Dokázal by se postavit mistru světa?

Transkript

1 Vugar Gašimov * Dokázal by se postavit mistru světa? V době letních prázdnin a dovolených, kdy si všichni milovníci naší krásné hry mohou vybrat z přehršle turnajů jak v České republice, tak v zahraničí, se doslova přilepil na úplný vrcholek pomyslné výkonnostní pyramidy mistr světa Magnus Carlsen. Ať už je nám osmadvacetiletý supervelmistr sympatický nebo ne, domnívám se, že každý šachista na celém světě musí, na základě famózních výsledků nejméně od jara letošního roku, uznat, že jeho náskok před ostatní elitou je gigantický a lze jej srovnat nanejvýše s Alechinovým kralováním na počátku 30. let minulého století, Fischerovým výkonům na konci let 60. a počátku 70. či domnívám se stále, že nedostižným výkonům Kasparovovým druhé poloviny let devadesátých. V současnosti nenajdeme na světě šachistu, který by se mu svými výkony nejen vyrovnal, ale se byť i jen přiblížil na uctivou vzdálenost Nový Carlsen se podle mého zjevil v dubnu letošního roku v turnaji na památku geniálního mladého šachisty Vugara Gašimova v ázerbajdžánském Šamkiru. (Jeho tvorba a způsob vítězství vyžadují samostatný článek, v němž bychom zároveň sledovali šňůru jeho vítězství - i perel, řekněme, do července roku Článek? Možná ani ne. Lépe snad celou sérii nebo rovnou knihu Carlsen 2019!) Náš článek chce však upozornit a vzpomenout jiného geniálního šachistu. Přes všechna kdyby není totiž vůbec vyloučeno, že být dnes mezi námi v plné síle, dokázal by se Carlsenovi postavit Kdo byl Vugar Gašimov?

2 Vugar Gašimov: * Baku Heidelberg Nesmírně nadaný ázerbajdžánský šachista, který by v červenci letošního roku oslavil třiatřicáté narozeniny, dosáhl vrcholu své výkonnosti těsně před tím, než se u něho začaly v plné síle projevovat příznaky zákeřné choroby. Nejdříve na přelomu let 2008 až 2009 dohnal ázerbajdžánské špičky, ocitnuv se na 19. místě světového žebříčku (i když tehdy ázerbajdžánskému šachu bezpečně vládl o rok mladší Tejmur Radjabov ze šestého místa na světě). V listopadu 2009 se potom stal sám světovou ratingovou šestkou jako druhý daleko nejmladší třiadvacetiletý velmistr v prestižní světové desítce za v té době druhým Carlsenem! Ve světové desítce figuroval ještě na přelomu let 2011 a 2012 se svým osobním rekordním ratingem ve svých 25 letech potom o sobě však již počala dávat vědět zákeřná choroba mozku Dnes by byl Vugar na tvůrčím vrcholu svojí kariéry. Dokázal by se on postavit v poslední době doslova monstru Carlsenovi? Ať už tak či tak, jedno je jisté. Osud tomu, žel, nechtěl, a my si budeme muset pravděpodobně počkat na mladší pokolení, které se před mistrem světa (s čestnými výjimkami kupříkladu Levona Aronjana; takové

3 tvrzení je ovšem opět zralé na další článek) nebude třást strachy ještě před tím, než proti němu usedne na druhé straně stolu Kasparov a Carlsen o Gašimovovi Vugar Gašimov, u kterého lékaři diagnostikovali onemocnění již v roce 2000, sehrál svůj poslední turnaj TATA Style v roce Po jeho skonu v lednu 2014 o něm Garri Kasparov řekl (parafrázuji): Jsem hluboce dojat. Je neuvěřitelné, jaké výkony za šachovnicí dokázal podávat navzdory zdravotním překážkám, kterým musel čelit. Dostal se do první desítky rating listu FIDE hodnocení Magnus Carlsen prohlásil, že považuje Gašimova za jednoho z nejtalentovanějších a nejoriginálnějších hráčů, kterého potkal. Byl ke každému přátelský, vždy s dobrou náladou. Mám na něho mnoho pěkných vzpomínek z turnajů, zejména potom na turnajích Amber." Střetnutí proti Carlsenovi Jistě ne mnoho, ale přec jen nám o dnešním hypotetickém střetu Gašimova s Carlsenem mohou napovědět jejich souboje. Podle mých databází, nepočítáme-li již partii z Gašimovova posledního turnaje v Holandsku 2012, bylo jejich skóre přibližně vyrovnané. (V rozporu s mými názory na srovnávání šachu vážného, rapidů a bleskovek, resp. jejich házení do jednoho pytle, činím zde výjimku). Následující partie prokazuje Gašimovův téměř Morphyovský talent vidět na desce vše i se zavázanýma očima Gašimov,Vugar (2740) - Carlsen,Magnus (2813) naslepo, Nice, 2010

4 Drtivá poziční převaha v podobně náskoku ve vývinu a mohutné centralizaci těžko nechá někoho na pochybách, jak by měla partie zákonitě skončit. Přesto nás udiví způsob, kterým Vugar výhodu realizuje! 26...Ve7 27.f4 Ke8. 28.f5!!+ gxf5.

5 Černí pěšci královského křídla nyní ze všeho nejvíce připomínají špičkové cukrárenské výrobky. Všichni jsou určeni k rychlé konzumaci...pokud do té doby ovšem černý nekapituluje. 29.Vh6 c6!!. Všechna čest i budoucímu mistru světa. Nachází jediný postup, který dává černému šance na záchranu. Znovu raději připomenu či zdůrazním, že partie se hrála v rámci jakéhosi trojboje - naslepo! Na druhé straně může vnímavý čtenář namítnout, že postup se dá vygenerovat prostou selekcí: Nic jiného nejde, prohrává okamžitě.

