ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2015) 574 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Posouzení pokroku členských států v plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti pro rok 2020 a provádění směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU podle čl. 24 odst. 3 směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU {SWD(2015) 245 final} CS CS

2 Obsah 1. Úvod Pokrok v plnění cíle EU pro energetickou účinnost stanoveného pro rok Vnitrostátní cíle Tendence v oblasti spotřeby energie a posouzení vnitrostátních opatření podle jednotlivých odvětví Průmysl Domácnosti Odvětví služeb Veřejný sektor Odvětví dopravy Odvětví výroby energie Stav provedení směrnice o energetické účinnosti Financování Úspory v konečné spotřebě energie v roce 2016 vyžadované ve směrnici 2006/32/ES o energetických službách ZÁVĚR Příloha I Příloha II

3 1. ÚVOD Strategie energetické unie 1 vyzvala k zásadnímu přehodnocení energetické účinnosti a k tomu, aby se k ní přistupovalo jako k vlastnímu zdroji energie, jehož hodnota je rovna hodnotě ušetřené energie. Zaměření se na energetickou účinnost jako na způsob zmírnění poptávky po energii zajistí dosažení cílů týkajících se bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti a udržitelnosti a povede k úsporám nákladů u spotřebitelů i v průmyslu. Ve strategii energetické unie byl potvrzen 20% cíl pro energetickou účinnost do roku 2020, což znamená konečnou spotřebu energie nižší než Mtoe nebo spotřebu primární energie nižší než Mtoe. To představuje základ pro snížení spotřeby do roku 2030 nejméně o 27 % cíl, který má být do roku 2020 přezkoumán, neboť se uvažuje o jeho zvýšení na 30 %. V roce 2014 dospěla Komise ve svém sdělení o energetické účinnosti (COM(2014) 520 final) k závěru, že v roce 2020 dosáhne EU úspor energie ve výši přibližně %. Od té doby vynakládají členské státy větší úsilí o provádění právních předpisů EU v oblasti energetické účinnosti a stanovily si ambicióznější cíle energetické účinnosti (úspory primární energie v roce 2020 ve výši až 17,6 %, v minulém roce cíle předpokládaly úspory pouze ve výši 16,4 %). Komise je proto i nadále optimistická, pokud jde o dosažení 20% cíle, budou-li stávající předpisy EU plně provedeny, stanoví-li si členské státy ambicióznější cíle a budou-li se v Evropě nadále zlepšovat podmínky pro investice do energetické účinnosti. Tato zpráva hodnotí pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění tohoto cíle, jakož i při provádění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Zpráva uvádí několik doporučení pro členské státy 2 a vychází z výročních zpráv členských států a vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti. Ke zprávě je připojen pracovní dokument útvarů Komise 3, který obsahuje podrobný popis použitých ukazatelů výkonnosti. 2. POKROK V PLNĚNÍ CÍLE EU PRO ENERGETICKOU ÚČINNOST STANOVENÉHO PRO ROK 2020 Na úrovni EU došlo při snižování spotřeby energie k významnému pokroku. Konečná spotřeba energie se mezi roky 2005 a 2013 snížila celkem o 7 %. Spotřeba primární energie v témže období klesla o 8 % a předběžné odhady ukazují, že tato klesající tendence bude pokračovat k 1516 Mtoe v roce Konečná spotřeba energie 5 v EU-28 klesla z Mtoe v roce 2005 na Mtoe v roce 2012, v roce 2013 však vzrostla na Mtoe. Nárůst v roce 2013 byl zapříčiněn především růstem v Belgii, České republice, Německu, Irsku, Francii, Maďarsku, Nizozemsku, Rakousku, na Slovensku a ve Spojeném království 6. 1 COM(2015) 80 final. 2 Jak se vyžaduje v čl. 24 odst. 3 směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. 3 SWD(2015) 245 final. 4 Viz Evropská agentura pro životní prostředí (2015): Trendy a prognózy v Evropě v roce 2015 (Trends and projections in Europe 2015) ( 5 Konečnou spotřebou energie se rozumí energie dodávaná odvětvím průmyslu, dopravy, služeb, zemědělství a domácnostem, nezahrnuje však dodávky do odvětví přeměny energie a odvětví energetiky. 6 Podle přílohy XIV směrnice o energetické účinnosti musí členské státy ve svých výročních zprávách objasnit příčiny vyšší spotřeby energie v jednotlivých odvětvích, jako je například hospodářský růst a povětrnostní podmínky. Ne všechny členské státy však poskytly příslušné informace. 3

4 Spotřeba energie v průmyslu se v absolutních hodnotách snížila z 327 Mtoe v roce 2005 na 275 Mtoe v roce 2012 (16 %). K této klesající tendenci významně přispěly hospodářská krize, dopady restrukturalizace evropských ekonomik a opatření v zájmu energetické účinnosti. Spotřeba energie v průmyslu však v roce 2013 vzrostla na 277 Mtoe. To bylo zapříčiněno růstem v řadě průmyslových pododvětví, přičemž nejvyšší byl 6% nárůst v odvětví těžby a dobývání. V sektoru domácností se konečná spotřeba energie v roce 2013 v porovnání s úrovní v roce 2005 snížila o 3 %. V odvětví služeb vzrostla mezi roky 2005 a 2013 konečná spotřeba energie o 6 %, přidaná hodnota vytvořená v tomto odvětví se však v témže období zvýšila o 11 %, což mělo za následek zlepšení energetické náročnosti. Konečná spotřeba energie v odvětví dopravy v tomto období klesla o 6 %. V roce 2013 připadal na dopravu největší podíl konečné spotřeby energie (32 %). Poté následoval sektor domácností s 27 %, průmysl s 25 % a odvětví služeb s 14 %. Na ostatní odvětví připadala zbývající 2 %. Spotřeba primární energie 7 v EU-28 klesla z Mtoe v roce 2005 na Mtoe v roce Podle předběžných odhadů došlo v roce 2014 k dalšímu snížení spotřeby primární energie na Mtoe 8. Belgie, Dánsko, Německo, Estonsko, Francie, Polsko, Portugalsko a Slovensko však v roce 2013 vykázaly oproti roku 2012 nárůst spotřeby primární energie. Celkově bylo snížení spotřeby primární energie v EU-28 mezi roky 2005 a 2013 způsobeno především poklesem konečné spotřeby energie a ovlivněno bylo také strukturálními změnami v odvětví výroby energie, jež vedly k většímu množství elektřiny z obnovitelných zdrojů. Spotřeba energie v odvětví energetiky v tomto období klesla o 13 % a distribuční ztráty se snížily o 8 %. Množství tepla vyrobeného v zařízeních kombinované výroby tepla a elektřiny v EU- 28 kleslo o 9 %, a to z 46 Mtoe v roce 2005 to 42 Mtoe in VNITROSTÁTNÍ CÍLE V roce 2013 určily členské státy vnitrostátní orientační cíle energetické účinnosti 9. Od té doby stanovily Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Maďarsko, Itálie, Slovensko a Španělsko ve svých vnitrostátních akčních plánech energetické účinnosti z roku 2014 ambicióznější cíle, pokud jde o konečnou spotřebu energie, a to se zaměřením se na větší pokles poptávky domácností, odvětví služeb, průmyslu a dopravy. Pouze Malta a Polsko oznámily Komisi méně ambiciózní cíle týkající se konečné spotřeby energie. Cílem energetické účinnosti je oddělit spotřebu energie od hospodářského růstu v důsledku vyšší účinnosti. V této souvislosti není úroveň orientačních cílů, které si stanovily Chorvatsko, Kypr, Finsko, Řecko, Itálie, Portugalsko a Rumunsko, dostatečně ambiciózní, jelikož konečná spotřeba energie má být podle odhadů vyšší než prognóza vývoje HDP od roku 2014 do roku Kromě konečné spotřeby energie zahrnuje spotřeba primární energie i ztráty při výrobě a přeměně energie, spotřebu v odvětví přeměny energie a ztráty v síti. 8 Viz Evropská agentura pro životní prostředí (2015): Trendy a prognózy v Evropě v roce 2015 ( 9 Podle článku 3 směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. 10 Podrobná analýza je uvedena v dokumentu SWD(2015) 245 final. 4

