KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Transkript

1

2 Vzor citace: Petr Parma, Umění koučovat Praha: Alfa Publishing, 2006 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Parma, Petr Umění koučovat: systemické koučování ve firmě, rodině a škole: pro kouče i koučované, studenty, odborníky i veřejnost/petr Parma. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, s. ISBN: * koučování * příručky 316.4/7. Sociální interakce Nakladatel: Alfa Publishing, s. r. o., Praha Rok prvního vydání: 2006 ISBN:

3 Obsah Před úvodem aneb Jak číst tuto knížku Můžeme dát řeč?...9 Proč byla tato kniha napsána?...10 Co v knížce (ne)najdete?...11 Úvod, který můžete přeskočit...13 Temné prostředí organizací...13 Cesta ke koučování...14 Annotation...16 Oddíl A Vznik (systemického) koučování 1. Co je to systemické? Soumrak tradičních věd o životě a člověku Nový pořádek z chaosu Co je to koučování? Klasické koučování aneb Táhnout, tlačit či mobilizovat? Oborová koučování aneb Každá moderní škola trochu koučuje Systemické koučování aneb Všechno dohromady a něco navíc Koučovský přístup kontra profesionální koučování...27 Oddíl B Základy metodiky systemického koučování 3. Potřeby, změny a cíle Vnitřní a vnější potřeby změny Tvoření cílů změn Pravidla tvorby cílů...35 Závěrečné kontrolní otázky...36 Obsah 3

4 4. Základní způsoby koučování Problémy tradiční práce s lidmi Cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly Kontroluj i pomáhej, ale nepleť to...40 Závěrečné kontrolní otázky Kontrola a vedení Otevřené vedení, či manipulace? Mistři světa v manipulaci Řekni mi, jak jsi kompetentní, a já ti řeknu, jak tě zkontroluji Charakteristika způsobů kontroly...47 Závěrečné kontrolní otázky Podpora a pomáhání Výhody a meze kontroly Daň za účinnost pomoci Rámec a cíle v pomáhání Složité struktury očekávání Podněty, žádosti a objednávky Způsoby pomáhání...58 Závěrečné kontrolní otázky Sebereflexe, reflektování a škálování Proboha, co jsem to udělal...!? Je každá kritika kontraproduktivní? Reflektování aneb Co Čech, to hodnotitel Posuzovací stupnice a škálování Příklady použití posuzovacích stupnic Škálování v kontrole a pomoci...75 Závěrečné kontrolní otázky Typologie otázek Pod palbou otázek Otázky instruktivní Otázky instruktivní manipulativní Otázky konstruktivní Otázky zjišťovací Obsah

5 8.6 Otázky zjišťovací neutrální (a matoucí) Otázky zjišťovací negativní Otázky zjišťovací pozitivní Využití otázek v procesu koučování...94 Závěrečné kontrolní otázky Problémy, teorie osobnosti a přerámcování Tvůj problém je, že nemáš problém Od řešení problémů k rozvíjení budoucnosti Slivovice a teorie osobnosti? Z poloviny prázdná, či z poloviny plná? Trénink pozitivního přerámcování Závěrečné kontrolní otázky Připojování se a komunikační bariéry Příprava na koučování obecně Příprava na konkrétní koučovací rozhovor Udržení vztahu aneb Komunikační bariéry Nácvik pomáhající komunikace Zlatá pravidla koučování Závěrečné kontrolní otázky Oddíl C Základy teorie systemického koučování 11. Úvod do teorie koučování Až dosud to bylo jednoduché Chování kontra myšlení Když dva říkají totéž, nemusí to být totéž Teorie a praxe dvě strany téže mince Závěrečné kontrolní otázky Filozofické základy koučování Jak skutečná je skutečnost? Konstruktivismus nová pravda, nebo jen úhel pohledu? Obsah 5