6 [Po 29...Vd7 30.Vxd7 Kxd7 31.Vxh7 se mohl černý vzdávat ihned, natož po 31...c5?! 32.e6+!.] 30.Jxc6! Ve6 [Žádné šance nedávalo ani 30...Vc7 31.Jd4 Vc5 32.Vxc5 bxc5 33.Jxf5.] 31.Vxe6+ fxe6 32.Vd6 Sc7 33.Vxe6+ Kd7 34.Vh6 Ve8 [Nebo 34...Vg8 ( 35 f4) 35.Jd4! Sxe5 36.Vxh7+ Kd6 37.Jxf5+ Ke6 38.Jh4 Sxb2 39.Vxa7; či ještě 34...Ve8 35.Jd4 Vxe5 36.Vxh7+ Kd6 37.Vf7.]

7 35.Kf3! Ve6 [35...Sxe5 36.Jxe5+ Vxe5 37.Vxh7+ Kd6 38.Vxa7. Takovým situacím, byť v bleskovce a na praporku třebas minuta proti minutě, jsme za mých mladých let říkali Ruční práce.] 36.Vxe6 Kxe6 37.Kf a5 38.Jd4+ Kd5 39.Jf3 Ke6 40.Kg5 Sd8+ [40...Sxe5 41.Jxe5 Kxe5 42.Kh6] 41.Kh6 Kd5 42.Kxh7 Ke4.

8 Závěr blindpartie zdobí ještě kombinace 43.Kg6!, která se ovšem zároveň může pochlubit i titulem objektivně nejsilnější!] [43.Kg6 Kxf3 44.Kxf5. Volné pěšce střelec sám neuhlídá, ani kdyby se náhle proměnil v chobotnici ] 1 0 Dlouho jsem, po přemlouvání a kritice mých blízkých, abych své články výrazně zkracoval ( Taková je už doba, musíš se přizpůsobit! ) váhal, jakou Gašimovovu partii vybrat a milým čtenářům nejlépe přiblížit jeho styl, vkus, techniku, kombinační schopnosti, taktický postřeh, atp. (Vugar byl mimo jiné specialistou na bleskové partie a vůbec partie se zkráceným časem). Nebudeme se proto prokousávat jeho stylem, oblíbenými systémy hry. Připomeňme snad jen jeho oblíbenou variantu 1.e4 c5 2.Jc3 d6 3.d4 cxd4 4.Dxd4 Jc6 5.Sb5, která má od Čechoverova systému 2.Jf3 d6 3.d4 cxd4 4.Dxd4 Jc6 5.Sb5 i jisté výhody díky obrácenému pořadí vývinu jezdců, a dnes se v pozměněné podobě 5.Dd2 s dalším Sb2 a dosti pevně zabydlela v repertoáru některých i slovutných velmistrů. Gašimov má též nezpochybnitelnou zásluhu na znovuzrození moderní benoni. Snad nejdrzejšímu a nejvyzývavějšímu systému hry proti 1.d4. Nakonec nemohl autor odolat a padlo rozhodnutí. Čtenářům demonstruje trochu zvláštní, poziční partii. Ti, kteří jsou (jako bílí) bezradní jak bojovat proti novějším rozestavěním skandinávské hry, snad potěší i poučí svým způsobem jednoduchá Gašimovova výstavba v následující multifunkční partii. Proč multifunkční? Inu, partie je vhodná i ke studiu následujících strategických témat: malé centrum, výhoda dvojice střelců, slabost komplexu černých polí, výměna, boj střelce proti jezdci v koncovce, kandidát na volného pěšce a vzdálený volný pěšec, princip dvou slabin. Silné šachisty může zaujmout situace, v níž rozebíráme možnosti tzv. selektivního myšlení, tedy využití principu Occamovy břitvy při výběru tahu. Nejen ku konci partie si však milí čtenáři mohou i započítat či zakombinovat!

9 Gašimov,Vugar (2740) - Nakamura,Hikaru (2710) Mainz rapid (11) 2009 [B01] 1.e4 d5 2.exd5 Dxd5 3.Jc3 Da5 4.d4 c6. Andrew Martin ve svoji repertoárové knize knize 'The Essential Center- Counter' (2004) toto pořadí vývinových tahů chválí (zběhlejší čtenář jistě ví, že běžným postupem je pružnější 4...Jf6 neboť plány vývinu s c7-c6 nejsou nezbytností). Zjednodušeně popsáno, černý si po uvolnění ústupového pole pro dámu nemusí již dělat hlavu s nepříjemnostmi po Sc1-d2 s možnými otravnými odtahy. Nu, těžko s názorem zásadně polemizovat. Když jsem si v jednom období oblíbil varianty skandinávské, vždy jsem dával přednost přirozené snaze o rychlý vývin figur dámského křídla s obklíčením protivníkova malého centra (pěšec d4, tzv. osada dle Nimcoviče) Jf6, Jc6, Sg4, a konečně centrální likvidace e7-e5 (pozice jsem ale zásadně hrával přes Nimcovičovo zahájení 1...Jc6). Takové aktivní rozestavění, které ostatně stálo na samém počátku rozšíření skandinávské hry v praxi, ovšem poučený bílý nedovolí! Profylaktické metody s raným Sf1-b5 či d4-d5 ponechají iniciativu jemu. Samozřejmě, že jiné situace nastanou, pakliže protivník strká hlavu do oprátky a nechá černého bleskový

10 vývin bez závad dokončit. Na druhé straně, přehraje-li si čtenář historickou partii Cohn,W vs Taktakower,S Ostende mnoho a mnoho bratříčků resp. dvojčat, jistojistě dostane chuť výstavbu proti neznalým protivníkům alespoň občas použít: 4...Jf6 5.Jf3 Jc6!? 6.Se2?! Sg ! 8.Se3? [Bílí, možná kupodivu, stále mohou z pozice vykouzlit bitvu s nejasnými důsledky pokračujíce 8.Jg5.] 8...e5 a bílý ztrácí minimálně pěšce...navíc ovšem s mimořádně škaredou pozicí. 5.Jf3 Jf6 6.Se2!?.

