Porucha Co to je Dělení Jak ji poznáme Co můžeme dělat Co nedělat! Vývojová dysfázie

Transkript

1 Porucha Co to je Dělení Jak ji poznáme Co můžeme dělat Co nedělat! Vývojová dysfázie specifický systémový narušený vývoj řeči, který se projevuje ztíženou schopností až neschopností naučit se verbálně komunikovat (vydává pouze zvuky), přestože podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené - inteligence je přiměřená (někdy nadměrná) a neurologické vyšetření nezjistí poškození CNS. Zasahuje všechny složky řeči výslovnost, gramatika projevu, nedostatečná slovní zásoba, porozumění řeči, (viz Jak ji poznáme) Motorická - obtíže v motorice mluvidel (brambor v puse) - více rozumí, méně mluví, někdy jen několik slov. Těžkopádná řeč - má představu, ale nemá potřebnou obratnost mluvidel. Často svým stavem trpí, protože rozumí, ale nedokáže se vyjádřit. Senzorická - receptivní porucha, problémy ve vnímání, rozumění, fonematickém sluchu, sluchové paměti, v chápání a rozumění slovům. Smíšená - nejčastější - příznaky ve všech jazykových rovinách: opožděný vývoj řeči, problémy s výslovností, přehazování, vynechávání slabik, problémy se slovní zásobou, vybavováním slov, porozumění, problémy s gramatikou - stavbou vět, tvaroslovím. Porucha hrubé i jemné motoriky, koordinace pohybů, grafomotoriky, neverbální komunikace, poruchy sluchové a zrakové percepce, poruchy koncentrace pozornosti, krátkodobé paměti, sluchové paměti, špatně si pamatují pořadí, nemohou si vybavit slovo, poruchy prostorové orientace, časové, pravo-levé, vnímání vlastního těla v prostoru, poruchy rytmického cítění, nerovnoměrný vývoj, nepoměr verbální a neverbální složky. Všímat si dětí, které mají větší potíže s řečí, i v dalších oblastech motorice, koordinaci, rovnováze, grafomotorice, v řeči kromě výslovnosti i např. nemožnost vybavit si slovo, neporozumění pokynům, gramatická nesprávnost vět, slov. Dítě se nenaučí mluvit, i když se s dítětem komunikuje a rodina se mu věnuje. Základní předpoklad je včasné odhalení poruchy. Zaměření na celkový rozvoj, ne jen řeč! Rozvíjení zrakového vnímání, sluchového, myšlení, pozornosti, paměti (básničky), představivosti, časoprostorové orientace, hrubé i jemné motoriky. Zkusíme, co dítě zvládne a tím začínáme, aby bylo úspěšné! Postupně přidáváme další úkoly. Špatné zacházení může vést ke koktavosti! Chce vyhovět, ale nemůže, tzn. malá zátěž, zaměření na obsah řeči, až druhotně formální stránku - tzn. výslovnost, když nemluví, začínáme s rozuměním a podporováním mluvního apetitu, babské metody povídat si s dítětem, komentovat, co děláme, pokud dítě něco řekne, my to rozšíříme do celé věty, pojmenovávání věcí okolo nás. Vycházíme z toho, co dítě umí v mluvení od zvuků ke slovům, jednoduchým větám, denním frázím, popisu obrázku, vyprávění.. Terapie je nutná! O dítě s vývojovou dysfázií by měl pečovat klinický logoped s minimálně 10 letou praxí posílá i na různá další vyšetření, aby se to odlišilo od dalších vad řeči. Zaměření na výslovnost, přepínání dítěte.