6 12.3 Konstruktivistické koncepce světa Jak se nestat konstruktivistou Závěrečné kontrolní otázky Teoretické pozadí koučování Slovo systemický je tak trochu podvod Jak spolu (a mezi sebou) vlastně komunikujeme? Základní teze teorie komunikace Kouzlo objektivního pozorovatele Základní teze kybernetiky druhého řádu Jak vytvořit sebe sama ze sebe sama Základní teze teorie autopoietických systémů Závěrečné kontrolní otázky Užitečné teze kouče Brainwashing, nebo brainstorming? Soubor tezí tónovacích a relaxačních Soubor tezí milostně předehrových Soubor tezí vrcholových Závěrečné kontrolní otázky Oddíl D Systemické koučování v praxi 15. Ochutnávka aneb Je libo trochu praxe? Pohled ze zákulisí Jak souvisí pracovní porada a sex? Je snazší řídit firmu, nebo rodinu? Potřebuju se jen něco zeptat, je to jen na chvilku Jednodušší je věci zlepšovat v práci než doma Hodina sezení je za námi, chcete končit...? Geniální otázka malých dětí Proč? Je to on a není to on Nová dimenze života a podnikání Obsah

7 16.7 Nikdy není pozdě prožít si své šťastné dětství Neví, co chce, ale nepřestane, dokud to nedostane Nedělej, co nefunguje, a dělej víc toho, co funguje Kruté rány osudu Počátek příběhu Když je člověk na dně aneb Kde vzít sílu žít? Jak se odlepit ze dna? Závěr prvního sezení Popis významných událostí v jednotlivých sezeních Jak probíhalo závěrečné sezení Sebereflexe aneb Zpověď kouče Když se to láme Když se tsunami potká s tsunami Kompetentní vs. nekompetentní spojené nádoby? Kdo je dobrý, může být ještě lepší Závěrečný test: krizová intervence tradičně a koučovsky Oddíl E Přílohy 1. Soubor konstruktivních otázek Otázky na žádost a formulování objednávky Pozitivně zjišťovací otázky Otázky na dokončení objednávky a na řešení Otázky na průběh koučování Záchranné otázky, když se nic z předchozího nedaří Co trápí (nejen) podnikatele a manažery? Co mají společného firma, rodina či škola? Co chtějí lidé na začátku koučování Co chtějí lidé, když se cítí bezpečněji Co chtějí lidé po vzniku důvěrného vzahu Nejčastější paradoxní a marná očekávání Obsah 7

8 3. Jak si vybrat vhodného kouče? Zkušenost druhých nad zlato Zkoumejte rodokmen, ale věřte zdravému selskému rozumu Poradce nebo kouč nebo co jiného Věřte více zdravým skeptikům než kouzelným dědečkům Očuchejte si svého kouče, dejte na první dojem Každý král měl své ochutnávače I nejlepší výběr může být fiasko Co je dobré vědět před prvním koučováním? Čím se liší koučování od jiných postupů? Kdy jsou pracovníci na své první koučování dobře připraveni? S čím počítat v průběhu koučování? Jaké jsou požadavky na prostředí koučování? Jaká je doporučená organizace koučování? Úvodní rozhovor s koučem Chcete se na rozhovor trochu připravit? Doporučená literatura Literatura, kterou zaručeně čtěte Literatura jen tak pro inspiraci, lehoučká a chytrá Literatura pro ty, kterým to nahoře nestačí Zdroje informací na webových stránkách Obsah

