Důchodové zdravotní a sociální pojištění, DPH, pokladna PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců

Transkript

1 Důchdvé zdravtní a sciální pjištění, DPH, pkladna PRO-BIO Svaz eklgických zemědělců TOTO VZDĚLÁVÁNÍ JE FINANCOVÁNO Z PROSTŘEDKŮ ESF PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

2 Srdečně Vás vítáme na dnešním semináři TEMPO TRAINING & CONSULTING a.s. pskytuje prfesinální služby v blasti vzdělávání dspělých d rku Ze dvu šklících center v Ostravě a Praze připravujeme vzdělávací akce pr klienty z celé České republiky. Naše aktivity jsu zaměřeny d blastí sbnstníh, pčítačvéh a jazykvéh vzdělávání. Naše splečnst je akreditvána Ministerstvem vnitra ČR. V blasti pčítačvých kurzů jsme akreditváni Ministerstvem šklství, mládeže a tělvýchvy. Jsme také testvacím střediskem ECDL. Jedním z hlavních cílů naší splečnsti je pdpra sbníh růstu jedntlivců i celých týmů. K naplnění těcht cílů nám také pmáhá splupráce s dalšími rganizacemi v rámci prjektů Evrpské unie. Tvrbu a realizací grantvých prjektů se zabýváme již d rku V sučasné dbě je velká část našich aktivit směrvána k rzvji lidských zdrjů prstřednictvím ESF v ČR ve splupráci s významnými zaměstnavateli v reginech celé České republiky. Splečnst TEMPO TRAINING & CONSULTING a.s. ve splupráci s realizačním týmem Vaší splečnsti připravila tent seminář, který je navržen dle vzdělávacích ptřeb účastníků cílvé skupiny. Vážíme si důvěry Vás všech.

3 Obsah 1. Principy aktuálníh zákníku práce z hlediska mezd... 3 Platná legislativa pr stanvvání, vyplácení mzdy... 3 Odměňvání za práci základní výklad, mzda, plat, příplatky, prémie... 3 a) Mzda... 3 b) Plat... 4 c) Příplatky... 4 d) Odměna... 5 Splatnst mzdy... 5 Výplata mzdy... 6 Srážky ze mzdy... 7 Náhrada mzdy při překážkách v práci Zaměstnanci a zaměstnavatelé ve zdravtním a sciálním pjištění, výklad pjmů vazba na daň z příjmů... 9 a) Zdravtní pjištění zaměstnanců... 9 Z čeh se pčítá pjistné na zdravtní pjištění... 9 Minimální vyměřvací základ Maximální vyměřvací základ Sazba pjistnéh na zdravtní pjištění Platba pjistnéh na zdravtní pjištění b) Sciální pjištění zaměstnanců Z čeh se pčítá pjistné na sciální pjištění Maximální vyměřvací základ Překrčení maximálníh vyměřvací základu v daném rce Platba pjistnéh na sciální pjištění Úvd d prblematiky DPH a) Daň z přidané hdnty (zkratka DPH) b) Předmětem daně je: c) Osby pvinné k dani ( 5) Eknmická činnst Samstatná sba

4 Veřejnprávní subjekt Změny ve znění zákna technik-legislativní úpravy, zásadní změny při uplatňvání DPH Nvela zákna DPH Sazby daně z přidané hdnty zákn č. 500/2012 Sb Technická nvela zákna DPH zákn č. 502/2012 Sb Daňvé dklady Dklady a jejich náležitsti: Daňvý dklad plátce DPH Náležitsti daňvéh dkladu Pkladna Pkladní kniha a pkladní dklady Pkladní kniha by měla bsahvat Pkladní dklady - příjmvý a výdajvý pkladní dklad Pkladní dklad musí bsahvat

5 1. Principy aktuálníh zákníku práce z hlediska mezd Platná legislativa pr stanvvání, vyplácení mzdy za vyknanu práci přísluší zaměstnanci mzda, plat neb dměna z dhdy za pdmínek stanvených záknem. Mzdu je myšlen peněžité plnění a plnění peněžité hdnty (naturální mzda) pskytvané zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v zákně dále stanven jinak. Odměňvání za práci základní výklad, mzda, plat, příplatky, prémie a) Mzda Za stejnu práci neb za práci stejné hdnty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat neb dměna z dhdy. Tím je myšlena práce stejné neb srvnatelné slžitsti, dpvědnsti a namáhavsti, která se kná ve stejných neb srvnatelných pracvních pdmínkách, při stejné neb srvnatelné pracvní výknnsti a výsledcích práce. Pracvní výknnst se psuzuje pdle intenzity a kvality prváděných prací, pracvních schpnstí a pracvní způsbilsti a výsledky práce se psuzují pdle mnžství a kvality. Minimální mzda Nejnižší mžná výše dměny za práci. Mzda, plat neb dměna z dhdy nesmí být nižší než minimální mzda. Není v něm zahrnuta mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za nční práci, za práci ve ztíženém pracvním prstředí a za práci v sbtu a v neděli. Nedsáhne-li mzda, plat neb dměna z dhdy minimální mzdy, je zaměstnavatel pvinen zaměstnanci pskytnut dplatek: a) ke mzdě ve výši rzdílu mezi mzdu dsaženu v kalendářním měsíci a příslušnu minimální měsíční mzdu neb ve výši rzdílu mezi mzdu připadající na 1 dpracvanu hdinu a příslušnu minimální hdinvu mzdu; b) k platu ve výši rzdílu mezi platem dsaženým v kalendářním měsíci a příslušnu minimální měsíční mzdu, c) k dměně z dhdy ve výši rzdílu mezi výší tét dměny připadající na 1 hdinu a příslušnu minimální hdinvu mzdu. 3

