Brusel 11. března 2011 (OR. en) ZÁVĚRY HLAV STÁTŮ A PŘEDSEDŮ VLÁD ZEMÍ EUROZÓNY ZE DNE 11. BŘEZNA 2011

Transkript

1 Brusel 11. března 2011 (OR. en) ZÁVĚRY HLAV STÁTŮ A PŘEDSEDŮ VLÁD ZEMÍ EUROZÓNY ZE DNE 11. BŘEZNA 2011 Hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny přijali tyto závěry: 1. Byl potvrzen Pakt pro euro, který stanoví posílení koordinace hospodářských politik v zájmu konkurenceschopnosti a konvergence (viz příloha). Tento pakt bude předložen na zasedání Evropské rady, které se bude konat ve dnech 24. a 25. března 2011, přičemž členské státy, které nejsou členy eurozóny, oznámí, zda mají v úmyslu se paktu účastnit. Současně s tím členské státy eurozóny uvedou první opatření, která se zavazují v rámci paktu provést v nadcházejícím roce. 2. Hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny zhodnotili pokrok dosažený od zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 v souvislosti s komplexní reakcí na krizi s cílem dokončit tento balíček před zasedáním Evropské rady ve dnech 24. a 25. března. 1

2 3. Vítají pokrok dosažený při provádění stávajících programů MMF/EU v Řecku a v Irsku, jakož i pevné závazky: - Řecka důsledně pokračovat ve strukturálních reformách, posílit budování kapacit pro jejich provádění, plně a urychleně dokončit oznámený privatizační program v rozsahu 50 miliard EUR i program týkající se nemovitostí a zavést přísný a stabilní fiskální rámec opírající se o co nejpevnější právní základ, který určí řecká vláda; - Irska zavést přísný a stabilní fiskální rámec opírající se o co nejpevnější právní základ, a důsledně usilovat o splnění fiskálních cílů prostřednictvím snižování výdajů a zvyšování příjmů v souladu s programem. 4. V návaznosti na své prohlášení ze dne 4. února, jež se týkalo posouzení provádění opatření přijatých k posílení fiskálních pozic a vyhlídek na růst, které provádí Komise v součinnosti s Evropskou centrální bankou (ECB), vítají pokrok, jehož bylo dosaženo v řadě zemí. Hlavy států a předsedové vlád, předseda Komise a prezident ECB zejména vítají a podporují balíček rozsáhlých opatření týkajících se fiskálních, finančních a strukturálních reforem, který dnes oznámilo Portugalsko. 5. Hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny vyzývají ministry financí, aby před zasedáním Evropské rady ve dnech 24. a 25. března 2011 dokončili práci na evropském mechanismu stability (ESM) a evropském nástroji finanční stability (EFSF). Tato práce by měla probíhat zcela v souladu se závěry Evropské rady z prosince roku 2010 a prohlášením Euroskupiny ze dne 28. listopadu 2010, ve kterých jsou vymezeny klíčové aspekty ESM (viz příloha II), a měla by je plně realizovat. Na základě této diskuze byly vypracovány tyto závěry: 2

3 Kapacita financování ESM bude mít celkovou skutečnou úvěrovou kapacitu ve výši 500 miliard EUR. Během přechodu z EFSF k ESM nepřesáhne konsolidovaná úvěrová kapacita tuto částku. Skutečná úvěrová kapacita ESM bude zajištěna vhodnou kombinací splaceného kapitálu, kapitálu splatného na požádání a záruk. Bude stanoven harmonogram pro postupné splácení kapitálu, přičemž budou plně respektovány vnitrostátní parlamentní postupy. Než vstoupí v platnost ESM, bude plně dosaženo dohodnuté úvěrové kapacity EFSF ve výši 440 miliard EUR. Nástroje Hlavy států a předsedové vlád připomínají, že ESM poskytne finanční pomoc, když o to člen eurozóny požádá a jestliže bude takový zásah považován za nezbytný pro zajištění stability eurozóny jako celku. Veškerá rozhodnutí v tomto smyslu budou přijímána jednomyslně na základě analýzy udržitelnosti dluhu dotyčného členského státu, kterou provede Komise a MMF v součinnosti s ECB. Finanční pomoc bude podléhat přísné podmíněnosti v rámci makroekonomického ozdravného programu. Finanční pomoc z ESM a EFSF bude mít formu půjček. V zájmu maximální nákladové efektivnosti podpory však mohou ESM a EFSF v rámci programu s přísnou podmíněností také výjimečně intervenovat na primárním trhu s dluhopisy. 3