9 Před úvodem aneb Jak číst tuto knížku... Dovolte mi začít povzdechem: je mi líto, že se nesetkáváme v dialogu, ale jen prostřednictvím těchto řádků. Je to pro mě nevýhoda. Ani netuším, proč právě tuto knížku otvíráte, a nemůžu se vás na to zeptat. Nevím, jestli chcete najít odpovědi na nějaké otázky či spíše nějaké nové otázky k přemýšlení získat nebo to děláte jen tak, ze zvědavosti, co je za názvem skryto. Přitom vědět něco o tom, co máte v hlavě, co vás přivedlo k této knížce, by mi pomohlo zvýšit pravděpodobnost, že vám můžu být užitečný... Můžeme dát řeč? Možná mi můžete trochu pomoct. Pojďme zkusit zinscenovat takový malý rozhovor. Představte si prostě, že spolu sedíme a povídáme si. Budu se vás ptát, a vy potom možná snáze zjistíte jak tuto knihu číst, aby uspokojila vaše potřeby. Jinak řečeno, pokusím se vám pomoct uvědomit si, co vlastně potřebujete a jak to získat. To znamená, že práce, přemýšlení bude na vás. Pokud máte chuť, můžeme začít. Pokud právě nemáte chuť přemýšlet, nabízím vám na konci této kapitoly něco jako průvodce touto knihou. V podkapitolce Co v knížce (ne)najdete? zjistíte, kudy a jak se textem ubírat. Ale nejdříve šance pro ty, kteří si chtějí na řešení přijít sami: 1. Co vás vedlo k tomu, vzít tuto knížku do ruky? 2. Jak jste se k ní vůbec dostal/a? 3. Co vlastně víte o koučování? 4. Cítíte se být plně a nedílně zodpovědná/ý za to, jak prožíváte svůj život, nebo to, jak žijete, závisí hlavně na věcech mimo vás? 5. Nové věci se učíte jako praktický uživatel (stačí návody a postupy), nebo spíše jako badatel (musíte hlavně pochopit, jak to funguje, co je za tím, a často pak návody nepotřebujete...)? 6. Kdo jste? Proč žijete? (Ale vážně, seriózně, kdo opravdu jste a proč vlastně žijete?) Proč (ne)máte svoji rodinu (partnera, děti apod.)? Jaké potřeby si tím vším uspokojujete? Můžeme dát řeč? 9

10 Před úvodem 7. Proč děláte právě svoji práci? Proč ne jinou? Co vás baví? (Ale doopravdy, i když to třeba vůbec neděláte!) Jaké potřeby si tím vším uspokojujete? 8. Jak moc si věříte, jakou máte oporu sám/sama v sobě? 9. Proč se zajímáte o koučování? Co vás na tom láká? Líbí se vám více koučovat, být koučovaný/á, oboje? Proč? 10. A proč si myslíte, že se vás úvodem této knížky ptám právě na tyto otázky? Jak to asi podle vás souvisí s tím, o čem tato knížka je? Proč byla tato kniha napsána? Smyslem této publikace je poskytnout všem, kteří se koučováním profesionálně zabývají, i všem, které to zajímá z druhé strany (z pohledu koučovaných), povšechné informace o koučování obecně a všechny základní informace o koučování systemickém. Klade si za cíl být především praktickou příručkou systemického koučování, příručkou, již lze přímo použít v praxi. Chce přispět k rychlé orientaci v hlavních metodách, nástrojích a prostředcích systemického koučování tak, aby je čtenář mohl zkoušet hned používat. Z tohoto důvodu je druhá nejdelší kapitola věnována ukázkám a přepisům konkrétních koučování s konkrétními lidmi, aby si čtenář mohl všechny principy a postupy, o kterých se dočte v teorii a metodice, uvědomovat v praxi. Kniha je určena také všem zájemcům o koučování, kteří se nechtějí stát kouči, ale chtějí ve svém životě či ve své profesionální praxi využívat základní principy koučování, které jsou ve své podstatě velmi jednoduché a přirozené. Přiznám se, že představa manažera, rodiče, učitele, lékaře, právníka, obchodníka, úředníka, politika apod., který ve své činnosti využívá principů a základních postupů koučování, mě hřeje u srdce. Proto je kniha psána jednoduchým srozumitelným jazykem tak, aby nevyžadovala žádné předběžné vzdělání či přípravu. Kniha se nevyhýbá ani filozofickým východiskům a základním teoriím, na kterých systemické koučování stojí, ale vzhledem k rozsahu a náročnosti teoretických pilířů systemického koučování poskytuje jen exkurzi, vhled do hlubin systemických filozofií a teorií. Čtenáře, které tato pasáž vypro- 10 Proč byla tato kniha napsána?

