Exekuční řízení podle zákona č. 120/2001 Sb.

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Právo a veřejná správa Exekuční řízení podle zákona č. 120/2001 Sb. Bakalářská práce Autor: Kristina Košťálová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Hájek Praha červen 2012

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou, práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. podpis autora V Krupce dne 29. června 2012 Kristina Košťálová

3 Poděkování Děkuji panu Mgr. Tomáši Hájkovi za profesionální a metodické vedení při zpracování bakalářské práce, děkuji za jeho trpělivost a ochotu.

4 Anotace Bakalářská práce je zaměřena na problematiku provádění soudních exekucí podle Exekučního řádu zákona č. 120/2001 Sb. (dále jen EŘ). Objasňuje význam EŘ, předkládá orientaci v problematice celého exekučního řízení a částečné spojitosti s Občanským soudním řádem zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen OSŘ). Pozornost je věnovaná i osobě samotného exekutora. Druhá část je věnována charakteristice exekučních titulů a jejich popisu. Ty jsou hlavním předpokladem pro nařízení exekučního řízení. Vyzdvihnuty jsou i formální stránky těchto titulů. Pro představu jsou zapracovány i vzory různých exekučních titulů. Klíčová slova exekuce, exekutor, exekuční titul, povinný, oprávněný Annotation Bachelor thesis deals with the implementation of judicial executions under the Execution Code No. 120/2001 Coll. It explains the significance of Execution Code, gives the orientation in problem of the whole execution proceeding and partial clarification of conjunction with the Civil Procedure Code No. 99/1963 Coll. Attention is paid to the executor and the person himself. The second part is devoted to characteristics of executory titles and their clarifications. These are the main assumptions for the enforcement proceedings. Elevating are the formal sides of these titles. For illustration are incorporated the patterns of different executory titles. Keywords execution, executor, Enforcement (exekutorytitle), debtor, authorised..

5 Obsah 1 Úvod Současná právní úprava Exekutor jmenování, odvolání, zaměstnanci Exekuční řízení Doručování písemností Účastníci řízení Nařízení exekuce Způsoby provedení exekuce Peněţitá plnění Exekuce na nepeněţitá plnění Princip obrany a ochrany povinného při exekučním řízení Odklad exekuce Odvolání proti usnesení o nařízení exekuce Zastavení exekuce Exekuční titul Vybrané příklady exekučních titulů Notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti Exekutorský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti Rozhodčí nález Platební rozkaz a směnečný platební rozkaz Rozsudek Platební výměry na poplatky, blokové pokuty Závěr Seznam pouţité literatury Seznam pouţitých zkratek Seznam příloh... 54

6 1 Úvod Exekuce jsou stále častěji diskutovaným tématem. Důvodem, stoupajících případů exekucí je neustále se zvyšující počet obyvatel, kteří nedokáţou dostát svým závazkům. Příčina je zcela jednoduchá. Ţivotní úroveň v ČR od roku 1993 do roku 2010 podle současných dostupných statistik neustále stoupá. Úvěry vzrostly z cca 93 mld. Kč na cca mld. 1, 2 Ve vzrůstajícím počtu úvěrů je moţné vidět příčinu stoupajícího mnoţství exekucí. Někteří lidé totiţ nejsou schopni správně odhadnout své moţnosti. Pokud jim se zvyšuje měsíční příjem, cítí jakousi sílu dosáhnout všeho, po čem touţili a v tu chvíli přestávají reálně uvaţovat, počítat. Příčinou je absence tzv. finanční gramotnosti. Ta je v posledních letech v zorném poli státu, potaţmo ministerstva školství i dalších institucí, které se snaţí neznalost ve finančních záleţitostech napravit. Ovšem důsledky nelze ihned zvrátit. Právě díky této neznalosti, lidé velmi často podléhají růţovému okolí a dostávají se do dluhové spirály. Vzhledem k zvýšenému počtu exekučních řízení sehrává důleţitou úlohu i zavedení zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (EŘ) a o změně dalších zákonů, který nabyl účinnosti v plném rozsahu dnem 1. září Je velmi přínosný, neboť zefektivnil vymáhání práva exekuční cestou. Delegoval část pravomoci soudu (ta, která je uplatňována po vydání soudního rozhodnutí i rozhodnutí dalších orgánů pro oblast výkonu rozhodnutí a exekučního řízení) na nestranného a nezávislého exekutora. V České republice v loňském roce, tedy v roce 2011 nařídily soudy 936 tisíc zákroků, kdy proti dluţníkům museli zasáhnout exekutoři, coţ je přibliţně o 234 tisíc víc neţ v předchozím roce. 3 Rovněţ je varující i stoupající počet soudních rozhodnutí. Z toho je zřejmé, ţe se do finančních potíţí dostává mnohem větší mnoţství občanů. Jelikoţ lidé stále více neplatí, stávají se výkony rozhodnutí a exekuce jakýmsi trendem. 4 Mezi veřejností je mnoho nejasností právě o soudních exekucích. Málokdo ví, jakým procesem musí celý případ projít, neţ se dostane k samotnému exekutorovi. Není ani přílišné povědomí o tom, jak je moţné vyuţívat sluţeb advokátů v celém exekučním řízení. 1 MPSV ČR 2 Motiv8 Práce - Lidé Souvislosti, Počet nařízených exekucí loni stoupl o na Finanční noviny JOHÁNEK, T. Za růstem počtu exekucí stojí nezodpovědnost dlužníků

7 Cílem této bakalářské práce je v jakémsi celku nastínit současnou právní úpravu civilněprávní exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb. (Exekuční řád) a vysvětlit, kdy je moţno nařídit a vést exekuční řízení. Ačkoliv způsoby provedení exekuce nejsou přímo náplní bakalářské práce, je jejich zpracování vhodné z důvodu komplexnosti celé práce. Hlavní částí bude vypracování vybraných exekučních titulů, včetně jejich základních náleţitostí a významu. 7