4 Finanční podmínky Cena pomoci z EFSF by měla být snížena, aby lépe zohledňovala udržitelnost dluhu přijímajících zemí, avšak musí zůstat vyšší než náklady na financování nástroje, zahrnovat přiměřenou rizikovou přirážku a být v souladu se zásadami MMF pro stanovování cen pomoci. Tytéž zásady se budou uplatňovat v případě ESM. V této souvislosti a s ohledem na závazky Řecka v jeho ozdravném programu bude úroková sazba u půjček, jež mu byly poskytnuty, upravena o 100 bazických bodů. Splatnost veškerých půjček Řecku v rámci programu bude navíc prodloužena na 7,5 roku v souladu s MMF. Způsoby provedení těchto rozhodnutí upřesní ministři financí. 6. Všechny členské státy zajistí, aby byly vypracovány konkrétní plány pro banky, u nichž zátěžové testy, jež budou dokončeny do léta, odhalí slabá místa; tyto plány musí být v souladu s pravidly EU pro státní podporu. 7. Hlavy států a předsedové vlád vyzývají ministry financí, aby dokončili práci na šesti legislativních návrzích o správě ekonomických záležitostí, které předložila Komise, a aby do konce března dosáhli obecného přístupu a zajistili úplné provedení doporučení pracovní skupiny pro správu ekonomických záležitostí. V této souvislosti se dohodli na tom, aby nedílnou součástí tohoto balíčku bylo zavedení doporučené číselné hodnoty pro snižování dluhu ve výši 1/20, jež bude posuzována s přihlédnutím ke všem relevantním faktorům, jak je uvedeno v návrhu Komise. Všichni podporují přijetí návrhu směrnice o vnitrostátních fiskálních rámcích. Očekává se, že při rozhodování o opatřeních v rámci Paktu o stabilitě a růstu se Rada bude vždy držet doporučení Komise, nebo svůj postoj písemně vysvětlí. 8. Hlavy států a předsedové vlád se shodují na tom, že je třeba prozkoumat možnost zavedení daně z finančních transakcí a dále tuto otázku rozpracovat na úrovni eurozóny, EU i na úrovni mezinárodní. 4

5 PAKT PRO EURO POSÍLENÍ KOORDINACE HOSPODÁŘSKÝCH POLITIK V ZÁJMU KONKURENCESCHOPNOSTI A KONVERGENCE Hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny rozhodli o přijetí Paktu pro euro s cílem posílit hospodářský pilíř měnové unie, dosáhnout nové kvality koordinace hospodářských politik v eurozóně a posílit konkurenceschopnost, což povede k vyšší míře konvergence. Pakt je primárně zaměřen na oblasti, které spadají do pravomoci členských států a mají klíčový význam pro zvýšení konkurenceschopnosti a zamezení vzniku škodlivé nerovnováhy. Konkurenceschopnost je velmi důležitá pro podporu rychlejšího a udržitelnějšího růstu v rámci EU, a to jak ve střednědobém, tak dlouhodobém horizontu, pro zajištění vyšší úrovně příjmů pro občany a zachování našich sociálních modelů. Členské státy, které nejsou členy eurozóny, byly přizvány k účasti na bázi dobrovolnosti. Toto obnovené úsilí o posílení koordinace hospodářských politik v zájmu konkurenceschopnosti a konvergence se řídí čtyřmi základními principy: a. Bude v souladu se stávající správou ekonomických záležitostí v EU a bude ji dále posilovat a současně poskytne přidanou hodnotu. Bude vycházet z již existujících nástrojů (strategie EU 2020, evropský semestr, integrované hlavní směry, Pakt o stabilitě a růstu a nový rámec pro makroekonomický dohled) a bude s nimi v souladu. Bude zahrnovat zvláštní úsilí přesahující rámec toho, co již bylo dosaženo, včetně konkrétních závazků a opatření, jež budou ambicióznější než ty dosavadní, a jeho součástí bude i harmonogram provádění. Tyto nové závazky budou poté zahrnuty do národních programů reforem a programů stability a bude se na ně vztahovat řádný rámec dohledu, přičemž silnou ústřední úlohu při monitorování plnění těchto závazků bude mít Komise a dále se zapojí i všechna příslušná složení Rady a Euroskupina. Evropský parlament bude plnit svou úlohu v plném rozsahu, v souladu se svými pravomocemi. Plně budou zapojeni i sociální partneři na úrovni EU, a to prostřednictvím trojstranné sociální vrcholné schůzky. 5