5 Co se týká spotřeby primární energie, Kypr, Francie, Řecko, Maďarsko, Irsko, Malta, Španělsko a Švédsko stanovily ve svých vnitrostátních akčních plánech energetické účinnosti z roku 2014 v porovnání s původními cíli ambicióznější orientační cíle. Zejména Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Malta, Nizozemsko, Švédsko a Spojené království si stanovily ambicióznější cíle vzhledem k růstu HDP, který se v období očekává. Bulharsko, Chorvatsko a Slovensko svou úroveň cílů snížily. V případě Chorvatska, Finska, Řecka a Rumunska umožňují orientační cíle týkající se spotřeby primární energie pro rok 2020 zvyšovat spotřebu primární energie vyšším tempem, než je očekávaný průměrný růst HDP v období V úhrnu nejsou vnitrostátní cíle členských států o energetické účinnosti dostatečně ambiciózní, aby bylo dosaženo 20% cíle na úrovni EU. Součet vnitrostátních orientačních cílů odpovídá úsporám primární energie oproti prognózám pro rok 2020 ve výši 17,6 %. Ačkoli to oproti prvnímu souboru oznámených cílů představuje vítané zlepšení, dosud to zaostává za cílem EU uspořit v roce 2020 oproti prognózám 20 % primární energie. Data o nejnověji dosaženém pokroku nicméně naznačují, že lze vyvodit optimističtější závěr. 4. TENDENCE V OBLASTI SPOTŘEBY ENERGIE A POSOUZENÍ VNITROSTÁTNÍCH OPATŘENÍ PODLE JEDNOTLIVÝCH ODVĚTVÍ Za účelem posouzení pokroku, jehož členské státy dosáhly při plnění svých orientačních cílů energetické účinnosti, analyzovala Komise jejich vnitrostátní akční plány energetické účinnosti (dále jen akční plány ), výroční zprávy a soubor ukazatelů, které jsou podrobněji popsány v připojeném pracovním dokumentu útvarů Komise 12. Analýza prokazuje, že většina členských států snižovala mezi roky 2005 a 2013 spotřebu primární energie i konečnou spotřebu energie vyšším tempem, než je tempo snižování spotřeby, jehož by bylo v období zapotřebí, aby do roku 2020 dosáhly svých cílů týkajících se spotřeby primární energie a konečné spotřeby energie. K výjimkám patří Belgie, Estonsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Polsko a Švédsko (s ohledem na spotřebu primární energie) a Rakousko, Belgie, Estonsko, Francie, Německo, Litva, Malta a Slovensko (pokud jde o konečnou spotřebu energie) 13. Primární energetická náročnost 14 celého hospodářství se mezi roky 2005 a 2013 ve všech členských státech s výjimkou Estonska v průměru snížila. 11 Podrobná analýza je k dispozici v dokumentu SWD(2015) 245 final. 12 SWD(2015) 245 final. 13 Jelikož jsou k dispozici pouze údaje za rok 2013, nelze v tomto srovnání vzít v potaz dopad nedávno zavedených opatření k zvýšení energetické účinnosti na plnění nových povinností podle směrnice o energetické účinnosti ani dopad některých opatření, která byla přijata nedávno podle směrnice o ekodesignu, označování energetickými štítky a energetické náročnosti budov (2010/31/EU). Toto srovnání mimoto neumožňuje přesvědčivě posoudit, zda členské státy směřují k dosažení orientačních cílů energetické náročnosti pro rok Důvodem je skutečnost, že do roku 2020 nelze předvídat budoucí (pozitivní nebo negativní) dopady změn v hospodářství (např. zvýšení/snížení hospodářské činnosti nebo přechod od energeticky náročných průmyslových odvětví na odvětví služeb), změn cen energií, změn paliva nebo klimatických výkyvů. Viz Evropská agentura pro životní prostředí (2014): Trendy a prognózy v Evropě v roce 2014 ( a pracovní dokument útvarů Komise (2015) 245 final. 14 Energetická náročnost je definována jako spotřeba primární energie vydělená HDP. Analýza faktorů zlepšení energetické náročnosti je uvedena v dokumentu nazvaném Member States' Energy Dependence: An Indicator- Based Assessment (Energetická závislost členských států: posouzení podle ukazatelů), ECFIN Occasional Papers 196, červen

6 4.1. Průmysl Konečná spotřeba energie v průmyslu se v absolutních hodnotách snížila z 327 Mtoe v roce 2005 na 277 Mtoe v roce 2013 ( 15 %). Pokles mezi roky 2008 a 2012 lze vysvětlit snížením průmyslové činnosti a změnami ve struktuře průmyslu. Nejvíce však k této pozitivní tendenci přispělo zvýšení energetické účinnosti, a to s téměř třikrát vyšším dopadem 15. Jelikož se v nadcházejících letech téměř ve všech členských státech očekává hospodářský růst, bude k zajištění oddělení spotřeby energie od hospodářského růstu zapotřebí větší úsilí. Nižší ceny ropy a plynu mohou mimoto snížit pobídky k investicím do energetické účinnosti v tomto odvětví, jelikož doba návratnosti se prodlužuje. Mezi jednotlivými členskými státy existuje v energetické náročnosti průmyslu významný rozdíl, a to až sedminásobný mezi energeticky nejnáročnějším členským státem, Bulharskem, a členskými státy s nejnižší energetickou náročností, kterými jsou Dánsko a Irsko. Většina členských států s výjimkou Řecka, Maďarska, Irska a Lotyšska mezi roky 2005 a 2013 energetickou náročnost v odvětví průmyslu a stavebnictví snížila. Důležitou hybnou silou investic do energetické účinnosti v energeticky náročných průmyslových odvětvích je evropský systém obchodování s emisemi. Většina členských států mimoto podporuje energetickou účinnost v průmyslu prostřednictvím finančních pobídek a daňových opatření. Dalším společným politickým nástrojem pro odvětví průmyslu jsou dobrovolné dohody. Takovéto dohody se subjekty z průmyslu zavedlo devět členských států: Belgie, Dánsko, Finsko, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko a Spojené království. Úspor energie v průmyslu je dosahováno i s pomocí tržních nástrojů, například v Itálii prostřednictvím systému bílých certifikátů a v Dánsku prostřednictvím systému povinného zvyšování energetické účinnosti. Provádění ustanovení čl. 8 odst. 4 směrnice o energetické účinnosti, podle něhož musí velké společnosti od roku 2015 absolvovat energetické audity, může průmyslu pomoci určit nákladově efektivní opatření v zájmu energetické účinnosti. Přibližně polovina členských států však vnitrostátní právní předpisy provádějící tento požadavek směrnice o energetické účinnosti Komisi dosud neoznámila; Komise proto zahájila proti těmto zemím řízení o nesplnění povinnosti. Členské státy by měly své politiky zaměřit i na malé a střední podniky s cílem odstranit tržní překážky a umožnit jim využívat zbývající potenciál energetické účinnosti Domácnosti Konečná spotřeba energie v sektoru domácností se v absolutních hodnotách snížila z 306 Mtoe v roce 2005 na 296 Mtoe v roce 2013 ( 3 %), ačkoli se mezi roky 2012 a 2013 mírně zvýšila. Celkový pokles je zapříčiněn zejména opatřeními v zájmu energetické účinnosti, zejména ve vztahu ke spotřebě energie pro vytápění PwC/Fraunhofer ISI/TU Wien (2014): Study evaluating the current energy efficiency policy framework in the EU and providing orientation on policy options for realising the cost-effective energy efficiency/ saving potential until 2020 and beyond, obr. 18 ( 16 Viz Odyssee-Mure 6