11 Úplně obyčejně, žádné zázraky! Vypadá to, že Gašimov se nesnaží o teoretické souboje. Jde mu (při zpomaleném vývinu černých sil!) perspektivně o zisk dvojice střelců, což mu spolu s převahou v prostoru - malým centrem - zajišťuje sic malou, ale zato trvalou výhodu. Přitom ve výše zmíněné knize A. Martina autor skromný vývin královského střelce vůbec neuvádí. V době před 10 lety se sice ještě hrály spíše normální šachy, v nichž se tedy bílí snažili získávat ze zahájení objektivní výhody, v rapidech a bleskovkách ovšem již počal kralovat moment překvapení (čtenář promine určité zjednodušení). Ten se v současnosti považuje za klíčovou záležitost. Rozlezl se po turnajích jako nezničitelný nový druh plísně. Hráče především zajímá: 1/ kterak protivníka překvapit; 2/ sympatie ke své pozici. Poznámka: principiální šachisté však mohou přece jen doufat! Hlavní asistent Caissy, současný mistr světa, se někdy přelomu roku vrhl (jistě za pomoci desítek asistentů, to je však spíše kladný bonus) do víru principiálních variant zahájení! Samozřejmě, že i tato změna by vyžadovala minimálně samostatný průzkum! Nu, existuje však ještě druhý pohled, jehož správnost ostatně potvrzuje pěkná navěšená partie níže. Nechť se na mne autor krásné glosy z Československého šachu (cca ze 70. let minulého století) nezlobí, ostatně možná bych jej naopak spíše potěšil parafrází jeho skvostné poznámky po tazích 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Se2 (Tartakowerova hra): Někdy může být i nevinně vypadající houba prudce jedovatá, a tak i na první pohled nemastný neslaný tah může být toxický. [Ještě povinně dodejme, že základními způsoby boje za iniciativu jsou tu pokračování 6.Sc4, 6.Je5, 6.Sd3 či 6.Sd2. Pro ty z čtenářů, již chtějí pozicím hlavních variant skandinávské hry opravdu lépe porozumět, neexistuje kvalitnější cesty, než nahlédnout do nejlepší popřevratové české knihy velmistra Vlastimila Jansy Dynamika strategie zahájení (ŠachInfo 2006). Prostudujte autorovy myšlenky od strany 133 a domnívám se, že skandinávská jako problém bílými Vás přestane dost možná navěky trápit...protože prostě začnete problémům rozumět.] 6...Sf5!.

12 [Otrava konzumací nevinně vypadající houby se může projevit už po 6...Sg4?!. Pokud by stál na poli c6 jezdec, šlo by o logický figurový tlak na malé centrum. Zde ale nedává podobný způsob vývinu zdaleka takový smysl. 7.Je5 (7.0 0!?) 7...Sxe2 8.Dxe2 e6 9.Sd2 Dc Nejštadt,J:... Po učiněném tahu se náskok ve vývinu bílého (černý ztratil čas na tahy dámou) stane zřetelným Jbd7 11.f4 Jxe5?. Nejštadt,J: Nejenže protivníku otevírá sloupec f, ale i zvětšuje jeho prostorovou převahu. Pravda, černý ovšem musel počítat s hrozbou f4- f fxe5 Jd7 (12...Jd5 13.Je4!) 13.Vhf1!+-. Ideální postup! Nikdy nezapomínejme: jakže má vypadat ideální tah v zahájení? Ten můžeme přirovnat k činům hrdiny známé pohádky Honza silák, aneb jednou ranou 9 zabil. Nám ovšem v pozicích zahájení postačí zabít jednou ranou mouchy tři! Bílý za prvé dokončuje vývin figur, za druhé centralizuje věž, a konečně, za třetí, brání protivníkovu úmyslu rochovat nadlouho. O konec miniatury nemůže samozřejmě autor čtenáře připravit: 13...c5. Jakékoli další otevření centra znamená rychlou zkázu, ale obrany již beztak není. (Nejštadt,J: Po 13...Se7?! by následovalo 14.Dg4! 0 0? /14...g6 15.Sg5 a 16.Je4/ 15.Sh6. Přitom po ¹13...Jb6 zůstane bílému pouze rozhodující poziční přednost skrze vážné slabosti xpf7 a xd6...) 14.d5! Dxe5 (Nejštadt,J: Pokud 14...Jxe5, tedy 15.dxe6 fxe6 16.Sf4. ) 15.Db5. Nejštadt,J: Hrozí 16.dxe6 fxe6 17.Sf4. Nutno podotknout, že pozice černého je zcela beznadějná po téměř jakémkoli normálním

