METODICKÉ POKYNY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM V DOKTORSKÉM STUDIU

Transkript

1 METODICKÉ POKYNY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM V DOKTORSKÉM STUDIU Úvodní stanovení 1. Státní závěrečné zkoušky se řídí 53 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a články 20 a 21 Studijního a zkušebního řádu AVU v Praze ze dne Studium v doktorském studijním programu Výtvarná umění (P8206) se řádně ukončuje úspěšným obhájením disertační práce. Podmínkou připuštění k obhajobě disertační práce je úspěšné složení státní doktorské zkoušky. STÁTNÍ DOKTORSKÁ ZKOUŠKA 1. Přihlášení k státní doktorské zkoušce 1. Doktorand v prezenční nebo kombinované formě studia je povinen přihlásit se ke státní doktorské zkoušce nejpozději do tří let od zápisu do studia. Doba přerušení studia se do této lhůty nezapočítává. Studium doktoranda, který se ve stanoveném termínu ke státní doktorské zkoušce nepřihlásil, je automaticky ukončeno. 2. Přihlášku ke státní doktorské zkoušce (příloha 1 tohoto dokumentu nebo ke stažení na v záložce Studium, Studijní oddělení) podává doktorand prorektorovi pro studijní záležitosti prostřednictvím studijního oddělení a v termínech daných harmonogramem akademického roku. Řádně vyplněná přihláška musí rovněž obsahovat doporučení a podpis školitele. 2. Zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku Státní doktorská zkouška se skládá před zkušební komisí, která je nejméně pětičlenná. Předsedu a členy zkušební komise jmenuje rektor na návrh oborové rady z profesorů, docentů a odborníků schválených Uměleckou radou AVU. Nejméně dva členové komise jsou rektorem jmenováni z odborníků mimo AVU. Členem komise je vždy také školitel daného doktoranda. Zkušební komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina členů této komise. Jednání zkušební komise řídí její předseda. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

2 3. Kritéria zkoušky 1. Obsah státní doktorské zkoušky vychází ze zaměření doktorského studijního programu a individuálního studijního plánu doktoranda. 2. Státní doktorská zkouška sestává: pro obory Architektonická tvorba, Restaurování výtvarných děl a Volné umění a) z prezentace rozpracovanosti teoretické i praktické části disertační práce. Rozpracovanost znamená průběžnou dokumentaci praktické části projektu, osnovu teoretické části a její částečné textové rozpracování, z něho je zřejmá celková koncepce disertační práce; b) z ústní zkoušky, která má prokázat schopnost zvládnutí poznatků z oblasti svého uměleckého oboru, včetně základních znalostí metod teoretické a historické práce, samostatného kritického posuzování, tvůrčího využití teoretických poznatků ve své umělecké práci a přehledu o odborné literatuře, která se vztahuje k tématu doktorské práce a schopnosti jí reflektovat; pro obor Teorie a dějiny současného umění a) z prezentace výzkumného projektu a kritické rozpravy o tématu b) z ústní zkoušky, která má prokázat vědomosti z teorie a dějin umění ve vztahu k oblasti, k níž je řešení projekt zaměřen. A dále schopnost zvládnutí poznatků z oblasti dějin a teorie současného umění. 3. Doktorand předkládá tři týdny před datem konání zkoušky studijnímu oddělení dokumentaci dle odst. 2, písm. a) v minimálním rozsahu 20 stran (u oborů Architektonická tvorba, Restaurování výtvarných děl a Volné umění) a minimálním rozsahu 50 stran (u oboru Teorie a dějiny současného umění), jejíž formát splňuje kritéria akademického textu (strukturu/obsah disertační práce a minimálně jedna kapitola, odkazy na odbornou literaturu, citace, seznam odborné literatury). 4. Průběh státní doktorské zkoušky Na státní doktorskou zkoušku je vyčleněno rámcově 60 minut a má následující průběh: a) předseda představí doktoranda komisi; b) školitel krátce uvede doktorský projekt; c) doktorand prezentuje rozpracovanost obou částí práce (vystoupení nepřesáhne 20 minut); d) diskuze a zkoušení z tématu diskutují členové komise, doktorand, případně rektor či prorektor a členové oborové rady, zcela výjimečně může předseda umožnit reakci z pléna; e) neveřejné hodnocení komise; f) sdělení výsledku zkoušky doktorandovi; g) zaznamenání výsledků zkoušky do protokolu a indexu doktoranda. Průběh státní doktorské zkoušky a vyhlášení výsledků je veřejné. 5. Hodnocení státní doktorské zkoušky 1. Komise pro státní doktorskou zkoušku hodnotí její průběh na neveřejném zasedání klasifikačními stupni prospěl(a), nebo neprospěl(a). Výsledek je vyhlášen veřejně,