6 b) Plat Plat určuje zaměstnavatel zaměstnanci pdle tht zákna, nařízení vlády vydanéh k jeh prvedení pdle 111 dst. 2, 112 dst. 2, 123 dst. 6, 128 dst. 2 a 129 dst. 2 a v jejich mezích pdle klektivní smluvy, ppřípadě vnitřníh předpisu. Platvé tarify Zaměstnanci přísluší platvý tarif stanvený pr platvu třídu a platvý stupeň, d kterých je zařazen. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance d platvé třídy pdle druhu práce, kteru má v pracvní smluvě. Zaměstnavatel zařadí veducíh zaměstnance d platvé třídy pdle nejnárčnějších prací, jejichž výkn řídí neb které sám vyknává. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance d platvéh stupně pdle dby dsažené praxe. Platvé tarify se stanví v 16 platvých třídách a v každé z nich v platvých stupních. Vláda stanví nařízením způsb usměrňvání výše prstředků vynakládaných zaměstnavateli na platy a na dměny za pracvní phtvst zaměstnanců, zařazení prací d platvých tříd v suladu s charakteristikami platvých tříd dstupňvanými pdle slžitsti, dpvědnsti a namáhavsti práce, které jsu uvedeny v přílze k tmut záknu. c) Příplatky Příplatek za vedení Veducímu zaměstnanci přísluší příplatek za vedení, a t pdle stupně řízení a nárčnsti řídí práce. Příplatek za vedení přísluší také: a) zástupci veducíh zaměstnance, který trvale zastupuje veducíh zaměstnance v b) zaměstnanci, který zastupuje veducíh zaměstnance na vyšším stupni řízení v plném rzsahu jeh řídící činnsti p dbu delší než 4. Příplatek za nční práci Zaměstnanci přísluší za hdinu nční práce příplatek ve výši 20 % průměrnéh hdinvéh výdělku. 4

7 Příplatek za práci v sbtu a v neděli Zaměstnanci přísluší za hdinu práce v sbtu neb v neděli příplatek ve výši 25 % průměrnéh hdinvéh výdělku. Další příplatky: Plat neb náhradní vln za práci přesčas Příplatek za práci ve ztíženém pracvním prstředí Zvláštní příplatek Příplatek za rzdělenu směnu Osbní příplatek Příplatek za přímu pedaggicku činnst nad stanvený rzsah Specializační příplatek pedaggickéh pracvníka d) Odměna Za úspěšné splnění mimřádnéh neb zvlášť významnéh pracvníh úklu může zaměstnavatel pskytnut zaměstnanci dměnu. 135 Plat neb náhradní vln za práci ve svátek Zaměstnanci, který nepracval prt, že svátek připadl na jeh bvyklý pracvní den, se plat nekrátí. Za práci ve svátek pskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní vln v rzsahu práce knané ve svátek, a t nejpzději d knce třetíh kalendářníh měsíce následujícíh p výknu práce ve svátek neb v jinak dhdnuté dbě. Za dbu čerpání náhradníh vlna se plat nekrátí. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dhdnut na pskytnutí příplatku ve výši průměrnéh hdinvéh výdělku za hdinu práce ve svátek míst náhradníh vlna. Splatnst mzdy Mzda neb plat jsu splatné p vyknání práce, a t nejpzději v kalendářním měsíci následujícím p měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci práv na mzdu neb plat neb některu jejich slžku. 5

