Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, TEPLICE Číslo op. programu CZ Název op. programu

Transkript

1 Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, TEPLICE Číslo op. programu CZ Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu z OP VK - IP obl. podpory unit costs Číslo prioritní osy 7. 1 Název prioritní osy Počáteční vzdělávání Číslo oblasti podpory Název oblasti podpory Zlepšení podmínek pro vzdělávání na zákl. školách Typ projektu IP - ostatní Název projektu Inovace výuky na základních školách Datum zahájení projektu Datum ukončení projektu Rozpočet projektu celkem , 00 Kč Anotace DUM formou laboratorního cvičení upevňuje teoretické znalosti Určeno pro výuku CHEMIE 9. ročník Autor Pokorný Daniel Očekávaný výstup žák si ověří získané znalosti praktickou formou ukázky chemického náčiní Spec. vzdělávací potřeby chemické náčiní, základní sloučeniny, poučení žáků o bezpečnosti práce při LC Stupeň a typ vzdělávání II. stupeň speciální vzdělávání lehké mentální postižení Typická věková skupina od 13 let Časový harmonogram Teoretická příprava 5 10 minut, cvičení minut, vyhodnocení a úklid 15 minut

2 CHEMIE PRAXE 9. ročník 30. LC č. 1 Laboratorní sklo a náčiní (přehled převzat z zdroj :

3 Zkumavkazkumavka se používá především pro práci s malým množstvím roztoků-analytické reakce nebo ohřev nad kahanem Kádinka-kádinka se používá pro práci s roztoky (větším množstvím). Pokud se má roztok uvnitř zahřívat nad kahanem, dává se pod kádinku síťka (nejčastěji azbestová). Tyčinka-skleněná tyčinka se používá pro promíchávání roztoků. Poslední dobou je stále více nahrazována míchadly (na elektřinu). Její další použití je usměrňování proudu kapalin-lití po tyčince: Máme kádinku, ve které je kapalina (pokud to budete zkoušet, začněte s vodou) a tyčinku. Přiložíme zobáček kádinky k tyčince, která je svisle (nebo šikmo). Pomalu nakláníme kádinku. Když kapalina vytéká, stéká po tyčince tam, kam s tyčinkou pohneme-využití např. při filtraci, kde jinak hrozí protrhnutí filtru.

4 Teploměrteploměr se používá k měření teplot, což je důležité např. u destilace. Používá se nejčastěji lihový a rtuťový. Nálevka-nálevka (vlastně jakýsi skleněný trychtýř) se používá pro filtraci (oddělení pevné složky od kapalné) přes filtr, který se do nálevky vkládá, filtrem může být filtrační papír, vata, gáza... Krystalizační miska-krystalizační miska se používá pro krystalizaci roztoků (v roztoku je rozpuštěna sůl, odpařováním se roztok koncentruje, až se začne sůl vylučovat v pevném skupenství). Často se jí používá při přečišťování látek (rekrystalizace).

5 Trubička/hadička-skleněné trubičky a gumové hadičky (hadičky někdy plastové) se nejčastěji používají pro vedení vyvíjeného plynu (např. do promývačky). Pokud pracujeme s plynem, který by mohl pryž (gumu) poškodit, snažíme se, aby skleněné trubičky naléhaly těsně na sebe (aby jedna byla okamžitým pokračováním druhé) a hadička je jen spojovala dohromady. Odsávací baňkaodsávací baňka se používá pro filtraci za sníženého tlaku (na to musí mít dost silné stěny) nebo pro různé reakce spjaté s přípravou plynů. Odsávací zkumavkaodsávací zkumavka slouží k pokusům, při nich vzniká plyn-ten je odváděn bočním vývodem a veden dál trubičkami, např. do promývačky.

6 Třecí miska-třecí miska s tloučkem se používají pro drcení kusových látek. Jedná se o porcelánové nádobí. Často to dopadá tak, že třecí miska je použita namísto porcelánové misky pro pokusy drsnějšího ražení (tepelně odolná). Stojan (stativ)-stojan slouží k uspořádání laboratorního náčiní do aparatur. Pomocí křížových svorek a kruhů se na něj upevňují jednotlivé součásti aparatury. Kuželová (Erlenmeyerova) baňka

7 Baňka-tento tvar má nejčastěji varná baňka používaná pro ohřev roztoků, případně pro destilaci. Büchnerova nálevka-büchnerova nálevka slouží k destilaci za sníženého tlaku, která je mnohem rychlejší, než obyčejná filtrace. Do Büchnerovy nálevky se vloží kolečko filtračního papíru, které se následně namočí, aby k nálevce přilnulo (na rozdíl od normální filtrace zde by měla filtrovaná látka možnost obtéct filtr). Pak se pustí vývěva a přidá se filtovaná látka. Jedná se o porcelánovou nádobu. Frakční baňka