3 za přítomnosti studenta a hostů. O konání státní doktorské zkoušky se vyhotoví zkušební zpráva, kterou podepisuje předseda a všichni přítomní členové komise. 2. Pokud se doktorand ke státní doktorské zkoušce nedostaví, aniž by se uspokojivě omluvil, je hodnocen klasifikací neprospěl(a) bez možnosti opakovat a studium je mu automaticky ukončeno. 6. Státní doktorská zkouška v náhradním termínu a její opakování Byla-li státní doktorská zkouška neúspěšná, seznámí předseda zkušební komise doktoranda s hlavními důvody pro udělení klasifikace a s podmínkami pro její opakování. Státní doktorskou zkoušku lze opakovat nejvýše jednou, a to nejpozději do jednoho roku. Opravný termín stanoví prorektor pro studijní záležitosti. OBHAJOBA DISERTAČNÍ PRÁCE 1. Přihlášení k obhajobě disertační práce a odevzdání disertační práce 1. Doktorand v prezenční nebo kombinované formě studia je povinen přistoupit k obhajobě disertační práce nejpozději do šesti let od zápisu do studia. Doba přerušení studia se do této lhůty nezapočítává. Podmínkou připuštění k obhajobě disertační práce je úspěšné složení státní doktorské zkoušky. Studium doktoranda, který se ve stanoveném termínu k obhajobě doktorské práce nepřihlásil, je automaticky ukončeno. 2. Přihlášku k obhajobě disertační práce (příloha 2 tohoto dokumentu nebo ke stažení na v záložce Studium, Studijní oddělení) podává v termínech daných harmonogramem akademického roku doktorand rektorovi, a to prostřednictvím studijního oddělení, které zkontroluje formální náležitosti přihlášky k obhajobě disertační práce, vykonání státní doktorské zkoušky a zajistí podpis prorektora pro studijní záležitosti. Nemá-li přihláška všechny požadované náležitosti, je doktorand vyzván, aby je v určené době doplnil. Pokud je ve lhůtě neodstraní, rektor řízení obhajoby disertační práce nezahájí. Podmínkou konání obhajoby je splnění povinností individuálního studijního plánu doktorského studijního programu včetně odevzdání disertační práce se všemi předepsanými náležitostmi. 3. Časový interval mezi odevzdáním a vlastní obhajobou disertační práce je nejméně dva měsíce. Disertační práci doktorand předkládá ve třech výtiscích, knižně upravených a v digitální podobě. K tomu přiloží též čestné prohlášení o totožnosti textu originálu a digitální kopii. 2. Téma a struktura práce 1. Téma projektu disertační práce, s nímž doktorand uspěl při přijímacím řízení, je definitivně upřesněno v individuálním studijním plánu. U oborů Architektonická tvorba, Restaurování uměleckých děl a Volné umění se jedná o kombinaci textu teoretické reflexe a realizaci praktické tvorby opírající se o výzkum zvolené problematiky. U oboru Teorie a dějiny současného umění se jedná o původní teoretický výzkum na poli současného umění. Teoretickou část práce doktorand průběžně konzultuje se školitelem a konzultanty, praktickou část vede a konzultuje školitel. 2. U oborů Architektonická tvorba, Restaurování uměleckých děl a Volné umění se disertační práce skládá z písemné části, která obsahuje původní výsledky teoretického řešení tématu v kontextu příslušného oboru, jednak z praktické části, která vznikla uměleckou tvůrčí činností a jejíž součástí je i teoretická reflexe této praktické části. V oboru Teorie a a dějiny