11 Před úvodem vokuje k dalšímu zájmu, odkáže doporučená literatura k dalším zdrojům. Ochutnávkou filozofie a obecných teorií tato kniha, na rozdíl od většiny jiných, nezačíná. Aby neodradila ty, kdo v ní hledají rychlou praktickou použitelnost a kterých, jak předpokládám, bude většina. Teoretičtí náruživci, kteří touto částí chtějí začít, musejí začít asi v polovině knihy. Příprava systemických koučů je velmi náročná. Úplnou kvalifikaci získá absolvent až po třech letech (a 510 hodinách) těžkého výcvikového programu a efektivním systemickým koučem se stane asi po čtyřech až pěti letech (ale výsledek stojí za to...). Nejtěžší je právě zvládnout filozofii a teorii systemického koučování tak, aby se projevily ve změně myšlení koučů, v podstatném rozšíření jejich pohledu na svět, život, člověka, vztahy, sebe sama. K tomu ale musejí zvládnout řemeslo způsoby a postupy jak komunikovat s lidmi, jak koučovat s druhými i se sebou samými. A toto řemeslo už můžete začít při čtení knihy zkoušet. Řečeno s klasiky: nejlepší způsob jak se něco naučit je prostě začít to dělat... Kniha je určena také příjemcům koučování, všem, kteří nějaké nebo přímo systemické koučování zažili nebo mohou zažít. Výhody pro tuto cílovou skupinu si umím představit dvě: náhled do kuchyně systemického koučování může člověku umožnit být kompetentnějším, náročnějším partnerem kouče. Může do toho kouči více kecat. A o to jde, koučování staví na kompetentnosti, aktivitě a samostatnosti člověka a záměrně je posiluje. Druhou výhodou je schopnost čtenáře kvalifikovaněji posoudit, zda má co do činění se skutečným systemickým koučem, nebo jen s někým, kdo šikovně využil moderního názvu koučování, ale poskytuje běžné (a levnější!) poradenské služby. Což se bohužel nezřídka stává... Co v knížce (ne)najdete? Po tomto úvodu před úvodem a navazujícím vlastním úvodu, který můžete, jak psáno, přeskočit, neb je lehce exhibicionistický..., narazíte na vstupní část o vzniku koučování včetně systemického. Vešla se do dvou kapitol. Tady získáte základní přehled o společenském a vědeckém rozvoji v posledních desetiletích, který dal vzniknout netradičním přístupům včetně koučování, a o základních proudech v koučování samotném. Co v knížde (ne)najdete? 11

12 Před úvodem Druhá, nejrozsáhlejší část knihy, vás uvede do řemesla systemického koučování. Nalézá se v celkem osmi kapitolách. V nich najdete postupy práce s potřebami, rámci a cíli koučovaných a jejich prostředí, dále základní způsoby koučování kontrola (vedení) a pomoc (podporování) a jejich další podzpůsoby (včetně praktik ovládání a manipulace, ale i zkompetentňování), postupy jak zacházet s problémy, najdete v ní jeden z nejmocnějších nástrojů koučování sebereflexi, užitečnou typologii otázek používaných v koučování, techniku škálování a základy reflektování a konečně praktického průvodce přípravou, zahajováním a nástrahami koučovacích rozhovorů. Třetí částí je již inzerovaný úvod do teoretických základů systemického koučování, kde můžete ochutnat, na jakých filozofiích a obecných teoriích koučovaní staví (konstruktivismus, komunikační teorie, obecná systémová teorie, teorie autopoietických systémů a kybernetika druhého řádu), nahlédnete, jak se teorie systemického koučování dívá na věčný rozpor mezi teorií a praxí a závěrem můžete nechat provokovat své vlastní myšlení a jeho limity speciálním souborem tezí pro systemického kouče... To vše ve čtyřech kapitolách. Množstvím textu druhou nejrozsáhlejší, čtvrtou část tvoří ukázky z praktického koučování. Můžete se začíst do úplné a dlouhé kazuistiky (popis celého koučování a přepisy všech důležitých rozhovorů) případu, který se na začátku tvářil jako tragický a neřešitelný, kratší kazuistiky typického českého podnikatele a do čtyř příběhů, popisujících zajímavé či podstatné okamžiky čtyř koučování. Na závěr této kapitoly si můžete dát malý test na téma tradiční versus systemicko-koučovský přístup... Konečně v poslední, páté části knihy, najdete několik vyloženě praktických příloh. Nejprve to bude inventář praktických koučovacích otázek (využitelný jistě nejen v koučování...), seznam (a docela rozsáhlý...) nejčastějších problémů a potíží, s nimiž přicházejí podnikatelé a manažeři do koučování, potom doslovný návod jak si pro sebe vybrat vhodného kouče a na úplný závěr si můžete přečíst návod pro koučované a organizátory koučování Co je dobré vědět před prvním koučováním, který je současně kratičkou rekapitulací celé knihy. 12 Co v knížde (ne)najdete?