13 plánovitém tahu! 15...Dc7 16.dxe6 fxe6 17.Sg5. Plní úkoly strategie útoku na krále v centru, ale též užívá profylaxe v útoku a6 18.Jd5! De5 (Po 18...exd5 bílý již také forsíruje mat po 19.Vde1+) 19.Jf6+! 1 0 Kosenkov,V vs Serebrijskij,A SSSR corr Šachista s klasickým vzděláním pravděpodobně do propočtu vůbec nezařadí běh na místě 6...Je4; a takový šachista, zahraje-li tak protivník, i bez váhání pokračuje 7.0 0!± Jxc3 8.bxc3 Dxc3. Sláva rychlým enginům současnosti. Počátkem 90. let minulého století by Fritz 1 či 2 hlásil výhodu černého, a svým hodnocením dokázal zblbnout řadu hráčů. Z mé zkušenosti šlo v největší míře o německé šachisty. Dodnes mívám dojem, že jejich vztah k materiálu (tu mám na mysli šachovému...aby nevzniklo nedorozumění ) je o nějaký ten stupínek posunutý. Zde bílý po 9.Sd2 Da3 10.Je5± nebo samozřejmě i

14 9.Vb1± protivníku brzy předvede, že pravým králem na desce je Čas tedy madam Dynamika!] e6 8.Ve1. Jestliže nahlédneme do databází, zjistíme, že sympatický Američan sahá po skandinávské mnohem častěji v bleskových partiích a rapidech. Pro Gašimova tedy nemohl být protivníkův výběr zahájení překvapením, tím spíše, že právě na tomto openu ji volil snad pokaždé, když se střetl s otevřenou nabídkou 1.e4. Pokud bychom se ponořili do způsobů, kterými zahájení Američan traktuje, zjistili bychom, že i jinak standardní manévr Da5+Sb4 používá téměř vždy, kdy toto pozice umožňuje. A snad právě tohle může být důvodem Gašimovova výběru. V rozestavení diagramu, kde černý téměř vyrovnal šance, je Nakamurův plán dokončení vývinu krajně sporný a bílý je na něj přichystán. [Oblíbenější je 8.Sf4 s intencí 8...Sb4 (¹8...Jbd7²) 9.Jb1!!

15 , načež dáma i střelec jakoby náhle viseli ve vzduchoprázdnu; 8.Sd2 nebo přirozeně 8.Je5.] 8...Sb4 [Po správném 8...Sd6 musel samozřejmě černý počítat i s 9.Jh4; odevzdání střelce - nebo obou - je však daň, již platí obdivovatelé této obrany velmi často, nemluvě o tom, že zde zafunguje známý strategický prvek se zadrženou malou rošádou. Po 9...Sg6 by totiž bylo poněkud přitroublé dávat černému dobrovolně do rukou... přečíslení sil na královském křídle díky nově otevřenému sloupci h : 10.Jxg6, když je ještě ke všemu zřejmé, že střelec nemá kam utéci hxg6 11.h3 Jbd7.] 9.Sd2 Jbd7 10.a3 Sxc3 11.Sxc3 Dc7.

16 Před námi stojí celkem normální pozice skandinávské hry. Klíčovým centrálním opěrným forpostem bývá dosti pravidelně vybírán Jd5, který často využívá zdržení protivníkova dámského střelce na c3 (a ještě častěji královského kolegy ve zbrani vyvinutého na c4!). To může mít význam zejména v případě, kdy bílý rochuje nadlouho. Ten však v partii své figury rozestavěl tak, že nepříjemností se stává spíše výpad Je4, jehož užití by hru rychle zploštilo (Jd7 je v daný moment určen ke kontrole bodů e5 a c5; přispěchá na pomoc, bude-li třeba, až v dalším průběhu) díky výměně jednoho ze střelců. Nyní konkrétněji: Černý tedy plánuje 12...Je4 13.Sd2 Jxd2 14.Dxd2 0 0 (nebo jednoduše 14...h6!?=) 15.Jh4 Se4! 16.f3 Sg6 17.Jxg6 hxg6=, přičemž za rovnítko může černý poděkovat svému podpindosniku pěšci f3. Nebo 15.c3 Vad8 16.De3 Vfe8 17.Jh4!? Jf6 18.Jxf5 exf5 V našem případě se ovšem Gašimov s rozestavěním Jf6-d5 či Jf6-e4 (s pozdějším Jd7-f6 nebo Jd7-b6, malá, ale třeba i velká rocháda, dokončení vývinu figur a poté možná uvolnění hry c6-c5) vskutku elegantně vypořádá! Následující průběh partie, resp. plán bílého si proto velmi dobře zapamatujme! 12.b3!

17 Eliminuje oba protivníkovy úmysly, tedy odebrat mu dvojici střelců. Obecně lze říci, že pokud se bílému podaří ji udržet, začne černému královský střelec brzy citelně chybět. Vinou jeho dobrovolné absence potom vznikne celý komplex oslabených černých polí, a to i v samém týlu černého ležení. [Hrálo se 12.Je5?! ; a teď se milí čtenáři něčeho podržte. Příval informací dokládá, že svět se vymkl z kloubů, zněl nadpis jednoho z tehdy ještě novinových rozhovorů se spisovatelem a, podle mého, i skvělým filozofem Zdeňkem Mahlerem. Proč jsem však zavzpomínal na doby počátků milénia zrovna zde?... Pozice vznikla v partii Tran Ngoc Chau vs Nguyen T Hoang Nhi Vietnam (wchg9) 2001! Pokud byly devítileté dívenky obě připraveny - čemuž odpovídá výkon bílé ve chvíli, kdy jí došla teorie, potom se už