4 současného umění je náplní dizertační práce zpravidla pouze teoretická písemná část. Teoretická část disertační práce musí být opatřena úvodem do tématu, charakteristikou současného stavu problému, který práce řeší, formulováním cíle doktorského projektu, zvolených metod zkoumání a výsledků řešení, přehledu použité literatury a jiných pramenů, včetně seznamu doktorandových prací publikovaných po dobu studia v doktorském studijním programu, které souvisí s řešenou problematikou. V případě oborů Architektonická tvorba, Restaurování uměleckých děl a Volné umění do ní patří i zdůvodnění provázanosti teoretické a praktické části. Součástí předložené práce jsou dále osnova a anotace. 3. V případě oborů Architektonická tvorba, Restaurování uměleckých děl a Volné umění je náležitostí obhajoby disertační práce úplná dokumentace vytvořených, navržených nebo restaurovaných uměleckých děl a architektury, nebo teoretických studií, které byly vytvořeny v souvislosti s řešením doktorského projektu. 4. Výsledky tvůrčí umělecké části disertační práce jsou v rámci obhajoby prezentované veřejnou formou: zejména výstavou, instalací, prezentací, veřejnou realizací. Ve studijním oboru Architektonická tvorba může být součástí tvůrčí části disertační práce architektonický projekt, projektová dokumentace, dokumentace architektonických a jiných výzkumů spojených s řešením. V restaurátorských studijních oborech se případně předkládají restaurovaná díla s úplnou dokumentací. 5. Rozsah textu disertační práce je minimálně 60 normostran u oborů Architektonická tvorba a Restaurování uměleckých děl a Volné umění; u oboru Teorie současného umění je to minimálně 120 normostran (jedna normostrana odpovídá třiceti řádkům o šedesáti znacích, neboli 1800 znakům včetně mezer). 3. Zveřejnění disertační práce 1. Studijní oddělení zpřístupní s dostatečným předstihem písemnou a dokumentační část disertační práce členům komise pro obhajobu disertační práce, oponentům a oborové radě. Podle 47b zákona musí být práce nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti (obvykle na studijním oddělení AVU). Zveřejňování závěrečných prací, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby se uskutečňuje prostřednictvím elektronické databáze závěrečných prací. Po úspěšné obhajobě se disertační práce zveřejňují v knihovnách AVU. 2. Odevzdáním disertační práce uchazeč souhlasí se zveřejněním své práce v databázi kvalifikačních prací ve veřejné části internetových stránek AVU ( 47b odst. 3 zákona). 4. Oponenti disertační práce 1. Disertační práci posuzují nejméně dva oponenti jmenování rektorem na základě návrhu oborové rady, která může zohlednit návrh školitele. 2. Oponenti se vybírají z významných odborníků oboru podle specializace doktoranda. Nejméně jeden z oponentů musí být profesorem nebo docentem. Oponentem nelze jmenovat školitele, konzultanta nebo akademického pracovníka, který je zaměstnancem AVU nebo který se na zpracování disertační práce nebo její části podílel.