2 Porucha Co to je Dělení Jak ji poznáme Co můžeme dělat Co nedělat! Koktavost Zadrhávání, nedobrovolné nekontrolovateln é narušení plynulosti řeči, které člověk není schopen ovlivnit, koordinovat. Přináší velké komunikační problémy. Tonická - zvýšené napětí některých artikulačních svalů, tlak, napínání, prodlužování hlásky nejde ji vyslovit. Poruchy se mohou týkat i dýchání (špatné hospodaření s dechem) a je tak narušena plynulost mluvy. Klonická jednodušší forma - opakování některých slabik slov, nejčastěji prvních, při těžších formách koktavosti i uprostřed slov. Tonickoklonická - nejčastější. Spojují se v ní příznaky dvou předešlých forem. Prodlužování slabiky, hlásky s viditelným napětím, změny ve výšce a intenzitě hlasu, opakování začátku slov, hlasitost a výška hlasu vzrůstá nebo monotónní intonace (chybí melodie věty), kolísavé tempo, blokáda dechu, celkové potíže s udržováním dechového proudu, mluví i na vdechu, zamaskovávání problémů přidáváním vsuvek (že, že ano, prostě, hmm) nebo vyhýbání se určitým hláskám, pozorovatelné a zaznamenatelné napětí ve tváři, svalstva na krku a hrudi dítěte, třes, nekontrolovatelné pohyby rtů a jazyka. Někdy se objeví i mimovolní pohyby (souhyby, součiny), například mlaskání, pohyby rukou, shýbání. Někdy emoční projevy, jako je červenání, pocení. Časté sociální problémy bojí se komunikovat. Neobjevují se vždy všechny, ale je to upozornění, že dítě začíná reagovat na neplynulosti své řeči, tzn. už si je uvědomuje. Zadrhávání se objevuje v 1. slovech věty a v důležitých slovech. Největší nebezpečí vzniku koktavosti je ve věku 3-4 let sleduje se, jak dlouho se neplynulost vyskytuje pokud přetrvává déle než půl roku, bývá to začínající koktavost. Ohrožení koktavostí trvá zpravidla 6 měsíců. Vyvarujeme se spouštěčů, pokud je známe. Ve třídě vytváříme klidnou a bezpečnou atmosféru, pozitivní klima. Snažíme se hovořit v krátkých větách, pomalu a zřetelně, klidně. Někteří autoři doporučují taktně pomoci dítěti s doplněním věty, pokud se zasekne, obecně se doporučuje spíše nedokončovat jeho věty a dát mu dostatek času, naslouchat mu, projevit opravdový zájem o to, co říká. Důležité je také připravovat děti na neznámé situace. Dbáme na rozšiřování slovní zásoby, nejvhodnější je, pokud tato činnost je pro dítě co nejpřirozenější a především zábavná (knížky, básničky, pohádky, říkanky, vyprávěné příběhy). V průběhu dne se snažíme co nejvíce zařazovat různé říkanky, písničky, s kterými můžeme pracovat jak kolektivně, tak individuálně. Prostřednictvím zpěvu a recitace básniček zvyšujeme sebevědomí u dětí, protože při zpěvu se obtíže vyskytují jen minimálně. Zařazujeme dramatizaci, hravá dechová, artikulační, uvolňovací a hlasová cvičení. Při jídle konverzujeme místo sledování TV Velké dobrodružství Pepíka Střechy komiks Pavla Čecha - hlavní hrdina koktá. Vyhnout se nervozitě, spěchu, netrpělivosti, stresovým situacím - neměli bychom dítě opravovat, nutit ho aby opakovalo slovo, větu - vyhnout se kárání, výčitkám, trestům i posměchu. Někdy je na škodu i chvála (dneska jsi mluvil krásně). Nesmíme dítě za žádnou cenu přetěžovat, nutit ho do situací, které jsou mu nepříjemné (recitace na veřejnosti, strach z cizích lidí, z neznámých předmětů atd.). V začátcích si svoje obtíže dítě vůbec neuvědomuje, neměli bychom dopustit, aby si jich všiml.