8 2 Současná právní úprava Vývoj exekučního řízení lze nalézt jiţ v právu římském. Od té doby vykonalo velký kus cesty k té podobě, v jaké ho známe dneska. Přesto byl dlouho stav při vymáhání práva, při soudním nuceném výkonu rozhodnutí nepříliš uspokojivý. To vedlo k tomu, ţe v roce 2001 byl schválen zákon č. 120/2001 Sb. tzv. Exekuční řád (dále jen EŘ). 5 Část exekučního řízení dle EŘ je zaloţena na vztahu subsidiarity k OSŘ. To znamená, ţe OSŘ se pouţije tam, kde EŘ nemá ţádná zvláštní ustanovení. Vyţaduje to i nutnost vykládání shodných procesních termínů ve shodě s výkladem, který je pouţitý ve výkonu rozhodnutí v případě, ţe zvláštní povaha exekučního řízení takový výklad nevylučuje. Z tohoto důvodu je třeba pečlivě vnímat odlišnosti exekučního řízení (při postupování podle EŘ) od řízení o výkonu rozhodnutí (při postupování podle OSŘ). V hlavě I. EŘ základní ustanovení, jsou vymezeny dva základní pojmy, které jsou dále v zákoně uváděny. Pojmy jsou: exekutor a exekuční činnost. 2.1 Exekutor jmenování, odvolání, zaměstnanci Soudní exekutor je fyzická osoba s dokončeným vysokoškolským vzděláním, nejméně magisterského stupně v oboru práva, bezúhonný a způsobilý k prvním úkonům, který je jmenován Ministrem spravedlnosti do úřadu, jehoţ předmětem činnosti je nucené vykonávání exekučních titulů, které přikazují něco konat, dát, něčeho se zdrţet nebo něco strpět. V kaţdém obvodu okresního soudu má být minimálně jeden exekuční úřad, ale v současné praxi to tak není. Exekutor má právo vykonávat svou činnost na celém území ČR. Ministru spravedlnosti také přísluší právo exekutora odvolat, například na návrh Exekutorské komory (dále jen komory), na ţádost exekutora, jestliţe byl exekutor pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností. Na základě kárného opatření odvolání z exekutorského úřadu, jestliţe exekutor nedoloţí Komoře stejnopis nebo ověřenou kopii smlouvy o pojištění své odpovědnosti za škodu do 30 dnů po svém jmenování exekutorem nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za škodu a exekutor jej do 30 dnů neobnoví. A také tehdy pokud si exekutor do 3 měsíců po sloţení 5 zákon č. 120/2001 Sb., Exekuční řád, dále jen EŘ 8

9 slibu bez váţných důvodů neotevře kancelář v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován. 6 Exekutor můţe zaměstnávat zaměstnance. Na základě písemného zmocnění uděleného exekutorem mohou jeho zaměstnanci vykonávat jednotlivé úkony exekuční činnosti a další činnosti za podmínek a v rozsahu stanoveným v EŘ. 7 Zejména se jedná např. o vykonavatele, které uţívá např. k mobiliární exekuci a exekutorského koncipienta. Činnost exekutora spočívá v tom, ţe vykonává exekuční tituly, mezi které řadíme pravomocný rozsudek soudu, rozhodčí nález, notářský zápis, exekutorský zápis, vykonatelné rozhodnutí správního orgánu. Nejrozšířenější činností je výkon takových titulů, které ukládají něco uhradit. Exekutor vykonává nepeněţité plnění. Funkce exekutora musí být vykonávána v první řadě nezávisle. Nezávislost exekutora spočívá v tom, ţe je vázán jenom právním řádem, konkrétně ústavou, zákony a závaznými předpisy či rozhodnutím soudů. Dále je nutné splnění podmínky bezúhonnosti a způsobilosti k právním úkonům. Zajištění kvalifikovaného výkonu exekuční činnosti garantuje u uchazeče vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno na právnické fakultě vysoké školy ČR. Dále musí být tříletá praxe u soudního exekutora a především úspěšné sloţení exekutorské zkoušky. Při jeho činnosti je nutná i nestrannost. Pojem jako takový není přímo zákonem ustanoven, ale vyplývá z 28 EŘ. V něm je stanoveno, ţe úkony exekutora jsou úkony soudu. K tomu slouţí i určitá omezení v jiné výdělečné činnosti, tak aby bylo zabráněno střetu zájmů. Exekutor má povinnost provádět exekuce v takovém pořadí, v jakém mu byla doručena usnesení o nařízení exekuce (den a čas doručení). Tímto je zamezeno tomu, aby některé pohledávky nebyly z osobních důvodů exekutorem upřednostňovány. Výjimku tvoří přednostní pohledávky, které legální jsou a mají vţdy lepší pořadí při uspokojování. Je moţné, ţe i přes dodrţení této zásady, nemusí být dříve zahájené exekuce skončené před exekucemi zahájenými později. Mezi přednostní pohledávky řadíme: pohledávky za neuhrazené dluţné a běţné výţivné, pohledávky za náhrady škody, které byly způsobeny ublíţením na zdraví, 6 15 odst. 2 EŘ 7 5 EŘ. č. 120/2001 Sb. 9

10 pohledávky za náhradu škody způsobenou úmyslnými trestnými činy, dluhy za nezaplacené daně a související poplatky, dluhy a pohledávky za přeplatky na sociálních dávkách z nemocenského pojištění, z důchodového pojištění nebo z úrazového pojištění, pohledávky na pojistném pro sociální zabezpečí nebo neuhrazení příspěvky na státní politiku zaměstnanosti, neuhrazené platby na zdravotní pojištění a na úrazové pojištění, pohledávky za neuhrazené příspěvky na výţivu dítěte, anebo příspěvků na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče, pohledávky za přeplatky v rámci podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci, pohledávky za přeplatky na sociální dávky. Pohledávky náhrady mzdy, platu poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů nebo (od ) v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. 8 Nezávislosti je dosaţeno tím, ţe exekutor je do své funkce jmenován ministrem spravedlnosti a stává se tedy státem zplnomocněnou osobou, která vykonává nucenou exekuci. Pouţívá statusu veřejného činitele, tedy pouze při výkonu exekutorské činnosti, sepisování exekutorských zápisů a činnostech vykonávaných z pověření soudu. Taktéţ pokud se podílí na plnění úkolů společnosti a státu a přitom pouţívá svěřené pravomoci. 9 Na druhé straně má zvýšenou trestní odpovědnost, tzn., můţe se dopustit v souvislosti se svojí vykonávanou činností trestných činů, kterých se jiní dopustit nemohou. 10 Soudní exekutor, jak je jiţ uvedeno v začátku kapitoly, můţe zaměstnávat zaměstnance, kteří vykonávají všechny úkony jeho jménem. Zaměstnanci mohou být zejména: exekutorský koncipient, exekutorský kandidát, vykonavatel a další zaměstnanci OSŘ 9 4 EŘ 10 KUCHTA, J. Jsou soudní exekutor a jeho zaměstnanci úředními osobami ve smyslu 12 nového trestního zákoníku.,

11 Exekutorský koncipient Exekutorský koncipient musí být občanem ČR, mít způsobilost k právním úkonům a být bezúhonný. Před nástupem na pracovní pozici exekutorského koncipienta musí získat vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy ČR. Exekutor ho můţe zmocnit k vykonání některých úkonů exekučního řízení, nikoliv však vydání exekučního příkazu. 11 Exekutorský kandidát Další v řadě zaměstnanců exekutora je exekutorský kandidát. Z řad koncipientů je do seznamu kandidátů Exekutorské Komory zapsán ten, kdo ke dni zápisu je v seznamu koncipientů. Kandidátem se stává koncipient, který vykonal alespoň tříletou praxi a sloţil exekutorskou zkoušku. Exekutorský vykonavatel Soudní exekutor můţe zaměstnávat i exekutorského vykonavatele, který musí mít právní způsobilost, být bezúhonný a mít úplné středoškolské vzdělání. V pracovním poměru u exekutora musí být nejméně rok. Dále musí vykonavatel sloţit kvalifikační zkoušku vykonavatele soudního exekutora, a to za podmínek stanovených Zkušebním řádem. Její rozsah určí Exekutorská Komora ve svém Stavovském předpisu. 12 Odvolání exekutora Kárné řízení je vedeno před specializovaným kárným senátem Nejvyššího správního soudu na základě kárné ţaloby, kterou můţe podat ministr spravedlnosti, předseda revizní nebo kontrolní komise Exekutorské komory, případně předseda krajského nebo okresního soudu, v jehoţ obvodu soudní exekutor působí, nebo který soudního exekutora pověřil prováděním exekuce. V případě uznání viny, můţe být uloţeno některé z těchto kárných opatření: ústní napomenutí, písemné napomenutí, peněţitá pokuta aţ do výše stonásobku minimální mzdy, odvolání z exekutorského úřadu. 13 Kárné opatření můţe být uděleno například při: odst. 1 EŘ odst. 3 EŘ EŘ 11

