Strukturální společenská změna konce 8. a 1. poloviny 9. století

Transkript

1 Strukturální společenská změna konce 8. a 1. poloviny 9. století 1 Středověká Evropa v pohybu. K poctě Jana Klápště. Praha 2013 Strukturální společenská změna konce 8. a 1. poloviny 9. století Structural Social Change at the End of the 8 th century and in the First Half of the 9 th century Článek chce zmapovat společenskou změnu, která nastartovala zrychlený vývoj a na jej ímž konci byl raně středověký český stát. Tato změna neprobíhala zcela vyrovnaně, chro nologicky šlo o delší proces, kulminující v období konce 8. a 1. poloviny 9. století. Tehdy dochází v poměrně krátké době ke změnám, které bychom v pravěku interpretovali jako změnu archeologické kultury. společenská změna Čechy raný středověk vznik společenské elity The article wants to map the social change that started the accelerated development, ending with the early medieval Bohemian state. This did not take place entirely evenly; it was a longer process chronologically, culminating in the period at the end of the 8 th century and in the first half of the 9 th century. In a relatively short time, there then occur changes which we would interpret in prehistory as a change of the archaeological culture. social change Bohemia Early Middle Agens origin of social elite...citlivou část dnešního pohybu evropské archeologie středověku už řadu let spoluovlivňuje např. teorie centrality, soubor teorií ekonomické antropologie, teorie elity (manifestace moci atd.), teorie raného státu. (Klápště 2000, 426) Tažení Karla Velikého ve 2. polovině 8. století vymezila prostor, na kterém se v budoucnu měly odehrávat dějiny naší, tedy západní společnosti. Podle svého životopisce Einharda měl zásluhu na proměně barbarských kmenů v křesťanské impérium. Již v závěru Karlovy vlády je do tohoto prostoru vtahováno také české teritorium, stává se součástí křehce vytvářené západní Evropy. V tomto příspěvku se budeme zabývat tématem velmi významným, ovšem a to je jeho slabou stránkou obtížně poznatelným jen na základě archeologických pramenů. Jedná se o společenskou změnu, která zrychlený vývoj, na jehož konci byl raně středověký český stát, nastartovala nebo alespoň umožnila. Již v poslední třetině 8. a v 1. polovině 9. století docházelo na Moravě i v Čechách k zásadním společenským proměnám (Profantová 2001). Na Moravě proběhly o něco rychleji a vyústily již v závěru 20. let 9. století ve vznik Velké Moravy a víceméně v téže době byly završeny oficiálním přijetím křesťanství Mojmírem I. (nejspíše roku 831 cf. Třeštík 2001, , nejpozději koncem 30. let; Mojmír ukončil vládu 846, nejspíše zemřel Annales Fuldenses I, IV, ad 846).

2 2 Situace v Čechách se interpretuje obtížněji, a to ze dvou důvodů: 1. Písemné prameny jsou velmi torzovité, chybějí spojitelné informace o vládnoucí elitě, nevíme, zda existovala vládnoucí dynastie, jako tomu bylo na Moravě od 2. čtvrtiny 9. století. Známe jméno jediného knížete, zahynuvšího roku 805 asi u Canburgu (Chronicon Moissiancence ad 805, ; Annales regni Francorum ad 805; Annales Fuldenses ad 805, 192) a jmenovaného v pramenech variantně Lecho či Becho. 2. Archeologie prakticky postrádá hroby z konce 8. a 1. poloviny 9. století, které by nejlépe vypovídaly o proměně elit (Profantová 2006, 237; Bubeník Pleinerová Profantová 1998, 122 n.). To je výrazný rozdíl oproti situaci na Moravě, kde se kostrové hroby vyskytují od konce 8. století, včetně hrobů s meči: například Staré Město, Na Valách, hr. 116/51 či 223/51; Mikulčice Kláštěřisko, hr (Klanica 1990, 62, obr. 2:5,6); Mikulčice, hr. 90/II a 1750 s meči typu K (dosud byly nalezeny jen v Mikulčicích) nebo hr. 265/II s mečem typu H (souhrnně Košta 2005, 175, Abb. 16, Abb. 1 a 2). Nejspíše ani nebyla ve větším rozsahu zkoumána žádná lokalita s centrálním významem pro konec 8. a 1. třetinu 9. století. 