EUROMÝTY EURO VERSUS KORUNA: KDY JE OPTIMÁLNÍ PŘIJMOUT EURO? Mojmír Hampl, Česká národní banka. Seminář CDK a Senátu PČR

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "EUROMÝTY EURO VERSUS KORUNA: KDY JE OPTIMÁLNÍ PŘIJMOUT EURO? Mojmír Hampl, Česká národní banka. Seminář CDK a Senátu PČR"

Milan Matoušek
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 EUROMÝTY Mojmír Hampl, Česká národní banka EURO VERSUS KORUNA: KDY JE OPTIMÁLNÍ PŘIJMOUT EURO? Seminář CDK a Senátu PČR 18. října 2007 Senát Parlamentu ČR

2 MÝTUS č. 1 Čím dříve, tím lépe POZOR: Cesta do eurozóny není dostih v Chuchli nevyhrává ten, kdo je první na pásce, ale ten, kdo po proběhnutí pásky ještě zvýší tempo, nikoli ten, kdo padne vysílením či neprojde dopingovým testem! na rozdíl od dostihů v případě přijetí měny proběhnutím pásky vše podstatné teprve začíná, nikoli končí OBECNĚ: přijetí jiné měny je vždy vhodné pouze podmíněně, nikoli absolutně tj. NE kdykoli a za jakýchkoli okolností Nesprávný dotaz: máme / nemáme na? Správný dotaz: Je pro danou zemi vhodné/ není vhodné?

pásky ještě zvýší tempo, nikoli ten, kdo padne vysílením či neprojde dopingovým testem!

3 PODMÍNKY I. přináší náklady a výnosy - smysl podmínek: zaručit, že makroekonomické náklady přijetí měny nebudou vyšší než mikroekonomické výnosy (VŽDY nejistota) Asymetrie: mikrovýnosy (odpadnutí kurzového rizika, hedgingu, poplatky za směnu) jsou u intuitivně prodatelnější, než makronáklady (ztráta budoucího růstu, zaměstnanosti, petrifikace regionálních rozdílů) Bastiatův kánon - proto je asymetricky nutné makronákladům věnovat více pozornosti

mikroekonomické výnosy (VŽDY nejistota) Asymetrie: mikrovýnosy (odpadnutí kurzového rizika, hedgingu, poplatky

4 PODMÍNKY II. - Jaké tedy? OCA (R. Mundell) + další (O. Blanchard, J. Rogers) a) Reálná sladěnost + strukturální podobnost ekonomik v jednotné měnové zóně (podobnost cyklu, podobná míra bohatství, obchodní provázanost apod.) b) Nominální sladěnost (inflace, IR apod.) c) Pružnost ekonomiky bez MP musí existovat jiné přizpůsobovací mechanismy narovnávání šoků obtížné ve welfare state

cyklu, podobná míra bohatství, obchodní provázanost apod.

5 MÝTUS č. 2 maastrichtská kritéria jsou právě oněmi podmínkami NE, pouze částečně: sledují primárně nominální parametry (inflace, sazby, kurz) a zčásti flexibilitu u fiskálu (fisk. kritéria) zbytek pružnosti pomíjejí PROBLÉMY MK: 1) Průměrování při vzniku : průměr i ze zemí, které nejsou dobrými vzory (IT, GR) 2) Měkký výklad: Dluh 60% k HDP Itálie, Belgie, dnes Malta a Kypr vstupují a též nominálně neplní = nedisciplinující 3) Překonanost: kritérium deficit VR k HDP (3% k HDP) překonán dodatkem k Paktu stability (max 1% cyklicky očištěného deficitu) mnohem přísnější než dnes 4) Nelogičnost: maastrichtské inflační kritérium započítávání nečlenů eurozóny do kritéria pro vstup do eurozóny, která už má definován svůj cenový cíl Obecně - Byla vytvořena pro VZNIK, nejsou moc příhodná pro ROZŠIŘOVÁNÍ a to zejména o konvergující země (jako ČR) Nicméně nedají se měnit (smlouva o EU) a stala se dogmatem

vstupují a též nominálně neplní = nedisciplinující 3) Překonanost: kritérium deficit VR k HDP (3% k HDP) překonán dodatkem k Paktu stability (max 1% cyklicky očištěného deficitu) mnohem přísnější než

6 PODMÍNKY III. = RŮST POPTÁVKY PO DALŠÍCH/JINÝCH KRITÉRIÍCH SPRÁVNÉHO ČASOVÁNÍ PŘIJETÍ Poptávka v nečlenských zemích EMU provádějících autonomní MP též proto, že: a) růst EMU v průměru zaostává za zeměmi, které EMU nepřijaly (DK, S, UK) b) EMU zatím nesladěná zóna jižní vs. severní osa (Busetti a spol. IJCB 2007) některé země šlapou dobře (Holandsko, Rakousko), jiné mají dál domácí problémy a po přijetí spol. měny jsou díky ztrátě přizpůsobovacího mechanismu v podobě MP náchylnější k prodlužování a prohlubování recesí (PT, IT) Naplnění poptávky: UK (Brownova kritéria), v ČR Analýzy sladěnosti ČNB -1 x ročně, Švédsko AS zatím neukazují, že parametrech flexibility a reálné konvergence bychom se v čase významněji přibližovali okamžiku vhodnému k přijetí = ANI KDYBYCHOM PLNILI MAASTRICHT, NEMOHL BYCH DNES OSOBNĚ DOPOURUČIT VSTUP

nepřijaly (DK, S, UK) b) EMU zatím nesladěná zóna jižní vs. severní osa (Busetti a spol. IJCB 2007) některé země šlapou dobře (Holandsko, Rakousko), jiné mají dál domácí problémy a po přijetí spol.

