ZPŮSOBY A TECHNIKA ZACHYCENÍ (NEJEN) LUMINOGRAFIE. Otevřete kameru a malujte aneb Cesta kontinuální expozice
|
|
- Jaroslav Mareš
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ZPŮSOBY A TECHNIKA ZACHYCENÍ (NEJEN) LUMINOGRAFIE Otevřete kameru a malujte aneb Cesta kontinuální expozice Patrně nejvhodnějším pro zachycení luminografi e při použití digitální, ale i klasické techniky je tzv. kontinuální neboli souvislá expozice. Během této jediné, ale dostatečně dlouhé expozice, byste měli zachytit jak světelnou kresbu/ malbu, tak prostředí, kde kreslíte, nebo objekty, které pomalováváte. Nalezení vzájemné proporce mezi expozicí nutnou k vytvoření světelné kresby nebo malby a expozicí potřebnou k osvětlení scény (např. krajiny, interiéru apod.) je základním problémem fotografa využívajícího techniku luminografi e v reálném prostoru, který chce zajistit, aby prostor, kam svůj objekt umístí, byl vidět anebo alespoň cítit. Výchozím bodem stanovení délky expozice vašeho snímku by měla být doba potřebná k vytvoření světelné kresby/ malby. Proto si skoro vždy před každou světelnou kresbou/malbou (obvykle ještě za světla) zkouším a měřím, jak dlouho mi bude celá akce trvat. Nejen že získám větší jistotu, kudy světlo povedu, co jím pomaluji, ale zjistím také, že potřebuji minimálně např. 20 s (za předpokladu, že již také přibližně vím, jak rychle se budu moci vzhledem k intenzitě světelné tužky či štětce pohy bovat, viz dále), abych stačil scénu pomalovat podle svých představ. K tomu je někdy dobré připočíst i čas potřebný k přemístění od kamery na místo, kde začínáte se světelnou malbou/ kresbou, pokud nepoužijete samospoušť, dálkové ovládání nebo asistenta. Tento výsledný čas řekněme 30 s je tedy minimum, jak dlouho by měla vaše kamera exponovat. A této expozici by měla přibližně odpovídat celková délka expozice, potřebná k zachycení prostředí, tedy plátna, kam malujete. V realitě to znamená, že ambientní světlo prostředí by mělo být natolik tlumené, aby tuto expozici dovo lilo. V exteriéru, např. krajině, musíte proto počkat skutečně až do doby před setměním, kdy je krajina ponořena v šeru, ale stále ještě jsou patrné tvary, obrysy, méně již barvy (krajina je po západu slunce osvětlena odrazem od oblohy a tudíž čím dál více do modrofi alova). Tato doba, optimální pro tento typ fotografi e, netrvá příliš dlouho, zvláště v našich zeměpisných šířkách, jak jsem již uvedl. Dle mých zkušeností zhruba min. v závislosti na ročním období a také počasí. Před tím je ještě mnoho světla a expozice jsou krátké, později již příliš tma a senzor kamery zbytkové světlo odražené od oblohy již zachytí velmi omezeně nebo vůbec. Můžete prostředí mírně podexponovat, zpravidla tak o 1 až 1,5 EV, aby světelný zásah více vyniknul o to by mělo být šero intenzivnější. U klasic kého fi lmu proto někdy záměrně ignoruji nebo zkracuji prodlužovací faktor nutný kvůli Schwarzschildově jevu (viz podkapitola Krása i úskalí dlouhé expozice v úvodu knihy), který se projevuje u dlouhých expozic, a exponuji podle hodnot, které mi naměří expozimetr. Samozřejmě, že lze tvořit i při kratších expozicích, pokud není světelná kresba/malba příliš složitá. Vytvořil jsem několik fotografi í, kdy světelný zásah netrval déle než 5 s a podvečerní světlo bylo ještě relativně intenzivní. Při takto krátkých expozicích je však velmi těžké být neviditelný. Jistě jste si všimli, že u naprosté většiny zde uvedených fotografi í není vidět postava ani její část, která světlem kreslí/maluje. Během práce se člověk přirozeně pohybuje, ale i v případech, kdy můžete váš záměr namalovat z jednoho místa, je nutné se pohybovat, měnit pozici, jinak bude na fotografi ích duch, Vymalovat světlem ostrov v říčce Černé na Českobudějovicku by byl pro jednoho světlonoše náročný úkol a navíc jsem nechtěl modelku trápit chladem během několikaminutové expozice. Hlavně však nebylo možné exponovat libovolně dlouho, neboť ambientní světlo poměrně přesně určovalo, jak dlouhá by měla být celková expozice, aby obraz nebyl pod- ani přeexponován. Proto jsem byl rád, že mi studenti mého workshopu s malbou pomohli (dokumentární foto akce F. Nárovec). J. P., Ostrov, 2008 Wista Field 45, f = 150 mm, 480 s, f /16.0, ISO 160, Kodak 160VC, 193
2 Světelný kruh uvnitř listů je asi jednou z nejkratších maleb, jakou jsem kdy provedl. Intenzivní sluneční světlo mi dovolilo ve stínu exponovat pouze 2 s při max. clonovém čísle 45 na mém objektivu. Během této expozice na velká gesta opravdu nebyl čas. Širokoúhlý objektiv pomohl zvýraznit docela malý kruh a také mi umožnil být s lampou relativně blízko. K zachycení vysokého kontrastu scény jsem použil barevný negativ a ve fotokomoře musel značně nadržet světlé partie vodopádu, aby v nich byla alespoň minimální kresba. J. P., Vše má svůj čas, 2002 Wista Field 45, f = 65 mm, 2 s, f /45.0, ISO 160, denní světlo + halogenová svítilna Protože jsem se zůstal při kreslení světlem příliš dlouho na jednom místě, zobrazil jsem se jako nechtěný duch. stín v místě, kde jste při malbě stáli. Tato změna místa a pohyb je mnohem omezenější při krátké expozici pod 5 s. Čím delší expozice, tím menší pravděpodobnost, že budete zvěčněni jako duch (pokud to není váš záměr). Vhodné je také tmavé oblečení, případně i zakryté ruce, aby vás neosvítilo a tím více zviditelnilo světlo odražené zejména od světlých povrchů. Máte-li velmi silný zdroj světla s možností přesného zaostření (spotlight) a zacílení, pak lze malovat i z větší vzdálenosti, aniž byste museli do obrazu fyzicky vstoupit. Osobně však dávám přednost bližšímu kontaktu s povrchem, na který maluji, a mohu snáze ovlivnit sílu a intenzitu štětce. Pro úplnost je dobré doplnit, že mohou nastat situace, kdy nelze intenzitu ambientního světla změnit (např. večerní rozsvícené město) nebo nemáte možnost počkat, až se ještě více zešeří, a musíte se pak řídit délkou expozice, která je pro toto osvětlení správná. Budou-li expozice příliš krátké, tj. pod 5 s, asi toho nestačíte moc namalovat. Kresba proti kameře bude přece jen i při takto krátké expozici vidět. Prodloužení expozice dosáhneme zvýšením clonového čísla (případně přidáním šedého nebo polarizačního fi ltru), ale jak jsem se už zmínil, snižuje se tím zároveň intenzita zdroje, kterým malujete. Musíte pak malovat světlem pomaleji (a pak asi nestihnete namalovat, co jste chtěli) nebo zvolit silnější zdroj světla. Světelná malba vynikne navíc v partiích obrazu, kde je tmavší pozadí, stín a kam nedopadá přímé světlo např. pouličních lamp apod. Jak již bylo řečeno, vedle intenzity ambientního světla, které ovlivňuje celkovou expozici, je důle žitým faktorem vaší světelné malby také inten zita světelného štětce. Svítivost (výkon) vaší příruční baterky, halogenu, displeje mobilu atd. především ovlivňuje, jak rychle se můžete pohybovat, jak rychle můžete malovat (samozřejmě v závislosti na schopnosti povrchu světlo odrazit nebo pohltit). Intenzitu zdroje však můžete přesně změřit, při dodržení vzdálenosti od povrchu, ve které budete potom skutečně kreslit. Stačí k tomu použít jednu ze základních metod měření expozice měřit expozimetrem světlo dopadající: přiložit na povrch (např. kamene, po kterém budete malovat) expozimetr s rozptylným nástavcem a kužel světla na něj přesně namířit. Druhou metodou měřit skrze kameru světlo odražené je využití bodového měření, tj. nastavení měření pouze ve středu hledáčku