8 Mzda, plat a jejich jedntlivé slžky stanvené, sjednané neb určené za hdinu práce, přísluší zaměstnanci i za zlmky hdin, které dpracval v bdbí, za které se mzda neb plat pskytuje. Nebyl-li pravidelný termín výplaty mzdy neb platu sjednán v klektivní smluvě, určí jej zaměstnavatel v mezích bdbí uvedenéh v dstavci 1 p prjednání s dbrvu rganizací. Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastupením dvlené mzdu neb plat splatný během dvlené, připadne-li termín výplaty na bdbí dvlené, pkud se se zaměstnancem nedhdne jinak. Jestliže t neumžňuje technika výpčtu mezd neb platů, pskytne mu přiměřenu zálhu a zbývající část mzdy neb platu mu vyplatí nejpzději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy neb platu následujícím p dvlené. Při sknčení pracvníh pměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeh žádst mzdu neb plat za měsíční bdbí, na které mu vznikl práv, v den sknčení pracvníh pměru. Jestliže t neumžňuje technika výpčtu mezd neb platů, vyplatí mu mzdu neb plat nejpzději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy neb platu následujícím p dni sknčení pracvníh pměru. Výplata mzdy Mzda neb plat se vyplácí zaměstnanci v záknných penězích. Mzda neb plat se zakruhlují na celé kruny směrem nahru. Mzda neb plat se vyplácí v pracvní dbě a na pracvišti, nebyla-li dhdnuta jiná dba a jiné míst výplaty. Nemůže-li se zaměstnanec dstavit k výplatě z vážných důvdů, zašle mu zaměstnavatel mzdu neb plat v pravidelném termínu výplaty, ppřípadě nejpzději v nejbližší následující pracvní den na svůj náklad a nebezpečí, pkud se se zaměstnancem nedhdli na jiném termínu neb způsbu výplaty. Při měsíčním vyúčtvání mzdy neb platu je zaměstnavatel pvinen vydat zaměstnanci písemný dklad bsahující údaje jedntlivých slžkách mzdy neb platu a prvedených 6

9 srážkách. Na žádst zaměstnance předlží zaměstnavatel dklady, na jejichž základě mzdu neb plat vypčetl. Jiné sbě než zaměstnanci je mžné vyplatit mzdu neb plat jen na základě písemné plné mci; t platí i pr manžela neb partnera zaměstnance. Bez písemnéh zmcnění může být mzda neb plat vyplacen jiné sbě než zaměstnanci, jen pkud t stanví tent zákn neb zvláštní právní předpis. Srážky ze mzdy Srážkami z příjmu zaměstnance jsu pr účely tht zákna srážky ze mzdy neb platu a z jiných příjmů zaměstnance z pracvněprávníh vztahu. Jinými příjmy zaměstnance pdle dstavce 1 jsu a) dměna z dhdy, b) náhrada mzdy neb platu, c) dměna za pracvní phtvst, d) dstupné, ppřípadě bdbná plnění pskytnutá zaměstnanci v suvislsti se sknčením zaměstnání, e) peněžitá plnění věrnstní neb stabilizační pvahy pskytnutá zaměstnanci v suvislsti se zaměstnáním. Srážky ze mzdy mhu být prvedeny jen a) v případech stanvených tímt záknem neb zvláštním záknem, b) na základě dhdy srážkách ze mzdy ( 327) neb k uspkjení závazků zaměstnance, c) k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem dbrvé rganizace, byl-li t sjednán v klektivní smluvě neb na základě písemné dhdy mezi zaměstnavatelem a dbrvu rganizací, a suhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem dbrvé rganizace. 7

10 Přadí srážek ze mzdy Zaměstnavatel je právněn srazit zaměstnanci: a) daň z příjmů fyzických sb ze závislé činnsti, b) pjistné na sciální zabezpečení a příspěvek na státní plitiku zaměstnansti a pjistné na všebecné zdravtní pjištění, c) zálhu na mzdu neb plat, kteru je zaměstnanec pvinen vrátit prt, že nebyly splněny pdmínky pr přiznání tét mzdy neb platu, d) nevyúčtvanu zálhu na cestvní náhrady, ppřípadě jiné nevyúčtvané zálhy pskytnuté zaměstnanci k plnění jeh pracvních úklů, e) náhradu mzdy neb platu za dvlenu, na niž zaměstnanec ztratil práv neb na niž mu práv nevznikl a náhradu mzdy neb platu pdle 192, na niž zaměstnanci práv nevznikl. Náhrada mzdy při překážkách v práci Náhrada mzdy, platu neb dměny z dhdy pracvní činnsti při dčasné pracvní neschpnsti (karanténě). Zaměstnanci, který byl uznán dčasně práce neschpným neb kterému byla nařízena karanténa, přísluší v dbě prvních 14 kalendářních dnů a v bdbí d 1. ledna 2011 d 31. prsince 2013 v dbě prvních 21 kalendářních dnů trvání dčasné pracvní neschpnsti neb karantény náhrada mzdy neb platu ve dnech pdle věty druhé a ve výši pdle dstavce 2, pkud ke dni vzniku dčasné pracvní neschpnsti (karantény) zaměstnanec splňuje pdmínky nárku na nemcenské pdle předpisů nemcenském pjištění. Náhrada mzdy neb platu pdle přísluší ve výši 60 % průměrnéh výdělku. Pr účely stanvení náhrady mzdy neb platu se zjištěný průměrný výdělek upraví stejným způsbem, jakým se upravuje denní vyměřvací základ pr výpčet nemcenskéh z nemcenskéh pjištění, s tím, že pr účely tét úpravy se příslušná redukční hranice stanvená pr účely nemcenskéh pjištění Prušil-li zaměstnanec v bdbí prvních 14 kalendářních dnů a v bdbí d 1. ledna 2011 d 31. prsince 2013 v bdbí prvních 21 kalendářních dnů dčasné pracvní neschpnsti pvinnsti uvedené v dstavci 6 větě první, které jsu sučástí režimu dčasně práce 8