3 Porucha Co to je Jak ji poznáme Co můžeme dělat Breptavost porucha tempa řeči typická nápadným zrychlováním mluvy, která se často stupňuje až k nesrozumitelnosti, protože člověk v rychlosti,,polyká slabiky a často i celá slova, takže věty ztrácejí smysl. Vzhledem k rychlému tempu řečového projevu má jedinec problém s artikulačními pohyby, a proto dochází ke špatné výslovnosti i artikulaci. Breptavost je nápadná v delších slovech a dlouhých větách a méně nápadná v kratších slovech a krátkých větách. Opakování a vynechávání slabik je opět závislé na rychlém tempu řeči. Dítě opakuje slabiky, aby se vyplnila mezera v mluveném projevu. Porušené dýchání při mluvené řeči je způsobeno častými a překotnými nádechy. Mnohdy může dojít až k narušení dechového rytmu. Hlasové poruchy jsou způsobeny nesprávnou koordinací dýchání a tvořením zvuku. Breptaví působí na své okolí jako zbrklé, impulzivní a roztržité nepořádné osoby, někdy i méně inteligentní (i když nejsou). Projev je nelogicky řazený, velmi špatně srozumitelný. Může se projevit narušení motoriky v chůzi, při níž jsou pohyby nekoordinované a nepřesné. Další příznaky se mohou objevit i v psané řeči. Často se stává, že je breptavost nápadnější více v písemném projevu než v mluvené řeči. Na rozdíl od koktavosti si breptavé dítě svůj problém neuvědomuje, a proto zde dítě taktně upozorňujeme na zrychlenou řeč. Musíme si také uvědomit, že tato porucha zahrnuje nejen postižení řeči. Jde o celkový motorický neklid. Proto je úprava řeči zdlouhavá a náročná, nejde jen o úpravu tempa řeči, ale též celkové zklidnění dítěte. Breptavé dítě se snažíme neustále vést k pomalému mluvnímu projevu. Zaměřujeme se na to, že dítěti musíme jít vzorem, jak z hlediska správného vyjadřování, vyslovování, tak melodie řeči. Vedeme dítě ke klidnému soustředění - na vše dost času, rozvíjíme sluchovou pozornost, rozlišování zvuků, provádíme artikulační cvičení - otvírat ústa, neodbývat výslovnost. Využíváme říkanky, kde se snažíme rozvíjet slovní rytmus. Neméně důležitá je i pomoc říkadel a písní s pohybem, kde se dítě učí spojit rytmus řeči s rytmickým pohybem, zařazujeme taneční prvky, zpěv. Na rozdíl od koktavého dítěte opravujeme a upozorňujeme na chyby. Několikanásobně větší výskyt u dětí s LMD. Rozvíjíme sluchovou pozornost. Používáme ozvěnové hry, artikulační cvičení.

4 Porucha Co to je Dělení Jak ji poznáme Co můžeme dělat Huhňavost Týká se zvuku řeči. Ta zní huhňavě, je nápadná a často také nesrozumitelná. Je to patologicky změněná nosovost výslovnost je změněna vlivem nesprávného poměru mezi rezonancí ústní a nosní dutiny při vyslovování. Otevřená zvuk jde nosem - nosovost patologicky zvýšená, patrohltanový uzávěr nestačí zabránit tomu, aby při řeči neunikal vzduch do dutiny nosní. Zavřená patologické snížení nosovosti, vzduch nemůže volně procházet přes nos pro překážku v nose nebo pro uzavřený patrohltanový uzávěr. Projevuje se jako rýma - m,n,ň,ng. Příčinou mohou být úzké nosní průduchy při deformacích obličeje, zkřivená či vybočená nosní přepážka, zduření nosní sliznice při chronické nebo akutní rýmě, alergicky zvětšená nosní mandle nádory, polypy, deformace získané úrazem. Porušená artikulace všech nebo většiny