kamery, které nasměrujete do místa, kam svítí světelný zdroj (v ideálním případě na toto místo položíte šedou tabulku). Clona by měla být identická s tou, kterou jste použili při měření ambientního světla (jak jsem již uvedl, po užívám většinou poměrně vysoká clonová čísla 16, 22 apod.). Naměřený čas v místě, kam dopadá světlo světelného štětce, např. 1/8 s, vypovídá o době, po kterou by mělo světlo dopadat na jedno místo, aby se naexponovalo v intenzitě zhruba odpovídající středně šedé. Chcete-li, aby bylo zářivější, musíte samoz řejmě tah štětcem zpomalit. Stejně tak u matných a tmavých povrchů, jako je např. zoraná hlína. Obvykle po několika pokusech přijdete přibližně na tempo, jakým je nejlépe malovat a jakého výsledku dosáhnete při zrychlení nebo zpomalení, respektive při vzdálení od povrchu či přiblíženi se k němu. Postupně si také osaháte zdroje světla, které budete mít k dispozici a přijdete na to, že se dá malovat a kreslit lecčím, ale čím slabší světlo, tím toho méně stihnete nebo pak musíte, jak si ukážeme v následující podkapitole, malovat za úplné tmy, aby vás velmi pomalé tempo (např. budete-li malovat jen světlem displeje vašeho mobilu) neomezovalo ve vašem záměru. Při kreslení/malbě mějte představu, kde stojí vaše kamera, abyste svým tělem nebo rukou kresbu/malbu nezakryli. Při malbě po povrchu předmětů, např. kamenů v krajině nebo po modelkách, zakrývám však svítilnu (např. černým papírem vytvořím komínek nebo klapky) tak, aby kamera nezachytila vedle malby také samotný zdroj světla refl ektor, žárovku. Vedle malby po povrchu objektu by pak byla vidět i jasná čára (kresba) od zdroje světla, např. příruční baterky, a mohla by váš záměr rušit jako na této fotografi i lednického vlka. J. P., Lednický vlk 4, 2010 Canon EOS 5D Mark II, f = 24 mm, 30 s, f /8, ISO 100, Měření intenzity světla pomocí bodového měření. 194 KREATIVNÍ SVĚTLO LUMINOGRAFIE 195
3 Exponujte za dne, malujte v noci aneb Cesta dělené expozice Fotografi cká technika naštěstí nabízí možnosti, jak nasnímat zvolený prostor v denním světle, využít případně i velmi krátkých expozic k zachycení nějakého pohyblivého děje a následně přidat do tohoto prostoru nebo na zvolený objekt apod. světelnou kresbu či malbu. Metoda tzv. dělené expozice, o které již byla zmínka v kapitole Na velké příběhy s více světly?, vychází z předpokladu, že kamera snímá situaci stále ze stejného místa. Stativ by měl proto být nejen dostatečně pevný, ale neměl by se ani bořit do podkladu apod. Často je mezi jednotlivými expozicemi rozdíl několik hodin a pohyb stativu, třeba i náhodným dotekem kamery, se může projevit na ostrosti snímku nebo zdvojení kontur na místech, kam později dopadne světelná malba. Základem této cesty, jak jste již vytušili z textu a ukázek, je vrstvení dvou a více expozic na stejné políčko fi lmu. Poprvé exponujete tzv. základ snímku prostor, kam budete malovat/ kreslit za denního světla (např. snímek krajiny). Někdy je vhodné tento základ mírně podexponovat (cca o 0,5 až 1,5 EV), aby světlomalba byla zřetelnější. Podruhé, případně i vícekrát, exponujete za výrazného šera, ale ještě lépe za úplné tmy, která vám dovolí malovat č i kreslit neomezeně dlouho a bez stresu, který někdy doprovází první způsob kontinuální expozici. Práce v úplné tmě vyžaduje trochu prostorové orientace, znalost terénu v předstihu, abyste si neublížili, a alespoň přibližnou představu, co chcete namalovat a jak. Čekání mezi expozicemi bývá někdy skutečně dlouhé. Proto často volím pro první expozici čas těsně před západem slunce nebo po něm. Do tmy sice ještě zbývá většinou 1 až 1,5 hod., ale to je čas vhodný na promyšlení a případně přezkoušení světelného záměru. Nezoufejte, když během doby čekání naleznete lepší záběr, místo, kompozici, než jste připravili, a víte, že nyní byste neměli s kamerou pohnout (na nový základní snímek je již třeba příliš tma apod.). Mně se to stalo mnohokrát i přes to, že jsem se pečlivě připravoval (viz např. ilustrace Zářič pozitivních energií str. 171). Vždy vím, že znovu mohu začít příští večer (samozřejmě světelná nálada, počasí atd. mohou být zcela jiné) nebo případně i brzo ráno před svítáním První expozice před západem slunce, druhá za tmy, kdy jsem halogenovou baterkou opatřenou konverzním fi ltrem (díky tomu bylo světlo neutrální) obkreslil některé kameny podle předběžného plánu. Asi nejvhodnější kamery pro vícenásobnou expo zici jsou klasické velkoformátové deskáče s mechanickou závěrkou, kdy lze exponovat na jedno políčko fi lmu neomezeně, kolikrát je potřeba. Středoformátové kamery a klasické kinofi lmy mají již většinou automatickou ochranu proti několikanásobné expozici na stejné políčko, ale někde ji lze vypnout, jinde, jako např. u starších mechanicky řízených kinofi lmů, obejít. Tím nejjednodušším trikem je zmáčknutí aretace převíjení fi lmu na spodní straně těla aparátu a zároveň převinutí fi lmu páčkou. Film se nepřevine (pozor, někdy se může o malý kousek posunout), ale závěrka aparátu se natáhne a je možné znovu exponovat na stejné políčko. Jiné, novější kamery s elektronicky řízenou závěrkou i přetáčením, mají funkci vícenásobné expozice přímo v nabídce svých volitelných programů. Předností takového multiexpozičního programu je, že se prakticky nemusíte dotýkat těla kamery a natahovat mechanicky závěrku, čímž vždy hrozí možnost nepatrné změny polohy kamery. J. P., Castlerigg, 2004 Wista Field 45, f = 65 mm, 360 s, f /22.0, ISO 160, Kodak 160VC, Pouze některé digitální kamery (např. některé modely zn. Nikon) jsou vybaveny možností vícenásobné expozice. Ale i tyto kamery de facto nevrství expozice na jeden záběr, ale exponují každou separátně a skládají je softwarově v těle kamery (podobně jako vrstvy ve Photoshopu). Přesto si ukážeme, že i s digitální kamerou je reálné, i když v omezené míře, dělat vícenásobnou expozici. Příčin, jak se vám může záběr pokazit, je celá řada. Přes to, že se vám záměr povede takřka na 100 %, expozičně je v pořádku, stále vstupují do hry více či méně předvídatelné faktory, jako je (zejména u velkoformátové kamery) podíl vzdušné vlhkosti nejen na zhoršení kresby objektivu, ale také např. na prohnutí fi lmu v kazetě, které má za následek částečné zneostření nebo posun snímku (viz např. dvojitý horizont na fotografi i Opium na protější stránce vpravo dole). Abych se pojistil, že jeden záběr vyjde vzhledem k možnosti udělat jediný vrstvený záběr za večer a zejména kvůli počtu slunečnic, které jsem chtěl světelně obarvit použil jsem k tomuto záběru dokonce dvě velkoformátové kamery vedle sebe. Oba snímky měly stejný základ slunečnicové pole na pozadí krajiny Českého středohoří, ale malování jsem provedl za tmy pro každou kameru zvlášť a pochopitelně s odlišným výsledkem. J. P., Opium, 1999 Wista Field 45, f = 65 mm, 80 s, f /22.0, ISO 160, Fuji NPS, J. P., Sluneční vítr, 2000 Wista Field 45, f = 65 mm, 1 s, f /22.0, ISO 160, Kodak 160VC, 196 KREATIVNÍ SVĚTLO LUMINOGRAFIE 197
