Věc: Závazné stanovisko k zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin

Transkript

1 Odbor obecné ochrany přírody a krajiny Vršovická Praha 10 Praha dne 30. ledna 2019 Č. j.: MZP/2019/610/327 Sp. zn.: ZN/MZP/2019/610/51 Vaše č. j.: 73513/2018MZE16211 Vyřizuje: Ing. Tomáš Staněk, CSc Tel.: Tomas.Stanek@mzp.cz Vážený pan Ing. Petr Bureš ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů Ministerstvo zemědělství Těšnov 65/ Praha 1 Věc: Závazné stanovisko k zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin, odbor obecné ochrany přírody a krajiny (dále jen MŽP ), jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody příslušný k vydávání závazného stanoviska k zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin (dále jen GND ) dle ustanovení 23 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), vydává na základě žádosti Ministerstva zemědělství (dále jen MZE ), odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů, o vydání závazného stanoviska ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin pro PLO 40 č.j /2018MZE16211 ze dne 13. prosince 2018 Z Á V A Z N É S T A N O V I S K O k návrhu oblastního plánu rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast č. 40 Moravskoslezské Beskydy (dále jen PLO 40 ), kterým stanovuje maximálně přípustný podíl geograficky nepůvodních druhů dřevin pro jednotlivé cílové hospodářské soubory (dále jen CHS ) mimo zvláště chráněná území (dále jen ZCHÚ ) dle následující tabulky takto: CHS Druh GND MD DG JDO ORC Rámce Porostní typ (PT) 01 bez 02 bez Líska turecká Poznámka Bez uplatnění GND. Růstové podmínky pro GND nevhodné. 1/8

2 CHS Druh GND MD DG JDO ORC Rámce Porostní typ (PT) 19 bez 23 bez 29 bez jehlič., BO DBZ, DB jehlič., BO DBZ, DB, BK, LP, JS, HB sukcese, jehlič., BO DBZ, DB, BK sukcese, Líska turecká Poznámka DG jen sušší polohy 3U, ORC jen za hynoucí DB, JS. 1 3 Poloprovozní ověřování lísky turecké ORC jen na 3L, tj. cca 20 % rozlohy CHS jehlič , BO DBZ, DB, BK HB, LP, JS sukcese, jehlič. DBZ, DB, BK sukcese, jehlič BK sukcese, Substituce hynoucího, event. BO, JS přednostně původními list. (DBZ, BK, HB, LP, TR). Příměs MD a DG jako horní etáž s výplní stinných dřevin (BK,LP,HB). Před využitím GND preferovat jedli bělokorou! Příměs MD a DG jako horní etáž s výplní stinných dřevin (BK, LP). GND neuplatňovat na úkor jedle bělokoré! Příměs MD a DG jako horní etáž s výplní stinných dřevin (BK,LP,HB). GND neuplatňovat na úkor jedle bělokoré! Na prameništích a výrazně oglejených stanovištích omezit DG a JDO zvýšené riziko vývratů. Vitální JD nenahrazovat JDO ani DG, ty substituují zejm.. Příměs MD, DG a JDO zejména jako horní etáž s výplní BK, LP. MD a JDO především na svěžích a živných SLT. DG a JDO jen na 5. LVS. Ten zaujímá 90 % rozlohy CHS. 2/8

3 CHS Druh GND MD DG JDO ORC Rámce Porostní typ (PT) Líska turecká jehlič jehlič. BO BK sukcese, jehlič jehlič. JD 15 BK 15 5 sukcese, jehlič BK 10 5 sukcese, bez 71 bez 73 bez 75 bez 77 bez 79 bez Poznámka Příměs MD, DG a JDO zejména jako horní etáž s výplní stinných dřevin (BK, LP). Uplatnění DG a JDO jen v 5. LVS. Ten zaujímá 80 % rozlohy CHS. V porostech s významným zastoupením vitální jedle bělokoré (HS 552) vyloučit uplatnění JDO a DG. Uplatnění DG a JDO jen v 5. LVS. Ten zaujímá 84 % rozlohy CHS. DG a JDO jen v 5. LVS. Ten zaujímá 60 % rozlohy CHS. Snížený podíl DG a JDO zejména na výrazněji oglejených půdách riziko vývratů. Růstové podmínky nejsou pro ověřené GND vhodné. Podmínkou pro využívání GND je, že jejich podíl uplatněný v obnově nesmí v rámci porostu tvořit více než třetinu podílu melioračních a zpevňujících dřevin (dále jen MZD ) použitých v obnově a GND v rámci porostu či porostní skupiny nebudou vytvářet nesmíšené části větší než 0,05 ha. V přírodních biotopech vymapovaných Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR ( v porostech s přírodě blízkou druhovou skladbou a v biocentrech závazně vymezených územních systémů ekologické stability (dále jen ÚSES ) je uplatnění GND odůvodnitelné pouze v případě masového hynutí některých původních obtížně nahraditelných dřevin. Na území ZCHÚ ležících v PLO 40 je zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK ), zakázáno povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin. Výjimky ze zákazů v těchto územích může orgán ochrany přírody 3/8