hlásek i, u p,t,k, sykavky větší spotřeba vzduchu, část uniká nosem, vyšší frekvence dýchání. Porušené hlavně nosovky m, n, ň, samohlásky u, o, samohlásky ztrácí zvučnost, řeč zní přidušeně, sykavky nápadně dobře. Dýchání nosem omezené buď smíšené s ústním, nebo jen ústy, při dlouhotrvajícím ústním dýchání (např. při velké nosní mandli) se nesprávně vyvíjí horní čelist - vyklenuje se dopředu, tvrdé patro je úzké, vysoké, vznikají i vady skusu, obličej úzký, typický výraz obličeje - dolní ret pootočený a zvětšený někdy popraskané koutky, jazyk tendence k vyplazování, spánek je povrchní, krátký, probouzí se, pomočuje, je nevyspalé, nepozorné ve škole, zhoršuje se často i prospěch. Protože povrchně a mělce dýchá, hrudník zůstává plochý a úzký, svalstvo ochablé, následkem je vadné držení těla. Prevence: Nácvik správného dýchání, foukací hry (s brčkem, peříčkem, papírovou kuličkou ) Po odstranění mandle je nutné fixovat nosní dýchání, provádět následující cvičení: vdech nosem výdech ústy, vdech ústy výdech nosem, vdech nosem výdech nosem čichání - vytváření retného uzávěru krátkodobý BPM, pak v klidu po určitou dobu, kterou postupně prodlužujeme - pak při pohybu. Cvičit nosní dýchání můžeme použít zrnko burizonu mezi rty, papírek,... semkne rty, třeba se dívá na televizi, pak se s papírkem projde nebo udělá pár cviků dýchá při tom nosem nemůže to být velká zátěž, jen aby si zvyklo na jiný způsob dýchání

5 Porucha Co to je Dělení Jak ji poznáme Co můžeme dělat Co nedělat! Mutismus Jde o ztrátu schopnosti mluvit, verbálně komunikovat, a to na neurotickém nebo psychickém podkladu. Nastává náhle jako neurotická reakce po traumatu, extrémní zátěži, opakování těžkých stresových situací, důsledek úzkostné výchovy, přehnaných požadavků, tělesné tresty. Roli hrají i vnitřní faktory psychická citlivost, úzkostnost, snížené sebevědomí. Totální mutismus úplná náhlá ztráta řeči i hlasu, onemocnění je generalizováno na všechny osoby, situace i prostředí, je jasná snaha o komunikaci gestikulace, psaní, nestydí se, nebojí, ale nemůže promluvit. Elektivní (volený, selektivní, výběrový) Řeč je zablokovaná jen v určitou situaci - vázaný buď na osobu nebo na prostředí. Musí se potvrdit, že nejde o vývojovou nemluvnost, že řeč už byla nastartována. Organické poškození mozku (neurologický nález je negativní), ztrátu sluchu; sledovat dobu nemluvení (minimálně 4 týdny), prokázat úroveň řeči před ním, ověřit si, že proběhlo adaptační období na nové zařízení. Porucha Co to je Jak ji poznáme LMD Poruchy jsou lehké v tom smyslu, že při nich není výrazněji postižena motorika či rozumové schopnosti, které nejsou nižší než podprůměrné. K základním příznakům patří hyperaktivita (nadměrná pohyblivost, divokost, problém vydržet v klidu), porucha pozornosti (dítě se nesoustředí, dělá chyby z nepozornosti) a impulzivita (dítě napřed jedná a pak teprve myslí ), které se vyskytují dlouhodobě a v míře, která je nepřiměřená věku dítěte. U každého dítěte se projevy vyskytují se v jiné míře, velmi záleží na momentální situaci a jak se dítě cítí. Vytvářet příznivou atmosféru, nestrašit děti školou a vylučovat stresové situace. Při práci s dětmi s touto narušenou komunikační schopností je