4 Na supertechnologie metodou z prehistorie fotografi e Pokud si nezvolíte dnes nejběžnější způsob skládání více expozic dohromady pomocí počítače, který vám umožňuje vrstvit na sebe takřka cokoliv, bez ohledu na to, jestli jste náměty snímali ve dne nebo v noci, budete muset sofi stikovanou kameru, která skoro myslí za vás, nějak obelstít. Aby se z elektronicky řízené závěrky stala mechanická, která by umožnila exponovat vícekrát na stejný záběr, tj. na světlocitlivou vrstvu senzoru, musíte ji trvale otevřít pomocí funkce B (bulb) a drátěné spouště (dálkového ovládání) a exponovat doslova rukou. K tomu vám nejlépe poslouží tzv. klobouček, černý tubus (např. ze světlonepropustného papíru) se dnem, který nasadíte na objektiv (měl by být o trochu větší než průměr objektivu, aby se pohodlně nasazoval a snímal, aniž byste rozhýbali kameru) a zamezíte přístupu světla do aparátu. Je to metoda stará jako fotografi e sama. Původní objektivy a fotoaparáty neměly žádné závěrky a exponovalo se ručně právě pomocí podobných kloboučků. Mnoho fotografů pracujících s velkým formátem tuto metodu používalo ještě donedávna, včetně Josefa Sudka. V těch dávných dobách však citlivost fotomateriálů byla natolik nízká, že i při plném slunečním světle trvaly expozice několik vteřin. Dnes, při citlivosti senzoru minimálně 100 ISO (u některých digitálních kamer lze snížit na polovic) však expozice při denním světle bude jistě v řádech desetin či setin vteřiny. To je čas, který těžko odpočítáme, natož ručně zvládneme. Tuto metodu lze dobře uplatnit pouze u delších expozic tj. alespoň 1 s a delších, kdy lze již mechanický pohyb a délku expozice sladit (je dobré si nejprve odzkoušet hladké sundání kloboučku a také odpočítávání času). Pro pohodlnější práci se zakrytím objektivu používám někdy pouze černý matný papír, který přidržuji před objektivem (obdobně jako u užití masky namísto přechodového fi ltru viz str. 24), ale pak musí světelnou kresbu a další úkony provádět někdo jiný. Postup uplatnění vícenásobné expozice u luminografi e a užití digitálního fotoaparátu je tedy takřka identický s tím, který jsem popsal pro klasické kamery. Rozdíl je především v tom, že závěrka digitálu je stále otevřena a exponujete pouze ručně odkrýváním objektivu. Patrně také nebude možné takto čekat na druhou či další expozici, kdy můžete kreslit za tmy, v řádu hodin, protože to nevydrží baterie. A nezapomínejte na narůstající šum, který bude narůstat s dobou aktivity senzoru, tj. po celou dobu otevřené závěrky Vzhledem k výše popsaným nectnostem (šum a výdrž baterie), používám tuto metodu mnohem více v interiérech, kde si mohu regulovat intenzitu světla rozsvícením a vypínáním světel nebo zatemněním a nejsem odkázán na přirozené stmívání a čekání na tmu s otevřenou závěrkou. Změna pozice nabarvených kamenů mezi jednotlivými expozicemi vrstvenými na sebe vytváří iluzi pohybu. Celkovou expozici 1/4 s při cloně f /32 jsem rozdělil na 6 dílů, tj. exponoval jsem přibližně 1/30 s každou pozici kamenů. Moře bylo relativně klidné, pouze asi u 2 záběrů se zachytily menší vlny. J. P., Zbytky impéria, 1992 Wista Field 45, f = 65 mm, 6x 1/30 s, f /22.0, ISO 100, Kodak EPP, denní světlo Laserový paprsek je vhodným zdrojem pro malování, kreslení z blízka i velké vzdálenosti, kdy šíře stopy se takřka nemění. Ale k jeho aplikaci, jako u každé luminografi e, potřebujete takřka tmu. V hotelovém pokoji nebylo příliš složité během expozice rozsvítit jen na 1 s postupně obě lampičky a pak pomalovat v relativní tmě sám sebe (nikdo jiný tam bohužel se mnou nebyl ). Velmi dobře se také hodí v situacích, kdy vrstvím na sebe záběry např. rozfázovaného pohybu (viz nepravý stroboskop) nebo snímky, kdy nasvětluji objekt postupně jedním světlem tak, že ve výsledku působí, že na něj svítila např. 3 různě rozestavěná světla (viz kapitola Na velké příběhy s více světly?). Naměřenou expozici rozdělte počtem záběrů, podle toho, kolik jich chcete přes sebe exponovat. Pokud je např. vaším záměrem udělat čtyři fáze, pak by celková expozice měla být alespoň 4 s, aby bylo reálné, že bez problémů rukou, jak bylo popsáno výše, odkryjete bezpečně na 1 s objektiv (4 expozice po 1 s = 4 s). Samozřejmě, že u kamer umožňujících více násobnou expozici nemusíte pracovat při tak nízké hladině světla, abyste mohli exponovat uvedenou dobu. Ale nezapomeňte, že expo ziční časy se sčítají, tj. bude-li např. celkový čas 1/8 s, J. P., Laserman, 2010 Canon EOS 5D Mark II, f = 24 mm, 30 s, f /8.0, ISO 100, laser + žárovkové světlo pak pro dvě expozice přes sebe to bude 2 x 1/15 s a pro čtyři 4 x 1/30 s. Výhodou dlouhých expozic je naopak možnost, že se vám model např. během expozice pohne, odejde ze scény (bude-li to váš záměr) apod. Experimentovat lze rovněž s nepravidelným rytmem expo zic, že např. tři expozice budou kratší, jedna delší. Pravidlo je však stejné: v součtu by všechny expo zice měly dát dohromady celkovou expozici odpovídající vašemu měření. 198 KREATIVNÍ SVĚTLO LUMINOGRAFIE 199
5 SVĚTELNÁ PROJEKCE A OBJEKTY Jste-li již luminografi í přesyceni nebo se naopak necítíte být jisti v malbě či kresbě světlem, můžete již hotové obrazy, rastry, optické struktury a jiné na předměty, lidskou postavu, ale také na krajinu, či na stěny vašeho bytu promítat. Nepotřebujete k tomu vždy nákladná projekční zařízení. Kouzlo promítané reality do jiného prostoru vám zprostředkuje i obyčejná rozptylná čočka z brýlí nebo dokonce miniaturní dírka v okně vašeho pokoje. Možná také objevíte, co možností skrývá obyčejná stolní lampa nebo jiný zdroj světla, který obalíte nezvyklým transparentním materiálem nebo využijete již hotová stínítka, lampiony a jiné produkty domácího nebo průmyslového designu, které lze prosvítit třeba jen slunečním světlem či obyčejnou baterkou. J. P., Stockholm sign, 2007 Canon EOS 5D, f = 92 mm, 1/40 s, f /4.5, ISO 640, fl uorescenční světlo Rozklad bílého světla pomocí hranolu je nejen klasickým fyzikálním jevem, ale zajímavým tvůrčím prvkem využití spektra jako projekce na objekt. Provádějte nejlépe na tu stranu objektu, která je ve stínu a neovlivňuje ji jiný zdroj světla. J. P., Spektrum, 1997 Pentax 6x7, f = 135 mm, 1/30 s, f /8.0, ISO 100, Kodak GPT, halogenové světlo 200 KREATIVNÍ SVĚTLO SVĚTELNÁ PROJEKCE A OBJEKTY 201
6 Camera obscura aneb Co je venku, může být i uvnitř Princip projekce obrazu je ve své podstatě předchůdcem i základem samotné fotografi e, kterého využívali někteří malíři a kreslíři již od dob Leonarda da Vinciho. Sloužila jim k tomu dírková komora neboli camera obscura: na stěnu uzavřené místnosti (či velké krabice, kam se umělec zavřel) se přes miniaturní otvor (později i s pomocí jednoduché čočky) v protější stěně promítal obraz situace (zpravidla krajiny, exteriéru, architektury) za stěnou. O dírkové komoře jste již bezesporu slyšeli a není také složité ji vyrobit. Základním prvkem je již zmíněný miniaturní otvor (vytvořený např. jehlou nebo špičkou ostrého předmětu), který funguje jako objektiv a clona zároveň. Otvor je ve své podstatě extrémně uzavřená clona, která stahuje paprsky světla do velmi úzkého svazku (ve fotografi i je tohoto principu užíváno k dosažení hloubky ostrosti) a promítaná vnější realita se jeví jako relativně ostrá, avšak vertikálně a stranově převrácená, tzv. vzhůru nohama. Působivost snímků z camery obscury je právě v jisté měkkosti, nedokonalé kresbě, silné vinětaci, a v případě užití barevného materiálu, i velmi silné chromatické aberaci na krajích obrazu, které jsou většinou u moderních přístrojů opticky odstraňovány a obecně považovány za chybu. Protože však u klasické dírkové komory není žádný objektiv, musíme tyto vlastnosti přijmout a považovat za výtvarnou zvláštnost této techniky. Překvapí vás možná i extrémní úhel, který je dírkový objektiv schopen zobrazit. Na druhou stranu je nutné smířit se