4 povolit v případě, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody anebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území. Využívání evropsky významných lokalit ( EVL ) mimo ZCHÚ je podle 45c odst. 2 ZOPK možné pouze tak, aby nedošlo k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropsky významných stanovišť anebo stanovišť evropsky významných druhů vyžadujících územní ochranu tvořících jejich předmět ochrany, a aby nebyla narušena jejich celistvost. Pokud by v důsledku zavádění GND v EVL mělo dojít k takovým dopadům, je ten, kdo takový zásah zamýšlí, povinen si předem opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Odůvodnění: Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo živočicha je dle ustanovení 5 odst. 4 ZOPK druh, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu. Účelem závazného stanoviska je regulace rozšiřování GND tak, aby byla zajištěna ochrana původních druhů a přírodní rovnováhy, která může být rozšiřováním GND narušena. Při regulaci rozšiřování GND byly v souladu s ustanovením 1 ZOPK zohledněny hospodářské potřeby a regionální a místní poměry. Při vydání závazného stanoviska vycházelo MŽP z těchto zásad: limit maximálního podílu GND se uvádí jednak jako maximální přípustné zastoupení v rámci CHS, jednak jako maximální přípustné zastoupení v rámci porostu souhrnné zastoupení uplatněných GND jak v rámci porostu, tak v rámci CHS nesmí překročit limit zastoupení uvedený pro GND s nejvyšším podílem uplatnění GND má především substituovat výpadek významných hospodářských dřevin uplatnění GND není přípustné na úkor vitálních dřevin přirozené skladby (zejména nelze nahrazovat vitální jedli bělokorou jedlí obrovskou, popř. douglaskou) do úhrnného limitu pro CHS jsou započítávány i dříve obnovené GND (tzn. za celé věkové rozpětí, nejen obnova v 1. věkovém stupni) Při vlastním odvození podílu GND vycházelo MŽP z těchto zásad: celkový podíl všech uplatněných GND v porostu i CHS je v součtu maximálně 20 % (viz úkol 1_4.10 Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu) limity GND jsou navrhovány pro CHS, v odůvodněných případech pro porostní typy tvorba CHS a hospodářských souborů se přebírá z dosud platných OPRL pro obecnou prognózu předpokládaného vývoje dřevinné skladby se využívá rozloha lesních vegetačních stupňů uvedená v současných OPRL se zohledněním očekávané klimatické změny na základě rozboru je odvozena dřevinná skladba ovlivněná očekávanými klimatickými změnami a posouzeno riziko hynutí hospodářsky významných druhů dřevin limit uplatnění GND vychází zejména z potřeby substituce původních dřevin ohrožených klimatickou změnou, resp. multifaktoriálním hynutím a chřadnutím lesů. Přihlíží se však i k dalším okolnostem, např. k možnosti dorovnání ekonomického propadu a těžební nevyrovnanosti způsobené rychlým výpadkem produkce smrku, potřebě prostorové a věkové diverzifikace porostů vznikajících na rozsáhlých kalamitních holinách, k omezené možnosti uplatnění některých původních dřevin na kalamitních holinách apod. 4/8