5 3. Jména oponentů uvedou doktorandi na přihlášce k obhajobě disertační práce s em a telefonem. V případě, že oponent je cizí státní příslušník (týká se rovněž občanů Slovenské republiky), je nutné nejméně 2 měsíce před obhajobou dodat na studijní oddělení následující údaje: jméno a příjmení oponenta, adresa trvalého bydliště, datum narození, nejvyšší dosažené vzdělání, číslo průkazu totožnosti (občanského průkazu či pasu), číslo účtu IBAN, SWIFT a adresu banky. AVU má povinnost hlásit smluvní vztahy s cizinci na úřad práce v časovém předstihu, takže bez těchto náležitostí není možné vystavit pro oponenta-cizince dohodu o provedení práce a následně zaslat odměnu za vypracovaný oponentský posudek. 5. Posudky disertační práce 1. Školitel a oponenti vypracují na disertační práci písemný posudek, a to zpravidla do jednoho měsíce od doručení disertační práce. Písemné posudky musí školitel a oponenti odevzdat nejpozději 14 dní před dnem konání obhajoby disertační práce. 2. Posudky musí obsahovat zejména: a) vyjádření k aktuálnosti zvoleného tématu a zhodnocení významu disertace pro příslušný obor; b) vyjádření k použitým metodám a způsobu zpracování, k dosaženým výsledkům k charakteru a úrovni umělecké části projektu; c) případné další vyjádření, zejména vyjádření k uspořádanosti, přehlednosti, formální úpravě a jazykové úrovni disertační práce; d) jednoznačné vyjádření, zda předloženou disertační práci doporučuje či nedoporučuje k obhajobě. 3. Po obdržení oponentských posudků seznámí studijní oddělení doktoranda, školitele, členy komise pro obhajobu disertační práce a oborovou radu s obsahem posudků. 4. Je-li alespoň jeden oponentský posudek kladný, studijní oddělení písemně pozve účastníky řízení komisi pro obhajobu disertační práce, oponenty, školitele a doktoranda k obhajobě disertační práce. K obhajobě jsou přizváni i členové oborové rady. 6. Komise pro obhajobu disertační práce 1. Komisi pro obhajobu disertační a jejího předsedu jmenuje rektor na návrh oborové rady z profesorů, docentů a odborníků schválených Uměleckou radou AVU, popřípadě dalších odborníků podle 53 odst. 3 zákona. 2. Minimální počet členů komise je pět. Nejméně dva členové komise jsou rektorem jmenováni z odborníků mimo AVU. Členem komise je vždy také školitel daného doktoranda. 3. Práci komise a průběh obhajoby řídí předseda. Komise rozhoduje o výsledku hlasováním. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. 7. Průběh obhajoby disertační práce 1. Na obhajobu disertační práce je vyčleněno rámcově 90 minut a má následující průběh: a) předseda představí doktoranda a komisi pro obhajobu disertační práce;

6 b) školitel seznámí přítomné s vyjádřením k předložené práci; c) předseda vyzve doktoranda o přednesení stručného referátu o výsledcích disertační práce; d) následuje přečtení oponentských posudků e) rozprava, ve které doktorand reaguje na oponentské posudky, odpoví na jejich kritické připomínky a otázky, jakož i zodpovídá případné další dotazy členů komise pro obhajobu disertační práce f) neveřejné zasedání komise pro obhajobu disertační práce; g) sdělení výsledku zkoušky doktorandovi; h) zaznamenání výsledků zkoušky do protokolu a indexu doktoranda. Pokud to charakter projektu vyžaduje, může komise uvedený pořad obhajoby přizpůsobit. 8. Hodnocení disertační práce 1. Po skončení obhajoby se koná neveřejné zasedání komise pro obhajobu disertační práce, kterého se s hlasem poradním zúčastní i oponenti. Na neveřejném zasedání je zhodnocen průběh obhajoby, kvalita a přínos disertační práce a její využití ve vědecko-pedagogické a umělecko-pedagogické oblasti. Jednání zkušební komise řídí její předseda. Členové komise hlasují, zdali má být udělen akademický titul Ph.D. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Výsledek obhajoby disertační práce se hodnotí slovy obhájil(a) nebo neobhájil(a). 2. O průběhu obhajoby a jednání komise pro obhajobu disertační práce je vyhotoven zápis, který podepisuje předseda komise a přítomní členové. 3. Výsledek obhajoby disertační práce oznámí předseda komise pro obhajobu disertační práce doktorandovi a účastníkům veřejné části zasedání. 4. Na základě návrhu komise udělí rektor akademický titul Ph.D. doktorandům, kteří úspěšně obhájili disertační práci. Vysokoškolský diplom o udělení akademického titulu vydává AVU při nejbližší slavnostní příležitosti. 9. Opakování obhajoby disertační práce Byla-li obhajoba disertační práce neúspěšná, může doktorand opakovat obhajobu disertační práce po jejím přepracování nejvýše jednou. Prorektor pro studijní záležitosti stanoví termín opakování, zpravidla do jednoho roku. V Praze dne doc. Mgr. art. Dušan Zahoranský prorektor pro studijní záležitosti