1 Klučov (Kudrnáč 1970; Bubeník 1998) ve východní části středních Čech za ni považovat nelze, v této oblasti by to spíše byly Tismice (Tomková 1998; Profantová Stolz 2006, zvl ), které jsou archeologicky poznané jen minimálně. Podporuje to i nepublikovaný nález denáru Karla Velikého, raženého v Pavii po 793/794. Rovněž Rubín u Podbořan, který zřejmě byl takovou lokalitou s centrálním významem, byl moderně archeologicky zkoumán jen ve velmi malém rozsahu (Bubeník 1997; Profantová Stolz 2006a). Nemáme žádné důkazy, jen indicie o tom, že v tomto období proběhla nepovšimnuta cizími kronikáři důležitá transformace v českém nebo alespoň středočesko-severozápadočeském měřítku. Podobně jako vrcholně středověká transformace byla klíčovým přelomovým obdobím, avšak neprobíhala zcela vyrovnaně a chronologicky šlo o delší proces, kulminující v období závěru 8. a počátku 9. století. Tehdy v poměrně krátké době dochází ke změnám, které bychom v pravěku interpretovali jako změnu archeologické kultury. Jde o tyto zachytitelné proměny: 1. Vznik výraznějších společenských elit a jejich proměna (Profantová 1997, 107 n.). 2. Změna pohřebního ritu (Bubeník Pleinerová Profantová 1998; obecněji Štefan 2007). 3. Zánik nejstarších sídlištních struktur a proměna mocenských center (jejich počtu i vý znamu z hradišť v Pošembeří přežívá jen Klučov a snad i Přistoupim cf. Profantová 1998; Bubeník 1998; Kudrnáč 1960; Profantová Stolz 2006; k možným důvodům zániku též Sláma 2004) či přímo zakládání nových (Levý Hradec, patrně i Pražský hrad, Holovousy apod. cf. Tomková 2001; Frolík 2006, ). Počet nově vzniklých hradišť je výrazně vyšší než počet těch, která v této době zanikla (Doubravčice, Kal obr. 1, příp. Praha Bohnice-Zámka během 9. stol Profantová 1998; Kalferst Profantová 1999; Profantová 1996). Vlastně se dotvářela ucelená sídlištní struktura, což bylo umožněno trvalým nárůstem obyvatel a zahušťováním sídel. 1 Pokud za ni nebudeme považovat hradiště Kal, které však bylo zkoumáno také velmi nedostatečně a zároveň bylo opakovaně exploatováno detektoráři. K tomu naposledy Profantová 2003b. Po četné nálezy spíše vypovídají o násilném zániku, což podporují údaje o tom, že v posledních letech bylo na hradišti nalezeno velké množství hrotů šípů.

3 Strukturální společenská změna konce 8. a 1. poloviny 9. století 3 Obr. 1. Plán hradiště Kal s vy nesenými sondami a ná le zy ozdobných kování a zbraní. Kal patří mezi nej starší hradiště v Čechách. Po dle Profantová 2003b. Fig. 1. The plan of the stronghold Kal with the probe brought up and finds of decorated metalwork and weapons. Kal is one of the oldest strongholds in Bohemia. After Profantová 2003b. 4. Dílčí změnou v rámci konkrétního opevňování hradišť je masivní nástup hradby s čelní kamennou plentou, odehrávající se ve třetině 9. století (např. Levý Hradec, Budeč, Mělník, Praha Šárka tam je datování vzniku hradby méně jasné cf. Profantová 1999; Nechvátal Novák Zavřel 2012). Tyto změny pak provází výrazná proměna orientace tehdejší elity po celé 8. století se orientuje na avarský kaganát (obr. 2; Profantová 1992; táž 2010), od počátku 9. století začíná cílevědomě napodobovat životní styl karolínských velmožů přejímá nejen prvky kroje (užívání podkolenních kování, související s ovíjením lýtek) a výstroje (párové ostruhy s nýty a většinou i ploténkou), ale i statutární odznaky (způsob nošení meče, botka praporce, garnitury ostruh cf. Profantová 2001b, obr. 3). Zároveň mužský honosný opasek je daleko vzácnější a je zdoben jinými typy kování bronzovými i železnými (např. velmož z Kolína jej měl zdobený nákončím vyrobeným ještě v doznívajícím anglokarolínském zvěrném stylu Lutovský 1996, obr. 5:7). Velmož z hrobu 55 ze Staré Kouřimi pak nemá vůbec ozdobný opasek, statutárním odznakem je jen meč a jeho ozdobený závěs, párová nákončí a přezky stylově odlišné od ozdob garnitury meče mohly sloužit jak doplňkově u garnitury meče, jak se domníval M. Šolle, tak jako