11 neschpnéh pjištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnst prušení těcht pvinnstí náhradu mzdy neb platu snížit neb nepskytnut. Náhrada mzdy neb platu se pskytuje na základě dkladů stanvených pr uplatnění nárku na nemcenské, a t v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy neb platu p předlžení těcht dkladů. Zaměstnavatel je pvinen vyhlásit, d kdy nejpzději před výplatním termínem je třeba předlžit dklady pr pskytnutí náhrady mzdy neb platu, aby tat náhrada mhla být v tmt výplatním termínu vyplacena. Další překážky v práci: 195 Mateřská dvlená 196 Rdičvská dvlená 197 Mateřská a rdičvská dvlená při převzetí dítěte 200 Překážky v práci z důvdu becnéh zájmu 201 Výkn veřejné funkce 202 Výkn bčanské pvinnsti 203 Jiné úkny v becném zájmu 205 Překážky v práci z důvdu šklení, jiné frmy přípravy neb studia 2. Zaměstnanci a zaměstnavatelé ve zdravtním a sciálním pjištění, výklad pjmů vazba na daň z příjmů Ze mzdy je mim zálhy na daň dváděn také sciální a zdravtní pjištění. Zdravtní pjištění i sciální pjištění dvádí zaměstnavatel za své zaměstnance a část své mzdy dvádí na tent účel i zaměstnanec. a) Zdravtní pjištění zaměstnanců Z čeh se pčítá pjistné na zdravtní pjištění Vyměřvacím základem je úhrn příjmů ze závislé činnsti a funkčních pžitků, které jsu předmětem daně z příjmů fyzických sb a nejsu d tét daně svbzeny, a které mu 9

12 zaměstnavatel zúčtval v suvislsti se zaměstnáním (plnění v peněžní i nepeněžní frmě a jiné výhdy pskytnuté zaměstnavatelem). D základu se napak nezahrnují: náhrada škdy pdle zákníku práce, dstupné, dchdné a dbytné pskytvané na základě zvláštních právních předpisů, věrnstní přídavek hrníků, dměny vyplácené pdle zákna vynálezech a zlepšvacích návrzích, pkud vytvření a uplatnění vynálezu neb zlepšvacíh návrhu neměl suvislst s výknem zaměstnání, jednrázvá sciální výpmc pskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeh mimřádně btížných pměrů vzniklých v důsledku živelní phrmy, pžáru, eklgické neb průmyslvé havárie neb jiné mimřádně závažné událsti, plnění pskytnutá pživateli starbníh neb invalidníh důchdu pr invaliditu třetíh stupně p uplynutí jednh rku de dne sknčení zaměstnání. Minimální vyměřvací základ Zdravtní pjištění se musí dvádět alespň z minimální mzdy ( 3 zákna). Pkud je tedy vyměřvací základ zaměstnance nižší než minimální mzda, je zaměstnanec pvinen dplatit zdravtní pjišťvně prstřednictvím svéh zaměstnavatele pjistné ve výši 13,5 % z rzdílu těcht základů. Pkud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, je pvinen dplatit pjistné prstřednictvím th zaměstnavatele, kteréh si zvlí, a t vždy s dvdem pjistnéh v následujícím kalendářním měsíci. Pkud je ale vyměřvací základ nižší z důvdů překážek na straně rganizace, je tent rzdíl pvinen dplatit zaměstnavatel. Pr některé sby ale minimální vyměřvací základ neplatí. Jsu t sby: s těžkým tělesným, smyslvým neb mentálním pstižením, kterým se pskytují mimřádné výhdy II. neb III. stupně, které dsáhly věku ptřebnéh pr nárk na starbní důchd, avšak nesplňují další pdmínky pr jeh přiznání, které celdenně sbně a řádně pečují alespň jedn dítě d 7 let věku neb nejméně dvě děti d 15 let věku, 10