12 porušení právních nebo stavovských povinností soudního exekutora, narušení důstojnosti exekutorského povolání. Ode dne odvolání nemůţe exekutor vykonávat svůj úřad, protoţe jeho odvolání má za následek zánik funkce exekutora, tzn., nemůţe jiţ ţádné exekuce provádět Exekuční řízení V našem právním systému není civilně právní exekuce jediným druhem exekučního řízení. Existuje exekuce v trestněprávních záleţitostech podle zákona č. 141/1961 Sb. a také správní podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu a v neposlední řadě i exekuce daňová, podle 73 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Soudní exekuce má daleko nejširší záběr působení. Exekuční řízení není moţné zahájit bez návrhu oprávněného. Řízení je zahájeno dnem, kdy exekutorovi dojde návrh na nařízení exekuce. Pokud soud objeví nesrovnalosti, vrátí ţádost o nařízení exekuce oprávněnému k doplnění nebo jej odloţí či zamítne. Pokud má návrh veškeré náleţitosti a jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady, 15 soud usnesením nařídí exekuci. Soudní exekutor vydá příkaz provedení exekuce jedním ze zákonných způsobů, 16 proti kterému není přípustný opravný prostředek (ten je moţný pouze proti usnesení o nařízení exekuce). 2.3 Doručování písemností Při doručování písemností je postupováno podle ustanovení písm. l OSŘ. Písemnosti jsou tedy v obvyklých případech doručovány provozovateli poštovních sluţeb, ale i soudním doručovatelem, orgány justiční stráţe nebo soudními exekutory. 17 Soudní exekutor doručuje usnesení oprávněnému a pověřenému do vlastních rukou, na adresu trvalého bydliště, případně na doručovací adresy evidované v Centrální evidenci obyvatel. Dluţníkovi se doručí společně i s návrhem na nařízení exekuce podle 46 odst HLAVSA, Petr. Exekuční řád a zákon č. 119/2001 Sb., s poznámkami a prováděcími předpisy, 3. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, odst. 3, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 16 Exekučním příkazem se rozumí příkaz k samotnému provedení exekuce, některým ze způsobů uvedených v 47 EŘ. náleţitosti exekučního příkazu 48 EŘ OSŘ 12

13 EŘ a 44 odst. 5 OSŘ a dále výzva k dobrovolnému splnění své povinnosti. Tato výzva nemá přesněji konkretizované náleţitosti, proto v ní exekutor kromě vyčíslení celkové pohledávky poučí povinného o důsledcích splnění, resp. nesplnění dané povinnosti. V případě, ţe dluţník není zastiţen na místě trvalého bydliště, je mu ponechána písemná výzva k vyzvednutí. Pokud si dluţník usnesení o nařízení exekuce nevyzvedne, desátým dnem se povaţuje za doručené. V případě, ţe fyzická osoba povinná nemá (nikde neuvedla) doručovací adresu, nelze tak písemnost doručit, uplatní se tedy tzv. fikce doručení a usnesení se vyvěsí v plném znění na dobu 30 dní na úřední desce soudu. Desátým dnem po vyvěšení, je usnesení o nařízení exekuce povaţováno za doručené. Dluţníkovi je tak písemnost doručena, i kdyţ se o tom vůbec nedozvěděl. V některých specifických případech je doručovatelem vězeňská sluţba, vojenská správa, ministerstvo vnitra či ministerstvo spravedlnosti. Doručení prostřednictvím datové sítě V současné právní úpravě se za doručení do vlastních rukou povaţuje i doručení písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě. Při doručování na elektronickou adresu, která je zaevidovaná podle zvláštního předpisu. 18 Písemnost se doručuje okamţikem, kdy se adresát přihlásí do své datové schránky. Pokud se oprávněná osoba nepřihlásí do 10 dnů, povaţuje se písemnost za doručenou. 2.4 Účastníci řízení Účastníky exekučního řízení jsou dluţník (povinný) a věřitel (oprávněný). Kromě účastníků exekuce ještě vystupují v určitých fázích řízení osoby zúčastněné. Těmito osobami jsou pak např. znalci při oceňování věcí nebo tlumočníci. Oprávněným účastníkem je věřitel, jehoţ pohledávka je přiznána vykonatelným exekučním titulem (viz kapitola 3 Exekuční titul). Dluţník, který je podle vykonatelného exekučního titulu povinen poskytnout věřiteli plnění (peněţité i nepeněţité), se nazývá povinným. Je to osoba, které je exekučním titulem uloţena vykonatelná povinnost, a směřuje proti ní návrh na nařízení exekuce. Rovněţ je to osoba, na kterou byl převeden předmět zástavy v případě exekuce prodejem zástavy. Majitel věci, v případě neúčinného právního úkonu ( 42 Obč. z.). 18 Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů. 13