důležité být vybaven trpělivostí a taktním přístupem, pedagog musí hledat cesty, snažit se o navázání dobrého kontaktu! Vztah se dobře navazuje přes rodiče, v domácím prostředí dítěte. Pokud dítě vůbec na otázky neodpovídá, odpoví si na ně učitelka sama. Využívat i jiné formy komunikace. Dát najevo svou radost, ať už úsměvem, pohlazením, když se zapojuje do činností. Zadávat úkoly, při kterých nemusí mluvit, ale posiluje se sociální interakce. Doporučují se skupinové pohybové hry, při kterých se vystupňují emoce (dítě pak třeba zavýskne radostí). Dítě se snažíme jednoduchými větami vyzývat k činnostem (pojď, ukaž, podej). Neverbální komunikaci posilovat přitakání, úsměv. Využívat kolektivní formy odpovědi - otázky k celé skupině. Kolektivní hry radost, hlasové projevy. Mluvit s dítětem přes překážku, aby dítě nemělo přímý kontakt s osobou (hádání zvuků za závěsem, přes telefon, šeptem ) Nesnažit se násilnými prostředky mluvení nějak vynucovat! Nenutit do činností! U dětí s LMD se vyskytuje tzv. specifický logopedický nález = artikulační neobratnost (verbální dyspraxie) samostatnou hlásku artikuluje správně, ale v řečovém projevu zastřeně, popř. je vynechá (nestíhá je vytvářet v daném pořadí), nezvládá víceslabičná slova, výslovnost je těžkopádná, nápadně neobratná, špatná koordinace složitějších artikulačních pohybů. Specifické asimilace sykavek (s/š, z/ž) nebo tvrdých a měkkých slabik (deda, konýk párové hlásky ve slově vyslovuje správně, pokud jsou samostatně, pokud jsou společně v jednom slově obě párové hlásky, dochází k asimilaci šiška vysloví siska ). Narušený jazykový cit a fonematický sluch.

6 Porucha Co to je Dělení Jak ji poznáme Co můžeme dělat Patlavost Vadná výslovnost hlásek, porucha artikulace, kdy je narušena výslovnost jedné hlásky nebo skupiny hlásek rodného jazyka, ostatní hlásky jsou vyslovovány správně podle příslušných jazykových norem. Do 5 let fyziologická, do 7 prodloužená fyziologická dyslálie. Lehká - malé množství postižených hlásek Středně těžká - obvykle už narušeny hlásky z více artikulačních oblastí polymorfní. Těžká - mnohočetná, narušena většina. Není narušena srozumitelnost Větší počet hlásek, srozumitelnost mírně narušena. Řeč výrazně nesrozumitelná, jsou-li nahrazovány hláskou T. Hlásková mogilálie Vynechává nebo používá místo ní neurčitý zvuk. paralálie ismus Slabiková a slovní - jednotlivě hlásku zvládá, ale ve slabikách a slovech ne Zaměňuje ji za jinou. Hláska je tvořena na jiném místě, patologicky (snaží se o hlásku, ale říká ji jinak, než má) v tomto případě se má dítě poslat k logopedovi do nejdříve, aby si chybnou výslovnost nezafixovalo. Cvičení motoriky mluvidel (správný sed) - Rty a okolí: úsměv špulit, nafukování tváří (střídavě do levé a pravé) - Čelist: otevírání úst, žvýkání - Masáže: krátké rychlé doteky prsty, pleskání rychlé poklepy, krátké rychlé vibrace, míčkování Pohyblivost jazyka: vypláznout jazyk; špička placka, pohyby jazykem ven- zpět, ze strany na stranu, dát jazyk mezi zuby a ret nahoru, dolů, krouživý pohyb jazyka na zubech, i zezadu, vpravo, vlevo, lízat zmrzlinu, lízátko, jazyk se rozhlíží, nakreslí kroužek DTN, L, R,Ř: při otevřených ústech zkusit ostří řezáků horních i dolních, olíznout