7 Spotřeba energie na metr čtvereční se mezi roky 2005 a 2013 snížila ve všech členských státech kromě Itálie, kde vzrostla o 10 %, a Estonska, kde byla stálá 17. Nižší spotřebu energie na metr čtvereční lze vysvětlit přísnějšími požadavky na energetickou účinnost budov, spotřebičů a technologií vytápění, částečně kvůli postupnému zavádění směrnice o energetické náročnosti budov. Členské státy nedávno vypracovaly první dlouhodobou strategii renovace pro celý fond budov, jak se vyžaduje v článku 4 směrnice o energetické účinnosti 18. Ačkoli v některých strategiích určité informace chyběly, například o jiných než obytných budovách, investičních nákladech a zdrojích financování, očekává se, že se kvalita dlouhodobých strategií renovace v rámci příští aktualizace, která má být provedena v roce 2017, zlepší. K zvýšení kvality renovace je třeba vyškolit instalatéry a řemeslníky a je nutné zlepšit jejich dovednosti v oblasti nových a účinnějších technologií, jež by mohly nahradit stávající zařízení a procesy při výstavbě a renovaci. Provádění vnitrostátních plánů pro rozvoj dovedností a vzdělávání, které byly vyhotoveny v rámci projektu EU BUILD UP Skills, bylo ve 21 členských státech zahájeno již v roce 2013 a V akčních plánech byla mimoto popsána další vnitrostátní opatření týkající se odborné přípravy, v této oblasti je však zapotřebí další cílené úsilí. Energetická účinnost v sektoru domácností má prospěch ze široké škály politických opatření, jako jsou regulační a daňová opatření, jakož i opatření v oblasti informování a osvěty, dobrovolné dohody, investice do infrastruktury (zavádění inteligentních měřičů), tržní nástroje atd. Regulační opatření souvisejí většinou s prováděním směrnice o energetické náročnosti budov, včetně minimálních požadavků na energetickou náročnost, certifikátů pro nové a stávající budovy a inspekcí kotlů a klimatizačních systémů, a směrnice o ekodesignu, včetně norem energetické účinnosti pro spotřebiče a zařízení. Finanční a daňová opatření, která podporují zvýšení energetické účinnosti, zahrnují granty a dotace. Několik málo členských států (Francie, Německo, Řecko, Nizozemsko a Portugalsko) nabízí programy půjček. Daňové úlevy v souvislosti se zvýšením energetické účinnosti v domácnostech byly oznámeny v případě Dánska, Finska, Francie, Německa, Řecka, Itálie, Nizozemska a Portugalska. Šest členských států (Rakousko, Dánsko, Estonsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko) zavedlo daně z energie, které mají změnit chování a zvýšit investice do energetické účinnosti. V Rakousku, na Kypru, v Dánsku, Finsku, Francii, Řecku, Irsku, Lotyšsku, na Maltě a ve Spojeném království jsou zaváděny inteligentní měřiče pro zákazníky z řad domácností. Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti se většinou zaměřují na domácnosti v zájmu dosažení ročních úspor energie u konečných zákazníků ve výši 1,5 %, jak se vyžaduje v článku 7 směrnice o energetické účinnosti. Celkem šestnáct zemí zavedlo nebo hodlá zavést systém povinného zvyšování energetické účinnosti. Většina členských států se rozhodla uplatňovat povolené výjimky, aby bylo docíleno maximálního přípustného snížení objemu úspor energie o 25 % (s výjimkou Dánska, Portugalska a Švédska) 20. To snižuje 17 Viz databáze Odyssee-Mure: Nárůst v Itálii je způsoben revizí spotřeby biomasy v posledních letech podle Odyssee-Mure (2015): Energy Efficiency Trends and Policies in Buildings. 18 Dlouhodobé strategie členských států v oblasti renovace jsou zveřejněny na internetové adrese 19 Viz 20 Směrnice o energetické účinnosti povoluje určité výjimky spočívající ve snížení požadovaného objemu ročních úspor energie u konečných zákazníků ve výši 1,5 %, vynětí energie využívané při průmyslových činnostech uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES z výpočtu základu, započtení úspor z dřívějších opatření 7