13 Úvod, který můžete přeskočit...protože je o autorovi a jeho vztahu k předmětu knihy, tudíž exhibicionistický a sebechvalný... Temné prostředí organizací Možná jste to zažili v životě se náhle začíná všechno komplikovat, přicházejí potíže, narůstají, kombinují se, násobí a najednou vznikne něco nového. Nové poznání, nové rozhodnutí, změna, něco, co přináší novou kvalitu do našeho života a co jako by vyrostlo z předcházejícího chaosu. Mnozí z nás mají tento zážitek. Začínal jsem svoji profesionální kariéru na samotném začátku osmdesátých let. U dětí. Brzy přibyli mladí lidé, o něco později dospělí, manželé, rodiny, mezilidské vztahy... Ano, mými profesními sudičkami byly pedagogika, psychologie a psychoterapie. Práce to byla krásná, pěkné prostředí, bílý plášť, lidské příběhy a osudy, vděční lidé. Odborné zázemí, spousta literatury, moderní vědecké teorie, metody a techniky v samizdatových překladech či přímo od šťastlivců, kteří se dostali ven, a všechno se hned zkoušelo v praxi. Nebýt náhody, možná by to tak bylo dosud. Tou náhodou byla nabídka, abych mimo svoji práci přednášel a vedl kurzy pro vedoucí a pracovníky v organizacích. Byly to peníze navíc, a tak jsem to vyzkoušel. A našel jsem úplně jiný svět, než na jaký jsem byl zvyklý. Svět, který stál na lidech, na vztazích a komunikaci, ale kam se věda prakticky vůbec nedostala. Práce s lidmi, zasahování do jejich osudů a jejich rozvoj stály většinou jen na pocitech, náladách a osobních zkušenostech těch, kteří měli moc. Ve své tehdejší naivitě jsem byl přímo v šoku: říkal jsem si, že to je stejné, jako kdyby třeba sexuologa dělal kdokoliv, kdo má za sebou nějaký pohlavní život a dostal posvěcení strany. A zmocnila se mě tehdy velká touha vnášet do tohoto temna světlo moderní vědy. A ta se mi stala osudnou. Temné prostředí organizací 13