4 4 Obr. 2. Výběr ozdob společenské elity 8. století, orientované na avarský kaganát: 1 6 Kal; 7, 9, 10 Kouřim, ostrožna sv. Jiří; 8 Praha Šárka; 11 Ždánice Běšinov. Podle Profantová 1992 (8); táž 2003 (1 6); táž 2010 (7 10); Profantová Vích 2008 (11). Fig. 2. A selection of the decorations of the social elite of the 8 th century, orientated towards the Avar Khaganate: 1 6 Kal; 7, 9, 10 Kouřim, the spit of land of St George (sv. Jiří); 8 Prague Šárka, 11 Ždánice Běšinov (after Profantová 1992 (8); eadem 2003 (1 6); eadem 2010 (7 10); Profantová Vích 2008 (11).

5 Strukturální společenská změna konce 8. a 1. poloviny 9. století 5 ozdoby lýtek. 2 U garnitury meče, jak se běžně rekonstruuje, obvykle plně dostačuje jedna přezka (viz Kolín). 3 Tento trend provází i změna orientace kulturní výměny, dominantní postavení panonské oblasti postupně nahrazují karolínská centra Řezno, Porýní apod. To výborně demonstruje mužská bojovnická výbava velmože pohřbeného krátce po polovině 9. století v Kolíně: meč a sklo z Porýní, kalich z Cách, garnitura k meči snad z Lombardie (obr. 3), ostruhy a jejich garnitura jen karolínské bez bližšího určení, kování pásu v doznívajícím anglokarolínském zvěrném stylu (cf. Lutovský 1996; Profantová Militký 2000). Stejným dokladem je výbava velmože z hrobu 55 z Kouřimi (Šolle 1966, obr. 11a botka má paralelu především v Řezně, garnitura meče je obecně západní, paralely však má na severozápadě franské říše (cf. Wamers Brandt edd. 2005, 48 49; Capelle 1978, Taf. 13:60 vlevo; cf. též Profantová 2011). Nejnovější je nález bronzového trojlistého kování z pomezí Čech a Moravy (Profantová 2011, 79). Pohřby utvrzující sociální rozrůzněnost se uplatnily nejvýrazněji v době významných společenských změn (Klápště 2006, 26) a jednou z nich společnost procházela právě v 9. století, nejvýrazněji v jeho 2. třetině. Napodobovány nebyly jen honosné zbraně (výroba mečů typu X v Mikulčicích Klíma 1985) a ozdobná kování, 4 ale i běžnější produkty, například plasticky zdobené keramické amfory a zásobnice (Bandamforen); v tomto případě neměla dokonce nápodoba ani prvoplánově statutárně-symbolický význam, tyto amfory se ani nedostávaly na hodovní tabuli (Profantová 2001b, obr. 1, 2; táž 2011, obr. 15 dole, tab. 7). S počátkem této západní orientace korespondují písemné zprávy z let 805 a 806 o vynuceném přijetí závislosti (placení tributu) Karlovi Velikému, respektive jeho synovi (Bláhová Frolík Profantová 1999, 178). O tomto závazku ví ještě kronikář Kosmas na počátku 12. století (Kosmas II, VIII, 93 94; Kosmova kronika, 89). Zároveň měl roku 805 padnout vévoda, podle Fuldských análů dokonce král (rex) Lech. Vyslovili jsme již hypotézu, že mohlo jít o vévodu nadregionálního významu (Bláhová Frolík Profantová 1999, 178), ovšem u hypotézy vzhledem k nedostatku jiných zpráv zůstalo. V závěru tohoto přechodného období v lednu roku 845 došlo k prvnímu konsensuálnímu pokusu 14 z českých knížat přijmout křest v Řezně (Annales Fuldenses, ad 845, ). Tento akt však zůstal bez odezvy v pozdější české církevní a historické tradici i beze stop v hmotných pramenech, neznáme archeologické doklady žádného kostela v Čechách před Bořivojovým přijetím křtu. To nejspíše souviselo se zklamanými politickými očekáváními, která knížata do přijetí křesťanství vkládala odvrácení útoků franského vojska 2 Poloha v hrobě, kde se kosti prakticky nezachovaly, to rozhodně nevylučuje (Šolle 1966, obr. 10: 4, 5). Strukturou: přezka, průvlečka, nákončí plně odpovídají (cf. Mikulčice, VI. k., hr. 100 Profantová 2003, obr. 49: 2 7). 