8 objem úspor energie, jichž bude do roku 2020 dosaženo. Komise zjistila rovněž nedostatečné uplatňování tohoto článku v některých zemích, jelikož se mnoho členských států spoléhá na stará opatření, provádění oznámených opatření je zpožděno, očekávané úspory jsou nadhodnoceny nebo nejsou náležitě vzaty v úvahu překrývající se účinky jednotlivých politik. Komise bude proto další uplatňování tohoto článku i nadále podrobně sledovat. Členské státy musí spotřebitele lépe informovat o možnostech zvyšování energetické účinnosti a dále zlepšovat investiční podmínky pro soukromé spotřebitele v zájmu urychlení v současnosti velmi nízké míry renovace stávajícího fondu budov v Evropě. V tomto odvětví jsou zapotřebí cílená opatření, jelikož domácnosti jsou na rostoucí ceny energie méně citlivé než například energeticky náročný průmysl. V zájmu účinného řešení energetické chudoby a zvýšení životní úrovně jsou mimoto zapotřebí cílenější opatření u zranitelných spotřebitelů, například bezúročné půjčky a řešení dilematu nájemce a pronajímatele Odvětví služeb Konečná spotřeba energie v odvětví služeb v absolutních hodnotách vzrostla z 144 Mtoe v roce 2005 na 153 Mtoe v roce 2013 (6 %). Spotřeba energie však rostla pomaleji než přidaná hodnota v témže období (11 %). Energetická náročnost odvětví služeb v EU (normalizovaná s ohledem na počet vytápěcích denostupňů) se mezi roky 2005 a 2013 snížila o 4 %, především v Rakousku (20 %), Maďarsku (26 %), Irsku (37 %) a Portugalsku (21 %), což je velmi pozitivní tendence. Bulharsko, Chorvatsko, Finsko, Řecko, Itálie, Lucembursko a Španělsko však svou energetickou náročnost v roce 2013 oproti úrovním z roku 2005 zvýšily. Většina regulačních opatření uplatňovaných v sektoru domácností se uplatňuje i v odvětví služeb. Jelikož odvětví služeb má podle očekávání růst, budou se muset členské státy těmito problémy zabývat prostřednictvím vhodných opatření, aby byla zachována pozitivní tendence snižování energetické náročnosti v celé EU Veřejný sektor Podle čl. 5 odst. 1 směrnice o energetické účinnosti musí členské státy renovovat 3 % celkové podlahové plochy vytápěných nebo chlazených budov ve vlastnictví a v užívání ústředních vládních institucí, nebo dosáhnout rovnocenných ročních úspor. Osmnáct členských států provede požadavky článku 5 prostřednictvím alternativních opatření (jako jsou opatření, která vytvářejí pobídky ke změně chování uživatelů); ostatní členské státy se rozhodly pro standardní přístup spočívající v renovaci 3 % celkové podlahové plochy. Členské státy musí ve svých výročních zprávách poskytnout informace o celkové podlahové ploše budov, které nesplňují požadavky čl. 5 odst. 1 směrnice o energetické účinnosti, a o renovované podlahové ploše nebo objemu úspor energie, jichž bylo v předchozím roce dosaženo podle čl. 5 odst. 1 a 6 směrnice o energetické účinnosti. Určité informace v tomto ohledu poskytla ve svých výročních zprávách za rok 2015 většina členských států; Řecko, Francie, Maďarsko, Nizozemsko a Slovinsko však žádné takovéto informace neposkytly 21. Údaje o celkové podlahové ploše budov, které nesplňují požadavky na energetickou náročnost podle článku 5, byly poskytnuty ve většině případů, ve většině výročních zpráv však chyběly nebo nebyly jednoznačné údaje o úsporách, jichž bylo dosaženo prostřednictvím renovací (nebo nebo úspor dosažených v odvětvích přeměny, distribuce a přenosu či přepravy energie podle čl. 7 odst. 2 směrnice o energetické účinnosti. 21 Viz 8

9 alternativních opatření) budov ve vlastnictví ústředních vládních institucí, které jsou od 1. ledna 2014 povinné. Nelze proto posoudit, zda členské státy v roce 2014 splnily své povinnosti v souladu s článkem 5 směrnice o energetické účinnosti, Komise však bude jejich řádné plnění podrobně sledovat. Podle článku 6 směrnice o energetické účinnosti musí členské státy zajistit, aby ústřední vládní instituce nakupovaly pouze výrobky, služby a budovy s vysokou energetickou účinností. Potřebná opatření představily všechny členské státy, v akčních plánech Belgie, Itálie a Španělska však chyběla opatření, která by k tomu, aby činily totéž, vybízela i ostatní veřejné subjekty. Komise zadala studii s cílem posoudit účinnost tohoto ustanovení. Předběžné výsledky ukazují, že ne všichni zadavatelé chápou plně požadavky na energetickou účinnost při zadávání veřejných zakázek a že provedení požadavků stanovených v článku 6 směrnice o energetické účinnosti není v některých zemích dosud dokončeno. Podle členských států k dalším překážkám patří nedostatečné dovednosti orgánů a praktické know-how ohledně energetické účinnosti veřejných zakázek; neexistence jednoznačných pokynů a nedostatek praktických nástrojů a nejasná kritéria pro hodnocení veřejných zakázek. Komise proto přezkoumá možnosti, jak členským státům s prováděním tohoto ustanovení lépe pomoci Odvětví dopravy Konečná spotřeba energie v dopravě 22 se v EU-28 snížila z 370 Mtoe v roce 2005 na 349 Mtoe v roce 2013 ( 6 %). To odráží nárůst o 4 % během období , avšak rychlý pokles od té doby ( 9 % v období ). Přibližně 40 % snížení spotřeby v období je podle odhadů zapříčiněno hospodářskou krizí se stabilizací osobní přepravy a poklesem objemu nákladní dopravy. Zbývajících 60 % vyplývá většinou ze zvýšení energetické účinnosti osobních automobilů v důsledku přísnějších norem emisí CO 2 a z cílených dopravních politik v členských státech (jež byly v některých případech oznámeny rovněž jako opatření v oblasti dopravy podle článku 7 směrnice o energetické účinnosti k snížení konečné spotřeby energie) 23. Nejvýraznější snížení konečné spotřeby energie v odvětví dopravy bylo v období zaznamenáno v Řecku, Irsku a Španělsku. V Chorvatsku, Finsku a Německu spotřeba mírně vzrostla a značný nárůst byl zaznamenán v Litvě, na Maltě, v Polsku, Rumunsku, na Slovensku a ve Slovinsku 24. V roce 2013 se podíl hromadné osobní dopravy zvýšil v polovině členských států: Rakousku, Belgii, Chorvatsku, České republice, Finsku, Řecku, Maďarsku, Lucembursku, Nizozemsku, Spojeném království, Portugalsku, Slovinsku, Španělsku a Švédsku. V ostatních členských státech vzrostl podíl osobních automobilů 25. Co se týká nákladní dopravy, Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Německo, Itálie, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Švédsko a Spojené 22 Vyjma potrubní dopravy. 23 Odyssee-Mure (2015): Trends and policies for energy savings and emissions in transport (k dispozici na adrese: 24 Většina tohoto nárůstu připadá na silniční dopravu. Srovnání mezi jednotlivými členskými státy je nutno provést obezřetně, jelikož konečná spotřeba energie je založena na prodaných palivech místo na palivech spotřebovaných na území dotyčné země. Určitou roli proto mohou hrát i jiné faktory než energetická účinnost, například to, do jaké míry je dotyčný členský stát tranzitní zemí pro silniční dopravu nebo leteckým uzlem. Oficiální statistické údaje (např. o rozdělení konečné spotřeby energie mezi osobní a nákladní dopravu) nejsou v této fázi dostupné, aby bylo možno poskytnout smysluplné ukazatele energetické náročnosti, v budoucnu však bude dostupnost údajů blíže přezkoumána. 25 Pro Kypr a Maltu nejsou údaje k dispozici. 9