s tím, že expozice mohou být také extrémní, vzhledem k miniaturní velikosti otvoru, tedy cloně, která by se dala vyjádřit číslem např. f /256 a vyšším. Jak asi vidí moucha, by se dal nazvat tento snímek mozaikové projekce camery obscury, kdy jsem použil několik miniaturních otvorů blízko sebe. Intenzivní sluneční světlo, které osvětluje scénu, světlé plochy a tvary, jako např. okna, jsou vždy u camery obscury lépe zobrazitelné, ale nic vám nebrání experimentovat i při zatažené obloze nebo dokonce pouličních světlech. J. P., Camera obscura FlyEye, 2010 Canon EOS 5D, 1/13 s, ISO 100, denní světlo techniky, kdy namísto objektivu zakryjete otvor v těle aparátu nepropustným materiálem nebo přímo krytkou těla, do které vyvrtáte větší otvor, ten přelepíte nepropustnou alu-fólií a vytvoříte miniaturní otvor, jak bylo popsáno výše. Zkuste však uplatnit zmíněný postup ve větším měřítku ve svém pokoji či jinak uzavřeném prostoru (nedávno např. studenti FAMU použili jako dírkovou komoru malý mikrobus). Místnost potřebujete velmi dobře zatemnit, nejlépe zakrýt okna světlonepropustným materiálem (samet, černý papír apod.), a pak, asi ve středu okna, propíchnout nepropustný materiál (zde se opět nejlépe hodí pevná alu-fólie). Skrze tento otvor bude procházet světlo projekce situace, která je před vaším oknem. A tak můžete na stěně (ale dost možná po celém pokoji vzhledem k širokému úhlu této projekce záleží na odstupu od okna) pozorovat, ale i fotografovat ulici, náměstí nebo souseda rýpajícího se v zahrádce. Intenzita obrazu, vzhledem k miniaturní velikosti otvoru, bude velmi slabá. Namísto pouhé dírky si lze vypomoci užitím obyčejné spojné čočky (např. z brýlí; je nutné použít brýle s plusovou korekcí zraku), kterou přilepíte na sklo okna (zbytek je nadále zatemněn a zamaskován). Projekce bude mnohem jasnější, ostřejší a zřetelnější, jen úhel záběru již možná menší v závislosti na užité čočce a jejím zakřivení. Pak zkuste fotografovat svůj interiér a lidi v něm, kteří se prolínají s obrazem vnějšího, byť převráceného světa. Patrně se neobejdete bez stativu a delších expozic, ale jistě nebudou tak dlouhé jako při užití principu klasické dírkové komory. Nechci zde popisovat stavbu dírkové komory, kdy např. do dobře uzavřené krabice od bot uděláte z jedné strany jehlou dírku (nejlépe však do tenké nepropustné vrstvy např. z hliníkové fólie, aby okraje objektivu clony byly maximálně ostré a přesné) a na druhou umístíte světlocitlivý materiál např. klasický černobílý fotopapír Je k tomu docela dost zajímavé literatury a např. v USA nebo sousedním Polsku se této disciplíně věnuje mnoho fotografů. Experimentoval jsem podobně jako někteří fotografové s kombinací camery obscury a současné digitální Finská fotografka Marja Pirillä vytvořila na principu camery obscury mnoho zajímavých projektů, z nichž asi nejznámějším je právě projekce vnějšího světa do interiérů lidí, které fotografovala v různých částech světa. Obraz exteriéru promítaný skrze primitivní čočku v okně však není pouhou tapetou vnější skutečnosti na stěnách pokoje, nábytku i samotných portrétovaných. Stává se živou součástí jejich životů, snů i představ, které toto spojení vyvolává, zejména v nás, jako divácích. Marja Pirilä, Camera obscura/ Paulin pokoj, 1996 denní světlo obraz otvor/čočka objekt 202 KREATIVNÍ SVĚTLO SVĚTELNÁ PROJEKCE A OBJEKTY 203
7 Oživená laterna magica Je až neuvěřitelné, kam dnes dospěla původní podoba kouzelné skříňky aneb laterny magiky (ve své podstatě obdoba camery obscury), kde obrázky na skle byly osvětlovány pouhým světlem svíčky a později přes primitivní optiku promítány na zeď či bělené plátno. Soudobé sofi stikované dataprojektory či jejich starší předchůdci diaprojektory svou svítivostí, nepřebernou škálou možností nastavení, úprav a automatických režimů, patří k běžné výbavě divadel, kinosálů, přednáškových místností, učeben i mnohých domácností. Promítaný obraz se však rovněž stal důležitou součástí muzeí a galerií, tedy nástrojem umělců (videoartistů), kteří s ním pracují, využívají nejen projekční plátna, velkoplošné obrazovky, ale také různé objekty, povrchy, včetně lidského těla, na které lze promítat. Připomeňme si např. průkopnický projekt kombinace černého divadla, baletu, fi lmu a diaprojekce z konce 50. let, který autoři (mezi nimi již zmíněný fenomenální scénograf J. Svoboda) nazvali příznačně Laterna magika a který byl jedním z největších kulturních magnetů Expa 1958 v Bruselu a stal se samostatnou scénou v rámci Národního divadla. Starý diaprojektor, ale rovněž zvětšovací přístroj, který máte možnost otočit do horizontální polohy apod., se mohou proměnit v tvůrčí laternu magicu, kdy obraz promítnete na povrch předmětů či části nějakého prostoru, ba dokonce po krajině, je-li projektor dostatečně silný. Vybírejte si však takové objekty či prostor, který promítaný obraz příliš nepohltí, ale odrazí. Na světlém či dokonce bílém povrchu bude obraz mnohem zřetelnější. Např. zimní zasněžená krajina je k tomu přímo ideální, jen v ní najít zásuvku, kde připojit projektor a mít jej vždy tak vysoko, aby bylo možné promítat na zasněženou zem třeba před vámi V neobvyklou krajinu se může změnit i nahé lidské tělo, na které promítnete vhodný motiv, který nemusí vždy přímo souviset s krajinou. Záleží na vaší imaginaci a obdobně na divákovi, jak vaši interpretaci přijme. Prof. Ján Šmok patřil u nás v 60. a 70. letech k nemnoha fotografům, kteří experimentovali s projekcí na lidské tělo či tvář. Vedle diapozitivů využívali často geometrických struktur, které lze vytvořit i mechanicky formou koláže z proužků a jiných tvarů z papíru nebo barevných folií vložených do diarámečku nebo do rámu zvětšovacího přístroje. Takové dílo se pak blíží ke geometrické abstrakci nebo k tzv. op-artu (optickému umění) reprezentovaného zejména malbami Victora Vasarelyho nebo Josefa Alberse. Ján Šmok, bez názvu, Převzato ze sborníku k výstavě prof. Šmoka v Pražském domě fotografi e v roce Vydalo nakladatelství Kant, Praha pro Katedru fotografi e FAMU. K reklamní fotografi i na konstrukční hliníkové komponenty jsem pomocí zadní projekce vytvořil z děrovaného plátu imaginární krajinu. Zadní projekce vytváří přirozené odlesky barev a jasů oblohy na kovu, takže toto umělé spojení působí poměrně realisticky. J. P., Pen (sklárny Libera), 2003 Pentax Z1-p, f = 50 mm, 1/8 s, f /8.0, ISO 100, Kodak EPP, zábleskové světlo + projekce Projekce a zejména tzv. zadní projekce měla své významné uplatnění v reklamě v dobách, kdy ještě o možnostech, které dnes nabízí počítačové zpracování obrazu, fotografové teprve snili. Přesto i dnes je někdy vhodnější sáhnout po klasické zadní projekci pomocí dia- nebo data projektoru a např. projekční rozptylné fólie, zejména při fotografování transparentních objektů. Ty totiž často prostor/pozadí za nimi specifi cky deformují, což může být i pro velmi schopného počítačového operátora nesnadný úkol a je mnohem jednodušší a přesvědčivější vytvořit iluzi realistického prostředí za skleněným objektem pomocí projekce. Přirozeně širší paletu možností kreativity nabízí kombinace dataprojektoru a počítače, kdy můžete promítat takřka cokoliv, co obsahuje váš počítač. Také úpravy a korekce vámi promítaného snímku, či zcela virtuálně vytvořeného obrazu mohou být okamžité. Mnohdy je potřeba vymaskovat určitou část, aby lépe vynikla. Stejně tak není vždy žádoucí vidět okraje