6 b. Bude cílené, zaměří se na konkrétní opatření a bude zahrnovat prioritní oblasti politiky, které jsou zásadní pro podporu konkurenceschopnosti a konvergence. Soustředí se na opatření spadající do pravomoci členských států. Ve zvolených oblastech politiky budou na úrovni hlav států a předsedů vlád dohodnuty společné cíle. Zúčastněné členské státy budou tyto cíle plnit s využitím vlastní kombinace politik a se zohledněním svých konkrétních problémů. c. Hlavy států nebo předsedové vlád každoročně přijmou konkrétní závazky pro svou zemi. Členské státy přitom zohlední osvědčené postupy a provedou srovnání se státy, které vykazují nejlepší výsledky, a to jak v rámci Evropy, tak ve vztahu k jiným strategickým partnerům. Uskutečňování závazků a pokrok v plnění společných politických cílů budou každý rok na politické úrovni monitorovat hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny a zúčastněných zemí, a to na základě zprávy, kterou předloží Komise. Členské státy se dále zavazují konzultovat své partnery ještě před přijetím veškerých významných hospodářských reforem, které mohou mít dopad i na jiné země. d. Členské státy eurozóny jsou plně odhodlány zajistit dotvoření jednotného trhu, který má klíčový význam pro posílení konkurenceschopnosti v EU a v eurozóně. Tento proces bude v úplném souladu se Smlouvou. Pakt bude plně respektovat integritu jednotného trhu. Naše cíle Členské státy eurozóny se zavazují přijmout veškerá nezbytná opatření ke splnění těchto cílů: Podpořit konkurenceschopnost Podpořit zaměstnanost Dále přispívat k udržitelnosti veřejných financí Posílit finanční stabilitu 6

7 Každý zúčastněný členský stát předloží konkrétní opatření, která přijme k dosažení výše uvedených cílů. Pokud členský stát prokáže, že v jeho případě nejsou opatření v některé z oblastí zapotřebí, neuvede je. Odpovědnost za volbu konkrétních politických opatření nezbytných k dosažení společných cílů nesou nadále jednotlivé země, avšak zvláštní pozornost přitom bude věnována souboru potenciálních opatření, který je uveden dále. Konkrétní politické závazky a monitorování Pokrok při plnění výše uvedených společných cílů bude na politické úrovni monitorován hlavami států a předsedy vlád na základě souboru ukazatelů týkajících se konkurenceschopnosti, zaměstnanosti, fiskální udržitelnosti a finanční stability. Budou určeny země, jež v kterékoli z těchto oblastí čelí závažným výzvám, a tyto země se budou muset zavázat k tomu, že je budou ve stanoveném časovém rámci řešit. a. Podpořit konkurenceschopnost Pokrok bude posuzován na základě vývoje v oblasti mezd a produktivity a na základě potřebného přizpůsobení v oblasti konkurenceschopnosti. Pro posouzení toho, zda vývoj mezd probíhá v souladu s produktivitou, budou monitorovány jednotkové náklady práce za určitý časový úsek, a to na základě srovnání s vývojem v jiných zemích eurozóny a v zemích hlavních srovnatelných obchodních partnerů. U každé země budou jednotkové náklady práce posuzovány za ekonomiku jako celek a za jednotlivá hlavní odvětví (průmysl, služby, obchodovatelná a neobchodovatelná odvětví). Značný a trvalý nárůst těchto nákladů může vést k oslabení konkurenceschopnosti, zejména ve spojení s rostoucím schodkem běžného účtu a snižujícími se tržními podíly vývozu. Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti jsou zapotřebí ve všech zemích, avšak zvláštní pozornost bude věnována těm zemím, které v tomto ohledu čelí závažným výzvám. V zájmu zajištění vyváženého růstu v celé eurozóně budou zváženy konkrétní nástroje a společné iniciativy na podporu produktivity v zaostávajících regionech. Každá země bude odpovědná za konkrétní politická opatření, jež si pro podporu konkurenceschopnosti zvolí, avšak zvláštní pozornost bude věnována těmto reformám: i) při respektování tradic sociálního dialogu a pracovněprávních vztahů v jednotlivých členských státech, opatřením pro zajištění vývoje nákladů v souladu s produktivitou, jako jsou: 7