8 Exsikátor-exsikátor slouží k vysoušení látek. Do spodní části, která je oddělena děrovaným dnem se dává vysoušedlonejčastěji silikagel. Nádoba se skládá ze dvou kusů-aby exsikátor dokonale těsnil, na spoji se natře Ramsayovým tukem. Pipeta-pipeta (vlevo, skleněná, plastovky vpravo si zatím nevšímejte) slouží k nabírání a odměřování kapalin (často je na ní ryska, na náčrtku není), dříve se do pipety nasávala kapalina dechem, jako pití brčkem, to ale není praktické, protože by se lehce mohlo stát, že se napijete např. koncentrované sírovky, pokud to trochu přeženete se sáním. Proto se poslední dobou používají nejrůznější balónky, injekce, bezpečnostní nástavce, atd. Existují i plastové pipety (vpravo)- ty mají nahoře "stisknutelný balónek" pomocí něhož nasávají kapalinu. Jejich problémem je, že se na rozdíl od klasických skleněných pipet nedají vymýt. Pokud tedy nasajete nejvíce kapaliny, co balónek dovolí, tak pak budete muset vody nasát ještě o něco víc (tzn. víc než nejvíc a jste v pytli). Pokud ji nebudete mít stále svisle a podaří se vám ji otočit hlavou vzhůru, kapalina nateče do balónku a vy už ji ven nedostanete. Mně osobně plastové pipety přijdou Byreta-byreta je věc, se kterou nedoporučuji se setkat. Jedná se o nádobí používané při titracích (velmi přesná analytická metoda). Byreta slouží k přidávání činidla po kapkách-proto je opatřena kohoutem (dole). Práce s byretou: (Uzavřeme kohout, jestli není) Naplníme byretu činidlem až nad horní rysku, poté trochu povolíme kohout a vypustíme trochu kapaliny (přebytečnou kapalinu) do nějaké odpadní nádoby tak, aby se kapalina v byretě dostala na úroveň horní rysky. Toto jsme prováděli, abychom se zbavili vzduchové bubliny, která se nachází v zúžené trubici za kohoutem. Nyní je byreta připravena k měření. Pod byretu vložíme nádobu s roztokem (zkoumaný vzorek), ve kterém má dojít k barevné změně, pomalu přikapáváme byretou činidlo, dokud v nádobě pod byretou nenastane barevná změna. Během přidávání činidla musíme zkoumaný vzorek neustále promíchávat!!! Barevná změna nastává náhle-pozor ať to s činidlem nepřeženete!!!

9 Promývačka-promývačka slouží k přečištění vyvíjeného plynu. Vyvíjený plyn zavádíme trubičkou (zleva) do kapaliny, kde probublává, přebytek se odvádí dál vývodem vpravo nahoře. Můžeme pomocí ní vytvořit kyseliny vzniklé rozpuštěním plynu ve vodě. Zároveň můžeme pomocí promývačky a neutralizačního roztoku přebývající plyn zneškodnit. Vodní vývěva-vodní vývěva má za cíl snížit tlak v aparatuře. Funguje na velice jednoduchém principu: shora se do ní přivádí voda, tento proud vody s sebou strhává vzduch a vytéká (vytryskává) spodním otvorem ven, otvor vlevo je spojen s aparaturou, ve které chceme snížit tlak. Hustoměr-hustoměr je zařízení složené ze dvou částí (stupnice a dole závaží), které slouží k určení hustoty. Využívá k tomu vztlakové síly-čím je hustota kapaliny větší, tím větší je i vztlaková síla a tím víc hustoměr vyplave, na úrovni hladiny odečítáme hodnotu na stupnici. Hustoměry se používají při měření koncentrace kys. sírové v autobateriích a měření obsahu ethanolu v alkoholických nápojích (bez cukru).

