CS04 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 7. Vodní právo a státní správa ve vodním hospodářství

Transkript

1 CS04 - Vodohospodářská legislativa Přednáška číslo 7. Vodní právo a státní správa ve vodním hospodářství

2 Vodohospodářská legislativa a vodní právo Vodní právo patří do oblasti práva životního prostředí. Právní základy v oblasti vod tvoří velice široká skupina právních předpisů. Vodní právo je tedy souborem norem, které: Regulují ochranu vod a vodních ekosystémů. Stanovují podmínky jejich hospodářského využití. Předepisují zajištění bezpečnosti vodních děl. Vytvářejí podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha. Základním předpisem je zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

3 Prameny a zásady vodního práva Římské vodní právo, zvláštní význam pro vodní právo v Českých zemích. V římském právu byla poprvé uplatněna zásada veřejnosti tekoucích vod. Vladislavské zřízení zemské (z roku 1500), první právní předpis na našem území. Uvedena zásada veřejnosti tekoucích vod. Vodní řád (z roku 1850), první osnova vodního zákona. Základní zásadou Vodního řádu byla zásada, že vodní právo není pouze soukromoprávní povahy, ale že je součástí práva veřejného.

4 Prameny a zásady vodního práva Říšský zákon vodní (z roku 1869), pověřoval jednotlivé zemské sněmy, aby vydaly vlastní zákony k používání veřejných vod. Na podkladě zákona byly vydány v Čechách na Moravě a Slezsku. Zákony platily v podstatě do roku Zákon č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, zákon již byl platný pro celou republiku. Zavádí pojem plánování vodohospodářské činnosti, které je součástí i dnešní platné legislativy. Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, byl členěn na 11 částí a obsahoval 50. Vodní právo bylo chápáno jako právo váznoucí na vodním díle a sdílející s ním jeho osud.

5 Prameny a zásady vodního práva Zákon č. 130/1974 Sb., o správě ve vodním hospodářství, navazoval na zákon o vodách a řešil otázky působnosti jednotlivých stupňů vodohospodářských orgánů. Smlouva o Evropském společenství (ES) Římská smlouva (1957), článek 174 přímo jmenuje zásady hospodaření s vodou v Evropském společenství. Ony zásady jsou následovné: Zásada vysokého stupně ochrany, zásada obezřetnosti, prevence, zásada přímého zásahu u zdroje znečištění, zásada znečišťovatel platí.

6 Hierarchie právních předpisů v oblasti vodohospodářské legislativy Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. Ústava ČR, článek 7. Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. Právo na příznivé životní prostředí pro každého (článek 35). Mezinárodní smlouvy (podle článku 10 Ústavy ČR), všechny smlouvy a směrnice, které vznikaly v EU uplynulých 30 let, ČR postupně začlenila (ratifikovala) do českého právního řádu. Nejvýznamnější smlouvy a směrnice týkající se vodního práva jsou následovné: Protokol o vodě a zdraví (OSN, 1999), státy mají zajistit pro všechny přístup k pitné vodě a řešit nakládání s odpadními vodami v rámci integrovaných systémů vodního hospodářství.

7 Hierarchie právních předpisů v oblasti vodohospodářské legislativy Mezinárodní smlouvy (podle článku 10 Ústavy ČR), Nejvýznamnější smlouvy a směrnice týkající se vodního práva jsou následovné: Evropská vodní charta (Štrarsburg, 1968). Smlouva o Evropském společenství (ES) Římská smlouva. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/60/ES, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, ve znění pozdějších předpisů. cílem směrnice je stanovit ochranu povrchových a podzemních vod, brakických vod (voda při ústí řek do moře) a pobřežních vod.

8 Hierarchie právních předpisů v oblasti vodohospodářské legislativy Mezinárodní smlouvy (podle článku 10 Ústavy ČR), Nejvýznamnější smlouvy a směrnice týkající se vodního práva jsou následovné: Směrnice Rady č. 75/440/EHS o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Rady č. 79/869/EHS o metodách měření, četnosti odběru a rozboru povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Rady č. 91/271/EHS o čištění odpadních vod, ve znění pozdějších předpisů. Celkem je do vodohospodářské legislativy ČR ratifikováno přibližně 13 základních směrnic.