13 které sučasně vedle zaměstnání vyknávají samstatnu výdělečnu činnst a dvádějí zálhy alespň z minimálníh vyměřvacíh základu, který je stanvený pr sby samstatně výdělečně činné, za které je plátcem pjistnéh stát, těmit sbami jsu: nezapatřené děti, pživatelé důchdu, příjemci rdičvskéh příspěvku, ženy na mateřské a rdičvské dvlené, uchazeči zaměstnání včetně uchazečů zaměstnání, kteří přijali krátkdbé zaměstnání, sby pbírající dávku pmci v hmtné nuzi, pkud nevyknávají výdělečnu činnst, nejsu v evidenci uchazečů zaměstnání a nejde pživatele starbníh důchdu, invalidníh důchdu pr invaliditu třetíh stupně, vdvskéh neb vdveckéh důchdu, ani pživatele rdičvskéh příspěvku neb nezapatřené dítě, sby, které jsu závislé na péči jiné sby ve stupni II (středně těžká závislst) neb stupni III (těžká závislst) aneb stupni IV (úplná závislst), a rvněž za sby, které ně pečují, dále pak za sby pečující sby mladší 10 let, které jsu závislé na péči jiné sby ve stupni I (lehká závislst), sby knající základní (náhradní) službu v zbrjených silách, neb civilní službu a sby pvlané k vjenskému cvičení, sby ve výknu zabezpečvací detence neb ve vazbě neb sby ve výknu trestu dnětí svbdy, sby, které jsu invalidní ve třetím stupni neb které dsáhly věku ptřebnéh pr nárk na starbní důchd, avšak nesplňují další pdmínky pr přiznání invalidníh důchdu ve třetím stupni neb starbníh důchdu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samstatné výdělečné činnsti a nepžívají žádný důchd z ciziny, neb tent důchd nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy, sby celdenně sbně a řádně pečující alespň jedn dítě d sedmi let věku neb nejméně dvě děti d 15 let věku, mladiství umístění ve šklských zařízeních pr výkn ústavní výchvy a chranné výchvy, cizinci, kterým byl udělen právnění k pbytu na území České republiky, pkud nemají příjmy ze zaměstnání neb ze samstatné výdělečné činnsti. 11

14 Minimální vyměřvací základ je mžné snížit na pměrnu část, která dpvídá pčtu kalendářních dnů, pkud: zaměstnání netrval p celý měsíc, zaměstnanci byl pskytnut pracvní vln pr důležité sbní překážky v práci, zaměstnanec byl sbu, za kteru platí pjistné i stát, případně sbu s těžkým tělesným, smyslvým neb mentálním pstižením II. neb III. stupně, neb sbu důchdvéh věku bez nárku na důchd, neb sbu sbně, celdenně a řádně pečující dítě d 7 let neb dvě děti d 15 let, Maximální vyměřvací základ Pr rk 2013 dchází ke zrušení maximálníh vyměřvacíh základu u zdravtníh pjištění. V rce 2012 činil maximální vyměřvací základ Kč. Občané, kteří maximální vyměřvací základ překrčili, tak z částky nad strp neplatili zdravtní pjištění. Zrušení strpu znamená i vyšší mzdvé náklady pr zaměstnavatele. Navíc se zrušení strpu prmítne i na výši daně z příjmu fyzických sb, prtže daň z příjmu se vypčítává ze superhrubé mzdy (tj. hrubé mzdy zvýšené sciální a zdravtní pjištění placené zaměstnavatelem). Sazba pjistnéh na zdravtní pjištění Z vyměřvacíh základu se dvádí 13,5 %. Jednu třetinu (tedy 4,5 %) hradí zaměstnanec, zbývající dvě třetiny (tedy 9 %) hradí zaměstnavatel ze svých prstředků. Platba pjistnéh na zdravtní pjištění Pjistné se platí za jedntlivé kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnavatelem určen pr výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. U zaměstnavatele, kde je výplata rzlžena na různé dny, je dnem splatnsti pjistnéh pslední den výplaty za uplynulý kalendářní měsíc. 12

15 Platbu musíte prvést nejpzději d 20. dne kalendářníh měsíce, ve kterém vám vznikla pvinnst srazit zálhy. b) Sciální pjištění zaměstnanců Sciální pjištění zahrnuje: pjistné na nemcenské pjištění pjistné na důchdvé pjištění příspěvek na státní plitiku zaměstnansti Z čeh se pčítá pjistné na sciální pjištění Vyměřvacím základem je úhrn příjmů, které jsu předmětem daně z příjmů fyzických sb a nejsu d tét daně svbzeny a které mu zaměstnavatel zúčtval v suvislsti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemcenském neb jen na důchdvém pjištění (plnění v peněžní i nepeněžní frmě a výhdy pskytnuté zaměstnavatelem). D základu se napak nezahrnují: náhrada škdy pdle zákníku práce, dstupné, dchdné a dbytné pskytvaná na základě zvláštních právních předpisů, věrnstní přídavek hrníků, dměny vyplácené pdle zákna vynálezech a zlepšvacích návrzích, pkud vytvření a uplatnění vynálezu neb zlepšvacíh návrhu neměl suvislst s výknem zaměstnání, jednrázvá sciální výpmc pskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeh mimřádně btížných pměrů vzniklých v důsledku živelní phrmy, pžáru, eklgické neb průmyslvé havárie neb jiné mimřádně závažné událsti, plnění pskytnutá pživateli starbníh neb invalidníh důchdu pr invaliditu třetíh stupně p uplynutí jednh rku de dne sknčení zaměstnání. Maximální vyměřvací základ Výše pjistnéh je mezena i zhra maximálním vyměřvacím základem. Pr rk 2012 dchází ke změně u maximálníh vyměřvacíh základu, který v rce 2012 již nečiní 72násbek průměrné mzdy, ale puze 48násbek průměrné mzdy. Maximální vyměřvací základ za rk 2012 činí Kč. Pr rk 2013 se zvyšuje na Kč. 13