10 Dělicí nálevka-dělička (slangově) slouží k pomalému přidávání kapaliny-je opatřena kohoutem (dolní část)(např. do aparatur pro vývoj plynů-zde ale pozortlak vznikajícího plynu by mohl být větší než hydrostatický tlak kapaliny a plyn by tudíž mohl děličkou uniknoutprobublat se ven-proto v aparatuře pro vývoj plynu vyrovnáváme tlak jakýmsi "přemostěním"-vysvětlím někdy v budoucnosti v sekci aparatury, kterou možná založíme) Dále slouží k oddělení složek emulze-dvě nemísitelné kapaliny vytvoří fáze-jednoduše po ustálení plave jedna kapalina na druhé, my pak pustíme kohout a nejdříve vyteče kapalina s vyšší hustotou, pak uzavřeme kohout a do jiné nádoby vypustíme zbytek. Hodinové sklo-(horní vodorovná linka by měla být nepatrná)-hodinové sklo má více použití. Velmi významné je při sublimaci-na zahřívanou kádinku se znečištěným vzorkem sublimující látky se položí hodinové sklíčko a na něj led. Páry sublimující látky se ochladí o hodinové sklo a vysráží se na něm. Další použití je, když je škoda špinit krystalizační misku-krystalizace malého množství kapaliny. (Nebo se používá prostě jen na ukázku látky-látka na hodinovém sklíčku je mnohem zajímavější)... Posledním, na co si teď vzpomínám, je použití při analýze. Pokud máte smíchat tři kapky různých roztoků, abyste dokázali cosi, použijete hodinové sklo nebo kapkovací destičku-ve zkumavce by se Vám každá s kapek přilepila ke stěně povrchovým napětím a vy byste je pak půl hodiny nutili stéct dolů, slít se a zreagovat... Střička-střička je jedna z mála věcí, která se používá takřka jen v plastovém provedení. Existuje sice i skleněná (je to vlastně promývačka, do jejího odvodu foukáte vzduch a z přívodu to stříká), ta se ale moc nepoužívá. Plastová střička se skládá z plastové nádobky na vodu, která je stlačitelná, a ze zahnuté trubičky (skleněná), na konci zúžené a v jednom místě naopak rozšířené. V tomto rozšířeném místě trubička ucpává otvor v nádobce. Po stisknutí tlak v nádobce vytlačí kapalinu vzhůru skrz trubičku a zúženým otvorem ven. Pokud střička nefunguje, je to buď tím, že v místě dotyku trubičky a nádobky netěsní, nebo jednoduše došla voda. Střička se používá kdykoli potřebuji přidat trochu destilované vody (etanolu, jiné kapaliny). Zároveň se používá při mytí analytického nádobí (nejdříve se nádobí omyje obyčejnou vodou, pak se dvakrát vymyje destilkou zvenčí a jednou zevnitř-to se samozřejmě může lišit).

11 Laboratorní váhy-nejčastěji na základních a středních školách naleznete tento model rovnoramenných vah. Všimněte si na nich především dvou misek, černého kolečka pro zaaretování (dole) a na vertikální ose jejich "rozpůlení"-jedná se o ukazatel výchylky-je přimontován k horní části a vychyluje se spolu s tím, jak se pohybují ramena vah-u jeho dolního konce je stupnice (rozšíření na vahách). Aretace vah (otočením černého kolečka) znamená položení misek vah na podložku a zamezení tak nárazům, které by mohly váhy poškodit (zároveň se ale nedá vážit). Závaží, zvláště ty těžší jednoho gramu, pokládáme jen na zaaretované váhy, až pak váhy odaretujem (opět pomocí černého kolečka) a podíváme se, co je těžší. Malá plíšková závaží (mívají méně než gram) musíme na váhy umísťovat pomocí pinzetykovy jsou sice pevné, ale lehce se otírají po vrstvách, čímž může dojít ke změně hmotnosti závaží. Na každou z misek (pro vyvážení) si ještě před vážením položíme malý čtverec papíru (ale větší než misky) a až na něj pokládáme závaží a váženou látkudůležité hlavně při vážení práškových látek.pokud jsou váhy nepřesné, vyrovnávají se např. přisypáním malého množství železných bročků.. Laboratorní lžička-laboratorní lžička se používá k nabírání látek (např. z reagenčních lahví). Tento obrázek nejspíše není příliš schématický! Odměrná baňka-odměrná baňka slouží k přípravě roztoků o velmi přesné koncentraci-proto je kalibrována (opatřena ryskou). Při přípravě roztoku postupujeme tak, že vypočtené množství pevné látky rozpustíme v malém množství destilované vody (buďto přímo uvnitř baňky, nebo v čisté kádince, kterou ale potom musíme několikrát vypláchnout destilovanou vodou a její obsah nalít do baňky, abychom se co možná nejvíce vyvarovali ztrát), pak dolijeme destilovanou vodou po rysku. Aby se z odměrné baňky neodpařovala voda (-->změna koncentrace) nebo do ní nenapadal prach, má každá odměrná baňka špunt.