18 nelze divit ničemu. Nepřehánějí to někteří trenéři už trošku s...povinným biflováním variant? Následovalo: 12...Jxe5 13.dxe5 Je4ƒ 14.g3?. Skončila teorie, končí i partie! 14...Jxc3 15.bxc3 Dxe5 16.Sd3 Df6 17.Df3? 0 0?!µ (17...Dxc3 +; ). O chronické slabosti černých bodů bude níže řečeno více. Zde jen uveďme, že přípravu jejich invaze bylo možné provést i jiným manévrem, totiž 12.Sd Dc1!., načež bílý operuje jak centralizací a onou masáží černých polí v táboře černého (úhlopříčka h2-b8, Sd2-f4 + překrytí xe5), ale i možností c2-c4 s odebráním budoucího možného forpostu Jd5, postupy h3 a De3. Dojde i na posledního důstojníka bílé armády - dámskou věž, a to završením centralizace Va1-d Sb2 Vad8 14 c5. [Pokud již černý nevlastní černopolného střelce, bylo by sporné volit protihru pomocí 13...b5!? (s intencí mj. Vab8 a a5 ). Tak by oslaboval další políčko c5 a navíc bílému v některých variancích usnadňoval otvírání pozice - tedy i diagonály pro své dva pyšné střelce. Na druhé straně potřebuje černý protihru jako živou vodu, a to nejen z psychologického hlediska či dokonce kvůli Nakamurovu ultradynamickému pojetí šachu!] Poznámka: v nedávné partii Caruana,F vs Mamedjarov,Š, Záhřeb 2019, volil bílý podobný plán vývinu figur včetně následujícího nezapomenutelného manévru, i když se zdá, že v nepoměrně slabším vydání. Zájemci mají možnost si partii vyhledat, avšak vzhledem k množství nepřesností i dělbě bodu, se zřejmě nedočkáme jejího podrobného rozboru ani ve světových časopisech.

19 14.Dc1!!. Sofistikovaný víceúčelový postup, počátek skvostné techniky hry až do konce partie! Chybějící královský střelec černého velmi podstatně mění možnosti optimálního rozložení sil. Co tedy bílý nenápadným posunutím dámy o jedno jediné pole zamýšlí? 1/ profylaxe proti otevření sloupce d s možnými nežádoucími důsledky vztahu Vd8 kontra Dc1, ale i 2/ příprava vlastní (útočné) akce. Těžko s určitostí říci, zda celý plán vymyslel Vugar za deskou nebo znal vzorové partie k danému tématu oslabení černých polí černého prakticky po celé desce. Poznámka: Se svěřenci nazýváme takový stav erytropenií - nedostatek červených krvinek, zde ovšem ochránců černých polí, jakoby zapomínajíce, že červenou nahrazuje černá...nebo naopak?

20 [Konkrétně plánuje bílý například 15.c4 Vfe8 16.Dc3 (samozřejmě se hodí 17.Vad1), a jestli 16...Je4, potom 17.De Jdf6 18.Je5! s přímou hrozbou zisku materiálu po 19.g4! (vyvrátit koncepci rozestavění černých lehkých figur se ale podaří i po 19.f3) 19...Sg6 20.g5+-.] Mně osobně se při přehrávání partie asi přede 3 či 4 roky vybavila jedna skvostná partie Alechinova, na kterou jsem znovu narazil při prohlížení svojí staré databáze odmítnutého Göringova gambitu. Geniální Rus v partii proti A. Freemavovi (simultánka naslepo, New York, 1924) okamžitě vycítil slabost černých polí v okolí protivníkova krále, brilantně zaútočil a partii samozřejmě zakončil efektní kombinací. Ta již bude čtenáři spíše známa. Podívejme se v krátkosti i na ni. Přes složitou situaci je černý i tu sláb po černých polích (erytropenie), což je samozřejmě důsledkem absence jeho královského střelce. Následovalo 17.Dc1

21 17...Vb8 [Diváci v sále, ale i glosátoři - jistě nadšení skvostným závěrem blindpartie, zde ještě nacházeli kombinaci, jež zůstala za kulisami: 17...Vc8 18.Dg5 Vxc4?? (18...h6! ) 19.Je6!! fxe6 20.Sxf6 g6 21.Vxe6 Vc7 22.Vae1+-.] 18.Dg5 Hrozí (opět) strašlivé 19.Je6!!.

22 Alechinův typický tzv. náhlý útok. Většinou jej tak soupeři nazývali prostě proto, že nikdo neznal příčiny tohoto jevu...odkut se útok vzal? Ve skutečnosti má pochopitelně akce budoucího mistra světa hluboké poziční ospravedlnění! Bílý usiluje vytvořit přečíslení útočných jednotek v blízkosti nepřátelského krále Jg6 19.Jf5! nyní pro změnu 20.cxd Vxe1+?. Černý přímo systematicky - jako permanentní magnet - sám přitahuje bílé figury do bezprostřední blízkosti svého vůdce. 20.Vxe1 dxc4?. Definitivně hubí partii. Oslabení osmé řady rozhodne! 21.Sxb7 [Vyhrávalo i banální 21.Je7+ Jxe7 22.Sxf6, mějme však stále na paměti jednak kdo hrál simultánku, i že se jednalo o produkci naslepo (v New Yorku hrál Alexandr Alexandrovič proti 26 soupeřům s výsledkem +16, -5, =5). Pokud už tu Alechin viděl rozkošný kombinační závěr, těžko se od něho mohl odtrhnout!] 21...Vxb7 22.Sxf6 Dxf6 [Možná o trochu méně by byli diváci spokojeni s druhým matovým závěrem : 22...gxf6 23.Dh6 Df8 24.Ve8!]. Závěr partie zdobí působivá kombinace s cílem (epoletového) matu, motivem slabé osmé řady a idejemi odvlečeni a likvidace obrany. 23.Ve8+ Jf8 24.Jh6+! Dxh6 25.Vxf8+! Kxf8 26.Dd8#.