16 Překrčení maximálníh vyměřvací základu v daném rce Pkud úhrn vyměřvacích základů zaměstnance přesáhne v kalendářním rce maximální vyměřvací základ a zaměstnanec je v tmt rce zaměstnán u jednh zaměstnavatele, zaměstnanec platí pjistné z maximálníh vyměřvacíh základu, t platí i v případě více zaměstnání v daném rce, avšak u téhž zaměstnavatele, u více zaměstnavatelů, pjistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeh vyměřvacích základů, který přesahuje maximální vyměřvací základ, se pvažuje za přeplatek na pjistném, tent přeplatek nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci sražena na pjistném. Platba pjistnéh na sciální pjištění Pjistné se platí za jedntlivé celé kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnavatelem určen pr výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. U zaměstnavatele, kde je výplata mezd a platů rzlžena na různé dny, je dnem splatnsti pjistnéh pslední den tét výplaty za uplynulý kalendářní měsíc. Pkud se mzda vyplácí za kratší než měsíční bdbí, je pjistné za kalendářní měsíc splatné v bezprstředně následujícím kalendářním měsíci, a t v prvním dni výplaty mzdy. 3. Úvd d prblematiky DPH a) Daň z přidané hdnty (zkratka DPH) Daň z přidané hdnty tvří jeden z nejdůležitějších příjmů státníh rzpčtu. Platí ji všichni při nákupu většiny zbží a služeb. Tat daň je vyměřvána prakticky na celém světě a Česká republika pchpitelně není výjimku. Princip DPH spčívá v tm, že ddavatel, pkud je registrván jak plátce, musí dvést z realizvanéh bchdu část jeh hdnty státu, pkud je tent bchd předmětem daně. Princip daně z přidané hdnty spčívá v dvedení daně puze z rzdílu ceny mezi vstupy a výstupy, tedy z th, klik se cena zbží u něh zvýší. 14

17 Subjekt platí ddavatelům cenu včetně tét daně a sám dstává zaplacen za zbží rvněž včetně tét daně. D státníh rzpčtu pak dvede rzdíl mezi bdrženu a zaplacenu daní, případně mu může být daň vrácena. Evrpská unie vymezuje zbží a služby, které mhu (ale nemusí) být předmětem snížené sazby daně z přidané hdnty, a stanvuje minimální výši základní sazby DPH a minimální výši snížené sazby DPH. Nvým prvkem je samvyměřvací daň při bchdu mezi státy EU. Tt patření si vynutil přeshraniční bchd v rámci Evrpské unie. Dvzce zbží a služeb, který vyměřuje daň na výstupu, si sám vyměří daň na vstupu. Tu pak uplatní jak dpčet při vyúčtvání s finančním úřadem. b) Předmětem daně je: ddání zbží neb převd nemvitsti aneb přechd nemvitsti v dražbě (dále jen převd nemvitsti ) za úplatu sbu pvinnu k dani v rámci uskutečňvání eknmické činnsti, s místem plnění v tuzemsku, pskytnutí služby za úplatu sbu pvinnu k dani v rámci uskutečňvání eknmické činnsti, s místem plnění v tuzemsku, přízení zbží z jinéh členskéh státu Evrpské unie (dále jen členský stát ) za úplatu, uskutečněné v tuzemsku sbu pvinnu k dani v rámci uskutečňvání eknmické činnsti neb právnicku sbu, která nebyla zalžena neb zřízena za účelem pdnikání, a přízení nvéh dpravníh prstředku z jinéh členskéh státu za úplatu sbu, která není sbu pvinnu k dani, dvz zbží s místem plnění v tuzemsku. Předmětem daně však není přízení zbží z jinéh členskéh státu, s výjimku přízení nvéh dpravníh prstředku neb zbží, které je předmětem sptřební daně: jestliže ddání tht zbží v tuzemsku by byl svbzen d daně pdle 68dst. 1 až 10, neb pkud je přízení zbží uskutečněn sbu svbzenu d uplatňvání daně pdle 6 neb právnicku sbu, která nebyla zalžena neb zřízena za účelem pdnikání a která není plátcem neb sbu identifikvanu k dani, nejedná se přízení zbží pdle písmene a), a celkvá hdnta přízenéh zbží bez daně nepřekrčila v běžném kalendářním rce 15