5 jako podklad pro odvození limitu GND byl vzat v potaz návrh maximálního zastoupení GND i přehled jejich současného zastoupení v cílové druhové skladbě pro PLO 40 podle CHS, navržený MZE, a tvořící přílohu žádosti o vydání tohoto závazného stanoviska. Pro vydání závazného stanoviska bylo využito vyhodnocení současného stavu lesních ekosystémů a míry jejich ohrožení v rámci PLO 40. V rámci ČR patří tato oblast k územím nadprůměrně postiženým intenzivním chřadnutím a hynutím lesů. Z výsledků rozboru nahodilých těžeb provedených v rámci projektu LASPROBES vyplývá, že k významnému rozsahu hynutí lesů docházelo v Moravskoslezských Beskydech již kolem roku K dramatickému vzestupu nahodilých těžeb zde došlo po roce Navzdory intenzivnímu sanačnímu managementu se zdravotní stav smrkových porostů nepodařilo stabilizovat. V porovnání s celorepublikovým průměrem zde byl zdravotní stav porostů horší. V období let 2010 až 2013 se průkazně zhoršil stav smrkových porostů z hlediska četnosti výskytu souší a napadení václavkou. K dalšímu prudkému zhoršení zdravotního stavu lesů v oblasti projevujícím se rozsáhlým hynutím lesních porostů došlo po roce Tento stav nejen v Beskydech, ale v celé Severomoravské oblasti, do současnosti trvá, resp. se postupně zhoršuje. Z lesních dřevin je v PLO 40 (podobně jako na většině území ČR) chřadnutím a hynutím nejvíce postihován smrk. Z abiotických činitelů je smrk postihován zejména větrnými polomy a suchem. Významnou roli při jeho chřadnutí hraje acidifikace a nutriční degradace lesních půd. Poškozené a oslabené porosty následně snadno podléhají napadení kambiofágním hmyzem, zejména kůrovci, kteří mají v oteplujícím se klimatu vyšší populační dynamiku. Postupné zhoršování zdravotního stavu dřevin a přemnožení podkorního hmyzu se týká i dalších, zejména jehličnatých dřevin, především pak borovice, což omezuje její případné uplatnění při substituci hynoucího smrku. U listnatých dřevin je aktuální chřadnutí a masivní hynutí jasanů v důsledku nekrózy kůry, způsobované houbovou chorobou voskovička jasanová (Hymenoscyphus fraxineus), známou spíše jako chalara (Chalara fraxinea). Porosty oslabené chalarou jsou náchylné k napadení podkorním hmyzem, zejména lýkohubem jasanovým (Hylesinus fraxiny), které vede k rychlému odumření stromů. Ohroženy jsou tak zejména lesní porosty v luzích, v nichž má jasan přirozeně vysoké zastoupení. Z dalších původních druhů lesních dřevin je nutno zmínit odumírání olší způsobené plísní olšovou (Phytophthora alni) a dlouhodobé, ve vlnách probíhající tracheomykózní hynutí jilmů způsobované grafiózou jilmů, jehož původcem je Ophiostoma novoulmi. Hynutí jilmů nabývá na dynamice v návaznosti na suché roky. Podobné projevy má odumírání dubů s tracheomykózními příznaky. Pravděpodobnou hlavní příčinou tohoto odumírání dubů je sucho. Přestože žádný ze tří posledně uvedených rodů dřevin nemá v oblasti Moravskoslezských Beskyd významné zastoupení (podle OPRL zaujímají méně než 0,3 % porostní plochy), vzhledem k očekávaným změnám klimatu se jedná o dřeviny potenciálně využitelné k substituci hynoucích jehličnanů. Uvedené choroby však možnost masivnější substituce těmito dřevinami zásadě limitují. Podle platných lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO) k zaujímá smrk 67,4 % porostní půdy. S tím kontrastuje skutečnost, že podle rekonstruované přirozené skladby (OPRL pro PLO 40, str. 59) zaujímal smrk v původních lesích pouze 4 %. Při tom je nutné mít na zřeteli skutečnost, že rekonstruované přirozené skladby jsou ovlivněny chladnou klimatickou periodou, v níž porosty využité pro rekonstrukci vznikaly. Zcela jiný charakter má změna přirozeného zastoupení jedle, které se v Moravskoslezských Beskydech pohybovalo kolem 38 %, a zastoupení buku, které dosahovalo 5/8