si horní i dolní ret, pohyby jazyka od horního rtu k dolnímu (nestahovat dolní ret), kruhovité plynulé olizování rtů - nejprve dolní půlkruh, horní zatočit do zatáčky pak celý okruh, cvrnkat o horní ret, poťukávat za horními zuby Další příprava na L: otevřít ústa jako na jablko, otevřít ústa + pohyb jazykem odzadu dopředu po patře (natírání stropu - ne mezi zuby nebo ven z pusy!), pohladit špičkou jazyka kořeny horních řezáků s otevřenými ústy, pohyby jazyka nahoru dolů (otevřená ústa, nehýbat čelistí), špička jazyka se opře o horní alveoly a klesne k dolním R, Ř: předchozí zvedání jazyka poťukávání na horní alveoly, pohyblivost jazyka, rozkmitání rtů (motor), rozkmitání rtů a jazyka (koník frká), foukání přes jazyk mezi rty dlouze, přerušovaně Při tzv. substituční metodě z náhradní hlásky tdnka pozor na výslovnost D jazyk musí být nahoře ĎŤŇ zamknout špičku jazyka za dolní řezáky, hřbet tvoří kopec, mlaskání kopcem, zvedání hřbetu jazyka, vytvořit z jazyka v ústech mističku, mističku zvednout a klepat s ní o patro, tisknutí celého jazyka k tvrdému patru ČŠŽ všechny jako k ĎŤŇ, rty sešpulit na O, mezera mezi zuby (2mm a víc) K,G posílení patrohltanového uzávěru - kloktání naprázdno, jazyk rovně ven a zatáhnout dozadu (auto ven z garáže a couvá zpět až dozadu), pití brčkem, Csz špička k dolním řezákům, mírné vysunování špičky jazyka ven a zpět, dechová cvičení, H vyplazování a vtahování jazyka při vtažení se nesmí zvedat, teplý výdech do dlaně, CH prasátko, dechová cvičení sykavky csz studený dech (i F), čšž teplý, F dostatečný dechový proud, tzv. studený výdechový proud - na prst (oproti H)

7 Přípravná cvičení: Po nich by dítě mělo mít takovou zručnost řečových orgánů, která umožní artikulaci hlásky a takovou schopnost fonematické diferenciace, kterou rozpozná rozdíly mezi správnou a nesprávnou hláskou. Zásady logopedické péče: krátkodobé cvičení (nepřetěžovat a neodradit), využití více smyslů (tzv. multisenzoriální přístup) zvláště sluchová kontrola, zrak, hmat, pohyb, minimální akce raději cvičíme tiše, nevyvíjíme příliš velkou artikulační sílu, užívání pomocných hlásek, zásada vývojovosti (od nejjednodušších), individuální přístup, zásada jedné hlásky, vyhýbat se nesnadným a neznámým slovům, mechanické pomůcky jen nezbytně. Prevence dyslalie v MŠ: Povídáme si hodně s dítětem. Říkáme si říkadla a básničky, zpíváme písničky, rytmizujeme je, spojujeme s pohybem. Nezapomínáme na oční kontakt a vlastní výraznou mluvu. Buďme dobrým vzorem. Rozvíjíme fonematický sluch (také nazýván fonologickým nebo fonémickým uvědoměním). To se všemi dětmi i v rámci přípravy na čtení a psaní. Zařazujeme přirozeně do programu artikulační cvičení. Snahu dítěte o správnou výslovnost a každý úspěch oceníme, neúspěchy spíše přehlížíme. Neupozorňujeme na nesprávnou výslovnost a ve třídě vytváříme takové vztahy, které vyloučí posměch pro podobné handicapy. Pokud nám dítě něco říká a vysloví hlásku nesprávně, přirozeně navážeme na jeho hovor a zopakujeme se správnou výslovností. Z důvodu nezdůrazňování problému a předcházení obavám z mluvení jsou v předškolním věku nevhodné jazykolamy. Všímáme si úrovně výslovnosti dítěte - snažíme se zachytit, které hlásky říká