18 částku Kč a tat částka nebyla ani překrčena v předcházejícím kalendářním rce; d stanvené částky se nezapčítává hdnta nvéh dpravníh prstředku a hdnta zbží, které je předmětem sptřební daně, při přízení z jinéh členskéh státu. Plnění, která jsu předmětem daně, jsu zdanitelnými plněními, pkud nejsu svbzena d daně. c) Osby pvinné k dani ( 5) Osba pvinná k dani je fyzická neb právnická sba, která samstatně uskutečňuje eknmické činnsti, pkud tent zákn nestanví v 5a jinak. Osbu pvinnu k dani je i právnická sba, která nebyla zalžena neb zřízena za účelem pdnikání, pkud uskutečňuje eknmické činnsti. Stát, kraje, bce, rganizační slžky státu, krajů a bcí, dbrvlné svazky bcí, hlavní měst Praha a jeh městské části a právnické sby zalžené neb zřízené zvláštním právním předpisem neb na základě zvláštníh právníh předpisu se při výknu půsbnstí v blasti veřejné správy nepvažují za sby pvinné k dani, a t i v případě, kdy za výkn těcht půsbnstí vybírají úplatu. Pkud však uskutečňváním některých z těcht výknů dšl pdle rzhdnutí příslušnéh rgánu k výraznému narušení hspdářské sutěže, pvažuje se, pkud jde tent výkn, za sbu pvinnu k dani, a t de dne nabytí právní mci vydanéh rzhdnutí. Eknmická činnst Eknmicku činnstí se pr účely tht zákna rzumí sustavná činnst výrbců, bchdníků a sb pskytujících služby, včetně důlní činnsti a zemědělské výrby a sustavné činnsti vyknávané pdle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnsti vědecké, literární, umělecké, vychvatelské neb učitelů, jakž i nezávislé činnsti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Za eknmicku činnst se také pvažuje využití hmtnéh a nehmtnéh majetku za účelem získání příjmů, pkud je tent majetek využíván sustavně. Samstatně uskutečňvanu eknmicku činnstí není činnst zaměstnanců neb jiných sb, kteří mají uzavřenu smluvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracvněprávní vztah, případně činnsti sb, které jsu zdaňvány jak 16

19 příjmy ze závislé činnsti pdle zvláštníh právníh předpisu, neb jak příjmy za autrské příspěvky, z nichž je uplatňvána zvláštní sazba daně pdle zvláštníh právníh předpisu. Samstatná sba Za samstatnu sbu pvinnu k dani se pvažuje rganizační slžka státu, která je účetní jedntku, a v hlavním městě Praze jak hlavní měst Praha, tak i každá jeh městská část. Veřejnprávní subjekt Za veřejnprávní subjekt se pr účely tht zákna pvažují také dbrvé rganizace, církve a nábženské splečnsti neb církevní instituce, které jsu církevní právnicku sbu při výknu činnstí pdle svéh statutu, stanv neb základníh dkumentu. 4. Změny ve znění zákna technik-legislativní úpravy, zásadní změny při uplatňvání DPH Nvela zákna DPH 2013 Infrmace změnách v blasti daně z přidané hdnty s účinnstí d Zákn č. 235/2004 Sb., dani z přidané hdnty, ve znění pzdějších předpisů, je s účinnstí d 1. ledna 2013 předmětem následujících nvel: Zákn č. 500/2012 Sb., změně daňvých, pjistných a dalších záknů v suvislsti se snižváním schdků veřejných rzpčtů (především úprava týkající se změny sazeb DPH), Zákn č. 502/2012 Sb., kterým se mění zákn č. 235/2004 Sb., dani z přidané hdnty, ve znění pzdějších předpisů, a další suvisející zákny. Sazby daně z přidané hdnty zákn č. 500/2012 Sb. S účinnstí d 1. ledna 2013 se u zdanitelnéh plnění neb u přijaté úplaty uplatňuje: základní sazba daně ve výši 21 %, neb snížená sazba daně ve výši 15 %. Pkud jde rzsah zbží a služeb, jejich zařazení d snížené neb základní sazby daně se nemění, s výjimku přeřazení dětských plen a některých zdravtnických prstředků d základní sazby DPH. Pdrbnsti jsu uvedeny v části druhé zákna č. 500/2012 Sb., 17