23 Naše partie pokračovala 14...h6 15.h3!?N. Profylaktický i vyčkávací postup charakteristický dnes již nejen pro rapid šach. Na druhé straně plánuje bílý postavit (zatím) dámu na nejlepší možné bezpečné pole e3, odkud by měla být ochráněna kupříkladu výpadům Jg4. Dodejme, že v partii Clark,J (2107) vs Lysons,J (1960) Telford 2004 (1 0 33) pokračoval bílý neprodleně 15.c Vfe8 16.c4!.

24 Černý se ocitá v ambivalentní či - chcete-li - až schizofrenní situaci! Na jedné straně mu strategické povinnosti velí ničit malé centrum bílého s pěšcem d4 postupem c6-c5 či e6-e5, to však, na straně druhé, hraje zase do karet bílému, jemuž jde samozřejmě se silnou dvojicí střelců (a hlavně bočně vyvinutým dámským střelcem) a co největší provětrání středu šachovnice! 16...b6 17.De3 c5. Přešlapovat na místě nebyla nikdy Nakamurova parketa. Jako bystrý výtečný počtář musí jeho figury směřovat vpřed nikoli vzad. V takovém případě se ale nezdá výběr, který padl na skandinávskou s c7-c6 a Sc8-f5, příliš šťastný. Právě tu totiž musí občas černý umět dosti dlouho čekat; až do chvíle, nežli protivník prostě přepne strunu. Jde o podobný zbabělý či sofistikovaný (?, jak libo dle nátury hráče) způsob boje, jako například ve výměnné Rubinsteinově variantě francouzské obrany: 1.e4 e6 2.d4 d5 3.Jc3 dxe4 4.Jxe4 a nyní 4...Sd7 5.Jf3 Sc6 s brzkou výměnou střelce za jezdce, následným c7-c6, dokončením vývinu a provokativním parkováním na místě nebo jakýmsi číháním. Vyspělejším šachistům, kteří zde namítnou: No jo, jenže úplně stejný přístup můžeme najít kupříkladu u ježkovitých výstaveb! si dovolím oponovat. Ježkovité stlačené pružiny, či bodlinky ježka, jsou charakterem podstatně jiné už proto, že tu se černý v raných stádiích partie nevzdává svojí dvojice střelců...

25 18.Vad1±. [Chystá 19.dxc5 (či 19.b4) 19...bxc5 (19...Dxc5 20.Jd4) 20.Je5! Jxe5 21.Sxe5 De7 22.Sf3 s ohromnou, možná již rozhodující poziční převahou.] Bílý zůstává věrný svému přístupu: pokud protivník dostatečně chrání královské křídlo, potom volí pomalé utahování šroubů až k úplnému vítězství statických faktorů, které zde představují malé centrum a dvojice střelců. [Hratelné bylo i 18.b4!?, po čemž se ovšem začal svádět boj o forpost d5 za jiné výdobytky bílého: 18...cxb4 (O velkém pozičním plusu není pochyb po obyčejném 18...cxd4 19.Jxd4 Sg6 20.Jb5 Db8 21.Vad1.) 19.axb4 b5!. Právě tohle se možná Gašimovovi nelíbilo. Bílému sice zůstala nemalá přednost po 20.cxb5 Jd5 21.Da3, na druhé straně však nebylo lze popřít, že černé figury ožily!] 18...Se4 19.dxc5 Dxc5 20.Vd4. Černý stojí na křižovatce. Vědouce kdo vede černé kameny a znajíce chronometráž, bylo by lze s velkou pravděpodobností odhadnout jaký postup černý vybere. Jak je to možné? Sxf3! Nakamura, jako jeden z nejlepších blicařů světa, jistě velmi dobře zná praktickou poučku, již bychom mohli definovat asi takto: Síla jezdců (nejen) v boji proti střelcům exponenciálně roste v situacích, kdy na protivníkových hodinách kvapně ubývá času na přemýšlení! Vsadil bych se, že Američan vyhrál stovky a stovky prohraných či připrohraných bleskovek díky...jezdcovým

26 vidličkám. Při chronickém nedostatku času dokáže v šikovných rukách dvojice jezdců zázraky. Na tomto místě je myslím vhodné vložit ještě jednu malou odbočku: Koncem roku 2016 se uskutečnilo dnes již tradiční mistrovství světa v bleskové hře a rapid šachu. Čtenáři připomenu či sdělím, že turnaje se hrály v katarském Dauhá. V 15. kole bleskové části hrané na 21 kol se střetli Sergej Karjakin s Hikaru Nakamurou, načež po 68. tahu černého vznikla na šachovnici následující pozice: V teoreticky vyhrané pozici (ponechme teď stranou, zda je bez pomoci soupeře v lidských silách na vteřinách rozhodující výhodu realizovat) zahrál Sergej Alexandrovič snad nejhorší možný tah 69.Dg4??, aby se po 69...Je3+ samozřejmě ihned vzdal.