3 U hrobu 120 z Kouřimi jsou sice dvě přezky a nákončí, tato garnitura však nemá běžné součásti jako předchozí nebo jako z Kolína či Jarohněvic, tedy trojlisté kování a oválná kování nebo kování se šarnýřem, jak je známe z karolínských ikonografických pramenů, cf. Wamers Brandt edd. 2005, 131, Abb. 7, 8, 18). Jedná se o jiný typ garnitury. 4 Nákončí zdobené pletenci a trojlístkem na konci může být napodobeninou západních předloh, ve stříbrném provedení je známe z Kouřimi a Žatce, v olověném z lokality Mužský Hrada (Profantová 2011, obr. 9). Průvlečka z téže garnitury se našla též v Mikulčicích. Jedná se tedy o produkty jedné dílny, různě dlouho obíhající v živé kultuře, nejdéle v Žatci.

6 6 Obr. 3. Výběr mužských ozdob a mocenských symbolů 9. století pocházejících z karolínského prostředí: 1 5 Kolín, knížecí dvojhrob, kování závěsu meče a ostruha, 6 Kouřim, hr. 55, botka kopí zdobená niellem (podle M. Lutovského a M. Šolle). Fig. 3. A selection of male decorations and power symbols of the 9 th century, orientated towards the Carolingian milieu. 1 5 Kolín, ducal double grave: metalwork of the sling of the sword and a stirrup; 6 Kouřim, grave 55, spear tip decorated by niello (after M. Lutovský and M. Šolle).

7 Strukturální společenská změna konce 8. a 1. poloviny 9. století 7 (cf. Třeštík 1994, 438 n.). Nové náboženství, které by vedlo k proměně celého systému chápání společnosti a jejího uspořádání, však nepřineslo očekávaný mír. Naopak, již o rok později, v roce 846, se per Boemanos vracelo franské vojsko z Moravy, v letech 847 až 849 došlo k několika vojenským tažením (Annales Fuldenses ad 846, 847, 848, 849, ). Roku 848 Češi slibují poslušnost a dávají rukojmí (tamtéž, 365). Naopak rok 849 znamenal porážku pro Franky. Právě zkušenost, že křest neznamená konec válečných střetů s mocnějším sousedem, že se jen hledají jiné záminky pro vedení války (před přijetím křtu šlo většinou o christianizaci ), vedla nejspíše k opuštění nové víry 5 a k návratu k pohanství. Přesto se až po roce 845 setkáváme s běžnějším uplatněním kostrového ritu (např. Stará Kouřim, hr. 55, 6 Kolín, knížecí hrob, Nymburk-Zálabí, cf. Profantová 1994; táž 2001b). Společenské změny však byly v běhu, nejspíše se jen zpomalily. Dokončení transformace novým a definitivním přijetím křesťanství proběhlo až v 80. letech 9. století za vlády knížete Bořivoje I. Právě objevení se nové dynastie Přemyslovců ukončilo definitivně transformační období (Bořivoj poprvé vystupuje v písemných pramenech roku 872). Čechy v 8. století a v prvních dvou třetinách století 9. byly ve starších koncepcích chápány vždy jako periferní oblast, závislá na impulsech a zájmech vyspělejších oblastí. Pokusili jsme se ukázat, že konkrétní situace byla o něco složitější, některé prvky, jako existenci starobylých hradišť, zde můžeme doložit minimálně současně s vývojem na Moravě, jiné jsou do jisté míry závislé na její zprostředkující roli. V rámci regionalizace vývoje, která už v tomto období v Čechách nejspíše začala, umožnily nové poznatky podtrhnout dosud opomíjený význam jižních a jihozápadních Čech a jejich samostatné napojení na vyspělejší vývojová centra (jižní Morava, horní Podunají) od konce 8. a v průběhu 9. století (Profantová Stolz 2006, tab. 8, obr. 13; tíž 2007; Michálek Lutovský 2000). Zároveň se však nejvýznamnější změny nejprve projevily ve středních Čechách (nejstarší kostrové hroby, 7 nejstarší skupina hradišť na Českobrodsku), kde také obvykle disponujeme větším množstvím archeologických dokladů jednotlivých sledovaných jevů. To však je ovlivněno i současným stavem poznání. Poukázali jsme na různé projevy větší společenské transformace. Ta představuje dlouhodobější vyústění