9 Hierarchie právních předpisů v oblasti vodohospodářské legislativy Zákony, právní předpisy dotýkající se oblasti vod se promítají zejména do následujících právních předpisů: Právní předpisy v oblasti vodního hospodářství, 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích a související předpisy. Právní předpisy v oblasti životního prostředí, zákon o posuzování vlivu na životní prostředí, zákon o ochraně přírody a krajiny a další. Předpisy ostatních oblastí práva, Zákon č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a další.

10 Úkolem státní správy ve vodním hospodářství je výkon správní agendy v souladu s požadavky pro zajištění ochrany povrchové a podzemní vody. Dále zajištění podmínek pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod. Vytváření podmínek pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha. Zajištění bezpečnosti vodních děl, ochrany vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů. Zabezpečení kvalitního rozvoje, výstavby a provozu vodovodů a kanalizací sloužících pro veřejnou potřebu v souladu s právem Evropské unie.

11 Státní správa na úseku vodního hospodářství je třístupňová: Obecní úroveň, obecní úřady, pověřené obecní úřady a úřady s rozšířenou působností. Krajská úroveň, krajské úřady. Ústřední úroveň, ministerstva. Působnost ústředního správního orgánu na úseku vodního hospodářství je sdílena mezi pěti ministerstvy: Ministerstvo zemědělství, je podle vodního zákona stanoveno jako základní ústřední vodoprávní úřad. Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo obrany, jsou úřady, kde není působnost ústředního vodoprávního úřadu konkrétně vymezena. Újezdní úřady, specifická situace pro správu na úseku vodního hospodářství ve vojenských újezdech.

12 Kompetence vodoprávních úřadů Základní kompetencí vodoprávního úřadu je: Vydávání rozhodnutí, jimiž se určité věci (požadavky stanovené vodním zákonem) zakládají, mění nebo ruší. Dále vodoprávní úřady ukládají práva nebo povinnosti jmenovitě určené osobě. Činnosti směřující k nucenému výkonu povinností vyplývajících ze správních řízení (vodoprávních řízení). Státní správa zajišťuje i řadu zákonných evidencí, zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod, zpracování vodohospodářské bilance a plánování v oblasti vod.

13 Státní podniky Povodí Významným úkolem státní správy je efektivní správa vodních toků, která je základním předpokladem rozvoje společnosti. Správa významných vodních toků je svěřena především státním podnikům Povodí, které jsou v ČR rozděleny na: Povodí Vltavy, Povodí Labe, Povodí Ohře, Povodí Moravy, Povodí Odry.

14 Výkon státní správy dle vodního zákona Státní správu na úseku vodního hospodářství na základě vodního zákona vykonávají: Vodoprávní úřady Česká inspekce životního prostředí Krajské hygienické stanice Povodňové orgány ( 77-81) Další orgány na úseku veřejné správy

15 Vodoprávní úřady jsou: Obecní úřady, vykonávají výkon veřejné správy na svém území (dané katastrálním územím dané obce) Ve svém správním obvodu (úředně vymezená oblast, do které může spadat i více obcí). Konkrétní působnost obcí, ale i újezdních úřadů je vymezena v 105 vodního zákona.

16 Vodoprávní úřady jsou: Obecní úřady, pak upravují, omezují, popř. zakazují obecné nakládání s povrchovými vodami, nejde li o toky tvořící státní hranice. Povolují pro potřeby jednotlivých občanů (domácností) odběr a jiné nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami. S výjimkou vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních. Zřizování, změny a odstraňování vodních děl, která tímto odběrem nebo nakládáním souvisejí. Rozhodují v případech, kdy jim přísluší povolování vodního díla. Též o ostatních vodohospodářských záležitostech týkajících se tohoto vodního díla. Vydávají souhlas ke stavbám, terénním úpravám a dalším podle 17. Vyjadřují se v případech, v nichž jsou příslušné k udělení povolení nebo souhlasu ( 18).

17 Vodoprávní úřady jsou: Újezdní úřady, vykonávají státní správu na územích vojenských újezdů (podle 105 až 107) v rozsahu potřeb zajištění obrany státu a výcviku ozbrojených sil. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností, Působnost vymezuje 106. Uplatňují hlavně stanoviska s územním a regulačním plánům.

