu na Moravu Konference členů mikroregionu DSO ÚLP a mikroregionů Středočeského kraje a vybraných mikroregionů z České republiky Mikroregion nemá vlastní samostatné webové stránky, prezentaci svých aktivit provádí prostřednictvím webových stránek jednotlivých obcí a regionálních médií. Více na /?more=14#msg14. Zapojení Buštěhradu do Mikroregionu Údolí Lidického potoka vytváří platformu pro řešení regionálních a nadregionálních aspektů, a proto musí být zohledněno i v tvorbě SPRM, který je vytvořen mj. jako pomůcka, která podporuje možnost čerpat finančních prostředků EU, a to nejen prostřednictvím města, ale i mikroregionu. Město si samo musí definovat vlastní postavení v rámci mikroregionu, a proto je nanejvýš nutné, aby bylo přesně definováno jeho zapojení do mikroregionu Památky a CR Z historie města Osídlení Buštěhradu a jeho okolí je díky nálezům neolitických sídlišť doloženo již v období druhé poloviny 6.tisíciletí před Kristem. V roce 1497 dekretem krále Vladislava II. Jagellonského byl Buštěhrad povýšen na město. Historicky cenné jsou zbytky původního hradu, tj. kamenná brána a kruhová bašta, které jsou patrné v městské zástavbě zvané Starý hrad. Touto částí města vede i Stezka historií Buštěhradu, která označuje historicky zajímavé budovy, např. kostel Povýšení sv. kříže, morový sloup a bývalý pivovar. Hrad byl během třicetileté války vypálen. Areál bývalého hradu leží v centru zámku a zámeckého parku, které jsou od července roku 2003 ve vlastnictví města. Jde o dosti rozsáhlý barokní zámek, na jehož úpravách se podíleli i významní barokní architekti. Přes jeho neblahý stav ho lze klasifikovat jako poměrně autenticky zachovalý a rozhodně pro svůj region neobyčejně významný. Zámek je spojený s řadou význačných jmen naší i světové historie pobývali zde francouzský král Karel X. i korunní princové Rudolf a Karel, geolog Joachim Barrande, spisovatel Francois René Vicomt de Chateaubriand a další. Zámek byl zachráněn na poslední chvíli před úplnou devastací. Nyní probíhá jeho postupná rekonstrukce. Buštěhrad se dosud neprofiluje jako turisticky přitažlivé místo. Ačkoli leží v blízkosti Lidic 26