14 Účastníkem se stává i manţel povinného, okamţikem kdy jsou postiţeny majetky nebo hodnoty ve společném jmění manţelů. 19 I přesto, ţe zákon zavazuje manţele k solidárnímu plnění závazků, není moţné na podkladě exekučního titulu, kde je označen jen jeden z nich, nařídit, případně provést výkon rozhodnutí proti druhému. 2.5 Nařízení exekuce Návrh podává oprávněný soudnímu exekutorovi, kterého si zvolí. 20 Můţe ho vyhotovit sám nebo si ho nechat zpracovat právním zástupcem nebo i samotným exekutorem. Spolu s návrhem musí mít oprávněný vykonatelný exekuční titul (doloţka vykonatelnosti). Exekutor předloţí soudu návrh na nařízení exekuce, spolu s exekučním titulem do 15 dnů ode dne doručení návrhu na exekuci. Exekuční titul nemusí být součástí návrhu pouze tehdy, je-li exekuční soud totoţný se soudem, který ve věci rozhodoval v nalézacím řízení. Exekutor tímto poţádá zároveň o pověření k provedení exekuce, a to prostřednictvím elektronického formuláře. Jestliţe však návrh neobsahuje všechny stanovené náleţitosti, případně je nesrozumitelný či neurčitý, musí ho oprávněný opravit. Exekutor nebo soudní vykonavatel oprávněného vyzvou. Lhůta k předloţení návrhu soudu běţí aţ po obdrţení správného, doplněného návrhu. Při splnění všech podmínek stanovených zákonem, nařídí soud exekuci, a to do 15 dnů od předloţení návrhu. Soud dále pověří navrţeného exekutora k provedení exekuce. Pokud však nejsou splněny stanovené předpoklady k nařízení exekuce, návrh zamítne, nebo se zastaví řízení o nařízení exekuce. 21 Usnesení o nařízení exekuce se doručí všem účastníkům a dalším zúčastněným osobám, tzn.: oprávněnému, povinnému, dalším orgánům, které se řízení nějakým způsobem zúčastní, to je závislé na způsobu, kterým je exekuce prováděna - evidence zástavních práv k movitým věcem, - evidence majitelů a drţitelů motorových vozidel, 19 Společné jmění manţelů (SJM) vzniká uzavřením manţelství. Jde vlastně o specifickou formu spoluvlastnictví, která můţe vzniknout jen mezi manţely, a která má vlastní úpravu odlišnou od obecného spoluvlastnictví EŘ 21 HLAVSA, P. Exekuční řád a zákon č. 119/2001 Sb., s poznámkami a prováděcími předpisy, 3. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha,

15 - centrální evidence exekucí, - orgány evidence právnických osob (dále jen PO), - Středisko cenných papírů, - střední evidence hospodářských zvířat a zvěře farmářského chovu. Usnesení o nařízení exekuce musí obsahovat tyto náležitosti: název a sídlo soudu, který pověřuje exekutora provedením exekuce, jméno exekutora, který je pověřen provedením exekuce, exekuční titul a název, sídlo orgánu, který ho vydal, jména, adresy, datum narození oprávněného a povinného, povinnosti, která má být exekucí vymoţena, včetně povinnosti k úhradě nákladů exekuce, podpis soudce, datum rozhodnutí a poučení o odvolání, o jeho náleţitostech a o tom, ţe nebudou-li v něm uvedeny skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce, soud odvolání odmítne ( 44 odst. 6 EŘ). Soud zašle usnesení exekutorovi a ten jej rozesílá. Jsou stanovena i pravidla pro pořadí doručení. Povinný i oprávněný obdrţí usnesení o nařízení exekuce do vlastních rukou. Povinný nesmí obdrţet usnesení o nařízení exekuce dříve neţ oprávněný. Po obdrţení usnesení o nařízení exekuce povinný nesmí nakládat se svým majetkem (institut generálního inhibitoria). Příkaz upřesňuje konkrétní způsob exekuce, která byla nařízena usnesením soudu. Zahrnují se do toho i nemovitosti, věci movité, společné jmění manţelů. Výjimku tvoří vše, co slouţí k uspokojování základních ţivotních potřeb, spravování majetku, běţné obchodní činnosti. 22 Právní úkony, které jsou provedené po obdrţení usnesení o nařízení exekuce, jsou neplatné. 2.6 Způsoby provedení exekuce dle EŘ Exekuci, lze provést všemi zákonem stanovenými způsoby, pokud nestačí k uspokojení oprávněného jeden z nich. Lze k nim přistupovat současně nebo postupně. Exekutor můţe provést tyto způsoby provedení exekuce: a odst. 1 a 4 EŘ EŘ 15

16 Peněžitá plnění sráţkami ze mzdy, a jiných příjmů 24, přikázáním pohledávky, 25 prodejem movitých a nemovitých věci, 26 prodejem podniku. 27 Nepeněžitá plnění vyklizením, 28 odebráním věci, 29 rozdělením věci, 30 provedením prací a výkonů Peněžitá plnění Exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů Sráţky ze mzdy lze provádět jen do výše exekucí vymáhané pohledávky s příslušenstvím, nákladů exekuce ( 87 odst. 1 EŘ) a nákladů oprávněného ( 87 odst. 2 EŘ). Exekutor provede exekuci sráţkami ze mzdy a jiných příjmů na základě vydaného exekučního příkazu k provedení exekuce sráţkami ze mzdy. Plátce mzdy je povinen po tom, kdy mu bude exekuční příkaz doručen, provést ze mzdy povinného sráţku částky ve výši součtu pohledávky s příslušenstvím, nákladů exekuce a nákladů oprávněného. V exekučním příkazu exekutor označí plátce mzdy a přikáţe plátci mzdy, aby po tom, kdy mu bude exekuční příkaz k provedení exekuce sráţkami ze mzdy doručen, prováděl ze mzdy povinného ve lhůtách její splatnosti stanovené sráţky, a to aţ do výše pohledávky s příslušenstvím vymáhané provedením exekuce, nákladů exekuce a nákladů oprávněného a nevyplácel sraţené částky povinnému EŘ, 276 aţ 302 OSŘ EŘ, 303 aţ 316 OSŘ EŘ, 323 aţ 334 a, 335 aţ 337 OSŘ EŘ, 338 f aţ 338 z OSŘ aţ 344 OSŘ aţ 347 OSŘ aţ 349 OSŘ 16

17 Doručí-li exekutor plátci mzdy exekuční příkaz nebo příkaz k úhradě nákladů exekuce před tím, neţ usnesení o nařízení exekuce nabude právní moci, ponechá si plátce mzdy sraţené částky mzdy u sebe. Po doručení vyrozumění exekutora o tom, ţe usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci, je plátce mzdy povinen vyplácet oprávněnému částky sraţené ze mzdy povinného na úhradu pohledávky. Plátce mzdy přestane provádět sráţky ze mzdy, jakmile jsou uspokojeny náklady exekuce, náklady oprávněného a vymáhaná pohledávka s příslušenstvím. V případě, ţe exekuce sráţkami ze mzdy není prováděna ve prospěch více oprávněných a poţádá-li o to plátce mzdy, oprávněný nebo povinný, určí částku, která má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sraţena v rozsahu, který dovoluje zvláštní právní předpis, exekutor v exekučním příkazu k provedení exekuce sráţkami ze mzdy. 31 Exekuce přikázáním pohledávky exekucí přikázáním pohledávky z účtu vedeného u peněţního ústavu je postiţena pohledávka osoby povinné za peněţním ústavem. Výši pohledávky osoby povinné vůči peněţnímu ústavu představuje pouze souhrn finančních prostředků připsaných ve prospěch účtu osoby povinné ve smyslu 306 OSŘ, a jen z těchto prostředků mohou a musí být pohledávky peněţním ústavem vyplacené osobě oprávněné. Cokoliv je osobě oprávněné plněno (vyplaceno) nad rámec finančních prostředků představujících pohledávku osoby povinné za peněţním ústavem, je plněno bez právního důvodu, a osobě oprávněné tak vzniká bezdůvodné obohacení. exekuce peněţních prostředků z účtu (pohledávka z účtu). Podstatou exekuce přikázáním pohledávky je zajištění pohledávky, kterou má povinný vůči třetí osobě přikázáním pohledávky z účtu vedeného u peněţního ústavu. exekuce přikázáním jiné peněţité pohledávky, např. pohledávka ze smlouvy o půjčce, pohledávka vůči osobě, která povinnému nezaplatila odměnu za provedené práce nebo sluţby. exekuce postiţením majetkových nebo vlastnických práv. exekutor vydává exekuční příkaz i na jiné pohledávky (např. výplata vkladu na vkladní kníţce, podle 312 odst. 1 OSŘ, které má povinný proti třetím osobám. Lze postihnout 31 Jednací řád - Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle 131 písm. e) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů 17