10 království zaznamenaly v roce 2013 oproti úrovním v roce 2005 vyšší podíl železniční nákladní dopravy a vnitrozemské vodní nákladní dopravy. Členské státy podporují účinnost v soukromé i veřejné dopravě prostřednictvím vyšší účinnosti vozidel a nižších emisí CO 2 v souladu s normami EU pro emise CO 2, přechodu na dopravní prostředky, které jsou šetrnější k životnímu prostředí (např. železniční dopravu nebo jiné veřejné dopravní prostředky), informování spotřebitelů a změny jejich chování. Pokud jde o veřejnou dopravu, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Portugalsko, Švédsko a Spojené království oznámily ve svých akčních plánech opatření zaměřující se na železniční dopravu. V Dánsku byly stanoveny požadavky na energetickou účinnost taxislužby. Rozšíření podzemní dráhy oznámily Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Řecko a Itálie. Podporu přechodu na jiné druhy dopravy a vybízení k využívání veřejné dopravy či jízdy na kole a pěší chůze zmiňovaly Belgie, Irsko a Portugalsko. Opatření v oblasti soukromé dopravy zahrnují zvýšení účinnosti osobních vozidel, opatření na podporu používání vozidel s elektrickým nebo vodíkovým pohonem či palivově účinnějších vozidel, rozvoj cyklostezek a další. Finanční pobídky k nákupu energeticky účinných vozidel poskytuje Chorvatsko, Lucembursko a Španělsko (pro automobily s elektrickým pohonem) a Nizozemsko, zatímco Dánsko poskytuje vlastníkům vozidel s elektrickým a vodíkovým pohonem a vlastníkům, kteří přejdou na vozidla s nižší spotřebou paliva, daňové pobídky. Opatření týkající se změn chování zmiňuje rovněž Finsko, Nizozemsko (školení řidičů) a Spojené království. Ve Francii se plánuje přechod nákladní dopravy k druhům dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, jako je železniční, námořní a vnitrozemská vodní doprava Odvětví výroby energie Snižování spotřeby primární energie v minulých letech bylo způsobeno poklesem konečné spotřeby energie, zavedením evropského systému obchodování s emisemi a strukturálními změnami v odvětví výroby energie. V posledních letech došlo zejména ke strukturálním změnám spočívajícím v přechodu od výroby elektřiny v tepelných elektrárnách k větší výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Účinnost v odvětví výroby energie má zásadní význam pro dosažení cílů energetické účinnosti pro rok Energetická účinnost v odvětví výroby energie významně přispívá k bezpečnosti dodávek a dekarbonizaci. Kromě evropského systému obchodování s emisemi mohou cílené politiky energetické účinnosti zvýšit energetickou účinnost v tomto odvětví například prostřednictvím vyššího podílu tepla a elektřiny vyrobené v zařízeních vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, dálkového vytápění a chlazení a energie z obnovitelných zdrojů. Pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, členské státy své úsilí v posledních letech zvýšily. V roce 2013 dosáhl společný podíl energie z obnovitelných zdrojů v EU 15 % a odhad pro rok 2014 udává 15,3% podíl, což přispělo k snížení spotřeby primární energie, jelikož většina obnovitelných zdrojů energie má 100% účinnost přeměny energie 26. V čl. 24 odst. 6 směrnice o energetické účinnosti se vyžaduje, aby členské státy poskytly informace o teplu a elektřině vyrobené v tepelných elektrárnách, a zejména v zařízeních kombinované výroby tepla a elektřiny. V EU-28 se množství tepla ze zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny snížilo o 9 % z 46 Mtoe v roce 2005 na 42 Mtoe v roce S ohledem na vyšší účinnost a přispění k produktivitě průmyslu je nezbytné další úsilí 26 Viz zpráva o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, COM(2015) 293 final. 10

11 členských států, zejména k zvýšení podílu zařízení pro vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Článek 14 směrnice o energetické účinnosti stanoví rámec pro investice do účinného dálkového vytápění a chlazení. Pozitivní tendence je patrná v devíti členských státech, v nichž transformační výkon tepláren mezi roky 2005 a 2013 v průměru vzrostl. Ve zbývajících dvanácti členských státech s dálkovým vytápěním však lze pozorovat klesající tendenci 27. Pro plné využití potenciálu energetické účinnosti v odvětví výroby energie má zásadní význam úplné provedení článku 14 a komplexní posouzení, které mají členské státy provést do konce roku 2015 (analyzující jejich potenciál, pokud jde o využívání vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinného dálkového vytápění a chlazení). 27 Pro Kypr, Řecko, Irsko, Itálii, Maltu, Portugalsko a Španělsko nejsou údaje k dispozici. 11

12 Rámeček 1: Příklady osvědčených postupů v členských státech Některé členské státy stanovily své ambiciózní vnitrostátní cíle energetické účinnosti v komplexních dlouhodobých strategiích, jako je například německý vnitrostátní akční plán energetické účinnosti nebo nedávno přijatý zákon o transition énergétique ve Francii. Národní fond ochrany životního prostředí, který byl zřízen v Polsku, úspěšně podporuje mnoho projektů týkajících se energetické účinnosti v různých odvětvích a zahrnuje aspekty odborné přípravy a zapojení místních a regionálních orgánů, což pomáhá zajistit širokou podporu energetické účinnosti na všech úrovních. Rumunsko zavedlo v minulých letech program zvyšování energetické účinnosti v nízkopříjmových domácnostech a komunitách s cílem zabývat se účinně energetickou chudobou. Tento program pomohl přibližně osobám v Rumunsku žít v energeticky účinnějších bytových domech s nižšími účty za vytápění. Podobný program nazvaný Better Energy Warmer Homes byl zaveden v Irsku. Mnoho členských států zavedlo úspěšné strategie zejména k snížení spotřeby primární energie: Malta vylepšuje své elektrárny a investuje do nových účinných výrobních kapacit; britská vláda podporuje prostřednictvím své strategie v oblasti vytápění zavádění nového dálkového vytápění ve městech, v nichž dosud chybí, a Itálie, Belgie a Německo vypracovaly obecné režimy podpory zařízení pro vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Belgie, Dánsko, Finsko, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko a Spojené království již zavedly dobrovolné dohody týkající se energetické účinnosti s cílem snížit spotřebu energie a zvýšit konkurenceschopnost v průmyslu. Rakousko vytvořilo v Dolním Rakousku úspěšný projekt Green Building Cluster, jenž má zvýšit produktivitu, konkurenceschopnost a inovace u společností působících ve stavebnictví. Ve Švédsku mohou být například společnosti po dobu pěti let osvobozeny od daně z elektřiny, pokud se účastní dobrovolného programu, který vyžaduje, aby absolvovaly energetický audit, zavedly systém hospodaření s energií a provedly opatření určená při auditu s dobou návratnosti kratší než tři roky. Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Portugalsko, Švédsko a Spojené království již oznámily například opatření, která se zaměřují na železniční dopravu, a to prostřednictvím zdokonalení železniční infrastruktury, elektrifikace železnic a většího využívání osobní železniční dopravy Stav provedení směrnice o energetické účinnosti Provedení směrnice o energetické účinnosti do vnitrostátního práva není dosud v mnoha členských státech dokončeno, což některým z nich brání dosáhnout orientačních vnitrostátních cílů pro rok 2020, trhům energetické účinnosti zabraňuje v náležitém rozvoji a spotřebitelům a účastníkům trhu znemožňuje využít plně přínosy energetické účinnosti. Úplné a náležité provedení stávajícího legislativního rámce pro energetickou účinnost má klíčový význam pro dosažení cílů EU-28 v oblasti energetiky a klimatu stanovených pro rok Komise za tímto účelem zahájila řízení o nesplnění povinnosti, aby zajistila úplné a správné provedení. V tomto ohledu je zapotřebí větší úsilí. Komise doposud zaslala členským státům, které jí neoznámily veškeré vnitrostátní právní předpisy potřebné k provedení všech požadavků stanovených ve směrnici o energetické účinnosti, 27 výzev a 20 odůvodněných stanovisek. Mimoto Komise navázala se všemi 28 členskými státy dvoustranné kontakty a vyžádala si značné množství informací o uplatňování článku 7 směrnice o energetické účinnosti Financování Trh energetické účinnosti má silný investiční potenciál, je však dosud malý, roztříštěný a (domněle) rizikový a závisí především na přímých či nepřímých dotacích (zejména co se 12