27 Fotografie zachycuje právě tento moment. Nedivíme se úsměvu, uvolnění a radosti Nakamurovi, pochvalme Karjakina, který - jak je z profilu jednoznačně vidět - bere přehlédnutí vidličky sportovně, a má též úsměv na rtech. Ovšem nejvíce by nás na fotografii měl zaujmout výraz tváře přihlížejícího mistra světa. Leckterý vážený čtenář se mnou jistě nebude souhlasit, ale já ve výrazu Carlsenovy tváře vidím nejspíše škodolibou radost... Ještě snad dovětek: osud (či Caissa?) dokáže trestat! Mistrem světa v bleskové hře se v Dauhá stal beztak Karjakin, i když jen lepším pomocným hodnocením před Carlsenem... [Místo výměny na f3 by kdekdo pokračoval 20...Sb7!? s myšlenkou 21...e5!. Dámský střelec se mohl i pokusit nahradit chybějícího kolegu, v takovém případe by však musel mít dopředu zajištěnou slávu předního iluzionisty nejméně takovou, jako Edward Norton ve stejnojmenném filmu. Jinak řečeno, musel by zřejmě umět kouzlit i přesvědčit protivníkovo vojsko o tom, jak důležitým a zdatným je to důstojníkem: 21.Ved1 e5?! (21...Dc7 22.b4±) 22.Vd6 Dxe3 23.fxe3 s hrozbou 24.Jxe5!+-.] 21.Dxf3 Je5 [21...e5!? 22.b4 Dc7 23.Vd2 e4 24.De3 s následujícím 25.Ved1 a bílý - stejně jako v samotné partii mířil nejspíš do lehkofigurové koncovky.]

28 22.De3 Jc6 23.b4! Dg5. Černý se zjevně těší do koncovky 2S x 2J a jistě spoléhá na taktické triky. Drama posledního kola právě vrcholilo! Nyní vážně: Nakamura jistě věděl, že koncovka je objektivně - řekněme - obtížná. (Vždyť zkušení šachisté znají rčení: s dvojicí střelců do koncovky!) Bílé těžké figury jsou dostatečně aktivní na to, aby jejich vůdce výměnu prostě vynutil. Díky otevřenému sloupci d se nic jiného čekat nedá. Čtenář

29 se má ovšem na co těšit! Pokud se mu zatím nezdála partie zajímavá, včetně toho, jak na oko skromně traktoval Vugar Gašimov zahájení, potom precizní technický výkon v koncovce si přímo říká o zařazení do klasických děl realizace výhody dvojice střelců. Bílý využije všechny známé strategické nástroje, a, rapid nerapid, jeho hra zaslouží nejvyšší uznání. 24.Vxd8 Vxd8 [24...Jxd8?! 25.f4 Df5 26.Sd3 Dh5 27.Sc3+-. Možnost z partie zasluhuje analytický diagram!] 25.Dxg5 hxg5 26.Vd1! Vc8. [Koncovka po 26...Vxd1+ 27.Sxd1±

30 nám již připomene vzorové partie dávných mistrů - klasiků Steinitze, Tarrasche či Rubinsteina. (Metoda zahánění, otevřená pozice, nerovnováha pěšců na křídlech; k radosti černého jistě nebyl stvořen ani dvojpěšec na sloupci g...] 27.g4!! [27.g3!?]. Forma metody zahánění, ale nejen to! Bílý fixuje organickou slabinu černé pozice. Vzpomeňme na Nimcoviče, z jehož díla vyplývá co je nepohyblivé, je slabé. I další průběh rapid partie hraje bílý vzorně, a my můžeme opět jen litovat předčasného skonu jednoho z nejtalentovanějších, a v této době již nejlepších, hráčů světa současné éry!

31 27...Kf8 28.Kg2 Ke7 [¹28...e5!?; xd4] 29.Sc1!. Ano! Nyní už spolehlivě blokovaný pěšec g5 je legální slabinou číslo jedna. Druhou, již si zatím méně zkušení hráči neuvědomují, je v tuto chvíli křídlo dámské, resp. kandidát na volného pěšce (KVP) c4! Přichází čas k určité transformaci pozice Je5. Je to zde! Počátek jezdcových tanečků. Vítěz střetnutí s jistotou dělí v turnaji druhé místo (9,5 z 11) za vítězem Mamedjarovem z 10 body; napětí v sále by se nyní jistě dalo krájet! [Černému se druhý tanec 29...Je4 zdál asi zatím příliš průhledný. Po 30.Sf3 Jc3 31.Vd3 odejde tanečník s ostudou na okraj desky, když zároveň jedna z organických slabin padá: 31...Ja4 32.Sxg5++-.] 30.Sxg5 Jxc4.

32 Černý učinil co mohl. Transformace pozice z jeho pohledu sice napravuje výše uvedené neduhy, ale...nové vznikají. Pozice se ještě více otevírá, aktivita bílých sil jen poroste. 31.Vc1 Jd6 32.Vxc8! Jxc8. Kandidát na volného pěšce (KVP) c4 zmizel, jiný se objevil. Krom značně aktivnějším důstojníkům je vlastně bílý KVP na sloupci h teoreticky nebezpečnější, než kterýkoli jiný. Čím je takový silák vzdálen

33 od centra více, tím obtížnější úkoly čekají všechny tři černé pouze krátkonohé figury. 33.f4. Před sebou vidíme vzornou ukázku k použití tzv. metody zahánění (autorem zavedený pojem). Objevuje se zde i nevýhoda černé hry, již ve svých pracích nazýval Alexandr Pančenko Řešeto. Má bílý král možnost proniknout do nitra protivníkova tábora, najít v řešetu díru? Za dané pěšcové konstelace se dírou v řešetu větších rozměrů jeví bod c6. Suma sumárum, za bílým tedy opět stojí strategický způsob princip dvou slabin. Kromě KVP h, který na sebe postupem vpřed bude vázat protivníkovy síly, musí ten hlídat i křídlo dámské. A abychom nezapomněli: co se ještě v dobrých knihách rozebírá a uvádí jako další přednost dvojice střelců v koncovce? Inu, možnost ve vhodný moment jednoho z nich vyměnit. [Z pohledu výše napsaného přicházelo samozřejmě v úvahu i 33.h4!?.] 33...Jd6 34.Sd3!.