8 provedení přezkumu mechanismů tvorby mezd a případně míry centralizace při vyjednávacím procesu a mechanismů indexace, při současném zachování autonomie sociálních partnerů zapojených do procesu kolektivního vyjednávání; zajištění toho, aby ujednání o mzdách ve veřejném sektoru přispívala k úsilí v oblasti konkurenceschopnosti vyvíjenému v soukromém sektoru (s ohledem na významný signalizační účinek mezd ve veřejném sektoru). ii) opatřením ke zvýšení produktivity, jako jsou: další uvolnění podmínek v chráněných odvětvích prostřednictvím opatření na vnitrostátní úrovni za účelem odstranění neodůvodněných omezení týkajících se svobodných povolání a maloobchodního odvětví s cílem zvýšit konkurenci a efektivitu, a to v plném souladu s acquis Společenství; konkrétní opatření ke zlepšení vzdělávacích systémů a na podporu výzkumu a vývoje, inovací a infrastruktury; opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí, především pro malé a střední podniky, a to zejména odstraněním byrokracie a zdokonalením regulačního rámce (například zákony o úpadku, obchodní zákoník). b. Podpořit zaměstnanost Pro konkurenceschopnost eurozóny má klíčový význam dobře fungující trh práce. Pokrok bude posuzován na základě těchto ukazatelů: míra dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí a míra účasti na trhu práce. 8

9 Každá země bude odpovědná za konkrétní politická opatření, jež si pro podporu zaměstnanosti zvolí, avšak zvláštní pozornost bude věnována těmto reformám: reformám trhu práce zaměřeným na podporu flexikurity, omezení nenahlášené práce a zvýšení míry účasti na trhu práce; celoživotnímu učení; daňovým reformám, jako je snížení zdanění práce s cílem zajistit, aby se práce vyplácela, při současném zachování celkových daňových příjmů, a přijetí opatření k usnadnění účasti druhých výdělečně činných osob na pracovní síle. c. Posílit udržitelnost veřejných financí S cílem zajistit plné uplatňování Paktu o stabilitě a růstu se maximální pozornost zaměří na: udržitelnost důchodů, zdravotnictví a sociálních dávek Udržitelnost bude posuzována především na základě ukazatelů mezery udržitelnosti 1. Tyto ukazatele měří, zda je při současných politikách, zejména v oblasti důchodového systému, zdravotnictví a systémů dávek, a s ohledem na demografické faktory zadlužení udržitelné. Součástí reforem nezbytných k zajištění udržitelnosti a přiměřenosti důchodů a sociálních dávek by mohlo být: přizpůsobení důchodového systému demografické situaci v zemi, například přizpůsobením skutečné věkové hranice pro odchod do důchodu střední délce života nebo zvýšením míry účasti; omezení režimů předčasného odchodu do důchodu a využívání cílených stimulů pro zaměstnávání starších pracovníků (především ve věkové skupině nad 55 let). 1 Mezera udržitelnosti zahrnuje ukazatele, které se na základě dohody mezi Komisí a členskými státy používají k posuzování fiskální udržitelnosti. 9