6 více než 53 %. S tím kontrastuje současné zastoupení jedle a buku (OPRL ), které u jedle činí pouhá 12 % a buk zaujímá kolem 20 % rozlohy porostní půdy. Z dalších dřevin byl ještě významněji zastoupen javor klen (necelými 3 %), jasan (necelým 1 %) a v nižších polohách duby (0,5 %). Mimo sukcesních dřevin a tisu, které nejsou v rekonstruované skladbě zahrnuty, byly okrajově zastoupeny ještě lípa, olše a javor mléč, popř. habr, jilm a na chudších stanovištích borovice. Z uvedeného je zřejmé, že z původních dřevin má významný substituční potenciál zejména jedle bělokorá, která by hynoucí smrk měla z významné části nahradit. Objemem produkce se jedle bělokorá smrku plně vyrovná (ve vhodných podmínkách ho i předčí) a ve většině hledisek se mu vyrovná i kvalitou dřeva. V cílové skladbě současného OPRL se přitom uvažuje se zastoupením jedle bělokoré pouze 11 %. Žádoucí zastoupení jedle je však alespoň 20 % (tj. stále jen zhruba ½ jejího zastoupení přirozeného). Problémy při uplatňování této dřeviny působí spárkatá zvěř, což ovšem nelze pokládat za důvod k omezení využívání této dřeviny (viz 10 odst. 2 vyhlášky č. 84/1996 Sb.). Limit pro využívání jedle bělokoré představuje prostředí kalamitních holin, což je však řešitelné využitím sukcesních (přípravných) dřevin. Buk lesní má přirozené rozšíření blízké jedli bělokoré a velmi podobný je i jeho substituční potenciál. Má však nižší produkci než smrk a velmi odlišné vlastnosti dřeva. V polohách 2. a 3. lesního vegetačního stupně (dále jen LVS ) by měl být hynoucí smrk a jasan nahrazován především dubem, a to na sušších stanovištích dubem zimním a na stanovištích ovlivněných vodou zejména dubem letním a od 3. LVS i jedlí. Přirozená ekologická amplituda dubu letního dosahuje do 5. LVS v původním vymezení. Počínaje 4. LVS však dub nedokáže konkurovat buku. Pokud se bude klimatická změna vyvíjet podle modelů (viz projekt FRAMEADAPT), bude substituční potenciál dubů narůstat. Na období do roku prognózují klimatické modely pro oblast Beskyd nárůst teplot o 2 až 2,5 C, což rámcově odpovídá posunu cca o dva až tři LVS. S probíhající klimatickou změnou lze proto předpokládat, že dub zimní najde vedle buku uplatnění i ve 4. a 5. LVS, kde by spolu s bukem a jedlí a javorem klenem mohl nahradit hynoucí smrk. Z dalších dřevin připadá v úvahu ještě javor mléč, javor klen, lípy, třešeň ptačí a habr obecný. Zejména třešeň ptačí má značný substituční potenciál. Je relativně rychle rostoucí dřevinou schopnou produkovat cenné sortimenty. Sukcesní dřeviny najdou nepochybně značné uplatnění při obnově kalamitních holin. Měly by vytvářet prostředí pro obnovu dřevin stinných. Vzhledem k nutriční degradaci půd a potřebě formování následných porostů je žádoucí využít k tomuto účelu celý jeden produkční cyklus sukcesních dřevin. Substituční potenciál tisu je sice omezený, ale ne zcela zanedbatelný. Změna druhové skladby by mohla být příležitostí k posílení jeho zastoupení v nově vznikajících smíšených porostech (zejména v porostech dubů s dlouhou produkční dobou). Původní jasan a jilm je sám ohrožen hynutím a nelze o něm proto uvažovat jako o substituční dřevině. Aktuálně je i za tyto dřeviny nutné hledat náhradu. Bylo by však chybou tyto dřeviny zcela odepsat. O jejich zachování, stejně tak jako o udržení určitého podílu smrku (diferencovaně podle podmínek), který případným rozpadem neohrozí stabilitu porostu, je třeba usilovat, a to zejména s využitím přirozené obnovy, která zachová potřebnou genetickou variabilitu nezbytnou mj. k selekci rezistence proti patogenům. V PLO 40 Moravskoslezské Beskydy podle platného OPRL leží 98 % cílových hospodářských souborů ve LVS. S ohledem na zastoupení edafických kategorií a z toho plynoucí rozložení cílových hospodářských souborů na ekologické řadě spadá téměř 85 % CHS do živné 6/8