projekce, tedy kde obraz končí a začíná pozadí. Abychom nevnímali přesný obdélník projekce, je nejsnazší vytvořit k okrajům např. přechodovou ztmavující se masku virtuální cestou, např. pomocí vrstev ve Photoshopu, či mechanicky vytvořené masky pomocí proužků černého papíru (klapek) nebo jako tubus z tmavého materiálu před objektivem projektoru. Soudobá digitální technika je úžasná mimo jiné díky okamžité možnosti obraz vidět a editovat. Toho jsem využil při realizaci schizofrenického portrétu během jedné mé dílny ve Finsku, kdy jsem nafotografoval dvojici modelů, snímek ihned stáhnul do počítače, nepatrně upravil barevnost a vytvořil temnou masku kolem jejich těla a hlavy, aby další partie snímku portréty nerušily. Výsledný portrét jsem promítnul na jejich těla a ruce, takže se skutečné tváře propojily s těmi promítanými. Temná chodba bývalé nemocnice pro choromyslné vyžadovala delší expozici (cca 10 s) než sama projekce, kterou jsem zkrátil zakrytím projektoru po 2 s. Byla to malá vzpomínka na pacienty, kteří zde s rozdvojenou osobností trávili často mnoho let svého nepříliš radostného života. J. P., Prolite, 2000 Linhof GT, f = 210 mm, 1/8 s, f /8.0, ISO 100, Kodak EPP, zábleskové světlo + projekce J. P., Oči, 2006 Canon EOS 5D, f = 45 mm, 3 s, f /11.0, ISO 100, 204 KREATIVNÍ SVĚTLO SVĚTELNÁ PROJEKCE A OBJEKTY 205
8 Magdalena Jetelová (za technické asistence Dr. Jakoba Valvody a Wernera J. Hannappela) využila pro svůj projekt Atlantický val laserovou projekci. Sama k tomu dodává: Bunkry na pobřeží Jutského poloostrova tvoří pozadí pro laserovou projekci textů. Posunutí původní pozice a exaktního tvaru bunkru je podtrženo posunutím významu i tvaru textu. Promítané nápisy jsou významově posunuté parafráze citátů z knihy francouzského fi lozofa Paula Virilia, která pod názvem Archeologie bunkru vyšla v roce Celek, který vidíme, existuje pouze virtuálně na fotografi i. Světelný nápis se na chvíli spojil v nočním šeru s hmotou bunkru a okolní krajinou. Střetnutí lidského času s časem přírody, v jejich průsečíku napsaný text. Magdalena Jetelová, Atlantický val, projekce + denní světlo příliš vhodný pro jemnou elektroniku dataprojektoru (je nutné použít kvalitnější generátor asynchronní). Choulostivost dataprojektoru, zejména jeho drahé projekční lampy na otřesy, může být omezením při manipulaci a častým změnám polohy. Značnou pozornost však věnujte také výběru námětu, který chcete promítat. V závislosti na povrchu a členitosti objektů, na které promítáte, by měl být uzpůsoben výběr projekce a naopak. Pokud bude mít obraz, který chcete promítat, mnoho detailů, polotónů atd., je lepší jej promítat na jednobarevné, celistvé plochy (např. již zmíněné nahé tělo nebo do skoro jednobarevné místnosti), které již tak členitý obraz ještě více nerozbijí. Všimněte si také, že projekce je zřetelnější ve stínech, tedy tam, kam nedopadá ambientní světlo, které se se světlem projekce sčítá a obraz je vždy bledší a méně výrazný. Exponometrie projekce na objekty a reálné prostředí je velmi podobná té, kterou jsme probírali u luminografi e. Ideální situace, kdy dynamický rozsah snímku není potřeba dohánět několika rozdílnými expozicemi a následně skládat v nějakém HDR programu, nastává většinou při hladině ambientního světla, která je maximálně o 2 3 EV nižší než optimální expozice naměřená pro projekci. Sama projekce obrazu, který si vyberete nebo předem připravíte, však může mít poměrně širokou škálu od světel do stínů a nemusí být jednoznačně změřitelný její průměr (převažují např. světla). Pak je nutné trochu přemýšlet a proměřit scénu bodově (stíny, světla, střední partie) a stanovit průměr nebo se rozhodnout, co bude více převažovat, zda kresba ve světlech (pak je snímek logicky tmavší), nebo ve stínech (světlejší). Při projekci obrazů na objekty v krajině je nutné zajistit nějaký zdroj energie, který by projektor či jiný zdroj opticky směrovaného světla napájel. Pro tuto realizaci jsem použil zábleskové světlo 500 Ws s optickým spot nástavcem, do kterého jsem umístil diapozitiv otisku rukou, a jako zdroj energie posloužil malý přenosný benzinový generátor. Fotografováno dělenou expozicí cca 10 expozic (a záblesků s projekcí), které v součtu daly celkovou expozici potřebnou pro zachycení prostředí. J. P., Zkamenělé doteky, 1997 Wista Field 45, f = 65 mm, 1/4 s, f /22.0, ISO 160, Fuji NPS, denní + zábleskové světlo Aby vaše tvůrčí pokusy s využitím projekce neskončily nezdarem, je vždy dobré uvědomit si základní limity, které tato tvůrčí technika před vás, jako autora, klade. To koneckonců platí pro veškerou práci fotografa, když ví, co mu toto médium dovoluje, nebo jaké úsilí jej bude stát různá omezení překonat. Vyvarujete se tak mnohdy nečekaným překvapením a také možným zklamáním. Každému je bezesporu jasné, že jako u většiny práce s umělými zdroji světla lze projekci úspěšně uplatnit v místech, kde bude snížená hladina ambientního osvětlení. Dnes samozřejmě existují velmi výkonné a svítivé dataprojektory (nebo např. divadelní diaprojektory), které lze použít i při plně nasvícené scéně. Jejich příkon elektrického proudu a cena však odpovídají jejich výkonu, takže nebývají běžně dostupné. Nemusíte promítat za úplné tmy, tlumené ambi entní světlo, šero budou asi nejvhodnější, aby byl vidět i prostor a objekty, na které promítáte, a také kontrast scény nebyl příliš vysoký. Dalším limitem použití projekce bývá někdy dostupnost elektrické energie, pokud zvolíte pro projekci nezvyklá místa. V přírodě to řeším např. použitím přenosného benzínového generátoru, který však není kvůli kolísání frekvence Není jistě potřeba připomínat, že bez stativu se neobejdete, a budete-li pracovat s pohyblivým fi lmem, videoprojekcí, jako mnoho soudobých videoartistů, pak buď využijte možností funkce still zastavit fi lm na vybraném záběru, nebo musíte výrazně zvýšit citlivost (třeba až na ISO 1 600), otevřít clonu, aby vaše expozice byly alespoň 1/30 s a pohyb ve fi lmu nerozhýbaný pokud to ovšem nevyužijete jako výtvarný prvek. Saudskoarabský pavilon na Expu 2010 byl údajně nejdražším z národních pavilonů, mimo jiné i pro svou gigantickou imax projekci, která obklopovala užaslé návštěvníky pohybující se na pojízdném pásu. Pro fotografa to však byl velmi nesnadný úkol, neboť intenzita projekce a ambientního světla byly natolik nízké, že jsem musel využít citlivosti 2000 ISO, abych dosáhl expozice alespoň 1/8 s. Kamera byla mimo pohybující se pás a přirozeně na stativu J. P., EXPO 2010 Saudská Arábie, 2010 Canon EOS 5D Mark II, f = 24 mm, 1/8 s, f /7.1, ISO 2000, 206 KREATIVNÍ SVĚTLO SVĚTELNÁ PROJEKCE A OBJEKTY 207
ZÁSADY FOTOGRAFOVÁNÍ A
ZÁSADY FOTOGRAFOVÁNÍ A KOMPOZICE OBRAZU Lenka Bednaříková OBSAH Příprava Světlo Clona Závěrka ISO Scéna Kompozice Nejčastější chyby PŘÍPRAVA Fotografujeme jen tehdy, když máme co fotit Pokud jdeme do přírody,
VíceRozdělení přístroje zobrazovací
Optické přístroje úvod Rozdělení přístroje zobrazovací obraz zdánlivý subjektivní přístroje lupa mikroskop dalekohled obraz skutečný objektivní přístroje fotoaparát projekční přístroje přístroje laboratorní
VíceFotoaparáty a vybavení
10 Technická kritéria / Fotoaparáty a vybavení Fotoaparáty a vybavení Jaký druh fotoaparátu potřebujete? Ačkoliv mnoho technik, o kterých pojednává tato kniha, zvládnete s jakýmkoliv fotoaparátem, fotíte-li
VíceZÁKLADY OVLÁDÁNÍ DIGITÁLNÍCH FOTOAPARÁTŮ ČÁST 1.
