VŠFS_Zima 2006_ODOP - Zaměstnanci Příklad 1 Základní mzda paní Kropáčkové činila v říjnu Kč. Dále obdržela vyplaceno nemocenské

Transkript

1 Příklad 1 Základní mzda paní Kropáčkové činila v říjnu Kč. Dále obdržela vyplaceno nemocenské ve výši Kč a náhradu mzdy za jednodenní dovolenou ve výši 650 Kč. Zaměstnavatel vyslal paní Kropáčkovou na jednodenní pracovní cestu do Brna a v souladu se zákonem o cestovních náhradách jí vyplatil Kč. Dále o paní Kropáčkové víme, že si měsíčně přispívá na své penzijní připojištění částkou 500 Kč a že byla na bezpříspěvkovém odběru krve. Paní Kropáčková si chce zvýšit kvalifikaci, tak studuje dálkově vysokou školu. Do absolutoria už jí chybí jenom rok. Paní Kropáčková je rozvedená a pečuje o své dvě nezletilé děti, které s ní žijí ve společné domácnosti. Má jediného zaměstnavatele, podepsala u něj prohlášení poplatníka o uplatňování slev. Stanovte výši zálohy na daň. Řešení základ součást zdanitelných příjmů nemocenská osvobozeno náhrada za dovolenou 650 součást zdanitelných příjmů cestovní náhrady vyplaceny v rámci limitu, nejsou předmětem daně penzijní připojištění a dary (bezplatné darování krve) lze případně uplatnit až při ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání, ne při stanovení záloh na daň podepsala prohlášení může uplatňovat slevy, má nárok na základní slevu a daňové zvýhodnění na děti, slevu na studenta uplatnit nemůže, protože nestuduje v prezenčním programu, navíc zřejmě ani nesplní podmínku věku zdanitelné příjmy: = výdaje pojistné: sociální 0,08 * = 1 542, zdravotní 0,045 * = 868 zdanitelná mzda: = = (zaokrouhlení na 100 nahoru) záloha na daň = (základní sleva) - 2 * 500 (na 2 děti) = 904 [výpočet zálohy: z daňových tabulek pro měsíční zálohy zdanitelná mzda dosáhla po zaokrouhlení , tedy spadá do druhého pásma (od do ), výše zálohy se tedy stanoví takto: ( ) * 0,19] Příklad 2 Za celý rok si paní Kropáčková vydělala celkem Kč. Zaměstnavatel jí dále v prosinci vyplatil prémie ve výši Kč. Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které jí bylo zaměstnavatelem sraženo, činí Kč. Zaměstnavatel jí v průběhu roku srazil na zálohách Kč. Paní Kropáčková kromě doložení odběru krve, předložila zaměstnavateli také potvrzení pojišťovny o zaplaceném pojistném na soukromé životní pojištění ve výši Kč. V listopadu si paní Kropáčková trochu zamelouchařila pro svého známého. Na základě dohody o provedení práce jí vyplatil jednorázovou odměnu ve výši Kč čistého. Paní Kropáčková také tržila Kč za prodej chalupy, kterou loni zdědila po babičce. Babička ji kdysi zdědila po svých rodičích.