18 i pohledávku povinného vůči státu nebo pohledávku vůči finančnímu úřadu, u kterého má povinný nárok na vrácení přeplatku daní. Exekuce prodejem movitých a nemovitých věcí Další způsob uspokojení pohledávky spočívá v prodeji movitých či nemovitých věci, které vlastní povinný. Pohledávka oprávněného je uspokojena z výtěţku prodeje. Úprava tohoto typu exekuce je v 66 a 67 EŘ a rovněţ 323 aţ 337 OSŘ. Movité věci Movité věci nejsou zcela přesně vymezeny v zákoně. Občanský zákoník věc nedefinuje, nýbrţ pouze dělí věci na movité a nemovité. Obecným znakem věci je její ovladatelnost a pouţitelnost Exekutor vţdy musí sepsat zajištěné movité věci, které převezme do úschovy, uloţí je u schovatele nebo pokud se nejedná o rizikovějšího dluţníky, ponechá věci na místě, kde byly označeny a sepsány. Vyrozumění o sepsání seznamu movitých věcí se doručí oprávněnému i manţelu povinného. Při sepisování věcí má oprávněný právo být přítomen a povinný musí umoţnit přístup do všech míst, kde má movité věci uschovány. Z těch jsou vybrány ty, které můţe postrádat a je moţno je nejlépe prodat. Odhad sepsaných věcí se provádí po právní moci exekučního příkazu. Vychází z úřední ceny dle 5 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. U sloţitějších případů je přibrán znalec. Proti určení ceny nejsou ţádné obranné prostředky. Takto určená cena slouţí jako základ nejniţšího podání v draţbě, kde se pak ukáţe trţní cena. Jestliţe výtěţek převyšuje výši pohledávky, je rozdíl vyplacen povinnému. Pokud vlastník nesouhlasí s uvedením věci do soupisu, musí podat u exekutora návrh na vyškrtnutí ze soupisu, a to ve lhůtě 30 dní, kdy se o soupisu věci dozvěděl. Exekutor rozhodne do 15 dní od předloţení dokladů prokazujících vlastnictví navrhovatele o vyškrtnutí věci se souhlasem oprávněného. 32 Nevyhoví-li exekutor, je moţno se obrátit na soud excindační ţalobou (vylučovací ţaloba), ve které je pasivně legitimován oprávněný z exekučního řízení. OSŘ stanoví věci, které jsou ve vlastnictví povinného, a přesto se jich nemůţe exekuce týkat, neboť by se dluţník mohl ocitnout ve stavu hmotné nouze: EŘ 18

19 věci potřebné k uspokojování potřeb svých i rodiny, věci potřebné k plnění pracovních úkolů a jejichţ prodej by byl v rozporu s pravidly morálky: oděvy, základní vybavení domácnosti, snubní prsteny a věci podobného významu, zdravotnické potřeby, hotovost do Kč. u podnikatele věci potřebné k výkonu podnikatelské činnosti (výjimka, vázne-li na této věci zástavní právo). Zjišťování, zda se jedná či nejedná o věci podléhající exekuci, se odkládá aţ na fázi po nařízení exekuce. Posouzení můţe být podle skutkových okolností. Například jedná-li se o nadstandardní lednici tzv. americkou, která jistě do základního vybavení patřit nebude, můţe podlehnout exekuci. Záleţí také na četnosti a způsobu pouţívání věci, a téţ na tom, zda by se rodina bez této věci obešla, aniţ by utrpěla výraznější újmu. Nemovitosti Exekuce prodejem nemovitosti se pouţije tam, kde pohledávka oprávněného dosahuje vysoké částky a nejeví se reálná moţnost vymáhání jinými exekučními prostředky. Za nemovitosti se povaţují věci pevně spojené se základem podle 119 odst. 2 Obč. z. U exekuce prodeje nemovitosti musí mít exekutor listiny dokládající vlastnictví povinného. 33 Prodej se řídí 335 aţ 337 písm.h OSŘ. Znalec rozhodne o ceně nemovitosti v souladu s právním předpisem 2 odst. 1 č. 151/1997, o oceňování majetku. U tohoto způsobu uspokojení pohledávky je vysoká uspokojitelnost, ovšem proces můţe být velmi zdlouhavý. Má několik fází: vydání exekučního příkazu, určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, vydání draţební vyhlášky, draţba, rozvrh výtěţku z draţby EŘ 19

20 Movitý i nemovitý majetek se zpeněţí zpravidla draţbou. Exekučních draţeb se můţe zúčastnit kaţdý, kdo se o ní dozví a je fyzickou osobou, která je způsobilá k právním úkonům. Případně právnická osoba zastoupená statutárním zástupcem. Dozvědět se můţe z úřední desky, z tisku, z ostatních medií. Z draţby se vyloučí vlastník předmětu, tzn. povinný. V roli draţitele nesmí vystupovat exekutor, soudce, zaměstnanci soudů a soudních exekutorů, manţel povinného. Vykonavatelem draţby je osoba pověřená soudním exekutorem. Poněkud přísnější je draţba nemovitosti, a to z toho důvodu, ţe se většinou jedná o vyšší finanční částky. Obdobně jako u movité věci se můţe zúčastnit kaţdý, kdo se o draţbě dozví. U fyzické osoby je opět nutná způsobilost k právním úkonům a u právnické osoby splnění podmínek podle Obchodního zákoníku. Draţitel musí sloţit u exekutora draţební jistotu, jejíţ výše i splatnost je stanovena draţební vyhláškou. Celou draţbu provádí výlučně exekutor nebo exekutorský kandidát. Draţitelem však nesmí být zaměstnanci exekutora. 34 Vyvolávací cena je ve výši 2/3 ceny odhadní. 35 Draţební vyhláška se zasílá oprávněnému i dalším oprávněným, povinnému a jeho manţelovi. Dále osobám s věcným břemenem, předkupním či nájemním právem. Dále musí být obeslán místně příslušný finanční i obecní úřad, katastrální úřad a další. Jakmile učiní některý draţitel nejvyšší podání, které je zaplaceno, lze povaţovat draţbu za úspěšnou. Exekutor vydá usnesení o příklepu. Toto rozešle účastníkům řízení, kteří mají moţnost podat odvolání. Pokud tak neučiní a usnesení nabude právní moci, stává se vydraţitel po zápisu do katastru nemovitostí, majitelem nemovitosti. Exekuce na majetek patřící do společného jmění manželů 36 Exekuci lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí závazku (uspokojení pohledávky dluhu), který vznikl za trvání manţelství jen jednomu z manţelů. Za majetek patřící do společného jmění povinného (dluţníka) a jeho manţela se pro účely nařízení exekuce povaţuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manţelů jen proto, ţe byl smlouvou zúţen zákonem stanovený rozsah společného jmění manţelů, nebo ţe byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manţelství. Při exekuci se nepřihlíţí ke smlouvě, kterou byl zúţen zákonem stanovený rozsah společného jmění manţelů o majetek, 34 TRIPES, A., Exekuce v soudní praxi, Praha, Ch. Beck, 2006 ISBN /2000 Sb. 20