ZÁKLADY OVLÁDÁNÍ DIGITÁLNÍCH FOTOAPARÁTŮ ČÁST 1. Základní funkce digitálních fotoaparátů Rozšířené možnosti využití digitální techniky 4ME121 / 4ME421 2 ZÁKLADNÍ FUNKCE DIGITÁLNÍCH FOTOAPARÁTŮ ZÁKLADNÍ
VíceDigitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová
Digitální fotografie Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Téma sady didaktických materiálů Digitální fotografie I. Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu
VíceTypy digitálních fotoaparátů
Typy digitálních fotoaparátů Kompaktní digitální fotoaparáty (falešné) digitální zrcadlovky (EVF, ultrazoomy) Pravé zrcadlovky (DSLR) Tzv. digitální stěny ???????????????????????????? Vidíme očima čipu
Víceiphone 7 a Canon 70D Pavel Kocur úterý 18. října 2016
iphone 7 a Canon 70D Pavel Kocur úterý 18. října 2016 K napsání tohoto příspěvku mě inspiroval článek Vyrovná se mobil kvalitou výstupu zrcadlovce? Víta Kovalčíka ze dne 10. 10. 2016. V části TŘETÍ SCÉNA
Více5. PRINCIP PROJEKCE OBRAZU
5. PRINCIP PROJEKCE OBRAZU Ať už se jedná o kreslené obrázky či fotografie, jde o to, jak je dostat na velké projekční plátno. Je jasné, že k tomuto účelu potřebujeme obrázky zachycené na průhledném materiálu,
VíceDIGITÁLNÍ FOTOAPARÁT VÝUKOVÝ MATERIÁL PRO 4. ROČNÍK
DIGITÁLNÍ FOTOAPARÁT VÝUKOVÝ MATERIÁL PRO 4. ROČNÍK KLADY Kvalitnější snímky při extrémních světelných podmínkách (světlé a tmavé objekty na jedné scéně, mlha, šero) Levnější fotografie v papírové podobě
VíceKAPITOL A 3 FOTO GRAFUJEME PODKL AD OVÉ SNÍMKY
KAPITOL A 3 FOTO GRAFUJEME PODKL AD OVÉ SNÍMKY K1655_CMYK.indd 35 10.3.2009 13:41:01 Podkladové fotografie jsou alfou a omegou pro vytváření panoramatických záběrů Proces tvorby digitálních panoramat začíná
VíceFotografie: Jaromír Funke ( )
Světlo dělá fotografii. Osvojte si světlo. Obdivujte ho. Milujte ho. Ale nad to všechno, poznejte světlo. Poznejte ho jak nejvíc můžete a poznáte klíč k fotografii. George Eastman (1854 1932) Fotografie:
VíceProjekt Brána do vesmíru
Projekt Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Základy (ne)vědecké astronomické fotografie 1. Astronomický dalekohled 2. Astronomická fotografie jednoduchými prostředky
VíceDigitální fotografie II. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová
Digitální fotografie II Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Téma sady didaktických materiálů Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu Téma didaktického materiálu
VíceKurz digitální fotografie. blok 1 úvod/kompozice/expozice/technická fotografie
Kurz digitální fotografie blok 1 úvod/kompozice/expozice/technická fotografie Úvod Mgr. Tomáš Slavíček redaktor časopisu DIGIfoto externí učitel Digitální fotografie na FI MU e-mail: tslavicek@gmail.com
VíceISO 400 1/250 sekundy f/2,8 ohnisko 70 mm. 82 CANON EOS 550D: Od momentek k nádherným snímkům
4 ISO 400 1/250 sekundy f/2,8 ohnisko 70 mm 82 CANON EOS 550D: Od momentek k nádherným snímkům Kreativní zóna DOSTAŇTE SE NA VYŠŠÍ ÚROVEŇ Kreativní zóna je název, který Canon vybral pro pokročilejší fotografické
VíceIng. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 3 Ing. Jakub Ulmann Digitální fotoaparát Jak digitální fotoaparáty
VícePV156 Digitální fotografie Expozice Tomáš Slavíček / Vít Kovalčík FI MU, podzim 2014
PV156 Digitální fotografie Expozice Tomáš Slavíček / Vít Kovalčík FI MU, podzim 2014 Světlost obrazu Co je správně? Jak to ovlivnit? 2 Expozice Tři složky clona jak velkou dírou propouštím světlo? čas
Víceverze 2.0 papírová vystřihovánka autor Jaroslav Juřica verze 2.0 beta
2 verze 2.0 papírová vystřihovánka autor Jaroslav Juřica verze 2.0 beta rubikon camera obscura / papírová vystřihovánka úvod Fotografie je v současnosti natolik masově užívaným médiem, že se postupně vytrácí
VíceZÁKLADY OVLÁDÁNÍ DIGITÁLNÍCH FOTOAPARÁTŮ ČÁST 2.
ZÁKLADY OVLÁDÁNÍ DIGITÁLNÍCH FOTOAPARÁTŮ ČÁST 2. Základní funkce digitálních fotoaparátů Rozšířené moţnosti vyuţití digitální techniky ZÁKLADNÍ FUNKCE DIGITÁLNÍCH FOTOAPARÁTŮ Ostření režimy zaostřování
VíceGymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě
VY_32_INOVACE_INF_BU_08 Sada: Digitální fotografie Téma: Krajina, panorama Autor: Mgr. Miloš Bukáček Předmět: Informatika Ročník: 3. ročník osmiletého gymnázia, třída 3.A Využití: Prezentace určená pro
VíceIII/ 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Metodický list k didaktickému materiálu Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu Autor Jazyk Téma sady didaktických materiálů Téma didaktického materiálu Vyučovací
VíceOVL ÁDNĚME SVŮJ FOTOAPARÁT
OVL ÁDNĚME SVŮJ FOTOAPARÁT K1587.indd 11 27.10.2008 12:00:20 Ovládněme svůj fotoaparát Vybíráme fotoaparát Přestože na trhu existuje nespočetná řada digitálních kompaktních fotoaparátů a zrcadlovek, musíme
VíceUkázkové snímky pořízené bleskem NIKON CORPORATION. V této příručce jsou představeny různé metody použití blesku SB-N7 a ukázkové snímky
Ukázkové snímky pořízené bleskem V této příručce jsou představeny různé metody použití blesku SB-N7 a ukázkové snímky NIKON CORPORATION 2012 Nikon Corporation TT2L01(1L) 8MSA581L-01 Cz Obsah Zvolte typ
VíceDIANA F+ Návod k obsluze
DIANA F+ Návod k obsluze VYDRŽTE CHVILKU Mùžeme si jen pøedstavovat intenzivní vzrušení, které vás svírá. Kdo sakra chce èíst nìjaký návod, když pøitažlivé plastové køivky Diany F vzývají vaše jméno? Zkuste
VíceGymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě
VY_32_INOVACE_INF_BU_03 Sada: Digitální fotografie Téma: Práce se světlem Autor: Mgr. Miloš Bukáček Předmět: Informatika Ročník: 3. ročník osmiletého gymnázia, třída 3.A Využití: Prezentace určená pro
VíceTECHNIKA FOTOAPARÁTY, DATA A PŘÍSLUŠENSTVÍ ČÁST 1.
TECHNIKA FOTOAPARÁTY, DATA A PŘÍSLUŠENSTVÍ ČÁST 1. Možnosti a uplatnění digi-fotografie Principy práce digi-fotoaparátu Parametry, funkce a typy digi-fotoaparátu Technika a příslušenství TYPY DIGITÁLNÍCH
VíceNázev a registrační číslo projektu: Číslo a název oblasti podpory: Realizace projektu: Autor: Období vytváření výukového materiálu: Ročník:
Název a registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0498 Číslo a název oblasti podpory: 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Realizace projektu: 02. 07. 2012 01. 07. 2014 Autor:
VícePořízení rastrového obrazu
Pořízení rastrového obrazu Poznámky k předmětu POČÍTAČOVÁ GRAFIKA Martina Mudrová duben 2006 Úvod Nejčastější metody pořízení rastrového obrazu: digitální fotografie skenování rasterizace vektorových obrázků
VícePraktický workshop fotografování v ateliéru
Projekt oblasti podpory OP VK Další vzdělávání Praktický workshop fotografování v ateliéru Miroslav Podhrázský metodika přednášky Světlo v ateliéru Základní charakteristika: Exteriéry i interiéru nabízejí
VíceNávod na vytvoření vlastního videa. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013
Návod na vytvoření vlastního videa Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013 1 Sami nejlépe víte, že trh s finančními poradci je přesycen.každý poradce se snaží odlišit od ostatních, být nejlepší
VíceDigitální fotografie II. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová
Digitální fotografie II Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Téma sady didaktických materiálů Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu Téma didaktického materiálu
VíceUkázkové snímky pořízené bleskem. Tato brožura vysvětluje používané techniky, obsahuje ukázkové snímky a popisuje všechny možnosti blesku SB-900.
Ukázkové snímky pořízené bleskem SB-900 Tato brožura vysvětluje používané techniky, obsahuje ukázkové snímky a popisuje všechny možnosti blesku SB-900. Cz Volba vhodného rozložení osvětlení Blesk SB-900
VíceKapitola 5 Pokročilé techniky fotografování s bleskem 59
OBSAH Úvod 7 Kapitola 1 Různé záblesky a jejich vlastnosti 9 Interní blesky 10 Externí systémové blesky 11 Externí makro blesky 14 Studiové záblesky 14 Vybíráme externí blesk 15 Srovnání různých záblesků
VíceČISTÁ SÍLA BARVY. Kontrola a kreativita od fotografování až k editaci
ČISTÁ SÍLA BARVY Kontrola a kreativita od fotografování až k editaci ColorChecker Passport je tak šikovný a užitečný, že si ho budete chtít vzít na každé focení s sebou! ColorChecker Passport kombinuje
VíceFOTOGRAFOVÁNÍ. Nikola Kolenatá ZŠ Bratří Jandusů, 8.A Datum odevzdání: prosinec 2015 STRANA 1
FOTOGRAFOVÁNÍ Nikola Kolenatá ZŠ Bratří Jandusů, 8.A Datum odevzdání: prosinec 2015 STRANA 1 1. OBSAH 1. ÚVOD 3 2. FOTOGRAFICKÁ VÝBAVA 4 2.1. FOTOAPARÁT 4 2.2. OBJEKTIVY 5 2.3. BLESKY 6 2.4. OSTATNÍ VÝBAVA
VíceZadání: Úkolem je sestrojit jednoduchý spektrometr a určit jeho základní parametry pozorováním spektra známého objektu.
Úloha 4.: Spektroskopie s CD Zpracoval: Radek Ševčík Datum: 8.2.2009, 11.2.2009 Zadání: Úkolem je sestrojit jednoduchý spektrometr a určit jeho základní parametry pozorováním spektra známého objektu. 1.