správně a které mu zatím nejdou. Někdy ji nezvládne třeba po souhlásce nebo na začátku či na konci slova. Někdy ji vyslovuje správně ve všech slovech, když se soustředí, ale hláska není zatím zautomatizována v běžné řeči. V těchto případech je citlivé upozornění a opakování slova či věty na místě. Pozor ale, abychom ho od mluvení neodradili! Když má dítě problém s hláskami, které by už mělo zvládat, ověříme si také, zda dobře slyší a zda nesprávná výslovnost není výsledkem vady mluvidel. Má v pořádku zuby? Co pohyblivost jazyka? Důležité pro výslovnost hlásek DTN, L, R, Ř je, aby jazyk mohlo dítě otočit nahoru. Provádíme cvičení motoriky mluvidel. Sledujeme, zda jeho výslovnost nepoškozuje dýchání ústy. Cvičíme plynulý delší dech. Někdy je těžké rozlišit, je-li výslovnost v normě, či už je vhodné zahájit logopedickou péči. Každý případ je nutné posoudit individuálně, přesto se pokusíme o výčet nejobvyklejších situací, které vyžadují dalšího odborníka. Doporučíme návštěvu logopeda, pokud se setkáme s některým z následujících jevů, např.: a) dítě nevyslovuje správně DTN a L, (popř. další hlásky) a nemůže hrot jazyka otočit nahoru ani uvnitř pootevřené pusy b) má nesprávnou výslovnost a při snaze otočit vypláznutý jazyk směrem k nosu se mu tvoří na špičce jazyka místo špičky srdíčko, podjazyková uzdička je krátká a nedovolí jazyku se víc protáhnout. c) výslovnost některé hlásky je patologická tzn. dítě ji nevynechává ani nenahrazuje jinou, ale říká ji nesprávně. Např. při DTN nebo CSZ dává jazyk mezi zuby nebo vyslovuje zadopatrové R ( ráčkuje ) - platí i pro tří až čtyřleté děti, aby se tato výslovnost dále neupevňovala d) tříleté dítě vyslovuje místo K - T, čtyřleté dítě má velmi špatnou výslovnost, popř. řeč je pro velmi špatnou výslovnost nesrozumitelná, e) dítě, které nemluvilo ani doma, se v mateřské škole nerozmluvilo ani po uplynutí cca 3 měsíců (tento bod se netýká jen výslovnosti a logoped musí posoudit, o jaký problém se u dítěte jedná. Při komunikaci s rodiči jednáme taktně a citlivě, z naší strany musí být zřetelná snaha pomoci dítěti, ne snaha upozornit na jeho nedostatky.

8 Struktura logopedického vyšetření: 1. navázání kontaktu 2.anamnéza 3.vyšetření sluchu orientační vyš. funkce + vyš. FS 4.vyšetření porozumění řeči 5. vyšetření mluvní produkce 6.motoriky 7.laterality 8.zkoumání sociokulturního prostředí Sluchová analýza schopnost vyčlenit určitý zvuk z celkového zvukového vjemu, schopnost hláskovat slova a určit sluchem pozici hlásky Artikulační neobratnost = verbální dyspraxie dítě umí správně tvořit jednotlivé hlásky i celá jednoduchá slova, ale selhává při realizaci složených a víceslabičných slov, artikulace je namáhavá, těžkopádná, nápadně neobratná, neschopnost složitější koordinace koartikulačních pohybů Fonematický sluch schopnost sluchem rozlišit jednotlivé hlásky, schopnost rozeznávat jednotlivé fonémy ve slovních útvarech Depistáž cílené vyhledávání Specifický logopedický nález artikulační neobratnost, specifické asimilace sykavek, tvrdých a měkkých slabik, narušený j azylový cit, prokazatelný vztah k obtížím ve sluchovém rozlišování hlásek, ve sluchové analýze a syntéze, úzký vztah k dyslexii, dysgrafii a dysortografii