14 Úvod, který můžete přeskočit... Od té doby se pohybuji v obou prostředích a jejich kombinace mi hodně přináší. Od té doby se také leccos změnilo, ale něco zůstalo stejné. Především tam, kde je manažer vnímán spíš jako technická profese, na kterou stačí talent a pár kurzů, a ne jako obor práce s lidmi, kde je potřeba komplexní a vysoké vzdělání ve vědách o člověku, vztazích, lidské komunikaci Cesta ke koučování Proč se cítím být kompetentní psát o systemickém koučování? Když jsem počátkem devadesátých let odešel do soukromé praxe, začal jsem studovat úroveň poradenství pro management ve světě. Tehdy jsem potkal termín koučování (zhruba v té podobě, v jaké o něm píše John Whitmore). Současně jsem studoval novou a zajímavou disciplínu systemický přístup k práci s lidmi. Koučování se mi líbilo, splňovalo mé představy o účinném vedení lidí cestou jejich výrazné aktivizace. Systemický přístup zase nabízel slušné teoretické zázemí, které umožňuje rozvíjet samostatnost a kompetentnost lidí. Ladilo to spolu natolik, že to nešlo nespojit. V roce 1993 tak spatřil světlo světa název systemické koučování. Další vývoj byl jednoduchý: vznikla teorie, metodika a praxe, začaly první výcviky, výměna zkušeností s obdobnými pracovišti ve světě. Nový název se začal postupně rozšiřovat. V roce 1994 začal pracovat odborný institut (později transformovaný na dnešní Institut systemického koučování), jehož smyslem je rozvíjet teorii a metodiku systemického koučování a realizovat výcvikové programy pro budoucí kouče (různými typy programů institutu prošlo do roku 2006 bezmála tisíc účastníků). Záhy nato byla založena podnikatelská společnost s cílem poskytovat koučování a navazující služby jako produkt. Začala zavádět koučovský přístup do vztahu k zákazníkům a o něco později už si troufla i na komplexní transformace celých firem v duchu koučovských principů. V roce 2002 proběhla první z řady mezinárodních vědeckých konferencí Nové myšlení v podnikání a managementu, kde téma (systemické) koučování prolínalo většinu jednání. Dnes je to ve světě i u nás běžně užívaný název a standardně uplatňovaná disciplína. 14 Cesta ke koučování

15 Úvod, který můžete přeskočit... V posledních letech zavádíme koučování a koučovské principy i na univerzitní půdu, a to jak do výuky studentů oborů podnikání a management a psychologie, tak do přípravy vysokoškolských pedagogů a do řízení vysoké školy. Myslím, že není daleko čas, kdy se v nabídce univerzitního studia objeví bakalářský obor koučování, aby zanedlouho po něm nastoupili do praxe i magistři tohoto umění... Cesta ke koučování 15

16 The art of coaching Systemic coaching in companies, families and schools for coaches, clients, professionals, students and the general public This book is intended for active as well as in-training coaches, coachees and people interested in the principles of coaching. The book is written in simple language and common terms, and its reading does not require previous knowledge of the subject. The concept of systemic coaching is universal to such an extend that its ideas, methods and techniques can be used by any coach from any coaching school, or general individuals interested in this area of study. Examples of such people are managers, human resource specialists, sales people, parents, teachers, psychotherapists and counsellors, and social workers amongst others. The main goal of this book is to be able to immediately take the art of coaching into practise. The basic principles of coaching are very easy and natural and because of this, it is simple for people to put these principles into practise either by coaching others or through self-coaching. The book also helps clients better understand the process of coaching and through this, also helps them comprehend where the coach is coming from. Due to this fact the relation between coach and coachee will become stronger, thus making the process more effective. The art of coaching comes from a respected Czech school of systemic coaching which has increasingly collaborated with its author and his team since the early nineties. The basics of this book theory, methodology, and practise all come directly from the aforementioned Czech school and not from other sources. The book is densely written, but it only contains the main aspects of coaching and many real life examples. Because of this, the reader will be able to grasp only useful information that he will then be able to put into practise. In this book coaching is being portrayed in a wider social and economic context. The conflict between the main principle of coaching to give people more individual competencies and the principle of market society and globalization to make and keep people incompetent thus creating needs 16 Annotation

17 Annotation through the use of mass media will be explored and ultimately, their ability to coexist will be proven. The author s outlook is widespread, and the writing is both knowledgeable and humorous. The text offers experiences that can also be used for educational proposes. The Art of Coaching can be used as a manual for modern human intercommunication and general lifestyle. Annotation 17