10 vnitrostátní fiskální pravidla Členské státy eurozóny se zavazují promítnout fiskální pravidla EU obsažená v Paktu o stabilitě a růstu do své vnitrostátní legislativy. Volba konkrétního vnitrostátního právního nástroje pro tyto účely zůstává na členských státech, avšak členské státy zajistí, aby měl tento nástroj dostatečně silnou, závaznou a trvalou povahu (například ústavního či rámcového zákona). O přesné podobě pravidla rovněž rozhodne každý členský stát (může jít například o dluhovou brzdu, pravidlo týkající se primárního salda či výdajové pravidlo), avšak mělo by zajistit fiskální kázeň na úrovni členského státu jako celku i na jeho nižších úrovních. Při plném respektování výsad vnitrostátních parlamentů bude mít Komise příležitost poskytnout konzultace ohledně přesného fiskálního pravidla ještě před jeho přijetím, aby bylo zajištěno, že je slučitelné s pravidly EU a podporuje je. d. Posílit finanční stabilitu Pro celkovou stabilitu eurozóny je klíčový silný finanční sektor. Byla zahájena komplexní reforma rámce EU pro regulaci finančního sektoru a dohled nad ním. V této souvislosti se členské státy zavazují při plném dodržení acquis Společenství zavést vnitrostátní legislativu pro řešení problémů bank. Pravidelně budou prováděny přísné zátěžové testy bank koordinované na úrovni EU. Navíc budou předseda Evropské rady pro systémová rizika a předseda Euroskupiny pravidelně vyzýváni k tomu, aby hlavám států a předsedům vlád poskytli informace o otázkách souvisejících s makrofinanční stabilitou a makroekonomickým vývojem v eurozóně, jež vyžadují zvláštní opatření. U každého členského státu bude zejména pečlivě sledována výše soukromého zadlužení bank, domácností a nefinančních podniků. *** 10

11 Kromě záležitostí uvedených výše bude pozornost věnována koordinaci daňových politik. Přímé daně zůstávají v pravomoci členských států. Pragmatická koordinace daňových politik představuje nezbytný prvek posílené koordinace hospodářských politik v eurozóně na podporu fiskální konsolidace a hospodářského růstu. Členské státy se v této souvislosti zavazují zahájit strukturované diskuse o otázkách daňové politiky, zejména s cílem zajistit výměnu osvědčených postupů, vyhnout se škodlivým praktikám a vypracovat návrhy v oblasti boje proti podvodům a daňovým únikům. Příjmově neutrálním krokem vpřed na cestě k zajištění soudržnosti mezi daňovými systémy členských států, který by současně respektoval strategie jednotlivých členských států v oblasti daní, by mohlo být vytvoření společného základu pro daň z příjmu právnických osob, jenž by rovněž mohl přispět k fiskální udržitelnosti a konkurenceschopnosti evropských podniků. Legislativní návrh o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob hodlá Komise předložit v nadcházejících týdnech. Konkrétní roční závazky S cílem prokázat skutečné odhodlání ke změně a poskytnout nezbytný politický impuls ke splnění našich společných cílů dohodnou každý rok členské státy eurozóny na nejvyšší úrovni soubor konkrétních opatření, která mají být provedena v nadcházejících dvanácti měsících. Volba konkrétních politických opatření, která mají být realizována, bude i nadále věcí každé země, nicméně při rozhodování se bude přihlížet zejména k otázkám uvedeným výše. Tyto závazky budou rovněž promítnuty do každoročních národních programů reforem a programů stability, které budou Komise, Rada a Euroskupina vyhodnocovat v rámci evropského semestru. 11

12 Další kroky Pakt formálně přijmou členské státy eurozóny a ty z členských států mimo eurozónu, které si to budou přát, na zasedání Evropské rady dne 24. března. Členské státy, které tak budou moci učinit, by měly již 24. března oznámit konkrétní závazky, které hodlají splnit v nadcházejících dvanácti měsících. V každém případě by měly být konkrétní závazky zahrnuty do národních programů reforem a programů stability, které mají být předloženy v dubnu, a budou představeny Evropské radě na jejím červnovém zasedání. **** 12