18 Vodoprávní úřady jsou: Krajské úřady, v rámci své působnosti krajské úřady přezkoumávají rozhodnutí vydaná úřady nižší instance (Obecními úřady obcí s rozšířenou působností) ve správních řízeních, pokud není zákonem působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zákon nestanoví jinak. Působnost vykonávají pro případy významného či rozsáhlého územního dopadu. Konkrétní působnost krajů je vymezena v 107 vodního zákona

19 Vodoprávní úřady jsou: Ministerstva, pokud není zákonem stanoveno jinak, vykonává působnost ústředního vodoprávního orgánu Ministerstvo zemědělství. Působnost Ministerstva zemědělství je limitována působností jiných ministerstev (Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo obrany). Přičemž stanoviska k politice územního rozvoje uplatňují připomínky pouze Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.

20 Vodoprávní úřady jsou: Ministerstva, Ministerstvo životního prostředí, vykonává působnost vodoprávního úřadu ve věcech daných v 108 odstavci (3) Vodního zákona. Ministerstvo zdravotnictví, vykonává působnost vodoprávního úřadu ve věcech povrchových vod využívaných ke koupání ve spolupráci se Správci povodí, Ministerstvem životního prostředí, Krajskými hygienickými stanicemi. Ministerstvo dopravy a spojů, vykonává působnost vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě podle 7. Ministerstvo obrany, vykonává působnost vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů. Ministerstvo vnitra, poskytuje MZ a MŽP údaje o obyvatelích pro účely výkonu působnosti na úseku vodního hospodářství z informačního systému evidence obyvatel.

21 Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), její působnost jako vodoprávního úřadu je uvedena v 112 vodního zákona. ČIŽP je samostatnou organizační složkou státu, podřízenou Ministerstvu životního prostředí. Je odborným dozorovým orgánem státní správy, který je pověřen dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí. Dohlíží rovněž na dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v zákonem vymezených oblastech. Krajské hygienické stanice, kontrola jakosti povrchových vod určených ke koupání.

22 Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ČHMÚ je státní příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem životního prostředí. Vykonává funkci ústředního státního ústavu ČR pro obory hydrologie a jakost vod. Základními úkoly ČHMÚ, které plynou z vodního zákona, jsou především: Zjišťování množství a jakosti povrchových a podzemních vod 21. Pořizování a ukládání údajů o množství a jakosti povrchových a podzemních vod do informačního systému veřejné správy 21 a 22. Vedení hydrologické bilance 22. Ve spolupráci se správcem povodí zabezpečuje předpovědní a hlásnou povodňovou službu 73. Pořizuje údaje o hydrologických povodích.

23 Státní podniky Povodí (Vltavy, Labe, Ohře, Odry, Moravy) Zajišťují správu významných vodních toků. Dále provádějí vybrané činností v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a provoz evidencí v rámci informačních systémů veřejné správy. Mezi hlavní úkoly podniků povodí patří zejména: Pořizování plánů v oblasti povodí ve spolupráci s MZ, MŽP a příslušnými krajskými úřady 24. Vedení evidence odběrů, vypouštění, vzdouvání a akumulace vod, vydávání stanovisek v těchto věcech. Sledování povrchových a podzemních vod v oblastech povodí 21. Evidence údajů o vodních tocích, které podniky povodí spravují. Zpracování zpráv za každou oblast povodí.

24 Národní parky (Krkonošský, Podyjí, Šumava, České Švýcarsko) Národní parky jsou příspěvkové organizace zřizované MŽP. Vykonávají správu některých vodních toků. Tyto organizace mají za cíl z pohledu vodního hospodářství především sledování ekologického stavu povrchových vod a evidenci údajů na vodních tocích, které spravují. Státní podnik Lesy České republiky Lesy ČR spravují bystřinné toky i mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa.

25 Zemědělská vodohospodářská zpráva (ZVHS) Zemědělská vodohospodářská správa byla ke dni Opatřením ministerstva zemědělství ČR ze dne zrušena. Integrace správy drobných vodních toků do správy státních podniků Povodí a státního podniku Lesy ČR. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka v. v. i. (VÚV T.G.M.) Dříve příspěvková organizace zřizovaná Ministerstvem životního prostředí. Dnes nezávislá vědecko-výzkumná instituce. Zajišťuje na základě výzkumu v oblasti vodního hospodářství poradní, metodickou, konzultační činnost.

26 CS04 - Vodohospodářská legislativa Děkuji za pozornost.