předchozího vývoje, započatého usazením Slovanů na tomto teritoriu. Je zřejmé, že podobná archeologická abstrakce změn má jen omezeně metodologický smysl a interpretace této změny bez využití torzovitých písemných pramenů by byla neplnohodnotná. Je však též viditelné, že se jedná o soubor jevů ve svém celku 5 Právě krátkým trváním nové víry se vysvětluje absence archeologických dokladů průniku křesťanství do Čech před koncem 9. století. Dalším vysvětlením může být naše neschopnost najít dřevěné kostely, pokud nejsou přímými předchůdci staveb kamenných (to byl případ Ostrova u Davle, cf. Sommer 1997, 276 n.). 6 Zajímavé bude sledovat, kde se nejstarší kostrové hroby pojí se zakládáním nových pohřebišť, kde šlo o jed notlivé významné hroby (např. Kolín) a zda i v Čechách existují malá pohřebiště, která nepokračují do mladohradištního období (cf. např. Závada na Slovensku, Bialeková 1982). Většina dosud známých pohřebišť plynule pokračuje do mladohradištní doby. Dosud jsme schopni zařadit o něco přesněji nejstarší mužské bohaté pohřby než jejich ženské protějšky (k nim nejspíše patří hrob 49b v Kouřimi). 7 Pouze birituální pohřebiště, dokumentující masověji přechod ke kostrovému pohřbívání, jsou nej lépe doložena v mohylové jihočeské oblasti (např. Kožlí u Orlíka, cf. Lutovský 1998), ovšem s ome zenými možnostmi zpřesnit datování sledovaného jevu.

8 8 Obr. 4. Plánek birituálního po hře biště v Kožlí s vyznačeným vý vojem pohřbívání (podle M. Lu tovs kého). Fig. 4. The plan of the bi-ritual burial grounds in Kožlí with the marked development of burial (after M. Lutovský). Kožlí u Orlíka, okr. Písek skupina I m významnější než pokusy lokalizace Canburku na nějaké konkrétní hradiště a jiné historicko-archeologické hypotézy. Už na konci této změny se stává centrem země a moci Pražský hrad ke konci vlády Bořivoje I. (885/886), kdy se začal stavět kostel Panny Marie, druhý kostel v Čechách (Kristiánova legenda, 24 25; archeologicky naposledy Frolík 2005, 29, obr. 1), navíc bezpečně lokalizovaný. Toto směřování k jednomu centru země se stalo pro Čechy charakteristické a minimálně na počátku 10. století, kdy byla vybudována mohutná hradba s kamennou plentou, i nevratné. Dostáváme se k zajímavému paradoxu: Důležitý fenomén první či raně středověké transformace je nedostatečně poznán a popsán a pro nedostatek nezpochybnitelných důkazů zůstane nejspíš ve stínu jiných událostí a řešených otázek. Tato zásadní strukturální proměna české společnosti, jejíž některé dílčí projevy jsme blíže popsali, bude předmětem dalšího bádání, neboť mnohé poznatky jsou dosud torzovité a regionálně nevyvážené. Částečně byl tento závažný nedostatek překonán díky grantu Od počátků hradišť k počátkům českého státu, vedenému J. Bubeníkem (cf. Bubeník 1997a; týž 1998; Bubeník Pleinerová Profantová 1998; Tomková 1998), a s ním související publikaci lokality Březno u Loun z pera I. Pleinerové (Pleinerová 2000) a zveřejnění moderně prozkoumaného birituálního mohylníku v Kožlí (obr. 4; Lutovský 1998). Mnohé disproporce ve stavu poznání tohoto období strukturálních změn však přetrvávají. Zejména pociťujeme nedostatek absolutních dat opírajících se o dendrochronologii, neboť v okolních oblastech především v Německu, ale i v Polsku tato data ukázala relativnost a problematičnost datování archeologických situací, zejména pak vzniku a zániku hradišť, jen na základě keramiky. Nejnověji tuto relativitu podpořila data zjištěná na hradišti Pobedim a Bojná na Slovensku, spadající až do závěru 9. století (Henning Ruttkay 2011, 278 n., Tab. 9). Na druhou stranu však v Čechách přibyla alespoň dvě hradiště, kde dřívější datování podpořil nález karolínské mince; jsou to Martinice Hudčice (Lutovský Videman 2011, zvl. obr. 2) a Tismice (nepublikováno).