13 týká rozsáhlých renovací budov nebo investic do účinnosti s dobou návratnosti delší než tři roky). Největší zdroj financování EU v této oblasti představují evropské strukturální a investiční fondy (dále jen ESI fondy ). V minulém víceletém finančním rámci ( ) vyčlenila EU na prioritní téma energetická účinnost, kogenerace, hospodaření s energií částku ve výši přibližně 6,1 miliardy EUR (2 % celkových finančních prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) / Fondu soudržnosti). Více než polovina těchto finančních prostředků EU (3,4 miliardy EUR) byla vyčleněna na energetickou účinnost ve veřejných a obytných budovách. V období bylo 90 % podpory z ESI fondů určené na energetickou účinnost poskytnuto prostřednictvím grantů, zatímco půjčky představovaly pouze 8 % podpory EU. Na energetickou účinnost připadá i velká část financování dostupného pro finanční období Z celkové částky ve výši 45 miliard EUR má být podle odhadů částka ve výši 13,3 miliardy EUR použita na podporu energetické účinnosti ve veřejných a obytných budovách, což pomůže téměř 1 milionu domácností. Částka ve výši 3,4 miliardy EUR bude mimoto vyčleněna na podporu energetické účinnosti v podnicích, se zaměřením se na malé a střední podniky, což bude mít za následek více než společností s vyšší energetickou účinností. Provádění těchto fondů však bude vyžadovat velmi kvalitní projekty a mobilizaci soukromých finančních prostředků k pokrytí potřeby investic do energetické účinnosti (více než 100 miliard EUR ročně 28 ). ESI fondy proto přicházejí s novou vizí: granty by se měly používat pouze k pokrytí chybějícího financování, tj. investičních nákladů projektu, které nemohou být v přiměřeném časovém horizontu uhrazeny prostřednictvím očekávaných úspor energie, nebo k řešení sociálních otázek, například energetické chudoby. Místo grantů by se měly využívat spíše finanční nástroje za účelem snížení nákladů na financování projektů, které se blíží financovatelnosti. Veřejné a soukromé finanční prostředky musí fungovat společně s cílem přilákat soukromý kapitál a zajistit více a větších investic do energetické účinnosti 29. V období usiluje EU o dvojnásobné využívání finančních nástrojů ve formě půjček, záruk nebo vlastního kapitálu. Očekává se, že tato změna podnítí soukromé financování a pomůže projektům malého rozsahu, které v oblasti energetické účinnosti převládají. Vytvoření Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v roce 2015 poskytne členským státům a předkladatelům projektů další finanční prostředky na rozšíření a doladění programů zaměřených na energetickou účinnost (včetně programů spolufinancovaných z ESI fondů), zejména spojením projektů v rámci větších investičních operací. Celkový tržní rámec pro spotřebitelské úvěry a hypotéky se zlepšil, dosud však přetrvávají klíčové problémy spojené s financováním energetické účinnosti. V EU jsou investice ovlivněny makroekonomickými podmínkami a politikou nízkých úrokových sazeb, kterou uplatňuje Evropská centrální banka (ECB). Jelikož většina evropských bank nenabízí zvláštní produkty pro investice do energetické účinnosti, lze předpokládat, že úrokové sazby u půjček, které financují také opatření v zájmu energetické účinnosti, sledují klesající tendenci bankovních úrokových sazeb, o kterou ECB usiluje. Poslední statistické údaje ECB například ukazují, že půjčky pro domácnosti určené na spotřebu (s kolaterálem a/nebo zárukami) měly v srpnu 2015 úrokovou sazbu v rozmezí 3,30 4,53 % (podle toho, zda se jedná o pohyblivou nebo pevnou sazbu). Tyto sazby se za poslední rok snížily přibližně o 22 %. Na trhu nepanuje 28 Viz 29 Granty by se měly použít pouze v případě, není-li dostupné komerční financování (nízkopříjmové skupiny, sociální bydlení, spotřebitelé, kteří čelí energetické chudobě). Granty by měly být spojeny s komerčním financováním tak, aby byly konečné finanční produkty pro trh zajímavé. 13

14 dostatečná důvěra, pokud jde o investice do vyšší energetické účinnosti jako zvláštní třídy aktiv. Tyto investice a jejich financování musí stát na širších základech, včetně uvolněného peněžního toku hospodářských subjektů (v důsledku nižších nákladů na energii) a vyšší hodnoty aktiv (kvůli vyšší energetické účinnosti), a musí být podloženy předvídatelným dlouhodobým investičním rámcem Úspory v konečné spotřebě energie v roce 2016 vyžadované ve směrnici 2006/32/ES o energetických službách Směrnice 2006/32/ES vyžadovala, aby členské státy stanovily vnitrostátní orientační cíl úspor v konečné spotřebě energie v roce 2016 ve výši nejméně 9 % (a snažily se jej dosáhnout). Většina ustanovení v této směrnici byla nahrazena přesnějšími ustanoveními ve směrnici o energetické účinnosti. Požadavky týkající se 9% cíle však nebudou až do roku 2017 zrušeny. Členské státy proto musely ve svých akčních plánech z roku 2014 poskytnout informace o cíli týkajícím se úspor v roce 2016: devatenáct členských států uvedlo, že do roku 2016 bude požadovaných úspor dosaženo; u sedmi členských států není z akčního plánu zřejmé, zda bude cíl týkající se úspor splněn ZÁVĚR Zpráva prokazuje, že kromě řady politických opatření EU (např. ekodesign, označování energetickými štítky, systém EU pro obchodování s emisemi, normy pro automobily) zavedly členské státy opatření k zvýšení energetické účinnosti v odvětvích průmyslu, služeb, dopravy a výroby energie a v domácnostech. Akční plány prokazují, že většina členských států své úsilí zvýšila a buď posílila stávající opatření v zájmu energetické účinnosti, nebo zavedla nová opatření. Vzhledem ke skutečnosti, že EU-28 musí každoročně snížit spotřebu primární energie oproti úrovni z roku 2013 v průměru o 11,9 Mtoe (2,7 Mtoe vyjádřeno konečným množstvím spotřebované energie), aby dosáhla svých cílů stanovených pro rok 2020, lze vyvodit závěr, že navzdory úspěchům, jichž bylo v minulých letech dosaženo, je zapotřebí další úsilí, zejména v odvětví stavebnictví, dopravy a výroby energie. Ukazatele výkonnosti v období , které byly v této zprávě použity k analýze pokroku, jehož bylo v oblasti energetické účinnosti dosaženo, ukazují velké rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, většina se jich však na evropské úrovni zlepšila. K hlavním výjimkám patří zvýšení konečné spotřeby energie mezi roky 2012 a 2013 a snížení množství tepla vyrobeného v zařízeních kombinované výroby tepla a elektřiny mezi roky 2005 a Ačkoli některé členské státy nedávno své orientační cíle energetické účinnosti vyjádřené spotřebou primární energie zvýšily (na souhrnnou výši 17,6 %), EU-28 jako celek za požadovanou 20% úrovní zaostává. K odstranění zbývajícího rozdílu mezi současným stavem a cílem pro rok 2020 vyjádřeným jako spotřebované množství primární energie by členské státy měly své úsilí urychlit, aby vnitrostátních cílů energetické účinnosti pro rok 2020 dosáhly, nebo je překročily. Je třeba uvést, že některé členské státy Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Malta, Nizozemsko, Švédsko a Spojené království si již stanovily obzvláště ambiciózní cíle. Chorvatsko, Finsko, Řecko a Rumunsko, které si vzhledem k očekávanému růstu HDP v období stanovily méně ambiciózní cíle pro rok 2020, by mohly mít prospěch z opětovného posouzení toho, jak by mohla vyšší energetická účinnost zlepšit bezpečnost dodávek, konkurenceschopnost a udržitelnost. 30 Konečné akční plány Maďarska a Rumunska byly oznámeny teprve v roce Dosud proto nebyla provedena podrobná analýza. 14