20 změně daňvých, pjistných a dalších záknů v suvislsti se snižváním schdků veřejných rzpčtů. Technická nvela zákna DPH zákn č. 502/2012 Sb. Zákn č. 502/2012 Sb., kterým se mění zákn č. 235/2004 Sb., dani z přidané hdnty, ve znění pzdějších předpisů, a další suvisející zákny (dále jen nvela zákna ) bsahuje především tzv. technické změny v blasti uplatňvání DPH. Tat nvela zákna byla připravena především z důvdu pvinné implementace Směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, pkud jde pravidla fakturace. Dalším a zásadním důvdem je návrh dalších patření pr bj s daňvými úniky v blasti DPH. Vedle těcht dvu významných blastí nvela zákna také uvádí pdstatné změny ve vymezení a registraci plátců daně, zavádí se institut identifikvané sby a další navazující změny. Významnu změnu v blasti DPH u nemvitstí je umžnění vlby zdaňvat převd nemvitstí p záknem stanvé lhůtě se sučasným prdlužením tét lhůty ze tří na pět let. Z nejdůležitějších změn upzrňujeme především na tyt úpravy: Evidence pr účely daně z přidané hdnty ( 100 nvely zákna) Nvě je v suladu s 100 dst. 2 plátce pvinen vést v evidenci pr účely DPH u přijatých zdanitelných plnění, která pužije pr uskutečňvání plnění s nárkem na dpčet daně, také daňvé identifikační čísl sby, která uskutečňuje plnění (tj. ddavatele), s výjimku plnění, u nichž byly vystaveny zjedndušené daňvé dklady. Zdaňvací bdbí ( 99 a násl. nvely zákna) Byla prvedena změna v základním zdaňvacím bdbí, kterým je nvě pvinně p určitu dbu u všech nvě registrvaných plátců, včetně plátců, kteří nemají v tuzemsku sídl ani prvzvnu, kalendářní měsíc. Dále jsu stanveny pdmínky, za kterých si může plátce zvlit za zdaňvací bdbí kalendářní čtvrtletí a pravidla pr změnu zdaňvacíh bdbí. Zavedení kalendářníh měsíce jak zdaňvacíh bdbí byl prveden z důvdu ztížení daňvých úniků v případě rzdílných zdaňvacích bdbí mezi účastníky bchdních transakcí a dále s cílem umžnit správcům daně rychlejší získání infrmací a rychlejší reakce na zjištěné skutečnsti nasvědčující případným pdvdům neb krácení daně. 18

21 Pvinnst zveřejňvání bankvních účtů pužívaných pr eknmicku činnst ( 96 a 98 dst. 1 písm. d) nvely zákna) Pr všechny daňvé subjekty byla zavedena pvinnst uvádět v přihlášce k registraci čísla svých bankvních účtů pužívaných pr eknmicku činnst. Správce daně nvě zveřejní způsbem umžňujícím dálkvý přístup čísla účtů určená v přihlášce k registraci plátce ke zveřejnění. Dsavadní plátci budu pvinni známit správci daně čísla svých bankvních účtů pužívaných pr eknmicku činnst d dvu měsíců d nabytí účinnsti zákna, tj. nejpzději 28. únra Pkud tut pvinnst nesplní, má se za t, že určil ke zveřejnění všechny účty, které správce daně vede na základě registrační pvinnsti. Správce daně zveřejní čísla bankvních účtů prvním dnem třetíh kalendářníh měsíce následujícíh p kalendářním měsíci nabytí účinnsti zákna, tj. 1. dubna Tyt údaje budu k dispzici v infrmačních systémech plátcích DPH. Pužití jiných účtů než zveřejněných bude důvdem pr ručení příjemcem zdanitelnéh plnění za daň nezaplacenu pskytvatelem plnění ( 109 dst. 2 písm. c) nvely zákna). V suladu s bdem 8 čl. II přechdných ustanvení lze institut ručení v tmt případě uplatnit až d zveřejnění údajů správcem daně, tj. d 1. dubna Příjemce zdanitelnéh plnění může také využít zvláštní způsb zajištění daně dle 109a zákna DPH. Smyslem tht patření je zamezení daňvým pdvdům, u nichž se k úhradě využívají různé účty vedené třetími subjekty, aby správce daně nemhl efektivním způsbem prvést zajištění úhrady na nesplatnu neb dsud nestanvenu daň. Nesplehlivý plátce ( 106a nvely zákna) Z důvdu zefektivnění bje prti daňvým únikům byl zaveden institut tzv. nesplehlivéh plátce. Tent institut umžní identifikvat plátce, kteří závažným způsbem prušují pvinnsti při správě DPH, a u kterých nemůže správce daně z mci úřední zrušit registraci plátce, prtže tit plátci splňují bvykle základní pdmínku pr plátce, tj. překrčení stanvenéh bratu pr pvinnu registraci DPH. Správce daně zveřejní způsbem umžňujícím dálkvý přístup skutečnst, že se plátce stal nesplehlivým plátcem. Infrmace bude k dispzici v infrmačních systémech plátcích DPH. Plátce, který je příjemcem zdanitelnéh plnění, bude v případě, že pskytvatel plnění je nesplehlivý plátce, nvě ručit za daň nezaplacenu pskytvatelem plnění ( 109 dst. 3 19