18

19 AODDÍL VZNIK (SYSTEMICKÉHO) KOUČOVÁNÍ

20

21 1 Co je to systemické? Trocha historie a teorie. Je modernější modernismus, nebo postmodernismus? Systémově, nebo systemicky...? 1.1 Soumrak tradičních věd o životě a člověku Život, člověk, komunikace, vývoj, společnost, civilizace, svět tato témata se vinou vědními obory druhé poloviny dvacátého století. Druhá světová válka se svými důsledky nastolila otázky, na které tradiční izolované disciplíny nedokázaly najít uspokojivé odpovědi. V klasických oborech docházelo (díky výsledkům výzkumů hmoty, živých organismů, lidské komunikace, bádání v oblasti automatizace a robotizace ad.) ke vzniku zcela nových postupů. Zároveň vznikaly i obory interdisciplinární (využívající odborné zázemí různých disciplín při zkoumání jednoho jevu) a konečně vznikaly i obory úplně nové (obecná systémová teorie, informatika, kybernetika, teorie komunikace, teorie živých systémů, teorie chaosu apod.). Postupně se rozvíjel také modernismus civilizační teorie, podle které (zjednodušeně řečeno) neustálým zdokonalováním technologií a tradičních technologických procesů vyřešíme všechny problémy světa a nastolíme šťastnou civilizaci ; problémy toho nicméně nedbaly a dále narůstaly. Tehdy přichází postmodernismus se svým velmi kritickým pohledem, drzými otázkami a bouráním všech možných tabu. Revize nezůstává ušetřena ani naše základní životní filozofie, která naší planetě umožňovala po celá staletí věřit, že naše smysly a vědecké metody jsou bránou do světa a umožňují jeho objektivní poznání. Soumrak tradičních věd o životě a člověku 21

22 Co je to systemické? Nové teorie a vědecké výzkumy zpochybňují tuto jistotu a naznačují, že jde mnohdy spíš o víru Vše se komplikuje a zahušťuje, přibývají další a další teorie, nevysvětlitelné poznatky, nečekané potíže, globální světové problémy... Vše se dál vzájemně ovlivňuje a prorůstá, což vede ke vzniku dalších nových teorií, k dalším nečekaným problémům, ale i řešením A chaos narůstá Nový pořádek z chaosu A tak jako v životě vyrůstá z předcházejícího chaosu (komplikací a potíží, nových poznání, možností a rozhodnutí) něco, co přináší do našeho života novou kvalitu, tak i kvas světa posledních desetiletí dává vyrůst mnoha novým kvalitám. Jednou z nich je tzv. systemický přístup. Ten už svým názvem naznačuje, že nejde o izolovanou disciplínu, ale o široký proud filozofických východisek, teorií, metodik a praktických zkušeností, jejichž společným jmenovatelem je snaha po zjednodušení a současně důraz na celistvost věcí a jevů a na jejich souvislosti, a to současně v detailu i celku, rozloženě i systémově. Jinak, velmi zjednodušeně řečeno, na věci můžeme nahlížet buď rozloženě (jako na soubor izolovaných prvků, které jsou sice ve vzájemných vztazích, ale významné jsou prvky samotné, protože ty určují vztahy mezi nimi), nebo systémově (jako na jakési uspořádání, vztahovou síť, kde významné jsou tyto vztahy systém, které určují, jak fungují prvky). V prvním (tradičním) pojetí prvky řídí vztahy, ve druhém (systémovém) pojetí jsou naopak vztahy nadřazeny prvkům... Systemické pojetí obě předcházející kombinuje. Dělá to šibalsky problém co určuje co, zda prvky vztahy, či naopak, řeší konstatováním, že prvky a vztahy mezi nimi jsou trvale se vzájemně ovlivňující. Že mezi nimi není vztah příčinné souvislosti, ale že jsou v interakci. Znáte těžko rozluštitelnou hádanku co bylo dřív vejce, nebo slepice? Systemický přístup se s tím moc nepáře: nic nebylo dřív, vejce i slepice vznikaly spolu vedle sebe (interagovaly). 22 Nový pořádek z chaosu

23 Co je to systemické? Systemický přístup ale k čemu? Vzato odshora: ke světu, k životu, k sociálním skupinám, k lidem, k sobě samému, vztahům, komunikaci. Systemický přístup se uplatňuje především v oborech práce s lidmi. Např. ve vzdělávání, psychoterapii, poradenství, sociální práci, managementu, ale i při výchově dětí, v obchodování, ve vězeňství. A v těchto oblastech se nemáme ve světě za co stydět. Jeden z frekventovaných názvů samotný termín systemické koučování jsme dokonce světu dali my. Závěr Pokud někoho tento prostý, zjednodušující popis slova systemický neuspokojil, může se dozvědět více v části Základy teorie systemického koučování. My se teď jdeme věnovat jinému zajímavému slůvku koučování, někdy též kaučování nebo koučing... Nový pořádek z chaosu 23