15 Mnoho členských států zavedlo k snížení spotřeby primární energie úspěšné strategie. Belgie, Estonsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Polsko a Švédsko však musí v období snižovat svou spotřebu primární energie rychlejším tempem než v období , aby orientační cíle spotřeby primární energie do roku 2020 splnily. Co se týká konečné spotřeby energie, analýza uvedená v této zprávě ukazuje ve většině členských států od roku 2005 klesající tendenci. Kromě politik energetické účinnosti přispěla k této tendenci samozřejmě i hospodářská krize. Rakousko, Belgie, Estonsko, Francie, Německo, Litva, Malta a Slovensko si stanovily cíle týkající se konečné spotřeby energie v roce 2020, jež v období vyžadují rychlejší tempo snižování konečné spotřeby energie, než jakého bylo dosaženo v období Tyto země budou závislé na důsledném zavedení systémů povinného zvyšování energetické účinnosti podle článku 7 směrnice o energetické účinnosti nebo alternativních opatření, která spotřebitelům umožňují dosáhnout v krátkodobém i dlouhodobém horizontu úspor v konečné spotřebě energie a finančních úspor. Co se týká jednotlivých odvětví na úrovni členských států, celková pozitivní tendence snižování konečné energetické náročnosti v průmyslu ve většině členských států je povzbudivá. Mezi členským státem s nejvyšší a nejnižší energetickou náročností průmyslu však existuje sedminásobný rozdíl. V případě Kypru, Irska, Řecka, Maďarska a Lotyšska existuje prostor ke zlepšení a následování pozitivního příkladu ostatních členských států a tím ke zvrácení tendence rostoucí konečné energetické náročnosti v průmyslu. V sektoru domácností snížila většina členských států v minulých letech poptávku po energii provedením opatření v zájmu energetické účinnosti zaměřujících se na tento sektor. To domácnostem pomáhá dosáhnout stejné úrovně komfortu za méně peněz. Spotřebitelé by mohli mít prospěch z většího zaměření se na politiku vedoucí k snížení spotřeby energie v sektoru domácností v Belgii, Estonsku, Itálii, Lotyšsku, na Maltě, v Polsku, Rumunsku a Slovinsku, v nichž spotřeba energie na osobu v posledních letech v průměru vzrostla. K posílení postavení spotřebitelů, pokud jde o snižování spotřeby energie, musí všechny členské státy spotřebitele lépe informovat o možnostech zvyšování energetické účinnosti a dále zlepšovat investiční podmínky pro spotřebitele v zájmu urychlení v současnosti velmi nízké míry renovace stávajícího fondu budov v Evropě. Zapotřebí jsou i cílenější opatření pro spotřebitele k účinnému řešení energetické chudoby. Jelikož odvětví služeb má podle očekávání růst, mohou cílená opatření v zájmu energetické účinnosti pomoci vyrovnat zvýšení konečné spotřeby energie v tomto odvětví a zachovat pozitivní tendenci snižování energetické náročnosti v dotyčném odvětví na úrovni EU. Zejména Kypr, Belgie, Finsko, Francie, Řecko, Itálie, Lucembursko a Španělsko by se mohly pokusit stanovit vhodná opatření k vyrovnání nedávného zvýšení energetické náročnosti v jejich odvětví služeb nebo intenzitu těchto opatření zvýšit. V odvětví dopravy je třeba na podporu většího využívání hromadné osobní dopravy a většího podílu železniční a vnitrozemské vodní nákladní dopravy vyvinout větší úsilí. Navzdory nedávnému pokroku, pokud jde o energetickou účinnost, a poklesu poptávky po energii v dopravě vyžaduje celkový vysoký podíl dopravy na konečné spotřebě energie na úrovni EU- 28 další opatření v zájmu energetické účinnosti, aby bylo dosaženo cílů stanovených pro rok Komise proto doporučuje, aby členské státy účinně provedly opatření v oblasti dopravy popsaná v jejich akčních plánech a aby k snižování spotřeby energie v odvětví dopravy přijaly další opatření. Zvýšení energetické účinnosti v dopravě by měla podpořit opatření členských států na podporu alternativních paliv, vozidel/plavidel a zavedení související infrastruktury (podle požadavků směrnice 2014/14/EU). V plánu energetické unie 15

16 oznámila Komise, že vypracuje sdělení o opatřeních, která jsou zapotřebí k dekarbonizaci odvětví dopravy, a bude rovněž dále doplňovat úsilí členských států. Členské státy musí obecně zvýšit své úsilí, pokud jde o energetickou účinnost, aby do roku 2020 dosáhly svých orientačních cílů, nebo je dokonce překročily s cílem zajistit, aby Evropská unie splnila svůj cíl týkající se snížení spotřeby energie o 20 % do roku To vyzdvihuje potřebu provést plně evropský legislativní rámec pro energetickou účinnost. To umožní rozvoj trhů se službami v oblasti energetické účinnosti a odstranění stávajících tržních překážek investic do energetické účinnosti. Důležité je však i provedení legislativního rámce souvisejícího se snižováním emisí skleníkových plynů, například v odvětvích, která nejsou zahrnuta do systému obchodování s emisemi, nebo nedávno schválená rezerva tržní stability pro odvětví zahrnutá do systému obchodování s emisemi, jelikož obě oblasti politiky jsou propojené a vzájemně se posilují. S ohledem na cíle pro rok 2030 posoudí Komise v roce 2016 možnosti dalšího zlepšení rámce pro energetickou účinnost, a to v návaznosti na již revidovaný rámec pro účinnost výrobků a s přihlédnutím k i) směrnici o energetické náročnosti budov a ii) směrnici o energetické účinnosti (zejména jejího článku 7). Tento přezkum by měl všem zúčastněným stranám (vládám členských států, regionům, místním orgánům, společnostem působícím v oblasti energetické účinnosti, finančním institucím, spotřebitelům atd.) umožnit využít nákladově efektivním způsobem potenciál úspor energie v dlouhodobém horizontu k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky stanovených pro rok 2030 a Komise bude i nadále podrobně sledovat pokrok členských států při plnění jejich orientačních vnitrostátních cílů energetické účinnosti pro rok 2020 a při provádění směrnice o energetické účinnosti a v rámci posouzení stavu energetické unie bude své hodnocení každý rok aktualizovat. Komise Evropský parlament a Radu vyzývá, aby se k tomuto posouzení vyjádřily. 16