9 Strukturální společenská změna konce 8. a 1. poloviny 9. století 9 Prameny Annales Fuldenses: Annales Fuldenses. Ed. G. H. Pertz. MGH SS I. Hannover Berlin 1826, Annales regni Francorum: Annales regni Francorum. Ed. G. H. Pertz. MGH SS I. T. 2. Hannover Berlin Chronicon Moissiancence: Chronicon Moissiancence. Ed. G. H. Pertz. MGH SS I. T. 1. Hannover Berlin Kosmas: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag [Cosmae Pragensis Chronica Boemorum]. Ed. B. Bretholz. MGH SS, NS II. Berlin 1923, Kosmova kronika: Kosmova kronika česká. Edd. M. Bláhová Z. Fiala. Praha Kristiánova legenda: Kristiánova legenda. Život a umučení svatého Václava a jeho báby svaté Ludmily. Ed. J. Ludvíkovský. Praha MGH SS: Monumenta Germaniae historica. Scriptores. Hannover Berlin Literatura Bláhová, E. Frolík, J. Profantová, N. 1999: Velké dějiny zemí Koruny české I. Praha. Bialeková, D. 1982: Slovanské pohrebisko v Závade. Slovanská archeológia 30, Bubeník, J. 1997: Die Besiedlung des südöstlichen Vorfelds des Berges Rubín in der Burgwallzeit und ihre Chronologie (Ausgrabungen in den Jahren ). Památky archeologické 88, a: Zur Problematik der befestigten Siedlungen des älteren Abschnits des Frühmittelalters (7/8. 9. Jh.) in Böhmen. In: J. Klápště P. Sommer eds., Život v archeologii středověku, : Ein Beitrag zur Erkenntniss des Klučover Horizontes. Památky archeologické 89, : K topografii, vývoji a strukturám staršího raně středověkého (6. 9. stol.) osídlení v Pošembeří Zu Topographie, Entwicklung und Strukturen einer älteren frühmittelalterlichen (6. 9. Jh.) Besiedlung von Šembera Gebiet. Archeologické rozhledy 53, Bubeník, J. Pleinerová, I. Profantová, N. 1998: Od počátku hradišť k počátkům přemyslovského státu. Nástin stavu archeologického poznání staršího úseku raného středověku. Památky archeologické 89, Capelle, T. 1978: Die karolingischen Funde von Schouwen 2. Nederlandse oudheden 7. Amersfoort. Frolík, J. 2005: Hroby přemyslovských knížat na Pražském hradě. In: K. Tomková ed., Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích, I.1, Castrum Pragense 7, : Pražský hrad v 9. a 10. století. In: P. Sommer ed., České země v raném středověku, Praha, Henning, J. Ruttkay, M. 2011: Frühmittelalterliche Burgwälle an dem mittleren Donau im ostmitteleuropäischen Kontext: Ein deutsch-slowakisches Forschnungprojekt. In: J. Macháček Š. Ungerman eds., Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa, Studien zur Archäologie Europas 14, Bonn, Kalferst, J. Profantová, N. 1999: Nové poznatky o hradišti Kal, okr. Jičín Neue Erkenntnisse über den Burgwall Kal, bez. Jičín. Archeologie ve středních Čechách 3/2, Klanica, Z. 1990: K počátkům staromoravského kostrového pohřbívání. In: L. Galuška ed., Staroměstská výročí, Brno Uherské Hradiště, Klápště, J. 2000: Archeologie středověku na přelomu věku Medieval archaeolgy in the changing age. Archeologické rozhledy 52, : Proměna českých zemí ve středověku. Praha. Klíma, B. 1985: Velkomoravská kovárna na podhradí v Mikulčicích. Památky archeologické 76, Košta, J. 2005: Kollektion frühmittelalterlicher Schwerter aus dem Grossmährischen Zentrum in Mi kulčice. In: P. Kouřil ed., Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas, Spisy archeologického ústavu AV ČR Brno 25, Brno,