7 řady a dalších více než 5 % do řady obohacené humusem, přes 4 % tvoří soubory kyselé řady a zbylých necelých 6 % jsou soubory ovlivněné vodou. Pro uvedené růstové podmínky jsou z osvědčených geograficky nepůvodních dřevin vhodné především modřín opadavý (MD), a v omezené míře douglaska tisolistá (DG) a jedle obrovská (JDO), u nichž je nezbytné s ohledem na dopady na stanoviště důsledně kontrolovat a omezovat intenzitu zmlazení. Z listnatých GND může v omezeném rozsahu najít uplatnění ořešák černý (ORC) v souboru lesních typů 3L jasanových olšinách a ve 3U javorových jaseninách (jejich podíl na celkové rozloze je 1%) jako částečná náhrada za hynoucí jasan. V případě hynutí původních dubů provázeného tracheomykózními příznaky by mělo opodstatnění použití dubu červeného, avšak vzhledem k nepříznivým dopadům na stanoviště a možnosti jeho invazního šíření, které je sice v hospodářském lese provozně zvládnutelné, je však obtížně kontrolovatelné (s ohledem na nepredikovatelnost šíření v důsledku zoochorie) s rizikem problémů v ZCHÚ a na lokalitách s výskytem ohrožených druhů rostlin, je doporučeno spíše poloprovozní ověřování neinvazní lísky turecké. Při uplatnění geograficky nepůvodních dřevin je nezbytné současně dbát o zachování původních dřevin druhové skladby. Důvodem je především zachování a posílení genofondu původních dřevin, zejména těch, jejichž podíl byl v minulosti hospodařením významně snížen a které mají v lesích důležité ekostabilizační funkce. Povinnost zachování původních dřevin vyplývá rovněž z ustanovení Helsinské ministerské konference o ochraně lesů v Evropě (1993), kde se v rezoluci H 1 Obecné zásady trvale udržitelného hospodaření v lesích Evropy uvádí: Kdykoli jsou jako náhrada za původní ekosystémy použity introdukované dřeviny, měly by být současně podniknuty příslušné akce k zachování původní flory a fauny. Z uvedených důvodů je při uplatnění GND zároveň třeba dbát o zachování dřevin původních a jejich využití vždy preferovat. Toho je při obnově lesa dosahováno mj. uplatněním dostatečného podílu MZD, především pak jedle bělokoré, buku lesního, javorů, lip a dalších. Vzhledem k tomu, že součástí výčtu MZD jsou také GND (příloha č. 2 vyhl. č. 298/2018 Sb.), vyznačující se zpravidla rychlým růstem a hospodářskou atraktivitou pro vlastníky lesů, je nezbytné zajistit, aby při naplňování minimálního podílu MZD byl vedle GND uplatněn i dostatečný podíl MZD tvořený dřevinami původními. Z tohoto důvodu je nutné dodržet zásadu, že podíl GND uplatněných při obnově porostu může tvořit nejvýše třetinu z použitých MZD. Důvodem pro plošné omezení nesmíšených částí porostů či porostních skupin tvořených GND na maximální výměru 0,05 ha je snaha eliminovat negativní dopady pěstování těchto dřevin na biodiverzitu lesních ekosystémů při současném plnění úkolu 1_4.16 Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Přírodní biotopy vymapované AOPK ČR mají zpravidla přírodě blízkou druhovou skladbu, která vytváří specifické podmínky pro ostatní na les vázané organizmy. Uplatnění významného podílu GND v takových podmínkách představuje riziko nežádoucích změn těchto biotopů. Ve vztahu k biotopům, které jsou přírodními stanovišti v zájmu Evropských společenství ( 3 odst. o) ZOPK) je potřeba zachovat přírodě blízkou druhovou skladbu přispívající k udržení nebo obnově příznivého stavu stanoviště z hlediska ochrany na území České republiky. Z tohoto důvodu je v těchto biotopech a přírodních stanovištích, v porostech s přírodě blízkou skladbou a v biocentrech závazně vymezených ÚSES uplatnění GND omezeno zejména na případy, kdy v důsledku probíhající klimatické změny (nebo působením jiných faktorů) dochází k hynutí původních významně zastoupených dřevin, které nelze odpovídajícím způsobem nahradit jinými 7/8

8 původními dřevinami. Důsledně by přitom měla být zvažována substituce především domácími druhy a při využití GND zohledněna rizika nepříznivých dopadů na stanoviště. Po vyhodnocení všech výše uvedených skutečností stanovilo MŽP podíl GND tak, jak je uvedeno ve výrokové části. Ing. Linda Stuchlíková ředitelka odboru obecné ochrany přírody a krajiny podepsáno elektronicky 8/8