7 Např. nesladěnost cyklu se nezlepšuje, spíše zhoršuje

8 reálná konvergence pokračuje, ale jsme daleko od benchmarku 75 HDP na hlavu (v paritě kupní síly) 72,1 70 Průměrná cenová hladina HDP 68,6 69,5 65,8 EU-12 = ,7 60,9 60,2 62,1 62,7 53,2 55,3 57, ,6 50,0 50, ,4 42,9 45,

65,8 EU-12 = 100 65 60 55 61,7 60,9 60,2 62,1 62,7 53,2 55,3 57,8 50 47,6

9 PODMÍNKY III. PODOBNĚ NEJEDNOZNAČNÝ OBRÁZEK NAPŘ. U: - pružnosti reálných mezd - regionálních rozdílů v nezaměstnanosti - dlouhodobé nezaměstnanosti = PŘIZPŮSOBOVACÍ MECHANISMY MÍSTO MP SLABÉ A NETÝKÁ SE TO JEN FISKÁLU PROČ REALNÁ KONVERGENCE, PRUŽNOST A PODOBNOST EKONOMIK JE DŮLEŽITÁ? REÁLNĚ NESLADĚNÉ, NEPRUŽNÉ MĚNOVÉ ZÓNY S NEŘIDITELNÝMI VR, DOMINANCÍ JEDNOHO REGIONU A STEJNOU WELFARE POLICY PŘIROZENOU KONVERGENCI CHUDÝCH K BOHATÝM NEPODPORUJÍ - Východní a Západní Německo, Severní a Jižní Itálie -V ČR: SEVEROČESKÝ KRAJ VS. PRAHA Doporučili bychom Ústí přijmout pražskou měnu?

NETÝKÁ SE TO JEN FISKÁLU ------------- PROČ REALNÁ KONVERGENCE, PRUŽNOST A PODOBNOST EKONOMIK JE DŮLEŽITÁ?

10 PODMÍNKY III. NAOPAK ALE NĚKTERÉ TEORETICKY IDEÁLNÍ MĚNOVÉ ZÓNY SPOLEČNOU MĚNU NEPŘIJALY (USA A KANADA) A VÝRAZNÉ NETRPÍ PROTO JE I PRO EMU A KONKRÉTNĚ PRO ECB ZŘEJMĚ OBTÍŽNÉ SMÍŘIT se se vstupem nových konvergujících ekonomik Slovensko bude 1. testem nám podobná země s autonomní měnovou politikou zatím nevstoupila Komentáře J. Starka a dalších z ECB naznačují spíše nechuť přijmout nové členy v duchu hesla nejdříve dokonvergujte a pak přijďte což je ale v souladu s výše uvedeným - nemělo by to být tabu na obou stranách + možná institucionální důvody

PRO ECB ZŘEJMĚ OBTÍŽNÉ SMÍŘIT se se vstupem nových konvergujících ekonomik Slovensko bude 1.

11 PRO MP: Nedokončená reálná konvergence výzvou pro strážce cenové stability, ZVLÁŠTĚ pro ČR velmi významná výzva Reálná a nominální konvergence 1995 vs. 2005, EU15=100 konvergence PT srov. cen. hladina PL SL HU CZ SI HDP na hlavu

nominální konvergence 1995 vs. 2005, EU15=100 konvergence PT srov.

12 Posledních 10 let si zvykáme na konvergenci cen. hladin díky apreciaci kurzu yoy 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% -2% -4% -6% -8% Roční reálné posilování CZK/EUR vliv inflace vliv kurzu

13 museli bychom si zvyknout na vyšší inflaci jako Irsko. 7 INDEX SPOTŘEBITELSKÝCH CEN - IRSKO m01 98m01 99m01 00m01 01m01 02m01 03m01 04m01 05m01 06m01 07m01

7 INDEX SPOTŘEBITELSKÝCH CEN - IRSKO 6 5 4

14 či jako aktuálně Slovinsko 4,5 4 INDEX SPOTŘEBITELSKÝCH CEN - SLOVINSKO 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 05m04 05m07 05m10 06m01 06m04 06m07 06m10 07m01 07m04 07m07

15 Shrnutí: Neplatí: čím dříve euro, tím lépe - výhodnost je podmíněná Maastrichtská kritéria k hodnocení podmínek pro nestačí Reálná konvergence je důležitější než nominální Dobře lze žít s jakoukoli měnou, špatně též - mít euro není znakem kvality ekonomiky, ekonomiky eurozóny mají pro nás žádoucí životní úroveň, ale z jiných důvodů (právě v růstu bohatství jsou dál) Vynucování lepší domácí politiky eurem příliš nefunguje Europaradox: S dobrou politikou euro skoro netřeba, se špatnou euro nepomůže Europaradox: Ti, kteří nejvíce uhánějí do, jsou často nejméně způsobilí pro (snaha koupit kredibilitu = oběd zadarmo ) Euro = zlatá tečka procesu reálné konvergence = Taková by měla být též nyní role přijetí eura v seznamu hospodářskopolitických priorit malá a až za mnoho let a po provedených domácích úkolech v HP a po pokroku v reálné konvergenci je poslední mašle na dárku, který se jmenuje zbohatnutí a zpružnění české ekonomiky

politiky eurem příliš nefunguje Europaradox: S dobrou politikou euro skoro netřeba, se špatnou euro nepomůže Europaradox: Ti, kteří nejvíce uhánějí do, jsou často nejméně způsobilí pro (snaha koupit

Podobné dokumenty

DOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR

DOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR Růžena Vintrová, CES VŠEM ruzena.vintrova@vsem.cz Konference IREAS a KAS ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR dne 21. 11. 2006 Obsah: Dvojí pohled na přijetí eura