21 který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky (dluhu). Totéţ platí, byl-li zákonem stanovený rozsah společného jmění manţelů smlouvou rozšířen o majetek povinného (dluţníka), který nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Rozhodující tedy je, ţe exekučně vymáhaný závazek vznikl za trvání manţelství. Exekuce prodejem podniku K exekuci můţe exekutor přistoupit tehdy, pokud má doloţeno, ţe podnik je ve vlastnictví povinného. 37 V exekučním příkazu určí správce podniku (lze i v.o.s. ze seznamu insolventních správců). Ten dbá, aby nedošlo ke zmenšení majetku prodávaného podniku či spíše, aby se jeho majetek očekávaným způsobem zvýšil Exekuce na nepeněžitá plnění Podle EŘ rozlišujeme následující druhy nepeněţitého plnění 38 : vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů Vyklizení Při vyklizení bytu s náhradou určuje exekuční titul druh náhrady. Exekuce se provede přestěhováním povinného do náhradního bytu, místnosti. Povinného i příslušný orgán (obce) vyrozumí exekutor 5 dní před přestěhováním. Odstraněné věci se odevzdají povinnému nebo rodinným zletilým příslušníkům. Jestliţe nedojde k převzetí, dají se do úschovy orgánu obce. Zde je uloţeno do 6 měsíců. Pakliţe do této doby nebudou vyzvednuty, budou orgánem obce prodány. Výtěţek, po odečtení nákladů úschovy a prodeje, se vyplatí oprávněnému. Odebrání věci Směřuje ke splnění závazku vlastnického práva: vrácení věci oprávněného, dodání věci oprávněnému, kterou pro něj povinný vyhotovil EŘ odst. 2 EŘ 21

22 Mohou to být pouze movité věci, které jsou v drţení povinného. Jelikoţ exekuci lze provést odebráním věci povinného od třetí osoby ( 345 OSŘ), je předpokládána velká součinnost oprávněného, a to například při zjišťování totoţnosti odnímané věci. Nařízení exekuce je doručeno povinnému aţ při samotném provedení exekuce, o době a místě provedení exekutor vyrozumí oprávněného předem. 2.7 Princip obrany a ochrany povinného při exekučním řízení Ochrana povinného v exekučním řízení spočívá v tom, ţe při exekuci dochází k uspokojení práva oprávněného, aniţ by došlo ve větším k jakékoliv újmě. Exekuce nesmí neúměrně sníţit ţivotní úroveň povinného. 39 Rozsah výkonu exekuce musí být úměrný výši nároku věřitele počítajíc i náklady exekučního řízení. 40 Přičemţ je nutné mít v patrnosti nárok oprávněného, který očekává od exekuce uspokojení svého nároku. Exekuce je pro něj nástrojem donucení státní mocí a jako taková tedy zákonná úprava poskytuje záruku, ţe se oprávněnému dostane plnění. Zákon zajišťuje i ekonomickou ochranu povinného. Kdyby této záruky nebylo, tak jiţ po několika prvních exekučních úkonech by došlo k totálnímu ekonomickému kolapsu povinného. Další pokračování exekuce by tedy nebylo moţné. Je mnohem lepší, aby k uspokojování docházelo i postupně neţ-li by povinný byl zcela hospodářsky zlikvidován a exekuce musela být ukončena. Z tohoto hlediska je moţné říci, ţe ochrana povinného respektuje nebo spíše zohledňuje existenční potřeby povinného, tak aby byla zachována jeho sociální existence na určité výši. 41 Veškeré aktivní jednání povinného lze povaţovat za obranu. Jedná se o vyuţívání zákonných prostředků tak, ţe dochází ke zmírnění či odvrácení nepříznivých následků exekučního řízení. Obrannou povinného je odvolání proti usnesení o nařízení exekuce, návrh na odklad exekuce, návrh na zastavení exekuce a námitka podjatosti exekutora Odklad exekuce Jednou z moţností obrany povinného je odklad exekuce. Jde o nejběţnější způsob, který předchází zhoršení postavení povinného. 42 Odklad můţe navrhnout sám povinný, pokud 39 SCHELLEOVÁ, I.. Exekuční řízení. Praha: Eurolex Bohemia, 2005, 40 Hora, Václav. Exekuční právo. Praha : Právnické knihkupectví V. Linhart, Jak se bránit exekuci,

23 se dostal do postavení, ţe by neprodlený výkon exekuce měl za následek újmu jeho i členů rodiny. V tíţivé situaci se však nesmí ocitnout vlastní vinou. 43 Návrh na odklad se podává k exekutorovi, ten o něm rozhoduje, a buď návrh povolí, nebo pro nedostatek náleţitostí stanovených zákonem odmítne. Exekutor nevyzývá účastníka k opravení návrhu, nýbrţ okamţitě ho odmítne. O odkladu můţe exekutor rozhodnout i bez návrhu v případě, ţe lze očekávat, ţe by exekuce mohla být zastavena. Dalším zákonným důvodem pro odklad exekuce je odloţení vykonatelnosti exekučního titulu. 44 Odklad můţe být povolen i v případě, ţe povinný sloţí u exekutora jistotu ve výši pohledávky včetně nákladů oprávněného i exekuce. Zároveň podá návrh na zastavení exekuce. Exekutor rozhoduje do 7 dní o odloţení návrhu na exekuci. Do doby neţ je rozhodnuto o odkladu se neprovádí ţádné vymáhání plnění. Vyhoví-li exekutor či soud návrhu na odklad, stanoví dobu, na jak dlouho se exekuce odkládá Odvolání proti usnesení o nařízení exekuce Řádným opravným prostředkem proti usnesení o nařízení exekuce je odvolání. Odvolání musí splňovat stanovené náleţitosti. 45 Pokud tomu tak není musí povinný své odvolání doplnit. Pro podání odvolání je stanovena lhůta 15 dní od doručení rozhodnutí. Stačí, ţe je v poslední den lhůty dáno k přepravě. Smysl který má odvolání pro povinného je naplněn teprve tehdy, je-li odvolání vyhověno, tzn. je pro povinného kladně vyřízeno. Povinný totiţ nesmí manipulovat se svým majetkem jiţ po doručení rozhodnutí o nařízení exekuce Zastavení exekuce Důvody pro zastavení exekuce jsou v OSŘ v 268. Ty jsou pouţitelné pro všechny způsoby majetkové exekuce. Důvody na jejichţ základě je exekuce na návrh zastavena: byla nařízena, ačkoli se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným, rozhodnutí, které je podkladem výkonu (exekuce), bylo po nařízení výkonu (exekuce) zrušeno nebo se stalo neúčinným, zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení, 42 RAKOVSKÝ, A. Odklad exekuce pro přechodné zhoršení postavení povinného 43 SCHELLEOVÁ, I.. Exekuční řízení. Praha: Eurolex Bohemia, 2005, odst. 4 EŘ 45 42, 201 a následující OSŘ 23