10 10 Kudrnáč, J. 1960: Slovanské hradiště v Přistoupimi a jeho památková ochrana Le bourgwall slave de Přistoupim pres Český Brod et sa survailance. Archeologické rozhledy 12, : Klučov. Staroslovanské hradiště ve středních Čechách. K počátkům nestarších slovanských hradišť v Čechách. Praha. Lutovský, M. 1996: Kolínský knížecí hrob: Ad fontes Fürstengrab von Kolín: Ad fontes. Sborník Národního muzea v Praze, řada A 48, sv. XLVIII, : Mohylové pohřebiště v Kožlí u Orlíka, okr. Písek. K poznání raně středověkých mohyl ve střed ním Povltaví. Archeologie ve středních Čechách 2, Lutovský, M. Videman, J. 2011: Nález denárů Karla Velikého na hradišti Hradec u Hudčic, okr. Příbram. Archeologie ve středních Čechách 15, Michálek, J. Lutovský, M. 2000: Hradec u Němětic. Sídlo halštatské a raně středověké nobility v českobavorském kontaktním prostoru. Strakonice Praha. Nechvátal, B. Novák, J. Zavřel, J. 2012: Záchranný archeologický výzkum na raně středověkém hradišti v Šárce. Archaeologia historica 37, Pleinerová, I. 2000: Die altslawischen Dörfer von Březno bei Louny. Praha Louny. Profantová, N. 1992: Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen. In: F. Daim, Awarenforschungen II, Wien, : K nálezům ostruh z konce 7. 9.stol. v Čechách Spurs from the 7 th 9 th century in Bohemia. Památky archeologické. Supplementum 2. Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993, : Slovanské osídlení hradiště Bohnice-Zámka a jeho zázemí. Na základě výzkumů N. Maška Die slawische Besiedlung des Burgwalls Bohnice-Zámka und seines Hinterlandes. Auf Grund der Ausgrabungen N. Mašeks. Archaeologica Pragensia 12, : On the archaeological evidence for Bohemian elites of the 8 th 9 th century. In: Central Europe in 8 th 10 th centuries, Bratislava, : Doubravčice: zu den Anfängen der frühmittelalterlichen Burgwallanlage aufgrund der Ausgrabungen von J. Kudrnáč. Památky archeologické 89, : Zum gegenwärtigen Erkenntnisstand der Frühmittelalterlichen Besiedlung des Burgwalls Šárka (Prag 6). Památky archeologické 90, : Vybrané problémy doby předvelkomoravské v Čechách. Disertace. ARÚ Praha. 2001b: K průniku prvků franského životního stylu do Čech 9. století (na základě poznatků archeologie) Zum Durchdringen von Elementen des fränkischen Lebensstils nach Böhmen im 9. Jahrhundert. In: L. Galuška P. Kouřil Z. Měřínský eds., Velká Morava mezi východem a západem, Brno, : Mikulčice, pohřebiště u VI. kostela. Pokus o chronologické a sociální zhodnocení. In: N. Profan tová B. Kavánová, Mikulčice pohřebiště u 6. a 12. kostela, Spisy ARÚ v Brně č. 22 (ed. P. Kouřil), b: Další kovové nálezy z hradiště Kal, okr. Jičín. Archeologie ve středních Čechách 7, : Pohřebiště elity ve Staré Kouřimi. In P. Sommer ed., České země v raném středověku, Praha, : Awarische Funde in der Tschechischen Republik Forschungsstand und neue Erkenntnisse. AAC 45, Kraków, : Karolínské importy a jejich napodobování v Čechách (konec stol.). In: V. Turčan ed., Karolínská doba a Slovensko, Sborník SNM supplementum, Bratislava, Profantová, N. Militký, J. 2000: Das Fürstengrab von Kolín. In: A. Wieczorek H-M. Hinz eds., Europas Mitte um 1000, Katalog, Stuttgart, Profantová, N. Stolz, D. 2006: Kovové nálezy z hradiště v Tismicích a pokus o interpretaci významu hradiště Metal finds from the hillfort of Tismice and attampt to the interpretation of importance of the hillfort in the Early Middle Age. Archeologie ve středních Čechách 10, a: Chronologie a význam hradiště Rubín u Podbořan ve světle nových raně středověkých nálezů Chronologie und Bedeutung des Burgwall Rubín im Lichte der neuen frühmittelalterlichen Funde. Archaeologia historica 31, Brno,