13 I OBECNÉ ASPEKTY BUDOUCÍHO MECHANISMU PROHLÁŠENÍ EUROSKUPINY ZE DNE 28. LISTOPADU 2010 Nedávné události jsou dokladem toho, že se finanční potíže v jednom členském státě mohou různými cestami rychle rozšířit a ohrozit makrofinanční stabilitu EU jako celku. To platí zejména pro eurozónu, kde jsou ekonomiky a zvláště finanční sektory vzájemně úzce provázány. Členské státy eurozóny po celou dobu současné krize prokazují odhodlání přijmout v případě potřeby rozhodná a koordinovaná opatření k zajištění finanční stability v eurozóně jako celku a obnovit udržitelný růst. Zejména byl zaveden evropský nástroj finanční stability (EFSF), který má poskytovat rychlou a účinnou pomoc v oblasti likvidity, spolu s evropským mechanismem finanční stabilizace (EFSM) a pomocí ze strany Mezinárodního měnového fondu (MMF) a na základě přísných programů přizpůsobení v hospodářské a fiskální politice, jež musí postižený členský stát provést a jež zajistí udržitelnost dluhu. Na zasedání ve dnech 28. a 29. října se Evropská rada shodla na potřebě zavést stálý krizový mechanismus pro zajištění finanční stability eurozóny jako celku. Ministři Euroskupiny se dohodli, že tento evropský mechanismus stability (ESM) bude založen na evropském nástroji finanční stability, v jehož rámci mohou být členským státům eurozóny při splnění přísných podmínek podle pravidel stávajícího EFSF poskytovány balíčky finanční pomoci. Evropský mechanismus stability bude doplňovat nový rámec posílené správy ekonomických záležitostí, jehož cílem je účinný a důsledný hospodářský dohled a který se zaměří na prevenci a podstatně sníží pravděpodobnost vzniku krize v budoucnosti. I 13

14 Pravidla budou upravena tak, aby plně v souladu s politikami MMF umožňovala v jednotlivých případech zapojení věřitelů ze soukromého sektoru. V zájmu ochrany peněz daňových poplatníků a s cílem vyslat jasný signál soukromým věřitelům, že jejich pohledávky jsou podřízeny pohledávkám veřejného sektoru, bude s půjčkou v rámci ESM vždy spojen status přednostního věřitele a tato půjčka bude podřízená pouze půjčce ze strany MMF. Pomoc poskytovaná členskému státu eurozóny bude založena na přísném programu hospodářského a fiskálního přizpůsobení a na pečlivé analýze udržitelnosti dluhu, kterou provedou Evropská komise a MMF ve spolupráci s ECB. Na tomto základě přijmou ministři Euroskupiny jednomyslné rozhodnutí o poskytnutí pomoci. U zemí, které budou na základě analýzy udržitelnosti dluhu provedené Komisí a MMF ve spolupráci s ECB považovány za solventní, by byli věřitelé ze soukromého sektoru vyzváni k zachování své angažovanosti podle mezinárodních pravidel a plně v souladu s postupy MMF. Pokud by nastala neočekávaná situace, kdy se určitá země ukáže být nesolventní, musí daný členský stát se svými věřiteli ze soukromého sektoru v souladu s postupy MMF vyjednat komplexní plán restrukturalizace s cílem obnovit udržitelnost dluhu. Lze-li pomocí těchto opatření dosáhnout udržitelnosti dluhu, může být z ESM poskytnuta pomoc v oblasti likvidity. Za účelem usnadnění tohoto procesu budou do podmínek všech nových státních dluhopisů členských států eurozóny od června 2013 způsobem, který zachová tržní likviditu, začleněny standardizované a shodné doložky o společném postupu věřitelů (CAC). Tyto doložky by odpovídaly doložkám běžně používaným podle britského a amerického práva v návaznosti na zprávu skupiny G-10 o CAC, včetně agregačních doložek umožňujících posuzovat veškeré dluhové cenné papíry emitované určitým členským státem během vyjednávání společně. To by věřitelům umožnilo přijmout kvalifikovanou většinou rozhodnutí o právně závazné změně platebních podmínek (odklad splátek, prodloužení splatnosti, snížení úrokové sazby nebo nominální hodnoty dluhu), jestliže dlužník není schopen platit. Členské státy budou ve střednědobém horizontu usilovat o delší splatnost nových emisí svých dluhopisů, aby se vyhnuly zvýšeným vlnám refinancování. I 14

15 V roce 2016 Komise ve spolupráci s ECB vyhodnotí celkovou účinnost tohoto rámce. Znovu prohlašujeme, že jakékoliv zapojení soukromého sektoru na základě těchto podmínek bude účinné nejdříve od poloviny roku Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy uvedl, že dnešní rozhodnutí bude v jeho návrhu týkajícím se omezené úpravy Smlouvy, který bude Evropské radě předložen na příštím zasedání, zohledněno. I 15