24 výkon rozhodnutí (exekuce) postihuje věci, které jsou z něho podle 321 a 322 OSŘ vyloučeny, průběh výkonu rozhodnutí (exekuce) ukazuje, ţe výtěţek, kterého jím bude dosaţeno, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů, bylo pravomocně rozhodnuto, ţe výkon rozhodnutí postihuje majetek, k němuţ má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí ( 267 OSŘ), po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaţe byl tento výkon rozhodnutí jiţ proveden; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliţe právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku, výkon rozhodnutí je nepřípustný, protoţe je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat. 24

25 3 Exekuční titul Exekuční titul je rozhodnutí nebo jiná listina, vydaná k tomu oprávněným orgánem, slouţící jako podklad pro exekuci, pokud není dobrovolně splněna povinnost v ní obsaţená (něco plnit, strpět, konat, činit). Podmínkou exekučního titulu je vykonatelnost, coţ se kromě exekutorských a notářských zápisů, dokládá tím, ţe je na něm vyznačena tzv. doloţka vykonatelnosti. Vykonatelnost je procesní institut, vlastnost soudního nebo správního rozhodnutí spočívající v jeho vynutitelnosti, především státní mocí, pokud nebude splněno dobrovolně. Stejně tak existují rozhodnutí tzv. předběţně vykonatelná (zejména rozsudky o výţivném), která lze nuceně vymoci, ačkoli ještě právní moci nenabyla. Exekučním titulem můţe být: 46 rozhodnutí soudu (rozsudek, usnesení, platební rozkaz nebo trestní příkaz), pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek, schválený smír, rozhodčí nález, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, exekutorský zápis o dohodě splnit určitou povinnost se svolením k vykonatelnosti, rozhodnutí orgánu veřejné správy včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení, jiná rozhodnutí, schválené smíry a listiny, jejichţ výkon připouští zákon (např. upravený seznam přihlášených pohledávek v insolventním řízení) Vykonatelnost lze rozlišovat na formální a materiální, přičemţ aby mohlo být dané rozhodnutí nuceně vykonáno, musí být splněny obě zároveň. Formálně je rozhodnutí vykonatelné tehdy, pokud byly při jeho vydání splněny všechny zákonné podmínky. Tedy bylo vydáno zákonem předpokládané rozhodnutí, např. rozsudek, a toto rozhodnutí má všechny zákonem poţadované náleţitosti, jako je záhlaví, výrok, datum vydání apod. Navíc musí být v případě jeho exekučního uplatnění výše zmíněnou doloţkou vykonatelnosti, tu zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, 40 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, 104 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, 312 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon 25

26 vyznačí ten orgán, který rozhodnutí vydal. Splnění formální podmínky vykonatelnosti exekutor vţdy posuzuje. Materiálně vykonatelná jsou ta rozhodnutí, která lze opravdu reálně vymoci. Musí být přesně označena osoba k vynucovanému plnění oprávněná a osoba k témuţ povinná, aby nemohlo dojít k jejich záměně. Dále výrok ukládající danou povinnost musí být zcela určitý, aby bylo jisté, komu má kdo co a do kdy plnit. V neposlední řadě přiznané plnění musí být také skutečně moţné, např. povinnost na zaplacení jisté částky v neexistující měně by materiálně vykonatelná nebyla. Rozhodnutí musí být vykonatelné jiţ v době zahájení exekučního řízení Vykonatelnost rozhodnutí je vázána na doručení povinnému a je závislá na tom, co je přiznáno. Formální náleţitosti vykonatelnosti objasňuje v rámci úpravy nalézacího řízení 161, 162, 172 OSŘ. Vykonatelnost je zkoumána ze stejnopisu rozhodnutí, opatřeného potvrzením o vykonatelnosti. Ta je závislá na tom, o čem bylo rozhodováno, jaká povinnost byla exekučním titulem přiznána. U rozsudku na plnění nabývá rozsudek vykonatelnosti po uplynutí lhůty k plnění. Tato lhůta, pariční lhůta, je obvykle 3 dny od nabytí právní moci rozsudku. U rozsudku o vyklizení bytu jde lhůtu v délce 15 dnů. Tuto lhůtu je moţné nahradit delší, soudcovskou lhůtou, případně rozloţením plnění na splátky. V tomto případě je rozsudek vykonatelný ohledně splátek, které se jiţ podle rozsudku staly splatnými. Není-li rozsudek vydán na plnění, je vykonatelný po nabytí právní moci. Výjimku tvoří tzv. předběţné vykonatelné rozsudky, coţ jsou rozsudky, u kterých je zájem na co nejbliţší plnění, zejména rozsudky o výţivném, navrácení dítěte, atd. Předběţně vykonatelné rozsudky jsou vykonatelné, i kdyţ nenabyly právní moci. Jiné je to u platebního rozkazu nebo směnečného platebního rozkazu (viz. kapitola č platební a směnečný rozkaz). Vykonatelnost usnesení je obdobná jako u rozsudku. Rozdíl je pouze v tom, ţe odvolací řízení začíná plynout okamţikem doručení (u rozsudku od právní moci), nebo v případě, kdyţ nebyla v usnesení uloţena povinnost k plnění, je vykonatelné doručením. Pokud není třeba doručovat, tak dnem vyhlášení nebo vyhotovení. Případně, je-li usnesení podle zákona nebo podle rozhodnutí soudu vykonatelné aţ po právní moci, běţí lhůta k plnění 26