2 Proveďte roční zúčtování. příjmy za rok 2006 činily: = Kč výdaje (sražené pojistné) Kč základ daně Kč odpočty: dar (bezplatný odběr krve je oceněn jako nepeněžitý dar v hodnotě Kč) Kč životní pojištění Kč upravený základ daně Kč = (zaokrouhlení na 100 dolů) daň = Kč Kč (základní sleva za rok) 2 * Kč (zvýhodnění na dvě děti) = Kč přeplatek: Kč Kč = Kč penzijní připojištění uplatnit nemůže, protože za rok zaplatila celkem jen Kč, na ty čerpala státní podporu, daňový odpočet lze uplatnit z částky nad Kč, nejvíc lze odečíst Kč pro provedení zúčtování musí být splněny některé předpoklady (viz slidy k přednášce), ty ovšem paní Kropáčková nesplnila!!! (má souběžně dvě zaměstnání, kde jsou jí strhávány zálohy) Na provedení zúčtování proto nemá nárok a má povinnost podat daňové přiznání. Tam to dopadne následovně: příjmy = (proč 6 250, když v zadání je 5 000: tato částka je čistého, jedná se o dohodu o provedení práce, tzn. nestrhává se pojištění, pouze daň. Jelikož zde nemá podepsáno prohlášení a příjem překročil Kč, musel zaměstnavatel srazil zálohu. Ta se počítá podle stejné tabulky jako v příkladu 1, ale současně nesmí být menší než 20 % a nesnižuje se o slevy. Jelikož jsme v prvním pásmu do bude podle tabulky daň pouze 12 %, musel tedy srazit 20 %, takže částka Kč představuje 80 % hrubého příjmu, z toho plyne výše čistého příjmu / 0,8 = Pro kontrolu: podle tabulky je záloha na daň * 0,12 = 756, minimálně musí být sraženo 20 %, tedy * 0,2 = 1 260, k výplatě čistého potom zbývá 5 000) výdaje základ daně odpočty (jako výše) upravený základ daně = daň = * = přeplatek = = při provedení zúčtování (v podstatě zatajení druhého příjmu) paní Kropáčková zkrátila svou daňovou povinnost o 315 Kč, to zjistíme buď porovnáním výše přeplatku, nebo přibližně také takto: celý druhý příjem spadne do třetího pásma, tzn. zdaní se 25% sazbou, což činí 1 562,50 (přibližně bez zaokrouhlení), záloha jí z tohoto příjmu byla sražena ve výši 1 260, tento rozdíl dá 302,50, což je dáno problematikou zaokrouhlení.

3 Příklad 3 Pan Staněk je sice zaměstnán na plný úvazek, přesto mu zbývá čas a síly na občasný přivýdělek. Např. uzavřel dohodu o provedení práce, ve které byla sjednána odměna v celkové výši Kč a její výplata najednou po odevzdání sjednané práce. Prohlášení k dani má podepsáno u svého hlavního zaměstnavatele. Je zvolené schéma u dohody daňově optimální? Řešení > 5 000, není podepsáno prohlášení, tzn. nelze už provést srážku, ale musí se srazit záloha minimálně 20 %. Zde se tedy srazí těch 20 %, tzn , čistého dostane pan Staněk vyplaceno Má souběžně dva zaměstnavatele, takže musí podat přiznání. Kdyby se odměna rozložila do dvou měsíců a nepřekročila 5 000, srazil by mu tento zaměstnavatel 15% srážkovou daň. Celkem by pak dostal vyplaceno Co je výhodnější ale záleží na tom, do jakého pásma by tento příjem spadl a na jaké slevy a odpočty má pan Staněk nárok. Např. pokud by na tom byl příjmově a s dětmi jako paní Kropáčková, je pro něj výhodnější, aby tento příjem byl rozložen do více měsíců a zdaněn srážkou. Příklad 4 Společnost má 10 zaměstnanců. Majitel společnosti chce vynaložit Kč na každého na zvýšení jejich mezd. Kromě peněžitého navýšení platu zvažuje i poskytování příspěvku na penzijní připojištění nebo příspěvku na životní pojištění. Průměrný příjem zaměstnanců je Kč měsíčně. Jak optimálně zvýšit jejich příjmy? Může zvýšit jejich peněžitou mzdu (var 1), může jim přispívat na penzijní připojištění a životní pojištění v rozsahu, v jakém jsou pro něj příspěvky daňově uznatelné (var 2), nebo v rozsahu, v jakém jsou tyto příjmy osvobozeny u zaměstnance od daně z příjmů (var 3). náklady zaměstnavatele hrubý příjem zaměstnance původně varianta 1 varianta 2 varianta ( ) ( ) z toho PP + ŽP vyměřovací základ pojistného SZ placené zaměstnavatelem ZP placené zaměstnavatelem * 0,26 = * 0,09 = * 0,26 = * 0,09 = * 0,26 = * 0,09 = SZ srážené * 0,08 = * 0,08 = * 0,08 = 1 600