VíceDigitální fotografie
Digitální fotografie Mgr. Jaromír Basler jaromir.basler@upol.cz Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci Katedra technické a informační výchovy Digitální fotografie Zachycení obrazu za pomocí
VíceJak udělat dobrou fotografii
Jak udělat dobrou fotografii Michal Fic Úvod Expozice Manuální expozice Trojúhelník expozice Clona Rychlost závěrky (doba expozice) ISO citlivost Expozimetr Proč se zamýšlet nad různými kombinacemi času
Více2. Čím budeme fotografovat? Vybíráme digitální fotoaparát
2. Čím budeme fotografovat? Vybíráme digitální fotoaparát Ing. Libor Jakubčík, 2012 CC BY - SA 3.0 http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/ Základní rozdělení digitálních fotoaparátů Kompakty zdroj
VíceSoustředění mladých matematiků a fyziků. Kreslení světlem. Fotografie s dlouhou expozicí
Soustředění mladých matematiků a fyziků Kreslení světlem Fotografie s dlouhou expozicí Autor: Jan Bohuslav Konzultant: Jaroslav Reichl Nekoř 2011 Obsah Úvod... 3 Fotografování s dlouhou expozicí... 3 Vymezení...
VíceOBSAH. Připravte se na fotografování. Fotografujte lépe. Tip 1. Tip
1 Tip 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Připravte se na fotografování Zvolte si dobré příležitosti k fotografování........................................... 14 Uvědomte si, proč pořizujete fotografie.............................................
VíceUkázkové snímky pořízené bleskem SB-700. V této brožuře jsou představeny různé metody použití blesku SB-700 a ukázky snímků.
Ukázkové snímky pořízené bleskem SB-700 V této brožuře jsou představeny různé metody použití blesku SB-700 a ukázky snímků. Cz Radost z osvětlování Osvětlení je tajemstvím zlepšování fotografování. S osvětlením
VíceDigitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová
Digitální fotografie Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Téma sady didaktických materiálů Digitální fotografie I. Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu
VíceZáklady pro natáčení s kamerou. Připravil: Jiří Mühlfait, Dis.
Základy pro natáčení s kamerou Připravil: Jiří Mühlfait, Dis. 1 Kompozice Co to je kompozice? Kompozice je souhrn pravidel a doporučení pro uspořádání prvků v uměleckém díle. Základní pomůckou pro komponování
VíceFotografujeme. Využití možností fotoaparátu
Fotografujeme Využití možností fotoaparátu 1 Dobrá fotografie Nese zvolenou konkrétní myšlenku námět, motiv Působí na diváka dle záměru autora zvýraznění důležitého, kompozice, atmosféra Je technicky dobře
Více2.1.6 Jak vidíme. Předpoklady: Pomůcky: sady čoček, další čočky, zdroje rovnoběžných paprsků, svíčka
2.1.6 Jak vidíme Předpoklady: 020105 Pomůcky: sady čoček, další čočky, zdroje rovnoběžných paprsků, svíčka Pedagogická poznámka: V ideálním případě by se látka probírala dvě vyučovací hodiny v první by
VíceSVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV
SVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV Světlo vypadá jako bezbarvé, ale ve skutečnosti je směsí červené, žluté, zelené, modré, indigové modři a fialové barvy. Jednoduchými pokusy můžeme světlo rozkládat
VíceGrafická a multimediální laboratoř KOMPOZICE 1. Úvod
KOMPOZICE 1 Úvod KOMPOZICE - ZÁKLADY fotografování: aktivní kreativní vyjadřovací činnost nejjednodušší tvůrčí postup každý může rozvíjet své vidění, kreativitu, vnímání i interakci s okolím automatika
VíceIII/ 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Metodický list k didaktickému materiálu Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu Autor Téma sady didaktických materiálů Téma didaktického materiálu Vyučovací předmět
VíceInformační a komunikační technologie. Základy informatiky. 5 vyučovacích hodin. Osobní počítače, soubory s fotografiemi
Výstupový indikátor 06.43.19 Název Autor: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obory: Ročník: Časový rozsah: Pomůcky: Projekt Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov - Mosty Digitální fotografie Petr Hepner,
VíceIII/ 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Metodický list k didaktickému materiálu Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu Autor Jazyk III/ 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT EU-OPVK-VT-III/2-SO-218
Více4 Naučte se pracovat v manuálním režimu
Zrcadlovka v praxi 4 Naučte se pracovat v manuálním režimu Zkušenější uživatelé mohou expoziční automatiku vypnout úplně, výsledky bývají výborné Manuální režim dozajista nedokáže vyřešit všechny problémy
VíceZáklady digitální fotografie
Základy digitální fotografie Břetislav Regner PROJEKT financovaný z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZVYŠOVÁNÍ IT GRAMOTNOSTI ZAMĚSTNANCŮ VYBRANÝCH FAKULT MU Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/15.0224
Více(15) Výstupní zařízení
(15) Výstupní zařízení Osnova 1. Panely LCD, plasmová zobrazovače, projektory 1. Připojení 2. LCD monitory 3. Plasmový displej 4. Dataprojektor 2. Tiskárny 1. Kvalita tisku, rozlišení (DPI), připojení
VíceMULTIMEDIÁLNÍ A HYPERMEDIÁLNÍ SYSTÉMY
MULTIMEDIÁLNÍ A HYPERMEDIÁLNÍ SYSTÉMY 5) Statický bitmapový obraz (poprvé) Petr Lobaz, 17. 3. 2004 OBRAZOVÁ DATA OBRAZ statický dynamický bitmapový vektorový popis 2D 3D 2 /33 ZPRACOVÁNÍ OBRAZU pořízení
VíceZákladní druhy osvětlení
Základní druhy osvětlení Ing. Jan Matěják www.matejakart.com Jedním ze základních stavebních prvků na obraze je světlo. Světlo určuje vzhled modelu, jeho barevnost, kontrasty apod. Směr, kvalita, množství,
VícePV156 Digitální fotografie Exponometrie Tomáš Slavíček / Vít Kovalčík FI MU, podzim 2013
PV156 Digitální fotografie Exponometrie Tomáš Slavíček / Vít Kovalčík FI MU, podzim 2013 Exponometrie Vytvoření perfektního obrazu fotografickou cestou je umění. Vytvoření technicky perfektního negativu
VíceNeutrální denzita ve standardních filtrech Filtry jsou dostupné v provedení pryskyřice nebo vysoce kvalitní polyester.
Nepřesnější a nejkvalitnější filtry na českém trhu od LEE FILTERS Díl 6 Neutrální denzita ve standardních filtrech Filtry jsou dostupné v provedení pryskyřice nebo vysoce kvalitní polyester. Fotografické
VíceVícenásobná expozice různými druhy světla. Foto: Jan Pohribný
Vícenásobná expozice různými druhy světla. Foto: Jan Pohribný DRUHY SVĚTLA Druhy světla Při fotografické praxi se setkáme většinou s přírodním světlem, ranním, denním, večerním, nočním. Je nejpřirozenější
VíceDigitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová
Digitální fotografie Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Téma sady didaktických materiálů Digitální fotografie I. Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu
VíceSada Optika. Kat. číslo 100.7200
Sada Optika Kat. číslo 100.7200 Strana 1 z 63 Všechna práva vyhrazena. Dílo a jeho části jsou chráněny autorskými právy. Jeho použití v jiných než zákonem stanovených případech podléhá předchozímu písemnému
VíceZáklady digitální fotografie
Základy digitální fotografie Lekce 2 PROJEKT financovaný z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZVYŠOVÁNÍ IT GRAMOTNOSTI ZAMĚSTNANCŮ VYBRANÝCH FAKULT MU Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/15.0224
VíceFull High-Definition Projektor pro domácí kino PT-AE3000
Full High-Definition Projektor pro domácí kino Parametry Označení Zobrazovač 0.74" LCD panely (D7) (formát 16:9) Rozlišení 1920 x 1080 (nativní) Světelný výkon 1.600 ANSI lumen (High Power mode) Kontrast
Vícezdroj světla). Z metod transformace obrázku uvedeme warping a morfing, které se
Kapitola 3 Úpravy obrazu V následující kapitole se seznámíme se základními typy úpravy obrazu. První z nich je transformace barev pro výstupní zařízení, dále práce s barvami a expozicí pomocí histogramu
VíceZákladní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje
Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného
VíceZáklady fotografování architektury
Základy fotografování architektury Jak na fotografování exteriéru i interiéru Studijní materiál Liberecké školy fotografie facebook.com/lsf.liberec Tato skripta jsou ukázkový studijní materiál k fotografickému
VíceZáklady digitální fotografie
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Tématický celek Inovace výuky ICT na BPA Název projektu Inovace a individualizace výuky Název materiálu Číslo materiálu VY_32_INOVACE_FIL15 Ročník První Název školy
VícePaprsky světla létají úžasnou rychlostí. Když dorazí do našich očí, donesou
SVĚTLO Paprsky světla létají úžasnou rychlostí. Když dorazí do našich očí, donesou nám mnoho informací o věcech kolem nás. Vlastnosti světla mohou být ukázány na celé řadě zajímavých pokusů. Uvidíš svíčku?
VíceZátiší odráží lidské bytí, vztah člověka k vnějšímu světu, zrcadlí se v něm výběrem věcí a způsobem jejich podání.