11 Strukturální společenská změna konce 8. a 1. poloviny 9. století : Nákončí z doby avarské ze Skočic, okr. Strakonice Riemenzungen der Awarenzeit aus Skočice, Kr. Strakonice. In: Archeologické výzkumy v jižních Čechách 20, Jubilejní Sborník k 60. narozeninám J. Michálka, České Budějovice, Profantová, N. Vích, D. 2008: Nákončí z doby avarské z Kouřimska a byzantská přezka z Čech (?) A strape-end from the Avar period from the Kouřim region and a byzantine buckle from Bohemia (?). Archeologie ve středních Čechách 12/2, Sláma, J. 2004: K problému historické interpretace zániku raně středověkých hradišť v Pošembeří Zur Problematik der historischen Interpretation vom Untergang der frühmittelalterlichen Burgwälle in dem Šembera-Gebiet. Archeologie ve středních Čechách 8, Sommer, P. 1997: Raně středověká ecclesia lignea a archeologie. In: P. Michna R. Nekuda J. Unger eds., Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám V. Nekudy, Brno, Šolle, M. 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury v Čechách Alt Kouřim und die großmährische Kultur in Böhmen. Praha. Štefan, I: 2007: Změna pohřebního ritu v raném středověku jako archeologický a kulturně-antropologický problém. Archeologické rozhledy 59, Tomková, K. 1998: Quellen zur Erkenntnis der frühmittelalterlichen Besiedlung im Katastern Tismice und Mrzky. Památky archeologické 89, : Levý Hradec v zrcadle archeologie I. Praha. Třeštík, D. 1994: Křest českých knížat roku 845 a christianizace Slovanů Die Taufe der tschechischen Fürsten im Jahre 845 und die Christianisation der Slawen. Český časopis historický 92, : Vznik Velké Moravy. Praha. Wamers, E. Brandt, M. edd. 2005: Die Macht der Silber. Karolingische Schätze in Norden. Regensburg. Structural Social Change at the End of the 8 th century and in the First Half of the 9 th century The article presents a list of the main social transformations which preceded the emergence of the Bohemian state and culminated at the end of the 8 th century and in the first half of the 9 th century. They include: 1. The emergence of more distinctive social elites and their transformation a new orientation to the Carolingian milieu (fig. 1, fig. 2). 2. A change of the funerary rite (fig. 4). 3. The disappearance of the earliest settlement structures and a transformation of the power centres (their number and importance e. g. of the strongholds in the Pošembeří region only Klučov survives and perhaps also Přistoupim. The number of newly created strongholds is markedly higher than the number of those that disappeared at that time (e. g. Kal, Fig. 1); the settlement structure finishes forming. 4. A component change with the specific fortification of the strongholds is the massive rise of ramparts with a facing stone screen, taking place in the second and third thirds of the ninth century (fig. 3). 5. An attempt to change the religion from above the baptism of fourteen Bohemian dukes in Regensburg, which failed in the long term. The completion of the transformation by the new and final acceptance of Christianity did not take place until in the 880s during the reign of Duke Bořivoj I. The interpretation of this change without using the fragmentary written sources would be inadequate. Much of our knowledge has been fragmentary so far and regionally unbalanced, which weakens the testimony of our hypothesis. NAĎA PROFANTOVÁ, Archeologický ústav AV ČR, Letenská 4, Praha 1 profantova@arup.cas.cz

12 12