24 2 Co je to koučování? Kdy koučujeme? Proč koučujeme? Co to znamená, že koučujeme? Od jednoduchých koučovacích technik ke komplexním přístupům. Ještě v první polovině devadesátých let slovo koučování u nás používalo jen pár odvážlivců. Dnes patří mezi slova s podobně širokým významem jako management či komunikace. Pro někoho znamená atraktivnější označení toho, co doposud dělal pod jiným názvem (tedy jen změna názvu, nikoliv způsobu práce). Pro druhého speciální metody a techniky rozhovoru (tedy nové postupy). Pro dalšího zase zcela nový přístup k zacházení s lidmi (tedy nový myšlenkový model). První cesta je způsob jak marketingově využít slušný obchodní potenciál slova koučování. V tom nelze ve volné soutěži nikomu bránit, leda vysvětlováním potenciálním příjemcům, co koučování v odborném smyslu znamená. 2.1 Klasické koučování aneb Táhnout, tlačit či mobilizovat? Traduje se, že princip koučování vznikl ve sportu, když přípravu sportovce musel na čas převzít trenér, který danému sportovnímu odvětví vůbec nerozuměl. Protože nemohl svěřence vést, musel se to od něho nejdřív naučit. Zjišťoval, jak dosahoval výkonu, co pro to dělal, co potřebuje právě teď, jak na to, aby to co nejvíc fungovalo... No a najednou zjistil, že sportovec zvýšil výkonnost podstatně víc než s předchozím trenérem. A princip byl na světě Klasické koučování

25 Co je to koučování? Hloupoučký příběh, vhodný pro úspěšnou knížku o koučování, ale princip tohoto postupu, myslím, vysvětluje. Místo abychom se snažili my být co největší experti na svěřence, vedeme šikovnými otázkami (a nejen těmi) jeho, aby zvyšoval svoje expertství. Princip, starý jako lidstvo samo, jen dosud většinou opomíjený. Posiluje totiž individualitu, samostatnost, sebe-expertství, a tím také nezávislost na sociální kontrole, a to se ne vždy hodilo (a hodí)... Připravit kouče tohoto typu není zase tak složité. Stačí osobnost, která se umí vzdát potřeby mít moc plně druhého kontrolovat, a alespoň půlroční výcvik v technikách kladení otázek, tvorby cílů apod. Efekt této relativně malé investice je překvapivě velký. V praxi bývá tento způsob práce nazýván koučováním (bez přívlastku), tradičním či klasickým koučováním, exekutivním koučováním apod. 2.2 Oborová koučování aneb Každá moderní škola trochu koučuje... Výše uvedený princip je více či méně ukryt v celé řadě současných disciplín, které pracují s člověkem. Především psychoterapeutických škol, psychologických postupů, některých vzdělávacích systémů apod. Mnohé z těchto škol své principy, metody a postupy rozpracovávají nejen v soukromé, ale i v profesionální sféře života člověka. Tak např. rodinná terapie, která se původně věnovala člověku v síti rodinných vztahů, dnes umí vnímat člověka v síti všech sociálních vztahů včetně pracovních. Zaměří-li se na zkompetentňující postupy, máme na světě vztahové koučování. Podobně tzv. nedirektivní psychologické metody daly vzniknout psychologickému koučování. Tak se o přízeň konzumentů koučování uchází třeba gestalt koučování, na člověka zaměřené (PCA) koučování apod. Výhodou těchto oborových koučování je, že kromě koučovacího principu nabízejí možnost využívat zbraně mateřské disciplíny (psychoterapie, psychologie...). Nevýhodou je dlouhodobá příprava tohoto typu Oborová koučování 25