Zátiší odráží lidské bytí, vztah člověka k vnějšímu světu, zrcadlí se v něm výběrem věcí a způsobem jejich podání. co nás čeká DNES? Prostor PRO VÁS a VAŠE FOTOGRAFIE Sdílení: co která z vás prožila u
Více5.3.1 Disperze světla, barvy
5.3.1 Disperze světla, barvy Předpoklady: 5103 Svítíme paprskem bílého světla ze žárovky na skleněný hranol. Světlo se láme podle zákona lomu na zdi vznikne osvětlená stopa Stopa vznikla, ale není bílá,
VíceIII/ 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Metodický list k didaktickému materiálu Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu Autor Jazyk III/ 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT EU-OPVK-VT-III/2-SO-216
VíceProjekt Brána do vesmíru
Projekt Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Základy (ne)vědecké astronomické fotografie 1. Astronomický dalekohled 2. Astronomická fotografie jednoduchými prostředky
VíceNázev: Vlastnosti oka, porovnání s fotoaparátem
Název: Vlastnosti oka, porovnání s fotoaparátem Autor: Mgr. Petr Majer Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Biologie) Tematický celek: Optika
VíceIII/ 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Metodický list k didaktickému materiálu Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu Autor Jazyk Téma sady didaktických materiálů Téma didaktického materiálu Vyučovací
VíceS v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla
S v ě telné jevy Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla Světelný zdroj - těleso v kterém světlo vzniká a vysílá je do okolí
Více2D grafika. Jak pracuje grafik s 2D daty Fotografie Statické záběry Záběry s pohybem kamery PC animace. Počítačová grafika, 2D grafika 2
2D grafika Jak pracuje grafik s 2D daty Fotografie Statické záběry Záběry s pohybem kamery PC animace Počítačová grafika, 2D grafika 2 2D grafika PC pracuje s daným počtem pixelů s 3 (4) kanály barev (RGB
VíceGymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě
VY_32_INOVACE_INF_BU_02 Sada: Digitální fotografie Téma: Základy ovládání digitálního fotoaparátu Autor: Mgr. Miloš Bukáček Předmět: Informatika Ročník: 3. ročník osmiletého gymnázia, třída 3.A Využití:
VíceBitmapová grafika: Vrstvy - interakce (režimy prolnutí)
VY_32_INOVACE_PG3108 ; Mgr. Pavel Hauer ; 5/2012; 1.ročník; bitmapová grafika, Počítačová grafika; názorná pomůcka pro výuku, opakování, doplnění látky Bitmapová grafika: Vrstvy - interakce (režimy prolnutí)
VíceISO 400 1/13 sekundy f/5,6 ohnisko 55 mm. 214 CANON EOS 500D: Od momentek k nádherným snímkům
9 1/13 sekundy f/5,6 ohnisko 55 mm 214 CANON EOS 500D: Od momentek k nádherným snímkům Kreativní kompozice PŘEMÝŠLEJTE O KOMPOZICI A VYLEPŠETE SVOJE SNÍMKY Krásné snímky nejsou jen o správném nastavení
Více5.3.5 Ohyb světla na překážkách
5.3.5 Ohyb světla na překážkách Předpoklady: 3xxx Světlo i zvuk jsou vlnění, ale přesto jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Slyšíme i to, co se děje za rohem x Co se děje za rohem nevidíme. Proč? Vlnění se
Více5.2.1 Vznik obrazu, dírková komora
5.2.1 Vznik obrazu, dírková komora Předpoklady: 5101, 5102, 5103 Pedagogická poznámka: Převážná část této hodiny není obsažena v učebnicích. Podle mého názoru je to obrovská chyba, teprve ve chvíli, kdy
VíceSVĚTLO A TMA HRANÍ SE SVĚTLEM
SVĚTLO A TMA HRANÍ SE SVĚTLEM Při hraní si s paprskem kapesní svítilny můžeme provádět mnohé neobvyklé věci, které se světlem mohou přihodit. Například při prosvěcování skla nebo vody můžeme dostat světlo,
VíceIII/ 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Metodický list k didaktickému materiálu Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu Autor Téma sady didaktických materiálů Téma didaktického materiálu Vyučovací předmět
VíceZákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu.
1. ZÁKON ODRAZU SVĚTLA, ODRAZ SVĚTLA, ZOBRAZENÍ ZRCADLY, Dívejme se skleněnou deskou, za kterou je tmavší pozadí. Vidíme v ní vlastní obličej a současně vidíme předměty za deskou. Obojí však slaběji než
VícePohyblivý cíl TIPY PRO FOTOGRAFOVÁNÍ NEJEN SPORTOVNÍCH AKCÍ
Pohyblivý cíl TIPY PRO FOTOGRAFOVÁNÍ NEJEN SPORTOVNÍCH AKCÍ Teď, když už znáte Kreativní zónu, je čas tyto nové znalosti využít v praxi. Ať už fotografujete sportovní akci nebo dítě na kolotoči, naučíte
VíceODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika
ODRAZ A LOM SVĚTLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika Odraz světla Vychází z Huygensova principu Zákon odrazu: Úhel odrazu vlnění je roven úhlu dopadu. Obvykle provádíme konstrukci pomocí
VíceMULTIMEDIÁLNÍ A HYPERMEDIÁLNÍ SYSTÉMY
MULTIMEDIÁLNÍ A HYPERMEDIÁLNÍ SYSTÉMY 6) Snímání obrazu Petr Lobaz, 24. 3. 2009 OBRAZOVÁ DATA OBRAZ statický dynamický bitmapový vektorový popis 2D 3D MHS Snímání obrazu 2 / 41 ZPRACOVÁNÍ OBRAZU pořízení
VíceNikon F-80. Michal Kupsa
Michal Kupsa Nikon F-80 je klasická kino-filmová AF zrcadlovka, určená zejména pro náročnější amatéry. Na našem trhu se začala prodávat v roce 2000. Částečně vychází z modelu F-100, ze kterého přebírá
VíceVytváření realistických děl pomocí síťové výplně
Vytváření realistických děl pomocí síťové výplně Ariel Garaza Díaz O autorovi Ariel žije a pracuje v Montevideu v Uruguayi. Od roku 1980 pracuje jako profesionální návrhář a software Corel používá od roku
VíceMinisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy Skupina oborů: Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie (kód: 34)
Fotograf architektury a krajiny (kód: 34-039-M) Autorizující orgán: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Skupina oborů: Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie (kód: 34) Týká se povolání:
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:
Víceverze 2.3 papírová vystřihovánka autor Jaroslav Juřica
2 verze 2.3 papírová vystřihovánka autor Jaroslav Juřica http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/3.0/cz/ rubikon camera obscura / papírová vystřihovánka úvod Fotografie je v současnosti natolik masově
VíceGrafická a multimediální laboratoř KOMPOZICE 2B.
KOMPOZICE 2B. DALŠÍ ZÁSADY ŘEŠENÍ KOMPOZICE Grafická a multimediální laboratoř šikmé linie a diagonála efektní je esovitá křivka přes diagonálu dává pocit prostoru, hloubky a rytmu neměla by úplně opustit
VíceII I I I. I.před e n d áš á ka k
Umělec III. předn ednáš áška Technika focení Aneb poznej svůj foťák Slovníček Clona Nastavitelná uzávěra v objektivu, určující množství světla, prošlé objektivem. Čím je větší otvor clony, tím projde více
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
Vícewww.matejakart.com Žlutá růže
1 www.matejakart.com Žlutá růže Úvod, kresba, Imprimatura, Květ - První barevná vrstva, Pozadí obloha Květ a listy Druhá barevná vrstva, Detaily Technika : Podklad : Média : Štětce : Barvy : Olej - Vrstvená
VíceA HYPERMEDIÁLNÍ MULTIMEDIÁLNÍ SYSTÉMY OBRAZOVÁ DATA SVĚTLO ZPRACOVÁNÍ OBRAZU OBRAZ. Jak pořídit statický obraz
MULTIMEDIÁLNÍ A HYPERMEDIÁLNÍ SYSTÉMY 2) Jak pořídit statický obraz Petr Lobaz, 19. 2. 2008 ZPRACOVÁNÍ OBRAZU pořízení fotografie (kresba) + scan digitální fotografie rastrování vektorového popisu korekce
VíceOptika nauka o světle
Optika nauka o světle 50_Světelný zdroj, šíření světla... 2 51_Stín, fáze Měsíce... 3 52_Zatmění Měsíce, zatmění Slunce... 3 53_Odraz světla... 4 54_Zobrazení předmětu rovinným zrcadlem... 4 55_Zobrazení
VíceZáklady techniky - fotoaparát
Základy techniky - fotoaparát 1 XXXXXXX návod je pro zbabělce XXXXXXX 2 Podstata digitální fotografie rozdíl mezi analogovou a digitální fotografií je především ve způsobu záznamu obrazu na citlivou vrstvu
VíceMěření závislosti indexu lomu kapalin na vlnové délce
Měření závislosti indexu lomu kapalin na vlnové délce TOMÁŠ KŘIVÁNEK Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno Abstrakt V příspěvku je popsán jednoduchý experiment pro demonstraci a měření závislosti
Více