4 zaměstnanci ZP srážené zaměstnanci * 0,045 = * 0,045 = * 0,045 = 925 základ daně záloha na daň čistá mzda změna mzdy čisté na odvody padlo daňové náklady zaměstnavatele ztráta daňového štítu (0,24 * ( ) Příklad 5 Řediteli společnosti byly v rámci motivačního programu bylo prodáno 100 kusů akcií společnosti. Prodejní cena činila 50 Kč za akcii. Jejich aktuální tržní hodnota byla 450 Kč za akcii. Ovlivní tato operace daňovou povinnost ředitele společnosti? Ovlivní tato operace daňovou povinnost společnosti? Co se stane, pokud akcie ihned prodá? zvýší se mu základ daně o slevu oproti ceně obvyklé, tzn. o 100 * (450 50) = Kč z toho je mu odvede daň zaměstnavatelem příjmy z prodeje akcií jsou osvobozeny po 6 měsících jejich držby, pokud by je ihned prodal, dosáhl by zdanitelného příjmy, který by zahrnul do daňového přiznání, příjem , výdaj na pořízení akcií ve výši 5 000, tzn. by ještě jednou zdanil Kč!!! Příklad 6 Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci pro soukromé i služební účely automobil v pořizovací ceně Kč (včetně DPH). Bude tím ovlivněn základ daně zaměstnance? Zaměstnavatel tento automobil zaměstnanci pro soukromé účely pronajal za Kč. Obvyklý pronájem by činil Kč. Bude tím ovlivněn základ daně zaměstnance? Zaměstnavatel hradí zaměstnanci i pohonné hmoty. V daném měsíci najel zaměstnanec na soukromé účely 600 km. Průměrná spotřeba vozidla dle technického průkazu činí 7 l / 100 km. Průměrná cena pohonných hmot v měsíci činila 25 Kč bez DPH. Jaký vliv to bude mít na základ daně zaměstnance? Průběhu měsíce vyměnil zaměstnavatel původní vozidlo za nové s pořizovací cenou Kč (včetně DPH). Bude to mít nějaký vliv?

5 při bezplatném poskytnutí služebního automobilu i pro soukromé účely se v každém měsíci, kdy měl auto k dispozici zvyšuje jeho základ daně o 1 % vstupní ceny včetně DPH, minimálně o Kč, tzn. v tomto případě se mu měsíčně zvedne základ daně o Kč pokud by mu bylo auto pronajato, sledovalo by se, zda nezískal slevu oproti ceně obvyklé, ta v tomto případě dosáhla Kč, o tuto slevu by se mu zvýšil základ daně zaměstnavatel opět poskytuje bezplatné plnění, zaměstnanci se musí o hodnotu pohonných hmot zvýšit základ daně. tzn. o 600 / 7 * 25 = 2 142,85 bez DPH, dále je nutno připočítat i DPH, čili základ daně se celkem zvýší o 2 142,85 * 1,19 = Kč, tyto výdaje nejsou u zaměstnavatele daňově uznatelné!!!! (v souvislosti se změnami v pracovněprávní oblasti a novým zákoníkem práce by měly být uznatelné od příštího roku) pokud je automobil v průběhu měsíce vyměněn za jiný, bere se jako základna pro výpočet jednoho procenta vyšší vstupní cena, tedy v tomto případě se základ daně zvýší o Kč Příklad 7 Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům 80korunové stravenky. Distributor stravenek si za každou stravenku účtuje zprostředkovatelský poplatek ve výši 2 Kč. Zaměstnanec si vydělá v průměru Kč. V daném měsíci obdržel 20 ks stravenek na 20 odpracovaných směn. Kolik minimálně musí zaměstnanec hradit za stravenky, aby náklady vynaložené zaměstnavatelem byly daňově uznatelné? Jaké při tom dosáhnou zaměstnanec a zaměstnavatel úspory na daních a dalších odvodech oproti situaci, kdy by hodnotu stravenek vyplatil zaměstnavatel v hotovosti? Jaký by byl čistý příjem zaměstnance, kdyby zaměstnavatel místo stravenek poskytl peněžité plnění a chtěl vynaložit maximálně náklady odpovídající nákladům, které by v souhrnu vynaložil na stravenky? Příklad 8 Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům k odběru vlastní výrobky za cenu 50 Kč za kus bez DPH. Obvyklá tržní cena, za kterou výrobky dodává, činí 70 Kč za kus bez DPH. Změní se nějak základ daně u zaměstnance, který v daném měsíci odebere 20 kusů? Jaký dopad to má na zaměstnavatele? Příklad 9 Pan Novák je členem dozorčí rady společnosti. Za práci v dozorčí radě dostává měsíčně odměnu ve výši Kč. Pan Sláma je členem této dozorčí rady jako zástupce zaměstnancům. Za práci v dozorčí radě rovněž dostává měsíčně Kč. Jeho průměrný měsíční příjem ze zaměstnání u této společnosti činí Kč. Jaký je čistý příjem pana Nováka a pana Slámy z členství v dozorčí radě?