34 Situace dominance Sd3 nad Jd6. Černý se navíc vlastně ocitá v jakémsi podivném zugzwangu! 34...Kf8. Černý nemohl do konce svých dnů trpět vazbou královského jezdce. Ovšem nyní nastává čas k...další transformaci! [Pasivní 34...Jde8 se jistě černému líbilo ještě méně.] 35.Sxf6! gxf6 36.Kf3. Zjednodušeně řečeno, jediné, na co si bílý při realizaci převahy, tedy v blízké budoucnosti i vzdáleného volného pěšce h3, musí dávat pozor, je střežit se koncovky, v níž by mu zbyl jen falešný střelec s pěšcem h e5 37.h4 Kg7 38.g5!

35 38...exf4? [Zlé bylo i 38...fxg5? 39.fxe5+-, ale šanci na záchranu ohrožené koncovky skýtalo černému 38...a5! se zabráněním vzniku Řešeta k průniku bílého krále k pěšcům dámského křídla. Navíc by případná výměna páru pěšců mohla černému jako bránící se straně ulevit.] 39.gxf6+! Kxf6 40.Kxf4+-. Učebnicová pozice k tématu boj Střelce proti Jezdci (výhoda totální dominance střelce) Jc8 41.h5 Je7.

36 Fenomén principu dvou slabin tu vidíme jako na talíři! Zopakujme si: První slabinou černého je vzdálený volný pěšec (VVP) h, druhou potom celé dámské křídlo, tedy oba pěšci. Bílý vyhraje mj. díky fenoménu Řešeta, o kterém jsme se výše též zmiňovali. Jen příslušná díra v něm nemusí zet právě na c6. 42.h6 Jd5+ 43.Ke4 Jc7. Černý vytvořil na páté řadě hráz, přes niž v daný moment nemůže bílý král proniknout. Znamená to snad, že princip řešeta je zde nefunkční? V žádném případě! Pozice bílého je hladce vyhraná!

37 ? Zadání: Nu, pokusme se (s malou nápovědou v diagramu) zamyslet jak...! Řešení: 44.h7!. Hráz je prolomena! 44...Kg7 45.Ke5. Řešeto propouští na poli e5! Teď již bílému králi nic nebrání v průniku na dámské křídlo a6 [45...Je8. Nová hráz? Ale kdež! Ani tahle stavba by nevydržela déle nežli dva tahy po 46.Kd5! a 47.Kc6.]

38 46.Kd6 Jb5+!. Černý může pořád doufat! Kc6! [Cvičně si můžeme ověřit - propočítat -, zda mohl bílý pozici znovu transformovat, tentokráte do pěšcové koncovky. V praktické partii bychom do nejhlubší koncovky mohli vstoupit pouze v takovém případě, byli-li bychom si stoprocentně jisti vítězstvím! Na druhé straně nám tu logický praktický přístup velí (tím spíše při nedostatku času na přemýšlení) vůbec se v tuto chvíli pěšcovkou nezabývat! Na základě principu Occamovy břitvy* vidíme, že bílý snadno vyhraje, ponechaje na šachovnici párek lehkých figur, a učiníme rozhodnutí v souladu s volbou Gašimova. *Většina i vzdělaných čtenářů spojuje Occamovu břitvu (princip logické úspornosti) jen s jedním (známějším) principem, který by se dal vyjádřit (dle Wikipedie) takto: Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované. Všiml jsem si však, že tzv. selektivní myšlení (termín užíval kupříkladu ve svých dílech Mark Dvoreckij), kdy z logických důvodů vynecháváme propočet určitých variant, lze napasovat na další Occamův princip. Posuďte sami: Nemá se postulovat množství (důvodů či příčin), není-li to nezbytné. Tedy, máme-li v rukách jasný, jednoznačný, nezpochybnitelný důkaz, nemá smysl hledat další (princip logické

39 úspornosti). Aplikováno kupříkladu na pozici po 46...Jb5+: jestliže vidíme jasnou výhru po 47. Kc6, nemá smysl se zabývat jinými postupy. Považte sami ještě na jednom příkladu: ve vrcholné časové tísni objevíte vynucený čtyřtahový mat. Zahrajete úvodník bez váhání nebo budete dumat kolik jiných čtyřtažek je k dispozici?... Později nám samozřejmě zbude dost času na rozbor, který dá geniálnímu ázerbajdžánci za pravdu! 47.Sxb5?? axb5 48.Kc6 f5 49.Kxb5 (Dvojnásobnou tragédii přivodilo 49.Kd5?? Kxh7 +. Nu, tato varianta by nás, na druhé straně, mohla od přechodu do pěšcovky odradit, i pokud bychom se jí hodlali v partii ve 47. tahu zabývat.) 49...f4 50.Kc b5+!!= (nikoli 50...f3?? 51.Kd3 b5 52.Ke3+-). Zároveň samozřejmě jediné! Kombinace s ideou odvlečení krále a blokádou pole. Na tu by doplatil kandidát na vzdáleného volného pěšce a3. 51.Kd4 Kxh7 52.Ke4 Kg6 53.Kxf4 Kf6=.]

40 V partii černý ještě zkusil 47...f5 48.Kxb6 f4, aby se po 49.Kxa6 vzdal. 1 0 Když se to umí, nemají ani skandinávské pevnosti šanci!.

41 Pomník je dílem ázerbajdžánského sochaře Azada Alijeva; Chess Daily News Susan Polgárová (2014).