17 PŘÍLOHA I Tabulka 1: Orientační vnitrostátní cíl energetické účinnosti pro rok 2020 Členský stát Absolutní úroveň spotřeby energie v roce 2020 [Mtoe] oznámená členskými státy v roce 2013, v akčních plánech z roku 2014 nebo v samostatném oznámení pro Evropskou komisi v roce 2015 Spotřeba PRIMÁRNÍ energie KONEČNÁ spotřeba energie Rakousko 31,5 25,1 Belgie 43,7 32,5 Bulharsko 16,9 8,6 Chorvatsko 11,5 7,0 Kypr 2,2 1,8 Česká republika 39,6 25,3 Dánsko 17,8 14,8 Estonsko 6,5 2,8 Finsko 35,9 26,7 Francie 219,9 131,4 Německo 276,6 194,3 Řecko 24,7 18,4 Maďarsko 24,1 14,4 Irsko 13,9 11,7 Itálie 158,0 124,0 Lotyšsko 5,4 4,5 Litva 6,5 4,3 Lucembursko 4,5 4,2 Malta 0,7 0,5 Nizozemsko 60,7 52,2 Polsko 96,4 71,6 Portugalsko 22,5 17,4 Rumunsko 43,0 30,3 Slovensko 16,4 9,0 Slovinsko 7,3 5,1 Španělsko 119,8 80,1 Švédsko 43,4 30,3 Spojené království 177,6 129,2 Součet orientačních cílů EU ,9 1077,5 Cíl EU-28 pro rok Stav:

18 PŘÍLOHA II Tabulka 2: Přehled ukazatelů Členský stát Úroveň cíle pro r Úroveň cíle spotřeby primární energie pro r v porovn. s odhady HDP na obd Úroveň cíle konečné spotřeby energie pro r v porovn. s odhady HDP na obd Tendence k dosažení cíle pro r Tendence spotřeby primární energie v obd v porovnání s obd k dosažení cíle pro r Tendence konečné spotřeby energie v obd v porovnání s obd k dosažení cíle pro r Náročnost Krátkodobá tendence celého Průmysl Domácnosti Služby Doprava hospodářství Změna spotřeby primární energie v r v porovn. s r v % Změna konečné spotřeby energie v r v porovn. s r v % Průměrná meziroční změna energetické náročnosti z hled. spotřeby primární energie v % Průměrná meziroční změna energetické náročnosti v průmyslu v % Průměrná meziroční změna konečné spotřeby energie na os. v sektoru domácností v % Průměrná mezir. změna spotřeby energie na m2 s korekcemi dle klimatických podmínek v koe/m2 v % (Zdroj: Odyssee) Průměrná meziroční změna energetické náročnosti v odvětví služeb v % Průměrná meziroční změna konečné spotřeby energie v dopravě v % Změna podílu vlaků, autokarů, autobusů a trolejbusů na os. dopravě mezi r a 2013 v procentních bodech Změna podílu železniční a vnitrozemské vodní dopravy na nákladní dopr. mezi r a 2013 v procentních bodech Průměrná meziroční změna množství tepla vyrobeného v kogeneračních zařízeních Změna poměru mezi transformačním výkonem a spotřebou paliva v tepelných elektrárnách mezi r a 2013 v procentních bodech Průměrná meziroční změna transformačního výkonu tepláren v % EU ,1% 0,1% -1,7% -1,9% -0,8% -1,4% -0,4% -0,7% 0,0 1-1,0% 0,10 0,7% BE ,6% 2,9% -1,9% -1,7% -3,5% -3,2% 1,2% -0,2% 2,4 8 7,8% 2,74 38,3% BG ,3% -5,1% -3,7% -7,1% 2,7% -1,7% -0,9% -0,2% ,1% 2,07-4,2% CZ ,3% 0,8% -2,4% -5,4% -0,2% -1,5% -1,2% -0,1% 1,9-5 -0,9% -1,06-4,2% DK ,7% -1,2% -1,0% -1,7% -1,0% -2,4% -0,7% -1,2% -0,9 5-0,6% 3,19 6,8% DE ,9% 2,4% -1,9% -1,3% -1,1% 0,0% -0,6% 0,2% 0,1 2-0,5% 1,32 1,4% EE ,4% 0,0% 0,8% -3,0% 1,7% 0,1% -0,4% 0,0% -8,2-21 2,4% -5,69-3,6% IE ,5% 0,9% -1,4% 0,9% -2,9% -4,1% -4,6% -2,1% -1,1-1 n.a. 4,21 n.a. EL ,9% -10,4% -0,8% 3,6% -2,9% -4,1% 0,9% -2,9% ,9% 0,29 n.a. ES ,6% -2,4% -2,3% -1,3% -0,2% -2,3% 0,1% -2,7% 1,3 0 n.a. -2,79 n.a. FR ,7% 3,2% -1,3% -0,8% -1,0% -1,9% 0,2% -0,3% 0,5 0-9,1% -1,09 49,5% HR ,9% -1,6% -1,3% -1,8% n.a. -2,7% -0,4% 0,8% -1,6 0-0,8% 2,50-3,3% IT ,0% -2,8% -1,2% -2,9% 1,5% 1,3% 0,9% -1,9% 1,4 3 1,5% 1,66 n.a. CY ,7% -8,4% -2,1% 0,0% -1,4% -3,5% 1,1% -1,4% n.a. n.a. n.a. 4,59 n.a. LV ,8% -4,3% -1,4% 2,6% 0,0% -1,2% -1,5% 0,3% -3,8-10 3,3% -6,31-8,2% LT ,2% -2,2% -5,7% -1,7% 2,1% -0,9% -1,7% 1,6% -1, ,1% 41,53-0,5% LU ,7% -1,2% -2,7% -2,4% -4,0% -7,7% 1,8% -1,0% 2,6-2 0,8% 3,55 11,8% HU ,3% 1,3% -2,3% 2,4% -1,8% -3,1% -4,8% -1,9% -3,3-6 -6,3% -1,12 2,6% MT ,8% -0,2% -3,6% n.a. 12,3% -3,4% n.a. 5,9% n.a. n.a. n.a. 10,92 n.a. NL ,7% 0,0% -1,1% -1,3% -1,0% -1,9% 0,0% -0,5% 1,1 8-3,3% -1,63-1,0% AT ,1% 1,6% -1,6% -0,3% -0,8% -1,0% -2,6% -0,4% 2,2 11 2,9% 6,12 8,3% PL ,4% -1,7% -3,0% -6,0% 0,9% -1,0% -0,3% 3,4% -10, ,6% -0,81-0,7% PT ,5% -2,4% -1,5% -0,8% -1,5% -4,6% -2,9% -1,4% 0,2 1 8,8% 1,50 n.a. RO ,2% -4,6% -4,4% -7,3% 1,8% -0,7% -0,7% 2,9% -6,8 10-4,4% -3,07-6,5% SL ,7% -1,0% -1,1% -3,8% 0,4% -1,3% -0,1% 3,3% -0,6-3 0,3% 0,53-3,4% SK ,9% 5,0% -4,4% -5,0% -0,8% -1,5% -0,9% 2,5% -8,5-6 2,2% -1,30-8,3% FI ,6% -2,1% -0,7% 0,0% -0,3% -0,1% 0,6% 0,6% 0 5 0,4% -0,90 1,5% SE ,9% -2,4% -2,0% -1,4% -1,3% -1,4% -1,3% -0,4% 0,8 2 3,2% 1,29-2,7% UK ,0% 1,1% -2,2% -1,8% -3,1% -3,5% -0,5% -1,2% 2,4 2 n.a. -0,78 1,1% Výroba energie Zdroj: Eurostat, GŘ ECFIN, Odyssee-Mure. 18