27 aţ od právní moci usnesení, 47 např. u soudního prodeje zástavy je vykonatelné za měsíc od nabytí právní moci. Podstatné je, co se týká vykonatelnosti, řádné doručení exekučního titulu všem zúčastněným. Náleţitosti exekučního titulu jsou: označení orgánu, který rozhodnutí vydal, označení účastníků, označení povinnosti, jeţ má být plněna, datum a podpis toho, kdo rozhodnutí vydal, odůvodnění, poučení, datum vydání. Toto vymezení lze spíše povaţovat za obecné, ne zcela přesné, neboť kaţdý exekuční titul obsahuje odlišné náleţitosti podle toho, jakým způsobem je exekuce prováděná. Je-li v exekučním titulu podmínka, kterou musí oprávněný splnit, lze exekuci nařídit aţ po jejím splnění nebo jiţ ve fázi, kdyţ je prokázáno, ţe je oprávněný připraven ji splnit. 3.1 Vybrané příklady exekučních titulů V rámci exekučního řízení exekutor v ţádném případě nezjišťuje to, zda je nárok oprávněného po právu, ale zajišťuje rychlou a účinnou ochranu věřitelových práv. Tento úkol náleţí soudu či jinému orgánu v tzv. nalézacím řízení. Z tohoto řízení vzešlo rozhodnutí, ze kterého byla nařízena exekuce. Hlavní význam zde má exekuční titul, jakoţto způsobilý právní titul, který svědčí o oprávněnosti poţadavku, který vznáší oprávněný. Z jeho obsahu vyplývají důleţité skutečnosti, kterými jsou v první řadě předmět povinnosti, jenţ má být vynucena. Zároveň je označen oprávněný a povinný. V předchozí kapitole byly vyjmenovány exekuční tituly podle 40 EŘ. Vzhledem k jejich různorodosti a mnoţství, jsou pro tuto bakalářskou práci vybrány jen některé z nich. V příloze jsou přiloţené vzory exekučních příkazů z praxe OSŘ 27

28 3.1.1 Notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti V zákonu č. 358/1992 Sb., notářský řád, se za exekuční titul povaţuje i notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti o právním úkonu, který obsahuje uznání peněţité pohledávky. 48 To vyplývá jiţ ze zaloţeného právního závazkového vztahu dluţníka a věřitele. Notářský zápis je v tomto případě rozšířen o další náleţitosti. Jedná se například o výši pohledávky, která má být uspokojena, označení osoby, která uplatňuje nárok na pohledávku, atd. Pokud vymezení předmětu, doby plnění je nepřesné, postrádá notářský zápis z materiálního hlediska přímou vykonatelnost. Pro věřitele je jedním z nejefektivnějších způsobů vrácení půjčených peněz. Dluţník v něm dává věřiteli svolení k přímé vykonatelnosti, tzn. k exekuci. Na základě této dohody se svolením k vykonatelnosti je moţno poţádat exekutora o exekuci na majetek dluţníka. Je tedy moţné se vyhnout soudnímu řízení, při kterém se nejprve ukládá dluh zaplatit. Dohoda o vykonatelnosti musí obsahovat 49 : označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (osoby povinné), označení osoby, jejíţ pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (osoby oprávněné), skutečnosti, na nichţ se pohledávka nebo jiný nárok zakládá, předmět plnění, dobu plnění, prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu. Nastane-li situace, ţe dluţník povinnost, k níţ se zavázal, nesplní či neuhradí, tudíţ věřitel můţe podat návrh na nařízení exekuce exekutorovi. Exekutor nařízení zkontroluje a posílá k soudu. Soud následně po podání návrhu a po doloţení exekutorského titulu do 15 dnů pomocí usnesení nařídí exekuci na majetek dluţníka. Doba od sepsání notářského zápisu a nařízení exekuce je závislá na lhůtě, která je v dohodě zapracována. Notářský zápis je tedy velmi účinným nástrojem věřitele vůči dluţníkovi, který potvrzuje svým podpisem na smlouvě o vykonatelnosti a tedy i moţnou exekuci. Finanční ohodnocení notářského zápisu se řídí vyhláškou č. 196/2001 Sb., kterou se stanoví sazba odměny za úkon či úhrn za notářskou činnost pevnou částkou či procentuálně a,c zákon 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) b odst. 2 Notářského řádu 28

29 Odměna za notářský zápis činí: 2,0% z prvních 100 tisíc Kč, 1,2% z přebývající částky aţ do 500 tisíc Kč, 0,6% z přebývající částky aţ do 1 mil. Kč, 0,3% z přebývající částky aţ do 3 mil. Kč, 0,2% z přebývající částky aţ do 20 mil. Kč, 0,1% z přebývající částky aţ do 30 mil. Kč, 0,05% z přebývající částky aţ do 100 mil. Kč, nejméně však 2 tis. Kč, částka nad 100 mil. Kč se do základu pro výpočet odměny nezapočítává. Největší výhodou je zařazení 50 notářského zápisu mezi exekuční tituly. To znamená, ţe je listinou, na základě které můţe soud při splnění zákonem daných podmínek nařídit exekuci na majetek dluţníka. Není moţné se proti němu odvolat či podat opravný prostředek. Naopak nevýhodou je, ţe můţe být sepsán pouze se souhlasem dluţníka, jehoţ souhlas nelze ţádným způsobem vynutit Exekutorský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti Jedním z úkolů exekutora je zaznamenávat skutkové děje, stav věcí, splnění dluhu na ţádost a sepsání exekutorského zápisu. Dále třeba zaznamenává stav nemovitosti, bytů, nebytových prostor 51. Prokazují se tím nároky v řízení před soudem, jiným orgánem, ţe se skutkový děj udál v přítomnosti exekutora a ţe ten se přesvědčil o stavu věci. Exekutorský zápis 52 je listina sepsaná soudním exekutorem a je veřejnou listinou. Exekutorské zápisy se vydávají jako stejnopisy s doloţkou o shodě s originálem exekutorského zápisu, jako prosté opisy, případně jako výpisy z exekutorského zápisu (ty se mohou týkat i jen části exekutorského zápisu). Originál se ukládá v kanceláři soudního exekutora pod uzávěrou. V sepsaném exekutorském zápisu můţe být pokračováno, přičemţ takové pokračování je součástí původního zápisu. 50 zákon č. 358/1992 Sb EŘ EŘ 29

30 Exekutorské zápisy jsou dvojího druhu: zápisy o dohodě, kterou se účastník zaváţe splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níţ svolí, aby podle tohoto zápisu byla nařízena a provedena exekuce, kdyţ svou povinnost řádně a včas nesplní tyto exekutorské zápisy jsou jako tzv. exekuční tituly vykonatelné, zápisy o osvědčení skutkových dějů a stavu věcí jestliţe se skutkový děj udál v přítomnosti soudního exekutora nebo jestliţe se soudní exekutor přesvědčil o stavu věci. Exekuční řád stanovuje náležitosti dohody účastníků: 53 označení osoby povinné, označení osoby oprávněné, skutečnosti, na kterých se pohledávka či jiný nárok zakládá, předmět plnění, doba plnění, prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu. V případě, ţe exekutor nezná účastníky osobně, musí se jejich totoţnost prokázat platným úředním dokladem, případně musí být totoţnost potvrzena dvěma svědky. Nastane-li situace, ţe svědky exekutor opět nezná osobně, musí být i jejich totoţnost prokázána platným úředním průkazem. 54 Obsahové náležitosti exekutorského zápisu 55 : den, měsíc, rok, místo úkonu, jméno, příjmení, sídlo exekutora, jméno, příjmení, rodné číslo (nebo datum narození), účastníků, svědků, zástupců, tlumočníků, prohlášení účastníků o právní způsobilosti, údaj o způsobu ověření totoţnosti účastníků, svědků, zástupců, tlumočníků, obsah úkonu, záznam o schválení zápisu účastníky, odst. 2 EŘ EŘ EŘ 30